Rok 1930

Rozpočet obecní na rok 1930 vykazoval tyto úhrnné položky:
   potřebu v částce Kč 433 445,85,
    úhradu v částce Kč 259 445,10;
    vzniklý schodek Kč 174 000,75
    byl hrazen 46% přirážkou k dani činžovní z daňového základu Kč 12 786,45 a 200% přirážkou k ostatním daním přímým z daňového základu Kč 84 517,82.

5. ledna pořádala místní osvětová komise přednášku R. Koliše z Chlumce n./Cidl. “O přiznání daní”.

15. ledna uspořádala místní tělocvičná jednota Sokol v sále u Andrejsků "Sokolskou besedu”, při níž o dr. Miroslavu Tyršovy a jeho učení promluvil vzdělávatel Podkrkonošské sokolské župy Jiráskovy odborný učitel Jaroslav Hofmann z České Skalice. Kromě sokolského orchestru místního spoluúčinkovali též hosté z Josefova pí. Anchtová, pp. Ancht, Večeřa a Wögrath. Čistý výtěžek věnován byl menšinové jednotě sokolské v Broumově, které byla požárem zničena sokolovna.

20. ledna počalo se vařiti v Mautnerově obecní kuchyni a živnými obědy bylo stravováno 48 smiřických chudých dětí a řada potřebných smiřických příslušníků.

13. února pořádala místní Osvětová komise přednášku pí. Libřické z Jaroměře na námět "Žena v rodině a v životě veřejném”.

19. února uspořádala taž osvětová komise přednášku inspektora čsl. st. drah Josefa Boudy z Planě na námět ”Egypt” se světelnými obrazy.

24. února 1930 vypukl požár ve skladišti na nádraží.

V únoru 1930 přestěhoval se místní poštovní a telegrafní úřad z dosavadních nevyhovujících místností v Mautnerově třídě čp. 122 do místnosti nových v Palackého třídě čp. 92 (dům p. Aloise Čeřovského).

2 března uspořádal XI. okrsek Podkrkonošské sokolské župy Jiráskovy ve Smiřicích v sále u Andrejsků k uctění 80. narozenin pana prezidenta republiky přednášku tajemníka Československé obce sokolské Jana Pelikána "Tomáš G. Masaryk a sokolský program”.

4. března zřízena v domě Jiřího Lefnara čp. 99 "Rolnické hospodářské družstvo Jaroměř - Smiřice” (filiálka) na žádost členů obvodu smiřického z důvodu velké vzdálenosti do centrály v Jaroměři. Filiálka zprostředkuje koupi produktů zemědělských a prodej umělých hnojiv, jadrných krmiv a potřebných produktů pro zemědělce.

80. narozeniny prvního presidenta Československé republiky prof. dr. Tomáše G. Masaryka oslaveny byly v našem městě upřímně a důstojně: v předvečer svátku dne 6. března konalo obecní zastupitelstvo slavnostní schůzi, z níž zaslalo panu presidentovi pozdravný telegram. V týž den byl péči místní osvětové komise konán večerní lampionový průvod městem s hudbou. V den 7 března pořádána místní osvětovou komisí v Městské dvoraně slavnostní akademie s proslovem legionáře J. Nejmana z Opatovic. Mimo recitace, tělocvičná a hudební čísla sehrána i Dramatickým odborem DTJ div. hra o 1 jednání "Ve zrádci” od Antonie Fischerové. V neděli 9. března konal se na Masarykově náměstí promenádní koncert městské hudby, jehož výtěžek 680 Kč věnován byl Národní jednotě severočeské. Večer téhož dne sehrál Vzdělávací a zábavní spolek Osvěta v Městské dvoraně div. hru Mil. Veselého "Děda Štráchal jede k panu prezidentovi.”
    15. března odpoledne pro mládež, večer pro dospělé sehrála péčí učitelské sboru zdejší obecní a měšťanské školy mládež školní v počtu 85 divadelní hru Mettlerové - Toucové "Pro princeznu Svobodu”.
    23. března sehrála místní Jednota div. ochotníků Jirásek za režie Adolfa Nováka div. hru "Monastýr nad tajgou” od Zdeňka Štěpánka. - Hrou touto oslavy 80. narozenin pana presidenta republiky v našem městě byly skončeny.

