Cizopanské rody, které se usadily na Smiřicku před rokem 1781
Zpracoval Martin Kareš.
Josef Zeman ve své knize „Z pamětí Smiřic nad Labem“ uvádí: „Lid poddaný nebyl pánem svých pozemkův a přece se nesměl odpoutati od hroudy, nesměl se stěhovati, ba neměl ani práva bez svolení vrchnosti se ženiti, vdávati, děti své na řemeslo nebo studie dáti, záviseje úplně na libosti vrchnosti, jejích drábů nebo na surových často a vyssávavých úřednících.“ Pro nás je v tomto směru zajímavé nařízení z roku 1688, kterým svérázný majitel hořiněveského panství Ferdinand Leopold ze Šporku zakázal svým poddaným hledat si nevěsty jinde než na jeho panstvích.
Stěhovat se na jiná panství bylo možné jen na základě tzv. výhostních (zhostních) listů, vydávaných vrchnostmi až do zrušení nevolnictví roku 1781. Na Smiřicku a Hořiněvesku se tak průběžně objevovaly nové rody, jejichž kolébkou byla sousední panství nebo i velmi vzdálené kraje. Nejčastěji se jednalo o ženy, které se na panství přivdaly, nebo o muže, kteří zde po rodičích manželky převzali grunt. Nejednou však přišel na panství řemeslník nebo čeledín za prací, aby si za několik let vydělal na vystavění vlastní chalupy.
- Před rokem 1604 nastoupil Pavel Burian Novoměstský jako učitel ve škole v Holohlavech. Unikátní zápis křtu jeho synka zde uvádíme: „Já, kněz Bohuslav Bebta Vysokomýtský, farář holohlavský, vyznávám tímto listem všem vůbec, že jest Pán Bůh nebeský loži manželstva požehnati a Pavlovi Burianovi Novoměstskému, toho času při mně správci školy holohlavské, s Martou, manželkou řádnou, synáčka na tento svět dáti ráčil, a to v pátek po neděli páté po Třech Králích, kterého jsem v neděli první po devítníku v chrámu Páně pokřtil. A to se stalo L.P. 1604 u přítomnosti kmotrů a kmoter těchto: Mikuláše Hyčky ze Smiřic, Jana Duška z Černožic, Marty Balcarky ze Smiřic, Kateřiny Bažantníkové z Holohlav.“ (14.2.1604)
- Marjána, dcera Jakuba Těžkého ze vsi Vysoké nad Labem na pardubickém panství, dána za manželku Ondřejovi Smotlakovi z Vlkova. (sobota po památce Božího Těla roku 1609)·
- Martinu Kuhmartovi ze vsi Maršova u Úpice na náchodském panství dána za manželku Anna, dcera podruha Kryštofa z Černilova. Dopis Jana Rudolfa Trčky z Lípy zde citujeme: „Martin Kuhmart ze vsi Maršova, poddaný obce Vaší, předstoupivše přede mne, zprávu mi toho činil, že jest k stavu manželskému Annu, dceru Kryštofa podruha ze vsi Černilova, poddanou mou za manželku oblíbil a tu že se na gruntech mých osaditi a živnost svou provozovati chce. Žádajíce mne snažně, abyste mu toho přáli a jej na grunty mé listem zhostným do vesnice Černilova propustili za toto přímluvné psaní. Jehožto žádosti slušné oslyšeti nemoha, vedle něho se k Vám přimlouvám a žádám, že jemu téhož ženění příti budete a jej na grunty mé do Černilova, poněvadž své lepší bytí uznává, listem zhostným poddanosti i k spravedlnosti jeho propustíte, čehož se Vám v podobné příčině toho odměniti nepominu.“ (rok 1610)
- Martina po zemřelém Rabasovi z Očelic na opočenském panství přijal za syna Ondra Tomášů, který mu současně s tím předal svůj statek v Libranticích. (1610)
- Kristýna, po Jiříku Hláškovi ze Zvole na opočenském panství, dána za manželku Václavu Jeníkovi do Jasenné (12.1.1635)
- Anna, dcera po Lukáši Havlíčkovi ze Šestajovic na opočenském panství, „jest z poddanství a člověčenství i se vší spravedlivostí, ač by jakou měla neb budoucně míti mohla, propuštěna a Matějovi Arnoštovi do Jasenné za manželku dána“. (20.10.1635)
- Mandalena Kindlerová z Rohenic na opočenském panství (3.10.1637)
- Bartoň Rabas z Očelic na opočenském panství (27.1.1638)
- Jiřík Vaněk z Českého Meziříčí na opočenském panství (8.1.1639)
- Anna, vdova po Bartoňovi Kováři ze Slavětína na opočenském panství (8.3.1641)
- Kateřina, dcera Jakuba Kouby z Královy Lhoty na opočenském panství (17.11.1641)
- Adam Pitr z Třebechovic na opočenském panství proti Jiříkovi Říhovi z Račic (15.5.1642)
- Anna, dcera Jakuba Jokla z Královy Lhoty na opočenském panství (15.9.1644)
- Kateřina, dcera po Janu Skalickém z Českého Meziříčí na opočenském panství (23.6.1659)
- Dorota, vdova po Matěji Benešovi ze Šestajovic, avšak na ten způsob, aby její děti (Jiřík, Mikuláš, Dorota a Jan) zůstaly v poddanství panství opočenského (23.7.1663)
- Jan Hejcman z Třebechovic propuštěn na hořiněveské panství generála Šporka (13.5.1671)
- Václav Jarošovský ze Zádolí na opočenském panství propuštěn na smiřické panství proti Tobiášovi Hamlarovi z Výravy, propuštěnému do vsi Záhornice na panství dymokurském (29.3.1672)
- Jan, syn Jiříka Špryngera z Třebechovic propuštěn na smiřické panství proti trhové odměně zaplacené v hotovosti (30.10.1676)
- Mariana Bochníčková, vdova ze Šestajovic, propuštěna na panství hořiněveské proti budoucí odměně (10.7.1682)
- Jiřík, syn Martina Frymla, řemesla mlynářského ze vsi Semechnic na opočenském panství propuštěn proti příslibu podobné sousedské odměny (15.5.1687)
- Kateřina, dcera Michala Šubrta z Třebechovic, se provdala za Jakuba Ferdinanda Beka, kantora v Černilově (3.11.1693). Zde se jim poté narodily čtyři dcery, mezi jejichž kmotry nechyběli vrchnostenští úředníci ze smiřického zámku.
