Smiřice - dokumenty týkající se kaple.
Za materiály, ze Státního okresního archivu v Hradci Králové a Zámrsku, děkuji Ing. Milanu PlškoviZpět na hlavní stránku Další stránky o tomto kostele
Rozšíření bohoslužeb ve smiřickém kostele.
Slavné městské radě v SmiřicíchVzhledem k ctěnému přípisu z dne 3. března b.v.č. 183, jimž, o svolení k rozšíření služeb Božích v zámeckém chrámu Páně v Smiřicích, v ten smysl se žádá, by slavnost Vzkříšení Páně o svatovečer hodu Božího velikonočního, a slavnost Narození Páně o půlnoci zámeckých duchovním tam konati se směla, Slavné městské Radě toto na vědomí dáváme:
Nelze nám neuznati obtíže, s nimiž potkávati se jest, četnému obyvatelstvu města Smiřic, když svědomitě povinnostem svým křesťanským zadost učiniti chce, a milerádi bychom žádoucího v tom ohledu usnadnění a tím ochotněji poskytli, an i děkanská duchovní správa v Holohlavech za ně se přimlouvá, avšak připomenouti musíme, že zámecký chrám Páně Smiřický nespadá v kategorii farních neb filiálních kostelů, že řád služeb Božích v chrámu tom nadační listinou hraběnky Marie Teresie z Gastheimu, rozené hraběnky Šternberkové z dne31. května 1755 přísně stanoven, a altarista při tomto chrámu Páně nikoliv, jak v žádosti se uvádí, „by Smiřičtí obtížnou cestou do kostela Holohlavského konati nemuseli“, nýbrž k jinému účeli fundirován byl; nebo v 4. odstavci jmenované listiny výslovně se praví, že ustanovení zmíněného altaristy o vyšších slavnostech, mezi nimiž slavnost vánoční a velkonoční zejména se uvádí, nikterak nemá býti na újmu farním službám Božím v Holohlavech, a v odstavci 11:, že tentýž funkce farní, k nimžto slavnost Vzkříšení a jitřní výhradně patří, nikdy osvojovat si nesmí.
Podepsaná b. konsistoř nepovažuje se tudíž za oprávněnou v pořádku služeb Božích v zámeckém chrámu Páně v Smiřicích něco měniti, neb stanoviti, zvláště pak žádané slavnosti v něm povoliti, dokud by Slavná městská Rada v tomto ohledu a děkanským Úřadem se nedohodla, při čemž podotýká, že kdykoliv se o výhradně farní funkce jednati bude, vždy právo místního duchovního Správce hájiti musí.Bisk. Konsistorium v Hradci Králové dne 23. března 1877
Podpisy
---------------------------------
Slavný purkmistrovský úřade v Smiřicích !
Na ctěný dopis ze dne 11hoprosince čís. 1091 uvádí se slavné městské radě v známost jak nasleduje.
Slavnost „Jitřní“ o božím hodu „Narození Páně“ v zámeckém Chrámu Páně se strany místní správy duchovní povolená býti nemůže:
1./ Ana spadá v jednu a tutéž hodinu(12tou půlnoční) se slavnosti v Chrámu Páně děkanském a byla by jí na ujmu, jakož, že by i míru a pokoji mezi ostatními kollaturníky nic neprospěla, ano spíše mysl mnohých pokoušela.
2./ Šlechetná zakládatelkyně Marie Theresia z Gastheimu, rozená hraběnka Šternberkova v nadační listině ze dne 31ho května 1755 slavnost tuto v odstavci 4./ jakož i jiné výroční slavnosti Chrámu Páně děkanskému výslovně vyhradila.
3./ Nížepsaný při své investuře na děkanství slavnou přísahou se zavázal, všecka práva tohoto děkanství jak v duševním (pastýřském) tak i v hmotném ohledu v neporušenosti zachovati.
4./ Důvody ctěných pp. zástupcův města v žádosti ze dne 3ho března b.r. č. 183 na biskup. konsistoř pro dovolení této slavnosti uvedené mohli by i od jiných obcí při mnohem větší vzdálenosti od děkanského Chrámu Páně též se uváděti.
5./ Je děkanský Chrám Páně jediným středem zdejší správy duchovní – a všeliká odstředivost je, ne-li škodná, aspoň neúžitečná.
