Vlevo: Stará podoba pohostinství čp. 36.
Kamenná hospoda, jak ji nazvali občané Holohlav, se zatím projekčně zpracovává na vývařovnu. Zastupitelé schválili rekonstrukci budovy na vývařovnu pro přípravu 400 jídel. Počítá se s možností využití sálu pro veřejné akce až pro 50 lidí. K tomu se musí vybudovat i odpovídající zázemí, aby nám záměr schválila hradecká hygiena. Smiř. Zpravodaj červen 2006.
Vpravo: Dvůr čp. 36 - za JZD jsme tady ještě říkali u Nepasických. Opravená stodola má dnes nového majitele a čp. 301 ( číslo patří do Dlouhé ulice )

Majitel čp. 36 je v roce:
1654 – Jan Beneš, 1713 – Jiřík Podzimek, 1930 – Jiří Karel, Josefínský katastr čp. 31 – Jan Hodek
Název rolí:
Na Hořičkách – 16 str. 3 věr., Na Vrabnici - 5 str. 1 věr., Pod Chlomkem – 3str. 2 věr., U Cihelny – 34 str. 2 věr.
Celkem 60 str. Louky Bukovská, U Struhy, Na Ralkách.

  Poslední držitel čp. 36 Jan Hodek připomínaný v Josef. katastru na čp. 31 byl pravděpodobně vrchností dosazen po selské bouři r. 1775 asi ze Smiřic, kde Hodkové již byli a těšili se přízni vrchnostenské správy. Týž uveden jest již v seznamu z r. 1777 co rychtář obce.
  As jeho vnuk Josef Hodek nar. R. 1832 oženil se s Annou Vachovou, ( Vackovou ? – pozn P. ) nar. 1831 na statku ve Velké Skalici, kterýžto statek co jediná dcerka sedláka Vacha ( první statek vlevo od Čibuze ) podědila. Otec její měl přízvisko „hrabě Vach“. Josef Hodek zemřel 2.4.1868 a bezdětná vdova namluvila si správce místního státního hřebčince ( stanice ) v dnešním čp. 61 umístěné ( a tehdy ještě bez čísla ) Kamila Kučeru, který poddůstojník na vojště sloužil. ( oheň 1865 byl za Hodka, a stodola 1872 shořela již za Kučery ). Kučera byl ztepilé postavy, byl i kratší čas starostou obce a nájemcem obecní honitby. Zemřel 22.10.1894 ve stáří 49 roků a jeho manželka, známá všeobecně pod jménem „paní kmotra“, dožila se 79 roků ( zemřela 10.3.1910 ) a jejich jediná dcera Františka ještě za jejího života provdala se za Josefa Voženílka, syna mlynáře „z Temešváru“, kterému rodiče zakoupili tehdy mlýn „Budím“ v Předměřicích. Kučera zemřel na otravu, poraniv se při stahování zajíce a nebyl ve spojení s rodinou Kučerů v místě dávno usedlou ( čp. 35 ).


  Statek zdědila Voženílkova dcera Marie, provdaná za Kamila Nepasického, bankéře v Hradci Králové, která statek předala synům Kamilovi a Janovi.

Vpravo nahoře:
je podpis Jozefa Hodka ze žádosti o povolení nové stavby z 10. března 1865

---

Text dokumentu vpravo:
Protokol
Napsáno v obci Holohlavské 18. srpna 1868.
Nížepsané představenstvo podává zprávu nově vystavěného stavení Josefa Hodka číslo 36. v Holohlavech, a sice:
1. Toto stavení vyhořelo 8. února 1865. a dostaveno bylo dne 11. listopadu léta P. 1865.
2. Toto obydlí obsahuje 1. velkou světnici, šenkovnu, 1. kuchyň, 5. malých světnic; šenkovna a 3 malé světnice se obývají a k obývání schopné jsou.
3. Dne 15. listopadu roku 1865. se započalo v tomto stavení obývati a skutečně se obývá.
4. Toto stavení má parcell číslo 39. a výměr obnáší 603 ...
Skončeno a podepsáno

---

Plán k vystavení nových hospodářských stavení pro p. Kam. Kučeru v Holohlavech.
Rýsoval Valášek 13. února 1873.

Text zleva: Přístodolek, Mlat, Přístodolek, Kolna, Dřevník, Maštalka, Chlívky, Sekárna a Starý kravín.

