Bureš - rodokmen

   Příjmení Bureš se vysvětluje několika různými teoriemi. Například v Rakousku se dodnes používá slovo Bursche ve smyslu „mladík“. V němčině slovo Bursch znamená „sluha“ a ve Francii existuje departament Bures a jeden z templářských rytířů se jmenoval Robert de Bures. Další teorie odvozuje toto příjmení od staročeského burda, což znamenalo hřmotný, silný, tělnatý člověk. Podle mého názoru nejpřijatelnější teorií je, že Bureš patří mezi příjmení, která pocházejí z biblických, staroslovanských nebo staročeských rodných nebo křestních jmen. V případě příjmení Bureš se podle D.Moldanové jednalo o nahrazení části jména koncovkou –š. Křestní jméno Bur-ian se změnilo na Bur-eš. Burian nebo Burjan je staročeské jméno, které vychází ze spojení burja Jan nebo búrný Jan, což znamená bouřící (se) Jan.

   K 31. 12. 2016 bylo na území České republiky 5 436 nositelů jména Bureš a 5 585 jména Burešová. V České republice je toto příjmení 59. nejčastější. V oblasti Hradce Králové žilo 92 mužů a 100 žen nesoucích toto příjmení. Nejvyšší výskyt tohoto příjmení byl v Hlinsku a okolí. Je to zde 5. nejčastější příjmení.

   Také na Smiřicku se příjmení vyskytuje již před Třicetiletou válkou (1619 Matěj Bureš v Máslojedech). Od roku 1655 najdeme Bureše ve Výravě, Libřicích, Libníkovicích a v Rožnově. V 19. století žili Burešovi v Holohlavech, ale ti, po kterých jsem pátrala, přišli odjinud.

   V polovině 17.století žili „moji“ Burešové v Bělečku. Starší doklady jsem stále ještě nenašla, ale zhruba od roku 1660 už mám předky zmapované.

------------------
Kliknutím na obrázek se začátek rodokmenu zvětší
------------------

   Hledala jsem předky své babičky Emílie Beránkové, rozené Burešové. Její otec přišel do Smiřic právě z Bělečka. Byl nemanželským synem Anny Burešové a rozhodně neměl lehký život. Nevím, jak se na své cestě životem dostal do Smiřic, proč zamířil právě sem, ale byl jen podruh a pomocný dělník a prostě si pouze hledal práci. Jmenoval se Josef a byl dvakrát ženatý.

   Jeho první manželkou byla Josefa Vacková z Nedělišť, kde zřejmě Josef pracoval a kde se jim i narodila první dcera Marie, která se v dospělosti provdala za Aloise Rejmana.

   Josefa Burešová zemřela, když byla Marie dvouletá, a tak se Josef Bureš znovu oženil. Vzal si Františku Košťálovou z Probluzi.

   Manželé Burešovi spolu putovali po různých obcích na Hradecku a děti se jim rodily ve Skaličce, Svobodných Dvorech i ve Smiřicích. A právě ve Smiřicích v roce 1906 zakotvili. Nikdy neměli svůj vlastní byt a žili jen v podnájmu v různých domech.
   Přesto spolu vychovali šest dětí a pouze sedmé dítě zemřelo.


Kompletní rodokmen Josefa Bureše *1870
Kliknutím se obrázek zvětší


Děti Josefa Bureše
Marie Rejmanová, Václav Bureš, Anna Ansorgová, Emilie Beránková, Bohumila Fišarová a Stanislav Bureš
Kliknutím se dostanete na fotografie

   Marie Burešová pracovala v černožické přádelně a v roce 1928 se vdala. Vzala si Aloise Rejmana z Libřic, který byl sice vyučený švec, ale později pracoval jako horník v dole v Radvanicích, kde při důlním neštěstí 19.3.1956 zahynul. Měli jednoho syna Karla.
    =====> rodokmen Rejman

   Bratr Václav Bureš se narodil v roce 1898 ve Skaličce. Bojoval v I.světové válce a po návratu se oženil s Anežkou Fajkovou z Libřic, jejíž matka byla sestrou Marie Rejmanové, rozené Fajkové.
   Anežka a Václav Burešovi měli tři děti a žili ve Smiřicích. Václav byl muzikant, hrál v  tamburašském klubu Dělnické tělovýchovné jednoty. Dcera Dana také cvičila v DTJ a syn Ladislav byl divadelní ochotník.

   Dalším potomkem byla dcera Anna, provdaná Ansorgová. Ona i její manžel Rudolf pracovali v černožické přádelně. Jejich jediná dcera Helena zahynula při automobilové nehodě v dětství.

   Další sestra Emílie se narodila také ve Skaličce, ale celý život prožila ve Smiřicích a pracovala na poli jako zemědělská dělnice. Provdala se za mlynářského dělníka Stanislava Beránka. Společně si postavili domek v ulici Spořilov a měli dvě děti.

   V roce 1906 se narodila další sestra Bohumila. Také ona žila nejdříve ve Smiřicích, ale její manžel zedník Josef Fišar z Rasošek postavil nový domek, a tak se brzy stěhovali. I oni měli dvě děti, protože první dcera Bohumila brzy zemřela.

   Posledním bratrem byl Stanislav Bureš, holohlavský holič. Byl také zapálený turista a muzikant, byl velitelem turistického a tamburašského klubu DTJ.
   Stanislav se sice oženil, ale děti neměli, a tak jediným nositelem příjmení Bureš z tohoto rodu byl Ladislav Bureš. Ani on děti neměl.

   Proto žádný nositel příjmení Bureš žijící ve Smiřicích a okolí nepochází z tohoto rodu.