V červenci 1949 bylo poprvé jednáno s MNV se záměrem postavit velkovýkrmnu prasat, zvanou Gigant, 28.8.1949 byly zahájeny práce s přípravou staveniště a 15.12.1949 již stavebně ukončeny první dva bloky. O nadšení, s jakým lidé přistupovali k akcím obdobného charakteru, svědčí i tzv. "brigáda malířů". Ne pokojů, ale akademických umělců, kteří se rozhodli zachytit ve svých dílech jeden z prvních rozmachů socialistického státu. Dodnes je chován s úctou obraz Heleny Šrámkové, vytvořený právě při této příležitosti, na MěstNV. Ostatní obrazy a vzniklá umělecká díla jsou rozptýlena po galeriích zejména Východních Čech.
   Smiř. Zpravodaj 1985

V holohlavské kronice p. Prokop píše v roce 1949:
   Stavba „Gigantu“ (velkovýkrmny ve Smiřicích).
   Na projekt „Gigantu“ – velkovýkrmny vepřů ve Smiřicích byla naše veřejnost upozorněna nejprve propagačními schůzemi, na kterých referoval poslanec Josef Borůvka z Dolan a zprávami o chytaném zrušení cukrovaru ve Smiřicích. Oboje vzrušovalo celou veřejnost a v častých debatách vyslovovány byly názory pro i proti. Převládal šířený názor o důležitosti a prosperitě velkovýkrmny, jejíž plán byl stále rozšiřován. V roce 1949 mělo se do 15. prosince postaviti, mimo budov administračních, 10 pavilónů, každý pro 1 000 vepřů. postupně mělo se postaviti ještě dalších 20 pavilónů, tudíž celkem pro 30 000 vepřů, s očekávaným výsledkem produkce 60 000 vepřů á 100 kg za rok (novinářsky bylo publikováno až 120 000). Mlýn ve Smiřicích bude sloužiti za přípravnu krmiv, podobně i sušárna cukrovaru. Jednalo se i o cukrovaru, který se měl změniti v podnik na zužitkování produkce Gigantu, do kterého měla se zavésti vlečka z výkrmny. Na projektovaných 3 rybnících měla se pěstovati vodní drůbež ( hlavně kachny ), ve velkých rozměrech. Odpadky měly se využíti ve velikém zahradnictví a naznačovány byly ohromující plochy skleníků a pařníků. Ve dvoře v Rodově zřídí se rozsáhlá výchovna vepřů, která zásobovati bude Gigant selaty. Ký div, že takto narýsovaný, velkorysý projekt budil nadšení, jmenovitě však představa o nepředstavitelném množství kvalitního masa z vepřů a drůbeže („tuk poteče každému koutky“). Ihned po zahájení stavby sjížděly se četné brigády z blízka i z dáli, jmenovitě v neděli, takže jevila se potřeba orientačních tabulí na křižovatkách silnic. Pod Smiřicemi již i cizí našel cestu ke staveništi. Nepřetržitý proud lidu a četných aut s lidmi i stavebním materiálem (auta vesměs s nápisy Gigant) udával směr. Na staveništi samém bylo rušno jako v mraveništi. Ku práci vyhrávaly hudby místní, neb brigádnické a nechyběla ani vojenská. Za mé návštěvy předstihovala se hornická kapela s vojenskou, aby práce šla lépe od ruky. Ký div, že nezvyklý ruch lákal brigádníky i zvědavce, kteří plnili prostory a sledovali rychlý růst pavilónů a při koncertu diskutovali o dalším postupu. Jmenovitě se mnozí zajímali o šířené zprávy o budoucích přísných opatřeních proti nákazám. Tvrdilo se, že bude zakázán chov vepřů v okruhu 4, podle jiných do 10 až 20 km. Zájmový okruh byl ještě širší, jak o tom svědčily auta i motorky z oblastí ještě vzdálenějších. zemědělci chovali se reservovaně. Nebude chov vepřů – nebude ani kontingentů – dobrá uleví se v dřině („Ale co zabíjačky“! Mudroval mnohý za větrem).
   Při příznivém počasí rostly pavilóny od země jako houby po dešti a brigádníků stále přibývalo tak, že nebylo po ruce dostatek nářadí a kuchyně, které jim vyvařovaly, nestačily. Jednalo se již i o přesunu dobrovolných pracovníků ( kteří při takovém množství překáželi ) na práci meliorační a ing. Lichtenberg vyměřil za tím účelem spodní trasu odpadu O1 mezi Smiřicemi a Černožicemi. Nedošlo však k tomu. Brigádníci nepřišli a nebylo potřebné nářadí u Labské stavební správy.¨
   Později tento nebývalý ruch ochabl, ale pavilóny byly do konce roku zhruba postaveny a zakryty. Zbývala vnitřní úprava na kvalifikovanější pracovníky.
   Rovněž i lidová fáma byla usměrněna, jmenovitě mezi ministerskou komisí, která pro technické a jiné závady restringovala původní stavební program na rozestavěných 10 pavilónů, takže i cukrovar byl svému účelu ponechán, což uklidnilo jmenovitě zemědělské vrstvy. Kolik aut a traktorů projelo během stavby naší obcí nedalo se sečísti.
   Již během stavby vykládali brigádníci na smiřickém nádraží i četné vagóny brambor pro Gigant a traktory je vozily na pole cukrovaru do krechtů. Když bylo zřejmo, že velkovýkrmna (jak se po restrinkci počalo říkati) bude uvedena do chodu později, byly brambory odvezeny a jinak použity (po ztrátách při neopatrné skládce a odvozu).

