
Podoba pamětní knihy.
Text parte vpravo:
Firma Rd. Ad. Malburg a syn ve Smiřicích podává tímto truchlivou zprávu o úmrtí svého chefa pana
JUDr. Osvalda Malburga,
velkoprůmyslníka,
který ve čtvrtek dne 13. března 1930 skonal.
Pohřeb koná se
v neděli 16. března 1930 o 3. hod. odpol. ve Smiřicích
Ztrácíme v něm neúnavného pracovníka, který celý svůj život věnoval rozkvětu našeho podniku.
Čest budiž jeho památce !
Ve Smiřicích dne 13. března 1930
Pohřební ústav B. Bartoška ve Smiřicích - Tiskl Ad. Horák Smiřice
Vpravo je odkaz na rodokmen rodiny Malburgovy.
Klikni pro zvětšení.
Národní listy napsaly:
Automobilové neštěstí průmyslníka dra. Malburga.
V pondělí 10. t. m. došlo, jak jsme zaznamenali, k automobilovému neštěstí mezi Hradcem Král. a Smiřicemi, jehož obětí se stala rodina známého průmyslníka a lidumila JUDr. O.
Malburga, chefa lihovaru, továrny na likéry, draslo atd. ve Smiřicích. Dr. Malburg jel se svou chotí, dceruškou a bratrancem B. Malburgem plukovníkem v. v . pro svého syna do Pardubic,
kam přijel z Prahy o 5. hod. odpol. Na zpáteční cestě zřítilo se auto v silniční shybce se státní silnice u Lochenic do struhy s výše 4 metrů, těsně vedle silničního mostu. Náraz byl tak
prudký, že sedadlo šoférovo bylo těly rodina Malburgovy přeraženo, skla vysypána a všichni zranění. Smrtelně zraněn byl otec dr. Malburg. Náhodou kolem jedoucí auta odvezla celou
rodinu do okresní nemocnice v Hradci Král., kde dr. Malburg svému zranění podlehl. Ostatní cestující vyvázli se zlomeninami rukou, řeznými ranami a pohmožděninami. Vůz řídil šofér
Junek, jenž je více než 20 let ve službách Malburgových. Jak k neštěstí došlo, se vyšetřuje. Kočí vozu, který právě vyjel na křižovatku a byl snad překážkou jedoucímu autu, se o osud
zříceného auta nestaral a ujel. Majitel jest však znám. Celé město sdílí v tiché účasti tragický osud rodiny...

Hlubokým bolem zdrceni podávají podepsaní smutnou
zprávu, že náš milovaný a nezapomenutelný
JUDr. OSVALD MALBURG
dne 13. března 1930 o 9. hod. dopol. v 59. roce věku svého
po krátkém, těžkém utrpení, zaopatřen svátostmi umírajících,
tiše zesnul.
po slavnostním výkropu v domě smutku pohřbíme zesnulého
v neděli dne 16. března 1930
o 3. hodině odpolední mna místním hřbitově Smiřicích
do rodinné hrobky.
Zádušní mše sv. sloužena bude v pondělí 17. března
1930 v 8. hod. ráno v zámecké kapli ve Smiřicích a ve farním
chrámu Páně ve Stanzu i/M.
Imgarda a Rudolf Malburgovi - děti
Ilona Malburgová roz. baronka Puteani - manželka
Jiří Malburg, Markéta Hauptová z Scheurenheimů,
Marie z Theuerkaufů - sourozenci
Markéta Malburgová, Albert Haupt z Scheureneimů dvorní rada v. v.
Otto z Theuerkaufů plukovník v. v. - švekruše a švakrové
Smiřice, Stanz i/M, Budapešť a Mnichov
dne 13. března 1930
Tiskl: Horák Smiřice n. L.
Proslov vrch. účetního pana Špryňara nad hrobem:
Velevážený pane doktore !
