Smiřice - sokolský ( malý ) stadion
Jsou použity materiály ze Sokolské kroniky a Okresního archivu Hradec KrálovéDalší fotografie z ulice U Stadionu je --- zde---.
Zpět na hlavní stránku Další fotografie ze stadionu
Pohlednice odeslaná v roce 1914 ukazuje splav pod mostem, věž kostela a dům na zbourání o kterém se píše v textu dole.
Toto koryto Labe bylo zavezeno a bylo vykopáno nové.
Podobný pohled ze dne 9.11.2014 na zarostlý, původně škvárový a dnes již nepotřebný stadion.
Všechny fotbalové aktivity se dnes odehrávají na velkém stadionu.
Plán úpravy prostoru naproti zámku po zasypání starého řečiště Labe.
Na plánu je text: Stavební správce: Ing Zdeněk Lameš, vrchní techn. komisař. Ve Smiřicích n./L. dne 30. srpna 1935
Kliknutím se plán zvětší.
3. března 1934
Městskému úřadu ve Smiřicích.
Tělocvičná jednota „Sokol" ve Smiřicích získala trhovou smlouvu ze dne 8. října 1932 budoucí zavážku podjezí a řečiště labského v celé ploše od dnešního splavu až ku budoucí silnici z náměstí na Tyršůr most.
Na takto získané ploše zřídí jednota „Sokol“ stadion a svého času také postaví tělocvičnu podle projektu který jednotě vypracoval architekt ing. Václav Rajchl z Hradce Králové. Stadion umisťuje se do vlastního podjezí s podélnou osou rovnoběžnou s novou komunikací z náměstí na most Tyršůr a budoucí tělocvična jest situována při přechodu podjezí do dnešního řečiště. Stadion má vlastní cvičiště o rozměrech 90 m délky a 50 m šířky a toto jest položeno 3 m níže oproti úrovni sousedních ulic. Kolem cvičiště jest vytvořen svahovitý přechod do úrovně uliční. V tomto svahu na západní straně, t.j. na straně Šternberkova nábřeží a na straně jižní v místě dnešního splavu bude vytvořeno stupňovité hlediště. Kolem těchto hledišťových stran vytvořuje se ovrubní pás 8 - 12 m široký pro obecenstvo.
Svah na straně východní pod novou komunikací u parku bude jen vysázen zelení a bude tu dle potřeby zřízen pavilon hudební. Na straně severní jest stadion uzavřen budoucí sokolovnou a odtud je nástup na cvičiště. Celý stadion bude orámován vhodným stromovím a jiným porostem.
Nová silnice parkem kolem stadionu, byla navržena podle směrnic jednání zástupců obce s památkovým úřadem z 29. července 1930, aby park byl dílo možnosti, bez újmy komunikací, ušetřen. Komunikace navržena v prodloužení fronty radniční a přechod do osy mostu Tyršova vytvořen obloukem o poloměru 50 m v ose, jaký jest předepsán pro silnice okresní. Silnice sama jest navržena o šířce vlastní jízdní dráhy 8 m a s oboustrannými chodníky, z nichž onen podle stadionu jest 3 m široký a podle parku 1 m široký, neboť bude málo používán.
Před budovou tělocvičny byla hlavní tato komunikace rozdvojena do spojovací ulice na nábřeží Šternberkovo proti Beranovým a druhá větev vedena podle dnešního labského břehu na zadní hranici domku.
Tímto rozvětvením vytvořuje se před sokolovnou trojúhelníkový prostor, kde jednota zřídí svého času památník Tyršův. Takovéto uspořádání uliční jeví se výhodným z důvodů komunikačních, neboť pěší frekvence se rozdvojí z oblouku uličního, který se účelně rozšiřuje, takže vyhýbání vozidel jest právě v oblouku bezpečné i pro chodce.
Výška nové ulice kol Stadionu jest přizpůsobena stávající ulici před radnicí, která je na kotě 245.00. Jelikož však nivelleta mostu Tyršova jest na kotě 245.40, tedy o 60 cm níže oproti náměstí před radnicí, jest rampovité vyrovnání navrženo teprve od spojovací uličky na Šternberk takže nová ulice před stadionem až za trojúhelníkovou plochu před sokolovnou jest horizontální jako je náměstí. Proti tomuto navrženému uspořádání komunikace parkem nebylo ničeho namítáno ani okresní silniční správou ani památkovým úřadem, jak patrno z přiložených opisů jejích přípisů. Pokud se pak týče výhrady okresní silniční správy o hrazení vícenákladů předpokládá jednota, že správa města projedná zřízení komunikace s okresní správou silniční i stavební správou pro úpravu Labe a to urychleně, vzhledem k tomu, že nivelleta silniční jest zvýšena oproti úrovni parku, takže těleso silniční se musí navésti.
Předložený projekt Stadionu vyžaduje také určité změny ve vedení ulice na nábřeží Šternberkovo v místě dnešního mostu. Ulice se tu překládá do zahrady pana Bruny a lomí se kolmo do pravého úhlu, aby vyústila kolmo do hlavní komunikace rozšířeného náměstí před zámkem a radnicí. Šířka této ulice se navrhuje 5 m s oboustrannými chodníky po 2 m šířky.
V předkládaném situačním plánu jest navrženo také rozšíření náměstí před radnicí do parku před zámkem ve smyslu jednání zástupců obce z roku 1930. Pro toto rozšíření náměstí i novou ulici postoupí jednota městu potřebné části o výměře asi 545 m2 ze svého pozemku č.p. 94/2. Zbývající část pozemku sokolského bude vrácena státním statkům směnou za části parku potřebné jednak pro Stadion, jednak na novou komunikaci, ovšem proti zaplacení městem, pokud se týče ploch silničních.
Tělocvičná jednota „Sokol“ předložila již tento projekt Stadionu s navrženými změnami jak správě státních statků, tak Státnímu Památkovému úřadu i ředitelství rolnické školy a opatřila si jejích souhlas, jak je patrno z přiložených opisů jich přípisů.
Správa státních statků v ujednání s jednotou ze dne 29. července 1930 odstavce 5. postoupila jednotě z parku také ony plochy, jež budou zapotřebí pro novou komunikaci směnou za pozemek jednoty č. p. 94/2 a to se závazkem, že jednota dá obci k disposici části pro komunikaci tu potřebné, takže správa statků o této komunikaci nebude více již jednati. Bude tedy obec o
pozemky pro komunikaci jednati jen s tělocvičnou jednotou „Sokol“ a tato žádá o urychlené zahájení jednání s ní.
Tělocvičná jednota „Sokol“ ve Smiřicích, předkládající svůj projekt Stadionu žádá, aby byly jí schváleny změny navržené v městském regulačním plánu z roku 1924 v důsledku zřízení Stadionu. Žádá o urychlené schválení a zahájení jednání vzhledem k tomu, že Jednota musí co nejdříve plán projednati se státní stavební správou regulace Labe a žádati o provedení potřebných zavážek v podjezí tak, aby bylo zřízení Stadionu umožněno.
9. května 1934 Tělocvičné jednotě "Sokol“ ve Smiřicích.
Městsky úřad ve Smiřicích dovoluje si tímto zdvořile sděliti, že na Vaši žádost byla veřejnou vyhláškou oznámena změnu regulačního plánu města Smiřic v bloku čís.17 a 20, v kterýchžto místech projektovali jste sokolský stadion. Došly dva protesty a sice od továrníka p. Bruny a p. Berana a spol., které byly v řádné schůzi obecního zastupitelstva města Smiřic dne 4. května t.r. projednávány, jakož i Vámi předložený projekt stadionu.
Obecní zastupitelstvo po uvážení o protestech většinou hlasů těmto vyhovělo, čímž zůstává původní regulační plán nezměněn a Vaše žádost jest tím zamítnuta.
Proti tomuto rozhodnutí obecního zastupitelstva máte však právo podati si odvolání k okresnímu úřadu ve Dvoře Králové ve lhůtě 14 dnů po doručení tohoto vyrozumění prostřednictvím zdejšího městského úřadu.
24. června 1934 Městskému úřadu ve Smiřicích n/L.
Tamním přípisem ze dne 9.května t.r. bylo Tělocvičné jednotě „Sokol“ oznámeno, že městské zastupitelstvo vyhovělo protestu p. Brůny a p. Berana a zamítlo změny, jednotou požadované. Přípis také výslovně zdůrazňuje, že „zůstává v platnosti původní regulační plán nezměněn a žádost jednoty jest tím zamítnuta“, tedy, i jí navrhované změny, proti nimž nikdo neprotestoval.
Porovnáním schváleného plánu z roku 1924 s plánem novým jest patrno, že jednota žádala za tyto změny :
1. Úpravu vedlejší ulice na Šternberg.
2. Změnu tvaru stadionu z půlkruhu do obdélníka s hlavní osou, položenou rovnoběžně s frontou ulice radniční.
3. Umístění budoucí tělocvičny na místě v zámeckém parku na sokolském pozemku do nové osy stadionu do zavezeného řečiště, o čemž bylo úporně jednáno s velkostatkem.
4. Úpravu tracy nové ulice s vytvořením náměstí mezi radnicí a zámkem. O tuto změnu usilovalo město již od roku 1920, samo však opomnělo dáti náměstí zakresliti do regulačního plánu z roku 1924.
Tělocvičná jednota „Sokol“ tedy svým návrhem provádí za město změnu regulačního plánu podle dlouholetého přání města a přináší jí oběť tím, že velkostatku směnou vrátí část majetku z parku. Změna ad.1.měla sloužiti jak zájmům veřejným tak jednotě. Změna ad.2 a 3. jest vnitřní záležitostí jednoty - účelná úprava cvičiště jednoty, na kterých širší veřejnost nemá zájmu. Změna ad.4. přímo hájí zájem města a veřejné komunikace.
Podle přípisu městského úřadu byly všechny tyto účelné, i navrhované změny vesměs zamítnuty a zdůrazněna platnost starého, městu i Tělocvičné jednotě „Sokol“ nevyhovujícího plánu z roku 1924.
Z dopisu města ze dne 22.června t.r. vyrozumívá Tělocvičná jednota „Sokol“, že vyhověním protestům p. Brůny a p. Berana nebylo míněno zamítnutí ostatních navrhovaných změn, béře s uspokojením toto sdělení na vědomí a prohlašuje;
Tělocvičná jednota „Sokol“ ve Smiřicích jest ochotna vzíti zpět svůj protest k Okresnímu úřadu, když obecní zastupitelstvo se usnese, že vyhovuje sice protestu p. Brůny a p. Berana, ale schvaluje ostatní jednotou navrhované změny.
7. srpna 1934 Městské radě ve Smiřicích
Níže podepsaní v důsledku úpravy labského řečiště na naší ulici /Šternbergovo nábřeží/ v stadion, dovolují si městskou radu upozorniti a zároveň zdvořile žádati o brzké odstranění následující závady:
Veškerá voda /dešťová,při jarním tání a pod./ odváděna jest kanálem zřízeným uprostřed ulice do labského řečiště, při náhodném ucpání tekla přímo přes cestu do Labe. Nyní však při úpravě stadionu nejen že vyústění kanálu bude zasypáno, ale i hřbetní rovina stadionu bude o 80 cm nad cestou, takže veškerý odpad vody bude znemožněn a voda bude po celé ulici tvořiti smrduté jezero, čímž nejen že veškerá komunikace bude stěžována, ale i občané budou vystaveni hmotné škodě, což jistě není v zájmu města.
Proto doufáme, že městská rada upozornění toto laskavě vezme na vědomí a závadu v brzku odstraní.
Zároveň prosíme o písemnou odpověď jakým způsobem závada bude odstraněna a budiž zaslána panu Karlu Váchovi.
V dokonalé úctě
Podepsaní: Jan Vír, Vorel Karel, Boznerovi, Vácha Karel, J. Hanka. Josef Beran a Sváček(?) Rudolf
12. září 1934
Tělocvičné jednotě "Sokol " ve Smiřicích.
K stížnosti majitelů domů na Šternberku ve Smiřicích konalo se dne 25.srpna t.r. šetření na místě samém ohledně získání znemožněného odpadu dešťové a splaškové vody a ohledně nadměrné výše navážky budoucího sokolského stadionu. Po skončeném šetření projeven byl přítomnými majiteli domů na Šternberku požadavek, aby stávající navážka na budoucím sokolském stadionu byla snížena do úrovně okresní silnice, kolem této silnice v sousedství projektovaného stadionu aby byl řádný chodník o šíři 1,50 m a aby se Tělocvičná jednota Sokol postarala o řádné svedení povrchových a splaškových vod, jejichž odtok jest v přítomné době zvýšenou navážkou znemožněn.
Jelikož majitelé domů na Šternberku naléhají na urychlené vyřízení jejich požadavku, žádáme Vás zdvořile, abyste laskavě k těmto zaujali příslušné stanovisko a výsledek nám co nejdříve oznámili.
Starosta města:
Ve Smiřicích, dne 23. září 1934
Správa Okresních silnic v Jaroměři
Vzhledem na postup prací montážních na jezové konstrukci, provede stavební správa ještě před zimou zrušení dnešního jezu a zavezení řečiště nad jezem.
Aby mohla býti: také zavezena část ulice a silnice na Štemberu jest nutno snést i mostní konstrukci předem. Žádá tedy stavební správa, aby správa silnic provedla přípravy pro snesení mostní konstrukce a snížení nájezdných ramp koncem listopadu a počátkem prosince.
Kdyby se tak v čas nestalo zůstalo by řečiště nezavezeno a dodatečné zavezení museli byste si projednati na svůj náklad s podnikatelstvím staveb Kress.
ing. Fiala v. r.
Razítko: Státní stavební správa pro úpravu Labe Smiřice n./Lab. telefon č. 2, z roku 1935
Okresní úřad ve Dvoře Králové n. Labem dne 28. června 1933.
Tělocvičné jednotě "SOKOL" ve Smiřicích,
Ku tamnímu přípisu ze dne 20. června 1933 sdělujeme, že novostavba silnice z náměstí přes zámecký park k novému labskému mostu ve Smiřicích byla zemským úřadem v Praze přijata pouze v mezích ku schválení předloženého projektu t. j. v 7.00 m šíří vozovky v koruně s 5.00 m štětem a zpevněním a s příslušným opříkopováním a ze jenom v tomto rozsahu bude subvencována.
Je-li zájem o nějaké nadlepšení projektu upozorňujeme na to, že mohlo by se tak státi pouze na náklad zájemníků a po dohodě se správou okresních silnic.
Za okresního hejtmana: Vrchní rada politické správy: Šlechta, v.r.
Dne 24. srpna 1935
Okresnímu úřadu ve Dvoře Králové.
Nadepsaný městský úřad žádá tímto zdvořile o změnu projektu dálkové silnice Hořice – Opočno. Změna týká se úseku silnice, která má býti provedena směrem přes zámecký park. Původní projekt je šíře vozovky 7 m a po straně příkopy.
Jelikož silnice vyústí přímo náměstí utrpělo by město na svém vzhledu. Z důvodu těch žádáme, aby zmíněný projekt byl změněn a šíře vozovky upravena na šíři 8 m a po straně zřízeny chodníky z města až po nový Tyršův most.
