čp. 212 Holohlavy

V obci Rtyně je na domě připevněna pamětní deska s tímto textem:
"V tomto domě narodil se v roce 1852 Jan Jaroš, poslanec, starosta okresu, čestný občan a člen mnoha obcí, spolků a.t.d. Zemřel - roku 1903 v Holohlavech".

Proto jsem vyhledával další údaje, z nich ale vyplývá, že by tu mělo být spíš napsáno pohřben v Holohlavech

Katolická pamětní kniha:
Úmrtí poslance Jan Jaroše 1903
Dne 28. listopadu 1903 zemřel říšský a zemský poslanec náš, p. Jan Jaroš, rolník z Čáslavek č. 10, přifařenec zdejší. Ku slavnému pohřbu jeho zavítalo několik poslanců, mezi nimi p. poslanec veld. p. Stojan, Moravan a 12 duchovních. U domu řečnil p. dr. Posler, člen okr. zastupitelstva z Jaroměře, před kostelem jeden p. učitel z Chrudimi a na hřbitově p. poslanec Formánek z Pardubic. Konečně i místní děkan krátce promluvil. Kondukt a slavné Requiem měl p. dr. Stojan. ....

-----------------

Zdroj: časopis Ratibor 5.12.1903

Poslanec Jan Jaroš

Neúprosná Morana zkosila ve své nelítosti opět jeden mužný, plodný život v největším rozvoji činnosti, v nejbohatším projevu lidské síly a v době neočekávané. V sobotu jako bleskem rozšířila se zpráva po široširém kraji našem, která vzbuzovala udiv a nepochopitelné vzrušení, neboť každý jí byl překvapen a mnohý ani uvěřiti nechtěl. Žel, že zpráva tato byla smutná, jedna z těch která rozrývá nitro vzpomínkami a zaznamenává se pro kraj černými literami smutku a soustrasti. V sobotu 28. listopadu zemřel náhle o 12. hod. polední v 50. roce věku na svém statku v Čáslavkách u Černožic p. Jan Jaroš, říšský a zemský poslanec, starosta okresů Jaroměřského, členem výboru zemědělské rady, předseda župní hospodářské jednoty severovýchodních Čech, čestný člen mnoha obcí atd. atd.
   Jan Jaroš narodil se dne 12. října 1853 ve Rtyni (čp. 3 - pozn. P.) u Jaroměře. Navštěvoval gymnázium v Broumově, načež, jsa synem rolníka, věnoval se hospodářství, sám vedl svůj statek, byl rolníkem velmi vzdělaným a zkušeným, takže statek jeho byl vzorem spořádaného hospodářství. Celá jeho životní práce směřovala k sesílení a zlepšení hospodářského selského lidu. Otázek rolnických všímal si velice pečlivě a byl v práci v tomto směru pro všeobecně i místní ulepšení poměrů neúmorný. Veřejného života začal si všímat při vzniku mladočeské strany a stal se jejím upřímným a oddaným straníkem, ač dovedl vždy zachovati svojí vlastní cestu a uplatniti hlavně prakticky to, co pokládal za akutní a důležité. Vyrůstal sám ze sebe a dopracoval se vlastním úsilím a obdivuhodnou vytrvalosti, kterou podněcovalo žhavé nadšení k práci pro dobro těch, jichž se stal zástupcem, v době poměrně krátké k celé řadě čestných ba nejvyšších občanských hodností a funkci. Byl obecním starostou, dlouhá léta vynikající členem okresního zastupitelstva Jaroměřského, členem velmi platným v hospodářském spolku jaroměřském, později okresním starostou, předsedou místního i okresního hospodářského spolku v Jaroměři, předsedou župní hospodářské jednoty pro severovýchodní Čechy a zasedal jako člen výboru zemědělské rady království Českého. Roku 1895 byl zvolen do zemského sněmu a od té doby náležel k jeho předním členům a pracovníkům. Říšské sněmovně náležel od posledních voleb v roce 1901 jako zástupce českého okresu venkovských obcí Královéhradeckých. Byl pracovníkem pilným, nedostatky předběžné průpravy nahrazoval neunavným sebevzděláním. Rolnictvu zůstane trvalá památka na něho v obilných družstvech, o jichž zřizování má nesporně veliké zásluhy. Mandát jeho právem náležel straně agrární, která jen se zřetelem na nebezpečí, které hrozilo zvolením kandidáta německého, odevzdala svoje hlasy posl. Jarošovi, uznávajíc tak zároveň jeho vynikající práci ve prospěch zájmu zemědělských. Osobní povahy byl velmi milé a je pochopitelno rozrušení, jaké zavládlo v celém kraji při zprávě o jeho smrti, neboť nikdo nedovedl pochopiti, že by posl. Jaroš mohl na býti vyrván ve věku 50 let usilovné práce náhlou smrtí.
