Smiřice - Malburgova rodina a jejich firma

Zpět na hlavní stránku

Další fotografie rodiny jsou --- na této stránce ---.

firma Malburg
    Nahoře na obrázku je reklama asi z roku 1910, vzadu je napsáno: Gegründet 1755 -- Luiquer - Spezialitäten -- značky Végétal, Crâme Cordial, Curacao triple sec. blanc, Cherry Brandy, Liqueur des Péres de Carmes, Getreide - Kümmel, Bienóvka, Kontuszowka polská

    Před rokem 1755 německý podnikatel M. Mautner ( příslušník rodiny později známé pod jménem Malburg - pan Kupka mi vysvětlil, že člen rodiny měl rád malování, proto Mal - Burg - ? - pozn. Přemek ) v zámeckých budovách zřídil lihovar. V druhé polovině 19. století se závod rozšířil již v samostatnou továrnu. R. 1867 byla založena octárna, v letech 1881 - 87 se vyráběly i cukrovinky. Před první sv. válkou byla postavena nádražní vlečka umožňující jednodušší dopravu surovin i hotových výrobků. Ve 20. létech byl součástí tehdy největší smiřické továrny nejen lihovar, ale též čistírna lihu, likérka, draslovna, octárna, výrobna octanu olovnatého, hořčice a malinové šťávy i velkoobchod vínem. V době kampaně bylo zde zaměstnáno až 100 dělníků a 23 úředníků. ( Z knihy Dějiny města Smiřice ).

Ve smiřické kronice:
v roce 1916: Za světové války z nařízení a pod dozorem tehdejší vlády byly v továrně firmy Ed. Ad. Malburg ve velkém vyráběny přípravky k výrobě třaskavin.
4. května – 31. července 1917 továrna Ad. Ad. Malburg a syn svým nákladem otevřela v místnostech lihovaru „válečnou kuchyni lidovou“, v níž podělováno obědy ve všední dny 128 chudých dospělých a 50 žáků a žákyň obecné a měšťanské školy smiřické.

2. června 1925 zemřel v sanatoriu Gottebadenském v Badenu u Vídně v 52. roce svého věku továrník Jan M. Malburg,
zakladatel nadace pro chudého žáka smiřické školy. ( sm. kronika )

firma Malburg
Firma zaměstnávala v době své slávy okolo sta dělníků.

firma Malburg
Letecký pohled na firmu z roku 1932. Průčelí vpředu stojí na Palackého ulici.

firma Malburg
Pohled na továrnu. Vzadu stojí kostel. Foto od Z. Vorla.

