Smiřice - nadace
,,Nadace na stravování špitálníků v Mautnerově z Markhofu chudobinci ve Smiřicích" a jiné nadace.Zdroj: smiřický a okresní archiv v Hradci Králové. Některé materiály jsou od Roberta Janka a Ing. Milana Plška. Děkuji.
Zpět na hlavní stránku Mautnerovy nadace Malburgovy nadace
Nadační fondy opatrované městskou radnicí ve Smiřicích.
1. „Nadace svob. pána barona Jana z Liebigů ve Smiřicích“ pro chudé města Smiřic. Úroky z nadace mají býti udíleny v den 16. července každého roku.
Nadační jistina činí k 1. lednu 1932 (i nadále k tomuto datu – pozn. P.) Kč 2.548,47
2. „Nadace Mautnerovy opatrovny ve Smiřicích“ činí … Kč 36.919,28.
3. „Nadace Adolfa Ignáce Mautnera“ pro chudé v chudobinci činí … Kč 4.000,-
4. „Nadace Dr. Otakara Jedličky.“ MUDr. Ot. Jednička byl městským lékařem zdejším a vlasteneckým spisovatelem; zemřel 27. června 1883. Ve dnech 6. a 7. září 1884 konána ve Smiřicích slavnost na počest Jedličkovu, při níž byl odhalen na místním hřbitově i pomník na rově jeho. Z čistého výtěžku této slavnosti přes 600 zl založena Jedličkova nadace pro vzorného chudého žáka školy smiřické („pro udělení chudému pilnému žáku z nejvyšší třídy obecné školy zdejší vystupujícímu, který některému řemeslu učiti se nebo odborné školy navštěvovati bude“), která se koncem každého školního roku uděluje.
Nadační jistina činí … Kč 1375,69.
5. „Nadace na udržování hrobky P. Jana Bohaboje Mitisky ve Smiřicích“ … Kč 915,97 .
6. „Nadace slč. Lambertiny Malburgové ve Smiřicích“ pro podělování chudých Mautnerova chudobince („nejstaršímu a nejchudšímu příslušníku smiřickému“) ve výroční den narozenin zvěčnělého p. Ed. Malburga 8. srpna každého roku. … Kč 220,-.
7. „Nadace pana Ed. Ad. Malburga pro udržování rodinné hrobky ve Smiřicích“ …. Kč 2.511,99.
8. „Nadace Eduarda Malburga pro chudobinec ve Smiřicích.“ Úroky z ní mají býti udíleny každoročně ve výroční den úmrtí pí. Amalie Malburgové, choti zakladatele – 10. září … Kč 628,-.
9. „Nadace Gizely Malburgové“ pro chudé v chudobinci. ...Kč 12.000,-.
10. „Nadace Jiřího Jindřicha Mautnera“ pro chudé v chudobinci k rozdílení o vánocích, založena 15. května 1904 … Kč 4.000,-
11. „Nadace Albrechta Malburga vánoční stromek chudé školní mládeže ve Smiřicích“ … Kč 4.017,60 .
12. „Nadace Alžběty Říhové pro vánoční stromek chudé školní mládeže ve Smiřicích“ … Kč 442,84.
13. „Nadace slč. Josefy Valáškové“ (+29. září 1919) , jejíhož úroku má se dostati každoročně stejným dílem dvěma nejchudším ze školy vystupujícím žákyním páté třídy školy zdejší. … Kč 7.404,18.
14. „Fond Josefa Materny“, úředníka lihové ústředny v Praze, který podle spisu 15.3.1922 a 11.11.1922 na památku svého zemřelého otce Josefa Materny vrch. účetního fy. Ed. Ad. Malburg ve Smiřicích založil nadační fond pro chudého sirotka města Smiřic. … Kč 4.404.61.
15. a) „Nadace Palackého města Smiřic“ 23. a 24. července 1898 konána městskou radou za spoluúčinkování všech místních spolků oslava 100. výročí narozenin Otce národa a čestného měšťana zdejšího Františka Palackého. Čistý výtěžek zl. 200,- věnován byl polovinou Ústřední matici školské a polovinou uložen jako „Fond Palackého města Smiřic“ do spořitelny, z něhož úroky každoročně koncem školního roku mají být vypláceny nejpilnější, nejhodnější a nejpotřebnější žákyni ze školy vystupující. … 23. května 1929 … Kč 332,30.
b) „Nadace Jana Malburga z Nového Yorku.“ K uctění památky svého otce 17.8.1905 zemřelého Albrechta Malburga, bývalého dlouholetého člena obecního zastupitelstva, městské i místní školní rady, čestného měšťana a šlechetného lidumila našeho města, věnoval syn jeho K 200.- s určením, aby úroky z této jistiny každoročně hodnému a pilnému žáku zdejších škol o vánocích byly uděleny. Ku 23. květnu 1929 vzrostla nadační jistina na Kč 476,12.
c) „Nadace Josefa Zemana.“ 20. dubna 1911 založil autor „Z pamětí Smiřic n./L.“ Josef Zeman, okresní školní inspektor v Chotěboři a rodák smiřický ze zbytku honoráře za jmenovaný spis K 200,- nadaci, úroků z ní má ředitelství zdejší měšťanské školy určiti jako odměny pro hodné a pilné žáky měšťanské školy smiřické nebo jako příspěvku k zakoupení pomůcek, potřeb žákovských apod. 23. května 1929 … Kč 208,66.
d) „Nadace Josefa Berana.“ 19. ledna 1912 zemřel smiřický měšťan a bývalý člen obecního zastupitelstva krejčí Josef Beran, který se svou již zemřelou manželkou Aloisií na paměť svých dvou zesnulých synů – obou učitelů – Jana a Otakara založil nadaci 50 zl. pro chudé, mravné a pilné žáky 1. aa 3. třídy obecné školy smiřické. K této jistině K 100,- přidal syn pekař Josef Beran k témuž účelu K 250,-, čímž zvýšena nadace na K 350,-. Úroky z této nadace podle vůle zakladatelovy mají býti rozdíleny každoročně ve dvou dnech 22. března a 27. srpna podle návrhu sboru učitelského a se souhlasem syna zakladatelova. 23. května 1929 .. Kč 350,-.
23. května 1929 byly z nařízení obecní finanční komise dosud samostatně vedené vklady nadační ve spořitelních knížkách – pod čís. 15 a), b), c), d) uvedené – sloučeny v jednu s názvem „Školní nadace“ pod čís. vkladní knížky spořitelny Smiřické 10.121. Téhož dne připojena k nim byla i nadace další.
e) „Fond pro vánoční nadílku.“ 23. září 1913 zemřel majitel puškařského závodu, bývalý dlouholetý starosta města zdejšího, předseda ředitelství spořitelny Smiřické a zakládající člen mnoha místních spolků Josef Hojný. V uznání zásluh o rozkvět místní městské spořitelny věnoval výbor tohoto peněžního ústavu nadaci K 200,-, aby úrok každoročně k uctění památky zesnulého byl udělován některému chudému dítku zdejší školy. 23. května 1929 … Kč 276.54. Všechny nadační jistiny pod čís. 15 a), b), c), d), e) uvedené činí v úhrnu k 1. lednu 1932 .. Kč 1.789,40.
16. Nadace „Vánoční stromek města Smiřic“ činí k 1. lednu 1933 (další 4 data jsou stejná , možná chyba – pozn P.) … Kč 4.682,62.
17. „Mautnerova vánoční nadace ve Smiřicích“ … Kč 1.135,28.
18. „Nadace pro vánoční nadílku Aprovisace obce Smiřic“ (založena 22. dubna 1919) ... Kč 79,56
19. „Nadace MUDr. Františka Vojtěcha Hansy pro Smiřice – Holohlavy“ na výstavbu společné nemocnice. S povolením nadřízených úřadů byl odkaz tento v r. 1932 rozdělen oběma obcím v poměru 60:40. Pozůstalost v majetku obce smiřické činí k 1. lednu 1933 ... Kč 63.751,56.
20. „Nadace JUDr. Ludvíka Lederera.“ 17. ledna 1910 odkázal zvěčnělý dobrodinec Dr. L. Lederer, advokát v Jaroměři místnímu fondu chudých K 500,- s tím určením, aby úroky z nadačního kapitálu tohoto v den úmrtí zakladatele, tj. každoročně 2. prosince mezi místní chudé podle návrhu městské rady byly rozděleny. Kč 567,57.
21. „Nadace Občanské besedy ku podpoře nemajetných žáků smiřických“. Úroky jejími mají býti podporováni 1, případně 2 nemajetní žáci škol národních i jiných (středních, vysokých i odborných), kteří jsou pilní, snaživý a dobrých mravů a jsou příslušníky města Smiřic. k 1. lednu 1932 … Kč 3.606,-.
V opatrování ředitelství místní obecné měšťanské školy jest
„Nadace Františka Řezníčka.“ 5. listopadu 1916 zemřel náhle ve Smiřicích v činné vojenské službě srdeční mrtvicí odborný učitel zdejší měšťanské školy F. Řezníček; k uctění jeho památky založil smiřický sbor učitelský z dobrovolných darů a různých sbírek tuto nadaci, jejíž úroky budou každoročně v den úmrtí jeho uděleny hodnému, pilnému a chudému žáku zdejší školy měšťanské. Kč ...327,83.
V soukromí jest opatrována
„Nadace Františka Horáka.“ 7. ledna 1879 zemřel František Horák, městský radní a školní dohlížitel. Byl členem mnoha vlasteneckých spolků, podporovatel české literatury, můž svobodomyslný a dobrý znatel českých dějin. Zesnulý věnoval jistinu 50 zl. na nadaci, z niž úroky 3 zl. (nyní Kč 6,-) má být podělen nejchudší a nejpilnější žák smiřické školy podle určení řídícího učitele. V současné době (v r. 1932) jsou vypláceny úroky vnukem zakladatelovým Vladislavem Horákem, rolníkem a majitelem domu čp. 86, na kterémžto domě je povinnost vypláceti úroky knihovně zajištěna.
Zdroj: smiřická kronika
Informace o rodině Mautner Chudobinec čp. 111
Slavné ck. okresní hejtmanství v Dvoře Králové.
Páni manželé Adolf Ignac Mautner a Marceline Mautner věnovali na základě přiložené listiny darovací k zvýšení fondu ústavu chudých v Smiřicích obnos 2000 zl. r. č. v státních dlužních úpisech s přáním aby vypadající úrok z téhož obnosu každého roku na den založení této nadace mezi v tomto domě ubytované chudé rozdělené byli. Na tom základě vyhotovil městský úřad návrh listu nadacího, který slavnému okresnímu hejtmanství k schválení se předkládá.
Purkmistrovský úřad v Smiřicích dne 29. července 1870
Purkmistr Bek
-------------
Podpisy manželů Mautnerových z roku 1865.
-------------
Slavné c.k. okresní hejtmanství ve Dvoře Králové.
Adolf Ignac Mautner z Markhofu společně s jeho chotí Julii Marcelinou Mautnerovou jak zde přiložený dopis ze dne 30. října 1880 ukazuje, darovali dle přiložené listině a dodatku ke zřízení nemocnice v zdejším chorobinci čís. pop. 111, státní upis pod číslem 4955 v hodnotě 10000 fl. s kupony dne 1. listopadu 1880 propadlými.
Dále usneslo obecní zastupitelstvo při odbývané poradě dne 7. prosince 1880 dle zde … aby byl každoročně k tomu kapitálu z obecní pokladny obnos 100 fl. jménem příspěvku vyplacen.
Na tom základě byl vyhotoven návrh listu nadačního který slavnému ck. okresnímu hejtmanství ke schválení se předkládá s doložením, že ten darovaný státní upis číslo 4955 byl za nový … Videň 1. května 1881 čís. 30719 v hodnotě 10000 fl. vyměněn, a na jméno nemocnice města Smiřice“ vyhotoven /vinkulován/.
Purkmistrovský úřad Smiřicích dne 20. března 1882.
Purkmistr Bek
-------------
Veřejné díky
Sotva bude obce, jež by dostávala tak vydatné podpory ústavů dobročinných, jako obci naší.
Zdejší rodák pan
Adolf Hynek Mautner,
majitel továrny na lisované kvasnice a známého pivovaru u sv. Marka ve Vídni, zakoupil roku 1864 v Smiřicích dům č. p. 111, v němžto se narodil, dal dům ten přestaviti a věnoval budovu tu k bezplatnému přebývání domácích chudých počtem až 18 osob. Spanilomyslná choť tohoto dobrodince, velectěná paní
Julie Marcelina Mautnerová
věnovala ústavu tomuto 2000 zl. r. m. v státních úpisech za jichž úroky zjednává se potřebné palivo pro ústav tento. Dobročinnost šlechetné této rodiny nepřestala však na činu tom, ano každoročně u velké míře se jeví. Tak u př. věnovala zmíněná rodina k rozmnožení fondu ústavu chudinského roku 1869 opět 400 zl. a roku 1870 na novo 2000 zl. r. m., jichž úroky se každoročně v den darování mezi chudé, do ústavu toho přijaté, rozděliti mají.
Každoročně přicházejí též štědrovečerní dary pro chudou mládež j. n. šátky, rukavičky atd. a mimo to valný počet šatů a oděvů pro dospělé chudé a konečně v hotovosti 100 zl. k podělení, tak že dary tyto obyčejně cenu 300 zl. mívají.
Mimo to dostává se ještě domácím chudým každoročně značné almužny, kterážto letošního roku dohromady 80 zl. obnáší.
Honosíce se takovým šlechetným spoluobčanem, kterýžto nám v každé příležitosti tak skvělé důkazy svého srdce a své dobročinnosti podává, vznášíme zprávu tu u veřejnost, žehnajíce blahodárnému působení lidumilné rodiny této.
Dáno z městské rady v Smiřicích, dne 1. září 1870.
Beck, měšťanosta.
Od Roberta Janka.
-------------
Podací lístek z května 1873 na inzerát vpravo ve vídeňských novinách ,,Presse" ( Journal - Numer 3073 )
Překlad poděkování v novinách
Veřejné poděkování.
Jeho výsost pan Adolf Ignác rytíř z Markofu a jeho ctěná žena Julie Marceline Mautner z Markofu ve Vídni dali z popudu svatby císařské výsosti hraběnky Gisely chudobinci v jejich rodném městě Smiřicích, který výše jmenovaní před mnoha lety sami založili, nádherný dar ve výši 6 000 fl. státních obligací.
Zastupitelstvo obce města Smiřice splňuje svou příjemnou povinnost ve které jmenovaným dárcům za tento veliký dar vyjadřuje svoje ponížené poděkování s přidáním upřímného přání ať Bůh dopřeje veleváženým dlouho užívat k blahu potřebným města Smiřice světského bytí.
Za zastupitelstvo města Smiřice - starosta - Bek.
-------------
Slavné Cís. král. okresní hejtmanství ve Dvoře Králové !
Vyřizujíce tamní ctěný přípis ze dne 19. října r. 1882 klademe sobě za čest sděliti jak následuje:
Obec Smířická žádá, jelikož řádné příjmy nadace Mauthnerovké k uhražení vydání té samé nestačí, aby jí bylo uděleno povolení každý rok upotřebiti z důchodů obecních částku 100 zl. k uhražení vydání nadace Mauthnerovské.- Okresní výbor vzav žádost tuto v sezení dne 5. ledna t.r. v úvahu, usnesl se, že nenáleží mu o žádosti této rozhodovati, jelikož jest jedině na městské radě, aby po sestavení každoročního rozpočtu nadace Mauthnerovské na uhražení zjevivšího se schodku potřebné návrhy obecnímu zastupitelstvu učinila.
Jelikož nadace Mauthnerovská slouží účelům dobročinným a chudinským, bylo k uhražení zjevivšího se schodku ročního nejprvé užíti příjmům pokladny chudých a kdyby tyto nestačily, bude třeba uhraditi je v rozpočtu obecním. A jen tenkráte, kdyby bylo třeba přirážek 10 % převýšujících, bylo by na okresním zastupitelstvu, aby k těmto přirážkám potřebné povolení udělilo neb vyššího svolení vymohlo.
Okresní výbor v Jaroměři dne 2. února 1883
Za starostu okresního: podpis
-------------
Členové okresního zastupitelstva Jaroměřského v roce 1883.
Zápiska ze dne 26. října 1883 - nahoře:
přítomni: Pilńáček Václav, Čerych Antonín, Kavalír Václav, Kotovic Jan, Rejchrt Alois, Šandera Jan, Etrich Josef, Exner J. Ferdinand Jan, Adamír, ChmelíkJan, Pácalt Josef, Valášek Josef, Praxler Jindřich, Rezek Josef,
2/. Při té podává okresní výbor zprávu, že obci Smířické dal povolení, aby za účelem zřízení útulny pro chudé a choré příslušníky smiřické každoročně mohla připláceti částku 100 zl z důchodů obecních.
Jednohlasně schváleno
-------------
Slavné ck. okresní hejtmanství ve Dvoře Králové
Vyřizujíc ctěný dopis ze dne 19. t.m. ohledně podání zprávy, jak daleko záležitost nadace Hynka Mauthnera v Smiřicích dospěla, v úctě odpovídáme, že okresní výbor v Jaroměři v řádném zasedání dne 17. listopadu 1882 a 5. ledna 1883 povolil, aby obec Smiřice k nadaci Hynka Mauthnera na vydržování chudých a nemocných částkou 100 zl. ročně přispěla, však ale jen pod tou podmínkou, když by řádné příjmi nadace Mauthnerovské na vydržování této nemocnice nestačili. Zjevivši se schodek nadace Mauthnerovské měl by proto z důchodu obecního vyrovnán býti.
Poněvadž však až doposud řádné přijmi této nadace na vydržování této nemocnice stačí, nemůže také obec Smiřice obmyšlenou roční částkou 100 zl. k této nadaci připláceti; kdyžby však v pozdějším čase potřeba toho kázala, tedy jest městská rada oprávněna zjevivší se schodek nadace Mauthnerovské do rozpočtu obecního vřaditi.
