První živnostenský spolek Smiřice
První živnostenské společenstvo bylo zřízeno v r. 1862 jako "Živnostenský spolek ve Smiřicích" byl obnoven r. 1882. Sm. kronika(proč je na praporu starý název?, asi se používaly oba názvy)
Zpět na hlavní stránku
Text pro pamětní zápis na listinu ve schránce základního kamene v chudobinci.
------------------
Posvěcení spolkového praporu
Uchovaný spolkový prapor a dělená žerď ve smiřickém archivu. Obrazy nejsou celé vyšívané.
Detail žerdi a hřebů(?).
Za ochotu děkuji pí. Reichové.
Časopis Ratibor rozdělil dopis ze Smiřic na tři části, vyšly 7., 14. a 28.9.1889
Ze Smiřic dne 4. září.
Dne 31. srpna a 1. září oblékly se Smiřice zase jednou ve slavnostní roucho, aby důstojně a četně mohly přivítati onen veliký zástup cizích hostí, kteří z celého okolí sešli se, aby společně s obyvatelstvem domácím účastni byli slavnému posvěcení praporu “První živnostenské jednoty ve Smiřicích”.
Již v předvečer slavnosti v sobotu dne 31. srpna byly až na malý výjimky veškeré domy prapory ozdobeny a slavnostní brány postaveny. Obecenstva z bližšího okolí bylo hojnost, neboť o půl osmé večer byl průvod městem s pochodněmi a lampiony za zvuku hudby, jehož súčastnily se místní spolkové a korporace. Nejprve učinil zastaveníčko průvod matce praporu, potom kmotrám, kdež hudba hrála. Po té hnul se průvod dále městem a zpáteční pochod ukončil u hotelu “Andrejsek”, kdež pořádán zábavný večer s následujícím pořádkem: Proslov (přenesl učitel p. H. Cerman); zpěvy a divadlo: Blázinec v prvním poschodí (přednesla pěvecko-ochotnická jednota “Hanka”); ku konci živé obrazy. Jednotlivé mezery vyplnila hudba. Společnost byla četná, jelikož i z okolí hosté zavítali, mohla však četnější býti. Ku zvýšení slavnostního průvodu byly až asi na tři domy všecky budovy osvětleny, což se velmi pěkně vyjímalo.
Druhého dne v neděli ráno probudil nás 6. hod. budíček a střelba z hmoždířu; ponenáhlu počalo se shromažďovati obecenstvo což dovršilo se pak příjezdem obou vlaků, které mnoho hostí přivezly, jakož i privátními a spolkovými povozy, tak že o 9. hodině několik tisíc osob procházelo se Smiřicemi. Udeřením 10. hod. hnul se za zvuku hudby seřaděný průvod sestávající jak z místních tak i cizích spolků, družiček, úřednictva a obec. zastupitelstva z nádvoří zámeckého k předsedovi jednoty p. Hojnému, měšťanu a prvnímu radnímu, odkudž družičkami vynesen prapor, za kterýmž kráčely: matka praporu, paní Hojná, choť předsedy; kmotry: paní Andrejsková, choť stavitele a paní Crhová, choť komissionáře cukrovaru. Odtud hnul se průvod k místu slavnostnímu na náměstí, kdež postaven oltář, kazatelna a veliké pódium pro hodnostáře. Místo toto bylo velmi vkusně ozdobeno a po obou stranách vlály prapory na vysokých stožárech. Když průvod stanul, zaujali hodnostáři domácí i cizí, pěvecké jednoty, družičky s matkou a kmotrami vykázaná místa, načež mlynářští, řezníci a koželuzi v stejnokroji (což se velmi pěkně vyjímalo) utvořili před tribunou půlkruh; za nimiž hasiči a ostatní spolkové se rozestavili. Po uspořádání toho vystoupil na řečniště předseda jednoty a v řeči, hlučným souhlasem provázené, promluvil as v tomto smyslu: Velectěné shromáždění! Velectění páni, hosté! Z blízka i z daleka sešli jste se v počtu tak hojném, abyste