   Rodinu zemřelého poslance Jana Jaroše došla nekonečná řada soutrastných projevů se všech stran. Z oficielních uvádíme, že na schůzi výboru českého odboru zemědělské rady věnoval předseda p. K. Prášek vřelou vzpomínku zesnulému členu výboru p. Janu Jarošovi následujícími slovy: "Člen výboru p. Jan Jaroš mrtev! Bolestná zpráva dochází z Čáslavek, že tam dne 28. listopadu zemřel dlouholetý člen výboru a delegát českého odboru, poslanec říšský a zemský, okresní starosta pan Jan Jaroš. Zemřelý zasedal v radě zemědělské jako delegát od roku 1893 a jako člen výboru od roku 1895 a letošním rokem zvolen byl též členem ústředního sboru rady zemědělské a súčastnil se vždy co nejhojněji a nejhorlivěji prací českého odboru ku povznešení zemědělského stavu a zvelebení českého zemědělství vůbec. Jako památka po zesnulém zůstává řada jeho pečlivých prací a referátů, z nichž zejména uvésti sluší jeho návrhy ku zvelebení a podpoře hospodářských družstev, na organisaci dodávek hospodářských výrobků k účelům vojenským, jeho referát o opravě zákona o licentování býků, o zvelebení chovu vepřového dobytka v Čechách, o očkování vepřového bravu proti nákazám, o úlevách vojenské služby pro absolventy hospodářských škol a vůbec o zavedení dvouleté služby vojenské a mnoho jiných. Zejména však poukázati nutno na jeho obsáhlou neúmornou činnost jako referenta českého odboru rady zemědělské oboru chovu skotu, činnost to, v níž netuchal ani při těžkém ohrožení svého zdraví, a kterou na mysli a na péči měl takřka ještě v posledních hodinách svého života. Čestným dílem jeho jest též zařízení obilního skladiště v Jaroměři, prvního to českého skladiště obilního vůbec, o něž zesnulý s největší láskou pečoval. Český odbor rady zemědělské ztrácí v zesnulém pracovníka věrného, obětavého a nad jiné způsobilého. Čest a trvalá paměť budiž jemu v radě zemědělské i v nejširších kruzích českého zemědělství, o něž tak vřele do posledního dechu svého pečoval. Předsednictvo českého odboru rady zemědělské dalo položiti věnec na rakev zesnulého a jménem výboru súčastnila se deputace pp. členů výboru, vedená panem předsedou Karlem Práškem, pohřbu v Čáslavkách. Na budově rady zemědělské vztyčen smuteční prapor. - Výbor Národní rady zase rodině zesnulého soustrastný telegram a na rakev zesnulého poslán byl věnec z ratolestí palmových s věnováním a stuhami v barvách českých.-
   Výbor Národní jednoty severočeské zaslal posl. dru Škardovi, jakožto předsedovi výkonného výboru národní strany svobodomyslné, projev soustrasti nad úmrtí posl. Jaroše. -
   Dále došel od dra. Václava Škardy tento přípis: Slavný okresní výbore! Bolestně dojati úmrtím okresního starosty pana Jana Jaroše, projevujeme slavnému okresního výboru upřímnou, procítěnou soustrast. Okres jaroměřský ztrácí vždy vzorného svého starostu, veškeré rolnictvo české zdatného, neúnavného svého zastánce, výkonný výbor, sbor poslanců i sbor důvěrníků národní strany svobodomyslné druha vysoce váženého a pracovníka nejhorlivějšího, který v pravdě celý život svůj věnoval dílu, směřujícímu k lepší budoucnosti našeho národa. Vším tím získal si starosta a poslanec Jaroš úctyplnou a trvalou památku. Prose, byste projev opravdové soustrasti ráčili tlumočiti vážené rodině zesnulého, znamenám se veškerou úctou za výkonný výbor národní strany svobodomyslné JUDr. Václav Škarda, předseda.
   hrob

