Převzato z materiálu vystaveného na web stránce královéhradeckého kraje:
Aktualizace stanoveného záplavového území významného vodního toku Labe. Zpracovatel VRV a.s., datum zpracování 30.11.2019

Vybráno z textových částí:
   Kalibrační data vycházejí z dokumentace průběhu reálných historických povodní.
   Rozsah záplavového území je vytvořen průsečnicí digitálního modelu hladiny a digitálního modelu terénu. Výstupem výpočtu jsou poté čáry rozlivů a záplavového území, rastry povodňového nebezpečí (rastry rychlostí a hloubek) povodňové ohrožení ve vektorové podobě a psaný podélný profil výšek hladin v ose vodního toku, případně mapy hladin - vše při průtocích Q5, Q20, Q100 a Q500.
   V grafické části a textové části návrhu záplavového území a vymezení aktivní zóny záplavového území významného vodního toku Labe byl vymezen rozliv s periodicitou pravděpodobnosti povodně 5, 20, 100 a 500 let (zkráceně označováno Q5, Q20, Q100 a Q500) a Qa (aktivní zóna).

Vybráno z opatření obecné povahy čj. KÚKHK – 9628/ZP/2021 - 14 z 28. 1. 2022:
   Krajskému úřadu nebyly, nejsou v případě předmětného úseku významného vodního toku Labe známy specifické poměry v území, které by vyžadovaly výjimečné podmínky pro využívání souvisejícího záplavového území. Požádali jsme tedy zainteresované obce a úřady o navržení podmínek omezující činnost v nově navrhovaném záplavovém území. K uvedenému jsme neobdrželi žádné návrhy.

   Dále v rámci vedeného řízení Povodí Labe, státní podnik, správce předmětného významného vodního toku navrhl omezující podmínky. Nejedná se o podmínky specifické pro dané území, ale o podmínky které kopírují všeobecné podmínky vycházející z již uvedeného metodického pokynu Ministerstva životního prostředí.

   Již citovaný metodický pokyn uvádí následující podmínky:
   - omezení skladování nezabezpečeného odplavitelného materiálu, který může přemístěním poškodit veřejné i jiné soukromé objekty či vytvořit překážku (ucpat průtočný profil) pro povodňovou vlnu,
   - omezení skladování nezabezpečených závadných látek, které mohou kontaminaci povodňové vody ohrozit jakost povrchových a podzemních vod,
   - omezení nové výstavby liniových objektů (např. ploty), významně ovlivňující odtokové poměry,
   - omezení výstavby objektů, v nichž se trvale zdržují lidé nebo které slouží ke shromažďování lidí – např. nemocnice, domovy důchodců, školy, obchodní centra atd.,
   - zajistit zvýšenou odolnost objektů nové výstavby nebo jejich částí a jejich dispozici, která přispěje k minimalizaci nepříznivých účinků povodní snížením jejich zranitelnosti a potenciálních škod např.
   - o omezení podsklepených objektů, požadavek na umístění úrovně podlah 1. nadzemního podlaží nad úroveň hladiny příslušné QN (například Q100),
   - o požadavek na umístění citlivých technologií vnitřního vybavení (např. elektrorozvaděče, plynové kotle, spotřebiče atd.) nad úroveň příslušné hladiny QN (např. Q100),
   - o požadavek na detailní materiálové specifikace pro spodní části staveb (např. nenasákavé, případně omyvatelné materiály, aby byla možná rychlá a nenákladná údržba po povodních),
   - o požadavek na vybavení objektů prvky aktivní ochrany před vniknutím vody do vnitřních částí objektů (např. mobilní hrazení, speciální těsnění otvorů – okna, dveře),
   - o požadavek na přizpůsobení dispozice objektů hlavním směrům průtoků při povodňové situaci.

   I přesto, že je povinností vodoprávního úřadu stanovit podmínky pro nově stanovovaná nebo měněná záplavová území, nepřistoupil vodoprávní úřad ke stanovení podmínek pro měněné záplavové území, nekopíroval podmínky uvedené v metodickém pokynu z již výše uvedených důvodů.

   Krajský úřad nepřistoupil ke stanovení podmínek v záplavovém území i s tím, že není vhodné vytvářet různé dokumenty a situace na vodních tocích. V současné době je pro některé subjekty problém se ve stanovených záplavových územích orientovat (různé způsoby stanovení, stanovování dílčích úseků, aktualizace dílčích úseků, pro některé úseky stanovené omezující podmínky, pro některé nikoliv apod.). Z důvodu nekomplikovat danou situaci, nevytvářet nejednotné podklady pro stanovená záplavová území a hlavně neznevýhodňovat vlastníky pozemků a nemovitostí v některých úsecích vodních toků oproti zbývající, převažující části záplavového území významného vodního toku, nestanovoval vodoprávní úřad pro tento úsek omezující podmínky. Vyhlašování a provádění změn záplavových území je poměrně časově a logisticky náročné a zdlouhavé. To, aby se stanovily podmínky pro všechna záplavová území může trvat desítky let a přitom to budou stále se opakující stejné podmínky.

   U podmínek stanovených dle § 67 odst. 3 vodního zákona, pokud je vodoprávnímu úřadu známo, není ani možnost vymahatelnosti. Přesto by mělo být v zájmu občanů, místní samosprávy i státní správy výše uvedené podmínky dodržovat a to ve všech záplavových územích.

   V případě, že vodoprávní úřad tyto všeobecně platné podmínky vložil do dílčích úseků vodních toků, kde se stanovuje záplavové území nebo mění záplavové území, mohlo by z toho být vyvozováno to, že ve zbývajícím území takové podmínky neplatí, což by nepřispělo k regulaci činnosti v záplavovém území, které se stanovuje především pro ochranu obyvatelstva a pro ochranu majetku.