Ze žádosti o povolení stavby:
   Jak známo, shořela mi v minulém roce má stodola s veškerými zásobami do podvali, tak že k vystavením nové připraviti se musím. Přiložený nákres ukazuje, jak novou stodolu stavěti hodlám, připomínaje, že stavěti budu vesměs t tvrdého stavyva s taškami dvojité krýti a žadám tudíž slušně obecní představenstvo aby mi k stavbě té povolení udělilo.
Holohlavy d. 27. února 1873.

Protokol za povolení stavby byl sepsán 11. března 1873.
   ...též se podotýká že Pan Kamil Kučera odkoupil od mezujícího souseda Jana Prokopa jeden kousek ... (?) za 90 zl. r.č. kdežto Jan Prokop dobrovolně od tohoto ... ustupuje.
Podpisy sousedů na protokolu Jan Prokop a Anna(?) Malíř

---

Slavné C. k. Okresní hejtmanství ve Dvoře Králové.
   V úctě podepsaný Josef Voženílek je majitelem hospodářství čís. 36 v Holohlavech, kde má 3 páry koňů.
   Při statku je pouze 5 korců luk, tak že seno na výživu 6 koní nestačí a jsem nucen seno přikupovat. I letošního roku mám seno úplně spotřebované. Koupil jsem seno od pana Jos. Dvořáka z Neznášova, 12 q, od Jos. Andryse z Neznášova 15 q. Prosím o laskavé svolení, bych toto co nejdříve převézti mohl, an moje zásoba vystačí jen na 4 dny a koně bez sena v nynějších pilných polních pracích zůstati nemohou.
   V naději příznivého vyřízení, znamená se v hluboké úctě Josef Voženílek
V Předměřicích N./L. 14. dubna 1816.

Odpověď: Obecní úřad v Holohlavech
   se žádá, by vyrozuměl j. Voženílka tam, že jeho žádosti nelze vyhověti, pokud obec Neznášov neodvede jí určené množství sena eráru.
C.k. okresní hejtman

M. Nepasická, choť bankéře v Hradci Králové.
Věc: Žádost o kolaudaci přístavby jeviště, šatny, záchodů a adaptace sálu hostince č.p. 36 v Holohlavech.
V Hradci Králové, dne 27. X.1937.
Titl. Obecnímu úřadu v Holohlavech.
Jelikož skončila jsem adaptaci a přístavbu v hostinci č.p. 36 v Holohlavech, tak, že jest schopna provozování prosím o vyslání komise kolaudační a vydání povolení k užívání.....

Zápis
dne 28. června 1937 o komisionelním řízení stavebním na povolení adaptace hostince.
Komise stavební:
předseda (starosta obecní ) Jelinek František
členové ( zástupci obce ) Křeček Jos., Jos. Klouza
znalec stavební Bohdanecký Fr., Hlava Jan
zapisovatel Hájjek Jos.
Stavebník pí. Marie Nepasická zast.(?) Frant. Voženílek
Zhotovitel plánů ( stavbyvedoucí ) Jos. Hájek stavitel Smiřice Popis stavby:
Zřízení sálu adaptací se zvýšeným stropem výčep, lokal, záchodků a šatny - Do salu zvláštní vchod z ulice vedle vchodu, který stává.

Holohlavská kronika píše:
Otevření nového sálu v hostinci čp. 36.
   V neděli, 17. října 1937 otevřel nájemce hostince pí. Nepasické, p. František Srkal nově upravený sál taneční zábavou. Ač nebylo vše ještě plně dohotoveno, přesvědčil se každý o radikální změně vnitřního vypravení hostince. Z původní nálevny, pokojíku a kuchyně vybouráním příček vznikl prostranný sál, ku kterémuž bylo přistavěno jeviště, ( na místě lednice ) šatna a záchody; v síni zřízen byl výčep a dřívější obytný pokojík upraven byl na místnost hostinskou. Nově nájemci přikázané obytné místnosti byly vhodně spojeny i s krámem, který byl dříve pouze zvenčí přístupný. I zevnější vzhled byl změněn v průčelí úpravou 2 schodů ( nový do sálu z okna ) a na straně východní přístavbou jeviště a výše zmíněného příslušenství. Přestavbu prováděl stavitel Hájek ze Smiřic za osobního dohledu majitelky A. Nepasické a jejího chotě bankéře z Hradce Králové n./ L. Při úpravě byla i vnější fasáda opravena. Změna tato byla všeobecně příznivě přijata, až na nedostatečné větrání a vnější nekryté schodiště.

