Smiřice - rodina Mautnerova
Zpět na hlavní stránku
Zleva: Carl Ferdinand Mautner Markhof *1834 - 1896, Georg II. Mautner Markhof *1875 - 1934 a Theodor Mautner Markhof *1869 - 1947
Panu Heinrich Mautner Markhof děkuji za zaslané fotografie členů rodiny.
Ti, kteří ulehčili hospodyním
Jana Krejčová - Mladá fronta DNES - Kraj Hradecký - 10.05.2008Smiřice - Kdyby si rodina Mautnerových nepopudila majitele smiřického panství, od nichž měla v nájmu tamní likérku a pivovar, zřejmě by ve Smiřicích zůstala. Hospodyně a pekaři by se dál trápili udržováním živého kvásku a průmyslová výroba pekařského droždí by se opozdila možná o několik desítek let.
Jenže po velkém požáru Smiřic v roce 1839 Mautnerovi do veřejné sbírky věnovali víc než hradecký biskup. „To byl první malér. Ten druhý byl, že jim pivovar vzkvétal a přinášel takové peníze, až to začalo být místním úředníkům podezřelé. A tak jim nájemní smlouvu neprodloužili,“ líčí bývalý smiřický kronikář Lubomír Kupka okamžik, kdy část rodiny odešla ze Smiřic do Vídně. A byl to právě Adolf Ignác Mautner, který jako první na světě zavedl průmyslovou výrobu pekařského droždí. „Bylo to v době, kdy každá hospodyně musela doma udržovat takzvaný živý kvásek, jinak si ho musela jít půjčit k sousedce, což byla ostuda. Mautner přišel na to, že i pro vídeňské pekaře je udržování kvásku velice obtížné. Kazil se jim, plesnivěl a Mautner jim začal nabízet lisované droždí,“ říká Kupka.
Způsob, jak zakonzervovat pivovarské droždí, objevil jeden z jeho zeťů, od něhož Mautner nápad převzal a využil pro průmyslovou výrobu. „Objevil, jak vylisovat droždí tak, aby zůstalo asi týden živé. Byl to úžasný pokrok,“ tvrdí Kupka.
Droždí pomohlo i vojenským účelům
Průmyslová výroba droždí měla také vojenský význam - i vojáci pekli ve velkém chléb a tak netrvalo dlouho a Mautner si za zásluhy vysloužil řád a šlechtický titul. Přijal jméno svobodný pán Mautner z Markhofu, což by bylo pro židovského podnikatele nemožné. Jenže Abraham Mautner, který do Vídně přišel s manželkou a dvěma dcerami v roce 1841 ještě jako Žid, nechal brzy celou rodinu pokřtít a sám přijal jméno Adolf Ignác.Pronajal si Svatomarecký pivovar, který v roce 1852 koupil, a zařídil si i vlastní likérku. V roce 1861 získal k rozšíření výroby pozemky na vídeňském předměstí Simmering, kde začal stavět i domy pro dělníky a školu.
Špitál pro rodné město
Nezanevřel však ani na Smiřice, kde se v roce 1801 narodil. Byl to on, kdo nechal ve Smiřicích zřídit špitál, který posléze rozšířil o další sociální zařízení. Za své zásluhy a rozvoj průmyslu byl císařem vyznamenán už podruhé. Dostal řád Železné koruny prvního stupně a byl povýšen do rytířského stavu. Poděkování se dočkal i od rodného městečka, které ho jmenovalo svým čestným občanem.
Roku 1889, v tomtéž roce, kdy Adolf Ignác Mautner umírá, zahájila provoz ve Smiřicích nová budova Mautnerova chudobince, mateřské školy a Mautnerova obecní kuchyně pro školní děti a 20 městských chudých, financovaná později Karlem, Jiřím a Ludvíkem Mautnerovými.
Adolf Ignác Mautner se do Smiřic, kde žila část jeho rodiny, která se rovněž nechala pokřtít a podnikala pod jménem Malburg, rád vracel. Zřejmě se svými smiřickými příbuznými udržoval i kontakt ve svém podnikání, protože výrobní sortiment obou firem byl velmi podobný.
