Rok 1929

Rozpočet obecní na rok 1929 vykazoval:
    potřebu v úhrnné částce Kč 383 781,-,
    úhradu v úhrnné částce Kč 250 684,-,
    vzniklý schodek Kč 133 097,-
    byl hrazen 200% přirážkou k daním přímým ze základu daňového Kč 92 509,83 a 46% přirážkou k dani činžovní z daňového základu Kč 12 786,45.

Rok 1929 vstal se památným svou dlouhou a krutou zimou s mrazy, jejichž vrcholem byl celý měsíc únor. Dne 1. února bylo - 18 stupňů C, 2. února -21 stupňů C a dne 3. února -25 stupňů C; nejvyšší mráz byl 15. února, kdy klesl teploměr na -36 stupňů C. Též ještě 2. a 3. března byla ve Smiřicích teplota pod -20 stupňů C. Sněhu leželo průměrně všude alespoň 50 cm; i led dosáhl téže síly, na některých místech až 1,20 m. Cesty byly zaváty a jízda vlakem často znemožnila. Mrazy trpěla též docházka školy, kde při nedostatku uhlí nebylo možno vytopiti učebny více než na 9 stupňů C. Od 18. do 28. února 1929 nebylo ve škole vůbec vyučováno. Škody mrazy způsobené byly ohromné zejména na stromový (viz zápis ze dne 20 září 1930!). Zahradníkovi Jechovi na př. bylo tehdy zničeno tvarovaných buxusů za Kč 5 000,- cypřišů až 5 m vysokých za 5 000 Kč, ovocných stromů, hlavně ořechů a okrasných keřů za Kč 2 000,-.

1. ledna 1929 vstoupil do trvalé výslužby po 47 letech služebních městský tajemník Alois Kudrnáč. Ve službách obce byl nepřetržitě od 1 dubna 1882.

16. ledna počala činnost Mautnerova obecní kuchyně, jež poskytovala obědy 81 dětem zdejší obecné a měšťanské školy a mimo to i řadě chudých smiřických příslušníků.

19. ledna vznikl požár v tovární budově firmy František Jaroš čp. 191. Hasičské sbory z Smiřic a Jaroměře pracovaly na zdolání požáru od 1 8. hod. večerní do 6. hod. ranní. Hašení bylo ztíženo krutým mrazem.

4. února byla zřízena v domě čp. 104 ve Smiřicích "Okresní záložna v Jaroměři, filiálka ve Smiřicích” za tím účelem, aby klientela hlavního ústavu z obcí Jaroměři vzdálených mohla zde vyřizovati své peněžní záležitosti, aniž by musela vážiti cestu do Jaroměře.

3. března sehrál v Městské dvoraně na počest narozenin pana presidenta republiky Vzdělávací a zábavní spolek "Osvěta” divadelní hru “Vrah” od Ed. Rady.

7. března uspořádaly sdružené spolky: Pěvecká jednota Hanka, Jednota divadelních ochotníků Jirásek a Tělocvičná jednota Sokol pod protektorátem městské rady na počest 79. narozenin presidenta republiky prof. dr. T. G. Masaryka v sále u Andrejsků "Slavnostní večer”. O životě a činnosti oslavencově promluvil odb. učitel Petr Zahálka; ostatní pořad hudební a zpěvní vyplnil 70 členný sbor Pěvecké jednoty Jaromír z Jaroměře, jejž dirigoval odb. učitel Jaroslav Novotný.

17. března sehrála Jednota divadelních ochotníků Jirásek v Městské dvoraně frašku “Bouračka” od Karla Piskoře.

21. března zadáno obecním zastupitelstvem smiřickým vypracování nového kanalizačního plánu města Smiřic (kanalizační plán, vyhotovený v roce 1928 neodpovídal podmínkám Zemědělské rady) ing. R. Čeřovskému ve Smiřicích za paušální částku 15 000 Kč.