Vzhledem k prováděnému nadlepšení uvolily by se dva zájemci a sice obec Smiřice a Tel. jednota Sokol ve Smiřicích a výhradou schválení příslušných správních orgánů přispěti částkou Kč 10.000.- /deset tisíc /.
Starosta města:
Ve Smiřicích, 27. srpna 1935
Městské radě a obecnímu zastupitelstvu ve Smiřicích.
Občané Šternbergova nábřeží upozorňují důrazně městskou správu, že na jejich protest ze dne 21. července m.r. týkající se úpravy Šternbergova nábřeží, nebyla dosud dána žádná odpověd.
Litují, že jejich zástupci, v které měli až dosud plnou důvěru, nejeví ve věci tak důležité žádného zájmu.
Vzhledem k tomu, že zavážení labského řečiště blíží se ku konci, žádají podepsaní na základě právním důrazně a nesmlouvavě, aby navážka byla snížena na úroveň silnice, dle zákonné míry silnice rozšířena a zřízen chodník na odstaveném labském řečišti.
Dále protestujeme co nejrozhodněji proti tomu, aby lehkomyslným povolováním statisícových obnosů a tím zatěžováním takřka úplně finančně zhrouceného poplatnictva, bylo podporováno zřízení nové, zbytečné, středem zámeckého parku vedoucí silnice. Žádáme, aby z důvodů tak malicherných, jako je kus rovné cesty, bylo úplně upuštěno od ničení vzácného zámeckého parku, který by si každé jiné město hledělo zachovati.
Nechápeme z jakých důvodů se městská správa zdráhá, proti vůli občanů a poplatníků, upustiti od stavby nové silnice. Dosud stávající dlážděná silnice na Šternbergově nábřeží po nepatrná úpravě, jak jsme již vpředu naznačili, by úplně vyhovovala provozu města, město uchránilo by mnoho desítek tisíců nákladu na stavbu zbytečné cesty nové, ale též občané na Šternbergově nábřeží by byli uchráněni od úplného zničení obchodů a živností i od znehodnocení jejich nemovitého majetku.
Proto podepsání jménem občanů na Šternbergově nábřeží žádají, aby městská správa, vědoma si své zodpovědnosti k věci tak důležité, nenapínala trpělivost občanů a učinila rázné kroky v době nejkratší, o čemž žádáme písemné vyrozumění.
Za občany: Emanuel Bozner výroba cementového zboží, Karel Vácha závod kolářský, Jan Vír obchod a pekařství, Augustin Hanka zámečnictví, Tonča Nýdrová, Josef Hanka, Josef Beran pekař.
Podpisy a razítka.
Předání pozemků na stavbu dálkové silnice zámeckým parkem
24. září 1935
Městskému úřadu ve Smiřicích.
Valná hromada tělocvičné jednoty "SOKOL“ ve Smiřicích, zabývala se podmínkami pozemkových transakcí mezi jednotou a městem pro potřebu stavby nové silnice přes pozemek jednoty a dala výboru zmocnění projednat vše za následujících podmínek. Pro porozumění přiložen plánek.
1./ Město zaplatí jednotě celý její pozemek č.p. 94/3 o výměře 1500 m2 za jednotkovou cenu Kč 4.— (slovy čtyřikorunyčsl.) za 1 m2.
2,/ Tělocvičná jednota "SOKOL" předá městu onu část parku. č.k. 94/1, ( bl ). která je zapotřebí na novou silnici a kterou jednota získá od velkostatku směnou za svůj pozemek č.k. 94/3, ( al ) bez ploch, potřebných na silnici a náměstí ( a2, a3 ).
3./ Za více plochu o kterou bude větší plocha z parku na silnici potřebná nežli část sokolského pozemku ( al ) o výměře 1273 m2 v důsledku mírnějšího oblouku silnice, zaplatí město jednotě onu cenu, která bude od jednoty požadovaná velkostatkem. Jednota nabídla velkostatku Kč 2.-- za 1 m2.
4./ Stromy, nalézající se na části sokolského pozemku ( a3 ) , která připadne na náměstí, zahrnuty jsou v kupní ceně za pozemek, stromy na části pro silnici ( a2 ) jednota před stavbou si odstraní sama.
Stromy na rozšířeném náměstí nesmíse pokácet, ale musí tam býti ponechány, jak bylo s velkostatkem a Památkovým úřadem ujednáno.
5./ Zavážka řečiště pro silnici potřebná ( ol ) postoupí se městu za cenu Kč 1,10.
6./ Město uhradí veškeré výlohy t.j. dávky, poplatky, převody, zaknihování atd, s převodem vlastnictví pozemku svrchu uvedených spojené a tělocvičné jednotě "SOKOL" nesmí proto z převodu vlastnictví vzniknouti jakékoliv výlohy. Bude-li jednotě vyměřená dávka z přírůstku hodnoty, vrátí město jednotě onu část dávky, která městu připadne z celkového obnosu dávek.
7./ Otázka povinnosti oplocení jest se strany jednoty předem vyloučena.
8./ Pokud se týče části pozemku zastaveného domkem č.p. 182, jež bude potřebná pro silnici ( d2 ),bude postoupena až po zvláštním jednání mezi městem a okresem. Jednota jedná s velkostatkem o koupí za účelem zboření domku.
V přiloženém plánku jsou vyznačeny jednotlivé plochy pozemkové, o jichž směnu se jedná i s příslušnými přibližnými výměrami. Přesné výměry bude možno stanoviti a obnosy dle nich zúčtovati až po provedení silnice, kdy se zaměřením zjistí rozsah zabraných ploch.
Z náčrtku jest patrno, že sokolský pozemek č.p. 94/3 se věnuje ve prospěch veřejné komunikace, jejíž uskutečnění se tím usnadňuje.
Sdělujeme ještě, že jsme požádali velkostatek, aby ve smyslu dosavadních ujednání bylo předání pozemků pro silnici urychleno.
Přehled pozemků s ještě plánovanou sokolovnou vpravo.
25. září 1935 byl odeslán jednotě Sokol dopis z Městského úřadu Smiřice, kde se píše:
„Městská rada ve schůzi konané dne 24. září t.r. jednala o podmínkách sdělených jí Vaším dopisem ze dne 24. září t.r. , jež pojednávají o předání pozemků na stavbu dálkové silnice zámeckým parkem a plně na tyto přistupuje“.
Protokol.
sepsaný dne 26. března 1936 na městském úřadě ve Smiřicích při jednání o odevzdání pozemků ze zámeckého parku ve Smiřicích k vybudování dálkové silnice Hořice - Smiřice - Opočno.
Přítomní: Pan Šeda Josef, starosta města Smiřic,
Pan Lefnar Jiří, zástupce tělocvičné jednoty Sokol, ve Smiřicích,
Pan Sekerka Jan, hospodářský rada, jako zástupce Správy státních statků ve Smiřicích.
Pan Vojtěch Prokop, předseda okresní komise, v Jaroměři a pan F. Svoboda, správce okresních silnic, za okres Královédvorský.
Jednání
Na základě výnosu ředitelství státních lesů a statků v Praze se dne 20./3. 1936 bude odevzdána potřebná část pozemků s parcelního čísla 94/1 v kat. ú. Smiřice na výstavbu dálkové silnice Hořice - Smiřice - Opočno za následujících podmínek:
1. / Odevzdaná plocha z pozemku parc. čis. 94/1 za kat. ú Smiřice bude měřiti asi 1515 m2. Plocha ta bude využita jedině na stavbu výše míněné silnice.
2. / Cena této plochy byla smluvena na Kč 2.- za každý / čtverečný metr / beze stromů, s podmínkou, že bude odevzdána za tutéž cenu správě státních statků a lesů ve Smiřicích, část parku před několika lety Tělocvičné Jednotě Sokol, ve Smiřicích odprodaná, nyní parcelním čis. 94/3. označena. Tělocvičná Jednota Sokol, ve Smiřicích odevzdá však parcelní čis. 94/3 se všemi na ní rostoucími parkovými stromy bez jakékoliv úplaty bývalé majitelce t.j. Správě státních statků ve Smiřicích.
3. / Protože dálková silnice Hořice - Smiřice - Opočno dotýká se také části nemovitosti čp. 182 ve Smiřicích zavazuje se Tělocvičná Jednota Sokol ve Smiřicích, nemovitost tu, se-stávájící ze stavební parcely čís. 6 a na ní stojícího obytného domu čp. 182 od správy státních statků ve Smiřicích za odhadní cenu, nikoliv vlak Kč 2.500.- převyšující, odkoupiti.
4. / Náklad na tyčkový plot s podezdívkou, který bude nutno kolem odevzdávané části pozemku parc. čis. 94/1 v kat. ú. Smiřice pro stavbu dálkové silnice postaviti, bude rozdělen na 3 stejné díly a uhradí vždy takový díl jeden: Město Smiřice, Tělocvičná Jednota Sokol ve Smiřicích a správa státních statků ve Smiřicích. Délka plotu bude měřiti kolem 180 m / stoosmdesát /, pokud bude úhrada na něj dělena na uvedené tři zájemníky, a náklad nesmí přesahovati Kč 140.- za 1 běžný metr. Tělocvičná Jednota Sokol ve Smiřicích vymiňuje si aby k úhradě svého příspěvku mohla vykonati naturální práce / výkop základu a pod. /. Práce ty budou oceněny jednotkovými cenami, které by byly vzaty na základě rozpočtu na 1 běžný metr plotu. Udržování plotu v časech příštích přejde ovšem na vrub jedině správy statku ve Smiřicích, co majitele.
5./ Tělocvičná Jednota Sokol ve Smiřicích žádá konečně, aby při větších slavnostech Jednoty, byl za účelem průchodu ku státním hospodářským školám a postavení stánku propůjčován v takových případech bezplatně, v předpokladu, že zachován bude největší pořádek, bezpečnost osob i budov, zbytek parku. Požadavek ten Tělocvičná jednota Sokol přednáší jenom s té příčiny, že vrácením parcelního čísla 94/3 / Smiřice / nebude míti na přilehlém stadionu dostatek místa pro stánky a šatny.
6. / Zástupce obce Smiřic podotýká k uvedenému protokolu že by obec Smiřice přispívala na práce výše uvedené / plot, silnice, chodník / jen s podmínkou, když budou provedeny v rozsahu rozpočtu a projektu.
7. / Ujednání toto bude platno pro všecky tři účastníky jen po schválení ředitelstvím státních lesů a statků, v Praze, potažmo obecním zastupitelstvem města Smiřic a výborem T. J. Sokol ve Smiřicích.
3./ Konečně zástupce obce žádá aby s ohledem na příspěvek obce byly ku pracem se stavbou plotu spojených, především zaměstnáváni dělníci, a pokud možno, aby stavba byla zadána místním živnostníkům.
9./ Zástupci okresu Královédvorského považují toto jednání za konečnou dohodu a vítají možnost brzkého započetí stavby silnice, kterou se podstatná sníží rostoucí nezaměstnanost v okolí stavby a žádají, aby předání pozemku ve smyslu sepsaného protokolu stalo se v době nejkratší.
Ekonomicky postup prací vyžaduje, aby plotová podezdívka byla v první řadě provedena z těch důvodu, že značné přesuny půdy dají se účelněji a hospodárněji provésti.
24. září 1935
Tělocvičná jednota „Sokol“ hodlá oplotiti stadion pletivovým plotem, na betonové podezdívce. Letos chce zříditi plot na nábřeží Šternbergově, ostatní část v příštím roce.
Tělocvičná jednota Sokol požádala o připojení na kanalizaci právě prováděnou na Šternberkově nábřeží. Podepsáno 3. října 1935
Předložení plánů na úpravu stadionu. 15. října 1935.
Městskému úřadu ve Smiřicích.
Podepsaná, jednota „SOKOL“ ve Smiřicích předkládá dvojmo, přípisem tamního úřadu ze dne 9. t.m., požadovaný plán projektovaného sokolského stadionu s vyznačením povrchové úpravy.
Jak z plánu zřejmo, zřídí se na třech stranách tribuny terasovité, strana čtvrtá jest resevována pro stavbu sokolovny a pro vstup cvičenců. Vše jest provedeno zeminou, pokryto drnem. Rovněž vyznačená schodiště budou z tohoto materiálu, stupně budou opřeny prkny,aby se kraje neodrobovaly.
V podélné straně na Šternberku jest reservováno místo pro skladiště nářadí, hudební pavilon a příslušenství. Před stavbou tohoto objektu bude o povolení zažádáno.
V půdorysném plánu jest zakreslen též příčný řez s vynesenými výškami.
Pokud se hranice plotu týče, bude na Šternberkově nábřeží - po schválení výboru jednoty a v případě,že nebude proti zaměřeným bodům při komissi dne 6.tm., jež tvoří součást protokolu stavební komise, vznesena námitka, - postupováno podle plánu městského stavebního znalce. Podepsaná tělocvičná jednota „SOKOL“ ve Smiřicích žádá zdvořile za laskavé urychlené vydání stavebního povolení ku stavbě plotu neboť jest třeba nyní - kdy jest již strana při Šternberkově nábřeží téměř hotova - zříditi plot ku ochraně této práce.
Vzhledem k té okolnosti, že p. Hanka podal protest dovolujeme si oznámiti, že kdyby jeho protest měl anebo mohl míti za následek zdrženi ve vydáni stavebního povolení na plot, musili bychom si vyhraditi požadavek náhrady škody případně vzniklé na provedené úpravě na Šternberkově nábřeží na tom, kdo by prodlevu tu zapříčinil. Předpokládáme, že městská rada uzná krajní ochotu a možnosti, které z naší strany byly projeveny, neboť také obyvatelé na Šternberkově nábřeží, kteří měli největší zájem na rozšíření jsou naším ústupkem plně uspokojeni, a že vydá stavební povolení bez ohledu na nepochopitelné stanovisko jednotlivce.
Na tomto plánu od stavitele a architekta Josefa Hájka ze Smiřic ze října 1935 se už se sokolovnou nepočítá.
Cesta od trojúhelníku nahoru také nevznikla. Dnes je v této zatáčce benzinová stanice.
Kliknutím se plán zvětší.
Z protokolu sepsaného technickou komisí ve Smiřicích dne 6. října 1935.
Zástupci majitelů domů na Sternberkově nábřeží nečiní proti zamýšlená stavbě žádných námitek činí si však následující výhrady:
1. / aby výška plotu snížena byla ze 185 cm na 160 cm, a aby povrch plotu nebyl ukončen ostnatým drátem,
2. /aby jednota Sokol ustoupila s plotem tak daleko aby tímto rozšířením byl, zlepšen vjezd do jejich dvorů, / u domu p. Práška, p. Víra, p. Váchy, p. Hanky a p. Berana / jak dle dohody se stavebníkem stanoveno a dle přiložená skizzy vidno. Skizza tato bude rovněž tvořiti součást tohoto protokolu a stavebního plánu.'
3./ aby postoupený pozemek těl. jednotou Sokol pro rozšíření ulice byl hrazen nákladem obecním.
Vyjádřeni stavebníka:
Zástupci Těl. Jednoty Sokol prohlašuji k vyjadření technické znalce, že pokud se týče vzhledu projektovaného plotu jsou přesvědčeni, že bude plně kladeným požadavkům vyhovovati. Další zlepšení přesahovalo by finanční možnosti jednoty, stejně velíce omezené. Ohraničení plotu ostnatým drátem nebude zatím použito; ukáže-li se snad později jeho potřeba, stane se jeho osazení po předběžném opatření souhlasu města.
