Z protokolu
   k žádosti p. Václava Slezáka podané dne 18. května 1874 za povolení stavby nového domu pod číslem pop. 135 na jeho spáleništi, sepsaného dne 1. června 1874.
   ... dle situačního nákresu roh u strany pana Malburga z pozemku p. V. Slezáka ve výměře 3 běžné střevíce k docílení nové linie pan V. Slezák zdejší obcí odstoupí, naproti tomu, že zase od zdejší obce takovou vyměru pozemku u strany rohu plotu p. Karla Váchy obdrží a tím tedy pozemek ten se vyrovná...

Z protokolu
   k ústní žádosti p. Vácslava Slezáka o prohlédnutí a příjmutí nově postaveného domu číslo 135, sepsaného dne 17. března 1875.
   Nejprve se zde jmenovaní svědci p. Josef Kašpar (čp. 133) a Karel Hanka (čp. 142) pronesli takto:
   Nám jest dobře povědomo že stavební místo na kterém p. Václav Slezák nový dům postavil jest vlastnictví jeho jelikož jej před nějakou dobou od jeho otce Václava Slezáka v kupní cestě převzal. Na tom samém místě kde nyní nový dům vyveden jest stával dříve dřevěný domek pod číslem pop. 135. staveb: parc: číslo 155 a 156.
   Tento starý domek dřevěný při vypuklém požáru dne 26. dubna 1874 až na povrch země schořel a tím veškeré díly stavby jeho byly poničené že žádná stará zeď stat neostala. Když byly všechné ze dřeva.
   Václav Slezák započal stavbu dne 1. srpna 1874 a úplně ji dokončil dne 20. února 1875 ve všech oděleních, a od toho dne místnostě tyto také obývá.
   Dále byly vyslechnutí nájemníci a sice já Franc. Brekl najmul jsem byt pozůstávajíc z jedné světničky u p. Václava Slezáka v jeho nově postaveném domu počínajíc od 28. února 1875. z kterého platím roční nájem 10 zl.
   Já Jakubec Karel (podpis vpravo) jsem ... najmul jednu světničku a sice od 28. února 1875 z které roční nájem 12 zl. platím.
   Já Jan Dušek najmul jsem jednu světničku k obývání ... počínajíc dne 28. února 1875 z které roční nájem platím 12 zl.




Stavební nákres k vystavení nového domku pro p. Václava Slezáka č.p. 135. v Smiřicích,
rýsoval z.t. mistr Valášek 17. května 1874.

----------------------

Ze žádosti
   Já v úctě podepsaný, nemaje ve svém bytu tolik místa, kam bych svůj nábytek uložiti mohl; uzavřel sem na půdě mého domu, která je dosti prostorná a k ničemu jinému se neužívá, řádnou komoru si zříditi a od ostatní půdy docela odděliti ...

Z protokolu
   sepsaného dne 17. září 1881 k žádosti p. Václava Volfa podané dne 27. srpna 1881 za povolení stavby jedné komory na půdě v jeho domu.
   Jak z přiložených nákresů viděti jest, má se zříditi pod krovy na přední straně k silnici ležící komora, kterážto má ze dvou stran ,,Riegelwandem" opatřená, přední však strana úplně z cihel vyzděna; zdi tyto spočívají částečně na tramích podlahových, kteréžto dle shlédnutí dostatečné se zdají; vedle místnostě této nalézá se šlauch do komína vedoucí,. kterýžto ze všech stran přístupný musí zustati.
   Sinka, která zde v plánu naznačená jest, musí na straně ke komínu cihly vyzděná a všeho dříví sprostá býti, by dříví s komínem a šlauchem žádneho spojení nedošlo.
   Co se spoříštěte týče, nesmí v komoře této ani v vedlejší místnosti žádné postavené býti.
   Schody na půdu vedoucí, jsou až do dnešní doby zábradlym nad řečené since nespatřené což se zákonu příčí a nařizuje se, by takové zařízeno kolem otvoru chodištete bylo.
J. Andrejsek

Plán vpravo:
Nákres ku zřízení komory na půdě domu pana Václ. Volfa čís. 135 ve Smiřicích, rýsoval z.t. mistr Valášek 26.8.1881

Ze žádosti
   V úctě podepsaný František Mergl žádá tímto za udělení povolení k stavbě nového chléva a stodoly při jeho stavení čp: 138 ve Smiřicích...
   Ve Smiřicích, dne 19. července 1906 František Mergl

Povolení bylo uděleno od 8. srpna 1906, na základě protokolu o stavební komisi z 25. července 1906.

