Tůně oddělené od hlavní vodní plochy jsou velice důležité, nehostí rybí obsádku, proto se zde daří vodnímu hmyzu, obojživelníkům a nalezneme zde i vzácná makrofyta (vodní rostliny). Foto jedné z několika trvalých tůní, zároveň jedné z nejstarších.


Jedna z místních silně ohrožených rostlin - řezan pilolistý. Dříve běžná rostlina rostoucí ve stojatých vodách. Důvodem jejího plošného vymizení z krajiny je nedostatek vhodného prostředí ruku v ruce s intenzivním rybářstvím a chovem vodního ptactva. Křehké kořeny a listy jsou vyhledávanou potravou býložravých ryb a divokých kachen.


Následuje jedna z mladších tůní, spíše sestavy tří periodických tůní. V současnosti je na Oboře dostatek vody a většina těchto drobných vodních útvarů je zatopena. Proč periodické? Kolísající vodní hladina vytváří biotop tzv. obnažených den. Ustupující hladina vody v průběhu vegetačního období postupně odkrývá mělké písčiny, ty jsou pak krátkodobě obývány celou řadou vzácných rostlin a živočichů.


Tůně jsou ještě v počátečním stavu sukcese (selsky řečeno, nejsou zabahněné a chybí zde vyšší druhy vegetace). Nastupují první pionýrské rostliny. Ty žádoucí jsou například sítiny, vypadají jako přerostlý šnitlík a pak jsou tu ty nežádoucí, jako náletové dřeviny (vrby, topol) a invazivní (hvězdnice, zlatobýl nebo pupalka), ty se musejí pracně vytrhávat.


Ohrožený druh šáchor hnědý. Typická rostlina obnažených den. V létě voda ustoupí, šáchor vyklíčí a kvete až do října. Voda písčinu zatopí a semena roznese na další místa. Pokud tady roste šáchor, je to známka, že jsou námi realizovaná opatření v pořádku.


Narušovat povrch pobřeží a vytvářen nové průlehy (zcela mělké tůně) s hlubšími jezírky je významnou událostí pro nesčetné množství organismů. Všechno ale stojí peníze. Letos nám s tím pomohla technika z Královéhradecké provozní a.s. Nebýt této firmy, letos bychom zde ani nehrábli. Děkujeme.


S KHP a.s. jsme revitalizovali i nejstarší tůň na Oboře, svého času první zdejší pokus napravit nefunkčnost biocentra a poskytnout lokální populaci obojživelníků oddych od přemnožené rybí obsádky. Všechno co není rovné, upravené a vypadá jako by odsud bagrista utekl, má svůj účel. Ocení to především hmyz a plazi.

V roce 2000 se zde přehnala povodeň a vytvořila zde malý vodopád. Následkem této události se stalo hned několik věcí. Hladina vody v písáku stoupla půl metru nad zábradlí místní lávky, pozvolna smyla ornici, kterou zde těžaři vysvahovali břehy. Voda pak byla dva až tři roky špinavá, všude začaly růst náletové dřeviny a nikdo tak doopravdy nevěděl, co bude následovat. V místě splavu jsme instalovali kamennou zídku. Tu teď milují plazi. Každým rokem se zde dá naleznout svlečená kůže užovek. Ta místní, která má 120 cm se jmenuje Amanda. Když ji chcete chytnout, tak je vzteklá, když ji chytnete, tak strašně smrdí. To už na to světě tak chodí...


Naházené větve ve vodě můžou rybáře rozčilovat. V létě zde můžete zahlédnout schovaného pytláka a donedávna zde byly i bujné porosty rákosin a leknínů. O invazivním vodním moru kanadském nemluvě (mor kanadský je vodní rostlina). Tak sem loni místní rybářské družstvo vysadilo velkou obsádku amura a vodní mor je konečně pryč. Místní inženýři jedno nedomysleli, pryč je i litorál (pobřežní porost). Nejsou vodní rostliny, není filtrace živin ve vodě, není život. Zato sinic a řas bude v následujícím roce o to více. Ideální koupačka.

Porosty třtiny křovištní dokáží udusit ostatní rostliny, v podstatě je vytlačí. My třtinu posečeme a místo jejího výskytu upravíme tak, abychom zde mohli provést výsev lokálního květnatého porostu. Plánujeme zde totenovou louku s příměsí chrp lučních, pcháče různolistého, prvosenky jarní, omanu britského (lučního), kakostu a dalších. Prostě květnatou louku pro motýly. Pokud se to podaří, výsledek stejně uvidíte až za dva roky.

Periodická tůň ve své plné, raně sukcesní kráse. Příroda si už poradí sama, my musíme jen decentně udržovat. Preference některých vodních a mokřadních rostlin je pro funkčnost zásadní. První rok po zásahu to vypadá nějak takhle.


Nedej bóže, že by se to nechalo jenom ty přírodě. Ono, když na to přijde, pokud by v té naší přírodě žily původní druhy jako jsou velcí kopytnící nebo třebas i bobři, nikdy by ten ostrov takhle nezarostl. Bez zásahu by to vypadalo všude takhle. Místní biocentrum je významným krajinným prvkem především díky lidskému úsilí. Jinak by to byla jenom díra po těžbě štěrkopísku.


Lávka na Oboře fyzicky odděluje rekreační a ekologickou zónu. To samozřejmě neznamená, že v té rekreační nesmí příroda operativně pracovat. V opačném případě, ekologická zóna, ta by měla sloužit především jí. Pokud té přírodě necháme trochu jejího prostoru, dozajista nás odvděčí svojí dokonalou pestrostí.

    Poděkování duchaplným návštěvníkům a především MěÚ Smiřice. Bez jehož podpory, nejen materiální, bychom nemohli uskutečnit svůj sen. Něco užitečného a prospěšného tady po sobě zanechat. Děkujeme i partnerům, životním i těm co nás podporují finančně a materiálně.. ČSOP, LČR s.p., KHP a.s.
    David Stojan, předseda ČSOP Smiřice