V Smiřicích dne 23. října 1883
Purkmistr: Sehnoutka
-------------
Z listu na okres. hejtmanství do Dvora Králové:
...Co dotýče se přání sl. ck. finanční prokuratury, zdali o nadaci uvedené jakéhokoli spisu stává; tu uctivě odpovídáme, že věc měla se následovně:
Když v lítě 1880 p. Ad. Ig. Mautner rytíř z Markhofu ve Smiřicích návštěvou dlel, odevzdal osobně tehdejšímu purkmistrovi panu J. Bekovi u přítomnosti tehdejšího měst. radního nyní purkmistra p. Ant. Sehnoutky státní úpis na 10.000 zl. s pořízením ustním aby se nadace pro ošetřování nemocných zřídila. Později, když již p. Ad. Ig. Mautner rytíř z Markhofu do Badenu se navrátil, zaslal pod přílohou se nalézající dopis zároveň s návrhem listu nadačního ... tehdejšímu purkmistru, by nadace ona provedena byla.
Dodatečně zaslal nahoře jmenovaný dobrodinec města našeho přiložený dodatek a poněvadž obecní zástupitelstvo se na tom usneslo, aby se k této nadaci 100 zl. ročně připlácelo, sdělán byl nový návrh listu nadačního, v kterém na všechny zde uvedené spisy a na vyslovené přání pak přiložený spis stát. úpisu darovaného pro tuto nadaci p. Ad. Ig. Mautnerem … patřičný ohled vzat byl.
Jak z věnovací listiny vidno, nalézá se v domě č. 111 věnovaném panem Ad. Ig. Mautnerem … pro byty chudých 8 pokojů pro chudé pak 1 velký pokoj se 4 postelemi pro nemocné a 2 kuchýně; mimo to v předu 2 pokoje, které dle nadační listiny k pronajmutí určeny byly. Když pak dle výslovného přání věnovatelů nadace pro ošetřování nemocných tyto dva přední dříve k pronajmutí určené pokoje v č. 111 pro toto útočiště nemocných zřízeny a vším potřebných opatřeny byly, pomýšlelo obec. zástupitelstvo aby příjem z těchto 2 dříve pronajmutých pokojů jiným způsobem nahražen byl. Jelikož zřízením, nadace 10.000 zl. pro ošetřování nemocných užívání dříve již stávajícího velkého pokoje se 4 postelemi zbytečným učiněno bylo, poněvadž tyto postele pro nemocné obývatele chorobince (nadačního domu č. 111) určeny byly a nyní se tito do nově zřízených pokojů pro nemocné co příslušníci města přijmouti a výhod nadace pro ošetřování nemocných účastny býti mohou, stalo se opatření to, že ze stávajícího velkého pokoje, kde dříve 4 postele stávaly a teď nepotřebnými se staly, zřízeny byly 2 pokoje menší, které také upraveny a pronajmuty jsou. Ke kroku tomuto považovalo se obec. zástupitelstvo dle znění věnovací listiny za úplně oprávněna.
Co však poznamenáno v tom, že pro případ by žádného písemného ujištění pro dům chudých nestávalo, purkmistrovský úřad potřebné kroky zařídil aby nadace tato písemně ujištěna byla, dlužno připomenouti, že nadace tato výnosem velesl. ck. místodržitelství ze dne 13. srpna 1865 čís: 37814 schválena jest a od r. 1865 již stává.
….
Dle nahoře připomenutého jest vidno, že třeba jest jen vys. schválení nadace pro ošetřování nemocných, ku kteréžto nadační listině návrh přiložen jest ...
V Smiřicích dne 8. listopadu 1884
z jiného dopisu
… nyní na nadaci pro „dětskou zahrádku a opatrovnu“ změněna jest a kterážto přeměna vysoceslavným ck. místodržitelstvím výnosem ze den 25. února 1887 povolena byla, ...
-------------
Vysoceslavné c.k. místodržitelství v Praze !
Zástupitelstvo Smiřice předložilo sl. c,k. okres. hejtmanství ve Dvoře Králové přípisem ze dne20. března 1882 čís: 354 návrh darovací listiny, kterou ku zřízení nemocnice pro naše město pan Adolf Ignác Mautner, rytíř z Markhofu v obnose 10000 zl. rak renty v státním úpisu ddto. Vídeň 1. května 1881 čís. 30.719 nadal, k vysokému schválení.
Mezi tím však zřízena byla všeobecná okresní nemocnice císaře Františka Josefa v Jaroměři a od zřízení naší nemocnice toliko dva případy se staly, že jmenovaná nemocnice použita býti mohla. Z toho vysvítá, že zařízení zvláštní nemocnice v naší obci, není nikterak nutná potřeba. V souhlasu se štědrým dárcem a zakladatelem jest i měst. zástupitelstvo stejného smýšlení, tento základní kapitál k nějakému jinému, obci prospěšnějšímu účelu převésti a věnovati.
Liduilností výše jmenovaného p. Ad. Ig. Mautnera … byly jsme obštastněni a vždy obdarování již od r. 1865 chudobincem a zvláštním nadačním kapitálem, jakož i nadací „Giselinou“, ... 21. května1875, založena ku dni sňatku Její císařské Výsosti arcivévodkýně Gisely obnosem 6000 zl., kterých úroky každoročně o Velikonocích a Vánocích; mezy obyvatele chudobince rozdány bývají.
V čem se nám hlavně však skromných a nuzných prostředků zcela nedostává a čeho obyvatelstvo citelně postrádá, jest na prvním místě dobročinný ústav mateřské školy a opatrovny, kteréžto ústavy schopny jsou srdce maličkých nejutlejších pro Boha, císaře a lidskost vzdělávati, šlechtiti; a těmto dvěma ústavům, měl by se tedy pro budoucí časy svrchu jmenovaný fond převésti a věnovati.
Poněvadž nadace na zřízení nemocnice veleslavným ck. místodržitelstvím doposud potvrzena není,
prosí v úctě podepsané zástupitelstvo města Smiřice, jakož i šlechetný lidumil a dárce řečeného fondu co nejsnažněji:
Vysoceslavné c.k. místodržitelství, ráčiž přeměnění státního dluž. úpisu na nadaci obmýšlenou, blahosklonně povoliti, načež pak takto přeměněné nadační listiny ku vysokému schválení předložíme.
Dosud nestvrzený list nadační na zřízení nemocnice a opis stát. dluž. úpisu jest přiložen.
V Smiřicích dne 1. listopadu 1886
Purkmistr: Valášek
-------------
Výpis ze školní kroniky
… ve schůzi obec. zastupitelstva dne 24.3.1887 zvoleni byli do komitétu, jemuž uloženo konečně uskutečnění a zřízení opatrovny následující pánové: Valášek Josef, purkmistr, Hojný Josef, městský radní, Herscher Ignác, c.k. vrchní správce c.k. velkostatku, Malburg Albert, továrník, Skořepa Petr, ředitel školy a Schiefner Jan, místní školdozorce.
-------------
Protokol
sepsaný v městské radnici 12.II t.r. u přítomnosti podepsaných.
Předmětem jest pronajmutí stavby chudobince a opatrovny v Smiřicích za následujících podmínek.
I. Stavba musí se předně provésti dle předloženého stavebního nákresu na prázdném místě za dosavadní starou budovou, jak z přiloženého polohopisného plánu viděti.
II. Pachtýři ponechají se obě staré budovy č. 111 a 112 jak stojí a leží, kteréžto zbourati, získaný z nich material odstraniti, a místo zplanyrovati bude povinen.
III. Získaný z těchto staveb hmot může se. pokud je zdravý a vyhovuje předpisům v rozpočtu obsaženým, v nové stavbě použiti, musí však, než se zpracuje, komisi zhlédnout, a schválen býti.
IV. Získaný, s vápnem smíšený rum ze starého chudobince musí se k zavážení vnitřní prázdnoty nové stavby až pod podlahy upotřebiti.
Za použití a upotřebení obou výše zmíněných budov, vyjma inventárního nábytku, v předních 2 sednicích a mramorové desky pamětní v průčelí domu odpočítá se z projektovaného obnosu 3000 zl. ….
-------------
Protokol
sepsaný na schůzi ob. zást. 24. února 1888 za přítomnosti 16ti členů – usnesení:
v příčině stavby nového chudobince spojeného s opatrovnou na místě nynějšího chudobince č.p. 111 a k účelu tomu koupeného domku č.p. 112 ve Smiřicích … dle nákresu a rozpočtu ve výši 14.722 zl. 47 kr. …
-------------
Za příčinou sestavení „pamětní listiny“, která vložena bude do základního kamene chudobince, zasílal 2. srpna 1888 Petr Skořepa dotazník smiřickým spolkům.
Otázky zněly: 1. jméno spolku, 2. kdy byl spolek založen, 3. kolik má členů, 4. jméno předsedy.
-------------
Zakládací listina,
podepsána při slavnosti položení základního kamene k chudobinci a dětské opatrovně města Smiřic dne 19. července 1888
(přepsáno jen z přípravného textu)
Roku 1865 daroval rodnému městu svému Smiřicům šlechetný lidumil Vysokorodý Pán, pan Adolf Ignac Mautner, rytíř z Markhofu se svou spanilomyslnou chotí paní Julií Marcelinou Mautnerovou z Markhofu rodný domek č. 111 s 2000 zl. jistiny za útulek chudým města tohoto ddto Vídeň, 24. února 1865. Chudobinec byl založen a základní kapitál rozmnožil dobrodušný dárce ještě 2000 zlatovou obligací ddto Vídeň 30. července 1870 a ku poctě a slávě zasnoubení Její císařské Výsosti paní Arcivévodkyně Gisely v roce 1873 opět 6000 zl. jménem nadace k vánočnímu a velikonočnímu podělování chudých domu toho.
Dar ten obdržel jméno „nadace arcikněžny Gisely“, ddto Vídeň 21. května 1875.
Velikomyslný dobrodinec ten daroval na to r. 1880. se svoji dobrotivou chotí dalších 10.000 zl. v státních úpisech ku založení chudobince města Smiřic, které však s povolením dárcovým obráceny býti mohly ku založení a vydržování dětské opatrovny ddto Vídeň 13. dubna 1887.
Nedosti na tom, že šlechetný rodák náš tolik již městu daroval, toužil a přál sobě důkladný dům svému účelu úplně vyhovující příbytek pro chudé zbudovati a k cíli tomu ještě sousední dům č. 112. od vlastníka Jana Vachka, c.k. poštovního sluhy za obnos 2600 zl. zakoupil, nový plán na chudobinec a opatrovnu zhotoviti dal a k tomu obnos 14.000 zl. r.č. nejdobrotivěji darovati ráčil, s tou jedinou skromnou žádostí, aby budova ta nesla jméno „Její Císařské a Královské Výsosti Paní Arcivévodkyně Gisely“ a posvěcení aby se stalo v 40. jubilejní rok panování našeho císaře a krále Jeho Veličenstva Františka Josefa I. dne 2. prosince 1888.
Městská rada nemeškala přání tomu vyhověti a podala ihned poníženou žádost k trůnu Nejjasnějšího Zeměpána, kteráž zajisté vyslyšení dojde.
Stavba budovy této zadána byla dne 28. dubna 1888. cestou ofertní p. Josefu Valáškovi, staviteli a toho času purkmistrovi města toho za obnos14.360 zl. a započato stavbou v měsíci červnu 1888.
Dnes, kdy položen jest základní kámen s nápisem: Základní kámen položen d. 19.8.888 budiž pro věčnou památku tuto poznamenáno, za kterých zeměpanských i obecních úřadů se stal.
Pročež prohlašujeme tímto:
text Zakládací listiny je dole
-------------
Pozvání.
Zítra, tj. dne 20.října b.r. bude po uplynutí tříleté doby ručení, přijímati stavba, nového zdejšího chudobince, od nájemce stavby p. Josefa Valáška. K přijímání tomuto žádám ct. komisi od sl. obec. zastupitelstva k tomu cíli zvolenou, aby se … sešla.
Ve Smiřicích dne 19. října 1892. Starosta Hojný Pan Crha Josef, Michal Josef, Motyčka Jan, Valášek Josef
-------------
Z důvodů stálých nejasností, pro vytvoření nadačních listin ze Smiřic na okres a opačně, putovala čilá korespondence. Některé listiny se ztratily a musely se vytvořit opisy.
Slavné c.k. okresní hejtmanství ve Dvoře Králové!
Ku ct, tamnímu výměru ze dne 5. června b.r. čís.14801, týkající se doplnění spisů nadace Mautnerové opatrovny a chudobince zde vyprošujeme si lhůtu do konce t.m., neboť pro stále rostoucí nával prací kancelářských nebylo doposud lze ct. tamnímu nařízení vyhověti.
Na opisech dotýčných listin se již pracuje.
Ve Smiřicích, dne 23. června 1897. Starosta Hojný
Vpravo
je razítko C.K. okresní hejtmanství v Králové Dvoře n/L. ze dne 2. června 1903. - a stále se řeší nějaké nejasnosti dodatků nadací.
-------------
Nadační listina.
Opis překladu nadační listiny z roku 1898.
Starostenský úřad ve Smiřicích dne 10. března 1899. Razítko: Krajinské město Smiřice
Starosta Josef Hojný, Městský radní Johann Juliš,
Obecní výbor Albrecht Malburg a Josef Valášek. Měšťané jako svědci Venzel Kotland a Josef Lefnar.
-------------
C. k. místodržitelství výnosem z 19. června 1906 opravilo a schválilo přiložený opis návrhu
-------------
C.k. okresnímu hejtmanství ve Dvoře Králové odpovídáme že nynějším protektorem nadací Mautnerových ve Smiřicích založených jest nejstarší mužský člen rodiny Mautnerové pan Victor Mautner rytíř z Markhofu velkoprůmyslník ve Vídni.(St. Marx.)
Dále sdílíme že márnice při chudobinci Mautnerovém zde postavená, nachází se na dílci zahradního pozemku této nadací patřícím, a sice na dílci pozemku číslo katastru 194. Purkmistrovský úřad v Smiřicích,dne 13. února 1906. Starosta Hojný ku zřízení chudobince ve Smiřicích.
-------------
Návrh nadačního listu o nadaci .. na zřízení dětské zahrádky pro Smiřice byl po úpravě místodržitelským výnosem z 25. ledna 1908 č. 11.940 schválen.
-------------
Nadační list, datovaný 2. května 1906 - první strana.
Druhá strana dokumentu.
Třetí strana dokumentu.
1861 jmenovalo město Smiřice svého rodáka průmyslníka Adolfa Ignáce Mautnera rytíře z Markhofu z vděčnosti za jeho velká dobrodiní, která chudému obyvatelstvu prokazuje, svým čestným měšťanem.
24. února 1865 věnoval rodnému svému městu Smiřicům městský chudobinec dobrodinec a lidumil Adolf Ignác Mautner, rytíř z Markhofu. Vystavěl jej svým vlastním nákladem na místě dřívějšího svého rodného domku čp. 111, bývalé t. zv. staré pálenky. Zřídil v ní 8 větších obytných místností a jednu nemocnici. Podle určení svého dárce měl býti tento dům útulkem a posledním obydlím chudých obyvatelů smiřických, ke kterémuž účelu připojil i nadační listinu zl 2000.-.
Rozpočet ústavu chudých na rok 1883 – příjem 166 zl, vydání 166 zl.
17.června 1883 konána slavnost pojmenování ulic města Smiřic v rodném domku Adolfa Ignace Mautnera rytíře z Markhofu. Slavnostní řeč přednesl Petr P. Skořepa. ….. ulice vedoucí k Mautnerovu chudobinci „Mautnerova ulice“
Rozpočet ústavu chudých na rok 1884 vykazoval: příjem 200 zl, vydání rovněž 200 zl.
20. dubna 1884 při vyznamenání stříbrným záslužným křížem s korunou věnoval rodák smiřický Josef Gabriel, dílovedoucí v pivovaře St. Marxském, náležejícím Ad. Ing. Mautnerovi, rytíři z Markhofu, chudým smiřickým 100 zl a školní mládeži 50 zl.
25. února 1887 výnosem místodržitelství v Praze č. 14.639 schválena nadace Mautnerova pro ošetřování a výchovu mládeže v opatrovně a dětské zahrádce se základním jměním 10.000 zl.
20. dubna 1887 zemřela ve Vídni choť Adolfa Ignáce Mautnera, rytíře z Markhofu, Julie Marcelina Mautnerová, rozená Kadicová, spoluzakladatelka zdejšího chudobince. Smuteční prapory, soustrastné telegramy a slavné smuteční bohoslužby byly projevem úcty, lásky a vděčnosti k zesnulé veliké dobrodějce smiřické.
K uctění památky její věnoval A. Mautner 200 zl na rozdělení místním chudým.
26. července 1887 sděluje Adolf Ignác Mautner, rytíř z Markhofu, že zřídí novou budovu pro městský chudobinec a opatrovnu, což obecní zastupitelstvo s vděčností přijímá zároveň s vroucím přáním , aby dobrotivé nebe prodloužilo šlechetnému dobrodinci a lidumilu blažené dny jeho života, by dílo své ku potěše vděčných občanů záhy spatřiti mohl.
19. srpna 1888 byl slavnostně položen základní kámen k Mautnerovu chudobinci a dětské opatrovně. Do základního kamene vložena zakládací listina, běžné peníze a současné noviny.
Zakládací listina zní:
„V čtyřicátém roce slavného panování našeho milého zeměpána Jeho Veličenstva Františka Josefa I., císaře rakouského a krále českého, za správy zemské svobodného pána barona Krause a cís. místodržitele království českého a c.k. okresního hejtmana královédvorského Krištofa Hotovce, pak c.k. okresního soudce jaroměřského J. Hejny vedly správu obecní následující osoby: Josef Valášek, starosta města a majitel domu čp. 104, Josef Hojný, I. městský radní a majitel čp. 11, III. radní Jan Čeněk, koželuh a majitel domu čp. 91. C.K. velkostatek zastupoval virilním hlasem Ignác Herrscher, vrchní správce panství smiřického, hořiněvského a Cerekvice, správcem důchodu byl Josef Mařánek, čp. 1, panským a městským lékařem byl MUDr. Antonín Hrubý a na fundaci hraběcí Marie Terezie z Gastheimu byl Jan Nep. Mitiska, 80iletý jubilejní farář zámecký a c.k. zádušní pokladny kontrolor. Ve správě duchovní sekretář byl důstojný Alois Nývlt, děkan a biskupský sekretář v Holohlavech a P. Jan Čapek, kaplan. Na šestitřídní škole obecné působili. Petr Pavel Skořepa, čestný ředitel a substitut cís. kr. okresního inspektora škol, pak Karel Fürst, Hynek Cerman, učitel, podučitel Karel Svatoš a Karel Štěrba a prozatímní podučitel Jan Beran. V městské spořitelně byl kanceláře účetní Josef Červinka a Alois Kudrnáč městským tajemníkem. Poštovní úřad vedla Františka Horáková, poštovní posel Jan Vacheck, telegrafní úřad zastával Josef Frank a přednosta dráhy byl Tomáš Charvát.