Změna hostince čp. 36 v Jednotu – 1.10.1950
   1. října zastavil samostatnou činnost i František Srkal, hostinský a řezník, v Holohlavech čp. 36. kde byla tato rodina dlouhá léta v nájmu. Živnost řeznická byla úplně zrušena a hostinec byl předán okres. konsum. družstvu Jednota. Dosavadní hostinský František Srkal byl ustanoven zodpovědným vedoucím obchodu.

V Holohlavech dne 29. května 1941.
Obecnímu úřadu v Holohlavech.
Stavební záležitost.
   K vůli pořádku Vám oznamuji, že hodlám opraviti hnojiště na svém statku č.p. 36 ku kterému účelu použiji materiálu jako cementu, železa, dříví ze svých zásob, které mám z dřívějších let.
   Prosím, abyste moje oznámení vzali lask. na vědomí a poroučím se Vám
s veškerou úctou Marie Nepasická.

---

Holohlavská kronika ukazuje nelehký život Nepasických v roce 1951:

Nucený výmlat u Nepasických.
   U venkovského boháče Kamila Nepasického nařídil O.N.V. nucený výmlat, který skončil příznivým výsledkem a předpis byl splněn. Za O.N.V. dozíral na výmlat soudr. Rapusák a na stroje S.T.S. Václav Novák, šafář v.v. Při tom mohl vzniknouti velký požár, když na motoru, který poháněl výfuk plev vznítil se jemný prach. Při velkém množství suché slámy, plev a jiných zbytků znamenal oheň velké ohrožení obce, poněvadž u všech stodol kupily se stohy slámy, které při panujícím spěchu nebylo možno odklízeti. Šafář Novák svojí duchapřítomností na pokřik žen oheň v zárodku uhasil, nedbaje menších popálenin, které utrpěl.

Vesnickému boháči to nevyšlo !
   Při nuceném výmlatu u Nepasických mělo dojíti k nějakým nepřístojnostem, jak je zřejmo z doslovného opisu článku, zaslaného do kroniky Okresním národním výborem:
O.N.V. – Osvětový referát IV v Jaroměři.
Č.j. 429/51 V Jaroměři, 23.10.1951
Místnímu národnímu výboru – do rukou kronikáře v Holohlavech.
Okresní národní výbor – osvětový referát IV v Jaroměři Vám zasílá zprávu pro případný zápis do kroniky.
Za referenta: Stanislav Reindl
Výstřižek z časopisu „Rudé právo“ Hradec Králové ze dne 10.10.1951.
„Vesnickému boháči to nevyšlo“.
Vesničtí boháči denně dokazují svými skutky, že jsou největšími nepřáteli drobných a středních rolníků a našeho lidově demokratického režimu, který pro ně znamená definitivní konec jejich vlády na vesnici. Pro vesnického boháče neexistuje jiný zájem a jiný cíl, než takový zájem, který by prospěl na úkor druhých jeho kapse a takový cíl, který by znamenal poškození budovatelského úsilí našeho lidu a narušení veřejného zásobování. Vesničtí boháči skládají své naděje v novou válku a jejich sympatie jsou proto zcela na straně západních válečných štváčů, vrahů z Koreje i Babic. Žádná lež a žádný podvod není pro vesnického boháče překážkou, aby jej nevyužil k sledování svých špinavých, kořistnických cílů.
  Vesničtí boháči nejsou dnes už neomezenými pány vesnice. Byli by rádi, aby lidé zapomněli na dřívější časy a proto používají taktiky k zastření svých pravých úmyslů. Dnes najdete vesnické boháče, kteří přesvědčují své okolí o tom, že jsou vlastně těmi nejposlednějšími chudáky, chodí v hadrech a stavějí na obdiv suchý chléb, který prý je jejich jedinou obživou. Lidé se však přesvědčili na desítkách případů v našem kraji, že právě tito „chudáci“ mají plné skrýše potravin a zboží, které nakřečkovali a s nímž počítají na spekulaci.
  Kdo jsou vesničtí boháči ?
  Nepřátelé rozkvětu naší vlasti, prskající zlobou nad každým úspěchem našeho lidu v cestě za lepším zítřkem. Platí v nich slova bývalého čeledína, který je dobře za svůj život poznal: „Nevěřte jim nikdo ani že poctivě dýchají.“
  Mezi ně patří také vesnický boháč Kamil Nepasický z Holohlav, na jaroměřském okrese, který hospodaří na výměře 36 ha. Zatím co drobní a střední rolníci přijali rozpis úkolů v zemědělské výrobě a dodávkách na letošní rok, vesnický boháč Nepasický odmítl uzavřít smlouvu. Proto byl u Nepasického naplánován úřední výmlat. Když se vesnický boháč Nepasický chystal k mlácení, musel žňový důvěrník v obci,soudruh Rapušák za naléhavou záležitostí zajet na O.N.V. v Jaroměři. Protože dobře zná charakter vesnických boháčů, pověřil člena M.N.V. v Holohlavech Špryňara, aby do jeho návratu nebylo s mlácením u Nepasického započato.
  Jakmile však žňový důvěrník odjel z vesnice, nastala pravá chvíle pro vesnického boháče. Nepasickému se podařilo přemluvit přítomného člena M.N.V., aby mohl spustit mlátičku a něco si „pro sebe zajistit“. Tím by zabil vesnický boháč Nepasický dvě mouchy jednou ranou. Získal by obilí pro své čachry a mohl by v širokém okolí argumentovat, že byl v právu, když nechtěl podepsat „neúnosný“ dodávkový úkol.
  Žňový důvěrník Rapušák, který jel na O.N.V. do Jaroměře, neměl však žádný klid a proto se snažil vrátit co nejdříve. Jel na kole, jak nejrychleji mohl, takže se vrátil v nejkratší době. U samého statku odbočil a na kole vjel do vrat. Po dvoře se v tu chvíli ozývalo překvapené volání příslušníků Nepasického rodiny: „Už je tady – už je pozdě !“
   Nepasický takticky vyběhl za stodolu, obešel ji a vrátil se zpět , jako by se nic nedělo, avšak důvěrník jej dobře viděl a sháněl se hned po tom, kolik se namlátilo.
  Tak včasným zákrokem důvěrníka bylo obilí zajištěno pro veřejné zásobování a vesnickému boháči Nepasickému se nepodařilo ošidit pracující a poštvávat rolníky proti uzavírání smluv.
  Výnos obilí po hektaru byl u vesnického boháče potom dobrý, 30q po hektaru a nikoli „podprůměrný“, jakého chtěl Nepasický dosáhnout.
  Vesnický boháč Kamil Nepasický je také sabotérem všech ostatních dodávek, zejména masa a mléka. Místo plánovaných 28 kusů hovězího dobytka má pouze 23 kusů a místo 14 dojnic drží jen 9 dojnic. Podle stavu k 1.7.1951 má pouze polovici plánovaného počtu prasat a to místo 30 jen 15 kusů. Za první pololetí letošního roku dluží veřejnému zásobování 16.66 q vepřového masa a 21.30 q hovězího masa.
  Takovým sabotováním dodávek ochuzuje vesnický boháč Nepasický veřejné zásobování o velké hodnoty. A spočítáme-li oč okrádají stůl našich pracujících ještě všichni jemu podobní na jaroměřském okrese, vidíme, že je třeba proti podobnému „hospodaření“ zakročit a vesnické boháče za jejich počínání spravedlivě potrestat.
   Josef Šrámek, HD. Jaroměř

