Holohlavy - dům čp. 51
Zdroj: Holohlavský a Okresní archiv Hradec Králové.Dlouhá ulice, tady dům stojí Zpět na hlavní stránku
Čp. 51 - 5.3.2007
Majitelé domu:
1654 – Kryštof Svornik, 1713 – Jan Daněk, 1730 – Vavřinec Višina, Josef. katasrtr – Jiří Vojnar ( Václav Martinec ), kronika – Josef Vognar Louky: v jespině
Rodina Vojnarova se odštěpila od Vojnarů na čp. 11 ( 10 ), kde byli Vojnarové již asi 100 roků usedlí ( Jiří Vojnar byl asi bratrem Adama Vojnara na čp. 11 ). Stalo se tak někdy po r. 1730, neboť r. 1813 měl syn Jiří již výměnici Marii Vojnarovou ( 70 let ) s dcerou Kateřinou ( 43 let ) ( Původní české jméno Vojnar, j a g, nesprávně bylo germanisováno na Vognar. Naproti tomu i češtině je správné Vágner – Wagner ). Od té doby se rod na chalupě udržel, tuto postupně ( byla úplně ode dřeva ) úplně přestavěl a rozšířil o přikoupené pozemky. Kdy se změna jména na dnes užívané Vognar stalo, nedalo se dosud zjistiti, ale ještě ve vyvazovací tabele z r. 1850 uveden je Václav Vojnar a sčítání z r. 1813 ( Jiří Vojnar ) sdělával tehdejší rychtář Ignác Matějček, který jistě jména osadníků znal. Patrně se tak stalo, když používaný kurent nahradila latinka a na j se zapomnělo. To platí i o vlastnících čp. 32 ( Smiřická ulice – pozn. P. ), kteří se zase odvozují z čp. 51.
--------------------
V dokumentu pana Jiřího Klusáčka (http://columbajiklu.sweb.cz/vognar_2.pdf) jsem se dozvěděl že:
.....Je to ovšem z toho důvodu, že původně se nejmenovali Vognar, ale Vojnar - psáno Wognar podle starého pravopisu, který byl změněn až v roce 1842. Tehdy byla přijata úprava navržená P. J. Šafaříkem - „j“, které původně mělo význam „í“ nahradilo „y“ nebo „g“ např. slovo nejmilejší se dříve psalo neymileyffí. Poté v roce 1849, bylo zavedeno jednoduché „v“ místo dvojitého „w“ a „ou“ místo psaného „au“ se stejnou výslovností. Takže Blažej Wognar, o kterém dále píši, byl při narození Vojnar, ale jeho syn již Vognar......
--------------------
Podpis Josefa Vognara je z protokolu sepsaného stavební komisí dne 22. března 1931 při povolení nástavby budovy obytné.
--------------------
Stavení vyhořelo společně s čp. 49 a 50
Holohlavská kronika k tomu píše:
1862
7. září na slavnost Andělů strážných odpoledne vypukl oheň v čís. 50 u Slezáka chalupníka, načež i spolu č. 49 Ant. Lorenz a č. 51 vdovy Kateřiny Vognarovy v popel lehly. Oheň vyšel z komory v zadu, kde podruhyně Joštka žhavé uhlí na ošatce pod postelí uschovala. V ten den ( v neděli ) odbývala se v Hoříněvsi slavnost odhalení desky spis. Václ. Hanky, takže málo mužů doma přítomno bylo.
Po ohni při čištění studny událo se neštěstí. Ve studni nadýchal se Jan Slezák otravných plynů a s ním ve studni pomáhající jeho švakr Válek z Račic drže omdlelého volal o pomoc. Na zemi dlícími ženami přivolaný Vác. Tuček ( děd nynějšího Jana ) z č. 10 přispěchal a spustil se po provaze do studny a za pomocí nahoře Slezáka na provaz uvázaného vytáhl. Při zachraňování však i řečený Válek, chtěje vylézti a nadýchati se čerstvého vzduchu omdlel, strhnuv i Tučka, který jej držel nad vodou studny. Lidé nahoře na oba zapomněli, ač Tuček volal o opětné hození provazu, takže oba nacházeli se v kritickém postavení, oni všichni od studny odešli, zabývajíce se kříšením Slezáka. Až přispěchavší manželka Tučkova, hledajíce muže, vyprostila je z nemilé situace a byli oba, Válek polomrtvý a tuček blízek mdloby ze studny vytaženi. Zámecký dr. Pšorn oba omdlelé vzkřísil a nemilá tato příhoda minula bez těžkých následků.