přítomnosti svou zvýšili lesk i význam slavností naší. Účastenství toto připomíná nám pravdivý důkaz, že stará láska a bodrost, jakou už honosili se slavní předkové naší, dosud nevymizela z řad lidu českého, z řad statečných řemeslníků. Prapor tento, jehož posvěcení dnes slavíme, staniž se pojítkem naším, staniž se střediskem svornosti a bratrské lásky. Nechť co do počtu sebe četnější, buďme vždy co do vůle svorni; chraňme pod vlajkou jeho společnost práci, chraňme společnou píli, chraňme společným úsilím čest, právo a zájmy spolku našeho. A tak jako neklesne vlající prapor tento, tak neklesejž mysl naše v dobách trudu, dobách boje. Buďme si vědomi, že jsme řemeslníci čeští, že vztyčujeme prapor národní, za kterýmž kráčeti chceme v boj o své bytí, v boj o čest a slávu vlasti. Co mužové práce dbejme o zdokonalení díla českého, aby plody důmyslu a rukou našich šířily čest i slávu stavu řemeslného a celého národa. Při tom pěstujme také lásku k Bohu, národu, svému jazyku a milé vlasti naší. K této pro spolek náš i pro město naši významné slavnosti, dovoluji si Vás všecky ctěné sbory, deputace a jednotlivce jakéhokoliv vztahu a povolání jménem spolku našeho, jménem městského zastupitelstva a jménem veškerého občanstva zdejšího co nejvřeleji uvítati.
“Zdař Bůh!”
---
Po uvítací řeči předsedově vystoupil na řečniště pan P. Čapek Jan, kaplan holohlavský, aby promluvil řeč slavnostní. Řeč ta byla v pravdě slavnostní, neboť pronesena byla duchem vlasteneckým, plynula z přesvědčení povzbuzovala ku práci, poctivosti a spořivosti, šla od srdce k srdcím, byla však důmyslně spojena jak se zásadami církevními tak i vlasteneckými, tak že málo bylo těch z přítomných, kdo by říci mohl, že podobných řečí slavnostních z úst kněze více kdy slyšel. Řeč ta zanechala mocný dojem v posluchačstvu, což může býti panu řečníkovi odměnou za jeho snahu a píli. Ku konci své řeči žádal veledůst. p. děkana, aby vykonal obřad církevní. Po ukončení řeči zapěla pěvecko-ochotnická jednota “Hanka” sesílená pp: učiteli z okolí a pěv. jednotou “Ples” z Josefova, sbor: “Hospodine pomiluj my”, načež p. děkan posvětil prapor a zatloukaje první hřeb do praporu, pronesl heslo:
Sloužiž ke cti a chvále Boží, k upevnění svazku pokoje a lásky a k rozkvětu českých živností!
Dále zatloukali hřeby a pronesli hesla: Důstojný pan P. farář J. Letošník z Čibuze: "Jen pod praporem svatováclavským jednoty a svornosti – síla a zdar národa!”
P. Čapek Jan, kaplan z Holohlav: "S Bohem v práci a vědění, je naše spasení!”
Paní Hojná, matka praporu: "Dokud síla, hleďte díla, by památka po vás zbyla!”
Paní Andrejsková, kmotra praporu: "Bohu srdce, vlasti ruce!”
Paní F. Crhová, kmotra praporu: "Na dlouhé a svorné trvání spolku!”
Zemský poslanec p. Černý: "Vlasti k blahu, mějme snahu!”
Pan Valášek Jos., purkmistr, za obec. zastupitelstvo: "Ruce pilné, snaze ušlechtilé, samo nebe rádo dává dojít cíle!”
Za velkoprůmysl pan E. Malburg, továrník "Nechť živnostenský spolek náš nejen v tom nejlepším květu stále stává - ale ať také dál a dále se zdokonaluje, aby potomci naši s hrdostí na časy naše vzpomínati mohli; proto jednotě naší “Na zdar !”
Za úřednictvo c. k. velkostatků p. Herrscher, c. k. vrchní správce: "Pro blaho koruny, pro zdar naší milé vlasti!”
