Smiřice - spořitelna

Zpět na hlavní stránku      Budově spořitelny se také věnuje tato stránka.



spořitelna
Budova spořitelny a Městského úřadu Smiřice 18.9.2010

spořitelna
Budova spořitelny a Městského úřadu Smiřice 4.7.2013

Úřadovna Úřadovna
Vchod do budovy se zvětšenou dobou provozu a oznámení o ukončení provozu (jeho text je dole). 4.7.2013

Věc: Uzavření pobočky České spořitelny, a. s. ve Smiřicích
Vážený pane starosto,
v návaznosti na naše společná jednání týkající se možnosti zachování pobočky České spořitelny, a.s., ve Smiřicích Vás informuji, že ke dni 30. září 2013 ukončíme provoz pobočky České spořitelny, a.s., ve Smiřicích (Palackého 106, Smiřice). K tomuto kroku dochází na základě plošné dlouhodobé analýzy míry využívání našich poboček klienty a je rušena spolu s dalšími třemi pobočkami v regionu. Všechny klienty této pobočky budeme o této skutečnosti informovat s předstihem s tím, že účty automaticky převedeme do pobočky České spořitelny, a.s., v Jaroměři, nám. Československé armády 38, s otevírací dobou:
….
S úctou Marek Němec Oblastní ředitel sítě

Chodil jsem do smiřické spořitelny každý měsíc se mzdou, která mi nechodí na účet. Protože spořitelna začala postupem doby měnit úřední hodiny a každou chvílí hlásili v městském rozhlase uzavření pobočky, nedalo se spolehnout, že se vůbec dostanu ke svému účtu. Manželka musela začít ukládat peníze do pobočky v Hradci Králové a já jsem se naučil používat webový účet. Kdo ze starých lidí má takové možnosti ? Doba se mění. Peníze budou chodit jen z účtu na účet, z toho si banky odeberou a nebudou muset platit zaměstnance.
Z mého pohledu je to jasné - znemožnit návštěvu klientům a když přestanou chodit - uzavřít pobočku.
Přemek Andrýs



PADESÁT LET SPOŘITELNY SMIŘICKÉ

Ze smiř. archivu pochází sešit vydaný při příležitosti výročí 50. let založení smiřické spořitelny.
Úvod od p. JUDr. Jindřicha Wilda, vrchního ředitele Svazu čsl. spořitelen jsem vynechal.


spořitelna Dne 1. ledna 1936 dovršila Spořitelna Smiřická padesáti let své činnosti. Padesát let činnosti peněžního ústavu, zvláště pak komunální spořitelny, značí určitou tradici i těsné přimknutí k hospodářskému životu kraje a také drobnou práci, nabádající ke spořivosti a k poznávání významu úspor pro vývoj hospodářské samostatnosti jednotlivce i státu.
  Doba padesáti let činnosti spořitelny jest význačným mezníkem v jejím vývoji a je jistě vhodným podnětem, aby uvědomeno bylo, jakými cestami ústav dospěl tam, kde jest dnes.
  Myšlenka zříditi spořitelnu v našem městě vznikla již r. 1883, kdy ve schůzi obecního zastupitelství dne 11. června 1883 člen městské rady pan Vincenc Nievelt, lékárník ve Smiřicích, učinil návrh na zřízení městské spořitelny ve Smiřicích. Návrh byl jednomyslně přijat a ustavena komise, do níž mimo navrhovatele zvoleni pánové: Josef Valášek, starosta, Josef Hojný, Jan Juliš a Jan Čeněk, aby vykonali potřebné kroky ke zřízení spořitelny. Ve schůzi obecního zastupitelství dne 15. července 1883 usneseno zříditi spořitelnu a přijat závazek obce za vklady a jich pravidelné zúrokování a jako kauci za spořitelnu svoleno pojistiti částku 20.000 zl. r. č. na obecním majetku. Mimo to přijato, aby výlohy se zřízením spořitelny a při počáteční správě hrazeny byly z prostředků obecních.
  Stanovy po předepsaných opravách i splněných dodatcích schváleny byly teprve po dvou letech místodržitelským výnosem ze dne 26. listopadu 1885, číslo 71.531, a po tomto úředním úkonu bylo dne 8. prosince 1885 přikročeno ke zvolení prvního spořitelního výboru, jehož členy byli:
  Andrejsek Josef - stavitel, Čeněk Jan - obchodník, Červinka Josef - lékárník, Fejgl Josef - rolník, Ferdinandi Jan - c. a k. vrchní hospodářský správce, Hojný Josef - puškař, Juliš Jan - obchodník, Klein Theodor - majitel mlýna, Lefnar Josef - obchodník, Malburg Albrecht - majitel lihovaru, Michal Josef - pekař, Schiefner Jan - obchodník a Valášek Josef, který jako starosta města podle ustanovení stanov bez volby byl předsedou spořitelního výboru.
   Dříve ještě než začala spořitelna svou činnost, resignovali na členství výboru pánové Klein Theodor a Malburg Albrecht a za ně již dne 3. ledna 1886 při doplňovací volbě zvoleni byli pánové: spořitelna
  Bartošek Bedřich - klempíř a Motyčka Jan - c. a k. oficiál velkostatku.
  Ve schůzi výboru dne 28. prosince 1885 zvoleni byli do prvního ředitelství členové:
  Valášek Josef - starosta města (bez volby), Ferdinandi Jan, Hojný Josef, Červinka Josef, Juliš Jan
  a usneseno, aby úrokovány byly vklady 5 procenty, hypotékami zápůjčky 6 procenty, směnečný eskont 7 procenty a ve schůzi řiditelství téhož dne zvolen pan Josef Valášek předsedou a pan Josef Červinka ředitelem kanceláře.
  Po splnění všech předpisů a závazků byl takto ustaven komunální peněžní ústav, založený a zaručený obcí smiřickou, jehož účelem bylo, podle ustanovení stanov:
  „dáti příležitost méně zámožnému lidu, by své úspory beze vší těžkosti a ztráty času bezpečně a na úroky uložiti, a při každé potřebě zase vyzvednouti mohl. Výtěžku po dosažení předepsané výše záložny matice čili reservního fondu smělo se vynaložiti k obecně prospěšným a dobročinným účelům."
  Právní povaha spořitelny pozměněna pak byla zákonem ze dne 14. dubna 1920, čís. 302 Sb. z. a n., jak o tom níže uvedeno.
  Dne 1. ledna 1886 zahájila spořitelna svou blahodárnou činnost pod firmou: „Spořitelna Smiřická"; otevření konalo se slavnostním způsobem, ke kterému pozváni byli členové spořitelního výboru i členové obecního zastupitelství, kteří před otevřením se zúčastnili slavných služeb božích, odkud se pak odebrali do úřadovny spořitelny, aby učinili vklady. První vklady uloženy byly Chudinským ústavem obce Číbuz, Pojišťovacím ústavem ve Velké Skalici, členy správy a značnější vklad uložen p. Václavem Pražákem, statkářem z Nedělišť. Nelze nevzpomenouti toho, že původce založení spořitelny i vedoucí člen pro přípravné práce, pan Vincenc Nievelt, byl nucen z existenčních důvodů přesídliti do Dvora Králové n. L. a nebyl tudíž účasten první správy ústavu. Zemřel 9. dubna 1929, pochován jest ve Smiřicích a spořitelna bude jej vždy v úctě vzpomínati.