22. března přednášel ve Smiřicích profesor místní státní rolnické školy Zdeněk Turecký na námět "Itálie - Řím”. Přednáška doprovázena světelnými obrazy.

6. dubna na oslavu svého 60 letého trvání uspořádala Pěvecká jednota Hanka v Městské dvoraně za spolučinkování pí. Malči Freundové a profesorky hudby a virtuosky na klavír sl. Marie Novákové z Hradce Králové akademii. Příležitostný proslov přednesl vrchní rada Ing. Oldřich Chochola.

7. dubna sehrál Vzdělávací a zábavní spolek Osvěta za režie Hynka Hanuše divadelní hru "Zpod jařma” od Josefa Kostky.

14. dubna pořádala místní tělocvičná jednota Sokol v Městské dvoraně odpoledne pro mládež, večer pro dospělé XI. tělocvičnou besedu s proslovem odb. uč. Petra Zahálky.

22. dubna výnosem Zemského úřadu v Praze č. 72 674 ai 1929-30/75/3 ai 1928 dostalo se právního uznání melioračnímu družstvu "Labské vodní družstvo Jaroměř - Smiřice pro zavodňování a odvodňování pozemků”. Jeho zájmová plocha 591 hektarů je rozdělena mezi 459 zemědělských podniků z 41 obce a zabírá labské údolí od Jaroměře po Smiřice. Ustavení tohoto vodního družstva vyvolal postup regulačních prací na Labi. (Na toto družstvo navazuje "Labské vodní družstvo Smiřice - Předměřice n./L.”, schválené v roce 1934. - viz zápis ze dne 5 března 1934!).

24. dubna pořádala místní osvětová komise v Městské dvoraně přednášku Aloise Šmahela, knihkupce z Jaroměře na námět "Jugoslávie v letním slunci” se světelnými obrazy.

1. května na oslavu Svátku práce uspořádala místní polit. organizace čsl. sociální demokratická na prostranství u školy veřejný tábor lidu, na němž slavnostní projev učinil poslanec Srba z Prahy. Téhož dne večer sehrál dramatický obor místní Dělnické tělocvičné jednoty v Městské dvoraně za režie F. Duška hru Branalda Richarda “Pepíčka z malé hospůdky”.

14. května vzpomněla místní tělocvičná jednota Sokol v sále biografu u Andrejsků 10. výročí tragédie + generála Milana Rastislava Štefánika, prvního ministra války republiky Československé (+4. května 1919) přednáškou odb. uč. Petr Zahálky. Po přednášce zahrána státní hymna, přičemž promítnout obraz gen. Štefánika a potom čestnému obecenstvu předvedeny některé poučné filmy.

19. května odpoledne pro mládež a večer pro dospělé sehrála v Městské dvoraně Jednota divadelní ochotníků Jirásek výpravnou pohádku "Princezna Pampeliška” od Jaroslava Kvapila.

23. května spojeny dosud oddělené nadace: Palackého města Smiřic, Josefa Berana, Josefa Zemana, Jana Marlburga z Nového Yorku a Fond pro vánoční nadílku (Josefa Hojného) na základě nařízení obecní finanční komise v knížku jedinou s názvem "Školní nadace” (t.j. nadace pro chudé školní dítky).

12. června zemřela vážená a šlechetná občanka našeho města Aloisie Lefnarová, vdova po továrníku ve věku 71 let. Byla dárkyní objektu Husova sboru církve československé v ceně přes 100 000 Kč. Pohřbu jejího zúčastnilo se ve velkém počtu obyvatelstvo města i z širého okolí. Smuteční obřady vykonal patriarcha církve československé Gustav Adolf Procházka z Prahy.