Jménem sboru učit. p. ředitel Skořepa: "Řemeslo české ztratilo zlaté dno; náš soused vyrazil je konkurencí svou - svou odbornou vzdělaností. Když národ náš, náš živnostník dbáti bude důkladného vzdělání ve škole obecné a odborné - překoná soutěž cizozemskou, pomůže sobě ku blahobytu a tím ku svobodě; pak zase bude platiti staročeské přísloví: Řemeslo má zlaté dno!”
Jménem živnost. jednoty zdejší předseda p. Hojný: "Pilně, svorně, statně, stále, pro život náš vlast a krále!”
Jménem pěvecko-ochotnické jednoty “Hanka” pan Andrejsek, předseda: "Zpěvem slavit naši máti vlast, toť heslo naše - naše slast!”
Za sbor dobrov. hasičů předseda p. Čeněk: "Jen vytrvalou prací a pílí dojdou řemesla a živnosti k cíli!”
Za občanskou besedu p. Juliš: "Dbejme všichni, by se povzneslo ke cti a chvále české řemeslo!”
Za místní odbor “Ú.M.Š.”, učitel Cerman: "Pracuji každý s chutí usilovnou na národa roli dědičné; cesty mohou býti rozličné, jenom vůli mějme všickni stejnou!”
Praporečník p. Veselovský: "Zdař Bůh naší I. živnostenské jednotě!”
Za obec. spořitelnu p. Červenka, lékárník: "Přeskoč, rozlom, ale nepodlízej!”
Pan Jarkovský, ředitel cukrovaru: "Pro blaho a čest národa!”
Pan zástupce společenstva živností řemeslných z Pardubic: “Pod tímto praporem svornosti nechť vzkvétají veškeré živnosti!”
Pan zástupce živnostensko-řemeslnické besedy z Pardubic: "Ruce prací zjizveny, lepší jiných s prsteny”.
Pan zástupce I. živnostenské jednoty z Čes. Skalice: “Pod praporem tímto slavným nechť povznese se důmyslnost českých živnostníků k činům slávy hodným!”
Pan zástupce jednoty “Jarboj” z Jaroměře: "Pilností docházíme cti!”
Pan zástupce s dobrov. hasičů z Vel. Skalice: “Spojené kde vládnou síly, snadno vše se vykoná!”
Pan zástupce okres nemoc. pokladny pomocníků: "Kdo s Bohem počíná, všecko šťastně dokoná!”
Pan zástupce I. živnostenské jednoty Josefova: "K svobodě a slávě nesiž se povždy prapor Váš!”
Pan zástupce spolku “Lípa” z Josefova: "Budiž vždy Vaším dobrým vůdcem!”
Pan zástupce pěv. jednoty “Ples” z Josefova "Vlasti lásku pějme – slávu hrdinům!”
---
Tam sešlo se tolik obecenstva domácího i cizího, že rozsáhlá ta místnost byla v pravdě přeplněna. Hudba pěkně hrála, počasí bylo příjemné a nálada opravdu slavnostní. Po 7. hod. počalo se obecenstvo rozcházeti, aby zase mnozí mohli navštíviti taneční věneček, který byl uspořádán v sále městského hostince. I tato zábava byla dosti četně navštívena a potrvala do pozdních hodin v dobré náladě. Tím ukončen poslední akt slavnosti. Druhého dne konal slavnostní výbor poslední schůzi, aby vyřídil a ukončil všecky náležitosti praporu se týkající, při čemž ostatní pánové, kteří dříve hřebů nezatloukali, nyní na trvalou paměť tak učinili.
Prapor je pracován u firmy Josef Neškudla, zhotovitel mešních rouch a praporů v Jabloném n. O. Jest to práce velmi pěkná, umělá; sestává z látky hedvábné, těžké. Na straně bílé jest ve věnci zlatém vyšit nápis: "První živnostenské společenstvo ve Smiřicích”; červená strana nese skvostně provedený obraz sv. Václava na koni, taktéž vyšívaný. Cena praporu se vším příslušenstvím (stuha, bandalír a kožený pás) 265 zl. odpovídá skutečně důkladnému provedení svému a nemůžeme jinak, než dotčenou firmu co nejlépe doporučiti. Prapor bude uložen v kanceláři městské radnice, taktéž pojistí se proti ohni.