Vincenc Nievelt    Josef Kněžourek
Vincenc Nievelt a Josef Kněžourek

  Prvním účetním a vedoucím úředníkem jmenován pan Čeněk Nentvich, účetní záložny Vysokomýtské, nastoupil teprve 1. února 1886 a do jeho nastoupení pověřen vedením ústavu p. Josef Červinka, přednosta kanceláře.
  Vládním komisařem ustanoven byl p. Jan Svoboda, c. k. vrchní berní inspektor ve Dvoře Králové n. Lab.
  Již dne 15. srpna 1887 pan Čeněk Nentvich vzdal se místa účetního a za něho přijat byl p. Josef Kněžourek, účetní spořitelny v Králové Městci. Nastoupil dne 16. listopadu 1887. Byl po úspěšné 25leté činorodé práci v roce 1913 jmenován správcem spořitelny a na zasloužený odpočinek odešel dne 31. prosince 1925. Zemřel dne 29. července 1932. Správec Josef Kněžourek byl úředníkem vzácných kvalit, za jehož vedení spořitelna vzrostla do rozměrů nečekaných, ba možno říci až překvapujících. Byl pilný, svědomitý a poctivý a radostí jeho bylo, když ústav jím řízený vzkvétal. Zasloužil se o spořitelnu a ústav jeho památku chovati bude vždy ve vděčné paměti a úctě.

ÚřadovnaÚřadovna
Úřadovna

  Založení spořitelny bylo velmi prozíravým činem, kterým vyplněna byla mezera lidového peněžnictví v kraji smiřickém a oprávnění k založení spořitelny potvrzují výsledky, které již po prvém roce činnosti ukázaly se nadějnými a slibnými do budoucna — měla totiž spořitelna od 415 vkladatelů
svěřeno vkladů.........121.946 zl. 95 kr.
a správní přebytek činil...........1.000 zl. 95 kr.
Po pětiletém působení měl 951 vkladatel uloženo........... 318.699 zl. 80 kr.
a reservní fondy již činily..........11.355 zl. 51 kr.
  Vývoj spořitelny dále děl se zvolna ve stálém vzestupu, takže v desátém roce činnosti bylo:
od 1.417 vkladatelů svěřeno............450.868 zl. 97 kr.
reservní fondy činily..........36.000 zl.
a po 25letém působení v roce 1912:
mělo 2.623 vkladatelů uloženo..........K 3,516.06201
fondy pak dostoupily výše...........K 273.28989
  Peníz ten, na tehdejší dobu velmi značný, svědčí o důvěře široké veřejnosti a potvrzuje ušlechtilé snahy, které spořitelna propaguje.
  V této době na poli mezinárodní politiky zavládly poměry vysoce napiaté, zvyšované ještě balkánskou válkou, udržovaly od roku 1912 napětí též na poli hospodářském a vyvrcholily v roce 1914 světovou válkou, z jejíž nedozírných následků nebylo lze vytušiti, jak utváří se pak nové poměry v hospodářském životě jednotlivců i celku. Peněžnictví naše podrobeno bylo těžké zkoušce co do zdatnosti i výkonnosti své a jen tam, kde budováno bylo vždy poctivě na pevných základech mohlo doufat, že odolá mocným otřesům světodějných událostí. Byly to pak zejména spořitelny, které v době nejkritičtější svému úkolu čestně dostály, což nemálo zvýšilo jejich popularitu a naučilo i nejširší kruhy rozlišovati je od ústavů jiných. Po celou dobu trvání napětí naše spořitelna udržovala dostatečné hotovosti a když pak vyhlášena byla válka, hladce vyhovovala každé potřebě vkladatelů, nedovolávala se tehdy vyhlášeného moratoria, což zvýšilo jen důvěru k našemu ústavu, na nějž bylo lze spolehnouti v dobách nejvážnějších. O důkazu tom v roce 1914 výmluvně svědčí vzácný zjev, že přes značné nároky, které v době mobilisace a války byly činěny na úspory, vykazujeme koncem toho roku ještě zvýšení na vkladech. Zůstatek koncem roku 1914 činil od 3166 vkladatelů . K 3,796.33008.
  Doba válečná přinesla sice velký vzestup vkladů, tyto činily koncem roku 1918 od 3.976 vkladatelů K 8,269.85696, avšak vzrůst reserv se zastavil, neboť výtěžky spořitelny stačily na úhradu ztrát z pokleslých cenných papírů, zejména válečných půjček.
  Zkončení světového válečného dramatu v roce 1918 přineslo i československému národu toužebnou politickou samostatnost v čele s presidentem T. G. Masarykem a doba poválečná přivádí rapidní vzestup ve všech oborech podnikání, vrcholí v r. 1931, kdy je našemu ústavu svěřeno již Kč 31,899.61673 vkladů od 6.506 vkladatelů.

