Rok 1923

Rozpočet obecní na rok 1923 vykazoval:
    příjem v částce Kč 182 539,12,
    vydání Kč 348 360,32,
    a jevil tudíž schodek Kč 165 821,20,
    který byl hrazen 175% přirážkou k daním přímým a 46% přirážkou k dani činžovní.

Rozpočet školní na tento rok jevil:
    příjem v úhrnné částce Kč 70 586,98,
    vydání Kč 193 386,98
    a vzniklý schodek Kč 122 800,-
    byl kryt 100% přirážkou k daním přímým a 40% přirážkou k dani činžovní.

Rozpočet ústavu chudých vykazoval:
    příjem Kč 15 239,75,
    vydání Kč 14 314,-
    a jevil tedy přebytek Kč 925,75.

V lednu uspořádala místní osvětová komise 3 přednášky tajemníka J. Studeníka z Hradce Králové "O daních”.

18. února uspořádala místní tělocvičná jednota Sokol dorostenskou besídku s čísly recitačními, hudebními a tělocvičnými.

18. února zhasl úkladem před šesti týdny podlomený život vynikajícího a světové pověsti se těšícího prvního ministra financí Československé republiky Dr. Aloise Rašína.
    Zásluhy jeho o náš svobodný stát jsou převeliké a s úctou vzpomínáme památky tohoto velikého Čecha, neohroženého bojovníka za osvobození vlasti a zabezpečení jejího hospodářského rozvoje.
    Smuteční prapory v městě našem a hlásaly žal náš nad ztrátou nenahraditelnou toho, jenž pro blaho vlasti život svůj obětoval.
    Čest budiž jeho památce!

7. března konána oslava 73. výročí narození prvního prezidenta republiky Československé prof. dr. T. G. Masaryka městem i školou, při níž nastíněn byl příkladný život oslavencův, jeho cnosti a zásluhy o svobodu našeho národa.

9. března byl zvolen zdejší lékař MUDr Václav Pultr místní školní radou za roční odměnu Kč 900,- školním lékařem.

10. března sehrána byla dramatickým kroužkem místní politické organizace českoslov. národních socialistů veselohra "Venoušek a Stázička” od J. Skružného.

13. března byla schválena ministerstvem školství a národní osvěty náboženská obec církve československé. V ustavující její schůzi zvolen byl prvním jejím předsedou Josef Výravský, rolník v Černožicích a prvním farářem Čeněk Brebis, bývalý kaplan v Přepychách u Opočna.
    Náboženská obec byla zřízena nejprve jako místní obec - ne tedy farní - v Holohlavech na členské schůzi 1 června 1920. V prvním církevním výboru zasedal i starosta obce Holohlav Rudolf Andrýs. Bohoslužby byly konány od 2. srpna 1920 do 31. května 1923 v děkanském kostele v Holohlavech, jehož církev československá spoluužívala, rovněž na Chlomku u Habřiny, po vypuzení z kostela na základě císařského patentu z roku 1851 byly konány bohoslužby v přírodě, jednou v hostinci u Tučků v Holohlavech, později ve školách v Holohlavech a ve Smiřicích.
    No jak podzim 1923 a na jaře 1924 postaven byl Husův sbor církve československé, na jehož místě stála dříve veliká stodola Aloisie Lefnerové, majitelky realit ve Smiřicích, která budovu i s pozemkem kolem budovy náboženské obci CČs. darovala. První bohoslužby v tomto zatímně upraveném Husově sboru konány byly na půlnoční 1923, načež na jaře 1924 byla stavba teprve dokončena.
    Duchovní správce bydlil od 19. srpna 1920 do 31. srpna 1923 na děkanství v Holohlavech, potom až do 30. června 1924 v domě Aloisie Lefnarové čp. 100 ve Smiřicích.

1. dubna 1923 zemřel náhle učitel zdejší obecné školy Jaroslav Pešák po tříletém úporném zápase se zákeřnou chorobou v 36 roce svého věku.
    Zesnulý byl horlivým pracovníkem a předním činovníkem všech vzdělávacích spolků a dobročinných korporací smiřických. Byl rovněž městskou radou pověřen vésti pamětní knihu obecní. Funkce této se však nemohl pro předčasnou smrt ujmouti.
    Pohřeb jeho konán za veliké účasti učitelstva a občanstva smiřického i z okolí. Čest jeho památce !

8. dubna sehrál místní Sportovní klub za režie Josefa Jaroše veselohru "Potasek a Perlmutter” od M. Glasse a C. Kleina.

24. dubna sehrána dramatickým kroužkem místní polit. organizace čsl. národních socialistů veselohra Jiřího Baldy "Tři hubičky v tunelu”.

1. května uspořádala na oslavu Svátku práce místní polit. organizace sociální demokratická veřejný tábor u školy. Slavnostním proslovy přednesli poslanec Bety Karpíšková a redaktor Kubát z Prahy.