Konče zprávu svou o celé slavnosti mám na zřeteli to přání, aby prapor ten byl naším živnostníkům vůdčí hvězdou, která by je vedla vždy za snahami šlechetnými, aby byl jim povzbuditelem ve všem, co by v živnosti jejich povzneslo; to však stane se jen tenkráte, když dbáti budou, aby nabyli řádného vzdělání, jak se na každého českého řemeslníka přísluší, když dbáti budou, aby nejen pomocníci, ale i učenníci vstupujíce do učení svému mistru dokázali vysvědčením, že řádně povinnostem školním za dost učinili; prapor ten budiž křísitelem našich živností, aby každý přišel k poznání, že jen práce solidní, dovedná najde odbytu. Povznesou-li se řemesla, povznese se blahobyt a blahobytem domůžeme se samostatnosti. Nechť každý zapamatuje sobě: "Práce šlechtí, důvěra síly.” *)
*) Referát o této slavnosti uveřejněný v "Jaroměřských listech”, ze dne 15. září, je téměř celý nesprávný.
Dopisovatel.
------------------
Ratibor 7.9.1889
Divný patron. O slavnosti svěcení praporu ve Smiřicích zachoval se majitel domu p. Uhlík, obuvník, dosti netaktně, nevyvěsiv ani dost malého praporečku na svém domě, ač každý snažil se, seč mohl slavnost tu zvýšiti. Byl dům jeho jako pastorek osiřelý; lidé, kolem jdoucí a poměry znající, ptali se mezi sebou: Což tomu ubohému z jeho nálezu ani na prapor nezbylo?
------------------
Zdroj článku vpravo: Národní listy 19.6.1908
------------------
Mitiskova kronika: Zakoupení pohřebního vozu.
Později nechal místní živnostenský spolek zhotovit v Plzni u V.Brožíka za cenu 800 fl úmrlčí vůz, ten byl dne 25.února 1883 z továrny odeslán, byl velmi solidně a vkusně provedené práce, krytý a na perách. Načež v Národních novinách vytištěna k tomu pochvala od Jana Juliše - předsedy a Josefa Lefnara - jednatele živnostenského spolku. Napotom vyhotoveny stanovy a vyjednáno, že kdož si ten převzácný kočár pro zemřelého vypůjčí, tedy zaplatí 10 fl. (Částka odpovídala asi 14-ti denní dělnické mzdě.)
Slavnému výboru pěvecko-ochotnické jednoty ,,Hanka" zde !
Za příčinou slavnosti odhalení pomníku Václava Hanky v Hoříněvsi, dne 24. t.m. pořádané, usnesl se výbor ,,Prvního živnostenského společenstva", aby stalo se dohodnutí s místními spolky a se sl. obcí zdejší , ohledně súčastnění se výš uvedené slavnosti s hudbou, která by ráno v den slavnosti s místními spolky a obecenstvem, jež slavnosti se súčastní, k tamnímu vlaku se odebrala, zde cizé hosté jež k průvodu našemu se připojí, přivítala, za hudby na nádraží obchodní dráhy celkový slavnostní průvod tak dopravila a na místě pak jen pro místní spolky koncertovala.
Žádám protož ct. p. předsedu, aby ještě dnes výborovou schůzi svolal, v ní v záležitosti toto jednání zavedl a o to se postaral, by splnomocněni byly dva pp. členové výboru, kteří by zítra ke schůzi v hotelu ,,Andrejsek" se sešli a o věcí té platně pojednali.
Hudba placena by byla společně, od tří spolku po případě též i od měst. rady.
První živnostenské společenstvo v Smiřicích dne 19. srpna 1890. Předseda Hojný. Razítko - viz dole
Ze Smiřic dne 4. září. Dne 31. srpna a 1. září oblékly se Smiřice zase jednou ve slavnostní roucho, aby důstojně a četně mohly přivítati onen veliký zástup cizích hostí, kteří z celého okolí sešli se, aby společně s obyvatelstvem domácím účastni byli slavnému posvěcení praporu “První živnostenské jednoty ve Smiřicích”.