Téhož času byly v našem městě následující vlastenecké spolky:
I. nejstarší byl pěvecký spolek „Hanka,
II. dobrovolný spolek hasičů , založen od Jana Pavla Kučery, c.k. důchodního r. 1882.
III. živnostenský spolek, založen r. 1882, prvním předsedou byl Jan Juliš ( Poznámka kronikáře: založen byl v r. 1862, v r. 1882 byl obnoven ).
Ze závodů průmyslových budtéž zde jmenovány lihovar firmy Ed. A. Malburg a syn, majitelé čp. 6 a 7., c.k. pivovar a cihelna, c.k. cukrovar v nájmu Jindř. Beniese z Vídně, umělý válcový mlým Šimona Kleina a synů, lékárníkem byl Josef Červinka.
Se základní listinou touto vkládají se zároveň do základního kamene na věčnou památku běžné mince rakouské měny ( 9 ) a noviny.
Ve Smiřicích dne 19. srpna 1888. Podpisy:
Josef Valášek, starosta, Josef Hojný, I. městský radní, Jan Juliš, II. městský radní a předseda dobrovolného sboru hasičů, Josef Andrejsek, člen obecního zastupitelstva a předseda pěv. jednoty „Hanka“, Josef Lefnar, velitel sboru dobrovolných hasičů, Vincenc Slezák, člen měst. zastupitelstva a dohlížitel školní a Alois Kudrnáč- městský tajemník.
15. října 1889 byla vysvěcena budova Mautnerova chudobince a školy mateřské, postavená nákladem 16.514 zl 55 kr. Dobročinný zakladatel její Ad. Ign. Mautner, rytíř z Markhofu daroval 200 zl na bohatou hostinu, 200 zl chudé mládeži školní a 100 zl pro chudé města. Školní dítky obdržely ihned 100 zl v nových stříbrných desetnících a druhých 100 zl dáno za základ pro obecní kuchyni. k čemuž přidal Albrecht Malburg, továrník zdejší, též 100 zl a obecní zastupitelstvo na počest šlechetného dárce vídeňského založilo nadaci 1 000 zl k udržování nově zřízeného dobročinného ústavu „Mautnerovy obecní kuchyně“.
Z hradeckého Okresního archívu - dokumenty spolku Hanka:
Smiřice 22. září 1889
Den 15. října zustane nám pamětihodným neb přijel z Vídně do Smiřic p. Mautnera nejstarší syn Karel aby byl přítomen vysvěcení chudobince kteréž vykonal hradecký kanovník pan Hampl, přičemž zapěl spolek náš: Píseň sv. Vojtěcha, Hospodine pomiluj ny.
1889 Rozpočet ústavu chudých na rok 1889: příjem i vydání 167
2. prosince 1889 otevřena a svému účelu odevzdána mateřská škola zdejší za přítomnosti všech členů místní školní rady. Pěstounkou zvolena sl. Laura Feltlová z Černožic s roč. služným 400 zl, bytem o 1 světnici a 1 komoře v chudobinci. Do školky zapsáno bylo 39 dítek.
9. prosince 1889 zahájila činnost místní Mautnerova obecní kuchyně a sytila denně 50 školních dítek a 20 městských chudých živným obědem. Protektorkou byla Stanna Malburgová, předsedkyní Hedvika Herrscherová a Růžena Valášková jednatelkou.
22. prosince 1889 došla poslední zásilka největšího dobrodince smiřického Adolfa Ignáce Mautnera z Vídně ke Štědrému večeru chudým školním dítkám smiřickým, a to: 12 obleků pro chlapce, 12 obleků pro dívky, 12 párů botek, 18 párů střevíců, 48 deštníků, 9 kartonů rozličných krásných předmětů, 10 zl na ozdoby vánočního stromku a 50 zl místním dospělým chudým.
Když ve Smiřicích 24. prosince 1889 na Štědrý den o nadílce při vánočním stromku vzpomínali podělení svého dárce ve Vídni, v posvátné této chvíli duše jeho se vznášela již k nebes výšinám, Adolfa Ignáce Mautnera, rytíře z Markhofu nebylo již mezi živými. Odešel v ctihodném stáří 88 let a jen šlechetné činy jeho, láska a vděčnost smiřických zůstaly u vděčné vzpomínce.
Pro věčnou paměť šlechetného dobrodince a rodáka našeho města vepsáno je do této knihy i několik dat o jeho životě a jeho činnosti.
Adolf Ignác Mautner, rytíř z Markhofu narodil se 7. února 1802 v domku čp. 111. Byla to stará pálenka, jež patřila c.k. komornímu panství Smiřice – Hoříněves. Tuto pálenku měli v nájmu rodiče jeho Israel a Terezie Mautnerovi.
V roce 1834 najal Abraham ( později pokřtěný na jméno Adolf Ignác ) Mautner, vrchnostenský pivovar a panskou vinopalnu v zámku smiřickém.
Po největším požáru smiřickém r. 1839 vynikl již tento dobrodinec ve skutcích milosrdenství k pohořelým nešťastníkům a po delší dobu přes 80 trpících spolubližních každé poledne živným obědem nasycoval a i nemocným pokrmy domů posílal.
Když poté vrchnost pivovar ( na 40 sudů ) sama převzala, odebral se r. 1840 Abraham Mautner s manželkou a dcerami do Vídně a tam přestoupil s celou rodinou k církvi římskokatolické a přijal na křtu v kostele sv. Rocha na předměstí Landstrasse jméno Adolf Ignác, manželka jeho, rozená Kadichová ze Semil, Julie Marcelina ( narozená r. 1810, zemřela ve Vídni 21. dubna 1887. )
Učiniv mnohé vynálezy v oboru pivovarství a proslaviv se skutky lidumilnými byl vyznamenán řádem Františka Josefa a železné koruny a tím povýšen do stavu šlechtického. Ani v době povýšení nezapomněl svého rodiště a do pravé poloviny svého rytířského znaku přijal znak města Smiřic. Heslem jeho bylo „Pilnost a vůle“.
Věren svému heslu nabyl velikého bohatství a stal se záhy majitelem velikého pivovaru v Simmeringu u Vídně, velkostatku Hodkov a mnohých velikých továren a průmyslových závodů.
V r. 1861 jmenovalo město Smiřice rytíře Mautnera svým čestným měšťanem. Z vděčnosti zakoupil poté od smiřické vrchnosti svůj rodný domek čp. 111, bývalou starou pálenku a velikým nákladem nově přestavěl, zřídiv v ní 8 větších obytných místností a jednu nemocnici. Celou pak zařízenou budovu daroval 24. února 1865 rodnému městu svému Smiřicům. Tímto šlechetným skutkem stal se Adolf Ignác Mautner, rytíř z Markhofu s chotí svou Julií Marcelinou prvním velikým dobrodincem města, zvláště když prohlásil, aby dům tento byl útulkem a posledním obydlím chudých a chorých obyvatelů smiřických, ke kterémuž účelu připojil státní jistinu 2000 zl.
Když mu město Smiřice za tento veliký dar svou vděčnost projevovalo, slíbil šlechetný lidumil, že ve vhodných dobách k rozmnožení základního jmění na Mautnerův chudobinec milerád vzpomene.
Příležitost k tomu naskytla se brzy. K oslavě a poctě zasnoubení arcivévodkyně Gisely věnoval Adolf Ignác v r. 1873 nadaci 6000 zl k vánoční a velikonoční nadílce chudých tohoto domu a rozmnožil její hodnotu opět velikomyslný tento dobrodinec i r. 1886, když se svou dobrotivou chotí daroval chudobinci 10.000 zl ve státních úpisech. Tento veliký odkaz s povolením dárcovým určen pak k založení a vydržování dětské opatrovny s datem ve Vídni dne 13. ledna 1887.
21. dubna 1887 zemřela šlechetná choť dobrodincova Julie Marcelina Mautnerová z Markrhofu.
Byť milý rodák a mecenáš smiřický tolik již pro své rodné město učinil, přece ještě neustal. na mysli mu tanula nová nádherná budova smiřického chudobince, plně svému účelu vyhovující. K tomu účelu koupil sousední dům čp. 112 a nákladem 15.000 zl byla vystavěna v r. 1888 nová budova: Mautnerův městský chudobinec a dětská opatrovna.
Do základního kamene vložena byla 19. srpna 1888 pamětní listin, podepsaná starostou města Josefem Valáškem a jinými čelnými občany města, s 9 běžnými penízy a novinami.
Adolf Ignác Mautner rytíř z Markhofu ač vzdálen svého rodiště, v mysli své často vzpomínkami do něho zalétal. Vzpomínal na své dětství, na dobu svého učení u Jana Valáška, mistra řeznického, na dobu přesídlení do Vídně, na výzkumy své v oboru kvasném, na rozmach svého jmění, na své šlechtictví. A při tom všem nezhrdl, nezpyšněl. Rád se hlásil k svým rodákům, rád se vítal mezi své, zvlášť v r. 1880 v září pobyl ve Smiřicích, aby se potěšil se svými známými a všude byl ctěn a vážen.
24. prosince 1889 klidně zesnul oplakáván svou rodinou i četnými přáteli, jejichž vděčnost trvá stále. ještě v poslední své vůli odkázal 1000 zl smiřické chudině a 500 zl. obecní kuchyni Mautnerově. Zemřel v ctihodném stáří 88 let.
Smiřice a smiřičtí chudí obyvatelé mají na velikého dobrodince svého Adolfa Ignáce Mautnera rytíře Markhofu nejkrásnější památku, jež přetrvá věky.
Věčná budiž mu čest !
3. ledna 1890 konána ve zdejším chrámu Páně smuteční bohoslužba za velikého dobrodince smiřického Adolfa Ignáce Mautnera rytíře z Markhofu, který ve Vídni dne 24. prosince 1889 zemřel. V kostele přítomny byly veškeré spolky a korporace města, obecní zastupitelstvo, úřednictvo, všechna školní mládež a veliké množství občanů smiřických. Při reguiích zapěno bylo zpěv. spolkem „Hanka“, jehož čestným členem zesnulý byl, velké Lablerovo reguiem.
13.března 1890 jmenovalo obecní zastupitelstvo smiřické pro osvědčenou dobročinnost a lidumilnost k zdejší chudé mládeži a chudým města vůbec čestnými měšťany:
Karla Mautnera, rytíře z Markhofu ve Vídni,
Jiřího Mautnera, rytíře z Markhovu ve Vídni,
Ludvíka Mautnera, rytíře z Markhofu ve Vídni a
Albrechta Malburga, továrníka ve Smiřicích.
3. prosince 1890 usneslo se obecní zastupitelstvo, aby v Mautnerově obecní kuchyni bylo denně podělováno obědy 45 chudých školních dětí a 40 chudých obyvatelů města. Správu této kuchyně má na starosti zvláštní komitét, již v roce minulém zvolený.
1890 Na Mautnerovu obecní kuchyň darovali Jiří Mautner, rytíř z Markhofu s chotí Charlottou ve Vídni dar 1000 zl.
1891 K vánoční nadílce pro místní chudé daroval Jiří Mautner z Floridsdorfu 150 zl.
1892 Rozpočet ústavu chudých: příjem 916 zl 58 kr, vydání 898 zl 45 kr, přebytek 18 zl 13 kr.
1892 V listopadu byla vystavěna a přijata místnost pro Mautnerovu obecní kuchyň, přestavěná z dosavadní maštale městského hostince nákladem zl 369,15.
1892 Na vánoční nadílky daroval Karel Mautner rytíř z Markhofu 50 zl pro chudé obyvatele města mimo chudobinec a Jindřich Mautner z Markhofu ve Floridsdorfu 150 zl částečně pro chudé v chudobinci a částečně pro Mautnerovu obecní kuchyň.
1892 V témže roce byla zavedena v Rakousku měna korunová.
1893 Rozpočet ústavu chudých: 866 zl 58 kr, vydání 799 zl 83 kr, přebytek 66 zl 75 kr.
1893 K vánoční nadílce pro zdejší chudé darovali Jindřich Mautner z Floridsdorfu 150 zl a Karel Mautner z Vídně 50 zl.
1894 Rozpočet ústavu chudých: 866 zl 8 kr, vydání 7854 zl 58 kr, přebytek 2 zl.
6. a 7. ledna 1894 konáno v sále hotelu „Andrejsek“ za vedení sl. Laury Feltlové slavnostní představení dítek z opatrovny. Výtěžek 39 zl 31 kr věnován na pořízení pomůcek pro opatrovnu.
1895 Rozpočet ústavu chudých: příjem 771 zl 50 kr, vydání 672 zl 58 kr, přebytek 98 zl 92 kr.
4.prosince 1895 založil Karel Ferdinand Mautner, rytíř z Markhofu, nadaci 20.000 zl, z jejíž úroků má býti rozdíleno každodenní stravné chudým v Mautnerově městském chudobinci.
Nadace vejde v život v rok 50 výročí vlády císaře Františka Josefa (r.1898).
1896 Rozpočet ústavu chudých: příjem 671 zl 58 kr, vydání 671 zl 58 kr.
1896 V září odkázal zemřelý čestný měšťan smiřický Karel Ferdinand Mautner, rytíř z Markhofu ve Vídni 500 zl pro zdejší ústav chudých.
1897 Rozpočet ústavu chudých: příjem 686 zl 58 kr, vydání 686 zl 58 kr.
1898 Rozpočet ústavu chudých: příjem 684 zl 56 kr, vydání 684 zl 56 kr.
V září 1898 byl dostavěn obecní domek na „malé obci“ čp. 210, na jehož stavbu darovalo smiřické obci ředitelství Spořitelny Smiřické k Oslavě padesátiletého jubilea panování císaře a krále Františka Josefa I. částku 3 000 zlatých. Dům tento byl zbudován k účelům dobročinným, tj. jako městský chudobinec k bezplatnému ubytování chudých zdejších příslušníků. 1. místnost v tomto domě určena jest pro případné onemocnělé nakažlivými nemocemi.
1898 Rozpočet ústavu chudých: příjem 684 zl 56 kr, vydání 684 zl 56 kr.
1900 Rozpočet ústavu chudých: příjem 814 zl 56 kr, vydání 631zl 56 kr, přebytek 183 zl.
1900 Pro chudé v chudobinci daroval Jiří Mautner 150 zl a na vánoční stromek prelát P. Dominik Filip 10 zl.
1901 Rozpočet ústavu chudých: příjem K 1629,12, vydání K 1057,12, přebytek K 572.
1902 Rozpočet ústavu chudých: příjem K 1629,12, vydání K 961,- , přebytek K 668,12.
1902 K vánocům daroval špitálníkům z chudobince Jiří Jindřich Mautner z Marrkhofu K 300,-.
1903 Rozpočet ústavu chudých: příjem K 1629,12, vydání K 894,- , přebytek K 735,12.
29. listopadu 1903 věnoval jako obvykle Jiří Jindřich Mautner z Markhofu pro chudé v chudobinci K 300,- jako vánoční dar.
1904 Rozpočet ústavu chudých: příjem K 1169,12, vydání K 1002,50, přebytek K 166,62.
15. května 1904 zemřel ve Vídni šlechetný dobrodinec města našeho a zároveň čestný měšťan města Smiřic Jiří Jindřich Mautner, rytíř z Markhofu; ve své závěti odkázal zdejšímu nadačnímu chudobinci základní jistinu K 4000,-, z níž úroky každoročně o vánocích mezi špitálníky Mautnerova městského chudobince rozděliti se mají. Mimoto věnoval ještě K 400,- s určením pro chudé města Smiřic.
1905 Rozpočet ústavu chudých: příjem K 1369,12, vydání K 1194,50, přebytek K 174,62.
1906 Rozpočet ústavu chudých: příjem K 1369,12, vydání K 1364,-, přebytek K 5,12.
1907 Rozpočet ústavu chudých: příjem K 1469,12, vydání K 1436,50, přebytek K 32,62.
1908 Rozpočet ústavu chudých: příjem K 1656,63, vydání K 1591, přebytek K 65,63.
17. září 1908 věnoval Viktor Mautner, rytíř z Markhofu na památku 10. výročí úmrtí svého otce K. F. Mautnera z Markhofu místním chudým K 500,-.
1909 Rozpočet ústavu chudých: příjem K 1460,07, vydání K 1345, přebytek K 115,07.
12. ledna 1909 byl jmenován šlechetný dobrodinec lidumil, nynější protektor Mautnerova městského chudobince Viktor Mautner, rytíř z Markhofu čestným měšťanem zdejšího města.
1910 Rozpočet ústavu chudých: příjem K 1460,07, vydání K 1291,-, přebytek K 169,07.
1910 V únoru byla péčí pěstounky mateřské školky sl. Laury Feltlové uspořádána slavnost na paměť dvacetiletého trvání místní mateřské školky.
1910 V září zaslal Viktor Mautner z Markhofu ve Vídni na paměť výročního dne úmrtí svého otce K. F. Mautnera z Markhofu dar K 500,-, kterýžto dar byl 100 místním chudým rozdělen.