Děkanský úřad v Holohlavech dne 13ho prosince 1877
P. Alois Nývlt děkan
---------------------------------
Vzhledem na podanou žádost obec. zástupitelstva v Smiřicích v připuštění veřejných církevních výkonu v Smiřické zámecké kapli a o povolení, aby Smiřický zámecký fundatista (kaplan) tyto vykonával.Předkládá se správa z dne 19. dubna 1891 č. 628 ve které správě c.k. velkostatku na základě došlého vysokého zmocnění poukázáno, městské zástup. výnosem vysokého c. a k. generálního ředitelství Nejvyšších Rodinných fondů ve Vídni, v tom smyslu vyrozuměti, že pod úplným zachováním soukromého významu zámecké kaple Smiřické, proti libovolnému odvolání se povoluje, v téže kapli, skrze důstojný děkanský úřad v Holohlavech obřady, jako ve veřejných kostelích, vyjma vykrápění mrtvol předsevzíti, to jest mimo odbývání slavností „Vzkříšení Páně a Božího Těla“, kostelní slavnosti v den vysokých „Narozenin a Jmenin“ Jejich Apoštolských Veličenstev, kostelní slavnosti v ukončení roku, dále odbývání sv. křtů, kopulací, smutečních služeb Božích a pobožností májových, při čemž s tím spojené více požadavky kostelní dodány býti mají z děkanského kostela v Holohlavského. Odbývání obmýšlených kostelních obřadů skrze zámeckého fundalistu, přihlížejíce k ustanovením nadační listiny a stávajících kostelních předpisů, jest nepřístupno.
O tomto jest také důstojn. děkanskému úřadu v Holohlavech, vhodným způsobem vědomost dáti.
V Praze, dne 19. října 1891
Jan Ferdinandi c. a k. ředitel soukrom. a Rod. statku, dvorní rada a t.d.
---------------------------------
Č. 86
Velectěné zástupitelstvo města Smiřice !
Aby se mysle milého mi, a správě duchovní svěřeného katolického obyvatelstva uspokojily, oznamuji již napřed, že dle daného slova a dle Nejvyššího rozhodnutí z Vídně Vám zaslaného, jsem hotov, tu příjemnou Majovou pobožnost pro město zavésti na ten spůsob, jak, jsem se s vp.. S. Čapkem o tom dohodnul.
Tato pobožnost započne prvním květnem odpoledne asi ve 4 hod., jak tomu školní pořádek dovolí s písní „Aj což to libě zavání – litaniemi, modlitbami a požehnáním s N.Sv.Olt.“ - K závěrce se zaosadí některá Mariánská píseň. Tato pobožnost spojí se v oktavě sv. Jana Nep. se svatojanskou pobožností, jak jsem ji v posledním mém dopise oznámil a navrhnul.
Jelikož máte vzácnou památku v kostele, tak zvaný obraz „Šternberské Pany Marie a je ve městě hojnost vroucích ctitelů blahosl. Rodičky Boží, doufám, že Vám bude tato pobožnost sloužiti k hojnému duchovnímu prospěchu a radosti.
Aby se školní mládež této pobožnosti súčastnila, jest mé vroucí přání; račte si to s ctěným ředitelstvím vyjednati a mne o tom dobrotivě správu podati.
Připomínám však, že jsou neděle a svátky vyjmuty, neb se koná tato pobožnost spojená s kázáním odpoledním v děkansk. chrámu Páně - a ta nesmí se rušiti ani zkracovati.
V Holohlavech dne 17. března 1892.
Alois Nývlt děkan
Pozn. Litanie budou však s požehnáním jak obyčejně ve 2 hod. odpoledne
Městský úřad v Smiřicích podáno 18/3 1892 č: 358
Rukopis a podpis Aloise Nývlta.
S výše uvedenými materiály souvisí i spor o vzácný obraz
Zdroj: hradecky.denik.cz - 22.7.2017
Boj o Brandlův obraz pokračuje
Barokní oltářní obraz Klanění tří králů, který zdobí smiřickou kapli, se stal předmětem velkého sporu mezi římskokatolickou církví a Smiřicemi. Farnost v Holohlavech se kvůli tomu obrátila na soud. Soudkyně Ivana Dušáková však tento týden jednání odročila s tím, že ačkoliv řada listin přisvědčuje církevnímu vlastnictví, církev musí do října jasně doložit, na základě jakých listin obraz získala.
„Není to restituční spor v pravém slova smyslu: církev totiž k roku 1948 tento obraz nevlastnila a vlastnictví nabyla až později díky nezájmu státu o péči o duchovní památky. Zároveň k zásahu do církevního vlastnictví došlo až po roce 1989,“ říká právník královéhradecké diecéze Stanislav Hykyš. Vlastnictví obrazu z roku 1727, jehož autorem je Petr Brandl, totiž procházelo trochu jinou cestou než památky, které jsou předmětem restitucí.
„Netvrdíme, že kaple ve Smiřicích byla církevní. Nebyla – patřila do roku 1918 poslednímu českému králi Karlu Habsburskému,“ vysvětluje právník. V roce 1922 kaple i s obrazy a vybavením připadla státu, ale v roce 1949 se stát začal zbavovat sakrálních církevních památek.