Nikdy, nikdy nedovedl jsem si pomysliti, že bychom se s Vámi jednou takto loučili. Po celá desítiletí pracovali jsme v závodě Vašem za Vašeho moudrého vedení a po celou tu dlouhou dobu dovedl jste vždy naši věrnost a poctivost náležitě oceniti. A nyní Vás tak náhle ztrácíme. Ztrácíme tak nejen svého dobrotivého živitele, ale ztrácíme tím mnoho. Nemohu proto jinak, nežli ještě jednou a naposled poděkovati Vám jménem všeho zaměstnanectva firmy za Vaši velikou dobrotu a lásku k nám a prosím Pána Všemohoucího, aby Vám tam nahoře vše náležitě odplatil. My pak všichni bez rozdílu zachováme vám v srdcích svých vděčnou vzpomínku až do té doby, kdy jeden po druhém za Vámi přijdeme. Buďte s Bohem !
Vložený obrázek Oswalda Malburga (cca 1915) fotil Ing. Plšek v SOA Zámrsk.
Osvěta lidu napsala:
Pohřeb továrníka dra. O. Malburga.
V neděli 16. březen konal se pohřeb tragicky zemřelého velkoprůmyslníka Dr. O. Malburga. Rakev tvaru sarkofágu, byla vystavena v loveckém pokoji vily, obklopena spoustou květinových darů. Čestnou stráž u rakve tvořili horníci Svatoňovické báňské společnosti a dělnictvo firmy Malburg. Úřednictvo uvádělo smuteční hosty. Mezi 12. a 14. hodinou proudily davy obecenstva rozloučiti se s pozůstatky zemřelého, jenž po svém přání oděn v loveckém šatu naposledy dlel pod svými loveckými trofejemi. O půl 16. hod. po slavném výkropu, vydal se mohutný průvod, jejž tvořilo živnostnictvo s praporem, lidová strana a katolická mládež s praporem. 50 horníků v kroji a s rozžatými svítilnami, sbor dobrovolných hasičů, ob. zastupitelstvo, úřednictvo svatoňovických dolů, nosiči věnců, jichž bylo na 40, úřednictvo a dělnictvo firmy,na cestu ke hřbitovu, při čemž všechny pouliční lampy, kudy průvod šel, byly rozsvíceny. Po obou stranách ulice tvořilo špalír obecenstvo, jež se později připojilo k průvodu za příbuzenstvem. Pokud jsme mohli zjistiti byl dále zastoupen okresní soud v. radou p. Pinlem, cejchovní úřad ze Dvora Králové, důchodková kontrola, česká banka Union, průmyslníci z Prahy i okolí a j. Ze zahrady nad nádražím uvítaly průvod fanfáry 4 lesních rohů, na to rozloučil se zesnulým za rodinu děkan pan Roháč, za úřednictvo vrchní účetní pan Špryňar, a horníci pozdravem ,,Zdař Bůh !" Kniha osudu Dr. O. Malburga dopsána, rázovitá jeho postava neobjeví se více o procházkách městem, avšak občanstvo zachová jej v trvalé paměti ! - O pohřbu Dr. O. Malburga se velmi dobře osvědčilo opatření hřbitovní správy, že hřbitov zůstal uzavřen až do příchodu průvodu.
Poválečný odsun rodiny
Místní Národní výbor ve Smiřicích dne 16.5.1945
Slečna
Malburgová Irmgarda
Smiřice
Místní Národní výbor ve Smiřicích soustředí občany německé národnosti do místností v zámecké knihovně. Přestěhování se provede ve čtvrtek dne 17. května 1945.
Připravte si ihned nejnutnější svršky / postel se slamníkem, skříň na šaty a prádlo, šaty a prádlo, nádoby k vaření a poživatiny, otop a pod., jež máte v zásobě.
Přestěhování provedete si sami.
Předseda Národního výboru: Jan Černý
Rodina odešla do Rakouska, kde ve Stanzu žili z milosti u příbuzných.
Ze smiřické kroniky:
Na podzim 1951 odvezeno bylo ze Smiřic na žádost a za přítomnosti ředitele hudební školy Hofmana z Jaroměře z místní školy piano zn. Blüthner, konfiskát po rodině Malburgových, do Jaroměře k opravě. MNV dal souhlas k přestěhování zmíněného piana jen s podmínkou opětného vrácení, neboť se jedná o vzácný hudební nástroj. Piano bylo opraveno, ale vráceno do Smiřic nebylo ani přes četné protesty MNV u ONV Jaroměř. Jednání nevedlo k cíli ani v následujícím roce. Mnohem později dáno do Smiřic náhradou piano jiné, nástroj méně hodnotný. Událost tato způsobila u zdejšího občanstva značné roztrpčení.