Již v předvečer slavnosti v sobotu dne 31. srpna byly až na malý výjimky veškeré domy prapory ozdobeny a slavnostní brány postaveny. Obecenstva z bližšího okolí bylo hojnost, neboť o půl osmé večer byl průvod městem s pochodněmi a lampiony za zvuku hudby, jehož súčastnily se místní spolkové a korporace. Nejprve učinil zastaveníčko průvod matce praporu, potom kmotrám, kdež hudba hrála. Po té hnul se průvod dále městem a zpáteční pochod ukončil u hotelu “Andrejsek”, kdež pořádán zábavný večer s následujícím pořádkem: Proslov (přenesl učitel p. H. Cerman); zpěvy a divadlo: Blázinec v prvním poschodí (přednesla pěvecko-ochotnická jednota “Hanka”); ku konci živé obrazy. Jednotlivé mezery vyplnila hudba. Společnost byla četná, jelikož i z okolí hosté zavítali, mohla však četnější býti. Ku zvýšení slavnostního průvodu byly až asi na tři domy všecky budovy osvětleny, což se velmi pěkně vyjímalo.
Druhého dne v neděli ráno probudil nás 6. hod. budíček a střelba z hmoždířu; ponenáhlu počalo se shromažďovati obecenstvo což dovršilo se pak příjezdem obou vlaků, které mnoho hostí přivezly, jakož i privátními a spolkovými povozy, tak že o 9. hodině několik tisíc osob procházelo se Smiřicemi. Udeřením 10. hod. hnul se za zvuku hudby seřaděný průvod sestávající jak z místních tak i cizích spolků, družiček, úřednictva a obec. zastupitelstva z nádvoří zámeckého k předsedovi jednoty p. Hojnému, měšťanu a prvnímu radnímu, odkudž družičkami vynesen prapor, za kterýmž kráčely: matka praporu, paní Hojná, choť předsedy; kmotry: paní Andrejsková, choť stavitele a paní Crhová, choť komissionáře cukrovaru. Odtud hnul se průvod k místu slavnostnímu na náměstí, kdež postaven oltář, kazatelna a veliké pódium pro hodnostáře. Místo toto bylo velmi vkusně ozdobeno a po obou stranách vlály prapory na vysokých stožárech. Když průvod stanul, zaujali hodnostáři domácí i cizí, pěvecké jednoty, družičky s matkou a kmotrami vykázaná místa, načež mlynářští, řezníci a koželuzi v stejnokroji (což se velmi pěkně vyjímalo) utvořili před tribunou půlkruh; za nimiž hasiči a ostatní spolkové se rozestavili. Po uspořádání toho vystoupil na řečniště předseda jednoty a v řeči, hlučným souhlasem provázené, promluvil as v tomto smyslu: Velectěné shromáždění! Velectění páni, hosté! Z blízka i z daleka sešli jste se v počtu tak hojném, abyste přítomnosti svou zvýšili lesk i význam slavností naší. Účastenství toto připomíná nám pravdivý důkaz, že stará láska a bodrost, jakou už honosili se slavní předkové naší, dosud nevymizela z řad lidu českého, z řad statečných řemeslníků. Prapor tento, jehož posvěcení dnes slavíme, staniž se pojítkem naším, staniž se střediskem svornosti a bratrské lásky. Nechť co do počtu sebe četnější, buďme vždy co do vůle svorni; chraňme pod vlajkou jeho společnost práci, chraňme společnou píli, chraňme společným úsilím čest, právo a zájmy spolku našeho. A tak jako neklesne vlající prapor tento, tak neklesejž mysl naše v dobách trudu, dobách boje. Buďme si vědomi, že jsme řemeslníci čeští, že vztyčujeme prapor národní, za kterýmž kráčeti chceme v boj o své bytí, v boj o čest a slávu vlasti. Co mužové práce dbejme o zdokonalení díla českého, aby plody důmyslu a rukou našich šířily čest i slávu stavu řemeslného a celého národa. Při tom pěstujme také lásku k Bohu, národu, svému jazyku a milé vlasti naší. K této pro spolek náš i pro město naši významné slavnosti, dovoluji si Vás všecky ctěné sbory, deputace a jednotlivce jakéhokoliv vztahu a povolání jménem spolku našeho, jménem městského zastupitelstva a jménem veškerého občanstva zdejšího co nejvřeleji uvítati.