K vyjadření zástupců majitelů domů ze Šternberkova nábřeží projevuje jednota ochotu ustoupiti na svůj pozemek tak daleko, jak bylo dnešního dne vytyčeno a jak bylo také zaměřeno a v přiloženém náčrtku, který tvoří nerozlučnou součást zápisu, byly příslušné zaměřená míry od určitých perných bodů vyneseny. Tělocvičná jednota žádá, aby plocha, kterou postupuje jednota se svého pozemku čp. 734 na rozšíření ulice byla jí směněna za obecní pozemek čp. 687. Kdyby tato výměna pozemku nepostačila, bude jí tato více plocha doplacena při jednotkové ceně Kč 1,10 za jeden m2. Stromy na odstupované ploše jednota před předáním odstraní.
Pokud se týče výšky plotu jest jednota ochotna snížiti ji ze 185 na 170 cm. Konečně prohlašují zástupci jednoty že jsou ochotni postoupiti svůj pozemek na rozšíření ulice dnes vytyčené a dohodnuté za předpokladu, že nebude na ni činěn nárok na odstoupení další plochy. Požadavek obce za postoupení té plochy, aby se dodržela vzdálenost oplocení od hrany stávající kostkové dlažby těl jednota Sokol jest ochotna plně splniti když vytyčená hranice byla jakýmkoli způsobem měněna, vytyčí se hranice nově podle požadavků obce. Další požadavek nového jednání jednota odmítá.
Pokud se týče případných požadavků Správy okresních silnic a snad stavební správy regulační, vyhražuje sl jednota, že zavede si s nimi příslušné jednání o dohodu.
Zástupci jednoty učinili toto prohlášení za předpokladu že schválení jeho jest vyhraženo výboru jednoty. Konečně žádají za jeden opis protokolu s příslušným plánkem.
Tím byl protokol skončen a podepsán.
Vácha Karel, v.r., Strejček Josef, v.r., Šeda Josef, v.r., Jirsák B.v.r, Vír Rudolf, v.r., Doležal Karel, v.r., KÍimeš Václav, v.r., Prokeš Bedřich, v.r., Milada Jirsáková. v.r., Bozner Emanuel, v.r.,Pacák Jan, v.r., Lefnar Jiří, v.r., Bartoš František, v.r.,Ing. Fiala Jan, v.r. Belinger František, v.r., Hlava Josef, v.r., Čeněk J., v.r, Hájek J., v.r., Sekerka Jan, v.r. / razítko /
Na náčrtku jsou zakresleny změřené rozměry šíře silnice a posunutí plotu.
Výpis ze schůze městské rady konané 15. října 1935
Projednání II. bodu:
K předloženým 2 plánům na úpravu sokolského stadionu a žádosti Tělocvičné Jednoty Sokol o vydání stavebního povolení ku stavbě plotu hlasováno většinou hlasů pro vydání stavebního povolení, s podmínkou, že plot nebude stavěn dle zaměřených bodů, tvořících několik rohů, nýbrž části ony budou dodatečně opraveny tak, aby plot byl v soulad stavěn dle vozovky. Po předložení plánů stává se protest p. Hanky bezpředmětným a usneseno mu sděliti, trvá-li na protestu, aby jej prostřednictvím městského úřadu podal okresnímu úřadu.
Věc: Odvolání proti zamítnutí mého protestu, týkajícího se oplocení stadionu a úpravy Šternberkova nábřeží.
Dopisem ze dne 16. října t.r. sděluje mi Městský úřad, že Městská rada, námitky uvedené mnou proti výše uvedené věci, nemohla vzíti v úvahu a zamítla je jako bezpředmětné, bez ohledu na to, že jako zástupce občanů na Šternberkově nábřeží, ohrazoval jsem se, že není dodržena zákonitá šířka okresní silnice, ani zákonitá vzdálenost plotu od ní, kteréžto požadavky byly uvedeny již v přípise občanů ze Šternberkova nábřeží, podaném v srpnu t.r., na který dosud, ač výslovně žádali, nedostali odpovědi, což je smutným úkazem jednání vůdci občanům, poplatníkům.
Neb pravdou má býti vyjádření pana starosty města k zástupcům občanů při technické komisi konané 6. října t.rt. na Šternberkově nábřeží, ,,že obec nemá žádného zájmu na úpravě Šternberkova nábřeží“ ? Snad ano.
Nasvědčuje tomu ta okolnost, že Městská rada bez ohledu na požadavky občanů dala povolení k oplocení stadionu, nedbaje ani protokolu, sepsaného při technické komisi, kde Okresní úřad vyhrazuje si své vyjádření dodatečně podati, což se až dosud nestalo.
Doufám, že Městské zastupitelstvo, vědomo si své zodpovědnosti, nejen vůdči občanům, ale celé veřejnosti, nedopustí, aby úprava Šternberkova nábřeží zůstala jako smutný vykřičník do budoucnosti.
Josef Hanka, Smiřice n./L. č. 141
Ve Smiřicích, 6. listopadu 1935.
Na obrázku vpravo
ze dne 9.11.2014 je ulice U Stadionu (bývalé Šternberkovo nábřeží) a sporné oplocení vlevo.
Okresnímu úřadu, ve Dvoře Králové.
Věc: Odvolání proti zamítnutí protestu, týkajícího se oplocení sokolského stadionu, při okresní silnici na Šternberkově nábřeží ve Smiřicích.
Dne 24. října t.r. byl mi doručen dopis od městského úřadu ve Smiřicích němž se mi sděluje, ze městská rada, nemohla vzíti důvody mnou uvedené v písemném vyjádření k protokolu sepsaném při technické komisi dne 6. října 1935, týkajícího se věci výše uvedené, u úvahu a uznává je jako bezpředmětné, s podotknutím, že proti rozhodnutí městské rady mohu během 14 dnů podati odvolání k výše uvedenému úřadu.
Ve svém vyjádření k uvedenému protokolu, jako zástupce občanů na Šternberkově nábřeží, ohrazoval jsem se, že není dodržena zákonitá směrnice pro šířku okresní silnice, ani zákonitá vzdálenost plotu od ní a podotýkám, že městský rada nevyčkavše ani vyjádřené okresního zástupce k této věci, udělila povolení k oplocení .stadionu, ačkoliv je v protokolu výslovně uvedeno, že okresní úřad své vyjádření učiní dodatečně.
Plně doufám, že P.T. okresní úřad věc náležitě vyšetří a uvede tam, aby vyhověno bylo zákonu a spravedlivému požadavku občanů.
Josef Hanka, v.r. Smiřice n. L. č.141
Ve Smiřicích, dne 6. listopadu 1935.
Okresní úřad ve Dvoře Králové n. /L. dne 2. května 1936
Pan Josef Hanka ve Smiřicích čp. 141.
Vaše odvolání ze dne 6. listopadu 1935 do rozhodnutí městské rady ve Smiřicích, intimovaného Vám přípisem městského úřadu ve Smiřicích ze dne 16. října 1935, podle kterého nemohla městská rada vzíti v úvahu Vaše důvody týkající se projektu Sokolského stadionu a uznala je za bezpředmětné, odmítá okresní úřad ve Dvoře Králové n./L. jako nepřípustné z těchto důvodů.
O žádosti Tělocvičné jednoty Sokol ve Smiřicích za udělení stavebního povolení plotu kolem projektovaného stadionu ve Smiřicích bylo podle ustanoveni § 35. stav. řádu pro Čechy dne 6. října 1935 provedeno stavební komisionelní řízení. Dle úředního protokolu o výsledku tohoto řízení sepsaného byl jste tohoto řízení přítomen, podle znění protokolu však nečinil jste námitek ve věci šířky silnice a vzdálenosti plotu od ní. Své vyjádřeni podal jste teprve písemně dne 8. října 1935 u městského úřadu ve Smiřicích. Ve svém odvolání okresnímu úřadu stěžujete si ,,že není dodržena zákonitá směrnice pro šířku okresní silnice ani zákonitá vzdálenost plotu od ní“.
Podle § 35. stav. řádu musí však býti námitky, má-li úřad k nim hleděti, výslovně vzneseny při komisionelním řízení samém. V řízeni rekursním nemůžete proto vznésti námitky, jichž jste neuplatňoval již výslovně při komisionelním stavebním řízení. Nejste proto legitimován, uplatňovati rekursem námitek proti projednávanému stavebnímu projektu, a bylo Vaše odvolání odmítnouti jako nepřípustné.
Za okresního hejtmana:
Rada politické správy:
16. října 1935 dostal Sokol povolení k postavení plotu, ale:
,,… provedete, ovšem s tou změnou, že oplocení nesmí vykazovati ostré hrany jak v plánu zakresleno, nýbrž musí býti zaokrouhleno tak, aby působilo lepším dojmem.
….výška plotu musí býti dodržena …. tj. 170 cm."
17. října 1935 Připojení Sokola na kanalizaci.
Prohlášení.
Tímto prohlašuji, že přistupuji na níže stanovené podmínky městskou řadou ve schůzi konané dne 24. září 1935, za kterých povoluje se mně připojení odpadového kanálku do hlavního kanálu vedoucího po Šternberkově nábřeží. Odpadový kanálek s mého domu zřídím si na svůj náklad a budu jej používat toliko pro odtok povrchových a splaškových vod.
Podmínky:
Uvoluji se složiti stanovený poplatek za povolení k připojení si mého odpadového kanálku na hlavní kanál, jež činí Kč 100.- / jedno sto Kč/ jednou provždy a mimo to platiti každoročně uznávací poplatek v částce Kč 5,-/ pět /.
Na důkaz svého prohlášení připojuji vlastnoruční podpis.
Povolení dražby kaštanů, 2. listopadu 1935
Tělocvičná jednota „Sokol“ ve Smiřicích žádá povolení dražby kaštanů stojících podél silnice na Šternbergově nábřeží. Jsou přestárlé a překážely by postavení plotu kol cvičiště. Místo nich zasadí stromy jiné.
Dne 2. října 1935
Svazu čsl. měst a obcí v Praze
Městská rada ve Smiřicích dovoluje si tímto učinit! zdvořilý dotaz, má-li obec právo požadovati zřízení chodníku na určitém zájemci v následujícím případě:
Podle regulačního plánu zdejšího města měl býti zřízen stadion v místech, kde ještě před krátkým časem zabíral tok řeky Labe určitý úsek. Jak jistě Vám známo, náleží pozemek,jež řeka zabírá disposičním právem pro odtok vody. Ředitelství pro stavbu vodních cest v Praze.
Nyní jest část tohoto labského řečišti zavezena a po předcházejícím jednání a souhlasu obce majetkem Tělocviční jednoty Sokol ve Smiřicích, která zřizuje tam nyní stadion a v dohledné době postaví tam snad i sokolovnu.
Zavezením části tohoto labského řečiště uskutečnila se však i možnost zřízení projektované silnice dle regulačního plánu stanovená, která má vésti těsně kolem stadionu. Připomínáme, že část této silnice bude probíhati určitou čtvrtí města.
O věci jednala již obec s tělocvičnou jednotou Sokol několikráte až nyní došlo také k otázce,kdo jest povinnen zříditi chodník kolem stadionu jež bude sousediti těsně se silnicí.
Jelikož podobný případ se nám dosud nenaskytl,dovolujeme si Vás prositi o radu, za kterou budeme Vám jako vždy vděčni.
Starosta města
Obrázek vpravo:
dnešní silnice vedoucí zámeckým parkem z města původně odbočovala vpravo v místech projíždějícího nákladního automobilu. Plot kolem stadionu je asi původní.
Poznámky pro městskou radu z jednání ohledně Sokolského stad. ze dne 7. června 1937.
Sokol koupí celou navážku, pokud nepřichází v úvahu pod domky p. Kamenického, Kalendy Johna a Nýdra, a zaváže se předat bezplatně pozemek pro spojovací komunikace z nové okresní silnice na Šternberk kolem sadového trojúhelníku směrem k p. Beranovi /podle schváleného regulačního plánu/ až se ukáže potřeba tuto komunikaci zříditi.
Město smění se SOKOLEM, pozemek vyznačený v geometrickém plánu na haťovou silnici označený písmenou "e" v rozsahu 547 m2 tento pozemek mu bude řiditelstvím státních statků a lesů prodán / spolu s pozemkem pro silnici/ za část pozemku z bývalého majetku SOKOLA čkt.94/3 ve výměře 140 m2 a část stavební parcely domku čp. 182 pro chodník potřebného.
Mimo to provede se směna části pozemku čkt. 734 , který SOKOL postoupil na rozšíření ulice na Šternberku při zřizování plotu za ob. pozemek čkt 687/1. Rozdíl plošný se nahradí v ceně dříve s městem sjednané.
Věc: Žádost města Smiřic o postoupení části zavezeného řečiště labského pro veřejnou komunikaci.
P.T. Ředitelství pro stavbu vodních cest Praha.
Městský úřad ve Smiřicích dovoluje si zdvořile požádati o bezplatné postoupení části zavezeného starého řečiště labského čkt.734 v kat. území Smiřice pro veřejnou komunikaci dálkové silnice Hořice-Smiřice-Opočno.
Podle trhové smlouvy mezi Tělocvičnou Jednotou "SOKOL" ve Smiřicích a státním fondem ze dne 8./10.1932, odst. 1, není tato část zasypaného řečiště Tělocvičné Jednotě "SOKOL" trhovou smlouvou zajištěna.
Pozemek označený písmenou "ch" byl postoupen sousedem pro veřejnou komunikaci dálkové silnice s podmínkou, že mu za část postoupeného pozemku pro veřejnou komunikaci bude dána výměnou přibližná plocha v části označené, v připojeném plánu geometrovském, písmenou "N".
Silnice dnes vedoucí rovně k novému mostu přes Labe, se původně stáčela na starý Tyršův most. 9.11.2014
Smiřice 21. července 1936
Slavný Městský úřad v Smiřicích
Níže podepsaní žádají zdvořile, aby jim v náhradu za 5 velkých 16letých, ovocných úrodných stromů a nepočetné množství keřů angreštů, rybízů, malin a jahod, zkrátka za zničení poloviny zahrady, jim v náhradu byl postaven, podél celé zahrady, při nové cestě plot, v úpravě jako je v okolí zámeckého parku a starý plot, okolo nynější cest, uveden do pořádku.
Tonča Nýdrová, Františka Balašová
22. července 1936
P.T. paní T. Nýdrové a pí. Františce Balašové ve Smiřicích
Městská rada ve schůzi konané dne 21. července 1936 jednala o Vaší žádosti o náhradu za vykácené ovocné stromy a keře ve Vaší zahradě a usnesla se Vám sděliti, že dle možnosti splní Vaše požadavky.
Připomíná však, že v přítomné době nelze ničeho podniknouti, dokud nebude stavba silnice vedoucí zámeckým parkem skončena.
Ohledně zřízení plotu a úpravy stávajícího bude s Vámi ještě jednáno.
Praha,6. dubna 1937
Slavný Městský úřad ve Smiřicích
…..jelikož silnice jest již hotova a případná katastrální přeměření provedena, žádáme o laskavé splnění námi kladených požadavků, zejména, pokud se týče oplocení.
