Jan Zeman podal žádost k vystavění nového domu 10.3.1874.
11. dubna 1874 dostal povolení.

..............

Polohopis:
Zleva: Stavení pana J. Hartmana čís. 88, Stavební místo, Špejchárek a chlívky u starého Stavení pana F. Horáka čp. 86. Nahoře je hlavní ulice, dole zahrady. Staré stavení pana Zemana je šedě vedle Dvorku

..............

Z povolení:
...Aby byla udržena rovná pouliční čára ... bylo potřeba přikoupit pozemek.

Sousedi stavbu povolili:
P. Jan Zeman přistaví ... k hlavní zdi mého domu Pavla Hartmana číslo 88, což já mu také z dobré vůle svoluji ...

Plán domu byl změněn:
   a. stavba se přeloží o jeden lokal k levé straně jakož i dveře do krámu s oknem se vymění...
   b. Na místě malého krámu zřídí se dílna.
   c. Z dílny pak obytné světnice s kuchyní vedle, přes níž pak vedou z nové chodby schody na půdu a na levou stranu vchod do dvou světnic

Z protokolu k přijmutí hotové stavby a povolení k obývání ze dne 25. července 1874:
   Stavební místo na kterém p. Jan Zeman řečený dům nově postavil jest vlastnictví jeho a stával na tom samém dříve starý dřevěný domek pod číslem pop. 87 a stavební parc. číslo 111.
   Tento starý domek p. Jan Zeman celý rozházel až po zem tak, že veškeré staré díly stavby až na povrch země zničeny byly a tím žádná stará zeď státi nezůstala, aby jí snad upotřebiti mohl.
   Starý hmot ... z rozbouraného domku ... se úplně rozsípali a rozpadly. Dříví též upotřebené býti nemohlo k této stavbě, protože bylo prožrané od červů.
   Pan Jan Zeman stavbu toho domu dokončil v začátku měsíci červenci a tím dům ten také obývat započal.
   Nájemníci však nemá žádné, a proto také žádné místnosti pronajaté, nýbrž ty samé sám ... užívati bude.
   ... Přistavění to( k domu čp. 89) se stalo bezplatně a bezevší náhrady, jen že má p. Jan Zeman za povinost na střechu domu p. Pavla Hartmana žlab zříditi a jej na jeho výlohy pro ...(?) časy vydržovati.

Prádelna, skladiště a studna:

Já v úctě podepsaná Marie Zemanová, vlastnice domu čp. 87 ve Smiřicích, žádám tímto uctivě za udělení povolení ku stavbě prádelny a skladiště při mém domě čp. 87 ....
15. října 1911

..............

Slavné Městské radě Smiřické.
   Oznamuji, že jsem si dala na dvoře svých domů čís. 87 a 87a ve Smiřicích udělati studnu a to na místě, jak je naznačeno na přiloženém náčrtku.
Ve Smiřicích, 24. srpna 1929.
Marie Češková

Sokolská kronika 2.10. 1939:
   Spolkům bylo nařízeno všechny Židy vyloučiti. Naše jednota měla ve svých řadách t.č. dva: 81letého obchodníka na odp. Mořice Lustiga a obchodnici střižním zbožím Elsu Ledererovou. Aby nemuselo dojíti k ponižujícímu vyloučení upozornil je oba starosta před uveřejněním úředního fermanu na rozkaz německých ´úřadů a radil, aby zavčas sami z jednoty vystoupili, učinili tak se slzami v očích dne 2. října 1939.
-----------------------
Paní Hana Rebeka Šiander mi v dubnu 2019 doplnila informace:
   Ve Smiřicích pracovala sestra mé babičky, Jarmila Zimová se svým manželem Františkem Zimou. Oba byli vyučení v oboru krejčovském a pracovali ve Smiřicích v nějaké krejčovské dílně. Tento majitel či majitelka byli Židé. Během II. světové války, tipla bych si, že to mohlo být v roce 1941 či 1942 (to byli první Židé povoláváni od transportů do Terezína a odjížděli), se změnily společenské poměry v Protektorátu Čechy a Morava. Tyto změny a především nenávist vůči Židům dorazila i do Smiřic a židovští majitelé byli z krejčovské dílny a ze Smiřic vyhnáni. Spolu s nimi byla vyhnána i rodina mých příbuzných, Jarmila a František Zimovi (protože pro ně pracovali a přátelili si s nimi).