1911 Rozpočet ústavu chudých: příjem K 1499,15, vydání K 1495,-, přebytek K 4,15.
1912 Rozpočet ústavu chudých: příjem K 1409,15, vydání K 1399,-, přebytek K 10,15.
1912 V květnu zavázal se Viktor Mautner z Markhofu zaplatiti částku K 1088,- jménem poplatků z nadací Mautnerových.
1913 Rozpočet ústavu chudých: příjem K 1667,31, vydání K 1337,-, přebytek K 330,31.
1914 Rozpočet ústavu chudých: příjem K 1867,31, vydání K 1785,31, přebytek K 82.
V červenci 1914 byla zadána přístavba k obecnímu domku na obci čp. 210, v němž je umístěna Mautnerova obecní kuchyně pro chudé,zednickému mistru Karlu Voltovi za částku K 5 174,90 se slevou 3 – 5 procent a s upotřebením materiálu z rozbourané ( témže roce) obecní stodoly. Do 1. října tohoto roku má býti stavba hotova.
1915 Rozpočet ústavu chudých: příjem K 1867,31, vydání K 1773,31, přebytek K 94,-.
1916 Rozpočet ústavu chudých: příjem K 1860,95, vydání K 1905,95, schodek K 45,-.
1917 Rozpočet ústavu chudých: příjem 2454,79 K, vydání 2073,95 K, přebytek 380,84 K.
7. března – 7. května 1917 uzavřena v důsledku vyčerpání zásob topiva zdejší škola mateřská.
1918 Rozpočet ústavu chudých: příjem 2954,39 K, vydání 2877,88 K, přebytek 376,51 K.
1919 Rozpočet ústavu chudých: příjem 4458,75 K, vydání 3073,- K, přebytek 1385,75 K.
1920 Rozpočet ústavu chudých: příjem 3954,- K, vydání 4110,- K, schodek 156,- K.
1921 Rozpočet ústavu chudých: příjem 9828,79 K, vydání 9840,- K, schodek 11,21 K.
1922 Rozpočet ústavu chudých: příjem 15 233,44 Kč, vydání 13 494,- Kč, přebytek 1739,44 Kč.
1923 Rozpočet ústavu chudých: příjem 15 239,75 Kč, vydání 14 314,- Kč, přebytek 925,75 Kč.
16.listopadu 1923 utrpěla pěstounka místní školy mateřské sl. Laura Feltlová pádem se stolu zavěšujíc předmět na zeď, dvojí zlomeninu kosti loketní. Po vyléčení onemocněla opět zánětem plic. Po uzdravení při vysokém stáří jejím 76 let nebyla s to úřad pěstounský zastávati a škola mateřská byla po celý zbytek škol. roku 1923 – 24 uzavřena.
1924 Rozpočet ústavu chudých: příjem 13 331,37 Kč, vydání 13 286,- Kč, přebytek 45,37 Kč.
1925 Rozpočet ústavu chudých: příjem 13 862,34 Kč, vydání 14 006,- Kč, schodek 143,66 Kč.
Od 12. ledna do 28.února 1925 uděleno bylo 100 dětem komitétem pro stravování chudiny vůbec a školní mládeže zvláště ve zdejší Mautnerově obecní kuchyni 2 100 obědů.
5 srpna 1925 zemřela zasloužilá pěstounka na zdejší škole mateřské Laura Feltlová v 78 letech svého věku. Zesnulá byla první pěstounkou na mateřské škole smiřické, kde 39 let zdárně působila. pro milou a skromnou povahu svou vepsala se do vděčné paměti dospělých i dětské drobotiny.
Všichni ji měli rádi.
Vpravo:
hrob s textem ,,Laura Feltlová učitelka mateřské školy", je umístěn vlevo u vchodu na hřbitov ve Smiřicích.
1926 Rozpočet ústavu chudých: příjem 13 221,59 Kč, vydání 13 042,- Kč, přebytek 179,59 Kč.
Od 11. ledna 1926 do konce února byla v činnosti Mautnerova obecní kuchyně a obědy v ní udělovány kromě zdejším chudým příslušníkům též ob týden 95 místním školním dětem.
1927 Rozpočet ústavu chudých: příjem 13 546,- Kč, vydání 13 932,10 Kč, schodek 386,10 Kč.
V zimních měsících 1927 se v Mautnerově obecní kuchyni nevařilo; místnosti její byly zabrány pro nouzové ubytování několika obecních příslušníků.
Od 16. ledna do 25. února 1928 byla v činnosti Mautnerova obecní kuchyně, v níž byly poskytovány obědy kromě chudým zdejším příslušníkům též 76 dětem místních škol ( ob týden, každý týden 38 dětem ).
Od 16. ledna 1929 počala činnost Mautnerova obecní kuchyně, jež poskytovala obědy 81 dětem zdejší obecné a měšťanské školy a mimo to i řadě chudých smiřických příslušníků.
20. ledna 1930 počalo se vařiti v Mautnerově obecní kuchyni a živnými obědy bylo stravováno 48 smiřických chudých dětí a řada potřebných smiřických příslušníků.
31. prosince 1930 zrušen byl „Válečný podpůrný fond města Smiřic“ a jmění jeho Kč 801,65 převedeno do ústavu chudých.
Od 5. ledna do 28. března 1931 byla v činnosti Mautnerova obecní kuchyně, v níž mimo řadu starých chudých zdejších příslušníků bylo živnými obědy stravováno i 76 chudých smiřických dětí.
1. září 1931 byla přestěhována mateřská školka z dosavadních místností v budově Mautnerova městského chudobince do Masarykova domu sociální péče ( zbouraná malá školní budova, dnes na jejím místě stojí školní jídelna ), kde jí byly přikázány v přízemí 2 místnosti ( učebna a herna ) s příslušenstvím.
1. září 1931 zadány byly zednické a řemeslné práce jednotlivým živnostníkům po předchozím offertním řízení v budově Mautnerova městského chudobince. Přesídlením mateřské školy se v chudobinci uprázdnila totiž 1 velká místnost, z níž se přepážkou utvořily místnosti.
18. ledna – 9. dubna 1932 poskytovala Mautnerova obecní kuchyně obědy chudým zdejšího města, mezi nimiž bylo i 91 smiřických chudých dětí.
Před vánoci 1932 věnovala městská Spořitelna Smiřická Kč 12.000,- ve prospěch vyvařování v Mautnerově obecní kuchyni pro místní nezaměstnané
24. prosince 1932 na Štědrý den odpoledne bylo v zasedací síni městské radnice z příjmů chudinské komise obecní poděleno 63 dětí místní mateřské, obecní a měšťanské školy prádlem, šatstvem, obuví a potravinami. Rovněž řada starých a chudých příslušníků smiřických byla péčí obecní chudinské komise v tento den věcnými potřebami obdarována. (Rozdělení pomoci se každý rok opakuje – pozn. P. )
16. ledna – 28. března 1933 byla v činnosti Mautnerova obecní kuchyně, v níž se vyživovalo kromě místních chudých též na 90 dětí místních škol. Výbor místní Spořitelny Smiřické věnoval ve prospěch vyvařování pro místní nezaměstnané částku Kč 12.000,-.
22. září 1941 přejmenován byl dosavadní Mautnerův městský chudobinec na Městský chudobinec a Mautnerova ulice přezvána na Mlýnskou ( protižidovská akce ). Tyršův most přezván byl 1.12.1941 na Mozartův.
C. k. okresní finanční ředitelství v Hradci Králové 11.června 1908
Vyměřuje se poplatek z nadacího listu dne 13/VIII 1865 pod čís. 37814 schváleného a dodatku k němu schváleného dne 2/4 1907 kterýmž jmění věnováno
Vyznačení poplatků: Z úhrnku jmění (obligace k kursovní hodnotě 48509 a vkladu u spořitelny Smiřické per 1010 K 14 hal.) per 49519 K. 14 hal rovných per 49520 K.
8%ní poplatek s 25%ní přir. per 4952.- K.
-------
Město podalo v zákonné lhůtě proti poplatku stížnost:
...Jak z nadační listiny ze dne 10.3.1899 schválené c.k. místodržitelstvím v Praze ze dne 7. dubna 1899 … zřejmo jest, věnoval pan Karel Ferdinand Mautner z Markhofu, velkoprůmyslník ve Vídni … 40000 Korun … Kterážto věnovací listina dle zákona ze dne 5. června 1896 od kolku a poplatku jest osvobozena. …
10.9.1908 byla datována žádost na finanční okresní ředitelství o posečkání poplatku než se vyřeší stížnost.
Obrázek vpravo:
Upomínka z C.k. berního úřadu v Jaroměři na výše uvedenou částku ze dne 9. ledna 1909.
Na upomínku město odpovídá:
.. do platebního rozkazu tohoto podána byla včas stížnost k c.k. finančnímu okres. řiditelství v Hradci Králové současně též žádost o posečkání placení poplatků těchto do doby vyřízení stížnosti této. Vyřízení v této záležitosti doposud nás nedošlo a nevešel proto platební rozkaz ten ještě v moc práva. ...
Posečkání zaplacení bylo postupně na víckrát povoleno, úroky z prodlení se ale musí platit.
-------
Žádáme by obratem pošty bylo sem sděleno, jaký obnos k cíli vyměření poplatků byla by obec ochotna přijmouti co výlohy přestavby chudobince čp: 112 ve Smiřicích na nový chudobinec.
C.k. finančnímu úřadu v Jaroměři
s tím sdělením zpět, že obec zdejší nemůže zcela žádný obnos k cíli vyměření poplatků co výlohy přestavby chudobince Mautnerova ve Smiřicích přiznati, jelikož, jak jsme již oznámili veškeré výdaje na přestavbu tu vedl nyní již zvěčnělý p. Ad. Ignác Mautner rytíř z Makhofu ve Vídni, a výlohy ty jsou zde úplně neznámé.
18.8.1910
-------
C.k. okresní soud v Jaroměři dne 31. srpna 1910
Usnesení.
Povoluje se, aby se a základě nedoplatků c.k. berního úřadu v Jaroměři ze dne 29. srpna 1910 čís. 3307 ve složce čís. 112 pozemkové knihy Smiřické na dům čp. 111 nadace Adolfa Ignáce Mautnera …. zaznamenalo právo zástavní pro poplatkovou pohledávku c.k. finančního eráru v sumě 4952 Kor s 5% úrokem ode dne 21. září 1908. ...
-------
C. k. okresní finanční ředitelství v Hradci Králové, dne 29. dubna 1911.
C. k. finanční ředitelství v Praze rozhodlo výnosem ze dne 21. června 1911 … o Vaší stížnosti … takto: … poplatek činí 1288 K.
Proti této částce byla podána opět stížnost.
21. prosince 1911 byl odeslán dopis do Smiřic, kde byla částka opět snížena o 200 K, ale stížnosti nebylo vyhověno.
Město žádalo zaplatit 1088 K ve 4 ročních splátkách, berňák ale žádal 4 čtvrtletní splátky.
Městské obci Smiřické, okres Jaroměř.
C. k. finanční ministerstvo ve Vídni nevyhovělo výnosem ze dne 4. dubna 1912 žádosti vaší zaprominutí poplatku z nadace předepsaného (i upraveného na 1088 K) připomenuvši že o prominutí poplatku řádného, zákonitě předepsaného z milosti vpoplatkovém ustanovení není a není proto přípustným.
C.k. finanční zemské ředitelství v Praze bylo však zároveň zmoženo, ku eventuelní žádosti Vaší povoliti Vám ku zaplacení poplatku 4 roční splátky a to 1.května 1912 počínaje s prominutím úroků z prodlení.
C.k. finanční ředitelství v Hradci Králové dne 24. dubna 1912
C.k. finanční rada Režný
5. května 1912 bylo zpětně oznámeno že první splátka 272 K byla odeslána.
Text:
Následek chudoby ( = vysvědčení chudoby )
Na požádání dětí a sice: Josefy Bílz, Samuel Mauthner a Rosalie Mauthner pozůstalých po Jakubu a Kateřině Mautner, koželuh a bývalý majitel krámu č. 137 ve Smiřicích; jedině se potvrzuje že účelem zastupování jejich dědických nároků na shora uvedený krám č. 137 ve Smiřicích, podle pravdy a svědomitě se potvrzuje; že tito následkem vícero utrpěných nepředvídaných nešťastných úrazů bez jejich zavinění zcela zchudli a současně všichni bez veškeré podpory v nouzi žijí, ani příjem z anuit, kapitálu, práce a služeb nemají; následkem tělesných úrazů mohou si vydělati jen toliko, kolik činí zde úřední obvyklá obecná denní mzda.
Smiřice, 22. ledna 1842 Anton Chadima purkmistr.
Josef Zeman ve své knize uvádí jako purkmistra mezi léty 1828 - 1853 Antonína Choděru. Smiřická kronika také.
Dokument nahoře je opis, v místech kruhů bylo asi razítko.
1. „Nadace svob. pána barona Jana z Liebigů ve Smiřicích“ pro chudé města Smiřic. Úroky z nadace mají býti udíleny v den 16. července každého roku.
Nadační jistina činí k 1. lednu 1932 (i nadále k tomuto datu – pozn. P.) Kč 2.548,47
2. „Nadace Mautnerovy opatrovny ve Smiřicích“ činí … Kč 36.919,28.
3. „Nadace Adolfa Ignáce Mautnera“ pro chudé v chudobinci činí … Kč 4.000,-
4. „Nadace Dr. Otakara Jedličky.“ MUDr. Ot. Jednička byl městským lékařem zdejším a vlasteneckým spisovatelem; zemřel 27. června 1883. Ve dnech 6. a 7. září 1884 konána ve Smiřicích slavnost na počest Jedličkovu, při níž byl odhalen na místním hřbitově i pomník na rově jeho. Z čistého výtěžku této slavnosti přes 600 zl založena Jedličkova nadace pro vzorného chudého žáka školy smiřické („pro udělení chudému pilnému žáku z nejvyšší třídy obecné školy zdejší vystupujícímu, který některému řemeslu učiti se nebo odborné školy navštěvovati bude“), která se koncem každého školního roku uděluje.
Nadační jistina činí … Kč 1375,69.
5. „Nadace na udržování hrobky P. Jana Bohaboje Mitisky ve Smiřicích“ … Kč 915,97 .
6. „Nadace slč. Lambertiny Malburgové ve Smiřicích“ pro podělování chudých Mautnerova chudobince („nejstaršímu a nejchudšímu příslušníku smiřickému“) ve výroční den narozenin zvěčnělého p. Ed. Malburga 8. srpna každého roku. … Kč 220,-.
7. „Nadace pana Ed. Ad. Malburga pro udržování rodinné hrobky ve Smiřicích“ …. Kč 2.511,99.
8. „Nadace Eduarda Malburga pro chudobinec ve Smiřicích.“ Úroky z ní mají býti udíleny každoročně ve výroční den úmrtí pí. Amalie Malburgové, choti zakladatele – 10. září … Kč 628,-.
9. „Nadace Gizely Malburgové“ pro chudé v chudobinci. ...Kč 12.000,-.
10. „Nadace Jiřího Jindřicha Mautnera“ pro chudé v chudobinci k rozdílení o vánocích, založena 15. května 1904 … Kč 4.000,-
11. „Nadace Albrechta Malburga vánoční stromek chudé školní mládeže ve Smiřicích“ … Kč 4.017,60 .
12. „Nadace Alžběty Říhové pro vánoční stromek chudé školní mládeže ve Smiřicích“ … Kč 442,84.
13. „Nadace slč. Josefy Valáškové“ (+29. září 1919) , jejíhož úroku má se dostati každoročně stejným dílem dvěma nejchudším ze školy vystupujícím žákyním páté třídy školy zdejší. … Kč 7.404,18.
14. „Fond Josefa Materny“, úředníka lihové ústředny v Praze, který podle spisu 15.3.1922 a 11.11.1922 na památku svého zemřelého otce Josefa Materny vrch. účetního fy. Ed. Ad. Malburg ve Smiřicích založil nadační fond pro chudého sirotka města Smiřic. … Kč 4.404.61.
15. a) „Nadace Palackého města Smiřic“ 23. a 24. července 1898 konána městskou radou za spoluúčinkování všech místních spolků oslava 100. výročí narozenin Otce národa a čestného měšťana zdejšího Františka Palackého. Čistý výtěžek zl. 200,- věnován byl polovinou Ústřední matici školské a polovinou uložen jako „Fond Palackého města Smiřic“ do spořitelny, z něhož úroky každoročně koncem školního roku mají být vypláceny nejpilnější, nejhodnější a nejpotřebnější žákyni ze školy vystupující. … 23. května 1929 … Kč 332,30.
b) „Nadace Jana Malburga z Nového Yorku.“ K uctění památky svého otce 17.8.1905 zemřelého Albrechta Malburga, bývalého dlouholetého člena obecního zastupitelstva, městské i místní školní rady, čestného měšťana a šlechetného lidumila našeho města, věnoval syn jeho K 200.- s určením, aby úroky z této jistiny každoročně hodnému a pilnému žáku zdejších škol o vánocích byly uděleny. Ku 23. květnu 1929 vzrostla nadační jistina na Kč 476,12.
c) „Nadace Josefa Zemana.“ 20. dubna 1911 založil autor „Z pamětí Smiřic n./L.“ Josef Zeman, okresní školní inspektor v Chotěboři a rodák smiřický ze zbytku honoráře za jmenovaný spis K 200,- nadaci, úroků z ní má ředitelství zdejší měšťanské školy určiti jako odměny pro hodné a pilné žáky měšťanské školy smiřické nebo jako příspěvku k zakoupení pomůcek, potřeb žákovských apod. 23. května 1929 … Kč 208,66.
d) „Nadace Josefa Berana.“ 19. ledna 1912 zemřel smiřický měšťan a bývalý člen obecního zastupitelstva krejčí Josef Beran, který se svou již zemřelou manželkou Aloisií na paměť svých dvou zesnulých synů – obou učitelů – Jana a Otakara založil nadaci 50 zl. pro chudé, mravné a pilné žáky 1. aa 3. třídy obecné školy smiřické. K této jistině K 100,- přidal syn pekař Josef Beran k témuž účelu K 250,-, čímž zvýšena nadace na K 350,-. Úroky z této nadace podle vůle zakladatelovy mají býti rozdíleny každoročně ve dvou dnech 22. března a 27. srpna podle návrhu sboru učitelského a se souhlasem syna zakladatelova. 23. května 1929 .. Kč 350,-.