Foto:
Gigant v roce 1965.
Obraz stavby Gigantu Heleny Šrámkové, visí v zasedací místnosti Městského úřadu.
Zdeněk Hanzl mi poslal fotografii své matky Jarmily Hanzlové při stavbě gigantu, stojí druhá zprava.

   Už dnes pamatuje na budoucí svěřence Gigantu s. Anna Homolková z Miletína u Hořic, která věnuje velkovýkrmně 10 metr. centů slámy a 150 kg žita. Jak píše, rozhodla se i ona tímto způsobem přispět k budování velkého díla

   Pracovníci z Gigantu se zúčastnili ve velkém počtu vystoupení sovětské mládeže v Hradci Králové, kam sovětští hosté zajeli po budapešťském Festivalu, aby ukázali i zde své velké umění.

   Krajský výbor ČSM v Hradci Králové vypsal soutěž o nejlepšího brigádníka na stavbě Gigantu ve Smiřicích. Soutěž: jednotlivci, skupiny i okresy. Soutěž končí 31. prosince, kdy nejlepším brigádníkům budou odevzdány odměny, m.j. poukázky na domácí a zahraniční rekreaci.

   Výkony jednotlivých brigádníků a brigádnic jsou pozoruhodné. Tak členka ČSM vykopala od rána do 14 hodin odpoledne 15 běžných metrů výkopu 50 cm širokého a 80 cm hlubokého, tj. šest kubických metrů. Jiní členové ČSM Izák, Kostolany, Šmirko a Rajhon přivezli od 18 hodin přes celou noc do 8 hodin ráno 10.500 cihel. jednotliví brigádníci překračují na stavbě Gigantu stanovenou normu až o 100 procent. Mezi ním je tříčlenná úderka KSČ ze Smiřic, která dosáhla 200 procent výkonu při výkopu. Stejného výkonu dosáhli i s. Zurko a Šimák, kteří za šest hodin odvezli a složili 400 q cementu. 18členná brigáda mužů z Líny ve Chvalkovicích, která provedla za hodinu 90 zamíšení malty, tříčlenná skupina Prokop, Hofman a Holečko naložila, odvezla a složila za sedm hodin 40 000 kg makadamu. Traktoristé s brigádníky podali mimořádný výkon ze soboty na neděli. Navozili 70 000 cihel a několik vagonů dřeva, aby brigádníci na stavbě měli z čeho pracovat.

   V soutěži zedníků stavebních správ z Náchoda, Trutnova a Nového Bydžova vyhráli trutnovští, kteří od 7,30 do 16 hodin položili 100 000 cihel.Všechny složky Národní fronty v Nové Pace se přihlásily k dobrovolné práci na Gigantu. Každá z nich bude organisovat brigádu zvlášť a budou soutěžit v počtu brigádníků.

   Důležitým činitelem na stavbě je kuchyně. V neděli, kdy přijíždějí tisíce brigádníků, prodělává vždy zatěžkávací zkoušku. Vedoucí s. Nosek se třemi kuchaři a deseti ženami uvařil za neděli na 4 000 obědů.

   Od Hradce králové až ke Smiřicím jsou na cestách tabule, ukazující směr Gigant. Možno říci, že všechno v kraji jde tímto směrem. A nejen na Královéhradecku, ale i v jiných krajích, které chtějí ukázat svou vůli a chuť budovat..
Zdroj: smiřický archiv.