1. května začal provozovati v městě zdejším praxi zvěrolékařskou zvěrolékař Josef Čech, který převzal veškerou agendu zvěrolékařskou města zdejšího od dosavadního ohledatele masa a dobytka MUDr. Antonína Hrubého, místního státního obvodního lékaře za roční paušál.

13. května zesnula na zámku v Lánech paní Karla Masaryková, choť našeho drahého prvního prezidenta republiky a jeho spolupracovnice.
    Život, ctnosti, vzdělání a vlastenecká obětavost této ušlechtilé ženy utkví věčně v srdcích vděčného národa.
    Památce její budiž věčná čest!

20. května uspořádal místní Sportovní klub v Městské dvoraně koncert za spoluúčinkování sl. Marie Novákové, virtuosky na klavír, sl. Růženy Cellerové, operní pěvkyně, Jaroslava Zelinky, žáka kompoziční školy (všichni jmenovaní jsou z Hradce Králové), Adolfa Nováka, typografa a Karla Nováka, učitele ze Smiřic.

V květnu sehráno dramatickým kroužkem místní politické organizace československých národních socialistů v Městské dvoraně historické drama "Pražský žid” od Josefa Jiřího Kollára.

8 června konány přednášky pro dospělé "O tuberkulose” a "Péče o dítě”, doprovázené filmy, a "O všeobecném zdravotnictví” pro školní mládež lékařem a lékařkou Čsl. Červeného kříže z Prahy ve zdejším městě.
    Přednášky tyto byly velmi zdařilé, nad míru poučné i zajímavé a těšily se hojné účasti.

24. června vystavila učitelka ženských ručních prací Ludmila Pollandová ruční práce žákyň školy měšťanské.
    Výstavka všestranně uspokojila a potěšila četné návštěvy místní i z okolí. Čistý výtěžek dobrovolných darů činil celkem Kč 412,60.

1. července byl uspořádán místní pěveckou jednotou Hanka v zámeckém parku okrskový pěvecký festival.

5. července pořádala místní osvětová komise za součinností okolních obcí oslavu památky Mistra Jana Husa.
    Slavnostní řeč proslovil evang.- českobratrský farář Ladislav Řepa s Dvakačovic u Hrochova Týnce.

11 července byla obecním zastupitelstvem zadána stavba obecního nájemného domu čp. 266, jejíž projekt vypracoval architekt Oldřich Liska z Hradce Králové, firmě ing. Robert Čeřovský, podnikatelství staveb zde a Františku Novotnému, staviteli v Jaroměři za úplnou výstavbu za konečnou částku Kč 562 814,5 (se státní garanci). Stavba byla dokončena v roce 1924.

25. a 26. srpna (v sobotu večer a v neděli odpoledne a večer) uspořádala pí. Marie Česáková ros. Güntherová, choť železničního úředníka dětské divadelní představení “Tři haléře”, dramatickou báchorku od Františka Jaroše. Z výtěžku těchto představení školní mládeže věnovala Kč 100,- na učebné pomůcky zdejší škole.

Za příčinou projednání záležitostí úpravy měšťanské školy zdejší na chlapeckou a dívčí (o měšťanskou školu dívčí ve Smiřicích se jednalo již od roku 1920), jakož i přispívání na věcné potřeby těchto škol, svolala okresní správní komise v Jaroměři na požádání okresního školního úřadu ve Dvoře Králové n./L. schůzi zástupců obcí, z nichž dítky měšťanskou školu smiřickou navštěvovaly nebo navštěvují, na neděli 26. srpna 1923 dopoledne do zasedací síně zdejší městské radnice, na níž za předsednictví předsedy okresní správní komise v Jaroměři Vojtěcha Prokopa jednáno též o příspěvku okolních obcí na věcné potřeby měšťanské školy zdejší.
    Ke zřízení měšťanské školy dívčí ve Smiřicích nedošlo, ale byla na této schůzi sjednána smlouva obce Smiřic s okolními obcemi stran vydržování poboček při měšťanské škole zdejší pro žactvo přespolní zřízených. Podle této smlouvy jsou povinny zúčastněné obce zaplatiti ze svých prostředků v každém školním roce tolikrát po Kč 100,-, kolik žáků v tom kterém roce ze zmíněných obcí do školy měšťanské dochází. Obce pak mohou sami na zámožnějších rodičích poplatek onen vymáhati.
    Na smlouvu tuto přistoupily obce: Bukovina, Černilov, Hubiles, Lochenice, Oujezd, Rodov, Sendražice, Skalice.

16. září byly konány volby do obecního zastupitelstva, při nichž obdrželi: čsl. sociální demokraté 499 hlasů a 12 mandátů, čsl. lidovci 230 hlasů, 6 mandátů, čsl. živnostníci 187 hlasů, 4 mandáty, čsl. národní demokraté 161 hlas, 4 mandáty a čsl. národní socialisté 150 hlasů a rovněž 4 mandáty.