Oplocení to je nanejvýš nutné, jelikož jest již zapotřebí zahradu nechat znovu upraviti a osázeti, což je vyloučeno, dokud by byla veřejně přístupná.....
Františka Balašová, Tonča Nýdrová, Praha VIII., Voctářova č. 8
Praha 25. května 1937
Slavný Městský úřad v Smiřicích
Za příznivé vyřízení naší žádosti srdečně děkujeme. Litujeme však,že zaslaný nám dopis ze dne 28.dubna čís. jedn. 764/37, obdrželi jsme teprve nyní,po svém příjezdu do Prahy, takže při našem 3. nedělním pobytu ve Smiřicích, mohl být plot již hotov. - Je to již nejvýše nutné, neb při nynější přístupnosti,jsme měli dřevník i půdy úplně vykradené.
Spoléháme s určitostí, že za 3 neděle, až přijedeme do Smiřic na prázdniny, započne se ihned s oplocením a doufáme též, že i zaměřovací práce budou již provedeny, takže i onu směněnou část pozemku, budeme moci nechati ihned oplotiti.
Předpokládáme též, že bude plot pěkný, s podezdívkou, takže si v ničem nezadá dosavadnímu, již osvědčenému vkusu slavné Městské rady.
Poroučíme se v dokonalé úctě Tonča Nýdrová, Františka Balašová
Sokolský stadion. Práce na jeho výstavbě začaly v roce 1935, v r. 1937 se začaly stavět šatny.
Už v r. 1938 se zde konal župní slet Jiráskovy župy Podkrkonošské. Zúčastnilo se 5000 cvičenců a 5000 návštěvníků.
obdržela jednota od ředitelství vodních cest v Praze kupní smlouvu na podjezí. Výbor požádal Ing. Reichla v Hradci Králové o předběžný rozpočet na úpravu stadionu a stavbu sokolovny. Ing. Reichl požádal za tuto práci 1500 Kč s podmínkou, že mu budou zadány k vypracování i pozdější definitivní plány.
4.11.1932
Ve výborové schůzi 4. listopadu bylo usneseno svěřiti vypracování projektu stadionu a sokolovny architektu Ing. Reichlovi v Hradci Králové.
8.2.1933
Valná hromada vyslechla zevrubnou správu br. J. Lefnara o jednání ohledně koupě podjezí; týž oznámil, že byla podepsána kupní smlouva, podle níž jsme povinni zaplatiti za 1 m2 zavezeného podjezí 1,10 Kč. Než došlo k podepsání smlouvy bylo nutno překonati mnoho překážek. O skončení vyjednávání a uzavření kupní smlouvy má velkou zásluhu br. Ing. J. Fiala, bez jehož rad, zákroků a intervencí by sotva bylo ke koupi došlo. Valná hromada kupní smlouvu schválila.
K prohlédnutí byly vyloženy plány stadionu a sokolovny, zhotovené kanceláří architekta Ing. Reichla v Hradci Králové, jemuž bylo provedení plánů svěřeno hlavně z toho důvodu, že je důvěrníkem památkového úřadu, který by mohl podstatně a po příp. i nám nepříjemně do stavby zasahovat. Památkový úřad působil již značné obtíže při projektu změny části parku v náměstí; trval na tom, aby dotyčné místo bylo zachováno beze změny, ježto prý tam býval kdysi hradní příkop, po kterém však není nejmenší památky.
Plány těšily se veliké pozornosti a byli přítomnými pečlivě prohlíženy. Méně se líbily cifry značící potřebný náklad; zdály se na poměry jednoty příliš vysoké.
1934
Otázka stadionu blíží se konečnému rozřešení, o což má nemalou zásluhu br. Ing. J. Fiala, vedoucí úředník při regulaci Labe. Bohužel, občanstvo „na Štenberku“ počíná neočekávaně zaujímat postavení stadionu nepřátelské, ačkoliv bylo dosti času k rozmyšlení a event. Rekursu, když byly vyloženy regulační plány. Tenkrát bylo možno zmařiti stavbu silnice parkem a zachovati frekvenci po staré silnici. Dnes se dá těžko něco proti schváleným plánům namítati. Jednota pro zachování dobré vůle hledí sousedům stadionu pokud možno vyhovět.
21.2.1935
Dne 21. února přihnala se velká voda a natropila na navážce podjezí mnoho škod; mimo jiné potrhala pravou boční zeď při jezu, takže se musel zajistit pravý břeh a na něm stojící panský domek množstvím balvanů naházených do řečiště k ohrožené zdi; dále podemlela voda velikou starou břízu na výběžku parku, zasahujícím do Labe ( v nynějším jihovýchodním rohu stadionu ) a skácela ji do řeky. Odplavila též mnoho písku, jímž bylo podjezí od staré silnice zasypáno již aspoň do poloviny šíře. Povodeň trvala 3 dny: 21. – 23. února.
2.7.1935
Okres zamýšlí stavěti novou silnici k novému ( Tyršovu ) mostu, a to přes park a tudíž i přes pozemek naší jednoty. 3. července jednalo se s obcí o výměně tohoto pozemku.
13.7.1935
Zavážení labského řečiště pod splavem pokročilo tak, že byla zavážena i odbočka řeky k jezu; 13. července bylo Labe nasypanou hrází uzavřeno směrem ku splavu. Toho dne ustal hukot proudícího Labe a na Šternberkově nábřeží – lidově „na Štemberku“ zavládlo ticho; nábřeží přestalo být nábřežím a obyvatelé, zvyklí na neustálé hučení jezu po několik nocí špatně spali: jednotvárná píseň řeky je neuspávala, ukolébavka jezu zmlkla a nezvyklé, tísnivé ticho budilo ze sna.
5.9.1935
Na přikrytí navážky na stadionu bylo potřeba mnoho drnu. K naší žádosti dal velkostatek jednotě k disposici louku u Zderaze, jež bude proměněna v pole a zapůjčil potřebné krojidlo a rypadlo. Drny narýpali členové v pracovní povinnosti a odvozili členové majitelé potahů. Potřeba byla odhadnuta na 1700m2 a cena stanovena na 20h za 1m2. Bylo veselo při práci na louce !
15. září 1935
sešla se mimořádná valná hromada; schválila odkup části pozemku v parku na novou silnici ( 1m2 za 2 Kč ) a povolila příspěvek na silnici až do výše Kč 2000,-; odhlasovala i pracovní povinnost členstva při úpravě stadionu a to 30 hodin, nebo náhradu 2 Kč za 1 neodpracovanou hodinu.
S povinnou prací na stadioně bylo započato 21. září; za vedení a podle plánů br. J. Hájka upravovaly se stupňovitě svahy kolem cvičiště, stupně se obkládaly drnem a urovnávalo se pískem cvičiště. Odpracovaný čas kontroloval br. K. Vácha.
6.10.1935
Dne 6. října provedlo se komisionelní řízení o úpravě hranic na západní a severní straně stadionu při staré silnici. Jednání se zúčastnili zástupci města, Sokola a sousedé, pp Hanka, Bozner, Vácha, Vír a Prášek, kterým šlo hlavně o pohodlný dújezd; zástupci Sokola jim, pokud možno, vyhověli, a tak skončilo jednání úplnou dohodou.
Odvoz drnů od Zderaze na stadion zaplatil částkou 600 Kč Kašpárek.
Spořitelna darovala na úpravu stadionu 500 Kč a nejmenovaný dárce 100 Kč.
31.3.1936
Při konečném účtování bylo zjištěno, že kluziště, zřízené poprvé na stadioně, vykazuje čistý zisk Kč 236,05.
9.4.1936
Odchodem rady br. Fialy, jenž – sám člen Sokola – byl jednotě příznivým a dobrým rádcem zejména při jednáních o stadionu, se poměr firmy Kress, která prováděla regulaci Labe, k jednotě podstatně změnil. Ochota, s níž bylo zasypávání podjezí prováděno se zaměřením k plánovanému stadionu, pominula; postoj dříve přátelský stal se chladný, ba přímo nepřátelský. Jednota obdržela neočekávaně účet za práce, provedené prý ve prospěch Sokola, znějící na 956,50 Kč. Poněvadž jednalo se o zavážku řízenou tak, aby kolem cvičiště vznikly svahy, což bylo skutečně naším přáním a stalo na pokyn p. rady Fialy, jednota zaplatila.
Jednota divadelních ochotníků „Jirásek“ darovala na úpravu stadionu 500 Kč; tím vzrostl podíl Sokola na výtěžku operety „Na tý louce zelený“ na 2500 Kč.
2.7.1936
Úprava stadionu značně pokročila: celý stadion byl obehnán drátěným plotem na betonových sloupech. Sloupy dodal br. Em. Bozner ( 1085,40 Kč ), drátěné pletivo br. Hrazdílek ( 4264,85 Kč ).
27.11.1936
Br. J. Hrazdílek dodal na stadion železná dvířka za 15 Kč.
30.11.1936
Okraje při plotě stadionu byly osázeny stromky a ozdobnými křovinami. Okrašlovací spolek na osázení sdaroval 645 keříků, 14 plnokvětých hlohů, 17 břízek, 22 šeříků, 18 lipek, 2 kaliny, 6 sakur, 2 akatníky. Osázení provedl zahradník p. L. Ježek; náklad činil 488 Kč.
3.12.1936
Na oslavu 50. výročí svého založení darovala Smiřická spořitelna Sokolu 10 000 Kč na úpravu stadionu. Oceňuje přízeň, kterou spořitelna jednotě projevuje každoročními značnými dary, výbor ji vřele poděkoval a přál další skvělý rozvoj a připojil prosbu, aby spořitelna i nadále zůstala jednotě nakloněna.
V roce 1936 pokročila úprava stadionu znamenitě, takže po výstavbě šatny, skladiště a záchodů zbude dodělati jen podružné maličkosti. Pracovní povinnost plnili členové velmi nestejně: někteří odpracovali o mnoho hodin více, než bylo uloženo, jiní poctivě svůj úkol splnili, ale vyskytli se i takoví, kterým se pracovat nechtělo a zaplatit neodpracované hodiny teprv ne. Staří nebo tělesné práci nezvyklí členové zaplatili po 2 Kč za každou neodpracovanou hodinu, aby umožnili výdělek nezaměstnaným.
Svahy kolem cvičiště byly upraveny stupňovitě a obloženy drnem, narýpaným na louce u Zderaze. Celý stadion byl oplocen a podél plotu osázen křovinami a listnatými stromky.
Na budoucí sokolovnu na východní straně stadionu vypracoval projekt ing. Reišl z Hradce Králové. Plán se sice všem členům líbil, ale nikoliv rozpočet, přesahující milion Kč. Vědomí, že tento nešťastný milion asi nikdy náš pokladník nebude mít, a bude-li, že stavba bude zase několikrát dražší, působilo na naši radost jako mráz na jarní květ. Budeme muset mnoho se svých plánů slevit ! Vtírá se myšlenka, nestala-li se chyba před lety, když hotel Andrejsek byl lacino na prodej a jednota jej nekoupila, nebo když po převratě po mnohých vykonaných přípravách se od stavby tělocvičny upustilo ze strachu před dluhem.
Poměr ku správě vodních cest se po odchodu rady br. Fialy podstatně změnil v náš neprospěch. br. Fiala přál Sokolu, radil dobře a účinně pomáhal mu při jednání o koupi podjezí a řídil zavážení Labe se zřetelem na budoucí stadion. Nástupcem br. Fialy byl vúči Sokolu zaujatý, stal se brzy předsedou organisace lidové strany a starostou Orla, a firma provádějící regulaci přestala vycházeti Sokolu vstříc a nesnažila se, aby s úpravou bylo co nejméně práce a výloh, naopak: předložila jednotě dodatečný účet za práce v minulosti prováděné navíc a ve prospěch Sokola; žádala o zaplacení více než 22 tisíc Kč. Jednota zaplacení odmítla, ježto u firmy žádnou práci neobjednala, ani o ni nežádala; firma podala žalobu, došlo k procesu a tím zajisté i k značným výlohám za právnické zastoupení, za cesty do Prahy a p. Podle moudrého přísloví „Lepší hubený smír než-li tučný proces“ přičiňoval se právní zástupce dr. Steinfeld o smír, který konečně sjednal br. K. Štípek. Jednota zaplatila firmě Kress 2043,50 Kč, tedy s 956,50 Kč, zaplacenými již v dubnu celkem 3000 Kč. Právnímu zástupci bylo vyplaceno 1500 Kč.
I někteří občané nelibě nesli rozkvět Sokola a buď ze stranické zaujatosti, nebo z osobních důvodů, po příp. z nerozumu zaujímali vůči Sokolu nepřátelský postoj. Tak např. při
zasypávání jezu a koryta nad jezem byly zasypávány pískovcové kvádry jimiž byl vyzděn pravý břeh. Ale sotva je počali členové jednoty odklízeti, honem přichvátal správce domu s nárokem domácího pána na tyto kvádry;a tak byly kvádry – cenný to materiál - raději zasypány; jen aby jich nemohlo být použito k výstavbě stadionu sokolského, a to právě proto že sokolského, třeba že bude cvičiště sloužit nejen Sokolu ale i celé veřejnosti.
Podobně i někteří občané na bývalém nábřeží se cítili poškozováni stavbou nové silnice přes park, čímž byli odsunuti od hlavní dopravní tepny, a dávali vinu Sokolu a stadionu, zapomínaje, že regulační plány byly veřejně vyloženy a že tenkrát byl čas k námitkám. Nyní náhle byly dújezdy do dvorů nepohodlné, ba nebezpečné, silnice byla náhle příliš úzká, ač dříve nebyla ani o chlup širší a vedla na pokraji hlubokého jezera; plného několikrát do roka bouřícími spoustami vody. Což tenkrát byla jízda po hrázi příkře do ječících vln spadající bezpečnější ? A výjezdy ze dvorů a vjezdy do nich byly pohodlnější ?
18.2.1937
Jednota koupila od velkostatku domek u jezu, postavený kolem roku 1880 na místě někdejších masných krámů; byl určen ku zbourání, ježto znemožňoval zřízení chodníku při nové silnici. Cena byla sjednána za stavební místo 500 Kč a za domek 2000 Kč; s obratovou daní 2525 Kč.
16.6.1937
Stavba šatny na stadioně byla zadána výborem staviteli br. V. Voltovi.
7.7.1937
Na stavbu šatny na stadioně, prováděnou stavitelem br. V. Voltem v režii jednoty, věnovali stavitelé br. Volt, br. Hájek a s. Čeřovká po 2 zednících zdarma
15.9.1937
Úprava stadionu pokračuje a vyžaduje stále značných nákladů; cementárně br. Em. Boznera bylo za dodaný cement zaplaceno Kč 2630,10 a staviteli br. V. Voltovi byla na stavbu šatny vyplacena záloha 5 000 Kč.
12.11.1937
Bývalý člen jednoty br. John daroval na úpravu stadionu 300 Kč a br. Weidner k uctění své zesnulé manželky 50 Kč k témuž účelu.
Vložené obrázky
jsou z filmu o Smiřicích, který filmoval klub filmařů při Státním statku Smiřice, je na nich zachycena přístavba budovy na malém stadioně.