Boj o Brandlův obraz pokračuje v říjnu
„Sakrální památky byly tehdy převedeny na církev – místní farnost,“ uvedl Stanislav Hykyš. Upozornil, že když si chtěla Národní galerie v roce 1968 obraz vypůjčit na velkou výstavu věnovanou Brandlovi, musela se dovolit holohlavského faráře. Stát vedl v evidenci movitých kulturních památek až do roku 2004 jako majitele farnost Holohlavy. Podle Stanislava Hykyše byla církev považována za vlastníka obrazu více než 50 let.
Dohodu o výpůjčce se nezdařilo uzavřít
V 70. letech místní národní výbor ve Smiřicích kapli uzavřel s tím, že potřebuje opravy.
„Když ji v roce 2003 město opět otevřelo, nechalo do evidence movitých památek zapsat sebe jako vlastníka a považuje obraz za svůj majetek,“ řekl právník.
Spor se vede v době, kdy se uzavírá vypořádání církevního majetku. Podle církevních představitelů město odmítlo návrh na možnost výpůjčky tohoto uměleckého díla i žádost o obnovení příležitostných bohoslužeb v kapli.
Církev prý obraz ze Smiřic odvézt nechce, i když kaple je odsvěcená.
„Obraz zůstane na svém místě v kapli, pro kterou byl namalován,“ řekl už v minulosti Deníku mluvčí královéhradeckého biskupství Lukáš Peška.
Starosta: Takový důkaz neexistuje
„Kaple nebyla nikdy ve vlastnictví církve, a tudíž ani mobiliář,“ řekl starosta Smiřic Luboš Tuzar. Podle něj jsou požadavky církve „absurdní“ a „nehorázné“.
Sám je před dalším jednáním soudu, na kterém má církev jasně doložit, na základě jakých listin získala k obrazu vlastnictví, optimistický: „My se nedomníváme, že nějaký takový důkaz, který by mohl situaci zvrátit, vůbec existuje.“
Církev usiluje také o další památky z mobiliáře kaple. Sporem se proto nyní zabývá královéhradecký Okresní soud. Další jednání se koná 11. října.
Obraz je národní kulturní památkou
Petr Jan Brandl (24. října 1668 Praha - 24. září 1735 Kutná Hora) byl jedním z hlavních představitelů českého vrcholného baroka.
Obraz Klanění tří králů, který byl určen pro hlavní oltář zámecké kaple ve Smiřicích, která tehdy patřila rodu Šternberků, dokončil v roce 1727. V roce 2006 byl obraz prohlášen za národní kulturní památku.
Autor: Ivana Vitovská
-----------------
Zdroj: https://hradec.idnes.cz/
Cenný Brandlův obraz z kaple patří Smiřicím, ne farnosti, rozhodl soud
18. října 2017
Soudkyně žalobu církve zamítla. „Nejsou žádné důkazy, že církev někdy byla majitelem obrazu. Obraz byl majetkem šlechtického rodu, Československa a po roce 1991 obce,“ uvedla soudkyně Ivana Dušáková. Rozsudek je nepravomocný, farnost se může odvolat ke krajskému soudu.
Předmětem sporu mezi Římskokatolickou farností v Holohlavech na Hradecku, městem a státem byl nejen zmíněný obraz, ale i další mobiliář ze zámecké kaple Zjevení Páně ve Smiřicích.
Církev se dožadovala vrácení majetku, který nyní patří obci, ta však od začátku sporu tvrdí, že církevní nikdy nebyl.
Obraz je od roku 2005 národní kulturní památkou a jeho hodnota se odhaduje na desítky milionů korun. Církev si nárokovala i další umělecká díla, například Brandlův obraz svatého Blažeje z bočního oltáře.
Děkanství své nároky opíralo o zákony z října 1949 o hospodářském zabezpečení církví, které jim odebraly všechny majetky kromě kostelů a farních budov. Podle právního zástupce farnosti Stanislava Hykše byl jeho klient od roku 1950 oprávněným držitelem oltářního obrazu a uplynutím tříleté vydržecí doby se stal vlastníkem.
„Zvážíme odvolání, obraz si to zaslouží“
„Důvody, které okresní soud uvedl, nám nepřijdou přesvědčivé. Zvážíme tedy podání odvolání, obraz si to zaslouží. Tvrdíme, že stát předal církvi obraz v padesátých letech do vlastnictví a uznával ho před rokem 1989 i po něm. Naproti tomu město Smiřice se vlastnicky začalo chovat až od roku 2002, a to navíc za nejasných okolností,“ řekl u soudu Hykš.
Smiřická radnice argumentovala, že šlo v roce 1949 pouze o změnu správce a nikoliv vlastníka.