Po letošní zimě tak kruté, že nebylo takové pamětníka, postižena byla vlast naše katastrofální vichřicí ve čtvrtek dne 4 července k večeru. Smrští touto, spojenou s bouřkou a místy i krupobitím, zasaženy byly i Smiřice, ač v rozsahu poněkud menším než okolní obce a sousední města, kde četné lesy a sady byly vyvráceny, stromy zpřeráženy, střechy příbytků, chlévů a stodol rozmetány. Místy i požáry vznikly a mnoho lidských životů přišlo nazmar. Téměř veškeré telefonní a namnoze i telegrafní spojení bylo přerušeno, někde i železniční vozy převráceny a jízda vlakem znemožněna. Není zahrady ve Smiřicích, aby ke zmrzlým a suchým stromům z poslední sibiřské zimy nepřibylo též několik stromů vichrem zpřerážených, rozkroucených, rozštěpených a i s kořeny vyvrácených. V cihelnách a cementárnách není dostatečná zásoba tašek, aby střechy znova opraveny a pokrytý byti mohly. Naděje na dobrou sklizeň ovoce je nepatrná, protože mnoho nezralých plodů děsnou vichřicí bylo orváno.

5. července je pořádala místní osvětová komise za spoluúčasti okolních obcí na Chlomku u Habřiny oslavu památky Mistra Jana Husa s přednáškou starosty města Nuslí Mayera. K téže oslavě sehrál 6. července v Městské dvoraně Vzdělávací a zábavní spolek Osvěta divadelní hru "Libuňský jemnostpán” od Abigail Horákové za režie Josefa Pultra.

24. července 1929 založen byl "Tenisový klub ve Smiřicích”, mající za učel pěstovati, rozšiřovati a podporovati tenis a jiné sporty tomuto podobné neb s ním související. Při ustavení čítal klub 16 členů a prvním předsedou zvolen byl inspektor čsl. st. drah Bohdan Kopal, kapitánem správce ing. Jan Kukla.

29. - 30. pořádána v Městské dvoraně zahradnictvím Dr. O. Malburga II. výstava růží (120 druh) a jiřin ( přes 200 druhů). Výstavu tu shlédlo přes 700 návštěvníků. Na vánoční nadílku chudým věnován výtěžek 150 Kč. Při výstavě této vydán byl katalog, v archivu města uschovaný.

8. září 1929 promítán bylo v sokolském biografu u Andrejsků poučný film pro mládež: “S Amundsenem do krajů polárních” a “Výstup na Mont Blanc”.

9. září byl ustanoven dosavadní ředitel státní rolnické školy ve Smiřicích Ing. Dr. František Zima ředitelem odborného hospodářské školy v Lounech. Jeho působnost, ať krátká (od 16. dubna 1928), zanechává v dějinách školy i u celé veřejnosti nejlepší upomínky. Na místo jeho ustanoven ředitelem školy Dipl. agr. Rudolf Färber, dosavadní ředitel rol. školy v Kravařích ve Slezsku.

26. září vzpomněla místní osvětová komise milenia svatováclavského v Městské dvoraně přednáškou profesora Bohdana Dobiáše z Hradce Králové na námět "Kníže Václav ve světle historické pravdy”.

2. října pořádala místní tělocvičná jednota Sokol v sále u Andrejsků "Hudební večer”, na němž Královéhradecké smyčcové kvarteto předneslo skladby Bedřicha Smetany (“Z mého života”) a dr. Antonína Dvořáka. Úvodní proslov přednesl a klavírními ukázkami doprovodil odb. učitel Jaroslav Novotný z Jaroměře.

6. října sehrál místní Sbor dobrovolných hasičů v Městské dvoraně veselohru "Když srdce promluví” od Ferdinanda Olivy. Tutéž hru sehrál pohostinsky 20. října t.r. v hostinci p. Lhotského v Neznášově.