23. května 1929 byly z nařízení obecní finanční komise dosud samostatně vedené vklady nadační ve spořitelních knížkách – pod čís. 15 a), b), c), d) uvedené – sloučeny v jednu s názvem „Školní nadace“ pod čís. vkladní knížky spořitelny Smiřické 10.121. Téhož dne připojena k nim byla i nadace další.
e) „Fond pro vánoční nadílku.“ 23. září 1913 zemřel majitel puškařského závodu, bývalý dlouholetý starosta města zdejšího, předseda ředitelství spořitelny Smiřické a zakládající člen mnoha místních spolků Josef Hojný. V uznání zásluh o rozkvět místní městské spořitelny věnoval výbor tohoto peněžního ústavu nadaci K 200,-, aby úrok každoročně k uctění památky zesnulého byl udělován některému chudému dítku zdejší školy. 23. května 1929 … Kč 276.54. Všechny nadační jistiny pod čís. 15 a), b), c), d), e) uvedené činí v úhrnu k 1. lednu 1932 .. Kč 1.789,40.
16. Nadace „Vánoční stromek města Smiřic“ činí k 1. lednu 1933 (další 4 data jsou stejná , možná chyba – pozn P.) … Kč 4.682,62.
17. „Mautnerova vánoční nadace ve Smiřicích“ … Kč 1.135,28.
18. „Nadace pro vánoční nadílku Aprovisace obce Smiřic“ (založena 22. dubna 1919) ... Kč 79,56
19. „Nadace MUDr. Františka Vojtěcha Hansy pro Smiřice – Holohlavy“ na výstavbu společné nemocnice. S povolením nadřízených úřadů byl odkaz tento v r. 1932 rozdělen oběma obcím v poměru 60:40. Pozůstalost v majetku obce smiřické činí k 1. lednu 1933 ... Kč 63.751,56.
20. „Nadace JUDr. Ludvíka Lederera.“ 17. ledna 1910 odkázal zvěčnělý dobrodinec Dr. L. Lederer, advokát v Jaroměři místnímu fondu chudých K 500,- s tím určením, aby úroky z nadačního kapitálu tohoto v den úmrtí zakladatele, tj. každoročně 2. prosince mezi místní chudé podle návrhu městské rady byly rozděleny. Kč 567,57.
21. „Nadace Občanské besedy ku podpoře nemajetných žáků smiřických“. Úroky jejími mají býti podporováni 1, případně 2 nemajetní žáci škol národních i jiných (středních, vysokých i odborných), kteří jsou pilní, snaživý a dobrých mravů a jsou příslušníky města Smiřic. k 1. lednu 1932 … Kč 3.606,-.
V opatrování ředitelství místní obecné měšťanské školy jest
„Nadace Františka Řezníčka.“ 5. listopadu 1916 zemřel náhle ve Smiřicích v činné vojenské službě srdeční mrtvicí odborný učitel zdejší měšťanské školy F. Řezníček; k uctění jeho památky založil smiřický sbor učitelský z dobrovolných darů a různých sbírek tuto nadaci, jejíž úroky budou každoročně v den úmrtí jeho uděleny hodnému, pilnému a chudému žáku zdejší školy měšťanské. Kč ...327,83.
V soukromí jest opatrována
„Nadace Františka Horáka.“ 7. ledna 1879 zemřel František Horák, městský radní a školní dohlížitel. Byl členem mnoha vlasteneckých spolků, podporovatel české literatury, můž svobodomyslný a dobrý znatel českých dějin. Zesnulý věnoval jistinu 50 zl. na nadaci, z niž úroky 3 zl. (nyní Kč 6,-) má být podělen nejchudší a nejpilnější žák smiřické školy podle určení řídícího učitele. V současné době (v r. 1932) jsou vypláceny úroky vnukem zakladatelovým Vladislavem Horákem, rolníkem a majitelem domu čp. 86, na kterémžto domě je povinnost vypláceti úroky knihovně zajištěna.
Zdroj: smiřická kronika
Mautnerovy nadace:
Slavné ck. okresní hejtmanství v Dvoře Králové.
Páni manželé Adolf Ignac Mautner a Marceline Mautner věnovali na základě přiložené listiny darovací k zvýšení fondu ústavu chudých v Smiřicích obnos 2000 zl. r. č. v státních dlužních úpisech s přáním aby vypadající úrok z téhož obnosu každého roku na den založení této nadace mezi v tomto domě ubytované chudé rozdělené byli. Na tom základě vyhotovil městský úřad návrh listu nadacího, který slavnému okresnímu hejtmanství k schválení se předkládá.
Purkmistrovský úřad v Smiřicích dne 29. července 1870Purkmistr Bek
-------------
Podpisy manželů Mautnerových z roku 1865.
-------------
Slavné c.k. okresní hejtmanství ve Dvoře Králové.
Adolf Ignac Mautner z Markhofu společně s jeho chotí Julii Marcelinou Mautnerovou jak zde přiložený dopis ze dne 30. října 1880 ukazuje, darovali dle přiložené listině a dodatku ke zřízení nemocnice v zdejším chorobinci čís. pop. 111, státní upis pod číslem 4955 v hodnotě 10000 fl. s kupony dne 1. listopadu 1880 propadlými.
Dále usneslo obecní zastupitelstvo při odbývané poradě dne 7. prosince 1880 dle zde … aby byl každoročně k tomu kapitálu z obecní pokladny obnos 100 fl. jménem příspěvku vyplacen.
Na tom základě byl vyhotoven návrh listu nadačního který slavnému ck. okresnímu hejtmanství ke schválení se předkládá s doložením, že ten darovaný státní upis číslo 4955 byl za nový … Videň 1. května 1881 čís. 30719 v hodnotě 10000 fl. vyměněn, a na jméno nemocnice města Smiřice“ vyhotoven /vinkulován/.
Purkmistrovský úřad Smiřicích dne 20. března 1882.
Purkmistr Bek
-------------
Veřejné díky
Sotva bude obce, jež by dostávala tak vydatné podpory ústavů dobročinných, jako obci naší.
Zdejší rodák pan
Adolf Hynek Mautner,
majitel továrny na lisované kvasnice a známého pivovaru u sv. Marka ve Vídni, zakoupil roku 1864 v Smiřicích dům č. p. 111, v němžto se narodil, dal dům ten přestaviti a věnoval budovu tu k bezplatnému přebývání domácích chudých počtem až 18 osob. Spanilomyslná choť tohoto dobrodince, velectěná paní
Julie Marcelina Mautnerová
věnovala ústavu tomuto 2000 zl. r. m. v státních úpisech za jichž úroky zjednává se potřebné palivo pro ústav tento. Dobročinnost šlechetné této rodiny nepřestala však na činu tom, ano každoročně u velké míře se jeví. Tak u př. věnovala zmíněná rodina k rozmnožení fondu ústavu chudinského roku 1869 opět 400 zl. a roku 1870 na novo 2000 zl. r. m., jichž úroky se každoročně v den darování mezi chudé, do ústavu toho přijaté, rozděliti mají.
Každoročně přicházejí též štědrovečerní dary pro chudou mládež j. n. šátky, rukavičky atd. a mimo to valný počet šatů a oděvů pro dospělé chudé a konečně v hotovosti 100 zl. k podělení, tak že dary tyto obyčejně cenu 300 zl. mívají.
Mimo to dostává se ještě domácím chudým každoročně značné almužny, kterážto letošního roku dohromady 80 zl. obnáší.
Honosíce se takovým šlechetným spoluobčanem, kterýžto nám v každé příležitosti tak skvělé důkazy svého srdce a své dobročinnosti podává, vznášíme zprávu tu u veřejnost, žehnajíce blahodárnému působení lidumilné rodiny této.
Dáno z městské rady v Smiřicích, dne 1. září 1870.
Beck, měšťanosta.
Od Roberta Janka.
-------------
Podací lístek z května 1873 na inzerát vpravo ve vídeňských novinách ,,Presse" ( Journal - Numer 3073 )
Překlad poděkování v novinách
Veřejné poděkování.
Jeho výsost pan Adolf Ignác rytíř z Markofu a jeho ctěná žena Julie Marceline Mautner z Markofu ve Vídni dali z popudu svatby císařské výsosti hraběnky Gisely chudobinci v jejich rodném městě Smiřicích, který výše jmenovaní před mnoha lety sami založili, nádherný dar ve výši 6 000 fl. státních obligací.
Zastupitelstvo obce města Smiřice splňuje svou příjemnou povinnost ve které jmenovaným dárcům za tento veliký dar vyjadřuje svoje ponížené poděkování s přidáním upřímného přání ať Bůh dopřeje veleváženým dlouho užívat k blahu potřebným města Smiřice světského bytí.
Za zastupitelstvo města Smiřice - starosta - Bek.
-------------
Slavné Cís. král. okresní hejtmanství ve Dvoře Králové !
Vyřizujíce tamní ctěný přípis ze dne 19. října r. 1882 klademe sobě za čest sděliti jak následuje:
Obec Smířická žádá, jelikož řádné příjmy nadace Mauthnerovké k uhražení vydání té samé nestačí, aby jí bylo uděleno povolení každý rok upotřebiti z důchodů obecních částku 100 zl. k uhražení vydání nadace Mauthnerovské.- Okresní výbor vzav žádost tuto v sezení dne 5. ledna t.r. v úvahu, usnesl se, že nenáleží mu o žádosti této rozhodovati, jelikož jest jedině na městské radě, aby po sestavení každoročního rozpočtu nadace Mauthnerovské na uhražení zjevivšího se schodku potřebné návrhy obecnímu zastupitelstvu učinila.
Jelikož nadace Mauthnerovská slouží účelům dobročinným a chudinským, bylo k uhražení zjevivšího se schodku ročního nejprvé užíti příjmům pokladny chudých a kdyby tyto nestačily, bude třeba uhraditi je v rozpočtu obecním. A jen tenkráte, kdyby bylo třeba přirážek 10 % převýšujících, bylo by na okresním zastupitelstvu, aby k těmto přirážkám potřebné povolení udělilo neb vyššího svolení vymohlo.
Okresní výbor v Jaroměři dne 2. února 1883
Za starostu okresního: podpis
-------------
Členové okresního zastupitelstva Jaroměřského v roce 1883.
Zápiska ze dne 26. října 1883 - nahoře:
přítomni: Pilńáček Václav, Čerych Antonín, Kavalír Václav, Kotovic Jan, Rejchrt Alois, Šandera Jan, Etrich Josef, Exner J. Ferdinand Jan, Adamír, ChmelíkJan, Pácalt Josef, Valášek Josef, Praxler Jindřich, Rezek Josef,
2/. Při té podává okresní výbor zprávu, že obci Smířické dal povolení, aby za účelem zřízení útulny pro chudé a choré příslušníky smiřické každoročně mohla připláceti částku 100 zl z důchodů obecních.
Jednohlasně schváleno
-------------
Slavné ck. okresní hejtmanství ve Dvoře Králové
Vyřizujíc ctěný dopis ze dne 19. t.m. ohledně podání zprávy, jak daleko záležitost nadace Hynka Mauthnera v Smiřicích dospěla, v úctě odpovídáme, že okresní výbor v Jaroměři v řádném zasedání dne 17. listopadu 1882 a 5. ledna 1883 povolil, aby obec Smiřice k nadaci Hynka Mauthnera na vydržování chudých a nemocných částkou 100 zl. ročně přispěla, však ale jen pod tou podmínkou, když by řádné příjmi nadace Mauthnerovské na vydržování této nemocnice nestačili. Zjevivši se schodek nadace Mauthnerovské měl by proto z důchodu obecního vyrovnán býti.Poněvadž však až doposud řádné přijmi této nadace na vydržování této nemocnice stačí, nemůže také obec Smiřice obmyšlenou roční částkou 100 zl. k této nadaci připláceti; kdyžby však v pozdějším čase potřeba toho kázala, tedy jest městská rada oprávněna zjevivší se schodek nadace Mauthnerovské do rozpočtu obecního vřaditi.
V Smiřicích dne 23. října 1883
Purkmistr: Sehnoutka
-------------
Z listu na okres. hejtmanství do Dvora Králové:
...Co dotýče se přání sl. ck. finanční prokuratury, zdali o nadaci uvedené jakéhokoli spisu stává; tu uctivě odpovídáme, že věc měla se následovně:
Když v lítě 1880 p. Ad. Ig. Mautner rytíř z Markhofu ve Smiřicích návštěvou dlel, odevzdal osobně tehdejšímu purkmistrovi panu J. Bekovi u přítomnosti tehdejšího měst. radního nyní purkmistra p. Ant. Sehnoutky státní úpis na 10.000 zl. s pořízením ustním aby se nadace pro ošetřování nemocných zřídila. Později, když již p. Ad. Ig. Mautner rytíř z Markhofu do Badenu se navrátil, zaslal pod přílohou se nalézající dopis zároveň s návrhem listu nadačního ... tehdejšímu purkmistru, by nadace ona provedena byla.
Dodatečně zaslal nahoře jmenovaný dobrodinec města našeho přiložený dodatek a poněvadž obecní zástupitelstvo se na tom usneslo, aby se k této nadaci 100 zl. ročně připlácelo, sdělán byl nový návrh listu nadačního, v kterém na všechny zde uvedené spisy a na vyslovené přání pak přiložený spis stát. úpisu darovaného pro tuto nadaci p. Ad. Ig. Mautnerem … patřičný ohled vzat byl.
Jak z věnovací listiny vidno, nalézá se v domě č. 111 věnovaném panem Ad. Ig. Mautnerem … pro byty chudých 8 pokojů pro chudé pak 1 velký pokoj se 4 postelemi pro nemocné a 2 kuchýně; mimo to v předu 2 pokoje, které dle nadační listiny k pronajmutí určeny byly. Když pak dle výslovného přání věnovatelů nadace pro ošetřování nemocných tyto dva přední dříve k pronajmutí určené pokoje v č. 111 pro toto útočiště nemocných zřízeny a vším potřebných opatřeny byly, pomýšlelo obec. zástupitelstvo aby příjem z těchto 2 dříve pronajmutých pokojů jiným způsobem nahražen byl. Jelikož zřízením, nadace 10.000 zl. pro ošetřování nemocných užívání dříve již stávajícího velkého pokoje se 4 postelemi zbytečným učiněno bylo, poněvadž tyto postele pro nemocné obývatele chorobince (nadačního domu č. 111) určeny byly a nyní se tito do nově zřízených pokojů pro nemocné co příslušníci města přijmouti a výhod nadace pro ošetřování nemocných účastny býti mohou, stalo se opatření to, že ze stávajícího velkého pokoje, kde dříve 4 postele stávaly a teď nepotřebnými se staly, zřízeny byly 2 pokoje menší, které také upraveny a pronajmuty jsou. Ke kroku tomuto považovalo se obec. zástupitelstvo dle znění věnovací listiny za úplně oprávněna.
Co však poznamenáno v tom, že pro případ by žádného písemného ujištění pro dům chudých nestávalo, purkmistrovský úřad potřebné kroky zařídil aby nadace tato písemně ujištěna byla, dlužno připomenouti, že nadace tato výnosem velesl. ck. místodržitelství ze dne 13. srpna 1865 čís: 37814 schválena jest a od r. 1865 již stává.
….
Dle nahoře připomenutého jest vidno, že třeba jest jen vys. schválení nadace pro ošetřování nemocných, ku kteréžto nadační listině návrh přiložen jest ...
V Smiřicích dne 8. listopadu 1884
z jiného dopisu
… nyní na nadaci pro „dětskou zahrádku a opatrovnu“ změněna jest a kterážto přeměna vysoceslavným ck. místodržitelstvím výnosem ze den 25. února 1887 povolena byla, ...
-------------
Vysoceslavné c.k. místodržitelství v Praze !
Zástupitelstvo Smiřice předložilo sl. c,k. okres. hejtmanství ve Dvoře Králové přípisem ze dne20. března 1882 čís: 354 návrh darovací listiny, kterou ku zřízení nemocnice pro naše město pan Adolf Ignác Mautner, rytíř z Markhofu v obnose 10000 zl. rak renty v státním úpisu ddto. Vídeň 1. května 1881 čís. 30.719 nadal, k vysokému schválení.
Mezi tím však zřízena byla všeobecná okresní nemocnice císaře Františka Josefa v Jaroměři a od zřízení naší nemocnice toliko dva případy se staly, že jmenovaná nemocnice použita býti mohla. Z toho vysvítá, že zařízení zvláštní nemocnice v naší obci, není nikterak nutná potřeba. V souhlasu se štědrým dárcem a zakladatelem jest i měst. zástupitelstvo stejného smýšlení, tento základní kapitál k nějakému jinému, obci prospěšnějšímu účelu převésti a věnovati.
Liduilností výše jmenovaného p. Ad. Ig. Mautnera … byly jsme obštastněni a vždy obdarování již od r. 1865 chudobincem a zvláštním nadačním kapitálem, jakož i nadací „Giselinou“, ... 21. května1875, založena ku dni sňatku Její císařské Výsosti arcivévodkýně Gisely obnosem 6000 zl., kterých úroky každoročně o Velikonocích a Vánocích; mezy obyvatele chudobince rozdány bývají.
V čem se nám hlavně však skromných a nuzných prostředků zcela nedostává a čeho obyvatelstvo citelně postrádá, jest na prvním místě dobročinný ústav mateřské školy a opatrovny, kteréžto ústavy schopny jsou srdce maličkých nejutlejších pro Boha, císaře a lidskost vzdělávati, šlechtiti; a těmto dvěma ústavům, měl by se tedy pro budoucí časy svrchu jmenovaný fond převésti a věnovati.
Poněvadž nadace na zřízení nemocnice veleslavným ck. místodržitelstvím doposud potvrzena není,
prosí v úctě podepsané zástupitelstvo města Smiřice, jakož i šlechetný lidumil a dárce řečeného fondu co nejsnažněji:Vysoceslavné c.k. místodržitelství, ráčiž přeměnění státního dluž. úpisu na nadaci obmýšlenou, blahosklonně povoliti, načež pak takto přeměněné nadační listiny ku vysokému schválení předložíme.