1654 – Kryštof Svornik, 1713 – Jan Daněk, 1730 – Vavřinec Višina, Josef. katasrtr – Jiří Vojnar ( Václav Martinec ), kronika – Josef Vognar Louky: v jespině
Rodina Vojnarova se odštěpila od Vojnarů na čp. 11 ( 10 ), kde byli Vojnarové již asi 100 roků usedlí ( Jiří Vojnar byl asi bratrem Adama Vojnara na čp. 11 ). Stalo se tak někdy po r. 1730, neboť r. 1813 měl syn Jiří již výměnici Marii Vojnarovou ( 70 let ) s dcerou Kateřinou ( 43 let ) ( Původní české jméno Vojnar, j a g, nesprávně bylo germanisováno na Vognar. Naproti tomu i češtině je správné Vágner – Wagner ). Od té doby se rod na chalupě udržel, tuto postupně ( byla úplně ode dřeva ) úplně přestavěl a rozšířil o přikoupené pozemky. Kdy se změna jména na dnes užívané Vognar stalo, nedalo se dosud zjistiti, ale ještě ve vyvazovací tabele z r. 1850 uveden je Václav Vojnar a sčítání z r. 1813 ( Jiří Vojnar ) sdělával tehdejší rychtář Ignác Matějček, který jistě jména osadníků znal. Patrně se tak stalo, když používaný kurent nahradila latinka a na j se zapomnělo. To platí i o vlastnících čp. 32 ( Smiřická ulice – pozn. P. ), kteří se zase odvozují z čp. 51.
--------------------
V dokumentu pana Jiřího Klusáčka (http://columbajiklu.sweb.cz/vognar_2.pdf) jsem se dozvěděl že:
.....Je to ovšem z toho důvodu, že původně se nejmenovali Vognar, ale Vojnar - psáno Wognar podle starého pravopisu, který byl změněn až v roce 1842. Tehdy byla přijata úprava navržená P. J. Šafaříkem - „j“, které původně mělo význam „í“ nahradilo „y“ nebo „g“ např. slovo nejmilejší se dříve psalo neymileyffí. Poté v roce 1849, bylo zavedeno jednoduché „v“ místo dvojitého „w“ a „ou“ místo psaného „au“ se stejnou výslovností. Takže Blažej Wognar, o kterém dále píši, byl při narození Vojnar, ale jeho syn již Vognar......
--------------------
Podpis Josefa Vognara je z protokolu sepsaného stavební komisí dne 22. března 1931 při povolení nástavby budovy obytné.
--------------------
Stavení vyhořelo společně s čp. 49 a 50
Holohlavská kronika k tomu píše:
1862
7. září na slavnost Andělů strážných odpoledne vypukl oheň v čís. 50 u Slezáka chalupníka, načež i spolu č. 49 Ant. Lorenz a č. 51 vdovy Kateřiny Vognarovy v popel lehly. Oheň vyšel z komory v zadu, kde podruhyně Joštka žhavé uhlí na ošatce pod postelí uschovala. V ten den ( v neděli ) odbývala se v Hoříněvsi slavnost odhalení desky spis. Václ. Hanky, takže málo mužů doma přítomno bylo.
Po ohni při čištění studny událo se neštěstí. Ve studni nadýchal se Jan Slezák otravných plynů a s ním ve studni pomáhající jeho švakr Válek z Račic drže omdlelého volal o pomoc. Na zemi dlícími ženami přivolaný Vác. Tuček ( děd nynějšího Jana ) z č. 10 přispěchal a spustil se po provaze do studny a za pomocí nahoře Slezáka na provaz uvázaného vytáhl. Při zachraňování však i řečený Válek, chtěje vylézti a nadýchati se čerstvého vzduchu omdlel, strhnuv i Tučka, který jej držel nad vodou studny. Lidé nahoře na oba zapomněli, ač Tuček volal o opětné hození provazu, takže oba nacházeli se v kritickém postavení, oni všichni od studny odešli, zabývajíce se kříšením Slezáka. Až přispěchavší manželka Tučkova, hledajíce muže, vyprostila je z nemilé situace a byli oba, Válek polomrtvý a tuček blízek mdloby ze studny vytaženi. Zámecký dr. Pšorn oba omdlelé vzkřísil a nemilá tato příhoda minula bez těžkých následků.
Poloha místa a stavební nákres k vystavění nového domovního stavení po ohni pro Kat. Vognar Č.p. 51 v Holohlavech.
Rýsoval Valášek, stavitel, Smiřice d. 20. dubna 1863
Gruntovní ris (půdorys): Mlátek, Chlív, 2 Komory, Kuchin, Sin, 2 Sednice.