7. října při návštěvě v severovýchodních českých městech zavítal ministr obchodu Ing. Ladislav Novák do našeho města, k jeho poctě hojně prapory ozdobeného. Po prohlídce státního cukrovaru uvítán byl na městské radnici starostou města Františkem Moníkem. Zde bylo panu ministrovi odevzdáno zástupci města krásně vypravené memorandum, opatřené visutou pečetí obce, v němž uvedeny všechny důvody a právní i historické tituly, o něž opřena žádost k vládě, aby Smiřicům byl vrácen jejich dřívější charakter města.
    V odpovědí své přislíbil pan ministr v této věci všemožnou svou podporu. Poté prohlédl si regulační práce na Labi, státní pivovar, mlýn a lihovar firmy Ed. Ad. Malburg a syn.
    Žádosti obce Smiřic o přiznání charakteru města, s níž dlouho si ministerstvo vnitra rady nevědělo, obávajíc se, že po Smiřicích přijdou další městečka i městyse s podobnými žádostmi, zabývala se ministerská rada a na základě jejího kladného usnesení vláda Československé republiky povýšila výnosem ze dne 15. října 1929 čís. 61 486/1929-8 městečko Smiřice na město. Dekret povýšení obce Smiřic na město zní:
    (Opis) Ministerstvo vnitra               V Praze dne 13 listopadu 1929
    Čís. 61 486/1929 - 8
    Městské radě ve Smiřicích
    Vláda republiky Československé povýšila usnesením ze dne 15 října 1929 městys Smiřice na město.
    Kladu si za čest učiniti o tom městské radě sdělení
    Ministr

7. října sehrála místní Jednota divadelní ochotníků Jirásek v Městské dvoraně veselohru "Žárlivá” od A. Zieglosserové.