8. března 1930 přeměněno bylo "Živnostenské úvěrní družstvo, z. s. s ob. ruč.” na "Živnostenskou záložnu ve Smiřicích, z. s. s ob. ruč.”, jejímž prvním předsedou byl Jan Joneš, sedlář ve Smiřicích. Ústav tento sídlil dříve v domě čp. 190 u nádraží, v r. 1932 přesídlil do Palackého třídy čp. 102.

12. března zemřel v Praze miláček národa a čestný občan našeho města spisovatel
    Mistr Alois Jirásek
    V městě zavlály smuteční prapory. Pozůstalé rodině zaslány četné projevy soustrasti a na pohřbu Mistrově v Praze zastoupena byla městská rada i jiné zdejší korporace. V den 18. března, kdy projížděl vůz s urnou s popelem Jiráskovým z Prahy do Hronova (Národní pohřeb Jiráskův), shromáždila se mládež zdejších i okolních škol na státní silnici. Byli zde i zástupci města, sokolstvo v krojích s prapory, hasičstvo, legionářská jednota, sbor trubačský a velké množství občanstva. Všichni (až na nejmenší mládež) vytrvali do večera, kdy asi o 1 8 hod. večerní skutečně průvod přijel. Všichni se za hrobového ticha a za tklivých zvuků lesních rohů poklonili ostatkům národního velikána a čestného občana smiřického. - Také pohřbu Mistrova v Hronově zúčastnila se delegace městské rady, sokolské jednoty zdejší, jejímž čestným členem zesnulý byl, i zástupci jiných místních spolků a korporací.
    Vzpomínkovou tryznu za zemřelého čestného měšťana zdejšího Mistra Aloise Jiráska pořádala městská rada smiřická v Městské dvoraně dne 12. dubna 1930. Vzpomínkou řeč proslovil univerzitní profesor J. V. Šimák. Spoluúčinkoval sbor Pěvecké jednoty Hanka. Při tryzně vystaveny byly všecky vydané Mistrovy spisy a několik vlastnoručních jeho dopisů.
    K trvalému uctění památky M. Aloise Jiráska v našem městě pojmenovalo obecní zastupitelstvo ve schůzi 10. října 1930 dosavadní ulici Školskou ulici Jiráskovou. Do veřejné knihovny obecní zakoupeny byly 21. listopadu 1929 likvidujícím spolkem "Občanská beseda ve Smiřicích” veškeré spisy Jiráskovy jako její dar. V tomto roce sehrány byly v našem městě ještě Jiráskovy hry "Lucerna” a "Vojnarka”.

6. března za velké účastí všech vrstev občanstva konán byl ve Smiřicích pohřeb továrníka Dr. Osvalda Malburga, který ve věku 59. let zemřel 13. března v nemocnici královéhradecké následkem automobilového neštěstí na státní silnici u Lochenic (na křižovatce státní silnice Hradec Králové - Jaroměř s obecní silnicí od Lochenic, kde osobní auto, přijíždějící s rodinou dr. O. Malburga od Hradce Králové, vyhýbajíc se v prudké jízdě povozu sjelo ze silničního náspu na louku a vážně přitom zranilo všecky cestující) dle 10. března 1930.

20. března pořádala místní osvětová komise přednášku inspektora čsl. stát. drah Josefa Boudy "Po stopách barbarů” se světelnými obrazy.

26. března zemřel ve Smiřicích čestný starosta místního Sboru dobrovolných hasičů Bohuslav Pádr. Pohřeb jeho se konal za velké účasti hasičských sborů z širokého okolí i zdejšího občanstva.

Na jaře 1930 zřídil si místní Tenisový klub na pozemku od obce zakoupeném za školním hřištěm jeden kurt (dvorec).

5. dubna sehráli v Městské dvoraně sdružené místní spolky Pěvecká jednota Hanka, Jednota div. ochotníků Jirásek a Tělocvičná jednota Sokol div. hru se zpěvy "Na kozlanském klepáči” od Rudloffa - Starého (pokračování v roce 1922 a 1927 hraných "Dědečkových houslí”). Režie: Adolf Novák. Dirigent: Jiří Lefnar.