   Není známo, kdo organizačního ředitele Hospodářského družstva v Jaroměři, s. Šrámka informoval, ale článek obsahuje řadu nesrovnalostí. Nemohl to býti znalec místních poměrů, neboť u nás každý ví, že za Nepasických stodolu nelze vyběhnouti, tím méně ji obejíti. Pisatel dal mimoděk sám boháčovi Nepasickému vysvědčení dobrého hospodáře a z masných dodávek nelze v pololetí ještě dobře usuzovati. Všichni zemědělci počínají krmiti teprve „z nového“, neboť zásoby jarní sotva stačí na dávku záchovnou. Plnil-li Nepasický dříve povinnosti hospodáře, musí se nyní uvážiti, že on, bývalý bankovní úředník, zůstal na 36 ha živnosti sám, s jedním, párem koní, s churavou, práce neschopnou ženou a malým děckem. Jeho 9 dojnic dojí stará matka, choť bývalého bankéře. Ký div, že je vděčen za každou pomoc některých dělníků a dělnic. Též zemědělci někdy pomohou z vlastního, egoistického zájmu a snaží se udržeti jej nad vodou. Hrozí jim nových 36 ha půdy a přibyla by jim velká starost, kdyby se úplně potopil. Máť každý vlastních starostí nad hlavu a čím vice půdy, tím více starostí a bídy. Velké hospodářství jedna rodina neobsáhne, bez cizí pomoci. Rovněž M.N.V. po zkušenostech s odchodem Šáchovým, Nepasického nepropustí, ač o to již žádal.

------------------

Vpravo:
Kamil Nepasický zemřel v úterý 3. března 2015 ve věku nedožitých 94 let v Jablonném nad Orlicí