V roce 1972 byly šatny na malém stadioně pronajaty Socialistickému svazu mládeže ( SSM ). Později byl pozemek, na kterém šatny stojí, prodán MěNV a vybudována klubovna SSM.
Městskému úřadu ve Smiřicích.
Tělocvičná jednota „Sokol" ve Smiřicích získala trhovou smlouvu ze dne 8. října 1932 budoucí zavážku podjezí a řečiště labského v celé ploše od dnešního splavu až ku budoucí silnici z náměstí na Tyršůr most.
Na takto získané ploše zřídí jednota „Sokol“ stadion a svého času také postaví tělocvičnu podle projektu který jednotě vypracoval architekt ing. Václav Rajchl z Hradce Králové. Stadion umisťuje se do vlastního podjezí s podélnou osou rovnoběžnou s novou komunikací z náměstí na most Tyršůr a budoucí tělocvična jest situována při přechodu podjezí do dnešního řečiště. Stadion má vlastní cvičiště o rozměrech 90 m délky a 50 m šířky a toto jest položeno 3 m níže oproti úrovni sousedních ulic. Kolem cvičiště jest vytvořen svahovitý přechod do úrovně uliční. V tomto svahu na západní straně, t.j. na straně Šternberkova nábřeží a na straně jižní v místě dnešního splavu bude vytvořeno stupňovité hlediště. Kolem těchto hledišťových stran vytvořuje se ovrubní pás 8 - 12 m široký pro obecenstvo.
Svah na straně východní pod novou komunikací u parku bude jen vysázen zelení a bude tu dle potřeby zřízen pavilon hudební. Na straně severní jest stadion uzavřen budoucí sokolovnou a odtud je nástup na cvičiště. Celý stadion bude orámován vhodným stromovím a jiným porostem.
Nová silnice parkem kolem stadionu, byla navržena podle směrnic jednání zástupců obce s památkovým úřadem z 29. července 1930, aby park byl dílo možnosti, bez újmy komunikací, ušetřen. Komunikace navržena v prodloužení fronty radniční a přechod do osy mostu Tyršova vytvořen obloukem o poloměru 50 m v ose, jaký jest předepsán pro silnice okresní. Silnice sama jest navržena o šířce vlastní jízdní dráhy 8 m a s oboustrannými chodníky, z nichž onen podle stadionu jest 3 m široký a podle parku 1 m široký, neboť bude málo používán.
Před budovou tělocvičny byla hlavní tato komunikace rozdvojena do spojovací ulice na nábřeží Šternberkovo proti Beranovým a druhá větev vedena podle dnešního labského břehu na zadní hranici domku.
Tímto rozvětvením vytvořuje se před sokolovnou trojúhelníkový prostor, kde jednota zřídí svého času památník Tyršův. Takovéto uspořádání uliční jeví se výhodným z důvodů komunikačních, neboť pěší frekvence se rozdvojí z oblouku uličního, který se účelně rozšiřuje, takže vyhýbání vozidel jest právě v oblouku bezpečné i pro chodce.
Výška nové ulice kol Stadionu jest přizpůsobena stávající ulici před radnicí, která je na kotě 245.00. Jelikož však nivelleta mostu Tyršova jest na kotě 245.40, tedy o 60 cm níže oproti náměstí před radnicí, jest rampovité vyrovnání navrženo teprve od spojovací uličky na Šternberk takže nová ulice před stadionem až za trojúhelníkovou plochu před sokolovnou jest horizontální jako je náměstí. Proti tomuto navrženému uspořádání komunikace parkem nebylo ničeho namítáno ani okresní silniční správou ani památkovým úřadem, jak patrno z přiložených opisů jejích přípisů. Pokud se pak týče výhrady okresní silniční správy o hrazení vícenákladů předpokládá jednota, že správa města projedná zřízení komunikace s okresní správou silniční i stavební správou pro úpravu Labe a to urychleně, vzhledem k tomu, že nivelleta silniční jest zvýšena oproti úrovni parku, takže těleso silniční se musí navésti.
Předložený projekt Stadionu vyžaduje také určité změny ve vedení ulice na nábřeží Šternberkovo v místě dnešního mostu. Ulice se tu překládá do zahrady pana Bruny a lomí se kolmo do pravého úhlu, aby vyústila kolmo do hlavní komunikace rozšířeného náměstí před zámkem a radnicí. Šířka této ulice se navrhuje 5 m s oboustrannými chodníky po 2 m šířky.
V předkládaném situačním plánu jest navrženo také rozšíření náměstí před radnicí do parku před zámkem ve smyslu jednání zástupců obce z roku 1930. Pro toto rozšíření náměstí i novou ulici postoupí jednota městu potřebné části o výměře asi 545 m2 ze svého pozemku č.p. 94/2. Zbývající část pozemku sokolského bude vrácena státním statkům směnou za části parku potřebné jednak pro Stadion, jednak na novou komunikaci, ovšem proti zaplacení městem, pokud se týče ploch silničních.
Tělocvičná jednota „Sokol“ předložila již tento projekt Stadionu s navrženými změnami jak správě státních statků, tak Státnímu Památkovému úřadu i ředitelství rolnické školy a opatřila si jejích souhlas, jak je patrno z přiložených opisů jich přípisů.
Správa státních statků v ujednání s jednotou ze dne 29. července 1930 odstavce 5. postoupila jednotě z parku také ony plochy, jež budou zapotřebí pro novou komunikaci směnou za pozemek jednoty č. p. 94/2 a to se závazkem, že jednota dá obci k disposici části pro komunikaci tu potřebné, takže správa statků o této komunikaci nebude více již jednati. Bude tedy obec o
pozemky pro komunikaci jednati jen s tělocvičnou jednotou „Sokol“ a tato žádá o urychlené zahájení jednání s ní.Tělocvičná jednota „Sokol“ ve Smiřicích, předkládající svůj projekt Stadionu žádá, aby byly jí schváleny změny navržené v městském regulačním plánu z roku 1924 v důsledku zřízení Stadionu. Žádá o urychlené schválení a zahájení jednání vzhledem k tomu, že Jednota musí co nejdříve plán projednati se státní stavební správou regulace Labe a žádati o provedení potřebných zavážek v podjezí tak, aby bylo zřízení Stadionu umožněno.
9. května 1934 Tělocvičné jednotě "Sokol“ ve Smiřicích.
Městsky úřad ve Smiřicích dovoluje si tímto zdvořile sděliti, že na Vaši žádost byla veřejnou vyhláškou oznámena změnu regulačního plánu města Smiřic v bloku čís.17 a 20, v kterýchžto místech projektovali jste sokolský stadion. Došly dva protesty a sice od továrníka p. Bruny a p. Berana a spol., které byly v řádné schůzi obecního zastupitelstva města Smiřic dne 4. května t.r. projednávány, jakož i Vámi předložený projekt stadionu.
Obecní zastupitelstvo po uvážení o protestech většinou hlasů těmto vyhovělo, čímž zůstává původní regulační plán nezměněn a Vaše žádost jest tím zamítnuta.
Proti tomuto rozhodnutí obecního zastupitelstva máte však právo podati si odvolání k okresnímu úřadu ve Dvoře Králové ve lhůtě 14 dnů po doručení tohoto vyrozumění prostřednictvím zdejšího městského úřadu.
24. června 1934 Městskému úřadu ve Smiřicích n/L.
Tamním přípisem ze dne 9.května t.r. bylo Tělocvičné jednotě „Sokol“ oznámeno, že městské zastupitelstvo vyhovělo protestu p. Brůny a p. Berana a zamítlo změny, jednotou požadované. Přípis také výslovně zdůrazňuje, že „zůstává v platnosti původní regulační plán nezměněn a žádost jednoty jest tím zamítnuta“, tedy, i jí navrhované změny, proti nimž nikdo neprotestoval.
Porovnáním schváleného plánu z roku 1924 s plánem novým jest patrno, že jednota žádala za tyto změny :
1. Úpravu vedlejší ulice na Šternberg.
2. Změnu tvaru stadionu z půlkruhu do obdélníka s hlavní osou, položenou rovnoběžně s frontou ulice radniční.
3. Umístění budoucí tělocvičny na místě v zámeckém parku na sokolském pozemku do nové osy stadionu do zavezeného řečiště, o čemž bylo úporně jednáno s velkostatkem.
4. Úpravu tracy nové ulice s vytvořením náměstí mezi radnicí a zámkem. O tuto změnu usilovalo město již od roku 1920, samo však opomnělo dáti náměstí zakresliti do regulačního plánu z roku 1924.
Tělocvičná jednota „Sokol“ tedy svým návrhem provádí za město změnu regulačního plánu podle dlouholetého přání města a přináší jí oběť tím, že velkostatku směnou vrátí část majetku z parku. Změna ad.1.měla sloužiti jak zájmům veřejným tak jednotě. Změna ad.2 a 3. jest vnitřní záležitostí jednoty - účelná úprava cvičiště jednoty, na kterých širší veřejnost nemá zájmu. Změna ad.4. přímo hájí zájem města a veřejné komunikace.
Podle přípisu městského úřadu byly všechny tyto účelné, i navrhované změny vesměs zamítnuty a zdůrazněna platnost starého, městu i Tělocvičné jednotě „Sokol“ nevyhovujícího plánu z roku 1924.
Z dopisu města ze dne 22.června t.r. vyrozumívá Tělocvičná jednota „Sokol“, že vyhověním protestům p. Brůny a p. Berana nebylo míněno zamítnutí ostatních navrhovaných změn, béře s uspokojením toto sdělení na vědomí a prohlašuje;
Tělocvičná jednota „Sokol“ ve Smiřicích jest ochotna vzíti zpět svůj protest k Okresnímu úřadu, když obecní zastupitelstvo se usnese, že vyhovuje sice protestu p. Brůny a p. Berana, ale schvaluje ostatní jednotou navrhované změny.
7. srpna 1934 Městské radě ve SmiřicíchNíže podepsaní v důsledku úpravy labského řečiště na naší ulici /Šternbergovo nábřeží/ v stadion, dovolují si městskou radu upozorniti a zároveň zdvořile žádati o brzké odstranění následující závady:
Veškerá voda /dešťová,při jarním tání a pod./ odváděna jest kanálem zřízeným uprostřed ulice do labského řečiště, při náhodném ucpání tekla přímo přes cestu do Labe. Nyní však při úpravě stadionu nejen že vyústění kanálu bude zasypáno, ale i hřbetní rovina stadionu bude o 80 cm nad cestou, takže veškerý odpad vody bude znemožněn a voda bude po celé ulici tvořiti smrduté jezero, čímž nejen že veškerá komunikace bude stěžována, ale i občané budou vystaveni hmotné škodě, což jistě není v zájmu města.
Proto doufáme, že městská rada upozornění toto laskavě vezme na vědomí a závadu v brzku odstraní.
Zároveň prosíme o písemnou odpověď jakým způsobem závada bude odstraněna a budiž zaslána panu Karlu Váchovi.
V dokonalé úctě
Podepsaní: Jan Vír, Vorel Karel, Boznerovi, Vácha Karel, J. Hanka. Josef Beran a Sváček(?) Rudolf
12. září 1934
Tělocvičné jednotě "Sokol " ve Smiřicích.
K stížnosti majitelů domů na Šternberku ve Smiřicích konalo se dne 25.srpna t.r. šetření na místě samém ohledně získání znemožněného odpadu dešťové a splaškové vody a ohledně nadměrné výše navážky budoucího sokolského stadionu. Po skončeném šetření projeven byl přítomnými majiteli domů na Šternberku požadavek, aby stávající navážka na budoucím sokolském stadionu byla snížena do úrovně okresní silnice, kolem této silnice v sousedství projektovaného stadionu aby byl řádný chodník o šíři 1,50 m a aby se Tělocvičná jednota Sokol postarala o řádné svedení povrchových a splaškových vod, jejichž odtok jest v přítomné době zvýšenou navážkou znemožněn.
Jelikož majitelé domů na Šternberku naléhají na urychlené vyřízení jejich požadavku, žádáme Vás zdvořile, abyste laskavě k těmto zaujali příslušné stanovisko a výsledek nám co nejdříve oznámili.
Starosta města:
Ve Smiřicích, dne 23. září 1934
Správa Okresních silnic v Jaroměři
Vzhledem na postup prací montážních na jezové konstrukci, provede stavební správa ještě před zimou zrušení dnešního jezu a zavezení řečiště nad jezem.
Aby mohla býti: také zavezena část ulice a silnice na Štemberu jest nutno snést i mostní konstrukci předem. Žádá tedy stavební správa, aby správa silnic provedla přípravy pro snesení mostní konstrukce a snížení nájezdných ramp koncem listopadu a počátkem prosince.Kdyby se tak v čas nestalo zůstalo by řečiště nezavezeno a dodatečné zavezení museli byste si projednati na svůj náklad s podnikatelstvím staveb Kress.
ing. Fiala v. r.
Razítko: Státní stavební správa pro úpravu Labe Smiřice n./Lab. telefon č. 2, z roku 1935
Okresní úřad ve Dvoře Králové n. Labem dne 28. června 1933.
Tělocvičné jednotě "SOKOL" ve Smiřicích,
Ku tamnímu přípisu ze dne 20. června 1933 sdělujeme, že novostavba silnice z náměstí přes zámecký park k novému labskému mostu ve Smiřicích byla zemským úřadem v Praze přijata pouze v mezích ku schválení předloženého projektu t. j. v 7.00 m šíří vozovky v koruně s 5.00 m štětem a zpevněním a s příslušným opříkopováním a ze jenom v tomto rozsahu bude subvencována.
Je-li zájem o nějaké nadlepšení projektu upozorňujeme na to, že mohlo by se tak státi pouze na náklad zájemníků a po dohodě se správou okresních silnic.
Za okresního hejtmana: Vrchní rada politické správy: Šlechta, v.r.
Dne 24. srpna 1935
Okresnímu úřadu ve Dvoře Králové.
Nadepsaný městský úřad žádá tímto zdvořile o změnu projektu dálkové silnice Hořice – Opočno. Změna týká se úseku silnice, která má býti provedena směrem přes zámecký park. Původní projekt je šíře vozovky 7 m a po straně příkopy.
Jelikož silnice vyústí přímo náměstí utrpělo by město na svém vzhledu. Z důvodu těch žádáme, aby zmíněný projekt byl změněn a šíře vozovky upravena na šíři 8 m a po straně zřízeny chodníky z města až po nový Tyršův most.
Vzhledem k prováděnému nadlepšení uvolily by se dva zájemci a sice obec Smiřice a Tel. jednota Sokol ve Smiřicích a výhradou schválení příslušných správních orgánů přispěti částkou Kč 10.000.- /deset tisíc /.
Starosta města:
Ve Smiřicích, 27. srpna 1935
Městské radě a obecnímu zastupitelstvu ve Smiřicích.
Občané Šternbergova nábřeží upozorňují důrazně městskou správu, že na jejich protest ze dne 21. července m.r. týkající se úpravy Šternbergova nábřeží, nebyla dosud dána žádná odpověd.
Litují, že jejich zástupci, v které měli až dosud plnou důvěru, nejeví ve věci tak důležité žádného zájmu.