11. dubna vyvolán znovu v život “Okrašlovací spolek pro město Smiřice a okolí” (původně ustavený již 18. dubna 1909, ale jehož činnost po světové válce úplně zanikla (Prvním předsedou jeho nyní se stal odborný učitel v.v. Karel Svatoš. Spolek tento zřídil na zasypaném řečišti labském na obecním pozemku ve výměře 12 arů školku pro pěstování různých keřů a stromků.

22. dubna uspořádala místní Národní jednota střelecká pohostinské vystoupení Dramatického odboru Máj z Jaroměře, který v Městské dvoraně sehrál drama "Tragédie ostrova”.

29. dubna na popud místních spolků zadalo obecní zastupitelstvo firmě K. Štědrý v Praze nové osvětlovací zařízení reflektory na jeviště v Městské dvoraně. Zařízení toto vyžádalo si nákladu ve výši Kč 15 861,90 kromě prací s úpravou touto spojených.

1. května oslaven byl Svátek práce obvyklým ranním “budíčkem” městské hudby a odpoledne veřejným táborem lidu, který uspořádala místní polit. organizace čsl. sociální demokratická na prostranství u školy. Slavnostní projev učinil p. Bartoš z Hradce Králové. Večer téhož dne sehrál Dramatický odbor místní Dělnické tělocvičné jednoty za režie Františka Duška divadelní představení hry "Cestou křížovou” od Miloše Veselého.

4. května 1930 odpoledne uspořádala v Městské dvoraně místní Ochrana matek a dětí za účinkování mládeže zdejší mateřské, obecné a měšťanské školy na oslavu Svátku matek "Dětskou besídku”. Příležitostný proslov přednesla pí. Milada Jirsáková.

18 května sehrála místní Jednota div. ochotníků Jirásek v Městské dvoraně veselohru "Popelka Patsy”. Napsal Barry Couners. (Po prvé bylo použito nového jevištního osvětlení, zřízeného firmou K. Štědrý, Praha).

27. května 1930 uspořádáno bylo celostátní sčítání podniků zemědělských a živnostenských.

1. června konala místní osvětová komise za hojné účasti vycházku do Velichovek, spojenou s prohlídkou tamějších lázní.

15. června odpoledne pro mládež, večer pro dospělé sehrála místní jednota div. ochotníků Jirásek k uctění památky +Mistra Aloise Jiráska jeho div. hru "Lucerna”.

18. června likvidoval spolek "Sportovní klub ve Smiřicích” a jmění jeho odevzdáno Jednotě div. ochotníků Jirásek ve Smiřicích, k níž většina bývalých členů klubu přistoupila. SK ustaven byl 1 dubna 1921; činnost jeho zanikla úplně již v roce 1925.

28. června 1930 zavítal do Smiřic za účelem zhlédnutí prací regulačních na Labi ministr veřejných prací Ing. Jan Dostálek, provázen presidiálním šéfem inž. Syrovátkou, sekčním šéfem inž. Barilou a osobním tajemníkem inž. Hynkem Vrbickým. V průvodu ministrově byli dále přednosta ředitelství pro stavbu vodních cest ing. Čeřovský, vrchní techn. rada inž. Josef Jeřábek, předseda Sředolabského komitetu dr. František Ulrich a j.

5 července uspořádala místní osvětová komise za spoluúčasti okolních obcí na Chlomku u Habřiny oslavu památky Mistra Jana Husa. Slavnostní projev pronesl štkpt. Bureš z Hradce Králové.

6. a 7. září konána v Městské dvoraně Malburgovým zahradnictvím ve skvělé dekoraci III. výstava 125 druhů růží a 270 druhů jiřin. Navštívilo ji přes 800 účastníků ze Smiřic i z širokého a dalekého okolí. Na vánoční nadílku místním chudým věnován výtěžek 350 Kč.

14. září sehrál Vzdělávací a zábavní spolek Osvěta v Městské dvoraně k uctění památky +Mistra Aloise Jiráska jeho div. hru "Vojnarka”.