“Zdař Bůh!”
---
Po uvítací řeči předsedově vystoupil na řečniště pan P. Čapek Jan, kaplan holohlavský, aby promluvil řeč slavnostní. Řeč ta byla v pravdě slavnostní, neboť pronesena byla duchem vlasteneckým, plynula z přesvědčení povzbuzovala ku práci, poctivosti a spořivosti, šla od srdce k srdcím, byla však důmyslně spojena jak se zásadami církevními tak i vlasteneckými, tak že málo bylo těch z přítomných, kdo by říci mohl, že podobných řečí slavnostních z úst kněze více kdy slyšel. Řeč ta zanechala mocný dojem v posluchačstvu, což může býti panu řečníkovi odměnou za jeho snahu a píli. Ku konci své řeči žádal veledůst. p. děkana, aby vykonal obřad církevní. Po ukončení řeči zapěla pěvecko-ochotnická jednota “Hanka” sesílená pp: učiteli z okolí a pěv. jednotou “Ples” z Josefova, sbor: “Hospodine pomiluj my”, načež p. děkan posvětil prapor a zatloukaje první hřeb do praporu, pronesl heslo:
Sloužiž ke cti a chvále Boží, k upevnění svazku pokoje a lásky a k rozkvětu českých živností!Dále zatloukali hřeby a pronesli hesla: Důstojný pan P. farář J. Letošník z Čibuze: "Jen pod praporem svatováclavským jednoty a svornosti – síla a zdar národa!”
P. Čapek Jan, kaplan z Holohlav: "S Bohem v práci a vědění, je naše spasení!”
Paní Hojná, matka praporu: "Dokud síla, hleďte díla, by památka po vás zbyla!”
Paní Andrejsková, kmotra praporu: "Bohu srdce, vlasti ruce!”
Paní F. Crhová, kmotra praporu: "Na dlouhé a svorné trvání spolku!”
Zemský poslanec p. Černý: "Vlasti k blahu, mějme snahu!”
Pan Valášek Jos., purkmistr, za obec. zastupitelstvo: "Ruce pilné, snaze ušlechtilé, samo nebe rádo dává dojít cíle!”
Za velkoprůmysl pan E. Malburg, továrník "Nechť živnostenský spolek náš nejen v tom nejlepším květu stále stává - ale ať také dál a dále se zdokonaluje, aby potomci naši s hrdostí na časy naše vzpomínati mohli; proto jednotě naší “Na zdar !”
Za úřednictvo c. k. velkostatků p. Herrscher, c. k. vrchní správce: "Pro blaho koruny, pro zdar naší milé vlasti!”
Jménem sboru učit. p. ředitel Skořepa: "Řemeslo české ztratilo zlaté dno; náš soused vyrazil je konkurencí svou - svou odbornou vzdělaností. Když národ náš, náš živnostník dbáti bude důkladného vzdělání ve škole obecné a odborné - překoná soutěž cizozemskou, pomůže sobě ku blahobytu a tím ku svobodě; pak zase bude platiti staročeské přísloví: Řemeslo má zlaté dno!”
Jménem živnost. jednoty zdejší předseda p. Hojný: "Pilně, svorně, statně, stále, pro život náš vlast a krále!”
Jménem pěvecko-ochotnické jednoty “Hanka” pan Andrejsek, předseda: "Zpěvem slavit naši máti vlast, toť heslo naše - naše slast!”
Za sbor dobrov. hasičů předseda p. Čeněk: "Jen vytrvalou prací a pílí dojdou řemesla a živnosti k cíli!”
Za občanskou besedu p. Juliš: "Dbejme všichni, by se povzneslo ke cti a chvále české řemeslo!”
Za místní odbor “Ú.M.Š.”, učitel Cerman: "Pracuji každý s chutí usilovnou na národa roli dědičné; cesty mohou býti rozličné, jenom vůli mějme všickni stejnou!”
Praporečník p. Veselovský: "Zdař Bůh naší I. živnostenské jednotě!”
Za obec. spořitelnu p. Červenka, lékárník: "Přeskoč, rozlom, ale nepodlízej!”