„Jsem rád, že fakta zvítězila nad fabulacemi a pravda nad lží, protože jinak se tento ten spor ani charakterizovat nedá. To už bych musel použít jaderná slova. Obraz byl šlechtický, prošel řadou šlechtických rodů,“ řekl starosta Smiřic Luboš Tuzar.
Podle starosty obraz nikdy církevní nebyl a rovněž odmítá, že by se město začalo chovat jako vlastník až v roce 2002, jak tvrdí právní zástupce farnosti.
„Ve spisech jsou založeny dokumenty, ve kterých město už v roce 1973 vyzývá církev, aby platila nájem za užívání kaple. Jelikož se nedohodli, město řeklo, ať si sbalí věcí a odejdou,“ dodal Tuzar.
Autoři: van, poš
Příspěvek zámeckému knězi.
Slavná městská rado !Dle listiny sepsané u představenstva města Smiřic dne 18. března 1897, která se zde pod a osvědčeném opise přikládá, a jejížto pravopis nejen u Vele důstojné biskupské Konsistoře v Hradci Králové a u bývalé vysoké c.k. Administrace císařských velkostatků jakož i také v Registratuře bývalého c.k. Kammeralního panství Smiřického až dosavade a Registratuře nynějšího majitele p.t. Pana Barona Jana Babt. z Liebiegu nachazí; a každého času k nahlédnouti pohotově jest, čtvrtý téhož zhotovený pravopis představenstvu Smiřickému odevzdaný z městské radnice při velkém požáru roku 1839 k zničení přišel, zavázalo se chválné představenstvo jménem nadace tehdy každoročně a provždy fundačnímu duchovnímu zustaviteli služeb Božích pro zbožné obyvatele města Smiřic při panující drahotě k usnadnějšímu živobytí roční příspěvek … 50 fl.Rh jakožto také za odbývání křesťanského cvičení náboženského pod jménem na zaopatření paliva k vytopení sednice v radním domě, kdežto se tehdaž ito: nedělích a ve svátcích mládež škole odrostlá v náboženství vyučovala, ročně v celku … 20 fl Rh
následovně uhrnem … 70 fl Rh
vyplatiti, ku kterémuž cíli se z korce polí čísl. …: 328 za Smiřičkami na kopci vedle cesty za 1100 fl Rh. od obce prodalo, a do obecní pokladnice uloženo bylo, ku kterémuž kapitalu Vácslav a Anna Šefelin majitele mlýnu v Smiřicích z dobrého úmyslu přidali .. 200 fl. jakož i také Smiřický soused Karel Weber 100 fl, dobrovolně přidal, by se docíliti mohl kapitál 1400 fl Rh, z něhož by každoročně 5% úrok 70 fl využiti, a tak výhradně k nadřečenému cíli každoročně obrácen býti mohl.
Nížepodepsaný na počátku roku 1857 od Veledůstojné biskupské konsistoře byl co zámecký funkční duchovní ve Smiřicích ustanoven, a uděloval nejen povyrostlé mládeže mládeže nedělního času, nýbrž i také školní mládeži ve všedních dnech vyučování v křesťanském náboženství, ve výkladu perikop (perikopa = krátký úryvek biblického textu - pozn. P.) nedělních a svátečních Evangelií, jakož i Staro a Novozákoních biblických příbězích s takovým prospěchem, že k dukazu na pochvalný dekret od Veledust. biskupské konsistoře se odvolati může, následovně nemuže od práva ustoupiti, které někdejší představenstva každému zámeckému duchovnímu k jeho pohodlnějšímu živobytí dopřálo, a k tomu se listinou nadační zavazovalo; pročež žádá, když jemu až dosavade jen 50 fl neb 52 fr … z městskému duchodu vyplaceno bývá, aby tež onen příspěvek 20 fl, které pan mlynář Vácslav Šefelín s chotí svou a pan Karel Weber z dobrého úmyslu fundančně byli založili, každoročně jak sluší a patří co fundace vyplacené byly, kteréžto poslednější jmenovaná částka se nížepsanému za 11 let, ačkoliv se on v prvních letech u městské rady za úřadování p. Karla Sedláčka přihlašoval, vyplacena nebyla, kterou tedy nížepsaný po právu neomylně a skutečně k pohledavání má, poněvadž jmenovani dobrodinci peněžitou nadaci do městského duchodu v hotovosti byli složili s jakým tedy svědomím má se tato fundace zadržovati a nevyplatiti ?