Dosud nestvrzený list nadační na zřízení nemocnice a opis stát. dluž. úpisu jest přiložen.
V Smiřicích dne 1. listopadu 1886
Purkmistr: Valášek
-------------
Výpis ze školní kroniky
… ve schůzi obec. zastupitelstva dne 24.3.1887 zvoleni byli do komitétu, jemuž uloženo konečně uskutečnění a zřízení opatrovny následující pánové: Valášek Josef, purkmistr, Hojný Josef, městský radní, Herscher Ignác, c.k. vrchní správce c.k. velkostatku, Malburg Albert, továrník, Skořepa Petr, ředitel školy a Schiefner Jan, místní školdozorce.
-------------
Protokol
sepsaný v městské radnici 12.II t.r. u přítomnosti podepsaných.
Předmětem jest pronajmutí stavby chudobince a opatrovny v Smiřicích za následujících podmínek.
I. Stavba musí se předně provésti dle předloženého stavebního nákresu na prázdném místě za dosavadní starou budovou, jak z přiloženého polohopisného plánu viděti.
II. Pachtýři ponechají se obě staré budovy č. 111 a 112 jak stojí a leží, kteréžto zbourati, získaný z nich material odstraniti, a místo zplanyrovati bude povinen.
III. Získaný z těchto staveb hmot může se. pokud je zdravý a vyhovuje předpisům v rozpočtu obsaženým, v nové stavbě použiti, musí však, než se zpracuje, komisi zhlédnout, a schválen býti.
IV. Získaný, s vápnem smíšený rum ze starého chudobince musí se k zavážení vnitřní prázdnoty nové stavby až pod podlahy upotřebiti.
Za použití a upotřebení obou výše zmíněných budov, vyjma inventárního nábytku, v předních 2 sednicích a mramorové desky pamětní v průčelí domu odpočítá se z projektovaného obnosu 3000 zl. ….
-------------
Protokol
sepsaný na schůzi ob. zást. 24. února 1888 za přítomnosti 16ti členů – usnesení:
v příčině stavby nového chudobince spojeného s opatrovnou na místě nynějšího chudobince č.p. 111 a k účelu tomu koupeného domku č.p. 112 ve Smiřicích … dle nákresu a rozpočtu ve výši 14.722 zl. 47 kr. …
-------------
Za příčinou sestavení „pamětní listiny“, která vložena bude do základního kamene chudobince, zasílal 2. srpna 1888 Petr Skořepa dotazník smiřickým spolkům.
Otázky zněly: 1. jméno spolku, 2. kdy byl spolek založen, 3. kolik má členů, 4. jméno předsedy.
-------------
Zakládací listina,
podepsána při slavnosti položení základního kamene k chudobinci a dětské opatrovně města Smiřic dne 19. července 1888
(přepsáno jen z přípravného textu)
Roku 1865 daroval rodnému městu svému Smiřicům šlechetný lidumil Vysokorodý Pán, pan Adolf Ignac Mautner, rytíř z Markhofu se svou spanilomyslnou chotí paní Julií Marcelinou Mautnerovou z Markhofu rodný domek č. 111 s 2000 zl. jistiny za útulek chudým města tohoto ddto Vídeň, 24. února 1865. Chudobinec byl založen a základní kapitál rozmnožil dobrodušný dárce ještě 2000 zlatovou obligací ddto Vídeň 30. července 1870 a ku poctě a slávě zasnoubení Její císařské Výsosti paní Arcivévodkyně Gisely v roce 1873 opět 6000 zl. jménem nadace k vánočnímu a velikonočnímu podělování chudých domu toho.
Dar ten obdržel jméno „nadace arcikněžny Gisely“, ddto Vídeň 21. května 1875.
Velikomyslný dobrodinec ten daroval na to r. 1880. se svoji dobrotivou chotí dalších 10.000 zl. v státních úpisech ku založení chudobince města Smiřic, které však s povolením dárcovým obráceny býti mohly ku založení a vydržování dětské opatrovny ddto Vídeň 13. dubna 1887.
Nedosti na tom, že šlechetný rodák náš tolik již městu daroval, toužil a přál sobě důkladný dům svému účelu úplně vyhovující příbytek pro chudé zbudovati a k cíli tomu ještě sousední dům č. 112. od vlastníka Jana Vachka, c.k. poštovního sluhy za obnos 2600 zl. zakoupil, nový plán na chudobinec a opatrovnu zhotoviti dal a k tomu obnos 14.000 zl. r.č. nejdobrotivěji darovati ráčil, s tou jedinou skromnou žádostí, aby budova ta nesla jméno „Její Císařské a Královské Výsosti Paní Arcivévodkyně Gisely“ a posvěcení aby se stalo v 40. jubilejní rok panování našeho císaře a krále Jeho Veličenstva Františka Josefa I. dne 2. prosince 1888.
Městská rada nemeškala přání tomu vyhověti a podala ihned poníženou žádost k trůnu Nejjasnějšího Zeměpána, kteráž zajisté vyslyšení dojde.
Stavba budovy této zadána byla dne 28. dubna 1888. cestou ofertní p. Josefu Valáškovi, staviteli a toho času purkmistrovi města toho za obnos14.360 zl. a započato stavbou v měsíci červnu 1888.
Dnes, kdy položen jest základní kámen s nápisem: Základní kámen položen d. 19.8.888 budiž pro věčnou památku tuto poznamenáno, za kterých zeměpanských i obecních úřadů se stal.
Pročež prohlašujeme tímto:
text Zakládací listiny je dole
-------------
Pozvání.Zítra, tj. dne 20.října b.r. bude po uplynutí tříleté doby ručení, přijímati stavba, nového zdejšího chudobince, od nájemce stavby p. Josefa Valáška. K přijímání tomuto žádám ct. komisi od sl. obec. zastupitelstva k tomu cíli zvolenou, aby se … sešla.
Ve Smiřicích dne 19. října 1892. Starosta Hojný Pan Crha Josef, Michal Josef, Motyčka Jan, Valášek Josef
-------------
Z důvodů stálých nejasností, pro vytvoření nadačních listin ze Smiřic na okres a opačně, putovala čilá korespondence. Některé listiny se ztratily a musely se vytvořit opisy.
Slavné c.k. okresní hejtmanství ve Dvoře Králové!
Ku ct, tamnímu výměru ze dne 5. června b.r. čís.14801, týkající se doplnění spisů nadace Mautnerové opatrovny a chudobince zde vyprošujeme si lhůtu do konce t.m., neboť pro stále rostoucí nával prací kancelářských nebylo doposud lze ct. tamnímu nařízení vyhověti.Na opisech dotýčných listin se již pracuje.
Ve Smiřicích, dne 23. června 1897. Starosta Hojný
Vpravo
je razítko C.K. okresní hejtmanství v Králové Dvoře n/L. ze dne 2. června 1903. - a stále se řeší nějaké nejasnosti dodatků nadací.
-------------
Nadační listina.
Opis překladu nadační listiny z roku 1898.
Starostenský úřad ve Smiřicích dne 10. března 1899. Razítko: Krajinské město Smiřice
Starosta Josef Hojný, Městský radní Johann Juliš,
Obecní výbor Albrecht Malburg a Josef Valášek. Měšťané jako svědci Venzel Kotland a Josef Lefnar.
-------------
C. k. místodržitelství výnosem z 19. června 1906 opravilo a schválilo přiložený opis návrhu
-------------
C.k. okresnímu hejtmanství ve Dvoře Králové odpovídáme že nynějším protektorem nadací Mautnerových ve Smiřicích založených jest nejstarší mužský člen rodiny Mautnerové pan Victor Mautner rytíř z Markhofu velkoprůmyslník ve Vídni.(St. Marx.)
Dále sdílíme že márnice při chudobinci Mautnerovém zde postavená, nachází se na dílci zahradního pozemku této nadací patřícím, a sice na dílci pozemku číslo katastru 194. Purkmistrovský úřad v Smiřicích,dne 13. února 1906. Starosta Hojný ku zřízení chudobince ve Smiřicích.
-------------
Návrh nadačního listu o nadaci .. na zřízení dětské zahrádky pro Smiřice byl po úpravě místodržitelským výnosem z 25. ledna 1908 č. 11.940 schválen.
-------------
Nadační list, datovaný 2. května 1906 - první strana.
Druhá strana dokumentu.
Třetí strana dokumentu.
Smiřická kronika:
1802 dne 7. února narozen ve „staré pálence“ v domku č. 111 veliký dobrodinec smiřický Adolf Ignác Mautner, rytíř z Markhofu, zemřel ve Vídni dne 24. prosince 1889.1861 jmenovalo město Smiřice svého rodáka průmyslníka Adolfa Ignáce Mautnera rytíře z Markhofu z vděčnosti za jeho velká dobrodiní, která chudému obyvatelstvu prokazuje, svým čestným měšťanem.
24. února 1865 věnoval rodnému svému městu Smiřicům městský chudobinec dobrodinec a lidumil Adolf Ignác Mautner, rytíř z Markhofu. Vystavěl jej svým vlastním nákladem na místě dřívějšího svého rodného domku čp. 111, bývalé t. zv. staré pálenky. Zřídil v ní 8 větších obytných místností a jednu nemocnici. Podle určení svého dárce měl býti tento dům útulkem a posledním obydlím chudých obyvatelů smiřických, ke kterémuž účelu připojil i nadační listinu zl 2000.-.
Rozpočet ústavu chudých na rok 1883 – příjem 166 zl, vydání 166 zl.
17.června 1883 konána slavnost pojmenování ulic města Smiřic v rodném domku Adolfa Ignace Mautnera rytíře z Markhofu. Slavnostní řeč přednesl Petr P. Skořepa. ….. ulice vedoucí k Mautnerovu chudobinci „Mautnerova ulice“
Rozpočet ústavu chudých na rok 1884 vykazoval: příjem 200 zl, vydání rovněž 200 zl.
20. dubna 1884 při vyznamenání stříbrným záslužným křížem s korunou věnoval rodák smiřický Josef Gabriel, dílovedoucí v pivovaře St. Marxském, náležejícím Ad. Ing. Mautnerovi, rytíři z Markhofu, chudým smiřickým 100 zl a školní mládeži 50 zl.
25. února 1887 výnosem místodržitelství v Praze č. 14.639 schválena nadace Mautnerova pro ošetřování a výchovu mládeže v opatrovně a dětské zahrádce se základním jměním 10.000 zl.
20. dubna 1887 zemřela ve Vídni choť Adolfa Ignáce Mautnera, rytíře z Markhofu, Julie Marcelina Mautnerová, rozená Kadicová, spoluzakladatelka zdejšího chudobince. Smuteční prapory, soustrastné telegramy a slavné smuteční bohoslužby byly projevem úcty, lásky a vděčnosti k zesnulé veliké dobrodějce smiřické.
K uctění památky její věnoval A. Mautner 200 zl na rozdělení místním chudým.
26. července 1887 sděluje Adolf Ignác Mautner, rytíř z Markhofu, že zřídí novou budovu pro městský chudobinec a opatrovnu, což obecní zastupitelstvo s vděčností přijímá zároveň s vroucím přáním , aby dobrotivé nebe prodloužilo šlechetnému dobrodinci a lidumilu blažené dny jeho života, by dílo své ku potěše vděčných občanů záhy spatřiti mohl.
19. srpna 1888 byl slavnostně položen základní kámen k Mautnerovu chudobinci a dětské opatrovně. Do základního kamene vložena zakládací listina, běžné peníze a současné noviny.
Zakládací listina zní:
„V čtyřicátém roce slavného panování našeho milého zeměpána Jeho Veličenstva Františka Josefa I., císaře rakouského a krále českého, za správy zemské svobodného pána barona Krause a cís. místodržitele království českého a c.k. okresního hejtmana královédvorského Krištofa Hotovce, pak c.k. okresního soudce jaroměřského J. Hejny vedly správu obecní následující osoby: Josef Valášek, starosta města a majitel domu čp. 104, Josef Hojný, I. městský radní a majitel čp. 11, III. radní Jan Čeněk, koželuh a majitel domu čp. 91. C.K. velkostatek zastupoval virilním hlasem Ignác Herrscher, vrchní správce panství smiřického, hořiněvského a Cerekvice, správcem důchodu byl Josef Mařánek, čp. 1, panským a městským lékařem byl MUDr. Antonín Hrubý a na fundaci hraběcí Marie Terezie z Gastheimu byl Jan Nep. Mitiska, 80iletý jubilejní farář zámecký a c.k. zádušní pokladny kontrolor. Ve správě duchovní sekretář byl důstojný Alois Nývlt, děkan a biskupský sekretář v Holohlavech a P. Jan Čapek, kaplan. Na šestitřídní škole obecné působili. Petr Pavel Skořepa, čestný ředitel a substitut cís. kr. okresního inspektora škol, pak Karel Fürst, Hynek Cerman, učitel, podučitel Karel Svatoš a Karel Štěrba a prozatímní podučitel Jan Beran. V městské spořitelně byl kanceláře účetní Josef Červinka a Alois Kudrnáč městským tajemníkem. Poštovní úřad vedla Františka Horáková, poštovní posel Jan Vacheck, telegrafní úřad zastával Josef Frank a přednosta dráhy byl Tomáš Charvát.
Téhož času byly v našem městě následující vlastenecké spolky:
I. nejstarší byl pěvecký spolek „Hanka,
II. dobrovolný spolek hasičů , založen od Jana Pavla Kučery, c.k. důchodního r. 1882.
III. živnostenský spolek, založen r. 1882, prvním předsedou byl Jan Juliš ( Poznámka kronikáře: založen byl v r. 1862, v r. 1882 byl obnoven ).
Ze závodů průmyslových budtéž zde jmenovány lihovar firmy Ed. A. Malburg a syn, majitelé čp. 6 a 7., c.k. pivovar a cihelna, c.k. cukrovar v nájmu Jindř. Beniese z Vídně, umělý válcový mlým Šimona Kleina a synů, lékárníkem byl Josef Červinka.
Se základní listinou touto vkládají se zároveň do základního kamene na věčnou památku běžné mince rakouské měny ( 9 ) a noviny.
Ve Smiřicích dne 19. srpna 1888. Podpisy:
Josef Valášek, starosta, Josef Hojný, I. městský radní, Jan Juliš, II. městský radní a předseda dobrovolného sboru hasičů, Josef Andrejsek, člen obecního zastupitelstva a předseda pěv. jednoty „Hanka“, Josef Lefnar, velitel sboru dobrovolných hasičů, Vincenc Slezák, člen měst. zastupitelstva a dohlížitel školní a Alois Kudrnáč- městský tajemník.
15. října 1889 byla vysvěcena budova Mautnerova chudobince a školy mateřské, postavená nákladem 16.514 zl 55 kr. Dobročinný zakladatel její Ad. Ign. Mautner, rytíř z Markhofu daroval 200 zl na bohatou hostinu, 200 zl chudé mládeži školní a 100 zl pro chudé města. Školní dítky obdržely ihned 100 zl v nových stříbrných desetnících a druhých 100 zl dáno za základ pro obecní kuchyni. k čemuž přidal Albrecht Malburg, továrník zdejší, též 100 zl a obecní zastupitelstvo na počest šlechetného dárce vídeňského založilo nadaci 1 000 zl k udržování nově zřízeného dobročinného ústavu „Mautnerovy obecní kuchyně“.
Z hradeckého Okresního archívu - dokumenty spolku Hanka:
Smiřice 22. září 1889
Den 15. října zustane nám pamětihodným neb přijel z Vídně do Smiřic p. Mautnera nejstarší syn Karel aby byl přítomen vysvěcení chudobince kteréž vykonal hradecký kanovník pan Hampl, přičemž zapěl spolek náš: Píseň sv. Vojtěcha, Hospodine pomiluj ny.
1889 Rozpočet ústavu chudých na rok 1889: příjem i vydání 167
2. prosince 1889 otevřena a svému účelu odevzdána mateřská škola zdejší za přítomnosti všech členů místní školní rady. Pěstounkou zvolena sl. Laura Feltlová z Černožic s roč. služným 400 zl, bytem o 1 světnici a 1 komoře v chudobinci. Do školky zapsáno bylo 39 dítek.
9. prosince 1889 zahájila činnost místní Mautnerova obecní kuchyně a sytila denně 50 školních dítek a 20 městských chudých živným obědem. Protektorkou byla Stanna Malburgová, předsedkyní Hedvika Herrscherová a Růžena Valášková jednatelkou.
22. prosince 1889 došla poslední zásilka největšího dobrodince smiřického Adolfa Ignáce Mautnera z Vídně ke Štědrému večeru chudým školním dítkám smiřickým, a to: 12 obleků pro chlapce, 12 obleků pro dívky, 12 párů botek, 18 párů střevíců, 48 deštníků, 9 kartonů rozličných krásných předmětů, 10 zl na ozdoby vánočního stromku a 50 zl místním dospělým chudým.
Když ve Smiřicích 24. prosince 1889 na Štědrý den o nadílce při vánočním stromku vzpomínali podělení svého dárce ve Vídni, v posvátné této chvíli duše jeho se vznášela již k nebes výšinám, Adolfa Ignáce Mautnera, rytíře z Markhofu nebylo již mezi živými. Odešel v ctihodném stáří 88 let a jen šlechetné činy jeho, láska a vděčnost smiřických zůstaly u vděčné vzpomínce.
Pro věčnou paměť šlechetného dobrodince a rodáka našeho města vepsáno je do této knihy i několik dat o jeho životě a jeho činnosti.
Adolf Ignác Mautner, rytíř z Markhofu narodil se 7. února 1802 v domku čp. 111. Byla to stará pálenka, jež patřila c.k. komornímu panství Smiřice – Hoříněves. Tuto pálenku měli v nájmu rodiče jeho Israel a Terezie Mautnerovi.
V roce 1834 najal Abraham ( později pokřtěný na jméno Adolf Ignác ) Mautner, vrchnostenský pivovar a panskou vinopalnu v zámku smiřickém.
Po největším požáru smiřickém r. 1839 vynikl již tento dobrodinec ve skutcích milosrdenství k pohořelým nešťastníkům a po delší dobu přes 80 trpících spolubližních každé poledne živným obědem nasycoval a i nemocným pokrmy domů posílal.
