Smiřice - Lefnarovi, rodina a jejich firma

Zpět na hlavní stránku    Reklama firmy a jiné materiály    O firemní budově



firma Lefnar
Dům rodiny Lefnarovy stojí vlevo vpředu na Palackého ulici.
Hospodářské budovy stojí až dozadu k pile.

   Děd nynějšího majitele pily Jiřího Lefnara – Josef Lefnar měl ve Smiřicích obchod smíšeným zbožím ve vlastním domku čp. 27 ( nyní patří Hemelíkovi ). Obchod ten založil v r. 1867.
   Syn tohoto obchodníka vypomáhal v tomto obchodě ještě po nějaký čas, ale později koupil dům čp. 99 od jistého Hermana. Na tomto domě byla též zapsána koncese hostinská. Zpočátku provozoval pouze obchod a zabýval se též nákupem ječmene pro pivovar, později otevřel též hostinec, při němž zřídil sál, kde se konaly taneční zábavy, divadla ochotnická ( bratr jeho Jan byl prý dobrým ochotníkem ) a také kočující divadelní společnosti mívaly zde svoji „štaci“. O pohřbu spisovatele Dr. A. Jedličky v r. 1883 a při odhalení obelisku Jedličkova v r. 1884 byla prý „hospoda nabita“. Nebyloť ve Smiřicích v té době hotelů a též ne mnoho větších hostinců.

   V r. 1888 rozhodl se postaviti Josef Lefnar ( syn ) sušárnu čekanky.
   Zrušil zahradu při hostinci i kuželník ( zahrada byla pěkná, bylo v ní kvítí a krsky v gordonech pěstěné, a stinná, takže v ní hosté rádi besedovali ) a na jaře r. 1889 chodil od obce k obci poučovati rolníky o výhodném pěstování neznámé zde dosud čekanky, jež by mohla poskytnouti dobrého výtěžku. Prvého úspěchu dosáhl v obci Újezdě, kde několik rolníků zavázalo se osíti aspoň malé plochy čekankou. Semeno objednal z Magdeburku ( v Německu se již čekanka pěstovala ve značném rozsahu a semeno magdeburské – zejména značka „Magdeburský špičák“ dodnes je vedoucí ) dodal je rolníkům v obcích, kde docílil ujednání a pokusném pěstění.

   V r. 1889 postavil 1 oddělení sušárny s 2 sušícími drátěnými plochami ( tzv. liskami ), pod nimiž byly pece k vytápění koksem. Na podzim, když rolníci svezli prvou úrodu ( ze všech obcí asi 20 vagónů syrových kořenů ) dal zříditi asi 15 lavic, opatřených na konci dvojitými noži. U každé lavice pracovaly 2 ženy, jež ručně řezaly jednotlivé kořeny čekanky na koláčky, které padaly do košů. Rozřezané se vynášely na sušící plochy ( lisky ) a zde horkým vzduchem, proudícím od pecí přirozeným tahem do dřevěných komínů ( parníků ), se sušily.
   Tato sušárna byla jednou z prvních sušáren čekanky v Čechách.

   Rolníkům se pěstování čekanky v dobré půdě dařilo, výnos byl uspokojivý, takže v příštím a dalších letech se pěstování její rychle rozšířilo.
   Druhým rokem pořídil majitel sušárny žentour a malou řezačku z Německa a tak odpadla drahá a zdlouhavá práce ruční. V dalších letech rozšiřoval jak budovy, tak i strojové zařízení, takže asi v r. 1900 byla sušárna vybavena 6 odděleními o 12 komorách, 42 pecích, parním kotlem a strojem, výtahy, transportéry a plavištěm a zpracovalo se denně asi 10 vagónů syrových kořenů.
   V r. 1894 koupil pozemek v Pardubicích vedle Prokopovy továrny na mlýnské stroje a také zde zařídil sušárnu čekanky, v r. 1905 koupil sušárnu n ovoce v Ostroměři u nádraží, kterou přestavěl rovněž na sušárnu čekanky a řepy a asi v r. 1907 koupil vyhořelou sušárnu v Račicích n. Trotinou, kterou zařídil na sušení čekanky a řepy.
   Asi v r. 1895 zrušil hostinec, v r. 1901 / 02 přestavěl přízemní dům čp. 99 na obchodní dům a zařídil v jedné polovině obchod a v druhé vinárnu ( návštěvníci hlavně z řad úřednických pojmenovali vinárnu „redakcí“ ). Obchod byl provozován i ve velkém, obchodníci z okolních obcí jezdili nakupovat vždy na týden nebo na 14 dní. V r. 1905 přestavěl pro syna Oldřicha domek čp. 26 na jednopatrový dům ( nyní majetek p. Weidnera ).
   Po smrti majitele Josefa Lefnara v. r. 1909 zřídila vdova Aloisie Lefnarová obchod železářský ( vedle dosavadního koloniálního ) a v r. 1911, když se sušení čekanky zmocnila agrární družstva, byla přeměněna část sušárny na výrobu kávových náhražek ( nyní zvané kávoviny ). Byloť v letech 1900 – 1910 postaveno v okolí asi 10 rolnických sušáren, čímž se osevní plocha pro závod tento podstatně zmenšila. v r. 1917 ( za světové války ), kdy narukovali příručí i učňové na vojnu, byl obchod fy Lefnar uzavřen a již neotevřen.
   V r. 1928 byla pak zřízena na místě dosavadního závodu parní pila.
Zdroj: Smiřická kronika - snad v roce 1932.
( obrázky z aukce )




