Zdroj fotky a textu: internetová aukce
Eduard Nebeský * 13.3.1895, + 31.3.1968
   Vystudoval práva a většinu života byl zaměstnán jako inspektor Československých drah na ředitelství v Hradci Králové. Penzijní léta prožíval ve Smiřicích, kde volný čas trávil malováním. Nejčastějším námětem jeho obrazů - akvarelů byla krajina kolem Labe.
   Ke konci 50. let začal spolupracovat s loutkářským souborem ve Smiřicích jako výtvarník. Podílel se především na tvorbě scénických dekorací.
   Byl autorem a také realizátorem návrhů loutek a scény pro nejúspěšnější smiřickou inscenaci - Generálskou operku. Protože ovládal italštinu, pomáhal připravovat turné s touto hrou po severní Itálii.
   Trvalou památkou je série ručně malovaných plakátů. Řadu z nich po úpravě využívá soubor k propagaci loutkových představení doposud.

Vzpomínka a poděkování
  Mezi neradostné zprávy patři smuteční oznámení. Na mou adresu přišlo oznámení, že ve věku 88 let zemřela paní Marie Rejlová. Mnoha Smiřičákům zřejmě její jméno nic neřiká.
  Paní Rejlová byla sestrou smiřické rodačky - malířky Anny Volicerové — Proboštové. Malířka Anna Volicerová se narodila ve Smiřicich 29. března 1912. Od roku 1931 žila v Praze. V letech 1945 až 1951 studovala na Karlově univerzitě a v letech 1953 - 1958 absolvovala studium Vysoké školy pedagogické v Praze. Kroumě studia odborných předmětů se vzdělávala u národních umělců: Karla Lidického, Cyrila Boudy, Martina Salomena a Gerharda Kefurta. V letech 1958 - 1961 absolvovala na bývalé Ukrajinské akademii v Praze studium figurální - portréty. Nejdříve působila na pražských školách jako učitelka základních i středních škol. Pedagogickou činnost ukončila v roce 1970 a potom se věnovala výtvarné profesi jako malířka. Portrétní a krajinářská tvorba i květinová zátiší hovoří k divákovi svými jasnými barvami a oslovují i zřetelnou rozhodnosti autorčiny ruky.

  Její obrazy jsou malované kombinovanou technikou (akvarelo-temperovou, lakovanou). Na jejich obrazech jsou zachyceny portréty současníků (placené modely) - na mnoha obrazech je uvedeno jméno i bydliště portrétovaného. Na jejich obrazech jsou zachyceny reminiscence a kresby vytvořené na cestách po Mexiku, Japonsku, Mongolsku, na Krétě a Madeiře. Za poznáním procestovala mnoho zemí ve čtyřech světadílech. Navštívila prakticky všechny země Evropy. V Asii navštívila sovětskou střední Asii, velký okruh Tureckem v Malé Asii, Japonsko, Mongolsko, Indii a Nepál. Absolvovala i let nad nejvyšší horou světa. Mezi navštívenými zeměmi byly Egypt, Tunis a Maroko v Africe. V Americe byla na Kubě a Mexiku.

  Malířka Anna Volicerová — Proboštová zemřela před 12 lety a díky laskavosti nyní zemřelé paní Rejlové se rozhojnila sbírka obrazů města Smiřice. Obrazy její sestry nalezly cestu do rodiště své autorky a doplní expozici tvorby umělců, majících k němu přímý vztah.
  Kromě obrazů své sestry pamatovala na Smiřice paní Marie Rejlová i finančními dary. Poměrně velké částky věnovala Základní umělecké škole ve Smiřicích a obyvatelům Penzionu pro důchodce ve Smiřicích. Paní Rejlová slíbila, že bude na Smiřice pamatovat i ve své závěti.
  Těchto pár řádků by mělo být vzpomínkou na obě ženy a zároveň poděkováním.
  Pro smiřický Zpravodaj Ing. Lubomír Kupka .

Fotografie nahoře je přetištěna ze zpravodaje Třebechovické Haló 10/2008. Anna Volicerová zde zdědila v roce 1946 po Františku Proboštovi dům čp. 22.

Obraz vlevo je použit ze smiřického Zpravodaje.

      
Postava chlapce a postava ženy.
Za foto a text ze stránky vychodoceskearchivy.cz dole děkuji p. Vorlovi.

Název fondu: Volicerová Anna, PaedDr., ak. malířka
Značka: SP - Volicerová
Stručná historie původce:
   Anna Volicerová, roz. Proboštová, se narodila 29. března 1912 ve Smiřicích. Zemřela 14. listopadu 1990. Rodina se nedlouho po narození Anny přestěhovala do Jaroměře. Zde začala navštěvovat reálnou školu, kterou však nedokončila a přestoupila na učitelský ústav do Chrudimi. V roce 1930 se rodina Proboštových přestěhovala do Prahy, kde získal otec Anny Volicerové místo na Zemském finančním ředitelství. V červenci 1945 se vdala za Jana Volicera. Téhož roku začala studovat na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Poté ještě vystudovala Vysokou školu pedagogickou v Praze a začala vyučovat. Učila na středních školách český jazyk a výtvarnou výchovu.
Stručné dějiny fondu:
   30. října 2000 předala do archivu soukromou pozůstalost své sestry Marie Rejlová a převzal ji ředitel Petr Zimmermann. V roce 2000 fond zpracovala Veronika Vyčichlová.
   Pozůstalost je uložena v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.
   Některé písemnosti, vztahující se k rodině Proboštových, se nacházejí také v hradeckém muzeu, kam je Marie Rejlová odevzdala.

Zdeněk Vorel poslal fotografie a píše:
,,Byl jsem na návštěvě u známých jejichž kořeny jsou ze Smiřic a tedy se u nich dědí i tento obrázek, kde je podpis malíře - Malburg, který stylem malby neodpovídá tomu co známe z Vašich stránek, takže nevím ... i když jeden z obrázků stejného stylu z kolekce je malován dle pohlednice adresované na Ilona Malburg. Zda to někdo rozluští nebo pomůže nevím, omluvte horší kvalitu reprodukce, je to bráno mobilem a ten olej dělá problémy."

Amatérská výtvarnice ze Smiřic.
  Kreslení a malování se věnuje s přestávkami od dětství. Základy získala od svého otce, který je celý život jejím vzorem ale i nejpřísnějším kritikem. Poslední rok získávala zkušenosti v ateliéru Jandan, u Mgr. Jany Terlecké.
  V mládí se věnovala více kresbě. Převážnou část života malovala akvarely a kvaše. Ostatními technikami tj. pastelu, tempeře a olejomalbě se začala zaobírat zhruba před třemi lety. Maluje pro vlastní potěšení. Chce,aby její obrázky „pohladily duši“, proto vyhledává náměty, které ji osobně osloví a potěší.

  Tento text a většina fotografií je převzata z CD vydaného u příležitosti autorčiny výstavy.