Když poté vrchnost pivovar ( na 40 sudů ) sama převzala, odebral se r. 1840 Abraham Mautner s manželkou a dcerami do Vídně a tam přestoupil s celou rodinou k církvi římskokatolické a přijal na křtu v kostele sv. Rocha na předměstí Landstrasse jméno Adolf Ignác, manželka jeho, rozená Kadichová ze Semil, Julie Marcelina ( narozená r. 1810, zemřela ve Vídni 21. dubna 1887. )
Učiniv mnohé vynálezy v oboru pivovarství a proslaviv se skutky lidumilnými byl vyznamenán řádem Františka Josefa a železné koruny a tím povýšen do stavu šlechtického. Ani v době povýšení nezapomněl svého rodiště a do pravé poloviny svého rytířského znaku přijal znak města Smiřic. Heslem jeho bylo „Pilnost a vůle“.
Věren svému heslu nabyl velikého bohatství a stal se záhy majitelem velikého pivovaru v Simmeringu u Vídně, velkostatku Hodkov a mnohých velikých továren a průmyslových závodů.
V r. 1861 jmenovalo město Smiřice rytíře Mautnera svým čestným měšťanem. Z vděčnosti zakoupil poté od smiřické vrchnosti svůj rodný domek čp. 111, bývalou starou pálenku a velikým nákladem nově přestavěl, zřídiv v ní 8 větších obytných místností a jednu nemocnici. Celou pak zařízenou budovu daroval 24. února 1865 rodnému městu svému Smiřicům. Tímto šlechetným skutkem stal se Adolf Ignác Mautner, rytíř z Markhofu s chotí svou Julií Marcelinou prvním velikým dobrodincem města, zvláště když prohlásil, aby dům tento byl útulkem a posledním obydlím chudých a chorých obyvatelů smiřických, ke kterémuž účelu připojil státní jistinu 2000 zl.
Když mu město Smiřice za tento veliký dar svou vděčnost projevovalo, slíbil šlechetný lidumil, že ve vhodných dobách k rozmnožení základního jmění na Mautnerův chudobinec milerád vzpomene.
Příležitost k tomu naskytla se brzy. K oslavě a poctě zasnoubení arcivévodkyně Gisely věnoval Adolf Ignác v r. 1873 nadaci 6000 zl k vánoční a velikonoční nadílce chudých tohoto domu a rozmnožil její hodnotu opět velikomyslný tento dobrodinec i r. 1886, když se svou dobrotivou chotí daroval chudobinci 10.000 zl ve státních úpisech. Tento veliký odkaz s povolením dárcovým určen pak k založení a vydržování dětské opatrovny s datem ve Vídni dne 13. ledna 1887.
21. dubna 1887 zemřela šlechetná choť dobrodincova Julie Marcelina Mautnerová z Markrhofu.
Byť milý rodák a mecenáš smiřický tolik již pro své rodné město učinil, přece ještě neustal. na mysli mu tanula nová nádherná budova smiřického chudobince, plně svému účelu vyhovující. K tomu účelu koupil sousední dům čp. 112 a nákladem 15.000 zl byla vystavěna v r. 1888 nová budova: Mautnerův městský chudobinec a dětská opatrovna.
Do základního kamene vložena byla 19. srpna 1888 pamětní listin, podepsaná starostou města Josefem Valáškem a jinými čelnými občany města, s 9 běžnými penízy a novinami.
Adolf Ignác Mautner rytíř z Markhofu ač vzdálen svého rodiště, v mysli své často vzpomínkami do něho zalétal. Vzpomínal na své dětství, na dobu svého učení u Jana Valáška, mistra řeznického, na dobu přesídlení do Vídně, na výzkumy své v oboru kvasném, na rozmach svého jmění, na své šlechtictví. A při tom všem nezhrdl, nezpyšněl. Rád se hlásil k svým rodákům, rád se vítal mezi své, zvlášť v r. 1880 v září pobyl ve Smiřicích, aby se potěšil se svými známými a všude byl ctěn a vážen.
24. prosince 1889 klidně zesnul oplakáván svou rodinou i četnými přáteli, jejichž vděčnost trvá stále. ještě v poslední své vůli odkázal 1000 zl smiřické chudině a 500 zl. obecní kuchyni Mautnerově. Zemřel v ctihodném stáří 88 let.
Smiřice a smiřičtí chudí obyvatelé mají na velikého dobrodince svého Adolfa Ignáce Mautnera rytíře Markhofu nejkrásnější památku, jež přetrvá věky.
Věčná budiž mu čest !
3. ledna 1890 konána ve zdejším chrámu Páně smuteční bohoslužba za velikého dobrodince smiřického Adolfa Ignáce Mautnera rytíře z Markhofu, který ve Vídni dne 24. prosince 1889 zemřel. V kostele přítomny byly veškeré spolky a korporace města, obecní zastupitelstvo, úřednictvo, všechna školní mládež a veliké množství občanů smiřických. Při reguiích zapěno bylo zpěv. spolkem „Hanka“, jehož čestným členem zesnulý byl, velké Lablerovo reguiem.
13.března 1890 jmenovalo obecní zastupitelstvo smiřické pro osvědčenou dobročinnost a lidumilnost k zdejší chudé mládeži a chudým města vůbec čestnými měšťany:
Karla Mautnera, rytíře z Markhofu ve Vídni,
Jiřího Mautnera, rytíře z Markhovu ve Vídni,
Ludvíka Mautnera, rytíře z Markhofu ve Vídni a
Albrechta Malburga, továrníka ve Smiřicích.
3. prosince 1890 usneslo se obecní zastupitelstvo, aby v Mautnerově obecní kuchyni bylo denně podělováno obědy 45 chudých školních dětí a 40 chudých obyvatelů města. Správu této kuchyně má na starosti zvláštní komitét, již v roce minulém zvolený.
1890 Na Mautnerovu obecní kuchyň darovali Jiří Mautner, rytíř z Markhofu s chotí Charlottou ve Vídni dar 1000 zl.
1891 K vánoční nadílce pro místní chudé daroval Jiří Mautner z Floridsdorfu 150 zl.
1892 Rozpočet ústavu chudých: příjem 916 zl 58 kr, vydání 898 zl 45 kr, přebytek 18 zl 13 kr.
1892 V listopadu byla vystavěna a přijata místnost pro Mautnerovu obecní kuchyň, přestavěná z dosavadní maštale městského hostince nákladem zl 369,15.
1892 Na vánoční nadílky daroval Karel Mautner rytíř z Markhofu 50 zl pro chudé obyvatele města mimo chudobinec a Jindřich Mautner z Markhofu ve Floridsdorfu 150 zl částečně pro chudé v chudobinci a částečně pro Mautnerovu obecní kuchyň.
1892 V témže roce byla zavedena v Rakousku měna korunová.
1893 Rozpočet ústavu chudých: 866 zl 58 kr, vydání 799 zl 83 kr, přebytek 66 zl 75 kr.
1893 K vánoční nadílce pro zdejší chudé darovali Jindřich Mautner z Floridsdorfu 150 zl a Karel Mautner z Vídně 50 zl.
1894 Rozpočet ústavu chudých: 866 zl 8 kr, vydání 7854 zl 58 kr, přebytek 2 zl.
6. a 7. ledna 1894 konáno v sále hotelu „Andrejsek“ za vedení sl. Laury Feltlové slavnostní představení dítek z opatrovny. Výtěžek 39 zl 31 kr věnován na pořízení pomůcek pro opatrovnu.
1895 Rozpočet ústavu chudých: příjem 771 zl 50 kr, vydání 672 zl 58 kr, přebytek 98 zl 92 kr.
4.prosince 1895 založil Karel Ferdinand Mautner, rytíř z Markhofu, nadaci 20.000 zl, z jejíž úroků má býti rozdíleno každodenní stravné chudým v Mautnerově městském chudobinci.
Nadace vejde v život v rok 50 výročí vlády císaře Františka Josefa (r.1898).
1896 Rozpočet ústavu chudých: příjem 671 zl 58 kr, vydání 671 zl 58 kr.
1896 V září odkázal zemřelý čestný měšťan smiřický Karel Ferdinand Mautner, rytíř z Markhofu ve Vídni 500 zl pro zdejší ústav chudých.
1897 Rozpočet ústavu chudých: příjem 686 zl 58 kr, vydání 686 zl 58 kr.
1898 Rozpočet ústavu chudých: příjem 684 zl 56 kr, vydání 684 zl 56 kr.
V září 1898 byl dostavěn obecní domek na „malé obci“ čp. 210, na jehož stavbu darovalo smiřické obci ředitelství Spořitelny Smiřické k Oslavě padesátiletého jubilea panování císaře a krále Františka Josefa I. částku 3 000 zlatých. Dům tento byl zbudován k účelům dobročinným, tj. jako městský chudobinec k bezplatnému ubytování chudých zdejších příslušníků. 1. místnost v tomto domě určena jest pro případné onemocnělé nakažlivými nemocemi.
1898 Rozpočet ústavu chudých: příjem 684 zl 56 kr, vydání 684 zl 56 kr.
1900 Rozpočet ústavu chudých: příjem 814 zl 56 kr, vydání 631zl 56 kr, přebytek 183 zl.
1900 Pro chudé v chudobinci daroval Jiří Mautner 150 zl a na vánoční stromek prelát P. Dominik Filip 10 zl.
1901 Rozpočet ústavu chudých: příjem K 1629,12, vydání K 1057,12, přebytek K 572.
1902 Rozpočet ústavu chudých: příjem K 1629,12, vydání K 961,- , přebytek K 668,12.
1902 K vánocům daroval špitálníkům z chudobince Jiří Jindřich Mautner z Marrkhofu K 300,-.
1903 Rozpočet ústavu chudých: příjem K 1629,12, vydání K 894,- , přebytek K 735,12.
29. listopadu 1903 věnoval jako obvykle Jiří Jindřich Mautner z Markhofu pro chudé v chudobinci K 300,- jako vánoční dar.
1904 Rozpočet ústavu chudých: příjem K 1169,12, vydání K 1002,50, přebytek K 166,62.
15. května 1904 zemřel ve Vídni šlechetný dobrodinec města našeho a zároveň čestný měšťan města Smiřic Jiří Jindřich Mautner, rytíř z Markhofu; ve své závěti odkázal zdejšímu nadačnímu chudobinci základní jistinu K 4000,-, z níž úroky každoročně o vánocích mezi špitálníky Mautnerova městského chudobince rozděliti se mají. Mimoto věnoval ještě K 400,- s určením pro chudé města Smiřic.
1905 Rozpočet ústavu chudých: příjem K 1369,12, vydání K 1194,50, přebytek K 174,62.
1906 Rozpočet ústavu chudých: příjem K 1369,12, vydání K 1364,-, přebytek K 5,12.
1907 Rozpočet ústavu chudých: příjem K 1469,12, vydání K 1436,50, přebytek K 32,62.
1908 Rozpočet ústavu chudých: příjem K 1656,63, vydání K 1591, přebytek K 65,63.
17. září 1908 věnoval Viktor Mautner, rytíř z Markhofu na památku 10. výročí úmrtí svého otce K. F. Mautnera z Markhofu místním chudým K 500,-.
1909 Rozpočet ústavu chudých: příjem K 1460,07, vydání K 1345, přebytek K 115,07.
12. ledna 1909 byl jmenován šlechetný dobrodinec lidumil, nynější protektor Mautnerova městského chudobince Viktor Mautner, rytíř z Markhofu čestným měšťanem zdejšího města.
1910 Rozpočet ústavu chudých: příjem K 1460,07, vydání K 1291,-, přebytek K 169,07.
1910 V únoru byla péčí pěstounky mateřské školky sl. Laury Feltlové uspořádána slavnost na paměť dvacetiletého trvání místní mateřské školky.
1910 V září zaslal Viktor Mautner z Markhofu ve Vídni na paměť výročního dne úmrtí svého otce K. F. Mautnera z Markhofu dar K 500,-, kterýžto dar byl 100 místním chudým rozdělen.
1911 Rozpočet ústavu chudých: příjem K 1499,15, vydání K 1495,-, přebytek K 4,15.
1912 Rozpočet ústavu chudých: příjem K 1409,15, vydání K 1399,-, přebytek K 10,15.
1912 V květnu zavázal se Viktor Mautner z Markhofu zaplatiti částku K 1088,- jménem poplatků z nadací Mautnerových.
1913 Rozpočet ústavu chudých: příjem K 1667,31, vydání K 1337,-, přebytek K 330,31.
1914 Rozpočet ústavu chudých: příjem K 1867,31, vydání K 1785,31, přebytek K 82.
V červenci 1914 byla zadána přístavba k obecnímu domku na obci čp. 210, v němž je umístěna Mautnerova obecní kuchyně pro chudé,zednickému mistru Karlu Voltovi za částku K 5 174,90 se slevou 3 – 5 procent a s upotřebením materiálu z rozbourané ( témže roce) obecní stodoly. Do 1. října tohoto roku má býti stavba hotova.
1915 Rozpočet ústavu chudých: příjem K 1867,31, vydání K 1773,31, přebytek K 94,-.
1916 Rozpočet ústavu chudých: příjem K 1860,95, vydání K 1905,95, schodek K 45,-.
1917 Rozpočet ústavu chudých: příjem 2454,79 K, vydání 2073,95 K, přebytek 380,84 K.
7. března – 7. května 1917 uzavřena v důsledku vyčerpání zásob topiva zdejší škola mateřská.
1918 Rozpočet ústavu chudých: příjem 2954,39 K, vydání 2877,88 K, přebytek 376,51 K.
1919 Rozpočet ústavu chudých: příjem 4458,75 K, vydání 3073,- K, přebytek 1385,75 K.
1920 Rozpočet ústavu chudých: příjem 3954,- K, vydání 4110,- K, schodek 156,- K.
1921 Rozpočet ústavu chudých: příjem 9828,79 K, vydání 9840,- K, schodek 11,21 K.
1922 Rozpočet ústavu chudých: příjem 15 233,44 Kč, vydání 13 494,- Kč, přebytek 1739,44 Kč.
1923 Rozpočet ústavu chudých: příjem 15 239,75 Kč, vydání 14 314,- Kč, přebytek 925,75 Kč.
16.listopadu 1923 utrpěla pěstounka místní školy mateřské sl. Laura Feltlová pádem se stolu zavěšujíc předmět na zeď, dvojí zlomeninu kosti loketní. Po vyléčení onemocněla opět zánětem plic. Po uzdravení při vysokém stáří jejím 76 let nebyla s to úřad pěstounský zastávati a škola mateřská byla po celý zbytek škol. roku 1923 – 24 uzavřena.
1924 Rozpočet ústavu chudých: příjem 13 331,37 Kč, vydání 13 286,- Kč, přebytek 45,37 Kč.
1925 Rozpočet ústavu chudých: příjem 13 862,34 Kč, vydání 14 006,- Kč, schodek 143,66 Kč.
Od 12. ledna do 28.února 1925 uděleno bylo 100 dětem komitétem pro stravování chudiny vůbec a školní mládeže zvláště ve zdejší Mautnerově obecní kuchyni 2 100 obědů.
5 srpna 1925 zemřela zasloužilá pěstounka na zdejší škole mateřské Laura Feltlová v 78 letech svého věku. Zesnulá byla první pěstounkou na mateřské škole smiřické, kde 39 let zdárně působila. pro milou a skromnou povahu svou vepsala se do vděčné paměti dospělých i dětské drobotiny.
Všichni ji měli rádi.
Vpravo:
hrob s textem ,,Laura Feltlová učitelka mateřské školy", je umístěn vlevo u vchodu na hřbitov ve Smiřicích.
1926 Rozpočet ústavu chudých: příjem 13 221,59 Kč, vydání 13 042,- Kč, přebytek 179,59 Kč.
Od 11. ledna 1926 do konce února byla v činnosti Mautnerova obecní kuchyně a obědy v ní udělovány kromě zdejším chudým příslušníkům též ob týden 95 místním školním dětem.
1927 Rozpočet ústavu chudých: příjem 13 546,- Kč, vydání 13 932,10 Kč, schodek 386,10 Kč.
V zimních měsících 1927 se v Mautnerově obecní kuchyni nevařilo; místnosti její byly zabrány pro nouzové ubytování několika obecních příslušníků.
Od 16. ledna do 25. února 1928 byla v činnosti Mautnerova obecní kuchyně, v níž byly poskytovány obědy kromě chudým zdejším příslušníkům též 76 dětem místních škol ( ob týden, každý týden 38 dětem ).
Od 16. ledna 1929 počala činnost Mautnerova obecní kuchyně, jež poskytovala obědy 81 dětem zdejší obecné a měšťanské školy a mimo to i řadě chudých smiřických příslušníků.
20. ledna 1930 počalo se vařiti v Mautnerově obecní kuchyni a živnými obědy bylo stravováno 48 smiřických chudých dětí a řada potřebných smiřických příslušníků.
31. prosince 1930 zrušen byl „Válečný podpůrný fond města Smiřic“ a jmění jeho Kč 801,65 převedeno do ústavu chudých.
Od 5. ledna do 28. března 1931 byla v činnosti Mautnerova obecní kuchyně, v níž mimo řadu starých chudých zdejších příslušníků bylo živnými obědy stravováno i 76 chudých smiřických dětí.
1. září 1931 byla přestěhována mateřská školka z dosavadních místností v budově Mautnerova městského chudobince do Masarykova domu sociální péče ( zbouraná malá školní budova, dnes na jejím místě stojí školní jídelna ), kde jí byly přikázány v přízemí 2 místnosti ( učebna a herna ) s příslušenstvím.
1. září 1931 zadány byly zednické a řemeslné práce jednotlivým živnostníkům po předchozím offertním řízení v budově Mautnerova městského chudobince. Přesídlením mateřské školy se v chudobinci uprázdnila totiž 1 velká místnost, z níž se přepážkou utvořily místnosti.
18. ledna – 9. dubna 1932 poskytovala Mautnerova obecní kuchyně obědy chudým zdejšího města, mezi nimiž bylo i 91 smiřických chudých dětí.