Nížepodepsaný s odvoláním na listinu ze dne 10. března 1807 klade tedy uctivou žádost by Slavná městská rada nadřečenou dle fundační listiny patřící roční částku per 20 fl Čm aneb 21 fl Rak. Čísl. jakož příspěvek nejenom za minulý čas od roku 1857, až do nynějšího roku 1868, tedy za 12 roků úhrnem tedy 240 fl Čm neb 252 fl Rak. měny laskavě vyplatiti ráčila; nýbrž také, aby se nížepodepsanému tato fundirovaná povinnost ročních 21 fl. Rak. Čísl. počínaje od 1ho ledna 1869 každoročně a pořadně z fundirovaného kapitalu per 1400 fl Rh. z městského duchodu patřičně vyplatiti nařidila, přitom se též žádá, by Slavná městská rada od Patronatního úřadu statku Smiřického …(?) původní fundační listiny úředně zakročiti račila.
V městě Smiřicích dne 10. listop 1868
Jan Bohaboj Mitiska
fundační zámecký i městský duchovní
Rukopis a podpis Jana Mitisky. Autora kroniky Smiřic 1857 - 1888 .
Poznámka k textu nahoře:
ve smiřickém Zpravodaji píše v roce 1997 Miroslav Volák:
Podle smlouvy ze dne 31. srpna 1794 kupuje dominikální mlýn za 7 608 zl. František Šefelín s manželkou Viktorií. Spolu s mlýnem koupili za 140 zl. zahradu u čp. 40 a 3 strychy pole za 408 zl.
Od 22. května 1802 vlastnili mlýn za 2 105 zl. František Šefelín s manželkou Annou.
---------------------------------
Z jiné žádosti z roku 1868:
poněvadž všechny duchovní přílohy se úřední v jazyku německém vyhotovené byly, tedy původní žádost v němčině sepsána jest, kterážto v češtině zní asi následovně.
Překlad
Slavná městská rado!
Nížepodepsaný předkládá žádost o zlepšení jeho životního pobytu udělením zavazného upisu městské radě obce Smiřické nadačně uložených ročních 20 fl Čm, kterou žádost podpírá důvody následujícími:
1.) Když dne 5. února 1857 bývalý zámecký kněz P. Jan Lauschmann byl povýšen co farář do Slatiny, okresu Žambereckého,tedy dopisem Veledustojne biskup. Konsistoře do data 18. unora 1857 Čís.1059. byl Jan Bohaboj Mitiska duchovní správce v Bystřici k Landškrounskému okresu přináležící do města Smiřic co fundační duchovní ustanoven. Poněvadž ale nebyl jako jeho předchůdce s celou fundační částkou ročně 182 fl 40 Čm usazen, nýbrž dle dopisu k jeho zaopatření je měsíční přídavek 13 fl … aneb ročně jen 163 fl 30 Čm, tímto spůsobem nížepodepsaný ročně o 19 fl zkrácen byl, ačkoliv on jak vůbec známo všecky fundační mše svaté sloužil a všecky kněžské funkce vykonaval. ...
---------------------------------
Slavná městská rado v Smiřicích.
Na ctěný dopis 11tého února b.r. č.471 ohledně žádosti tamnějšího zámeckého kaplana Jana Mitisky k Slavné radě dne 10tého listopadu 1868 o roční příspěvek 21 zl.r.č. ze Smiřických obecních důchodů podané uvádí se v známost, že žádost jmenovaného zámeckého kaplana se skutečně zakládá na listině nadační ode dne 10tého března1807, ve 4 exemplářích vyhotovené a všestranně potvrzené, dle kteréž tehdejší představenstvo ve jménu celé obce Smiřické k docílení potřebné a příslušné podpory zámeckého kaplana uzavřelo, jemu každoročně z obecního důchodu nejen na výživu 50 zl. Rýnského Čísla, ale i také k potřebnému vytápění světnice v rádním domě, kdež řečený duchovní v neděli a ve svátek pro odrostlejší mládež křesťanské cvičení držeti měl mu ročně 15 zl. na potřebné dříví a 5 zl. na přívoz, dohromady 20 zl. přispívali.
...příspěvek … dohromady 70 zl se kryl a všem zámeckým kaplanům řádně vyplácen býval. Jen nynějšímu zámeckému duchovnímu Janovi Mitiskovi se ona částka … se odepřela.
Jest sice pravda, že v adjustované fassí zámeckého kaplanství Smiřického ode dne 27tého března 1840, tento původně štipulírovaný příspěvek na dříví a přívoz jeho v celku 20 zl. Č.M. aneb 21 zl. r.č. vyznačen není, kdež onných na výživu jeho ze Smiřického obecního jmění věnovaných 50 zl. vyznamenána se nalézá, však ale anť pan kaplan Mitiska povinnost vyučování v křesťanském náboženství v tamnější škole vykonává a tedy účel v nadační listině za užívání onoho příspěvku vytknutý náležitě od něho, třeba vedle místnosti, anť oheň r. 1839 ji byl strávil, ale v nově vystavené škole náležitě se plní: tedy se uznává vzhledem na nynější drahé a těžké časy za slušno, aby Slavná městská rada onen příspěvek 21 zl. r.č. p. Janovi Mitiskovi z obecního jmění náležitě každý rok vyplácela a proto se žádá Slavná městská rada, by prosbě jeho vyhověti si neobtěžovala.