20 září 1930 konán byl celostátní soupis ovocného stromoví, přičemž byly zjištěny katastrofální účinky mrazů zimy v roce 1929. Ve zmíněný den 20 září 1930 bylo na katastru obce Smiřic: 4 088 jabloní zdravých, 735 suchých, 365 nově vysázených; hrušní: 1198 zdravých, 249 suchých, 79 vysázených; třešní: 532 zdravých, 178 suchých, 76 vysázených; višní: 51 / 6 / 1; švestek 1875 / 1306 / 67; slív též ringlí zvaných 216 / 72 / 29; meruněk 17 / 23 / 5; broskví: 2/ 6 / 0; ořechů: 76 / 87 / 8; moruší: 802 zdravých; rybízů 1 083 / 143 / 49; angreštů: 712 / 94 / 2 .
    Celkový stav stromů 8 055 zdravých, 2 666 suchých a 630 nově vysázených.
    Celkový stav bobulových keřů: 1 795 zdravých, 237 suchých a 51 nově vysázen.

28. září 1930 oslaveno bylo desáté výročí trvání státních zemědělských škol ve Smiřicích. Dopoledne byla zahájena výstavka zemědělských plodin a ovoce, konána dále ustavující valná schůze spolku absolventů a slavnostní schůze, odpoledne pak manifestační schůze zemědělců. Výstavka, školní sbírky, jakož i školní statek těšily se pozornosti velmi četných návštěvníků. Potěšitelná byla účast absolventů školy, kteří se dostavili z 50%. Slavnostní schůze, při níž účinkoval i mužský sbor Pěvecké jednoty Jaromír z Jaroměře, se zúčastnili zástupci ministerstva zemědělství, poslanci, zástupci Zemědělské rady, Zemědělské jednoty a její okresní odbočky, zemského zastupitelstva, okresního úřadu, města Smiřic a Jaroměře, odborných spolků, obcí a družstev z celého školního obvodu. Slavnost měla důstojný průběh a dosvědčovala, že státní zemědělské školy ve Smiřicích i mimo vyučování plní svou povinnost.
    K jubileu tomuto vydána byla tištěná výroční zpráva, jejíž 1 výtisk je uložen též v městském archivu.

Podzim r. 1930 začínal deštivým počasí. Pršelo stále a následky dešťů nedaly na sebe dlouho čekati. Vody v Labi počátkem října přibývalo takovou měrou, že se vylila i z břehů a valila se po lukách od Černožic a brala vše, co jí bylo v cestě. Rvala půdu, podemílala břehy, i splávek regulační celý odnesla. Most, který spojoval polní cestu ke Skalici podemlela a zbořila.
    Nejvíce poškodila zahradu státní rolnické školy. Břeh v délce asi 120 m a šíří asi 6 m rvala kus po kuse. Pěkné ovocné stromy, nesoucí krásné ovoce i záhon rybízu staly se obětí rozbouřeného živlu. Škoda celého břehu, vroubeného pěkným vrbovým! Zahradě ubylo mnoho na vzhledu.
    Kdyby nebylo rychlé dopravy kamene, podemlela by velká voda i panské sýpky. Také v zámeckém parku způsobila na březích značné škody. Několik krásných starých stromů bylo zničeno.
    Na škody velkou vodou způsobené byla hrůzná podívaná, která zanechala v duši divákově nezapomenutelný smutný dojem.

10. října 1930 obecní zastupitelstvo smiřické zadalo provedení obecní silnice od Laburdových k náplavce firmě inž. R. Čeřovský ve Smiřicích za Kč 32 361,38 s tím, aby s pracemi zřizovacími se ihned počlo.

28 října oslaven v našem městě důstojně Den svobody. Večer téhož dne sehrála místní Jednota div. ochotníků Jirásek pod protektorátem místní osvětové komise v Městské dvoraně obrázek z doby převratové “Zasvitlo nám slunko zlaté” od J. Orta Hradčanského. Režii měl Adolf Novák.