Zasedací síň výboruŘeditelna
Zasedací síň výboru a Ředitelna

  Po tomto rozmachu přichází stagnace, která sestupuje do hlubin hospodářské krise, tvoření nových kapitálů se zastavuje, ano úspory se spíše ztravují v důsledku nezaměstnanosti a jest přirozeno, že poměry ty mají svůj vlivna vývoj spořitelny a koncem roku 1935, po 50leté blahodárné činnosti, má spořitelna svěřeno od 7.100 vkladatelů částku . . . .Kč 30,671.29276 a reservní fondy dosahují výše Kč 5,037.30057.
  Jak již vpředu uvedeno, zákonem ze dne 14. dubna 1920 čís. 302 Sb. z. a n. nově upraveny právní poměry spořitelny, podle něhož jsou spořitelny samostatnými všeužitečnými a veřejnými peněžními ústavy, které za neobmezené záruky zakladatele provozují pod státním dozorem úvěrní obchody a které přebytků svých obchodů mohou užíti jen k účelům všeužitečným. Jsou samostatnými právnickými osobami v právním smyslu, nejsou ústavy obecními.
  Toto významné poslání spořitelna vždy plnila a vzpomenuto budiž, že první značné věnování v roce 1898, 3.000 zl., bylo učiněno na stavbu domu pro chudé občany, od té doby věnovala spořitelna úctyhodnou částku, dosahující koncem roku 1935 výše Kč 981.241'— a s věnováními, povolenými u příležitosti tohoto jubilea celkem Kč 1,117.241"—.
  Třeba zdůrazniti, že na zřeteli měla spořitelna hlavně podporu školství, chudinství, spolků a podniků humánních. Jest přirozené, že tak značná věnování může činiti jen ústav vnitřně úplně zdravý a vládnoucí značným jměním vlastním. Síla a úspěch peněžního ústavu kteréhokoliv druhu záleží na důvěře, a té, o tom jsme pevně přesvědčeni, požívá naše spořitelna v míře dokonalé, je si toho vědoma a váží si jí.
  V popřevratové době zúčastnila se spořitelna všech státních akcí, zejména upisování státních půjček, kolkování bankovek, přijímání státní valutové půjčky, avšak hlavní úkol viděla v rozkvětu obcí, hojně podporovala stavební ruch místní i v okolí a otázce zlepšení komunikací a zdravotnictví věnovala nejvyšší péči. Po stránce zvelebování města přikročila spořitelna v roce 1932 ku stavbě vlastní budovy, když bývalé úřadovny k jejímu rozvoji nepostačovaly.
  K doplnění hospodářského obrazu spořitelny nelze nezmíniti se o tom, že význačným činitelem hospodářských úspěchů ústavu jest shoda, která panuje mezi správou ústavu a úřednictvem. Tato vzájemná spolupráce bez rušivých momentů jest možná v ústavě plně konsolidovaném, zejména, když členové správy mají plné porozumění pro potřeby ústavu, jeho rozvoj a jsou si vědomi zodpovědnosti ze svých funkcí před zákonem i pro potřeby veřejnosti a všeužitečných institucí.
  Uzavírajíce tuto kapitolu prvého půlstoletí smiřické spořitelny, máme za svatou povinnost vzpomenouti vděčně prvých zakladatelů spořitelny, kteří již více než před padesáti lety propagovali ušlechtilé zásady, na nichž jsou spořitelny založeny a poděkovati jim za usilovnou snahu, nesoucí se ku zřízení a založení ústavu.
  Při této příležitosti rádi kvitujeme účinnou podporu našich snah i rozkvětu spořitelny Svazem československých spořitelen a pochopení státního dozorčího úřadu, který nám dovoluje použíti výtěžků v tak hojné míře ve prospěch všeužitečných a kulturních účelů, rozvoje města i zmírnění nezaviněné bídy strádajících.
  Vstupujíce do druhé padesátky, děkujeme za důvěru, která spořitelně v nejširších vrstvách místních i okolních byla až dosud projevována. I v budoucnu chce správa spořitelny sledovati vznešené cíle ústavu a hájiti zájmy vkladatelů, aby trvale si zachovala získanou důvěru, bez níž není dalšího vzrůstu ústavu.

Na tomto místě je v sešitě článek z knihy Josefa Zemana Z pamětí města Smiřic. Bude uveřejněn na jiném místě.

SPRÁVA SPOŘITELNY SMIŘICKÉ V ROCE 1935

spořitelna
Šeda Josef

spořitelna spořitelna spořitelna spořitelna spořitelna spořitelna
Kroupa Václav, Filip Jan, Hlava Josef, Horák Karel, Štípek Karel a JUDr. Koecher Miroslav

spořitelna spořitelna spořitelna spořitelna spořitelna spořitelna
Čeněk Josef, Vít František, Munzar Václav, Šubrt Oldřich, Kučera Josef a Vychroň Josef

STÁTNÍ DOZOR PROVÁDĚNÝ VLÁDNÍMI KOMISAŘI
OD 1. LEDNA 1886 DO 1. LEDNA 1936.

SVOBODA JAN, c. k. vrch. berní inspektor, Dvůr Králové n. L. od 16/3 1886 do 30/9 1895
MÜLLER ANTONÍN, c. k. okresní komisař, Dvůr Králové n. L. od 30/9 1895 do 14/10 1896
WITAK FERDINAND, c. k. okres, komisař, Dvůr Králové n. L. od 14/10 1896 do 1/4 1899
JAŠEK JOSEF, c. k. okresní hejtman, Dvůr Králové n. L. od 1/4 1899 do 17/2 1903
SCHLEICH JOSEF, c. a k. správce pivovaru, Smiřice od 17/2 1903 do 28/3 1906
obal na spoř. knížku WEINER OTTO, c. a k. hospodářský správce, Zderaz od 30/5 1906 do 3/5 1909
GAUTSCH JAN, c. a k. správce velkostatku, Smiřice od 3/5 1909 do 12/11 1912
ZELENKA JAROSLAV, c. a k. hlavní důchodní velkost., Smiřice od 7/7 1913 do 14/3 1918
HANOUSEK ČENĚK, okresní komisař, Dvůr Králové n. L. od 28/4 1919 do 3/12 1925
SUTNAR BOHUSLAV, rada polit, správy, Dvůr Králové n. L. od 3/12 1925 do 5/12 1929
JUDr. KOECHER MILOSL., rada pol. správy, Dvůr Král. n. L. od 18/11 1930 do 1/1 1936



Panu Radoňovi děkuji za reklamní ochranný obal na spořitelní knížku, který je zobrazen vpravo.



Členové ředitelství spořitelny od I./I. 1886 do 1./1. 1936.