Oldřích Lefnar

Rodina Lefnarova   Rodina Lefnarova    Rodina Lefnarova
Františka Lefnarová roz. Andrejsková, Josef Lefnar *1832 a Josef Lefnar *1856
Fotografii mi poslal M. Sládek. Fotil J.Junek, atelier Smiřice.

Rodina Lefnarova
Rodina Lefnarova

Zleva stojí Josef Lefnar *11.12.1856 / 14.2.1909, JIří Lefnar *19.4.1890 / 31.5.1946, Zdena Lefnarová vdaná Freiberková * 28.11.1887 / 5.4.1972, Václav Janoušek bratr Františky, Aloisie Lefnarová *1858 / 1929, babička Anežka Janoušková, teta Ulrichová, Františka Lefnarová rozená Janoušková, Oldřich Lefnar * 4.4.1880 / 25.7.1958.
Popisovala dcera Oldřicha Lefnara paní Miloslava Formánková v Butovsi 1984. Fotografii mi poslal M. Sládek.
Fotil J.Junek, atelier Smiřice.

Oldřich Lefnar
Oldřich Lefnar
Fotografii obrazu za sklem mi poslal Martin Sládek.


   Pan Martin Sládek potomek Oldřicha Lefnara mi popsal historii rodiny, ve vztahu k Oldřichu Lefnarovi, takto:

rodokmen    Václav Lefnar a Veronika Bejrová ( oba z Havlovic ), měli syna Josefa *1832 / 1889, zakladatele podnikatelské dynastie ve Smiřicích. Josef se oženil s Františkou Andrejskovou *1831 / 1908 z Holohlav 49. S manželkou vychovali syna Josefa Lefnara II *1856 / 1909 ( nar. Habřina 25 ).
   Josef Lefnar II byl 2x ženatý. Syn Oldřich ( můj pradědeček ) se narodil v manželství s Antonií Ježkovou z Nového Plesu 6 *1856 / ????. Nevlastní sourozenci Oldřicha - Jiří, Josef a Zdena, byli s druhého manželství s Aloisií Lefnarovou.
   Oldřich Lefnar *1880 / 1958, prvorozený syn Josefa Lefnara II, se po smrti otce staral o dědičný majetek – „Sušírna na čekanku ve Smiřicích, Pardubicích a Ostroměři“. V r. 1910 odkoupil za 150 tisíc čs. korun filiálku v Ostroměři, kde založil firmu „Lefnarova cikorka“ se lvem ve znaku. Sušírna byla spojena s výrobou kávových náhražek jejíž hlavní součástí byla čekanka. Kromě cikorky Milka a žitné kávy se tu vyráběla i mentolová francovka Mikádo. Podnikání zpočátku fungovalo velmi dobře, ale díky celkové hospodářské situaci a nástupu 2. sv. války bylo podnikání ukončeno.
   Oldřich se oženil v r. 1910 s Františkou Janouškovou *1888 / 1967, se kterou žil v Ostroměři a později se odstěhoval s celou rodinou do vily Anežka v Butovsi u Jičína. Jméno Anežka je po matce mé prababičky Anežky Janouškové. Oldřich měl s Františkou 4 děti. První syn Jiří zemřel ještě jako batole. Dcera Věra *1912, zemřela ve věku 89 let, neměla žádné potomky. Právě tak syn Jiří *1919, který zemřel ve věku 64 let. Dcera Miroslava *1917, provdaná Formánková (moje babička) zemřela 7.11. 2005 ve věku 88 let. Oldřich Lefnar zemřel 25.7.1958 a je pochován se svými dětmi v rodinné hrobce Janouškových v Popovicích u Jičína.