23. září konána byla zdařilá schůze rodičů s učiteli školy měšťanské za účastí 54 přítomných. Projednáno bylo o občanské nauce a výchově, poté o ručních pracích chlapeckých jakožto nových povinných učebných předmětech.

23. září - 1. října konána ve Smiřicích krajským sdružením republikánského dorostu čsl. venkova v Jaroměři "Krajská obilnářsko-pícnikářská výstava” ve státní rolnické škole ve Smiřicích, spojená s výstavou hospodářských strojů. Výstava tato těšila se četné účasti nejen místního občanstva, ale i hospodářských zájemců celých severovýchodních Čech.

28. září sehrál v Městské dvoraně dorost místní tělocvičné jednoty Sokol divadelní představení "Sýkorka strýce Tobiáše” od Karly Lužanské.

30. září u příležitosti přesídlení z tělocvičny místní školy (po 25letém jejím spoluužívání) do nově částečně i nákladem Sokola upraveného sálu v hotelu "Andrejsek” uspořádána v tomže sále místní tělocvičnou jednotou Sokol slavnostní akademie s čísly tělocvičnými i hudebními.
    Do této místnosti přestěhován byl sokolský biograf, který do této doby byl umístěn v Městské dvoraně.

7. října při ustavující schůzi obecního zastupitelstva zvolení Billy starostou města František Vít, dozorce lihovaru, I. náměstkem Jan Śpryňar, vrchní účetní, II. náměstkem Rudolf Macura, oficiál čsl. st. drah, do městské rady: Teodor Čermák, Václav Černý, Jan Filip, Josef Haňka, František Moník, Václav Volt a Karel Voltr.
    Členy obecního zastupitelstva jsou: František Blecha, František Fanta, Augustin Fireš, Jindřich Günther, Josef Hemelík, Karel Horák, Josef Jilovský, Jan Joneš, Václav Klimeš, Josef Kodyš, Václav Kroupa, Josef Kučera, Josef Laburda, Bohumil Mádle, Anna Martinková, Karel Řeháček, Matěj Sedláček, Jan Šturm, Oldřich Šubrt.

8. října přesídlila do Smiřic Státní stavební správa pro úpravu Labe (byla zde zřízena).

10. října místní tělocvičná jednota Sokol plnit své kulturní poslání získala světového cestovatele a spisovatele E. St. Vráze ku přednášce v sále hotelu ”Andrejsek”.
    Přednášky, odpoledne pro mládež školní, večer pro dospělé, téměř tři hodiny trvající "Ze světů známých i neznámých” oživeny byly světelnými obrazy a těšily se hojné účasti a pozornosti četných posluchačů. Vlastenecká předmluva o lásce k vlasti a cnostech občanských zapsala se trvale v srdce přítomných.

28. října oslaveno bylo v našem městě důstojně V. výročí osvobození naší vlasti. V týž den zúčastnilo se obecní zastupitelstvo města Smiřic s místními spolky a občanstvem slavnosti "Svobody” v Josefově, k níž byl vypraven i zvláštní allegorický vůz.

16. listopadu utrpěla pěstounka místní školy mateřské sl. Laura Feltlová pádem ze stolu, zavěšujíc předmět na zeď, dvojí zlomeninu kosti loketní. Po vyléčení onemocněla opět zánětem plic. Po uzdravení při vysokém stáří jejím 76 let nebyla s to úřad pěstounský zastávati a škola mateřská byla po celý zbytek školního roku 1923-24 uzavřena.

20. listopadu zemřel náhle MUDr. Antonín Hrubý, městský a obvodní lékař ve Smiřicích, bývalý náměstek starosty města, městský radní, dlouholetý místní školní dozorce a také předseda místní školní rady.

V roce 1923 a 1924 byla provedena zevní oprava zámecké budovy. Stará střecha obnovena a omítka důkladně opravena. Při tom bylo nutno odstranit zejména se severní strany mohutnou, vzrostlou vrstvu břečťanovou, jež zámeckou budovu dříve charakterisovala. Část starého parku kolem budovy byla přikázána státní rolnické škole.

31. prosince o silvestrovské zábavě uspořádala pěvecká jednota “Hanka” sbírku pro Pomocný komitét pro strádající Čechoslováky ze zahraničí v Praze VI., jež vynesla Kč 321,75.

V roce 1923 postavilo "Obecně prospěšné stavební a bytové družstvo ve Smiřicích” nákladem Kč 845 000,- 10 rodinných domků o 10 bytech s 29 obytnými místnostmi a jedním krámem (jsou to domky čp. 256 - 265 v ulici Jana Žižky z Kalicha).

V roce 1923 byly v sokolském biografu promítnuty 64 filmy, z nichž byly 3 české a 1 kulturní.