VALÁŠEK JOSEF, tesařský mistr, předsedou ředitelství od 1/1 1886 do 18/8 1891
HOJNÝ JOSEF, majitel puškařského závodu, od 1/1 1886 do 2/5 1910
    předsedou ředitelství od 24/8 1891 do 2/5 1910
JULIŠ JAN, obchodník, od 1/1 1886 do 2/5 1919
    předsedou ředitelství od 2/5 1910 do 2/5 1919
FERDINANDI JAN, c. a k. vrchní hospodářský správce, . od 1/1 1886 do 30/12 1886
ČERVINKA JOSEF, lékárník od 1/1 1886 do 8/6 1894
HERRSCHER HYNEK, od 30/1 1887 do 30/4 1892
ČENĚK JAN, obchodník od 24'8 1891 do 27/3 1894
MOTYČKA JAN, c. a k. vrchní oficiál velkostatku ... od 22/3 1893 do 25/1 1924
    náměstkem předsedy ředitelství . od 21/11 1923 do 25/1 1924
ANDREJSEK JOSEF, stavitel od 27/3 1894 do 9/4 1907
SCHIEFNER JAN, obchodník od 27/3 1895 do 2/12 1903
obal na spoř. knížku LEFNAR JOSEF, továrník od 8/4 1904 do 14/2 1909
MUDr. HRUBÝ ANTONÍN, obvodní lékař od 9/4 1907 do 21/11 1923
    předsedou ředitelství od 11/6 1919 do 21/11 1923
RYNT FRANTIŠEK, obchodník od 24/3 1909 do 14/7 1919
HORÁK JOSEF, pekař a majitel realit od 19/10 1910 do 3/6 1919
MATERNA JOSEF, vrchní účetní lihovaru od 3/6 1919 do 25/9 1920
MUNZAR VÁCLAV, mistr tesařský a majitel realit od 3/6 1919 do 5/4 1934
    předsedou ředitelství od 9/2 1924 do 30/5 1928
VÍT FRANTIŠEK, tovární dozorce od 14/7 1919 do 1/1 1936
KNĚŽOUREK JOSEF, vedoucí úředník spořitelny,
    členem ředitelství ze zákona od 25/1 1924 do 26/10 1925
KUČERA JOSEF, obchodník od 15/6 1921 do 25/1 1924
HORÁK KAREL, technický úředník od 9/2 1924 do 9/5 1933
ŠPRYNAR JAN, vrchní účetní lihovaru od 9/2 1924 do 11/5 1928
ŠTÍPEK KAREL, vedoucí úředník spořitelny,
    členem ředitelství ze zákona od 26/10 1925 do 1/1 1936
MONÍK FRANTIŠEK, učitel, předsedou ředitelství od 30/5 1928 do 3/11 1934
VYCHRON JOSEF, kontrolor Pražských elektr. podniků v. v. od 5/4 1934 do 1/1 1936
ČENĚK JOSEF, obchodník od 11/4 1935 do 1/1 1936
ČERNÝ VÁCLAV, malíř od 9/5 1933 do 5/4 1934
KROUPA VÁCLAV, tovární dozorce od 5/4 1934 do 11/4 1935
ŠEDA JOSEF, kontrolor okresní nemocenské pojišťovny od 11/4 1935 do 1/1 1936
    předsedou ředitelství od 16/4 1935 do 1/1 1936

Členové spořitelního výboru od I./I. 1886 do 1./1. 1936.

VALÁŠEK JOSEF, tesařský mistr od 1/1 1886 do 18/8 1891
    od 3/1 1895 do 10/12 1900
    předsedou výboru od 1/1 1886 do 18/8 1891
HOJNÝ JOSEF, majitel puškařského závodu od 1/1 1886 do 2/5 1910
    předsedou výboru od 18/8 1891 do 2/5 1910
ČENĚK JAN, obchodník od 1/1 1886 do 3/1 1895
ČERVINKA JOSEF, lékárník od 1/1 1886 do 8/6 1894
SCHIEFNER JAN, obchodník od 1/1 1886 do 2/12 1903
FERDINANDI JAN, c. a k. vrchní hospodářský správce od 1/1 1886 do 30/12 1886
JULIS JAN, obchodník od 1/1 1886 do 2/5 1919
pokladnička     předsedou výboru od 3/5 1910 do 21/6 1916
LEFNAR JOSEF, továrník od 1/1 1886 do 24/1 1889
    od 13/1 1892 do 14/2 1909
ANDREJSEK JOSEF, stavitel od 1/1 1886 do 23/2 1910
FEJGL JOSEF, majitel realit od 1/1 1886 do 10/12 1900
MICHAL JOSEF, pekař a majitel domu od 1/1 1886 do 10/2 1906
MOTYČKA JAN, c. a k. vrchní oficiál velkostatku od 3/1 1886 do 25/1 1924
BARTOŠEK BEDŘICH, klempíř a majitel domu od 3/1 1886 do 13/1 1892
HERRSCHER HYNEK, c. a k. vrchní hospodářský správce od 13/1 1887 do 30/12 1892
SKOŘEPA PETR PAVEL, ředitel škol od 24/1 1889 do 3/1 1895
VOGNAR JAN od 18/8 1891 do 13/1 1892
    od 19/6 1894 do 10/12 1906
KOTLAND VÁCLAV, mistr tesařský a majitel realit od 13/1 1892 do 18/8 1907
KUBR FRANTIŠEK, c. a k. vrchní hospodářský správce od 21/2 1893 do 13/12 1896
MAŘÁNEK JOSEF, c. a k. důchodní velkostatku od 3/1 1895 do 30/12 1901
PRILL ROBERT, c. a k. vrchní hospodářský správce od 15/3 1897 do 30/12 1899
MALBURG JIŘÍ, továrník od 11/12 1900 do 30/12 1901
VESELOVSKY EDUARD, obchodník od 4/4 1900 do 8/1 1919
JUNEK ANTONÍN, c. a k. správce od 11/12 1900 do 30/12 1901
JUDr. MALBURG OSVALD, továrník od 10/2 1902 do 25/11 1913
    od 28/5 1919 do 25/1 1924
MUDr. HRUBÝ ANTONÍN, obvodní lékař od 7/10 1902 do 21/11 1923
    předsedou výboru od 21/6 1907 do 11/7 1918
WEINER OTTO, c. a k. hospodářský správce od 10/2 1902 do 30/5 1906
pokladnička HORÁK JOSEF, pekař a majitel realit od 3/12 1903 do 25/1 1924
WINTERNITZ PAVEL, ředitel lihovaru od 11/12 1906 do 22/9 1920
REACH GUSTAV, účetní velkomlýna od 11/12 1906 do 23/2 1910
PREININGER FRANTIŠEK, ředitel škol od 11/12 1906 do 25/1 1924
RYNT FRANTIŠEK, obchodník od 19/11 1907 do 13/7 1919
    předsedou výboru od 11/7 1918 do 13/7 1919
MAREŠ VIKTOR, c. a k. vrchní hospodářský správce od 17/3 1909 do 8/6 1912
BALAS JAN, mistr krejčovský a majitel realit od 24/2 1910 do 3/12 1921
P. VÍK JAN N., zámecký kaplan, katecheta od 24/2 1910 do 14/7 1919
KUČERA JOSEF, obchodník od 13/7 1910 do 1/1 1936
    předsedou výboru jako místopředseda od 3/11 1934 do 11/4 1935
KRATOCHVÍLE ANTONÍN, c. a k. hospodářský rada od 9/10 1912 do 26/9 1922
MATERNA JOSEF, vrchní účetní lihovaru od 28/1 1914 do 25/9 1920
MUNZAR VÁCLAV, mistr tesařský a majitel realit od 28/5 1919 do 1/1 1936
VÍT FRANTIŠEK, tovární dozorce od 14/7 1919 do 1/1 1936
    předsedou výboru od 14/7 1919 do 19/5 1928
VOLTR KAREL, tovární mistr od 14/7 1919 do 25/1 1924
    od 11/2 1927 do 4/2 1930
KNĚŽOUREK JOSEF, vedoucí úředník spořitelny od 2/12 1920 do 25/1 1924
    členem výboru ze zákona od 25/1 1924 do 26/10 1925
PAVELKA ZDENĚK, sklepmistr státního pivovaru od 2/12 1920 do 25/1 1924
Ing. CHOCHOLA OLDŘICH, rada techn. finanční kontroly od 30/6 1921 do 11/2 1927
ŠPRYNAR JAN, vrchní účetní lihovaru od 25/1 1924 do 11/5 1928
VOLT VÁCLAV ml., stavitel od 25/1 1924 do 11/5 1928
pokladnička MONÍK FRANTIŠEK, učitel od 25/1 1924 do 3/11 1934
    předsedou výboru od 19/5 1928 do 3/11 1934
BOZNER EMANUEL, majitel cementárny od 25/1 1924 do 27/3 1925
HORÁK KAREL, technický úředník od 25/1 1924 do 1/1 1936
MACURA RUDOLF, oficiál státních drah od 25/1 1924 do 11/5 1928
FILIP JAN, dělník od 25/1 1924 do 11/2 1927
    od 11/5 1928 do 1/1 1936
FANTA FRANTIŠEK, dělník od 25/1 1924 do 11/5 1928
SPEJCHAL FRANTIŠEK, hoteliér od 27/3 1925 do 1/3 1926
ŠTÍPEK KAREL, vedoucí úředník spořitelny
    členem výboru ze zákona od 26/10 1925 do 1/1 1936
HORÁK FRANTIŠEK, elektrotechnik, zámečník od 11/2 1927 do 10/1 1933
SEMRÁD VÁCLAV, mládek velkomlýna od 11/2 1927 do 25/10 1927
KROUPA VÁCLAV, tovární dozorce od 11/5 1928 do 1/1 1936
ŠUBRT OLDŘICH, tovární mistr od 11/5 1928 do 1/1 1936
WEIDNER BOHUSLAV, drogista a majitel domu od 11/5 1928 do 15/3 1932
ŠEDA JOSEF, kontrolor okresní nemocenské pojišťovny od 21/2 1930 do 1/1 1936
    předsedou výboru od 11/4 1935do 1/1 1936
ČENĚK JOSEF, obchodník od 10/3 1933 do 1/1 1936
ČERNÝ VÁCLAV, malíř od 10/3 1933 do 18/7 1935
VYCHROŇ JOSEF, kontrolor Pražských elektr. podniků v. v. od 28/4 1933 do 1/1 1936
HLAVA JOSEF, dělník od 5/4 1935 do 1/1 1936