   Úmyslně je článek napsaný ve vztahu k Oldřichu Lefnarovi. Vše co je uvedeno mám ověřeno, vycházím z dokumentů, které po sobě Oldřich Lefnar zanechal. Pokud by mi někdo mohl podat další informace k rodu Lefnarů či Andrejsků kontaktujte mne prosím na martin.sladek.hk/zavináč/seznam.cz
Děkuji Martin Sládek
   V Hradci Králové 11.4.2006

Obrázky výrobků ostroměřské firmy Oldřicha Lefnara   --- jsou zde. ---

Rodina Lefnarova
Rodokmen Oldřicha Lefnara
Další jména zmíněná v rodokmenech:
Formánek, Sládková, Honsová, Andrejsek, Zákravská, Ježek, Kutík, Nejman, Šrámková

podpisy
Podpisy Aloisie a Jiřího Lefnarových z roku 1912



firma Lefnarfirma Lefnar
Oldřich a Jiří Lefnarové a Rodina Jiřího Lefnara asi kolem r.1935

Lefnar Lefnar
Lefnarovi - konec 19. století. a Lefnarovi v romantickém.

Lefnar Lefnar
Rodina Lefnarova

Lefnar Lefnar
Jsou použity fotografie ze smiřického archivu.

Lefnar Lefnar

firma Lefnar
Na aukci se objevila v září 2014 tato fotografie. Podle podoby se zdá, že to jsou bratři Lefnarové.

firma Lefnar firma Lefnar
ČSR I dekorativní přítisk na obálce s vyobrazením továrny na kávové náhražky Oldřich Lefnar - Ostroměř z roku 1923.
Vlevo je ochranná známka se lvem, jak o ní píše pan Sládek nahoře.
Oldřich Lefnar, jeho manželka Františka a syn Jiří. Foto od p. Sládka

Lefnar
Vstupenka na Všeobecnou Zemskou výstavu 1891 v Praze. Zrcadlový obraz je v němčině.

Lefnar
Vstupenka na Všeobecnou Zemskou výstavu 1891 v Praze.

Lefnar
Josef Lefnar - vstupenka na Hospodářskou, průmyslovou a národopisnou výstavu v Hradci Králové 1894.

Lefnar
Smuteční oznámení Josefa Lefnara. Pohřební ústav Bedřicha Bartoška ve Smiřicích. Tiskli Bratři Peřinové v Hradci Králové.

Za tyto dokumenty děkuji panu Martinu Sládkovi z Hradce Králové.

Lefnar Lefnar
Smuteční oznámení Aloisie Lefnarové. Pohřební ústav Bedřicha Bartoška ve Smiřicích. Tiskl Adolf Horák ze Smiřic.
Výtah ke sčítání lidu č. 18 s textem:
Josef Lefnar, 1833 narozen, obchodník ze Smiřic č. 27. oddán 29. ledna 1856 s Františkou 1832 narozenou,
vlastní dcerou Václava Andrejska z Holohlav, a syn jejich: Jan 1.února 1864 narozen.
V Holohlavech 18. 4. 1870, podepsán kaplan. Od p. Sládka

firma Lefnar
Pohřební průvod sokolského funkcionáře, asi bývalého starosty Lefnara. Od lefnarova domu průvod vychází.
Průvod vede pozdější ředitel smiřické školy Jan Černý. Foto od Romana.

firma Lefnar
Rodinná hrobka na smiřickém hřbitově.
Josef Lefnar *1856 / 1909 - továrník, zakladatel a první starosta T.J. Sokol ve Smiřicích
jeho choť Aloisie Lefnarová *1858 / 1929 - průkopnice ideí církve čsl. ve Smiřicích
jejich syn Josef Lefnar *1885 / 1930
Jiří Lefnar *1890 / 1946 majitel pily
a mnoho jiných