Vzhledem k tomu, že zavážení labského řečiště blíží se ku konci, žádají podepsaní na základě právním důrazně a nesmlouvavě, aby navážka byla snížena na úroveň silnice, dle zákonné míry silnice rozšířena a zřízen chodník na odstaveném labském řečišti.
Dále protestujeme co nejrozhodněji proti tomu, aby lehkomyslným povolováním statisícových obnosů a tím zatěžováním takřka úplně finančně zhrouceného poplatnictva, bylo podporováno zřízení nové, zbytečné, středem zámeckého parku vedoucí silnice. Žádáme, aby z důvodů tak malicherných, jako je kus rovné cesty, bylo úplně upuštěno od ničení vzácného zámeckého parku, který by si každé jiné město hledělo zachovati.
Nechápeme z jakých důvodů se městská správa zdráhá, proti vůli občanů a poplatníků, upustiti od stavby nové silnice. Dosud stávající dlážděná silnice na Šternbergově nábřeží po nepatrná úpravě, jak jsme již vpředu naznačili, by úplně vyhovovala provozu města, město uchránilo by mnoho desítek tisíců nákladu na stavbu zbytečné cesty nové, ale též občané na Šternbergově nábřeží by byli uchráněni od úplného zničení obchodů a živností i od znehodnocení jejich nemovitého majetku.
Proto podepsání jménem občanů na Šternbergově nábřeží žádají, aby městská správa, vědoma si své zodpovědnosti k věci tak důležité, nenapínala trpělivost občanů a učinila rázné kroky v době nejkratší, o čemž žádáme písemné vyrozumění.
Za občany: Emanuel Bozner výroba cementového zboží, Karel Vácha závod kolářský, Jan Vír obchod a pekařství, Augustin Hanka zámečnictví, Tonča Nýdrová, Josef Hanka, Josef Beran pekař.
Podpisy a razítka.
Předání pozemků na stavbu dálkové silnice zámeckým parkem24. září 1935
Městskému úřadu ve Smiřicích.
Valná hromada tělocvičné jednoty "SOKOL“ ve Smiřicích, zabývala se podmínkami pozemkových transakcí mezi jednotou a městem pro potřebu stavby nové silnice přes pozemek jednoty a dala výboru zmocnění projednat vše za následujících podmínek. Pro porozumění přiložen plánek.
1./ Město zaplatí jednotě celý její pozemek č.p. 94/3 o výměře 1500 m2 za jednotkovou cenu Kč 4.— (slovy čtyřikorunyčsl.) za 1 m2.
2,/ Tělocvičná jednota "SOKOL" předá městu onu část parku. č.k. 94/1, ( bl ). která je zapotřebí na novou silnici a kterou jednota získá od velkostatku směnou za svůj pozemek č.k. 94/3, ( al ) bez ploch, potřebných na silnici a náměstí ( a2, a3 ).
3./ Za více plochu o kterou bude větší plocha z parku na silnici potřebná nežli část sokolského pozemku ( al ) o výměře 1273 m2 v důsledku mírnějšího oblouku silnice, zaplatí město jednotě onu cenu, která bude od jednoty požadovaná velkostatkem. Jednota nabídla velkostatku Kč 2.-- za 1 m2.
4./ Stromy, nalézající se na části sokolského pozemku ( a3 ) , která připadne na náměstí, zahrnuty jsou v kupní ceně za pozemek, stromy na části pro silnici ( a2 ) jednota před stavbou si odstraní sama.
Stromy na rozšířeném náměstí nesmíse pokácet, ale musí tam býti ponechány, jak bylo s velkostatkem a Památkovým úřadem ujednáno.
5./ Zavážka řečiště pro silnici potřebná ( ol ) postoupí se městu za cenu Kč 1,10.
6./ Město uhradí veškeré výlohy t.j. dávky, poplatky, převody, zaknihování atd, s převodem vlastnictví pozemku svrchu uvedených spojené a tělocvičné jednotě "SOKOL" nesmí proto z převodu vlastnictví vzniknouti jakékoliv výlohy. Bude-li jednotě vyměřená dávka z přírůstku hodnoty, vrátí město jednotě onu část dávky, která městu připadne z celkového obnosu dávek.
7./ Otázka povinnosti oplocení jest se strany jednoty předem vyloučena.
8./ Pokud se týče části pozemku zastaveného domkem č.p. 182, jež bude potřebná pro silnici ( d2 ),bude postoupena až po zvláštním jednání mezi městem a okresem. Jednota jedná s velkostatkem o koupí za účelem zboření domku.
V přiloženém plánku jsou vyznačeny jednotlivé plochy pozemkové, o jichž směnu se jedná i s příslušnými přibližnými výměrami. Přesné výměry bude možno stanoviti a obnosy dle nich zúčtovati až po provedení silnice, kdy se zaměřením zjistí rozsah zabraných ploch.
Z náčrtku jest patrno, že sokolský pozemek č.p. 94/3 se věnuje ve prospěch veřejné komunikace, jejíž uskutečnění se tím usnadňuje.
Sdělujeme ještě, že jsme požádali velkostatek, aby ve smyslu dosavadních ujednání bylo předání pozemků pro silnici urychleno.
Přehled pozemků s ještě plánovanou sokolovnou vpravo.
25. září 1935 byl odeslán jednotě Sokol dopis z Městského úřadu Smiřice, kde se píše:
„Městská rada ve schůzi konané dne 24. září t.r. jednala o podmínkách sdělených jí Vaším dopisem ze dne 24. září t.r. , jež pojednávají o předání pozemků na stavbu dálkové silnice zámeckým parkem a plně na tyto přistupuje“.
Protokol.
sepsaný dne 26. března 1936 na městském úřadě ve Smiřicích při jednání o odevzdání pozemků ze zámeckého parku ve Smiřicích k vybudování dálkové silnice Hořice - Smiřice - Opočno.
Přítomní: Pan Šeda Josef, starosta města Smiřic,
Pan Lefnar Jiří, zástupce tělocvičné jednoty Sokol, ve Smiřicích,
Pan Sekerka Jan, hospodářský rada, jako zástupce Správy státních statků ve Smiřicích.
Pan Vojtěch Prokop, předseda okresní komise, v Jaroměři a pan F. Svoboda, správce okresních silnic, za okres Královédvorský.
Jednání
Na základě výnosu ředitelství státních lesů a statků v Praze se dne 20./3. 1936 bude odevzdána potřebná část pozemků s parcelního čísla 94/1 v kat. ú. Smiřice na výstavbu dálkové silnice Hořice - Smiřice - Opočno za následujících podmínek:
1. / Odevzdaná plocha z pozemku parc. čis. 94/1 za kat. ú Smiřice bude měřiti asi 1515 m2. Plocha ta bude využita jedině na stavbu výše míněné silnice.
2. / Cena této plochy byla smluvena na Kč 2.- za každý / čtverečný metr / beze stromů, s podmínkou, že bude odevzdána za tutéž cenu správě státních statků a lesů ve Smiřicích, část parku před několika lety Tělocvičné Jednotě Sokol, ve Smiřicích odprodaná, nyní parcelním čis. 94/3. označena. Tělocvičná Jednota Sokol, ve Smiřicích odevzdá však parcelní čis. 94/3 se všemi na ní rostoucími parkovými stromy bez jakékoliv úplaty bývalé majitelce t.j. Správě státních statků ve Smiřicích.
3. / Protože dálková silnice Hořice - Smiřice - Opočno dotýká se také části nemovitosti čp. 182 ve Smiřicích zavazuje se Tělocvičná Jednota Sokol ve Smiřicích, nemovitost tu, se-stávájící ze stavební parcely čís. 6 a na ní stojícího obytného domu čp. 182 od správy státních statků ve Smiřicích za odhadní cenu, nikoliv vlak Kč 2.500.- převyšující, odkoupiti.
4. / Náklad na tyčkový plot s podezdívkou, který bude nutno kolem odevzdávané části pozemku parc. čis. 94/1 v kat. ú. Smiřice pro stavbu dálkové silnice postaviti, bude rozdělen na 3 stejné díly a uhradí vždy takový díl jeden: Město Smiřice, Tělocvičná Jednota Sokol ve Smiřicích a správa státních statků ve Smiřicích. Délka plotu bude měřiti kolem 180 m / stoosmdesát /, pokud bude úhrada na něj dělena na uvedené tři zájemníky, a náklad nesmí přesahovati Kč 140.- za 1 běžný metr. Tělocvičná Jednota Sokol ve Smiřicích vymiňuje si aby k úhradě svého příspěvku mohla vykonati naturální práce / výkop základu a pod. /. Práce ty budou oceněny jednotkovými cenami, které by byly vzaty na základě rozpočtu na 1 běžný metr plotu. Udržování plotu v časech příštích přejde ovšem na vrub jedině správy statku ve Smiřicích, co majitele.
5./ Tělocvičná Jednota Sokol ve Smiřicích žádá konečně, aby při větších slavnostech Jednoty, byl za účelem průchodu ku státním hospodářským školám a postavení stánku propůjčován v takových případech bezplatně, v předpokladu, že zachován bude největší pořádek, bezpečnost osob i budov, zbytek parku. Požadavek ten Tělocvičná jednota Sokol přednáší jenom s té příčiny, že vrácením parcelního čísla 94/3 / Smiřice / nebude míti na přilehlém stadionu dostatek místa pro stánky a šatny.
6. / Zástupce obce Smiřic podotýká k uvedenému protokolu že by obec Smiřice přispívala na práce výše uvedené / plot, silnice, chodník / jen s podmínkou, když budou provedeny v rozsahu rozpočtu a projektu.
7. / Ujednání toto bude platno pro všecky tři účastníky jen po schválení ředitelstvím státních lesů a statků, v Praze, potažmo obecním zastupitelstvem města Smiřic a výborem T. J. Sokol ve Smiřicích.
3./ Konečně zástupce obce žádá aby s ohledem na příspěvek obce byly ku pracem se stavbou plotu spojených, především zaměstnáváni dělníci, a pokud možno, aby stavba byla zadána místním živnostníkům.
9./ Zástupci okresu Královédvorského považují toto jednání za konečnou dohodu a vítají možnost brzkého započetí stavby silnice, kterou se podstatná sníží rostoucí nezaměstnanost v okolí stavby a žádají, aby předání pozemku ve smyslu sepsaného protokolu stalo se v době nejkratší.
Ekonomicky postup prací vyžaduje, aby plotová podezdívka byla v první řadě provedena z těch důvodu, že značné přesuny půdy dají se účelněji a hospodárněji provésti.
24. září 1935
Tělocvičná jednota „Sokol“ hodlá oplotiti stadion pletivovým plotem, na betonové podezdívce. Letos chce zříditi plot na nábřeží Šternbergově, ostatní část v příštím roce.
Tělocvičná jednota Sokol požádala o připojení na kanalizaci právě prováděnou na Šternberkově nábřeží. Podepsáno 3. října 1935
Předložení plánů na úpravu stadionu. 15. října 1935.
Městskému úřadu ve Smiřicích.
Podepsaná, jednota „SOKOL“ ve Smiřicích předkládá dvojmo, přípisem tamního úřadu ze dne 9. t.m., požadovaný plán projektovaného sokolského stadionu s vyznačením povrchové úpravy.
Jak z plánu zřejmo, zřídí se na třech stranách tribuny terasovité, strana čtvrtá jest resevována pro stavbu sokolovny a pro vstup cvičenců. Vše jest provedeno zeminou, pokryto drnem. Rovněž vyznačená schodiště budou z tohoto materiálu, stupně budou opřeny prkny,aby se kraje neodrobovaly.
V podélné straně na Šternberku jest reservováno místo pro skladiště nářadí, hudební pavilon a příslušenství. Před stavbou tohoto objektu bude o povolení zažádáno.
V půdorysném plánu jest zakreslen též příčný řez s vynesenými výškami.
Pokud se hranice plotu týče, bude na Šternberkově nábřeží - po schválení výboru jednoty a v případě,že nebude proti zaměřeným bodům při komissi dne 6.tm., jež tvoří součást protokolu stavební komise, vznesena námitka, - postupováno podle plánu městského stavebního znalce. Podepsaná tělocvičná jednota „SOKOL“ ve Smiřicích žádá zdvořile za laskavé urychlené vydání stavebního povolení ku stavbě plotu neboť jest třeba nyní - kdy jest již strana při Šternberkově nábřeží téměř hotova - zříditi plot ku ochraně této práce.
Vzhledem k té okolnosti, že p. Hanka podal protest dovolujeme si oznámiti, že kdyby jeho protest měl anebo mohl míti za následek zdrženi ve vydáni stavebního povolení na plot, musili bychom si vyhraditi požadavek náhrady škody případně vzniklé na provedené úpravě na Šternberkově nábřeží na tom, kdo by prodlevu tu zapříčinil. Předpokládáme, že městská rada uzná krajní ochotu a možnosti, které z naší strany byly projeveny, neboť také obyvatelé na Šternberkově nábřeží, kteří měli největší zájem na rozšíření jsou naším ústupkem plně uspokojeni, a že vydá stavební povolení bez ohledu na nepochopitelné stanovisko jednotlivce.
Na tomto plánu od stavitele a architekta Josefa Hájka ze Smiřic ze října 1935 se už se sokolovnou nepočítá.
Cesta od trojúhelníku nahoru také nevznikla. Dnes je v této zatáčce benzinová stanice.
Kliknutím se plán zvětší.
Z protokolu sepsaného technickou komisí ve Smiřicích dne 6. října 1935.
Zástupci majitelů domů na Sternberkově nábřeží nečiní proti zamýšlená stavbě žádných námitek činí si však následující výhrady:
1. / aby výška plotu snížena byla ze 185 cm na 160 cm, a aby povrch plotu nebyl ukončen ostnatým drátem,
2. /aby jednota Sokol ustoupila s plotem tak daleko aby tímto rozšířením byl, zlepšen vjezd do jejich dvorů, / u domu p. Práška, p. Víra, p. Váchy, p. Hanky a p. Berana / jak dle dohody se stavebníkem stanoveno a dle přiložená skizzy vidno. Skizza tato bude rovněž tvořiti součást tohoto protokolu a stavebního plánu.'
3./ aby postoupený pozemek těl. jednotou Sokol pro rozšíření ulice byl hrazen nákladem obecním.
Vyjádřeni stavebníka:
Zástupci Těl. Jednoty Sokol prohlašuji k vyjadření technické znalce, že pokud se týče vzhledu projektovaného plotu jsou přesvědčeni, že bude plně kladeným požadavkům vyhovovati. Další zlepšení přesahovalo by finanční možnosti jednoty, stejně velíce omezené. Ohraničení plotu ostnatým drátem nebude zatím použito; ukáže-li se snad později jeho potřeba, stane se jeho osazení po předběžném opatření souhlasu města.
K vyjadření zástupců majitelů domů ze Šternberkova nábřeží projevuje jednota ochotu ustoupiti na svůj pozemek tak daleko, jak bylo dnešního dne vytyčeno a jak bylo také zaměřeno a v přiloženém náčrtku, který tvoří nerozlučnou součást zápisu, byly příslušné zaměřená míry od určitých perných bodů vyneseny. Tělocvičná jednota žádá, aby plocha, kterou postupuje jednota se svého pozemku čp. 734 na rozšíření ulice byla jí směněna za obecní pozemek čp. 687. Kdyby tato výměna pozemku nepostačila, bude jí tato více plocha doplacena při jednotkové ceně Kč 1,10 za jeden m2. Stromy na odstupované ploše jednota před předáním odstraní.