A v jeho šlépějích šli také jeho následovníci. V roce 1913 výrobní sortiment piva, droždí a alkoholu rozšiřují o lahůdky, ocet, hořčici a v roce 1927 o Mautnerovu specialitu „Hesperiden Essig“ - směs lihového octa, vinného octa a jablečné šťávy. Po 2. světové válce začíná firma nabízet také křen a ovocný sirup.
V 70. letech se firma Th & G Mautner Markhof slučuje se spojenými továrnami na výrobu droždí do akciové společnosti Mautner Markhof Holding a pivovar Schwechat se závodem Brau AG. Krátce poté končí výroba lihu. V roce 1984 vstupuje Mautnerův Markhofův holding jako první rodinná společnost po 2. světové válce na burzu. Po listopadu 1989 začali Mautnerové Markhofové opět podnikat i v Česku.
Důležité roky:
1841 Abraham Mautner odchází ze Smiřic do Vídně nechává se pokřtít pronajímá si Svatomarecký pivovar
1846 Mautner rozvíjí postup umožňující výrobu droždí nezávislou na výrobě piva a stává se objevitelem lisovaného droždí
1852 kupuje Svatomarecký pivovar
1861 Mautner Markhof získává k rozšíření výroby pozemky na vídeňském předměstí Simmering a zřizuje tam závody na výrobu droždí, lihu a lihovin
1865 Mautner Markhof na vlastní náklady zřizuje a Smiřicím předává chudobinec včetně nadace na jeho provoz
1889 ve Smiřicích zahájila provoz nová budova Mautnerova chudobince, mateřské školy a Mautnerovy obecní kuchyně pro školní děti a dvacet městských chudých koncem roku Adolf Ignác Mautner, rytíř z Markhofu umírá
1913 výrobní sortiment Mautnerových závodů se rozšiřuje o lahůdky, ocet a hořčici
1927 zahájení výroby Mautner Markhof „Hesperiden Essig“ - směsi lihového octa, vinného octa a jablečné šťávy
1945 po 2. světové válce je výroba rozšířena o křen a ovocný sirup
1970 do vedení podniku je zvolen Georg Mautner Markhof slučuje firmu Th & G Mautner Markhof a spojené továrny na droždí do akciové společnosti Mautner Markhof Holding
1976 pivovar Schwechat se slučuje v akciovou společnost se závodem Brau AG
1977 končí výroba lihovin
1984 vstup Mautnerova Markhofova holdingu na burzu jako první rodinné společnosti po druhé světové válce
1990 Mautnerové Markhofové začínají opět podnikat v Česku
2001 Mautnerové Markhofové se stahují z podniku nový management vytvářejí společně s bavorským rodinným podnikem Develey
Na pečeti vpravo je text: MAUTNER MARKHOF - GR. JEDLERSDORF - POST FLORLDSDORF
Mautnerové ve Smiřicích
Věrnost našemu městu projevují příslušníci rodiny Mautnerů již hodně dlouho. Rodina Mautnerů žila ve Smiřicích prokazatelně již od roku 1752. Důkazem toho je nájemní smlouva ze dne 1.dubna 1752 uzavřená mezi tehdejší majitelkou smiřického panství Marii Terezii hraběnkou z Gastheimu a nájemcem panské vinopalny a likérky,,ve městě usedlým M. Mautnerem". Následují další smlouvy do roku 1841. Mautnerové byli židovského vyznání. Později se rodina dala pokřtít, přestěhovala se do Vídně a zde se stala rodinou ,,průmyslové šlechty".Adolf Ignác Mautner * 1801 přesídlil v roce 1841 do Vídně. Byl zakladatelem výroby obilního pekařského droždí a majitelem Svatomareckého pivovaru ve Vídni. Na Smiřice nikdy nezapomínal. Svědčí o tom to, že i jako člen vídeňské, vlastně celoevropské skupiny podnikatelů občas zajížděl do svých rodných Smiřic mezi své bývalé spolumistry. Byl to on, kdo zřídil ve Smiřicích ,,špitál", který později rozšířil o mateřskou školku a starobinec. Provoz těchto zařízení zajistil dostatečnou nadací. Za své zásluhy a rozvoj průmyslu byl císařem dvakrát vyznamenán. Udělené řády byly spojeny s povýšením do stavu rytířského. Za soukromou činnost v sociální sféře a za práci na rozvoji města se stal čestným občanem našeho města. Dne 10.října 1889 byl ve Smiřicích přijat poslední dopis od Adolfa Ignáce Mautnera, rytíře z Markhofu, protože ten na Štědrý den téhož roku umírá.