Pan Jarkovský, ředitel cukrovaru: "Pro blaho a čest národa!”
Pan zástupce společenstva živností řemeslných z Pardubic: “Pod tímto praporem svornosti nechť vzkvétají veškeré živnosti!”
Pan zástupce živnostensko-řemeslnické besedy z Pardubic: "Ruce prací zjizveny, lepší jiných s prsteny”.
Pan zástupce I. živnostenské jednoty z Čes. Skalice: “Pod praporem tímto slavným nechť povznese se důmyslnost českých živnostníků k činům slávy hodným!”
Pan zástupce jednoty “Jarboj” z Jaroměře: "Pilností docházíme cti!”
Pan zástupce s dobrov. hasičů z Vel. Skalice: “Spojené kde vládnou síly, snadno vše se vykoná!”
Pan zástupce okres nemoc. pokladny pomocníků: "Kdo s Bohem počíná, všecko šťastně dokoná!”
Pan zástupce I. živnostenské jednoty Josefova: "K svobodě a slávě nesiž se povždy prapor Váš!”
Pan zástupce spolku “Lípa” z Josefova: "Budiž vždy Vaším dobrým vůdcem!”
Pan zástupce pěv. jednoty “Ples” z Josefova "Vlasti lásku pějme – slávu hrdinům!”
---
Tam sešlo se tolik obecenstva domácího i cizího, že rozsáhlá ta místnost byla v pravdě přeplněna. Hudba pěkně hrála, počasí bylo příjemné a nálada opravdu slavnostní. Po 7. hod. počalo se obecenstvo rozcházeti, aby zase mnozí mohli navštíviti taneční věneček, který byl uspořádán v sále městského hostince. I tato zábava byla dosti četně navštívena a potrvala do pozdních hodin v dobré náladě. Tím ukončen poslední akt slavnosti. Druhého dne konal slavnostní výbor poslední schůzi, aby vyřídil a ukončil všecky náležitosti praporu se týkající, při čemž ostatní pánové, kteří dříve hřebů nezatloukali, nyní na trvalou paměť tak učinili.Prapor je pracován u firmy Josef Neškudla, zhotovitel mešních rouch a praporů v Jabloném n. O. Jest to práce velmi pěkná, umělá; sestává z látky hedvábné, těžké. Na straně bílé jest ve věnci zlatém vyšit nápis: "První živnostenské společenstvo ve Smiřicích”; červená strana nese skvostně provedený obraz sv. Václava na koni, taktéž vyšívaný. Cena praporu se vším příslušenstvím (stuha, bandalír a kožený pás) 265 zl. odpovídá skutečně důkladnému provedení svému a nemůžeme jinak, než dotčenou firmu co nejlépe doporučiti. Prapor bude uložen v kanceláři městské radnice, taktéž pojistí se proti ohni.
Konče zprávu svou o celé slavnosti mám na zřeteli to přání, aby prapor ten byl naším živnostníkům vůdčí hvězdou, která by je vedla vždy za snahami šlechetnými, aby byl jim povzbuditelem ve všem, co by v živnosti jejich povzneslo; to však stane se jen tenkráte, když dbáti budou, aby nabyli řádného vzdělání, jak se na každého českého řemeslníka přísluší, když dbáti budou, aby nejen pomocníci, ale i učenníci vstupujíce do učení svému mistru dokázali vysvědčením, že řádně povinnostem školním za dost učinili; prapor ten budiž křísitelem našich živností, aby každý přišel k poznání, že jen práce solidní, dovedná najde odbytu. Povznesou-li se řemesla, povznese se blahobyt a blahobytem domůžeme se samostatnosti. Nechť každý zapamatuje sobě: "Práce šlechtí, důvěra síly.” *)
*) Referát o této slavnosti uveřejněný v "Jaroměřských listech”, ze dne 15. září, je téměř celý nesprávný.Dopisovatel.