Pokud se týče výšky plotu jest jednota ochotna snížiti ji ze 185 na 170 cm. Konečně prohlašují zástupci jednoty že jsou ochotni postoupiti svůj pozemek na rozšíření ulice dnes vytyčené a dohodnuté za předpokladu, že nebude na ni činěn nárok na odstoupení další plochy. Požadavek obce za postoupení té plochy, aby se dodržela vzdálenost oplocení od hrany stávající kostkové dlažby těl jednota Sokol jest ochotna plně splniti když vytyčená hranice byla jakýmkoli způsobem měněna, vytyčí se hranice nově podle požadavků obce. Další požadavek nového jednání jednota odmítá.
Pokud se týče případných požadavků Správy okresních silnic a snad stavební správy regulační, vyhražuje sl jednota, že zavede si s nimi příslušné jednání o dohodu.
Zástupci jednoty učinili toto prohlášení za předpokladu že schválení jeho jest vyhraženo výboru jednoty. Konečně žádají za jeden opis protokolu s příslušným plánkem.
Tím byl protokol skončen a podepsán.
Vácha Karel, v.r., Strejček Josef, v.r., Šeda Josef, v.r., Jirsák B.v.r, Vír Rudolf, v.r., Doležal Karel, v.r., KÍimeš Václav, v.r., Prokeš Bedřich, v.r., Milada Jirsáková. v.r., Bozner Emanuel, v.r.,Pacák Jan, v.r., Lefnar Jiří, v.r., Bartoš František, v.r.,Ing. Fiala Jan, v.r. Belinger František, v.r., Hlava Josef, v.r., Čeněk J., v.r, Hájek J., v.r., Sekerka Jan, v.r. / razítko /
Na náčrtku jsou zakresleny změřené rozměry šíře silnice a posunutí plotu.
Výpis ze schůze městské rady konané 15. října 1935Projednání II. bodu:
K předloženým 2 plánům na úpravu sokolského stadionu a žádosti Tělocvičné Jednoty Sokol o vydání stavebního povolení ku stavbě plotu hlasováno většinou hlasů pro vydání stavebního povolení, s podmínkou, že plot nebude stavěn dle zaměřených bodů, tvořících několik rohů, nýbrž části ony budou dodatečně opraveny tak, aby plot byl v soulad stavěn dle vozovky. Po předložení plánů stává se protest p. Hanky bezpředmětným a usneseno mu sděliti, trvá-li na protestu, aby jej prostřednictvím městského úřadu podal okresnímu úřadu.
Věc: Odvolání proti zamítnutí mého protestu, týkajícího se oplocení stadionu a úpravy Šternberkova nábřeží.
Dopisem ze dne 16. října t.r. sděluje mi Městský úřad, že Městská rada, námitky uvedené mnou proti výše uvedené věci, nemohla vzíti v úvahu a zamítla je jako bezpředmětné, bez ohledu na to, že jako zástupce občanů na Šternberkově nábřeží, ohrazoval jsem se, že není dodržena zákonitá šířka okresní silnice, ani zákonitá vzdálenost plotu od ní, kteréžto požadavky byly uvedeny již v přípise občanů ze Šternberkova nábřeží, podaném v srpnu t.r., na který dosud, ač výslovně žádali, nedostali odpovědi, což je smutným úkazem jednání vůdci občanům, poplatníkům.
Neb pravdou má býti vyjádření pana starosty města k zástupcům občanů při technické komisi konané 6. října t.rt. na Šternberkově nábřeží, ,,že obec nemá žádného zájmu na úpravě Šternberkova nábřeží“ ? Snad ano.
Nasvědčuje tomu ta okolnost, že Městská rada bez ohledu na požadavky občanů dala povolení k oplocení stadionu, nedbaje ani protokolu, sepsaného při technické komisi, kde Okresní úřad vyhrazuje si své vyjádření dodatečně podati, což se až dosud nestalo.
Doufám, že Městské zastupitelstvo, vědomo si své zodpovědnosti, nejen vůdči občanům, ale celé veřejnosti, nedopustí, aby úprava Šternberkova nábřeží zůstala jako smutný vykřičník do budoucnosti.
Josef Hanka, Smiřice n./L. č. 141
Ve Smiřicích, 6. listopadu 1935.
Na obrázku vpravo ze dne 9.11.2014 je ulice U Stadionu (bývalé Šternberkovo nábřeží) a sporné oplocení vlevo.
Okresnímu úřadu, ve Dvoře Králové.
Věc: Odvolání proti zamítnutí protestu, týkajícího se oplocení sokolského stadionu, při okresní silnici na Šternberkově nábřeží ve Smiřicích.
Dne 24. října t.r. byl mi doručen dopis od městského úřadu ve Smiřicích němž se mi sděluje, ze městská rada, nemohla vzíti důvody mnou uvedené v písemném vyjádření k protokolu sepsaném při technické komisi dne 6. října 1935, týkajícího se věci výše uvedené, u úvahu a uznává je jako bezpředmětné, s podotknutím, že proti rozhodnutí městské rady mohu během 14 dnů podati odvolání k výše uvedenému úřadu.
Ve svém vyjádření k uvedenému protokolu, jako zástupce občanů na Šternberkově nábřeží, ohrazoval jsem se, že není dodržena zákonitá směrnice pro šířku okresní silnice, ani zákonitá vzdálenost plotu od ní a podotýkám, že městský rada nevyčkavše ani vyjádřené okresního zástupce k této věci, udělila povolení k oplocení .stadionu, ačkoliv je v protokolu výslovně uvedeno, že okresní úřad své vyjádření učiní dodatečně.
Plně doufám, že P.T. okresní úřad věc náležitě vyšetří a uvede tam, aby vyhověno bylo zákonu a spravedlivému požadavku občanů.
Josef Hanka, v.r. Smiřice n. L. č.141
Ve Smiřicích, dne 6. listopadu 1935.
Okresní úřad ve Dvoře Králové n. /L. dne 2. května 1936
Pan Josef Hanka ve Smiřicích čp. 141.
Vaše odvolání ze dne 6. listopadu 1935 do rozhodnutí městské rady ve Smiřicích, intimovaného Vám přípisem městského úřadu ve Smiřicích ze dne 16. října 1935, podle kterého nemohla městská rada vzíti v úvahu Vaše důvody týkající se projektu Sokolského stadionu a uznala je za bezpředmětné, odmítá okresní úřad ve Dvoře Králové n./L. jako nepřípustné z těchto důvodů.
O žádosti Tělocvičné jednoty Sokol ve Smiřicích za udělení stavebního povolení plotu kolem projektovaného stadionu ve Smiřicích bylo podle ustanoveni § 35. stav. řádu pro Čechy dne 6. října 1935 provedeno stavební komisionelní řízení. Dle úředního protokolu o výsledku tohoto řízení sepsaného byl jste tohoto řízení přítomen, podle znění protokolu však nečinil jste námitek ve věci šířky silnice a vzdálenosti plotu od ní. Své vyjádřeni podal jste teprve písemně dne 8. října 1935 u městského úřadu ve Smiřicích. Ve svém odvolání okresnímu úřadu stěžujete si ,,že není dodržena zákonitá směrnice pro šířku okresní silnice ani zákonitá vzdálenost plotu od ní“.
Podle § 35. stav. řádu musí však býti námitky, má-li úřad k nim hleděti, výslovně vzneseny při komisionelním řízení samém. V řízeni rekursním nemůžete proto vznésti námitky, jichž jste neuplatňoval již výslovně při komisionelním stavebním řízení. Nejste proto legitimován, uplatňovati rekursem námitek proti projednávanému stavebnímu projektu, a bylo Vaše odvolání odmítnouti jako nepřípustné.
Za okresního hejtmana:
Rada politické správy:
16. října 1935 dostal Sokol povolení k postavení plotu, ale:
,,… provedete, ovšem s tou změnou, že oplocení nesmí vykazovati ostré hrany jak v plánu zakresleno, nýbrž musí býti zaokrouhleno tak, aby působilo lepším dojmem.
….výška plotu musí býti dodržena …. tj. 170 cm."
17. října 1935 Připojení Sokola na kanalizaci.
Prohlášení.
Tímto prohlašuji, že přistupuji na níže stanovené podmínky městskou řadou ve schůzi konané dne 24. září 1935, za kterých povoluje se mně připojení odpadového kanálku do hlavního kanálu vedoucího po Šternberkově nábřeží. Odpadový kanálek s mého domu zřídím si na svůj náklad a budu jej používat toliko pro odtok povrchových a splaškových vod.
Podmínky:
Uvoluji se složiti stanovený poplatek za povolení k připojení si mého odpadového kanálku na hlavní kanál, jež činí Kč 100.- / jedno sto Kč/ jednou provždy a mimo to platiti každoročně uznávací poplatek v částce Kč 5,-/ pět /.
Na důkaz svého prohlášení připojuji vlastnoruční podpis.
Povolení dražby kaštanů, 2. listopadu 1935
Tělocvičná jednota „Sokol“ ve Smiřicích žádá povolení dražby kaštanů stojících podél silnice na Šternbergově nábřeží. Jsou přestárlé a překážely by postavení plotu kol cvičiště. Místo nich zasadí stromy jiné.
Dne 2. října 1935
Svazu čsl. měst a obcí v Praze
Městská rada ve Smiřicích dovoluje si tímto učinit! zdvořilý dotaz, má-li obec právo požadovati zřízení chodníku na určitém zájemci v následujícím případě:
Podle regulačního plánu zdejšího města měl býti zřízen stadion v místech, kde ještě před krátkým časem zabíral tok řeky Labe určitý úsek. Jak jistě Vám známo, náleží pozemek,jež řeka zabírá disposičním právem pro odtok vody. Ředitelství pro stavbu vodních cest v Praze.
Nyní jest část tohoto labského řečišti zavezena a po předcházejícím jednání a souhlasu obce majetkem Tělocviční jednoty Sokol ve Smiřicích, která zřizuje tam nyní stadion a v dohledné době postaví tam snad i sokolovnu.
Zavezením části tohoto labského řečiště uskutečnila se však i možnost zřízení projektované silnice dle regulačního plánu stanovená, která má vésti těsně kolem stadionu. Připomínáme, že část této silnice bude probíhati určitou čtvrtí města.
O věci jednala již obec s tělocvičnou jednotou Sokol několikráte až nyní došlo také k otázce,kdo jest povinnen zříditi chodník kolem stadionu jež bude sousediti těsně se silnicí.
Jelikož podobný případ se nám dosud nenaskytl,dovolujeme si Vás prositi o radu, za kterou budeme Vám jako vždy vděčni.
Starosta města
Obrázek vpravo:
dnešní silnice vedoucí zámeckým parkem z města původně odbočovala vpravo v místech projíždějícího nákladního automobilu. Plot kolem stadionu je asi původní.
Poznámky pro městskou radu z jednání ohledně Sokolského stad. ze dne 7. června 1937.
Sokol koupí celou navážku, pokud nepřichází v úvahu pod domky p. Kamenického, Kalendy Johna a Nýdra, a zaváže se předat bezplatně pozemek pro spojovací komunikace z nové okresní silnice na Šternberk kolem sadového trojúhelníku směrem k p. Beranovi /podle schváleného regulačního plánu/ až se ukáže potřeba tuto komunikaci zříditi.
Město smění se SOKOLEM, pozemek vyznačený v geometrickém plánu na haťovou silnici označený písmenou "e" v rozsahu 547 m2 tento pozemek mu bude řiditelstvím státních statků a lesů prodán / spolu s pozemkem pro silnici/ za část pozemku z bývalého majetku SOKOLA čkt.94/3 ve výměře 140 m2 a část stavební parcely domku čp. 182 pro chodník potřebného.
Mimo to provede se směna části pozemku čkt. 734 , který SOKOL postoupil na rozšíření ulice na Šternberku při zřizování plotu za ob. pozemek čkt 687/1. Rozdíl plošný se nahradí v ceně dříve s městem sjednané.
Věc: Žádost města Smiřic o postoupení části zavezeného řečiště labského pro veřejnou komunikaci.
P.T. Ředitelství pro stavbu vodních cest Praha.
Městský úřad ve Smiřicích dovoluje si zdvořile požádati o bezplatné postoupení části zavezeného starého řečiště labského čkt.734 v kat. území Smiřice pro veřejnou komunikaci dálkové silnice Hořice-Smiřice-Opočno.
Podle trhové smlouvy mezi Tělocvičnou Jednotou "SOKOL" ve Smiřicích a státním fondem ze dne 8./10.1932, odst. 1, není tato část zasypaného řečiště Tělocvičné Jednotě "SOKOL" trhovou smlouvou zajištěna.
Pozemek označený písmenou "ch" byl postoupen sousedem pro veřejnou komunikaci dálkové silnice s podmínkou, že mu za část postoupeného pozemku pro veřejnou komunikaci bude dána výměnou přibližná plocha v části označené, v připojeném plánu geometrovském, písmenou "N".
Silnice dnes vedoucí rovně k novému mostu přes Labe, se původně stáčela na starý Tyršův most. 9.11.2014
Slavný Městský úřad v Smiřicích
Níže podepsaní žádají zdvořile, aby jim v náhradu za 5 velkých 16letých, ovocných úrodných stromů a nepočetné množství keřů angreštů, rybízů, malin a jahod, zkrátka za zničení poloviny zahrady, jim v náhradu byl postaven, podél celé zahrady, při nové cestě plot, v úpravě jako je v okolí zámeckého parku a starý plot, okolo nynější cest, uveden do pořádku.
Tonča Nýdrová, Františka Balašová
22. července 1936
P.T. paní T. Nýdrové a pí. Františce Balašové ve Smiřicích
Městská rada ve schůzi konané dne 21. července 1936 jednala o Vaší žádosti o náhradu za vykácené ovocné stromy a keře ve Vaší zahradě a usnesla se Vám sděliti, že dle možnosti splní Vaše požadavky.
Připomíná však, že v přítomné době nelze ničeho podniknouti, dokud nebude stavba silnice vedoucí zámeckým parkem skončena.
Ohledně zřízení plotu a úpravy stávajícího bude s Vámi ještě jednáno.
Praha,6. dubna 1937
Slavný Městský úřad ve Smiřicích
…..jelikož silnice jest již hotova a případná katastrální přeměření provedena, žádáme o laskavé splnění námi kladených požadavků, zejména, pokud se týče oplocení.
Oplocení to je nanejvýš nutné, jelikož jest již zapotřebí zahradu nechat znovu upraviti a osázeti, což je vyloučeno, dokud by byla veřejně přístupná.....
Františka Balašová, Tonča Nýdrová, Praha VIII., Voctářova č. 8
Praha 25. května 1937
Slavný Městský úřad v Smiřicích
Za příznivé vyřízení naší žádosti srdečně děkujeme. Litujeme však,že zaslaný nám dopis ze dne 28.dubna čís. jedn. 764/37, obdrželi jsme teprve nyní,po svém příjezdu do Prahy, takže při našem 3. nedělním pobytu ve Smiřicích, mohl být plot již hotov. - Je to již nejvýše nutné, neb při nynější přístupnosti,jsme měli dřevník i půdy úplně vykradené.