Se jmény již dlouho nežijících Mautnerů z Markhofu jsou spojeny i další nadace. Ty však zanikly a byly proplýtvány, protože minulá doba dokázala proplýtvat mnohé.
Po listopadu 1989 rodina Mautnerů znovu začíná podnikat i na území naší republiky. Pan Jiří J. E. Mautner i se svou paní navštívili Smiřice. Aby vyjádřil svůj dobrý vztah k městu, nabídl pomoc. Upřímně nabídnutá pomoc byla upřímně přijata.
Městské zastupitelstvo zvážilo zásluhy celé rodiny o rozvoj města a rozhodlo se udělit panu Jiřímu J. E. Mautnerovi rytíři z Markhofu titul Čestný občan Smiřic. K malé slavnosti, spojené se zápisem do Pamětní knihy došlo na radnici 28.června 1993.
Pro Smiřický zpravodaj napsal tehdejší starosta Ing. Lubomír Kupka.
Adolf Ignác Mautner
Šlechetný lidumil Vysokorodý Pán pan Adolf Ignác Mautner rytíř z Markhofu pochází ze Smiřic, v domku č.111, tak zvané staré pálence, jež patřila k c.k. Komornímu panství Smiřice - Hoříněves, byli v nájmu rodiče jeho Israel a Terezie Mautnerovi. Tam též se narodil pan Adolf ( 7.2.1802 ) a čtyři jeho bratři. Roku 1861 jmenovalo jej město čestným měšťanem svým, pro dobročinnost a lidumilnost ke zdejší chudině. Na vlastní náklad zřídil a roku 1865 městu předal chudobinec včetně finanční nadace na další provoz. Zemřel rovněž ve vysokém věku 88 let a v témže roce jako Jan Mitiska, v prosinci 1889.
Počátkem prosince 1889 zahájila též činnost Mautnerova obecní kuchyně, která denně sytila 50 školních dítek a 20 městských chudých živným obědem. ( K tomu bych rád doplnil, že i po smrti pana Adolfa rodina v této dobročinnosti neustala, přestože žili ve Vídni, na Smiřice a zejména ty nejpotřebnější vždy pamatovali, čestnými měšťany se tak stali i jeho následovníci Karel, Jiří a Ludvík. Škoda, že více z této sounáležitosti s méně majetnými spoluobčany nezůstalo zachováno do dnešní doby. )
Z kroniky vypsal Ing. Plšek
O tom proč Mautner odešel do Vídně se plše v Mitiskově kronice:
Když pak vrchnost nedala již pivovar do pronájmu a sama v řízení převzala, tedy pan Abraham Mautner odebral se i s manželkou a s 2 dcerami do Vídně a tam přestoupil k pravé církvi římsko-katolické a přijala celá rodina svátost křtu. Přijav jméno křestní Adolf Ignác v kostele sv.Rocha, manželka jeho pak křestní jméno Julie Marcelina rozená byla Kadišova ze Semil, která ve Vídni také dne 21.4.1887 zemřela.
Ing. Plšek
Výpis z kroniky Města Smiřice:
1. -- Mateřská škola ( školka ) ve Smiřicích byla zřízena v r. 1889 ( otevřena byla 2. prosince 1889 )a umístěna v budově tehdejšího Mautnerova městského chudobince v nynější Mlýnské ulici v čp. 111. Odtud od 1.9.1931 přesídlila do přízemních místností budovy tehdejšího domu sociální péče čp. 347 v Jiráskově ulici ( v dnešní době používá této budovy ZDŠ ).2. -- 15. října 1889 byla vysvěcena budova Mautnerova chudobince a školy mateřské, postavená nákladem 16.514 zl. 55 kr. Zakladatel její Ad. Ign. Mautner z Vídně ( roz. ze Smiřic ) daroval při této příležitosti 200 zl. na bohatou hostinu, 200 zl. chudé mládeži školní a 100 zl. pro chudé města. 2. prosince 1889 otevřena a svému účelu odevzdána mateřská škola zdejší za přítomnosti všech členů místní školní rady. Pěstounkou zvolena s. Laura Feltlová z Černožic s ročním služným 400 zl., bytem o 1 světnici a 1 komoře v chudobinci. Do školky zapsáno bylo 39 dítek.