------------------
Ratibor 7.9.1889
Divný patron. O slavnosti svěcení praporu ve Smiřicích zachoval se majitel domu p. Uhlík, obuvník, dosti netaktně, nevyvěsiv ani dost malého praporečku na svém domě, ač každý snažil se, seč mohl slavnost tu zvýšiti. Byl dům jeho jako pastorek osiřelý; lidé, kolem jdoucí a poměry znající, ptali se mezi sebou: Což tomu ubohému z jeho nálezu ani na prapor nezbylo?
------------------
Zdroj článku vpravo: Národní listy 19.6.1908
------------------
Mitiskova kronika: Zakoupení pohřebního vozu.
Později nechal místní živnostenský spolek zhotovit v Plzni u V.Brožíka za cenu 800 fl úmrlčí vůz, ten byl dne 25.února 1883 z továrny odeslán, byl velmi solidně a vkusně provedené práce, krytý a na perách. Načež v Národních novinách vytištěna k tomu pochvala od Jana Juliše - předsedy a Josefa Lefnara - jednatele živnostenského spolku. Napotom vyhotoveny stanovy a vyjednáno, že kdož si ten převzácný kočár pro zemřelého vypůjčí, tedy zaplatí 10 fl. (Částka odpovídala asi 14-ti denní dělnické mzdě.)
Slavnému výboru pěvecko-ochotnické jednoty ,,Hanka" zde !
Za příčinou slavnosti odhalení pomníku Václava Hanky v Hoříněvsi, dne 24. t.m. pořádané, usnesl se výbor ,,Prvního živnostenského společenstva", aby stalo se dohodnutí s místními spolky a se sl. obcí zdejší , ohledně súčastnění se výš uvedené slavnosti s hudbou, která by ráno v den slavnosti s místními spolky a obecenstvem, jež slavnosti se súčastní, k tamnímu vlaku se odebrala, zde cizé hosté jež k průvodu našemu se připojí, přivítala, za hudby na nádraží obchodní dráhy celkový slavnostní průvod tak dopravila a na místě pak jen pro místní spolky koncertovala.
Žádám protož ct. p. předsedu, aby ještě dnes výborovou schůzi svolal, v ní v záležitosti toto jednání zavedl a o to se postaral, by splnomocněni byly dva pp. členové výboru, kteří by zítra ke schůzi v hotelu ,,Andrejsek" se sešli a o věcí té platně pojednali.
Hudba placena by byla společně, od tří spolku po případě též i od měst. rady.
První živnostenské společenstvo v Smiřicích dne 19. srpna 1890. Předseda Hojný. Razítko - viz dole
Razítko a podpis textu nahoře.
------------------------
Velectěný Pan pan J. Hojný, předseda živnost. společenstva v Smiřicích
V Jaroměři 3.1.1907
Ctěný pane předsedo !
Na ct. Váš dopis stran živnost. Vašeho plesu odpovídám, že mohu ochotně s hudbou naší posloužiti na neděli t.j. dne 3. února (neboť 2. února jsem zde na obchod. velký ples zadán v sokolovně u nás s celou hudbou. Co se týká podmínek, zase jako předešle 14 hudeb. za obnos 94 korun celkově. Posloužím Vám milerád s dobrou hudbou též přijdu osobně sebou. Tedy žádám obrat. pošty, laskavě ct. odpověď Vaši, zdášli tyto podmínky mé přijímáte a kde se, ples Váš v kterém sále odbývá.
Spolehaje na Vás i slav. výbor. V dokonalé úctě oddán.
Fr. J. Pekelský, měst. kapelník
V Jaroměři 3.1.1907
Ctěný pane předsedo !
Na ct. Váš dopis stran živnost. Vašeho plesu odpovídám, že mohu ochotně s hudbou naší posloužiti na neděli t.j. dne 3. února (neboť 2. února jsem zde na obchod. velký ples zadán v sokolovně u nás s celou hudbou. Co se týká podmínek, zase jako předešle 14 hudeb. za obnos 94 korun celkově. Posloužím Vám milerád s dobrou hudbou též přijdu osobně sebou. Tedy žádám obrat. pošty, laskavě ct. odpověď Vaši, zdášli tyto podmínky mé přijímáte a kde se, ples Váš v kterém sále odbývá.
Spolehaje na Vás i slav. výbor. V dokonalé úctě oddán.
Fr. J. Pekelský, měst. kapelník