V poloze místa je červeně naznačena nová poloha stavby čp. 51, dole je černě čp. 50.
Plán na zvíšení(?) nové vazby krovu a půdní nadesedivky obytné budovy pana Josefa Vognara
Půdorys zleva: Chlév, Kolna, Komora, Kuchyň, Spíž, Pec, Předsíň, Pokoj.
Použito při komisi dne 22. března 1931, podpis starosty Chlupatý.
Druhý výřez plánu nahoře. Rýsoval Václav Volt, stavitel Smiřice v únoru 1931.
Komisionelní řízení na povolení ku stavbě podezdívky plotu p. Josefa a Anny Vognarových č. 51 při okresní silnici na parc. č. kat. 15. se konalo 17. března 1938.
Popis stavby:
Podezdívka provedena bude z betonu v šířy 30 – 40 cm, vyvýšena 35 cm nad horem silnice. Do této budou zabetonovány železné tyče co nosné sloupky na které bude připevněn plot z drátěného pletiva ve výši 120 cm a vrchu opatřen ostnatým drátem.
Obecnímu úřadu v Holohlavech.
Podle podmínek, ustanovených v roce 1907 bývalým okresem Jaroměřským, u příležitosti převzetí silnice od děkanství Holohlavského ku státní silnici u rybníka do udržování a správy okresu, má obec Holohlavy v případě přestavby budovy děkanství nebo protilehlého stavení čp. 48 v délce 60.- m rozšířit i silnici svým nákladem na 8.00 m, počítaje v to příkopy nebo rigoly.
Poněvadž p. Josef Vognar rolník z Holohlav čp. 51, který od souseda Klouzy čp. 48 odkoupil zahradu s okresní silnicí hraničící, zamýšlí pozemek ten oplotit i trvalým způsobem (plot na podezdívce) jest nutno již dnes postaviti tento plot do takové vzdálenosti, aby podmínce okresu s hora uvedené mohlo býti vyhověno. To předpokládá, že plot muže býti postaven ve směru, který v přímce spojuje roh obytného stavení p. Štefana a bod na stodole p. Klouzy ve vzdálenosti 4.20 m od štítu se silnicí sousedícího naměřený. Při tom se počítá s tím, že na obou stranách silnice zřídí obec Holohlavy v budoucnu chodníky pro pěší v šíři 2 x 1,50 m, a že vozovka bude mít i mezi chodníkovými obrubami šířku 6.00 m.
Bude-li plot v naznačeném směru postaven, nebude míti okresní úřad co správa okresních silnic žádných námitek proti zamýšlené stavbě. Okresní úřad ve Dvoře Králové, dne 24. března 1938
Popis stavby:
Podezdívka provedena bude z betonu v šířy 30 – 40 cm, vyvýšena 35 cm nad horem silnice. Do této budou zabetonovány železné tyče co nosné sloupky na které bude připevněn plot z drátěného pletiva ve výši 120 cm a vrchu opatřen ostnatým drátem.
Obecnímu úřadu v Holohlavech.
Podle podmínek, ustanovených v roce 1907 bývalým okresem Jaroměřským, u příležitosti převzetí silnice od děkanství Holohlavského ku státní silnici u rybníka do udržování a správy okresu, má obec Holohlavy v případě přestavby budovy děkanství nebo protilehlého stavení čp. 48 v délce 60.- m rozšířit i silnici svým nákladem na 8.00 m, počítaje v to příkopy nebo rigoly.
Poněvadž p. Josef Vognar rolník z Holohlav čp. 51, který od souseda Klouzy čp. 48 odkoupil zahradu s okresní silnicí hraničící, zamýšlí pozemek ten oplotit i trvalým způsobem (plot na podezdívce) jest nutno již dnes postaviti tento plot do takové vzdálenosti, aby podmínce okresu s hora uvedené mohlo býti vyhověno. To předpokládá, že plot muže býti postaven ve směru, který v přímce spojuje roh obytného stavení p. Štefana a bod na stodole p. Klouzy ve vzdálenosti 4.20 m od štítu se silnicí sousedícího naměřený. Při tom se počítá s tím, že na obou stranách silnice zřídí obec Holohlavy v budoucnu chodníky pro pěší v šíři 2 x 1,50 m, a že vozovka bude mít i mezi chodníkovými obrubami šířku 6.00 m.
Bude-li plot v naznačeném směru postaven, nebude míti okresní úřad co správa okresních silnic žádných námitek proti zamýšlené stavbě. Okresní úřad ve Dvoře Králové, dne 24. března 1938