- Jan Dušek ze Dvora Králové, člověk svobodný, koupil od svého tchána Adama Šráma dům ve Smiřicích a za sousedské právo zaplatil 7 zlatých. (rok 1694)
- Tobiáš Tým ze Dvora Králové si vystavil ve Smiřicích dům „na bělidle“ a složil za právo 5 zlatých. (rok 1694)
- Jan Holman, sládek smiřický, rodilý z města Nové Paky, „ačkoli že prve k panství jičínskému poddaný byl, nyní při přestupování do poddanosti panství smiřického připadl. Koupíc zahradu od Václava Vojtíška, koupil i právo městské.“ (rok 1712)
- Jan Jiří Sedláček rodilý z Pečky si koupil sousedské právo ve Smiřicích za 3 zlaté (rok 1730)
- Václav Bouček rodilý ze vsi Plotišť z panství Hradec Králové se stal sousedem ve Smiřicích. (rok 1752)
- Matěj Novotný, poddaný chrudimských pánů, se přiženil s povolením vrchnosti do Smiřic a koupil zde domek od Jakuba Vojtěcha. Za městské právo složil 2 zl., úřadu 1 zl. a písaři 17 ktejcarů. (rok 1759)
- Jan Barčál z Plotišť, člověk svobodný, koupil zahradu v Nedělištích od Václava Runkase. (16.12.1764)
- Samuel Jedlička, kolář rodilý z Bělče nad Orlicí na pardubickém panství, postavil roku 1764 chalupu v Černilově čp. 119 a dne 27.1.1765 se oženil s Terezií Bachmanovou z Libřic.
- František Kroupa z Jaroměře, člověk svobodný, mistr krejčovský, přiženil se k vdově po Leopoldu Sovákovi do Smiřic a složil za městské právo 3 zlaté. (rok 1764)
- Daniel Černý rodilý ze Zběrova, řemesla mlynářského, se oženil s dcerou po Janu Kočím ve Smiřicích a majestátu složil za právo 3 zl. 47 kr. (rok 1764)
- Martin Martinec, rodilý z Hradiška od Jičína, se přiženil do Smiřic k dceři po Václavu Machkovi a s ní obdržel kus zahrady, kde si vystavěl domek. Obci složil 2 zl. 42 kr. (rok 1768)
- Josef Jelínek z Jaroměře se přiženil k vdově po Janu Rezkovi, ujal její grunt ve Smiřicích a byl přijat za souseda. Za sousedské právo složil 3 zl. 30 kr. (rok 1774)
- Karel Veber z trutnovského panství se přiženil k dceři Václava Váchy do Smiřic a ujal domek. Zaplatil 3 zl. 30 kr. (rok 1774)
- Václav Vejr, kameník z České Skalice, se přiženil k vdově po smiřickém kameníkovi Janu Řehákovi. Za městské právo dal 2 zl. (rok 1774)
- František Kopecký, zámečník z Jaroměře, se přiženil k vdově po Janu Benešovi do Smiřic a za městské právo zaplatil 3 zl. 30 kr. (rok 1774)
- Jan Spíra, perníkář rodilý z Poličanska, se vyučil u smiřického perníkáře Jana Sedláčka. Pak byl na vojně a „po z vojny propuštění dle dekretu vrchnostenského se k městečku přivtělil.“ Oženil se, koupil ve Smiřicích domek od svého bývalého mistra a složil magistrátu 4 zl. (rok 1774)
- Matěj, syn Martina Pospíšila z Lochenic, převzal již jako poddaný hořiněveského panství grunt v Nedělištích od své manželky Mariany, dcery Jana Buriana. (26.12.1775)
- Václav Hanka, poddaný panství zdechovského, rodilý z Chvaletic, přijal právo městské ve Smiřicích, aby mohl bezpečně provozovat své krejčovské řemeslo. (rok 1781)
Čerpáno především ze zhostních listů panství opočenského a pardubického, z matrik, gruntovních knih a z publikace Josefa Zemana „Z pamětí Smiřic nad Labem“.
|
|