Dům podle číslování do roku 1780 čp. 7 a podle nového číslování čp. 139
    Domek, ležící za panskou kovárnou, vystavěla vrchnost svým nákladem. Problémem dnes je, kde byla „panská kovárna“ – byla-li panská, sloužila převážně zámeckému hospodářství. Jednalo se o parcel čís. 168, které však není vůbec zapsáno v soupisu parcel. V soupisu parcel není uvedeno ani parcel číslo 169. Stejně nejsou v soupisu uvedeny pozemkové parcely č. 99 – 104. Pozemková parcela č. 104 byla poměrně dosti velká a ze zámku přístupná po „zámeckém mostu“ ( stál na začátku současné cesty k zámku v parku ) a stojí tam dům čp. 196 a dům čp. 204, které tam pořadově nepatří. Později je vlastnila rodina Balašova, která zde měla hospodu ( viz článek dole ). Je možné že zde bývala i uvedená panská kovárna ( ? ).
   Výše uvedený domek čp. 139 „postoupila vrchnost 2. February ( února ) 1738 se zahrádkou a se vším co v ní přibito a hlínou nebo vápnem obmazáno za 140 zl. Janovi Modrýmu“. Povinnosti nového majitele bylo: platit kontribuce 1 zlatý a 40 krejcarů, vrchnosti úrok o sv. Jiří a o sv. Havlu po 6 kr. a odúmrť 3 kr. a 3 denáry.
   Od své matky – vdovy převzal domek 2. července 1782 syn Jan Modrý za 1408 zl. 15 kr. V pozemkové knize jest poznámka: „Tento domek jest do knihy panské zapsán a zde kasírován“. Od Jana Modrého převzal chalupu 8. června 1808 za 512 zl. Syn Jan Modrý. Dle dědičné pořádnosti zdědila domek matka s jejím novým manželem Janem Michalem v ceně 300 zl. Zápisem 8. března 1832. Od 26. prosince 1848 držel za 580 zl. Josef Michal s manželkou Annou. Od 18. února 1866 získal domek za 1400 zl. Josef Michal. V roce 1910 byli majiteli manželé Václav a Františka Cejnarovi. Dalšími majiteli byli Jan Joneš st. a Jan Joneš mladší.
    Ve smiř. zpravodaji napsal Ing. Lubomír Kupka.

Na obrázku vpravo stojí dnes už zbouraný dům čp. 139.
Foto ze smiř. Zpravodaje.

Podpis Václava Cejnara je pro povolení stavby sousedovi z roku 1905 - nahoře

---------------------

Vpravo:
Nákres k vystavení nového prodávačského domku při domě Josefa Michala ... rýsoval stavitel Valášek 10. listopadu 1870

---------------------






Ze žádosti
   Já nížepsaný hodlám na svém místě k mé staré kulní novou kulnu dle nákresu vystavěti a starou stávající kulnu vyvzvednouti a od hlavní ulice na zděné pilíře postaviti ....







Z protokolu
   sepsaného u obecního úřadu dne 10ho dubna 1880 k žádosti p. Josefa Michala č.p. 139 podané dne 14ho března 1880.
   Zástupce slavného okresního výboru p. Jan Pražák se pronesl ... stavba dle stávajícího předpisu okresní silnice v předepsané vzdálenosti na jeho vlastním pozemku provedená bude, ničehož k připomenutí ani k namítání nemá.
   P. Josef Michal připomíná že do této nové kulny směrem okresní silnice jezditi míní, za kteroužto příčinou je také ochotný vzláštní mostek přes příkop k okresní silnici postaviti, by přes takový do řečené kulny hned s okresní silnice jezditi mohl.

Ze žádosti
   Dne 26. dubna b. r. při vypuklém ohni, shol mi na mém domku kryt a mimo to utrpěl nemálo i zděný spodek, jinak beztoho jíž chatrný, tak že musí sbořen býti...

Z protokolu
   sepsaného 1. června 1874 k žádosti Antonína Kociána podané dne 18. května 1874 za povolení stavby nového domku na shořalém staveništi. Poněvadž zamýšlená stavba založí se na 18" od hranic souseda p. Hanky, čímž se ta sama až na 4°. rozšíří a předek její simetricky zříditi se dá, a když podle projektu z postanní ulice hlavní dveře a 3 okna v přiměřené velikosti se upraví, římsou ozdoby ... Já Karel Hanka co mezující a hraniční soused .. nemám ničehož namítání..

Z protokolu
   předevzatého u purkmistrovského úřadu ve Smiřicích dne 17. března 1875.
   Věc - k ústní žádosti Antonína Kociána o prohlédnutí a příjmutí nově vystaveného domu číslo pop: 142 v Smiřicích...
   Nejprve se jmenovaní svědci p. Josef Kašpar a p. Karel Hanka pronesli takto:
   Místo stavební na kterém pan Antonín Kocián v řeči stojící s tím pod číslem pop. 142 nově postavil jest vlastnictví jeho a stával na tom samém místě dříve dřevěný domek pod číslem 142 stavební parc. číslo 158.
   Tento domek dřevěný při vypuklém požáru dne 26. dubna 1874 schořel a tím byly zničené veškeré díly stavby že žádná stará zeď upotřebená býti nemohla jelikož se částě zděné od ohně rozsypali v čehož jde na jevo že cihli k nové stavbě upotřebené nebyly.
   Antonín Kocián započal stavbu dne 20. srpna 1874 a úplně ji dokončil dne 28. února 1875 ve všech odělení a tím místnostě také od toho dne k obývání schopné se uznávaj.
   Dále byly vyslechnuté nájemníci které se pronesly takto
   Já František Rádlo najmul jsem byt pozustávaje z jedné světničky ... z kterého roční nájem 15 zl. platím a který byt jsem dnem 1. března 1875 převzal od kterého dne jej také obývám.
   Já Martinec Josef najmul jsem byt ... pozůstávajíc z jedné světnice z kterého roční nájem 15 zl. platiti jsem se zavázal tento převzal jsem k obývání dne 1. března 1875.