13. října 1929 podal správce lihovarů Ed. Ad. Malburga a syna ve Smiřicích ing. Antonín Pleštil k čsl. patentovému úřadu v Praze přihlášku jím vynalezeného přístroje k výrobě bezvodého lihu.
    O výrobu bezvodého lihu jeví se zvýšený zájem v nynější době, kdy se začíná uvažovat o vyhlášení zákona o povinném mísení benzínu s lihem. Dosud se totiž většinou vyráběl líh obvyklými přístroji, čímž se však docílilo nejvýše jen 97% čistého lihu, ostatek byla voda, jež se touto cestou chemickou nijak odstraniti z lihu nemohla. Naproti tomu benzín se mísí s lihem jenom tehdy, je-li naprosto bezvodý. Ve Francií a v Německu existují již v této době patentované přístroje na výrobu absolutního lihu, ale pro náš stát zavedení těchto přístrojů cizích znamená značnou národohospodářskou škodu (odliv peněz do ciziny).
    Správce (pozdější ředitel) ing. Pleštil zabýval se laboratorními pokusy o samostatný způsob odvodňování lihu a úsilí jeho se zdařilo. Na základě těchto svých pokusů zadal ing. Pleštil jmenovaného dne 14. října 1929 svůj vynález k patentování a v červnu 1930 vyjednával předběžně o stavbě svých přístrojů se Škodovými závody.
    Přístroj byl patentován a čsl. patent ing. Pleštila nese číslo 35 050 ZD 18 prosince 1930 (chráněno Od 15 července 1930). První přístroj byl postaven v roce 1930 ve Škodových závodech jako zkušební, se stavbou prvního provozního přístroje počato v roce 1931 v lihovaru firmy Ed. Ad. Malburg a syn ve Smiřicích a další dva přístroje postaveny byly později v rafinerii lihu v Levici a Rožnavě na Slovensku.
    Na dehydratační stanici ing. Pleštila možno buď samostatně odvodňovati rektifikovaný líh ze skladních zásob nebo lze přístroj přepojiti tak, že tvoří s rektifikačním přístrojem jeden celek. V tomto druhém případě odebírá se horký líh buď všechen nebo jeho část v místech mezi kolonou rektifikační a chladičem lihu a odvádí se regulačním ventilem do splynovače lihu, ze kterého lihové páry vcházejí do přehřívače lihových par, kde se přehřejí na teplotu ca 140 stupňů C. Přehřáté lihové páry vedou se do reakčních těles naplněných vápnem, kde se voda z lihových par zachycuje.
    Chod lihových pár těmito tělesy řídí se tak, aby vždy lihové páry s nejvyšším obsahem par vodních přišly ve styk s nejvíce vyhašenou náplní vápna, tedy protiproudně. V reakčních tělesech jsou zamotovány asbestové filtry na zachycování vápenného prachu, neseného proudem lihových pár. Odvodněné lihové páry odvádějí se do adaldehydovacího zařízení, kde se zbaví aldehydu.
    Aldehydu zbavený bezvodý líh vede se přes chladič a filtry, ve kterých se dokonale vyčistí, do skladních prostorů. Na kontrolu postupu odvodňování v jednotlivých reakčních tělesech opatřeny jsou tělesa elektrickými teploměry.
    Pro manipulaci s vápnem jest stanice vybavena elektrickým výtahem spojeným s pojízdnou kočkou, kterými se provádí naplňování reakčních těles páleným vápnem. Tělesa opatřena jsou pohyblivými rošty a spojena s hermeticky uzavřeným šnekovým transportérem, kterým se dopravuje vápno vyřazeného tělesa do třídiče vápna, kde se vápenný prach plní do papírových pytlů a odděluje od nevyhašených kousků vápna, které spadají do násypné nádoby, pomoci které se po doplnění čerstvým vápnem plní prázdné reakční těleso.
    Průměrná spotřeba páry jest 80 kg na 1 hl vyrobeného lihu, průměrná spotřeba vápna 23 kg na 1 hl, výtraty 0,6%. síla odvodnění lihu činí 99,9 - 100%.
    Hašené vápno, které při výrobě odpadá, jest ve formě suchého prachu a osvědčilo se jak ve stavebnictví, tak i zemědělské ekonomii tou měrou, že jest po něm silná poptávka.
    V praksi se plně potvrdil nález Výzkumného a zkušebního ústavu hmot a konstrukci stavebních při českém vysokém učení v Praze, podle něhož omítka z tohoto odpadového vápna zhotovená má trojnásobnou krychlovou pevnost proti omítce zhotovené z vápna hašeného obyčejným způsobem.
    V zemědělské ekonomii uplatnilo se toto odpadové vápno nejen pokud se týče vyššího hnojivého efektu, nýbrž i v tom směru, že na rozdíl od jiných druhů má tu výbornou vlastnost, že ničí různé škůdce rostlinstva, na které dříve bylo nutno objednávati drahé specielní preparáty.
    Pleštilův způsob odvodňování lihu je nyní studován v řadě cizích států.

19. října byl uspořádán sdruženými místními spolky Pěveckou jednotou Hanka, Jednotou divadelních ochotníků Jirásek a Tělocvičnou jednotou Sokol v sále u Andrejsků programový večírek na rozloučenou s vrchním radou důchodkové kontroly ing. Oldřichem Chocholou, který po dlouhou řadu let byl ve Smiřicích činným ve všech těchto i jiných místních spolcích a korporacích zejména po stránce kulturní a hospodářské. Byl služebně přeložen do Prahy.

22. října 1929 vypukl požár v domě čp. 113 u Dytrychů.

27. října 1929 konaly se volby do Národního shromáždění. Ve Smiřicích obdržely:
    Československá sociální demokratická strana dělnická do poslanecké sněmovny 492 hlasy (do senátu 434 hlasy), Čsl. živnostensko-obchodnická strana středostavovská 216 (192), Čsl. strana národní socialistická (předseda V. Klofáč / 208 / 181), Čsl. strana lidová 172 (162), Čsl. národní demokracie 126 (123), Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu 29 (23), Komunistická strana Československa 19 (14), Die deutsche Wahlgemeinschaft 4 (2), Liga proti vázaným kandidátním listinám 2 (0), Die Deutsche christlichsoziale Volkspartei und die Deutsche Gewerbepartei 1 (2), Die Detsche National-partei 1 (1), Die Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei 0 (1). Celkem odevzdáno ve Smiřicích při volbě do poslanecké sněmovny 1 271 hlasů, do senátu 1 136 hlasů.