Biskupská Konsistoř v Hradci Králové dne 14tého října 1869
podpisy
---------------------------------
Zamítavá odpověď na žádost o zvýšení platu (špatně čitelný přepis):
Důstojnému p. P. Janu Bohaboji Mitiskovi zámeckému duchovnímu zde.
K vyřízení žádosti Vaší dne 10. listopadu 1868 č. 571 o dodání příspěvku ročního 21 fl. po dobu 12 roku za vytápění školní světnice … se Vašnosti na vědomí dává, že obecní zástupitelstvo při svém dne 25. listopadu 1869 odbývaném sezení žádost …? nemile avšak a sice zté příčiny oslyšela, poněvadž dle nahlédnutí do nejstaršího účtu z roku 1839 a i později až do nynější doby žádnému p. duchovnímu nebyl účtován a vyplacen, a že zdejšímu p. učiteli k vytápění školní světnice potřebné dříví od obce se poskytuje, který povinnost tuto obstarává, a konečně an Vašnosti při vyučování opakova.. vytápění ono před se nebéřelo.
Očemž se Vašnosti a vrácení příloh vyrozumíváte.
Městská rada Smiřice 26. listopadu 1869 podpis Bek
---------------------------------
Slavná rado městská v Smiřicích !
Jak příloha vykazuje, žádal zamecký P. kaplan Jan Mitiska u městské rady v Smiřicích dne 11ho listopadu 1868 č. 571 žádost o jakési uznání, kterému se dle dopisu od dne 20ho listopadu 1869. dle přání jeho nevyhovělo.
Tím odmítnutím nemile dotknut viděl se pohnut, k slavnému c:k: školnímu Inspektoratu se uchiliti, a témuž oznamiti, že se následkem toho - vyučování náboženství dospělé mládeže, jak ve škole, tak v kostele od 1ho ledna 1870 odříká – a tento předmět se náležitému vyřízení slavného dozorství školního v Královém dvoře odevzdává. Jelikož odpor tento, jenž se s náboženskými poměry splítá – na delší čas odložiti radno není: žádám dle ..ndoršálu(?) nadřízeného dozorství d: 23 unora b.r. … slavnou městskou radu v Smiřicích, by neshodu tuto dle možnosti samá porovnala, a neb v dé duležitosti dobrotivou zprávu sem podati – si neobtižila.
Jaroměřský vikariatní úřad v Holohlavech dne 2ho března 1870
podpis Pokorný
Rukopis a podpis Pokorný
Archiv ministerstva vnitra v Praze.
Signatura: Sbírka zbožných nadání.
My nížepodepsaní, soudobně předseda, obce nejstarší a výborové ku c. k. komorní vrchnosti Smiřice, spojené s Hořiněvsí ve Královéhradeckém kraji, Království Českého náležející město Smiřice nad Labem, Potvrzujeme tímto před jedním každým, zvláště ale tam, kde by bylo třeba, že my u příležitosti, jednající se zvýšení služného ku zachování fundace ze dne 15. října 1747, založené zesnulou Marií Terezií, hraběnkou z Gastheimu, rozenou hraběnkou ze Šternbergu při privilegované smiřické zámecké kapli ustanoveného světského Duchovního se jednalo, Dílem z vlastního popudu, dílem z plného přesvědčení, že jmenovaný světský Duchovní při přítomně všeobecně stouplých cenách všech potravních a jiných předmětů přiměřeně svého povolání a stavu úplně vyjíti a své životní potřeby pouze z uvedeného ročního obnosu krýti nemohl, pohnulo nás ku jeho řádné a pohodlnější výživě, Dle našich sil přispěti ročním přídavkem 50 zl., pravím padesáti zl., dále ku opatření dříví ku otopu radničné světnice a neděli a svátcích pro odrostlou mládež odbývaných předčítáních křesťanských 15 zl. pravím patnácte zlatých, konečně ku krytí dovozného 5 zl., pravím pět zl. celkem tedy 70 zl., pravím sedmdesáte zl. každoročně z našich obecních důchodů. Ku kterému cíli my též po předem opatřeném povolení slav. c.k. vrchnostenského úřadu na naše spoluobčany, manželé Václava a Annu Scheflavých, z našich vlastnoručně v držení majících obecních movitostí dva korce roli pod čís. top. 328 (za Smiřičkama na kopci u cesty) se zovoucími za
550 zl., tudiž za 1.100 zl.
zpupně … prodali, ku kteréžto kupní sumě však zhora jmenovaní manželé Václav a Anna Scheffelovi ku zvýšení našeho úmyslu a jistého dosažení našeho dobře míněného směřování z vlastního popudu 200 zl.
dále spoluobčan Karel Weber tolikéž ku témuž účeli z vlastního popudu hotově do obecních důchodů 100 zl.
přidal, čímž tedy celkem obnosu 1400,- zl.
pravím tisíc čtyřset zlatých co kapitalu ku v předu vyznačeném uskutečnění docíleno bylo.