Klubu českého ve Vídni došly tyto projevy: Slavné předsednictvo klubu českých poslanců svobodomyslných na radě říšské a sněmu král. českého! Opětně neúprosná smrt vyrvala ze středu Vašeho muže, přítele i kollegu milého pana Jana Jaroše. Dovoluji si Vám k této těžké ráně vysloviti svoji nejhlubší soustrast s ujištěním, že ztráty tak těžké želíme i my upřímně s Vámi. Bylť Jaroš i nám druhem upřímným a milým. Za klub poslanců české strany agrární na radě říšské a sněmu zemském Stan. Kubr., předseda. V den pohřbu nahodilou shodou ujal se na říšské radě ve sněmovně poslanců slova předseda hrabě Vetter a pravil: Slavná sněmovno! Teprve před málo dny byly tělesné pozůstatky jednoho našeho kolegy spuštěny v hrob a již jsem opět k svému zármutku nucen slavné sněmovně zvěstovati poselství smrti. (Poslanci povstávají). Dne 28 listopadu zemřel v Černožicích pan poslanec Jan Jaroš. Jaroš náležel slavné sněmovně od posledních voleb v roce 1901 jako zástupce českého okresu venkovských obcí královéhradeckých. Přes svoji krátkou činnost jako říšský poslanec, dovedl se uplatnit zejména svým energickým zasazováním o zájmy zemědělské. Čilá pile, s níž se účastnil prací této slavné sněmovny a milé, skromné vystupování v osobním styku, získali mu brzo úctu a přátelství jeho kollegů. My všichni litujeme upřímně, že tato sympatická postava ze slavné sněmovny zmizela a zachováme zesnulému stálou kollegiální vzpomínku.
Pohřeb posl. Jaroše konal se v úterý dne 1. prosince o 11. hodině dopolední z domu smutku v Čáslavkách na hřbitov holohlavský. Účastenství bylo ohromné jak se strany poslanců, tak úřadů státních, autonomních, přečetných spolků a korporací. Kondukt za účasti četného duchovenstva vedl poslanec P. dr. Stojan. Z poslanců dostavili se: Karel Prášek, Janda, Hyrš, Chaloupka, Formánek, Hovorka, Nikelfeld, Udržal, Srdínko, dr. Ulrich a Vyškovský. Nad hrobem promluvil několik tklivých a dojemných slov pos. Formánek, který oceňil krátce veliké zásluhy a plodnou činnost zesnulého.
Za zpěvu velebného sboru a štkaní příbuzných a přátel spuštěna rakev do chladné země, aby si tu odpočinulo tělo neúmorného pracovníka pro dobro svého lidu. Čest budiž věčné jeho památce!

Vložené obrázky:
Část korespondenčního lístku odeslaného v roce 1898. Vydal: 28. Edv. Beaufort, Praha.
Hrob rodiny Jarošovy u zadní zdi holohlavského hřbitova.

Holohlavy - ulice Na Kopečku čp. 212

Zpět na hlavní stránku Zpět na popis ulice