Před vánoci 1932 věnovala městská Spořitelna Smiřická Kč 12.000,- ve prospěch vyvařování v Mautnerově obecní kuchyni pro místní nezaměstnané
24. prosince 1932 na Štědrý den odpoledne bylo v zasedací síni městské radnice z příjmů chudinské komise obecní poděleno 63 dětí místní mateřské, obecní a měšťanské školy prádlem, šatstvem, obuví a potravinami. Rovněž řada starých a chudých příslušníků smiřických byla péčí obecní chudinské komise v tento den věcnými potřebami obdarována. (Rozdělení pomoci se každý rok opakuje – pozn. P. )
16. ledna – 28. března 1933 byla v činnosti Mautnerova obecní kuchyně, v níž se vyživovalo kromě místních chudých též na 90 dětí místních škol. Výbor místní Spořitelny Smiřické věnoval ve prospěch vyvařování pro místní nezaměstnané částku Kč 12.000,-.
22. září 1941 přejmenován byl dosavadní Mautnerův městský chudobinec na Městský chudobinec a Mautnerova ulice přezvána na Mlýnskou ( protižidovská akce ). Tyršův most přezván byl 1.12.1941 na Mozartův.
Daně:
C. k. okresní finanční ředitelství v Hradci Králové 11.června 1908
Vyznačení poplatků: Z úhrnku jmění (obligace k kursovní hodnotě 48509 a vkladu u spořitelny Smiřické per 1010 K 14 hal.) per 49519 K. 14 hal rovných per 49520 K.
8%ní poplatek s 25%ní přir. per 4952.- K.
-------
Město podalo v zákonné lhůtě proti poplatku stížnost:
...Jak z nadační listiny ze dne 10.3.1899 schválené c.k. místodržitelstvím v Praze ze dne 7. dubna 1899 … zřejmo jest, věnoval pan Karel Ferdinand Mautner z Markhofu, velkoprůmyslník ve Vídni … 40000 Korun … Kterážto věnovací listina dle zákona ze dne 5. června 1896 od kolku a poplatku jest osvobozena. …
10.9.1908 byla datována žádost na finanční okresní ředitelství o posečkání poplatku než se vyřeší stížnost.
Obrázek vpravo:
Upomínka z C.k. berního úřadu v Jaroměři na výše uvedenou částku ze dne 9. ledna 1909.
Na upomínku město odpovídá:
.. do platebního rozkazu tohoto podána byla včas stížnost k c.k. finančnímu okres. řiditelství v Hradci Králové současně též žádost o posečkání placení poplatků těchto do doby vyřízení stížnosti této. Vyřízení v této záležitosti doposud nás nedošlo a nevešel proto platební rozkaz ten ještě v moc práva. ...
Posečkání zaplacení bylo postupně na víckrát povoleno, úroky z prodlení se ale musí platit.
-------
Žádáme by obratem pošty bylo sem sděleno, jaký obnos k cíli vyměření poplatků byla by obec ochotna přijmouti co výlohy přestavby chudobince čp: 112 ve Smiřicích na nový chudobinec.
C.k. finančnímu úřadu v Jaroměři
s tím sdělením zpět, že obec zdejší nemůže zcela žádný obnos k cíli vyměření poplatků co výlohy přestavby chudobince Mautnerova ve Smiřicích přiznati, jelikož, jak jsme již oznámili veškeré výdaje na přestavbu tu vedl nyní již zvěčnělý p. Ad. Ignác Mautner rytíř z Makhofu ve Vídni, a výlohy ty jsou zde úplně neznámé.
18.8.1910
-------
C.k. okresní soud v Jaroměři dne 31. srpna 1910
Usnesení.
Povoluje se, aby se a základě nedoplatků c.k. berního úřadu v Jaroměři ze dne 29. srpna 1910 čís. 3307 ve složce čís. 112 pozemkové knihy Smiřické na dům čp. 111 nadace Adolfa Ignáce Mautnera …. zaznamenalo právo zástavní pro poplatkovou pohledávku c.k. finančního eráru v sumě 4952 Kor s 5% úrokem ode dne 21. září 1908. ...
-------
C. k. okresní finanční ředitelství v Hradci Králové, dne 29. dubna 1911.
C. k. finanční ředitelství v Praze rozhodlo výnosem ze dne 21. června 1911 … o Vaší stížnosti … takto: … poplatek činí 1288 K.
Proti této částce byla podána opět stížnost.
21. prosince 1911 byl odeslán dopis do Smiřic, kde byla částka opět snížena o 200 K, ale stížnosti nebylo vyhověno.
Město žádalo zaplatit 1088 K ve 4 ročních splátkách, berňák ale žádal 4 čtvrtletní splátky.
Městské obci Smiřické, okres Jaroměř.
C. k. finanční ministerstvo ve Vídni nevyhovělo výnosem ze dne 4. dubna 1912 žádosti vaší zaprominutí poplatku z nadace předepsaného (i upraveného na 1088 K) připomenuvši že o prominutí poplatku řádného, zákonitě předepsaného z milosti vpoplatkovém ustanovení není a není proto přípustným.
C.k. finanční zemské ředitelství v Praze bylo však zároveň zmoženo, ku eventuelní žádosti Vaší povoliti Vám ku zaplacení poplatku 4 roční splátky a to 1.května 1912 počínaje s prominutím úroků z prodlení.
C.k. finanční ředitelství v Hradci Králové dne 24. dubna 1912
C.k. finanční rada Režný
5. května 1912 bylo zpětně oznámeno že první splátka 272 K byla odeslána.
Mautnerovi byli také chudí.
Následek chudoby ( = vysvědčení chudoby )
Na požádání dětí a sice: Josefy Bílz, Samuel Mauthner a Rosalie Mauthner pozůstalých po Jakubu a Kateřině Mautner, koželuh a bývalý majitel krámu č. 137 ve Smiřicích; jedině se potvrzuje že účelem zastupování jejich dědických nároků na shora uvedený krám č. 137 ve Smiřicích, podle pravdy a svědomitě se potvrzuje; že tito následkem vícero utrpěných nepředvídaných nešťastných úrazů bez jejich zavinění zcela zchudli a současně všichni bez veškeré podpory v nouzi žijí, ani příjem z anuit, kapitálu, práce a služeb nemají; následkem tělesných úrazů mohou si vydělati jen toliko, kolik činí zde úřední obvyklá obecná denní mzda.
Smiřice, 22. ledna 1842 Anton Chadima purkmistr.
Josef Zeman ve své knize uvádí jako purkmistra mezi léty 1828 - 1853 Antonína Choděru. Smiřická kronika také.
Dokument nahoře je opis, v místech kruhů bylo asi razítko.
Dopisy s penězi
Děkuji sběrateli.
Floridsdorf 28.11.1895.
Druhá strana dopisu nahoře.
Razítko ze dne 3.3.1897
Druhá strana dopisu nahoře.
Vídeňské razítko má datum 27.8.1897
Druhá strana dopisu nahoře.
25.10.1898
Druhá strana dopisu nahoře.
3.12.1898
Druhá strana dopisu nahoře.
Malburgovy nadace:
1.ledna 1890 na Nový rok byla založena rodinou továrníka Albrechta Malburga ve Smiřicích nadace 1000 zl.
1891 K nadaci rodiny Malburgovy přidal továrník Albrecht Malburg 100 zl a Lamberta Malburgová 100 zl k tomu účelu, aby úrok vždy v den narozenin otce jejího, továrníka Eduarda Malburga, tj. dne 8. srpna nejstaršímu a nejchudšímu příslušníku smiřickému byl udělen.
7. srpna 1894 slečna Lambertina Malburgová zvětšila od ní založenou již nadaci s kapitálem 100 zl novým darem 100 zl (úhrnem 200 zl) s ustanovením, aby každoročně dne 8. srpna, tj. v den narozenin Eduarda Adolfa Malburga, úroky mezi chudé v chudobinci ubytované byly rozděleny.
19. června 1894 přijalo obecní zastupitelstvo ve správu obce tyto nadace:
a) Dr. Otakara Jedličky, založenou r. 1884 pro udělení chudému pilnému žáku z nejvyšší třídy obecné školy zdejší vystupujícímu, který některému řemeslu učiti se nebo odborné školy navštěvovati bude. Nadace tato pozůstává z úroků státního dluhopisu dtto Vídeň 1. května 1894 čís. 87514 v nomin. hodnotě 600 zl.
b) Eduarda Adolfa Malburga, pozůstávající ze státního dluhopisu dtto Vídeň 1. ledna 1894 čís. 76293 v nomin. hodnotě 300 zl. pro udržování jeho rodinné hrobky na zdejším hřbitově z úroků této nadace, a
c) nadaci téhož zakladatele, pozůstávající ze ze státního dluhopisu dtto Vídeň 1. ledna 1894 v nomin. hodnotě 300 zl r.č. pro podělení úroků z ní mezi chudé v chudobinci ubytované každoročně dne 10. září.
1894 V létě stavěna byla V. Kotlandem nová umrlčí komora v chudobinci, rozpočtená na zl 175.50
1894 Nadace Albrechta Malburga pro vánoční nadílku zdejších chudých dítek obecné školy darem 300 zl vzrostla na 1500 zl. 1895 K nadaci svého otce Ed. Ad. Malburga věnoval zdejší továrník Albrecht Malburg v roce 1895 opět dar 100 zl.
12. září 1898 daroval Albrecht Malburg, továrník zde u příležitosti sňatku své dcery Margarety částku 100 zl ve prospěch místních chudých.
4. července 1903 daroval Jiří Malburg z Mostu n./M pro místní chudé K 400,-.
17. srpna 1905 zesnul náhle ve Štancu ve Štýrsku v 61 roce svého věku Albrecht Malburg, velkoprůmyslník, továrník, čestný měšťan smiřický, bývalý dlouholetý člen obecního zastupitelstva, městské a školní rady, šlechetný lidumil našeho města.
Chudí vůbec a chudá mládež smiřických škol zvlášť ztrácejí v zesnulém štědrého příznivce, jenž založiv nadace k vánočnímu poděkování, jakož i stravování chudé mládeže školní, stal se trvale jejich dobrodincem.
Pohřbu jeho se obec důstojně zúčastnila a na rakev zesnulého položen věnec se stuhou „Svému čestnému měšťanu město Smiřice“.
Čestná budiž mu paměť !
Rodinou zesnulého velkoprůmyslníka Albrechta Malburga založena byla nadace se základní jistinou K 4000,- pro „Vánoční stromek chudé školní mládeže“.
1905 K uctění památky svého otce Albrechta Malburga založil Jan Malburg, továrník v New Yorku v Americe, nadaci K 200,- s určením, aby úroky z této jistiny každoročně hodnému a pilnému žáku zdejších škol o vánocích byly uděleny.
Obě posledně jmenované nadace byly převzaty ve správu obce.
4. května – 31. července 1917 továrna Ed. Ad. Malburg a syn svým nákladem otevřela v místnostech lihovaru, „válečnou kuchyni lidovou“, v níž podělováno obědy ve všední dny 128 chudých dospělých a 50 žáků a žákyň obecné a měšťanské školy smiřické.
2. června 1925 zemřel v sanatoriu Gottenbadenském v Badenu u Vídně v 52 roce svého věku továrník Jan M. Malburg, zakladatel nadace pro chudého žáka smiřické školy.
23. května 1929 spojeny dosud oddělené nadace: Palackého města Smiřice, Josefa Berana, Josefa Zemana, Jana Malburga z Nového Yorku a Fond pro vánoční nadílku ( Josefa Hojného ) na základě nařízení obecní finanční komise v knížku jedinou s názvem „Školní nadace“ ( tj. nadace pro chudé školní dítky ).
-------------------
Výpisy z knih vpravo nahoře:
K uctění památky zvěčnělého pana Eduarda Malburga, továrníka zde, darovala šlechetná a lidumilná rodina páně malburgova, dne 24. prosince 1890, k založení nadace, jejíž účel později bude ustanoven, obcí zdejší následující cenné papíry.
Uherská 5% papírová renta, ze dne 1. prosince 1883 čís. 42721 se 6 kupony á zl. 12.50, dne 1. června a 1. prosince každého roku splatnými a 1 talonem v nominální ceně ... 500 zl.
Uherská 5% papírová renta, ze dne 1. prosince 1885 čís. 87756 s 10 kupony á zl. 12.50, dne 1. června a 1. prosince každého roku splatnými a 1 talonem, v nominální ceně ... 500 zl.
-------------------
Příjem:
Dle uzavřeného účtu za rok 1893 vykázáno dne 31. prosince 1893:
Státní úpis ze dne 1/7 1868 č. 514489 v nom. ceně ... 100 zl.
Státní úpis ze dne 1/7 1868 č. 535495 v nom. ceně ... 100 zl.
Státní úpis ze dne 1/7 1868 č. 582884 v nom. ceně ... 100 zl.
Ve spořitelně na knížku čís. 2111 uloženo dnem 31. prosince 1893 38 zl. 73 kr.
Nový příjem:
Výše uvedené státní úpisy byly vyměněny za nový státní dluhopis, rakouské 5% stříbrné renty, ddto Vídeň 1. ledna 1894 čís. 762294, na jméno nadace vinkulovaný, v nom. ceně ... 300 zl.
Úroky z tohoto státního dluhopisu číslo: 76294 za rok 1894 .... 12 zl. 60 kr.
Mezi chudé v chudobinci dne 12. září 1894 co výroční den úmrtí paní Amalie Malburgové, rozděleno ... 24 zl.
Výkaz
Státní dlužní úpis na jméno nadace vinkulovaný 5% rakouské stříbrné renty, ddto Vídeň 1. ledna 1894 č: 76294, v nomin. ceně ... 300 zl.
Ve spořitelně na knížku čís. 2111 dnem 31. prosince 1894 uloženo ... 21 zl 36 kr.
V roce 1903 po změně měny měl stejný úpis ze dne 31.12.1894 cenu 600 korun.
-------------------Text na předcházející stránce, zobrazené stránky vpravo:
Klikněte pro zvětšení obrázku.
Příjem:
Dle uzavřeného účtu za rok 1893 vykázán dnem 31. prosince 1893:
Státní dlužní úpis ze dne 1. prosince 1893 číslo 925/2 v nomin. ceně ... 100 zl,-
Ve spořitelně na knížku čís. 1763 uloženo ... 3 zl 82 kr.
Nový příjem:
Úrok ze státního úpisu č. 925/2 za čas od 1. prosince 1893 ... 4 zl.
Úrok z uložených úroků ve spořitelně na knížku čís. 1763 za rok 1894 ... 8 kr.
Slečna Lambertina Malburgova darovala ku zvětšení této nadace knížku spořitelny smiřické číslo: 395 s vkladem ... 100 zl.
a zároveň složila hotově co úrok tohoto darovaného obnosu za rok 1894, k cíli rozdělení jeho dne 8. srpna každého roku, co den narozenin zemřelého pana Eduarda Malburga, mezi chudé v chudobinci ...4,- zl.
Úrok z darované knížky spořitelní č. 395 za rok 1894 1 zl. 84 kr.
Vydání:
Mezi chudé v chudobinci rozdělen úrok z nadace této dne 8. srpna 1894, co výroční den narozenin zemřelého pana Eduarda Malburga, v částce 8,- zl.
Ve Smiřicích, dne 31. prosince 1894.
Podpisy na stránce vpravo:
Starosta Hojný, Andrejsek,Josef Hník, V. Kottland, Josef Kubeš, Lefnar, Motyčka, ?, Jan Vognar, Josef ?, Jan Juliš, Valášek, ?
-------------------
Vydání:
4/3 1895 Tary z nadace pro udržování hrobky ... 30 zl. 6 kr.4/3 1895 tary z nadace pro chudé v chudobinci ... 30 zl.
-------------------
Rok 1914.
Dle uzavřeného účtu za rok 1913 bylo vykázáno:
Státní dlužní úpis 4% korunové renty ddto. Vídeň 1. května 1905 číslo: 117460 na jméno "nadace Albrechta Malburga vánoční stromek chudé školní mládeže ve Smiřicích" vinkulovaný, v nominální ceně ... 4000,- K.
Ve spořitelně Smiřické na knížku číslo: 2370 uloženo ... 9,35 K
31. prosince 1914 - Na "Vánoční stromek chudé školní mládeže" pro rok 1914 dle účtu školního věnováno ... 160 K.
Mimo úpisu 4000 K je ve spořitelně hotovost 9,75 K.
31. prosince 1933 byl od Řiditelství státního dluhu v Praze vyplacen úrok z cenných papírů na konto nadace Malbura vánoční stromek serie 367 nom. 4000 úrok 133 Kč 66 hal.
-------------------
Složní list vpravo nahoře:
Z nadace Malburga pro vánoční stromek ve škole byl složen do pokladny školní, 31.12.1933 výnos z cenných papírů za roky 1932 a 1933, v částce 293,66 Kč.
Podpisy Rufferová a Jos. Vychroň.
-------------------
Rozdělení úroků 4% náhradní renty k 1./5.1939.
Rozdělení úroků 4% náhradní renty k 1./11.1939.
Rozdělení úroků 4% náhradní renty k 1./5.1940 (k datu 1.5.1941 byly vyplaceny stejné částky).
-------------------Uzavřeno u příležitosti předání správy obecní nastupující správní komisi, dne 26./2.1941.
K. Svatoň, účetní tajemník pol. správy.
Razítko vpravo: Okresní úřad ve Dvoře Králové.
Skončeno u příležitosti předání správy obecní při odstoupení předsedy spr. komise p. A. Pleštila. 7.5.1941.
Částky dole: Výnos úroků připsán k dobru pokladně školy ... 126,91 K
Hotovost k 31. prosinci 1941 ... 261,45 K
Podpisy:
Předseda správní komise Ing. Zdeněk Lameš, Za referát finanční Lenfeld.
Likvidace nadací.
Poslední zápisy z let 1947 - 1949 (levá strana)
Podle ú.l. I/49 - čís. vyhlášky 1154/49 min. financí převedeno státu.
Likvidace nadací.
Částky z let 1948 a 1949(pravá strana). Ve Smiřicích 31.XII.1949
Předseda nár. výboru Kutil Josef.