Prosíme tudíž, by současná nadační listina nejen u soudu přijata, nýbrž i po předem učiněném vysokém místním potvrzení, správně do pozemkových (gruntovních) knih jedině na naše náklady a bez našeho dalšího vědomí a přítomnosti vtělena a vyznačena byla.
Ku většímu toho vědomí byly čtyři exempláře zhotoveny, podepsány a pečeti opatřeny, z nichž jeden archivu veledůstojné biskupské konsistoře Královéhradecké, jeden vysoké c.k. administraci státních statků, co representující vrchnosti, jeden vrchnostenskému archivu c.k. komorní vrchnosti k uschování, konečně jeden podepsanému obecnímu úřadu vydán byl.
Tak stalo se ve městečku smiřickém obecního shromáždění dne 10. března roku 1807.
podpisy:
Jan Hodek rychtář holohlavský
Antonín Choděra purkmistr městečka Smiřic
František Wild správce sirotčí a účetní
Karel Adamíra konšel
Jan Kovařík rádní
Václav Hynek rychtář černožský
Mikuláš Jakoubek konšel
Jan Janák rádní
Jan Moudrý obecní starší
Frant. Černohorský obecní starší
Josef Hejcmann Dona(?) Messeyda výboři, jménem celé obce
Vyučování školní mládeže ve křesťanské věrouce a mravouce, povinost to, kterouž smiřickému kaplanu uvedenou listinou určené zvýšené služné zajištěno jest, leží sama v povaze stavu Duchovního, jakož i zákonem zajištěna; může také smiřickým kaplanem jen pod dozorem a vedením místního Duchovního, svédobého Děkana holohlavského býti vykonávána.Dávám tudiž přítomnému nadačnímu spisu svůj plný souhlas.
V Holohlavech, dne 22. července 1808.
Josef Kodeš m.p. … bisk. vikář, děkan holohlavský.
Biskupský, královéhradecký úřad dává přítomnému nadačnímu spisu svůj souhlas.
Konsistoř královéhradecká dne 28. července 1808.
L.L. Augustin Helfer, m.p. konsist. předseda
Frant. Wurda m.p. sekretář
Já současný zámecký kaplan ve Smiřicích, zavazuji se jak za sebe, taktéž i za své nástupce na ustavičné časy, závažnost držení křesťanských cvičení o nedělích a svátcích, vedle ostatních dotýčných důchovních výkonů přísně dodržovati.
Na důkaz toho můj podpis.
Smiřice 10. července 1809
L.L. Antonín Dusílek v.r. zámecký kaplan
Shledáno s původním opisem doslovně stejného znění.
Místní soud c.k. komorní vrchnosti ve Smiřicích a Hořiněvsi.
Dne 11. července 1809.
L.L. z Albecku v.r. právní
Že u dotyčně uvedené nadace vyměřená daň dědičná správně zapravena byla, potvrzuje se tímto dvorní komisí z dědictví.
Praha dne 27. srpna 1811
V nepřítomnosti jeho excellence pana nejvyššího purkrabího L.L. Leopold, hrabě ze Šporku v.r.
A. Fr.(?) Brotfeld v.r.
C.k. českou zemskou správou potvrzuje se soudobná nadace ve svém plném obsahu.
Praha, dne 2. října 1811.
L.L. Stampach v.r., Royko v.r.
Souhlasí doslovně s ověřeným opisem v archivu ministerstva vnitra.
V Praze, dne 6. dubna 1927.
Minist. rada a ředitel státního archivu:
Obecní úřad ve Smiřicích zaplatil za opis 21 Kč.
---------------------------------
Zemská správa politická v Praze
V Praze, dne 20. května 1927.
Smiřice – příspěvek zámeckému kaplanu.
K č.j. 446 ze dne 9. března 1927
Městskému úřadu ve Smiřicích.
Vzhledem k zdejšímu přípisu ze dne 24. března 1927, … ukládá zemská správa politická městskému úřadu aby nyní bezodkladně vyhověl výnosu ze dne 28. února 1927, … a sdělil v jakém stadiu se nachází záležitost výplaty příspěvku ročních 100 Kč zámeckému kaplanu ve Smiřicích.
Zemské správě politické v Praze.