V novinách MF DNES - Kraj Hradecký vyšel dne 03.05.2008 tento článek:
Firma šla kvůli tanečnici na buben
firma Malburg   Smiřice - „Cherche la femme!“ - Za vším hledej ženu, říkají Francouzi. A ta, která stála za pádem smiřického velkoprůmyslníka Malburga, nebyla žena ledajaká: šlo totiž o světoznámou tanečnici a zpěvačku Josephinu Bakerovou, proslulou nejen odvážnými tanečními kreacemi, ale také nevázaným vztahem k mužům.
  Není proto divu, že když ve dvacátých letech navštívila Prahu, bankovní i průmyslová smetánka jí ležela u nohou. Mezi nimi i smiřický lihovarník Osvald Malburg. „Stála ho moc. V boji o ni se stal konkurentem vrchního ředitele Živnobanky a najednou se rodinná firma E. A. Malburg a syn změnila na akciovou společnost. Dluhy byly totiž tak vysoké, že je už dobře prosperující likérka neunesla,“ říká bývalý smiřický kronikář Lubomír Kupka.
  Počátky firmy, jejíž výrobky putovaly ve velkém do různých koutů světa, začala psát židovská rodina Mautnerů, která přišla okolo roku 1750 do Smiřic z Prahy. Od majitelů smiřického panství si pronajala neprosperující starou pálenku a pivovar.
  Mautnerům se dařilo, ale když roku 1839 velká část Smiřic vyhořela, dopustili se chyby. Do veřejné sbírky věnovali víc než hradecký biskup. „To byl první malér. Ten druhý byl, že jim pivovar vzkvétal a přinášel takové peníze, až to začalo být místním úředníkům podezřelé. A tak jim smlouvu na pálenku ani na pivovar neprodloužili,“ líčí Kupka.
  Část rodiny odešla do Vídně, ti, kteří ve Smiřicích zůstali, se nechali pokřít a přijali jméno Malburg.
  Poté, co byli Mautnerovi vypuzeni z pálenky a pivovaru, část rodiny, která ve Smiřicích zůstala, nakoupila pozemky a postavila si vlastní továrnu. „Vyráběli likéry, potaš, octan olovnatý a ocet. Když baron Liebig postavil ve Smiřicích cukrovar, začali zpracovávat i melasu na výrobu lihu,“ líčí bývalý kronikář Smiřic Lubomír Kupka začátky rodinné firmy Malburgových.
  Největší rozkvět firma zažívala v letech 1900 až 1920. Před první světovou válkou si Malburgovi nechali postavit k závodu pro expedici zboží a surovin železniční vlečku.
Přes 150 receptů na exotické likéry
firma Malburg   Recepty na likéry draze sháněli po celém světě. V jejich prvorepublikové nabídce jich figurovalo na 152, ne všechny však vyráběli, na některé jim chyběly ingredience.
  Vyráběli i několik druhů curass, krémových likérů, čokoládové koktejly, punče, čaje, ovocné šťávy, provozovali velkoobchod s víny, nabízeli v několika druzích rum, a dokonce i hořčici. Obchodům s velkým odbytem hořčice na ni půjčovali zdarma automat. „Specialitou Malburgů byla hořčice s okurčičkami. Byla to dost drahá lahůdka, vozila se do velkých hotelů. Malburgovi jinak vyváželi do celého světa, a to hlavně nápoj Vegetal, který vymyslel míchač likérů pan Sladký,“ vzpomíná Kupka a dodává, že ještě v roce 1951, dlouho po znárodnění firmy, přišel dopis z Francie. „Kdybyste obnovili výrobu svého vynikajícího likéru Vegetal, odebereme jakékoli množství, určete si cenu. Neobnovili,“ říká Kupka.
  Malburg pro své ředitele postavil byty, slušně placeni byli i dělníci, kterých za první republiky zaměstnával okolo sta. Od svého zaměstnavatele dostávali dárky k Vánocům či k významnému životnímu jubileu, dlouholetým dobrým pracovníkům, pokud onemocněli či odcházeli do důchodu, firma až do smrti vyplácela mzdu.
Baronka, která přišla z Maďarska
  Osvald Malburg, který vedl firmu v době jejího největšího rozkvětu, se ve snaze zajistit si lepší společenské postavení na počátku 20. století oženil s baronkou Ilonou Puteani. Pocházela z jednoho z nejstarších maďarských šlechtických rodů, ale zároveň i z nejzadluženějších. „Malburg většinu dluhů vykryl, dalo by se říct, že si manželku vlastně koupil. Už to se jí nelíbilo. Znepřátelila si všechny jeho příbuzné. Osvaldova bratra Jiřího, který si koupil velkostatek ve Štýrském Hradci, nazývala sedlákem a nesměl překročit práh jejího domu,“ vypráví bývalý smiřický kronikář.
  Dceru Irmgardu ani manžela nikdy příliš v lásce neměla, syna Rudolfa - „věčného studenta práv“ - mnozí nazývali floutkem a hejskem. Asi proto si Osvald Malburg hledal povyražení na obchodních cestách. „Musel se reprezentovat, jezdil po velkých hotelích a všude byly umělkyně, jejichž morálka byla zaplatitelná. razítkoFirma to unesla až do okamžiku, kdy do Čech přijela Josephine Bakerová. Stála ho moc. Dluhy už byly tak vysoké, že je už ani dobře prosperující likérka neunesla,“ říká Kupka.
  Firma Eduard Adolf Malburg a syn se musela změnit na akciovou společnost, jejíž většinový podíl koupil Osvaldův bratr Jiří, který chtěl rodinnou firmu zachránit.
Nacisty uplatili, po válce však museli z vily pryč
razítko   Osvald firmu nadále vedl, ale nedlouho po transakci se 13. března 1930 těžce zranil při autonehodě a po převozu do nemocnice zraněním podlehl. Bylo mu 59 let. Zůstala po něm vdova, která se s novým majitelem firmy nesnášela, i když jí a jejím dětem ponechal vilu.
  Horké chvíle si Malburgovi zažili za druhé světové války, když na ně kvůli židovskému původu přišlo udání. Vše nakonec vyřešil úplatek.
  Po skončení války však byli ze své vily přece jen vystěhováni. „Paní byla Maďarka, obě děti Němci. Mladý Malburg jezdil po Smiřicích s voly, slečna pracovala na státním statku. Nakonec skončili ve Štýrském Hradci, rodina jejich příbuzného je ubytovala v bývalé faře. První zemřel mladý pán - na mrtvici - pak jeho matka a poslední slečna. Likérka fungovala ještě kolem roku 1960. Pak se tam likéry jen dovážely, plnily do miniaturek a velice dlouho se vyráběl ocet. Byla to poslední výroba, která tu po Malburcích zůstala,“ dodává Kupka.
  Dnes na místě někdejší Malburgovy továrny stojí jediný český závod dánské firmy Danisco Ingredience. Vyrábí pektin a zaměstnává stejně jako kdysi Osvald Malburg okolo stovky lidí.

razítko   Před r. 1755 M. Mautner zřídil lihovar
2. pol. 19. stol. závod rozšířen o samostatnou továrnu
1867 založena octárna
1881 až 1887 Malburgovi vyrábějí i cukrovinky
okolo r. 1920 součástí továrny je kromě lihovaru čistírna lihu, likérka, draslovna, octárna, výrobna octanu olovnatého, hořčice, malinové šťávy a velkoobchod vínem
březen 1930 šéf firmy Osvald Malburg umírá po autonehodě.
Po r. 1945 byla firma znárodněna
1960 zrušena výroba lihovin
1965 závod přestává být lihovarem.
  JANA KREJČOVÁ

Pan Zdeněk Hrdina mi poslal dokument s razíkem firmy z roku 1911 s textem:
Ed. Ad. Malburg & Sohn, Smiřic
Spiritus -, Pottasche - Fabrik & Raffinerie,
Ligueur - & Essigfabrik (?).

Výstřižek z pražského telefonního seznamu je z roku 1937 ( nahoře ).

firma Malburg
Pohled od Obecního domu přes Kučerovu továrnu a dům prokuristy Špryňara ,,človíčka"
( každého oslovoval človíčku ) do dvora fy. Malburg - Kolem roku 1935.

firma Malburg

firma Malburg
Asi uprchlíci z Haliče r.1914 -15 ( viz jiné typy oblečení a tváří, zejména čepice chlapců )
Skutečně ve Smiřicích tyto děti krátkou dobu byly, stejně jako v Jaroměři, tam ale uprchlíci zavlekli tyfus.
Železničními vagony, mají reklamu firmy a našeho města. ( část fotografie )

firma Malburg
Na aukru se ukázalo tablo pořízené při příležitosti 25 výročí firmy Malburg. Zur Erinnerung an das 25 jährige Diensjubiläum. 1883 - 1908