Foto vpravo nahoře:
Na aukru byla vystavena pokladnička s texty: Spořitelna Smiřická 357, Kov, Papír, Tresoria Praha. Štítek na boku nese nápis Pracuj a šetři.
Doma jsme měli stejnou, ale snad s nápisem Kampelička Holohlavy.
Děkuji prodejci za kvalitní fotografie



ÚŘEDNICTVO SPOŘITELNY SMIŘICKÉ V ROCE 1935

spořitelna spořitelna spořitelna spořitelna spořitelna spořitelna
Semrád Josef, Štípek Karel, Zima Bohumil, Malik Rudolf, Votýpka Jaroslav a Drábek Kamil

Úřednictvo spořitelny od 1./1. 1886 do 1./1. 1936.

NENTVICH ČENĚK, účetní a vedoucí úředník od 1/2 1886 do 15/8 1887
KNĚŽOUREK JOSEF, správce a vedoucí úředník od 16/11 1887 do 26/10 1925
ANDREJSEK JOSEF, asistent od 3/9 1896 do 30/9 1899
REMEŠ JOSEF, praktikant od 16/11 1899 do 31/12 1899
POLÁK JOSEF, asistent od 30/12 1899 do 30/12 1902
GRUBER LADISLAV, praktikant od 17/3 1903 do 30/9 1903
BAREŠ JAN, praktikant od 12/10 1903 do 31/10 1907
VOGNAR JAROSLAV, praktikant od 3/10 1907 do 30/9 1911
HERMAN JAN, asistent od 31/12 1907 do 30/9 1909
ŠTÍPEK KAREL, ředitel od 1/10 1909
    vedoucím úředníkem od 26/10 1925
KOTLAND JOSEF, asistent od 1/11 1911 do 15/6 1914
Ing. KNĚŽOUREK JOSEF, výpomocný úředník od 15/9 1914 do 15/4 1915
SLÁNSKÝ VÁCLAV, úředník od 1/5 1915 do 23/3 1918
STEINBERGROVÁ JUSTÝNA, úřednice od 12/5 1917 do 30/4 1920
ZÍTKO KAREL, praktikant od 6/4 1920 do 1/6 1922
HOLEČEK JOSEF, praktikant od 17/10 1922 do 15/9 1923
SRB JOSEF, praktikant od 6/7 1923 do 30/9 1927
VOTÝPKA JAROSLAV, správce a prokurista od 17/7 1924
    náměstkem vedoucího úředníka od 9/3 1929
KOSINA JOSEF, úředník od 10/5 1926 do 30/9 1927
SEMRÁD JOSEF, úředník od 15/9 1927
ZIMA BOHUMIL, úředník od 9/10 1927
MALÍK RUDOLF, úředník od 1/7 1932
    činnou vojenskou službu nastoupil od 1/10 1935
DRÁBEK KAMIL, praktikant od 7/10 1935


Na konci sešitu je zveřejněná
50. výroční zpráva spořitelny smiřické za rok 1935

OBSAH:
1. Účet pokladní
2. Účet ztráty a zisku
3. Rozvaha
4. Statistický přehled

Čísla a čísla, vynecháno.



reklama
Reklamní leták smiřické Spořitelny číslo telefonu 7, je to přeložený dvojlist. Děkuji Romanovi.
Dobré je to, že:,,Za vklady ručí spořitelna veškerým svým jměním, fondy, a mimo to
ručí město Smiřice celým svým jměním a poplatní silou svého občanstva.

reklama
Vnitřní strana dvojlistu.





spořitelna Z podkladů smiřického archivu přepsala Marie Kormundová. Děkuji.