28. říjen - Den svobody oslaven byl obvyklým ranním “budíčkem” městské hudby. Zamýšlený promenádní koncert se pro nepříznivé počasí nekonal. Večer byl v biografu těl. jednoty Sokol u Andrejsků promítán kulturní film "Kamarádi”, z něhož výtěžek 360 Kč byl věnován Národní jednotě severočeské.

8. listopadu prováženy byly smiřickou nádražní stanicí ostatky jugoslávských vojínů, pochovaných za světové války v Josefově. Žactvo zdejší školy se svými učiteli i hosté utvořilo spalir na nástupišti zdejšího nádraží a vzdalo čest zemřelým spojencům.

10. listopadu podnikla místní osvětová komise za velké účasti obyvatelstva do místního státního cukrovaru. (? - pozn. P.)

21. listopadu byla prodána zdejší obci Občanskou besedou ve Smiřicích spolková knihovna.

21. listopadu likvidoval spolek "Občanská beseda ve Smiřicích” po 57 letech svého trvání (založena byla 6 ledna 1872) zřídiv před tím "Nadaci Občanské besedy ku podpoře nemajetných žáků smiřických”. Nadace tato činí 3 400 Kč a jejími úroky mají býti podporováni 1, případně 2 ne i záv (středních, vysokých i odborných), kteří jsou pilní, snaživí a dobrých mravů a jsou příslušníky města Smiřic). (Do správy obce převzata byla tato nadace 8. dubna 1930).

27. listopadu sehrála Jednota div. ochotníků Jirásek div. hru Achardovu "Život je krásný” za režie Adolfa Nováka a pohostinského vystoupení členů Národního divadla v Praze Olgy Scheinpflugové a Eduarda Kohouta.

30. listopadu 1929 ke vzpomínce šedesátiletí ženského tělocviku v Sokole uspořádala místní sokolská jednota “Sokolskou besedu” v sále u Andrejsků s přednáškou Anny Adlerové z Náchoda a s čísly tělocvičnými a hudebními.

12. prosince vzpomněla místní osvětová komise padesátiletí elektrické žárovky a velkého vynálezu Tomáše Alva Edisona přednáškou dr. Františka Kozy ze Dvora Králové n./L.

15. prosince na pozvání zdejšího spolku Jiráska sehrál v Městské dvoraně Spolek div. ochotníků z Jaroměře hru "Karel a Anna” od L. Franka.

24. prosince na Štědrý den odpoledne bylo poděleno v zasedací síni radnice za přítomnosti starosty města, členů obecního zastupitelstva, chudinské komise a učitelského sboru 82 chudých smiřických dětí obuví, šatstvem a flanelem na prádlo. Také řada chudých, starých a práce neschopných příslušníků smiřických byla péčí chudinské komise věcnými potřebami obdarována.

25. prosince sehrál Vzdělávací a zábavní spolek Osvěta v Městské dvoraně za režie Stanislava Havla divadelní hru "Zámecké strašidlo” od B. Rajské - Smolíkové.

Národní jednota střelecká ve Smiřicích uspořádala v roce 1929 čtyři pohostinská vystoupení Dramatického odboru “Máj” z Jaroměře, jenž v Městské dvoraně sehrál postupně tyto hry: 24. února 1929 hru "Husopaska”, 24. března operetu ”To neznáte Hadimršku” od Vlasty Buriana, 28. dubna operetu “Když z bláta jaro mrkne” a 22. září operetu “Osudný manévr”.

V roce 1929 bylo promítnuto v biografu místní tělocvičné jednoty Sokol u Andrejsků 75 filmů, z nichž bylo 10 českých, 8 dětských a 3 kulturní.