Holohlavy - čp. 43
Jsou použity fotografie z holohlavského archivu.Fotografie z tohoto místa Zpět na hlavní stránku
Čp.43 dne 16.7.2005
28.3.2015.
Starý zbouraný dům, čp. 43, stál na stejném místě
Čp. 43 v lednu 1997 fotografoval starosta p. Hlava, Hol. archiv.
1654 – Jan Sedláček, 1713 / 1730 – Jan Uždil, Josef. katastr – Václav Valášek ( Václav Veverka ), v čase psaní kroniky – František Valášek ( měl dvě dcery a syna )
-------------
Holohlavská kronika 1844
V noci 7.března 1844 vypukl ve stodole sedláka Jana Kotlanta oheň, sterý strávil veškeré budovy. Kotlantovy ( č 47 ), Matějčkovy ( č. 46 ), Mychkovy ( č. 45 ), Fléglovy ( č. 44 ) a kováře Valáška ( č. 43 ). Oheň byl tak prudký, že zadusil dobytek ve chlévech. Pohořelým přispěli sousedé pomocí. Od této doby datují se stávající stavby těchto čísel.
-------------
Fotografie vpravo je od Světlany Šerešové roz Valáškové.
-------------
Holohlavská kronika 1949 - Valášek František – vynález.
Zní to jako pohádka, ale není. Soused Valášek František z čp. 43 podobá se Honzovi na peci. Převalí se pohodlně do postele a v duchu spřádá všelijaké taškařiny. Někdy však i jemu přejdou roupy. To když ha neobdělané cukrovky volá a musí mačkati kolena i objemné bříško. Staré kmotry Očenášová a Voltrová kopou, že by ho brzo ztratily, kdyby jeho vynalézavý duch mu nepomáhal z bryndy. Jednotí řepu na kusy a zpět dodělává vynechané části řádků a zubí se, když někdy kmotry i předstihne, aby si srovnal hřbet a obveselil spolupracovnice nějakou smyšlenkou podobnou pravdě. Přes to, že na okolních polích obdivují ho, jak stačí ještě výkonným dělnicím, Valáškův duch těžce nese tento stav. Nad to věrný veterán fucho doma smutně věší hlavu a dumá nad trpkým údělem hospodáře. To by v tom byl hrom ! Soused pobrukuje a doma starý vyorávač bramborů přizpůsobuje nové, lehčí práci. Několik drátů s mělkým záběrem ponechá chuchvalce jaderníků. Primitivné strojek sice řepu nevyjednotí, ale myšlenka je naznačena. Původní Veverče se také málo podobá dnešním traktorovým pluhům. Kdož ví, nepřivodí-li i tento nápad ulehčení v jedné z nejtěžších polních prací. V tom případě by jmenovitě venkovské ženy vděčně vzpomínaly rozmarného starého mládence z kovářského rodu. Zatím tento dobře míněný pokus laika vzbudil pozornost veřejnosti, jak o tom svědčily některé návštěvy.
-------------
Matrika oddaných Hubiles str. 32
František Valášek, věk 32 let 5měs. 14dní, mistr kovářský v Holohlavech číslo 43, manželský syn Jana Valáška, mistra kovářského v Holohlavech číslo 43 a jeho manželky Marie, roz. Valáškové z Trotiny číslo 7
si vzal 15. září 1857 za manželku
Kateřina, věk 22 let 9m. 28d., manželská dcera Václava Kubáska, sedláka v Hubilese číslo 1 a Doroty, manželské dcery Jana Beka, sedláka v Černilově číslo 62 a jeho manželky Veroniky, rozené Jiřího Hojného z Černilova
-------------
Holohlavská kronika 1844
V noci 7.března 1844 vypukl ve stodole sedláka Jana Kotlanta oheň, sterý strávil veškeré budovy. Kotlantovy ( č 47 ), Matějčkovy ( č. 46 ), Mychkovy ( č. 45 ), Fléglovy ( č. 44 ) a kováře Valáška ( č. 43 ). Oheň byl tak prudký, že zadusil dobytek ve chlévech. Pohořelým přispěli sousedé pomocí. Od této doby datují se stávající stavby těchto čísel.
-------------
Fotografie vpravo je od Světlany Šerešové roz Valáškové.
-------------
Holohlavská kronika 1949 - Valášek František – vynález.
Zní to jako pohádka, ale není. Soused Valášek František z čp. 43 podobá se Honzovi na peci. Převalí se pohodlně do postele a v duchu spřádá všelijaké taškařiny. Někdy však i jemu přejdou roupy. To když ha neobdělané cukrovky volá a musí mačkati kolena i objemné bříško. Staré kmotry Očenášová a Voltrová kopou, že by ho brzo ztratily, kdyby jeho vynalézavý duch mu nepomáhal z bryndy. Jednotí řepu na kusy a zpět dodělává vynechané části řádků a zubí se, když někdy kmotry i předstihne, aby si srovnal hřbet a obveselil spolupracovnice nějakou smyšlenkou podobnou pravdě. Přes to, že na okolních polích obdivují ho, jak stačí ještě výkonným dělnicím, Valáškův duch těžce nese tento stav. Nad to věrný veterán fucho doma smutně věší hlavu a dumá nad trpkým údělem hospodáře. To by v tom byl hrom ! Soused pobrukuje a doma starý vyorávač bramborů přizpůsobuje nové, lehčí práci. Několik drátů s mělkým záběrem ponechá chuchvalce jaderníků. Primitivné strojek sice řepu nevyjednotí, ale myšlenka je naznačena. Původní Veverče se také málo podobá dnešním traktorovým pluhům. Kdož ví, nepřivodí-li i tento nápad ulehčení v jedné z nejtěžších polních prací. V tom případě by jmenovitě venkovské ženy vděčně vzpomínaly rozmarného starého mládence z kovářského rodu. Zatím tento dobře míněný pokus laika vzbudil pozornost veřejnosti, jak o tom svědčily některé návštěvy.
-------------
Matrika oddaných Hubiles str. 32
František Valášek, věk 32 let 5měs. 14dní, mistr kovářský v Holohlavech číslo 43, manželský syn Jana Valáška, mistra kovářského v Holohlavech číslo 43 a jeho manželky Marie, roz. Valáškové z Trotiny číslo 7
si vzal 15. září 1857 za manželku
Kateřina, věk 22 let 9m. 28d., manželská dcera Václava Kubáska, sedláka v Hubilese číslo 1 a Doroty, manželské dcery Jana Beka, sedláka v Černilově číslo 62 a jeho manželky Veroniky, rozené Jiřího Hojného z Černilova
Leden 1997
Květen 1998