Spoléháme s určitostí, že za 3 neděle, až přijedeme do Smiřic na prázdniny, započne se ihned s oplocením a doufáme též, že i zaměřovací práce budou již provedeny, takže i onu směněnou část pozemku, budeme moci nechati ihned oplotiti.
Předpokládáme též, že bude plot pěkný, s podezdívkou, takže si v ničem nezadá dosavadnímu, již osvědčenému vkusu slavné Městské rady.
Poroučíme se v dokonalé úctě Tonča Nýdrová, Františka Balašová
Sokolský stadion. Práce na jeho výstavbě začaly v roce 1935, v r. 1937 se začaly stavět šatny.
Už v r. 1938 se zde konal župní slet Jiráskovy župy Podkrkonošské. Zúčastnilo se 5000 cvičenců a 5000 návštěvníků.
Historie stadionu vypsaná ze Sokolské kroniky:
29. října 1932obdržela jednota od ředitelství vodních cest v Praze kupní smlouvu na podjezí. Výbor požádal Ing. Reichla v Hradci Králové o předběžný rozpočet na úpravu stadionu a stavbu sokolovny. Ing. Reichl požádal za tuto práci 1500 Kč s podmínkou, že mu budou zadány k vypracování i pozdější definitivní plány.
4.11.1932
Ve výborové schůzi 4. listopadu bylo usneseno svěřiti vypracování projektu stadionu a sokolovny architektu Ing. Reichlovi v Hradci Králové.
8.2.1933
Valná hromada vyslechla zevrubnou správu br. J. Lefnara o jednání ohledně koupě podjezí; týž oznámil, že byla podepsána kupní smlouva, podle níž jsme povinni zaplatiti za 1 m2 zavezeného podjezí 1,10 Kč. Než došlo k podepsání smlouvy bylo nutno překonati mnoho překážek. O skončení vyjednávání a uzavření kupní smlouvy má velkou zásluhu br. Ing. J. Fiala, bez jehož rad, zákroků a intervencí by sotva bylo ke koupi došlo. Valná hromada kupní smlouvu schválila.
K prohlédnutí byly vyloženy plány stadionu a sokolovny, zhotovené kanceláří architekta Ing. Reichla v Hradci Králové, jemuž bylo provedení plánů svěřeno hlavně z toho důvodu, že je důvěrníkem památkového úřadu, který by mohl podstatně a po příp. i nám nepříjemně do stavby zasahovat. Památkový úřad působil již značné obtíže při projektu změny části parku v náměstí; trval na tom, aby dotyčné místo bylo zachováno beze změny, ježto prý tam býval kdysi hradní příkop, po kterém však není nejmenší památky.
Plány těšily se veliké pozornosti a byli přítomnými pečlivě prohlíženy. Méně se líbily cifry značící potřebný náklad; zdály se na poměry jednoty příliš vysoké.
1934
Otázka stadionu blíží se konečnému rozřešení, o což má nemalou zásluhu br. Ing. J. Fiala, vedoucí úředník při regulaci Labe. Bohužel, občanstvo „na Štenberku“ počíná neočekávaně zaujímat postavení stadionu nepřátelské, ačkoliv bylo dosti času k rozmyšlení a event. Rekursu, když byly vyloženy regulační plány. Tenkrát bylo možno zmařiti stavbu silnice parkem a zachovati frekvenci po staré silnici. Dnes se dá těžko něco proti schváleným plánům namítati. Jednota pro zachování dobré vůle hledí sousedům stadionu pokud možno vyhovět.
21.2.1935
Dne 21. února přihnala se velká voda a natropila na navážce podjezí mnoho škod; mimo jiné potrhala pravou boční zeď při jezu, takže se musel zajistit pravý břeh a na něm stojící panský domek množstvím balvanů naházených do řečiště k ohrožené zdi; dále podemlela voda velikou starou břízu na výběžku parku, zasahujícím do Labe ( v nynějším jihovýchodním rohu stadionu ) a skácela ji do řeky. Odplavila též mnoho písku, jímž bylo podjezí od staré silnice zasypáno již aspoň do poloviny šíře. Povodeň trvala 3 dny: 21. – 23. února.
2.7.1935
Okres zamýšlí stavěti novou silnici k novému ( Tyršovu ) mostu, a to přes park a tudíž i přes pozemek naší jednoty. 3. července jednalo se s obcí o výměně tohoto pozemku.
13.7.1935
Zavážení labského řečiště pod splavem pokročilo tak, že byla zavážena i odbočka řeky k jezu; 13. července bylo Labe nasypanou hrází uzavřeno směrem ku splavu. Toho dne ustal hukot proudícího Labe a na Šternberkově nábřeží – lidově „na Štemberku“ zavládlo ticho; nábřeží přestalo být nábřežím a obyvatelé, zvyklí na neustálé hučení jezu po několik nocí špatně spali: jednotvárná píseň řeky je neuspávala, ukolébavka jezu zmlkla a nezvyklé, tísnivé ticho budilo ze sna.
5.9.1935
Na přikrytí navážky na stadionu bylo potřeba mnoho drnu. K naší žádosti dal velkostatek jednotě k disposici louku u Zderaze, jež bude proměněna v pole a zapůjčil potřebné krojidlo a rypadlo. Drny narýpali členové v pracovní povinnosti a odvozili členové majitelé potahů. Potřeba byla odhadnuta na 1700m2 a cena stanovena na 20h za 1m2. Bylo veselo při práci na louce !
15. září 1935
sešla se mimořádná valná hromada; schválila odkup části pozemku v parku na novou silnici ( 1m2 za 2 Kč ) a povolila příspěvek na silnici až do výše Kč 2000,-; odhlasovala i pracovní povinnost členstva při úpravě stadionu a to 30 hodin, nebo náhradu 2 Kč za 1 neodpracovanou hodinu.
S povinnou prací na stadioně bylo započato 21. září; za vedení a podle plánů br. J. Hájka upravovaly se stupňovitě svahy kolem cvičiště, stupně se obkládaly drnem a urovnávalo se pískem cvičiště. Odpracovaný čas kontroloval br. K. Vácha.
6.10.1935
Dne 6. října provedlo se komisionelní řízení o úpravě hranic na západní a severní straně stadionu při staré silnici. Jednání se zúčastnili zástupci města, Sokola a sousedé, pp Hanka, Bozner, Vácha, Vír a Prášek, kterým šlo hlavně o pohodlný dújezd; zástupci Sokola jim, pokud možno, vyhověli, a tak skončilo jednání úplnou dohodou.
Odvoz drnů od Zderaze na stadion zaplatil částkou 600 Kč Kašpárek.
Spořitelna darovala na úpravu stadionu 500 Kč a nejmenovaný dárce 100 Kč.
31.3.1936
Při konečném účtování bylo zjištěno, že kluziště, zřízené poprvé na stadioně, vykazuje čistý zisk Kč 236,05.
9.4.1936
Odchodem rady br. Fialy, jenž – sám člen Sokola – byl jednotě příznivým a dobrým rádcem zejména při jednáních o stadionu, se poměr firmy Kress, která prováděla regulaci Labe, k jednotě podstatně změnil. Ochota, s níž bylo zasypávání podjezí prováděno se zaměřením k plánovanému stadionu, pominula; postoj dříve přátelský stal se chladný, ba přímo nepřátelský. Jednota obdržela neočekávaně účet za práce, provedené prý ve prospěch Sokola, znějící na 956,50 Kč. Poněvadž jednalo se o zavážku řízenou tak, aby kolem cvičiště vznikly svahy, což bylo skutečně naším přáním a stalo na pokyn p. rady Fialy, jednota zaplatila.
Jednota divadelních ochotníků „Jirásek“ darovala na úpravu stadionu 500 Kč; tím vzrostl podíl Sokola na výtěžku operety „Na tý louce zelený“ na 2500 Kč.
2.7.1936
Úprava stadionu značně pokročila: celý stadion byl obehnán drátěným plotem na betonových sloupech. Sloupy dodal br. Em. Bozner ( 1085,40 Kč ), drátěné pletivo br. Hrazdílek ( 4264,85 Kč ).
27.11.1936
Br. J. Hrazdílek dodal na stadion železná dvířka za 15 Kč.
30.11.1936
Okraje při plotě stadionu byly osázeny stromky a ozdobnými křovinami. Okrašlovací spolek na osázení sdaroval 645 keříků, 14 plnokvětých hlohů, 17 břízek, 22 šeříků, 18 lipek, 2 kaliny, 6 sakur, 2 akatníky. Osázení provedl zahradník p. L. Ježek; náklad činil 488 Kč.
3.12.1936
Na oslavu 50. výročí svého založení darovala Smiřická spořitelna Sokolu 10 000 Kč na úpravu stadionu. Oceňuje přízeň, kterou spořitelna jednotě projevuje každoročními značnými dary, výbor ji vřele poděkoval a přál další skvělý rozvoj a připojil prosbu, aby spořitelna i nadále zůstala jednotě nakloněna.
V roce 1936 pokročila úprava stadionu znamenitě, takže po výstavbě šatny, skladiště a záchodů zbude dodělati jen podružné maličkosti. Pracovní povinnost plnili členové velmi nestejně: někteří odpracovali o mnoho hodin více, než bylo uloženo, jiní poctivě svůj úkol splnili, ale vyskytli se i takoví, kterým se pracovat nechtělo a zaplatit neodpracované hodiny teprv ne. Staří nebo tělesné práci nezvyklí členové zaplatili po 2 Kč za každou neodpracovanou hodinu, aby umožnili výdělek nezaměstnaným.
Svahy kolem cvičiště byly upraveny stupňovitě a obloženy drnem, narýpaným na louce u Zderaze. Celý stadion byl oplocen a podél plotu osázen křovinami a listnatými stromky.
Na budoucí sokolovnu na východní straně stadionu vypracoval projekt ing. Reišl z Hradce Králové. Plán se sice všem členům líbil, ale nikoliv rozpočet, přesahující milion Kč. Vědomí, že tento nešťastný milion asi nikdy náš pokladník nebude mít, a bude-li, že stavba bude zase několikrát dražší, působilo na naši radost jako mráz na jarní květ. Budeme muset mnoho se svých plánů slevit ! Vtírá se myšlenka, nestala-li se chyba před lety, když hotel Andrejsek byl lacino na prodej a jednota jej nekoupila, nebo když po převratě po mnohých vykonaných přípravách se od stavby tělocvičny upustilo ze strachu před dluhem.
Poměr ku správě vodních cest se po odchodu rady br. Fialy podstatně změnil v náš neprospěch. br. Fiala přál Sokolu, radil dobře a účinně pomáhal mu při jednání o koupi podjezí a řídil zavážení Labe se zřetelem na budoucí stadion. Nástupcem br. Fialy byl vúči Sokolu zaujatý, stal se brzy předsedou organisace lidové strany a starostou Orla, a firma provádějící regulaci přestala vycházeti Sokolu vstříc a nesnažila se, aby s úpravou bylo co nejméně práce a výloh, naopak: předložila jednotě dodatečný účet za práce v minulosti prováděné navíc a ve prospěch Sokola; žádala o zaplacení více než 22 tisíc Kč. Jednota zaplacení odmítla, ježto u firmy žádnou práci neobjednala, ani o ni nežádala; firma podala žalobu, došlo k procesu a tím zajisté i k značným výlohám za právnické zastoupení, za cesty do Prahy a p. Podle moudrého přísloví „Lepší hubený smír než-li tučný proces“ přičiňoval se právní zástupce dr. Steinfeld o smír, který konečně sjednal br. K. Štípek. Jednota zaplatila firmě Kress 2043,50 Kč, tedy s 956,50 Kč, zaplacenými již v dubnu celkem 3000 Kč. Právnímu zástupci bylo vyplaceno 1500 Kč.
I někteří občané nelibě nesli rozkvět Sokola a buď ze stranické zaujatosti, nebo z osobních důvodů, po příp. z nerozumu zaujímali vůči Sokolu nepřátelský postoj. Tak např. při
zasypávání jezu a koryta nad jezem byly zasypávány pískovcové kvádry jimiž byl vyzděn pravý břeh. Ale sotva je počali členové jednoty odklízeti, honem přichvátal správce domu s nárokem domácího pána na tyto kvádry;a tak byly kvádry – cenný to materiál - raději zasypány; jen aby jich nemohlo být použito k výstavbě stadionu sokolského, a to právě proto že sokolského, třeba že bude cvičiště sloužit nejen Sokolu ale i celé veřejnosti.
Podobně i někteří občané na bývalém nábřeží se cítili poškozováni stavbou nové silnice přes park, čímž byli odsunuti od hlavní dopravní tepny, a dávali vinu Sokolu a stadionu, zapomínaje, že regulační plány byly veřejně vyloženy a že tenkrát byl čas k námitkám. Nyní náhle byly dújezdy do dvorů nepohodlné, ba nebezpečné, silnice byla náhle příliš úzká, ač dříve nebyla ani o chlup širší a vedla na pokraji hlubokého jezera; plného několikrát do roka bouřícími spoustami vody. Což tenkrát byla jízda po hrázi příkře do ječících vln spadající bezpečnější ? A výjezdy ze dvorů a vjezdy do nich byly pohodlnější ?
18.2.1937Jednota koupila od velkostatku domek u jezu, postavený kolem roku 1880 na místě někdejších masných krámů; byl určen ku zbourání, ježto znemožňoval zřízení chodníku při nové silnici. Cena byla sjednána za stavební místo 500 Kč a za domek 2000 Kč; s obratovou daní 2525 Kč.
16.6.1937
Stavba šatny na stadioně byla zadána výborem staviteli br. V. Voltovi.
7.7.1937
Na stavbu šatny na stadioně, prováděnou stavitelem br. V. Voltem v režii jednoty, věnovali stavitelé br. Volt, br. Hájek a s. Čeřovká po 2 zednících zdarma
15.9.1937
Úprava stadionu pokračuje a vyžaduje stále značných nákladů; cementárně br. Em. Boznera bylo za dodaný cement zaplaceno Kč 2630,10 a staviteli br. V. Voltovi byla na stavbu šatny vyplacena záloha 5 000 Kč.
12.11.1937
Bývalý člen jednoty br. John daroval na úpravu stadionu 300 Kč a br. Weidner k uctění své zesnulé manželky 50 Kč k témuž účelu.
Vložené obrázky
jsou z filmu o Smiřicích, který filmoval klub filmařů při Státním statku Smiřice, je na nich zachycena přístavba budovy na malém stadioně.
V roce 1972 byly šatny na malém stadioně pronajaty Socialistickému svazu mládeže ( SSM ). Později byl pozemek, na kterém šatny stojí, prodán MěNV a vybudována klubovna SSM.
Plány šaten z května 1937.
V sobotu 12. června 1937 konala technická komise pochůzku na místě plánovaného budování stavby skladiště a šatny.
Přestavěná budova 19.3.2005. V budově sídlil Dům dětí a mládeže.
Od 1.září 2007 byl přemístěný do domu v Palackého ulici 205. Bývalá Malburgova vila ( loutkové divadlo )
Pohled na malý stadion. 19.3.2005
19.3.2005.