K tamnímu výnosu ze dne 20. května 1927 … sdělujeme, že obecní zastupitelstvo města Smiřic ve své řádné schůzi se usneslo, žádati za zrušení vyplácení příspěvku zámeckému kaplanovi v obnose Kč 100,- ročně. …
Důvod, pro který se vyřízení této záležitosti opozdilo, jest následující:
Městská rada podepsaného obecního úřadu musela si nejdříve opatřiti opis nadační listiny a když tento došel informovala se, zda jest povinna žádaný příspěvek platiti. Mimo to zaslala dotaz na zdejší Vrch. správu stát. velkostatku, kdo dosadil do zdejší zámecké kaple zámeckého kaplana, na což doposud odpověď očekává.
Tím se této záležitosti vyřízení značně opozdilo, což budiž nám laskavě prominuto.
Městský úřad ve Smiřicích, dne 15. října 1927.
Starosta města
Okresní správa politická ve Dvoře Králové n.L. dne 22. srpna 1928.
Městskému úřadu ve Smiřicích.
D.p. Josef Roháč, zámecký kaplan ve Smiřicích si stěžuje, že od 1. července 1925, co je zámeckým kaplanem ve Smiřicích až dosud nebyla mu vyplacena částka 100 Kč ročně z důchodu města Smiřice, které mu výnosem zemské správy politické v Praze ze dne 16. února 1927 …, byla vložena do fasse, poněvadž není prokázáno, že by dávka o kterou jde, byla vykoupena nebo promlčena.
V té věci byla již Vašemu městskému úřadu zaslána zdejším výnosem ze dne 16. srpna 1927, č. 13195, jehož opis se Vám znovu zasílá, stížnost k vyjádření.
Na tento výnos sem až dosud žádná zpráva Vámi podána nebyla.
Na základě rozkazu zemské správy politické v Praze žádám, aby tamní městský úřad v této věci bezodkladně zjednal nápravu a podal sem nejdéle do 8 dnů zprávu, co bylo učiněno v předmětné záležitosti, tamním městským úřadem. … Přednosta úřadu Pacovský(?)
Žádost zámeckého kaplana Josefa Roháče z roku 1927.
Posloupnost zámeckých kaplanů.
Viz. Pamětní knihu číslo 1. strana 14.20. Jan Čapek, narozen v Semonicích dne 28. prosince 1859, vysvěcen na kněze 15. července 1883, ustavoven jest kaplanem do Holohlav v září 1883, byl zatímně zámeckým kaplanem ve Smiřicích od 9. března 1889, na to definitivně, dne 17. května 1896 investován na foru v Kolči, v diecesi Pražské.
21. Jan Karásek, narozen v Studenci dne 26. července 1866, vysvěcen na kněze 18. listopadu 1888, ustanoven kaplanem v Holohlavech v červenci 1888, 17. května 1896 prozatímně zámeckým kaplanem ve Smiřicích, 1. listopadu 1896 exponovaným kaplanem v Libřicích.
22. Jaroslav Horák, narozen ve Smiřicích č. 86 dne 6. listopadu 1860,studoval na gymnasiu ve Hradci Králové od r. 1872 - 1880, 15. července 1880 podrobil se zkoušce maturitní s vyznamenáním načež vstoupil do biskupského semináře ve Hradci Králové, vysvěcen na kněze 15. července 1884, ustanoven za kaplana do Golčova Jeníkova 26. srpna 1884, administroval děkanství Golč. Jeníkovské od 10. listtopadu 1897 až do 4. března 1888, na to faru ve Vlkanci až do 12. července 1888, dne 12. července 1888 kjmenován kaplanem v Černilově, kterouž faru od 10. listopadu 1893 až do 2. září 1894 administroval, na to opět místo kaplanské zastával. Dne 1. listopadu 1896 stal se zámeckým kaplanem ve Smiřicích a dne 9. července 1898 praesentován na faru v Jasené, kamž dne 31. července 1898 se odebral.
23. Jan N. Vík, narozen ve Dřevěnici okres Jičínský v Čechách dne 18. května 1861. Studoval gymnasium v Jičíně v Čechách a Litomyšli, kde r. 1882 s vyznamenáním maturoval. Po ukončených studiích bohoslovních v Hradci Králové byl dne 11. července 1886 na kněze vysvěcen. Jako neomysta byl dne 22. září jmenován kaplanem v Německé Bělé okres Poličský. Kaplanovav tam přes 11 let byl dne 10. února 1898 ustanoven za administrátora do Korouhle u Poličky. Po ukončení administrace odebral se dne 1. července t. r. na dovolenou do svého domova. Dne 24. července 1898 jmenován byl zatímním zámeckým kaplanem veSmiřicích a dne 6. října skutečným.