Z rodovské pamětní knihy

Vepřince.
    Za okupace zařídila správa státních statků ve většině dvorů výkrmny vepřů. Tak i ve zdejším velkostatku vyrostl vepřinec. Po válce se pomýšlelo na jeho rozšíření, jako na již mnoha místech bylo uskutečňováno. Tak došla řada i na Rodov. Práce na zvětšení byly zahájeny v dubnu 1949. Do počátku srpna 1949 byly vystavěny dvě rozsáhlé budovy pro prasnice; tyto budovy byly porodnice. Potom pomýšleno na vybudování budovy další – a to odchovny. Potom bylo slyšet, že tu vyroste i řada budov pro výkrm vepřů – tj. celá velkovýkrmna, nazvaná Gigant.

Gigant.
    Jak již v úvodu bylo řečeno, čekal každý, že Gigant bude vystavěn na prostoře od rodovského vepřince dále k cukrovaru. Zatím však dne 1. září započato s výstavbou za státním statkem Zderazí k lukám a k Labi – na rovině v nížině, kde větší část roku je mlhavo a často i voda tato místa zaplavuje – čili v místě, kde by nikdo z místních občanů výstavbu Gigantu nečekal. – Ale stalo se a Gigant rostl jako z vody a v čase do 15. prosince 1949 byla první část pro 10 000 vepřů vystavěna. Další 3 takovéto objekty budou prý vystavěny v příštích 3 létech, takže celý Gigant pojme 40 000 vepřů a bude jedním z největších Gigantů v celé ČSR, jak psaly všechny noviny, jak hlásal čsl. rozhlas a jak ve všech obcích po celém východočeském kraji říkali referenti…. Na veřejných projevech, jako pan Šotola, disponent hospodářského družstva říkal „u Fejglů“ v pátek 19. srpna 1949 shromážděným občanům rodovským.

Druhým největším závodem oborového podniku Velkovýkrmny Praha - Řepy je závod 03 ve Smiřicích. Smiřický "Gigant" představuje rozhodující část výroby a po různých vnitřních úpravách se od původních deseti tisíc kusů zástavových míst dostalo na 27 500 kusů maximální kapacity. Současný dvousměnný provoz má jednoho pracovníka na pavilón, který obslouží sám při dostatku selat až 2750 žírných selat.
Foto a popisek: Týdeník nové Hradecko 29.2.1972

   Ve smiřickém Zpravodaji 26.března 1999 vyšel tento článek:
   Osud osiřelého staveniště čističky a bioplynové stanice je stále nejistý

   Břemeno povinnosti dokončit stavbu čističky odpadních vod objektu bývalé smiřické velkovýkrmny prasat se rozhodla zbavit s.r.o. Ekopork.
   Společnost tvořily čtyři subjekty, které z pohledu výroby, zpracování a distribuce vepřového masa představovaly skoro ideální spojení. V úvahu připadaly masokombinát Skaličan, královéhradecká a.s. Cerea a dvě soukromé osoby.
   Do výstavby čističky odpadních vod bylo dosud investováno asi 95 miliónů korun a objekt je zhruba z 90 procent dokončen. Potřebná technologie už byla rovněž nakoupena. Čistička byla projektována v parametrech, odpovídajících 60 tisícům tun roční produkce vepřového masa. Šlo o výzkumný úkol zemědělské akademie, schválený vládou. Zařízení mělo sloužit rovněž okolním chovatelům prasat, s nimiž o tom byly uzavřeny dohody.
   Stavební práce však byly zastaveny v roce 1993, kdy investorovi, jimž byl státní statek, došly provozní prostředky. Někdejší gigant je prázdný a budoucnost celého areálu je ve hvězdách.
   Dodavatelské organizace: Chemoprojekt Praha, a.s., a Dopravní stavby Olomouc IES, s.r.o., byly ochotny dílo dokončit, avšak jen z provozních prostředků se stavba dobudovat nedá."Dokončení čističky by si vyžádalo 85 až 90 miliónů korun. Naše společnost požádala o snížení kupní ceny nedokončené stavby, ale nestalo se tak. Také technologické zařízení je již zastaralé a její repasování by stálo dalších asi 7 miliónů korun. Celkově by nás čistička stála kolem 190 miliónů korun a ty nemáme. Proto jsme podali návrh na konkursní řízení naší společnosti k 30. březnu 1998," konstatoval ing. Luboš Hrubý ze společnosti Ekopork. Město vlastní čističku odpadních vod má a proto o čističku při bývalém gigantu nemá zájem. Dokončení výstavby čističky by mělo smysl jen v případě, že by se v bývalém gigantu obnovil velkochov prasat - zamezilo by se šíření nepříjemného zápachu do okolí.