P.S. V zápisech o základních fondech, věnovaných zakladatelem ad. Ign. Mautnerem píše se o založení a vydržování dětské opatrovny, takže se původní budova nazývala Mautnerův městský chudobinec a dětská opatrovna.
Z kroniky města Smiřic z r. 1889 vypsal kronikář Petr Zahálka 25.2.1966.
Pečeť Ad. Jg. Mautnera s razítkem z roku 1879.
Firma Mautner Markhof AG ve Vídni byla založena roku 1841. Výroba lihovin byla ukončena 1.1.1977
Jiří J. E. Mautner rytíř z Markhofu - čestné občanství Smiřic
Starosta Smiřic ing Lubomír Kupka předává ve Smiřicích 28.června 1993 čestné občanství Smiřic. Fotky smiř. archiv.
Vpravo: pan Jiří J. E. Mautner se svou manželkou
Oznámení o smrti Jiřího J. E. Mautnera dostalo také město Smiřice.
Budova ,,chudobince" ve Smiřicích
Rodný dům Adama Ignáce Mautnera před rokem 1888. Na štítě je umístěna pamětní deska. Dům musel ustoupit budování ,,chudobince". Fotky smiř. archiv.
Detail osob z obrázku nahoře. Podle kníru by to mohl být Carl Ferdinand Mautner Markhof *1834 - 1896
Detail osob z obrázku nahoře.
Podací lístek z května 1873 na inzerát vpravo ve vídeňských novinách ,,Presse" ( Journal - Numer 3073 )
Překlad poděkování v novinách
Veřejné poděkování.
Jeho výsost pan Adolf Ignác rytíř z Markofu a jeho ctěná žena Julie Marceline Mautner z Markofu ve Vídni dali z popudu svatby císařské výsosti hraběnky Gisely chudobinci v jejich rodném městě Smiřicích, který výše jmenovaní před mnoha lety sami založili, nádherný dar ve výši 6 000 fl. státních obligací.
Zastupitelstvo obce města Smiřice splňuje svou příjemnou povinost ve které jmenovaným dárcům za tento veliký dar vyjadřuje svoje ponížené poděkování s přidáním upřímného přání ať Bůh dopřeje veleváženým dlouho užívat k blahu potřebným města Smiřice světského bytí.
Za zastupitelstvo města Smiřice - starosta - Bek.
Od Mautnerů přicházely peníze do Smiřic. Tento dopis na 150 fl z roku 1895 určený starostovi, je od Jiřího Mautnera. Jiný dopis z Vídně v roce 1897 přišel od Adolfa Ignáce Mautnera + syn, v ceně 400 fl. ( podle článku nahoře Adolf v roce 1889 zemřel )
Vpravo: druhá strana dopisu s pečetěmi.
Mautnerův chudobinec a mateřská školka, krátce po dokončení.
Nad vchodem byly umístěny hodiny a pod nimi snad pamětní deska zobrazená dole. Foto smiř. archiv.
Pamětní deska z budovy čp. 111 s česko-německým textem:
Arcivévodkyně Gisely
chudobinec a škola mateřská
založil a svému rodnému městu Smiřicím věnoval Adolf Ignác Mautner rytíř z Markhofu se svou chotí Julií Marcelinou.
Nově vystavěno MDCCCLXXXVIII
Fotografii bronzové pamětní desky, velikosti 90×42 cm, na Městský úřad Smiřice poslal JJ.
Školka v domě čp. 111, asi v roce 1920. Foto smiř. archiv
V levém rohu je viditelný nápis Chudobinec. Foto od Zdeňka Vorla.
Přestavba budovy čp. 111
Budova byla přestavěna na podzim 1968 pro 10 bytových jednotek.Stavbu provedl Okresní bytový podnik Nový Bydžov - středisko Smiřice. Foto smiř. archiv.
Budova ,,chudobince" dne 7.1. 2005.
10.12. 2011
Zadní strana domu čp. 111, dohotovuje se nový nátěr fasády.12.9.2011.