Okresní záložna hospodářská v Jaroměři
Filiálka ve Smiřicích, Telefon Smiřice číslo 14
Smiřice dne 21. září 1946

Zpráva o činnosti filiálky okresní záložny hospodářské
od 1. ledna 1937 do r. 1946 pro městského kronikáře.

Zpráva je rázu povšechného s ohledem na žádané body.

  Dobré základy, které byly dány filiálce okresní záložny hospodářské v Jaroměři přispěly k postupnému rozkvětu filiálního ústavu. Dvanáct členů ředitelství ozh v Jaroměři se starostou p. Frant. Gabrielem, rol. ze Semonic v čele činnost filiálky plně podporuje. Ředitelem záložny je p. Josef Veselka, ved. filiálky absolvent obchodní akademie Josef Vaněk, který je zároveň pokladníkem filiálky. V likvidaci působí obch. akademik František Petera, jako výpomoc. úředník.
  Členem ředitelství s působností pro filiálku je místní rolník p. Vladislav Horák.
  Filiálka bilancuje společně s centrálou a k informaci veřejnosti vydávají celoroční zprávy ve vkusné ročence s kalendářem.
  Do roku 1937 vstupuje záložna ( centrála s filiálkou ) s 29 miliony vkladů a 23 miliony zápůjček. Obrat pokladní za rok 1936 činil 104 miliony.
  Úředníci i funkcionáři záložny s rozvahou a klidem zahajují rok 1937 a snaží se klid šířiti kolem sebe.
  Činnost vkladová je normální, u zápůjček špatné placení úroků trvá. Počet případů pro zemědělské řízení vyrovnací podle zákona z roku 1936 je poměrně malý. Dlužníkům, kteří jsou přechodně v tísni vychází záložna všemožně vstříc. Záložna je jak klientelou venkovskou tak i městskou stále více vyhledávána. Obchodní činnost se rozšiřuje o vklady v běž. účtech. Proplácení zeměděl. produktů prostřednictvím záložny se vžívá. Úprava samosprávných dluhů se projeví v centrále.
  Poněvadž dosavadní kancelářské místnosti nevyhovují, hledá záložna vhodné místo ke stavbě budovy, která je v programu.
  Do běhu událostí přichází smutná zpráva ze dne 14. září 1937 o úmrtí prvního presidenta Československé republiky T.G.Masaryka. Záložna koná smuteční schůzi a delegát záložny se zúčastňuje pohřbu.

  Výpomocný úředník František Petera nastupuje vojenskou službu, na jeho místa přijat obch. akademik Josef Chmelík.
  Rok 1938 je pro záložny rokem několika jubileí. V prvé řadě je to jubileum dvacetiletého trvání republiky, jehož záložna vzpomíná společně s celým národem. Teprve zřízení samostatného státu Českolsl. poskytlo našemu peněžnictví tak jako všemu ostatnímu hosp., kulturnímu a sociál. životu, náležité předpoklady všestranného rozvoje, který snese srovnání i s nejpokročilejšími státy světa.
  Druhé jubileum, kterého okresní záložny hospodářské vzpomínají, týká se zrušení roboty před devadesáti lety v pohnutých událostech bouřlivého roku 1848. Zrušení roboty mělo nesmírný význam pro hospodářské i politické obrození národa, zejména však zemědělství, s nímž jest okresní záložna hospodářská těsně spjata – jest proto samozřejmé, že zrušení roboty jest pro záložnu jubileem velmi důležitým. Okresní záložna hospodářská ve skutečnosti svými základy sahá ještě do dob roboty a poddanství, takže je dnes živým svědkem utrpení a těžkých poměrů našeho lidu v dobách minulých.
  Třetí jubileum. Kterého záložny letošního roku vzpomínají a která je pro ni jubileem nejosobitějším, neboť se týká přímo a v prvé řadě jí. Jest to stopadesátileté jubileum zřízení kontribučenských fondů obilních, které tvoří základy okresní záložny hospodářské. hlavička ze dne 36. května 1936
  Tato jubilea byla zveřejněna ve vkusné publikaci, kterou záložna vydala a veškeré klientele rozeslala.
  Bohužel dějinné události, které naší republiku postihly byly i pro záložny rokem těžkých dob.
  Objevuje se nebývalý nápor na mobilitu ústavu vybíráním vkladů k nákupu potravin a jiných zásob a udržování velkých hotovostí v domácnostech.
  V důsledku toho dochází k omezení výplat vkladů. Zdolání návalu klientely a jejich řádné informování vyžadují velkého pracovního vypětí pro úředníky.
  Záložna sama činí nákupy materiálu pro stavbu budovy, jejíž realisaci jenom zdržuje nesoulad mezi majiteli pozemku sl. Karpíškovou a pí. Kernovou.
  Z úředníků službu vojenskou presenční končí Josef Hladík a má ji nastoupiti výp. úř. Josef Chmelík. K nástupu však nedošlo.
  Při tragickém odtržení části našeho území ztrácí naše centrála též několik obcí. V důsledku toho člen revidujícího výboru záložny Frant. Müller přestává konat revise.
  Nebezpečí německého vojenského náporu nutí záložnu k mimořádným opatřením. Spolu s centrálou najímáme tresor v nové budově okresní záložny hospodářské v Kolíně a tam autem odvážíme cenné papíry, deposita, některé knihy a jiný spisový materiál.