1. prosince 1930 konalo se v Československé republice všeobecné sčítání lidu, podle jehož výsledků v celém našem státě přebývalo toho dne 14 732 644 obyvatelé. Ve Smiřicích v tento den přebývalo 2 238 osob (v roce 1921: 2 138); z nich bylo 2 208 (2 118) Čechů, 22 (19) Němci, 4 (0). 2 (0) Ukrajinci, 1 (0) Litevec, 1 (0) Rusín, 0 (1) Žid. Podle náboženského vyznání bylo československého 1 019 (1 031) osob, římskokatolického 911 (840), bez vyznání 1971), evang.-českobratského 96 (58), židovského 6 (15), řeckokatolického 4 (2), jednoty bratr. 1 (0), evang.- reformovaného 0 (6), spiritista 0 (1).

2. prosince 1930 ve schůzi městské rady usneseno dopsati p. Karlu Vorlovi, zřízenci čsl. st. drah ve Smiřicích, že ho městská rada pověřuje konáním stručných zápisů o významných událostech v městě zdejším pro pamětní knihu obecní. Jmenovaný převzal od dosavadního městského kronikáře odb. učitele v.v. Karla Svatoše veškeré napsané výpisky pro městskou kroniku a po celý rok 1931 je opatroval. Na jaře 1932 je opět odevzdal svému nástupci odb. učiteli Petru Zahálkovi.

13. prosince pořádala místní tělocvičná jednota Sokol v Městské dvoraně odpoledne pro mládež, večer pro dospělé XII. tělocvičnou besedu s proslovem odb. učitele Jana Černého.

24. prosince na Štědrý den odpoledne bylo zasedací síní městské radnice za přítomnosti starosty města, členů obecního zastupitelstva, obecní chudinské komise a učitelského sboru poděleno 83 chudých smiřických dětí šactvem, obuví, flanelem na prádlo, pečivem a ovocem.
    Také řada starých a chudých smiřických příslušníků byla v tento den péčí obecní chudinské komise věcnými potřebami obdarována.

V prosinci věnovala městská Spořitelna Smiřická obci 100 000 Kč na zřízení kanalisace města a Kč 100 000,- na stavbu mateřské školy v a částku Kč 10 000,- na zmírnění nouze nejchudších vrstev obyvatelstva v nezaměstnanosti.

31. prosince 1930 zrušen byl "Válečný podpůrný fond města Smiřic” a jmění jeho Kč 801,65 převedeno do ústavu chudých.

V roce 1930 byla schválena koupě knihovny se 3 505 svazky za úhrnnou částku Kč 10 000,- městem Smiřicemi od 21. listopadu 1929 likvidujícího spolku "Občanská beseda ve Smiřicích”.

Na podzim 1929 a na jaře r. 1930 bylo úpravě Labe zavezeno staré řečiště, sousedící s parkem dr. O. Malburga. Část pozemku takto získaného byla získána na rozšíření Malburgova parku. Asi ve třetí čtvrtině zahrady nyní stojící staletá vrba měla býti při zavážení řečiště připravena o své nekrásnější větve, které jsou u samé země v průměru asi 50 cm. Dr. Malburg pak se správou pro úpravu Labe sjednal, aby místo pod vrbou se nezaváželo a tak se pro příští pokolení zachovalo asi 70 m2 staré původní strže s onou vrbou.

V letošním roce (1930) při pracích regulačních byl vystavěn na suchu nový silniční most železobetonový v nejvýchodnější části města na pozemcích panské zahrady v rozpětí 37 metrů. Teprve po vystavení jezu za Merglovými bude Labe vedeno novým řečištěm pod předem již vystavěným mostem.
    Úprava této části Labe je tím žádoucnější, ježto v sousedství severním i jižním je řeka již regulována, čímž odtok vody jest urychlen k veliké škodě obyvatelů smiřických na Šternbergově nábřeží, jak bylo zjevno při letošní velké vodě.

V tomto roce byla od místní polit. organizace čsl. sociálně demokratické znovuzaložena "Sekce mládeže sociálně demokratické”. Původně byla založena již v roce 1910, ale její členstvo přešlo v září 1919 k nově utvořené Dělnické tělocvičné jednotě ve Smiřicích.

V roce 1930 byly v biografu místní tělocvičné jednoty Sokol v sále u Andrejsků promítnuty 64 filmy, z nichž bylo 7 českých, 5 dětských a 1 kulturní.