  Omezení výplat vkladů a z běž. účtů trvá i při počátku roku 1939. Vlád. naříz. ze dne 27/1 39 bude se naše koruna ve zkratce označovati písmenou K. Záložny mohou do vyčerpání používati starých tiskopisů a těch máme dostatek.
  Nemoc ředit. J. Veselky se podstatně zhoršila a počátkem února 1939 je vedoucí filiálky J. Vaněk povolán od Jaroměře, aby zastupoval ved. úředníka. Ve filiálce úřadují J. Hladík a J. Chmelík. Začátkem března je J. Chmelík povolán k výkonu voj. služby a do filiálky je přijmut jako praktikant Jaroslav Vlačiha z Máslojed.
  Události kolem 15. března 1939 a zřízení t.zv. Protektorátu přinesly peněž. ústavům nový velký nápor vkladatelů.
  Svaz ve svých oběžnících nabádá ke klidu. Články – Neztrácejte víry v lepší budoucnost – Sláb jenom ten, kdo v sebe ztratil víru – nebyly bez významu.
  Záležitosti veškerého peněžnictví spadají jen pod ministerstvo financí.
  Vkladové příročí zostřeno.
  Zasloužilý ředit. J. Veselka ke konci května umírá a je pochován do rodinného hrobu v Lejšovce.
  Dne 22. června 1939 nabývá účinnosti nařízení Hitlera o židovském majetku, jakož i o tom koho nutno považovati za žida.
  Další předpisy následují rychle za sebou.
  Pro klientelu není bez významu daňová amnestie se lhůtou do 15. prosince 1939.
  Úroky ze vkladů na knížky nepodléhají nadále dani důchodové, ale od 1. ledna 1940 se zavede 5 % Zvláštní daň z úroků, kterou bude srážeti peněžní ústav.
  Z příkazu min. zemědělství je přijat v Jaroměři nový ředitel p. J. Vejskal, býv. ředitel Rol. vzájemné pokladnice v Prešově.
  Vedoucí J. Vaněk vrací se zase na své místo do filiálky a úř. J. Hladík přestupuje do centrály.
  U vkladů výběrová tendence trvá a záložna ke konci roku má několika milionový úbytek vkladů ( centr. s filiálkou ).
  Snahou úřednictva je pokud možno vyjíti vstříc klientele někdy i přes nařízení. Takže i v této době jsme umožnili celé řadě vkladatelů investovati své vklady do staveb a jiných zařízení. Tento náš postup jak doba potvrdila byl správný a klientelou byl oceněn.
  Změna úr. míry v běž. účtech podle vlád. nařízení znamená další ztížení naší práce.
  Zřízením Protektorátu stala se RM zákonným platidlem mimo koruny. Výměnný poměr 1 RM – 10 K. Příliv RM znamená zvýšení oběživa a snížení hodnoty koruny.
  Poněvadž peněžní ústavy nemají dostatek volných peněz na výplatu vkladů, dochází k lombardním úvěrům.
  Ke konci roku 1939 jeví se na účtech obchodníků a podniků již vkl. přírůstek, poněvadž stoupla poptávka po zboží a sklady se vyprodávají.

  Rok 1940 znamená pro záložnu započetí stavby její budovy na místě zbořeného domku zakoupeného od sl. Karpíškové a pí. Kernerové resp. od jejich advokátů. Na stavbu a její provádění byla vypsána veřejná soutěž. Projekt provede fa Kubeček a Steklík z Jaroměře a stavbu provádí společně s fou. Josef Hájek ze Smiřic.
  Po stránce obchodní došlo v roce 1940 k úpravám st. půjček a v září pak ke snížení úr. míry ze vkl. na knížky, takže úr. sazby jsou přizpůsobeny sazbám v Říši při zavedení celní jednoty Protektorátu s Říší.
  Ve složení úřednictva a představenstva ke změnám nedošlo. Doklady a tiskopisy naše máme jenom české.
  Stavba budovy záložny pokročila v roce 1940 tak daleko, že při práci do pozdní zimy byla stavba v hrubé konstrukci pod střechou. Stavitelé i kancelář záložny stále stavební materiál pokud již není svežen, urgují.
  Počátkem roku bylo ve stavbě pokračováno a zahájeny práce vnitřní již se značnými potížemi. Dík tomu, že záložna ještě před zahájením stavby zakoupila různý materiál i pro práce řemeslné, může se v práci úspěšně pokračovati, aniž by byla stavba válečným materiálem nějak ochuzena.
  Při zadávání prací byl brán zřetel na místní firmy, pokud projevily zájem a mohli splniti alespoň základní podmínky soutěže.
  Okresním úřadem do představenstva záložny v Jaroměři delegován němec K.Seisser, statkář z Velichovek. Filiálku jako člen ředitelství navštívil za dobu války dvakrát. S úředníky jednal jen česky a mírně.
  Ze správy zdejšího města do činnosti záložny zasahováno nebylo, jenom do věcí stavby.
  Po stránce vkladové jeví se v roce 1941 zlepšení.
  Pozornost záložny je hlavně soustředěna na dokončení stavby budovy.
  Vzhledem k době rozhodla správa záložny otevření budovy provést dne 1. října tichým způsobem a to vlastní publikací, s fotografií budovy, propagačním článkem záložny a článkem projektantů a se jmény firem, které na stavbě spolupracovaly.

  Článkem projektantů pro jeho výstižnost uvádíme v doslovném znění: Projekt Okresní záložny hospodářské ve Smiřicích a jeho význam ve vztahu k městu:
  Jak rozměry tak i významem patří novostavba záložny na hlavní městská prostranství a za tohoto předpokladu podařilo se o.z.h. získati staveniště na hlavní třídě obchodně frekventované a centrálně orientované z každé části města i okolních obcí a pro vyřešení projektu můžeme konstatovati, že bylo staveniště voleno šťastně.
  Dříve, kdy záložny byly takřka prvními novými budovami v obcích a městech, v kterých soustřeďovaly se nové formy hospodářského života, sledované životem společenským, musely sloužiti právě i účelům společenským jako hostince, hotely a shromažďovací ba i divadelní místnosti. Naším projektem a daným programem budovatelů upustilo se od těchto prvotních zásad a byla dána přednost zhospodárniti budovu záložny přičleněním přízemního krámku a v patrech řešiti nájemné byty k nezbytným bytům služebním.
  Tímto řešením docílilo se velkého hospodářského významu pro město nejen po stránce hospodářské, ale i po stránce výtvarné a situační projevuje se na venek i tento hospodářský význam pro Smiřice.
  Budova záložny jest řešena účelně a hospodárně jako budova řadová tak, aby svými prostorami a půdorysnou disposicí vyhovovala nejen době dnešní, ale ještě i do daleké budoucnosti.
  Prostorná dvorana obložena sklem a úřadovna vybavena bezpečnostním zařízením jest přístupna ze společného výrazného vchodu a vestibulu, z kterého jest rovněž přístup ke schodišti, vedoucímu k bytům a I., II., a III. patře.
  Tyto bytové etáže obsahují celkem 6 bytů jedno-až třípokojových s úplným příslušenstvím, přímo osvětlených a větraných. Byty třípokojové mají mimo vlastní vstupní předsíně prostornou halu obytnou – což jest u bytů v činžovních domech oceňovaným a účelným doplňkem moderně řešených bytů. Jak ve výbavě, tak i v provedení bylo dbáno sice jednoduchostí, ale zároveň dokonalostí jak po stránce bytové tak i hygieny domu.
  Pro fasádu byl volen keramický obklad s kombinací uměl. kamene a škrábané tvrdé omítky, čímž docíleno jednoduchého, avšak výrazného a charakteristického vzhledu budovy.
  Svým zevnějškem i vnitřním spořádáním bylo plně docíleno výrazu budovy peněžního ústavu projevujícího zdravý a pevný základ k podnikavosti a hospodárnosti, která jest vepsána do působnosti Okresní záložně hospodářské. ( Architekti Kubeček a Steklík stavitelé v Jaroměři. )
  Tak jsme se ke konci září 1941 přestěhovali a dočkali tak vlastního stánku, který byl vždy naším přáním.
  Jedno, co se nám na budově nelíbilo, byla její dvojjazyčná firma.

  Přemístění do nové budovy znamenalo také zvětšení okruhu zákazníků, o co staráme účelnou osobní akvisicí. Práce se daří, proplácíme mléko, řepu, obilí, otevíráme nové běžné účty. Správa záložny po stránce platové přizná úředníkům to co platové úřední vyhlášky dovolují.
  Do víru světodějných událostí spadá 60 leté výročí zákona o okresních záložnách hospodářských 1882 – 1942. Záložny vznikly sloučením tehdejších kontribučenských záložen podle zastupitelských okresů.
  Počátkem roku došlo k ustavení ministerstva hospodář. a práce. Které znamenalo i hluboký zásah do záležitosti peněžních. Provedena stabilita mezd a platů.
  Strašná heidrychiáda byla i v peněž. okamžikem krajně kritickým.
  Oběžníky o zabavení majetku se hromadí.
  Začátkem listopadu je úř. Jaroslav Vlašina nakomandován na práci do říše. S ním i 2 úředníci z centrály.
  Obvyklé výroční zprávy se tiskem nevydávají. Do našeho ústřed. Svazu v Praze dosazen němec. Nařízení korespondovat se Svazem německy. Korespondujeme nadále česky. Návštěvy u Svazu nekonáme.
  Poněvadž úředníci záložny, kteří zůstali po odčerpání sil nemohou zdolati agendu, má se na příkaz provést její zjednodušení.
  Nařízení z Prahy chodí jedno za druhým. Má to za následek že se ani všechna nepřečtou, není na to ani čas.
  Centrála v Jaroměři má funkci platebny dobytka a masa. Příslušný podíl práce připadne také na nás.
  Má se šetřiti s topením i proudem.
  Do služeb přijata a úřadem práce přidělena paní Seifertová z Josefova, české národnosti.
  Oběživa přibývají a tak se na kontech jeví přírůstky.
  Židovské vklady a účty nemáme a tak je o mnoho hlášení méně.
  Od 1. dubna 1943 zrušena daň rentová a 5% zvláštní daň z úroků vkladových. Znamená to přepočítati předpis úroků na všech kontech. Vydáno další nařízení o spotřebě elektr. proudu a musíme u ústřed. topení přesně znamenati na úřed. tiskopisech spotřebu koksu. Příděl topení špatný.
  Máme prováděti opatření pro případ letec. nebezpečí, úklid knih a kancel. strojů. Zřízení ohnivzdorných pultů při stavbě budovy nám práci usnadňuje. Zavedena daň majetková, která pro nás znamená vyplňování přiznání klientele. Hranice pro přiznání je dosti vysoká.

  Ke konci roku vystoupila pro nemoc ze záložny pí. Seifertová. Přijat od 1. prosince pensista důchodní st.st.v.v., legionář p. Frant. Jordánek. Místní Němci dělají jeho přijetí těžkosti. Poněvadž ve filiálce je vedoucí jen sám, je přijetí p. Jordánka konečně úřadem práce potvrzeno.
  Po stránce vkladové jeví se za rok další přírůstek.
  Rok 1944 jest i v peněžnictví rokem naděje. Klientela shromažďuje bankovky a mince z prvé republiky pokud je lze ještě sehnati.
  Němci tomu čelí a bankovky a mince se stahují z oběhu, zavádí se peníze protekt. pokud se tak již nestalo dříve.
  Tím objevují se v peněž. ústavech zásoby thesaurovaných peněz, které se ukládají. Němci odčerpávají hotovosti z bank nabídkou pokl. poukázek německé říše.
  Poněvadž výkupy dobytka pokračují ve zvětšené míře, jsme i touto prací hodně zatíženi. Pracovní doba se prodlužuje. Je zřejmé, že události vrcholí.
  Lidé zbavují se marek, které zase předáváme téměř denně poštovnímu úřadu.
  Pro časté hlášení poplachu práci přerušujeme.
  Stav úřednictva ve fil. je nezměněn.
  Pro nedostatek topiva a elektr. energie je příkaz snížit pracovní dobu od 8.15 do 16.30.
  Úředníci jsou povoláváni k práci na stavění zábran. Mnoho práce tam nenaděláme.
  Tak blíží se dny, které přinesou nám svobodu.
  Signálem je v dubnu neúřední zpráva, ale účinná, že marky přestaly platit a tak dochází k velkým návalům u pokladen.
  Dne 5. května je i pro nás dnem nového života. Rychle a s chutí odstraňujeme německá písmena z firmy.
  Československou vlajku máme připravenou.
  Dne 10 května česká národní rada vydává nařízení podle něhož říšské marky přestávají být platidlem s okamžitou platností.
  Příchází zrušení protižidovských majetkoprávních opatření. Úřední kompetence ve věcech peněžních přenesena opět na ministerstvo financí.
  Obstaveny vklady německých příslušníků. Volba důvěrníka zaměstnanců provedena společně s centrálou podle směrnic ÚRO.

  Očista v řadách zaměstnanců nikoho nepostihla, poněvadž se nikdo neprovinil.
  Úředník J. Vlačiha se vrací z říše a nastupuje v červnu opět do zaměstnání.
  Pan Fr. Jordánek opouští na vlastní žádost zaměstnání v záložně a nastupuje místo důch. kontrolora na správě st. lesů v Liberci.
  Do služeb záložny přijata v srpnu 1945 absolventka obchodní školy Jiřina Horáková, dcera místního rolníka.
  Thesaurované peníze vrací se do peněž ústavů a od 26. září 1945 se neúročí. spořitelna
  Připravuje se výměna oběživa a provedení měnové reformy. Výměna za nové peníze při částce Kč 500,- na osobu započala 29. října se lhůtou do 4. listopadu.
  Lhůta k odevzdání starých platidel končí 15. listopadu. Tak je v peněž.ústavech rušno od rána do pozdního večera a taky i noci se nastavují s vědomím, že pomůžeme ozdravit naší měnu. A hned je tu další práce, přihlašování vkladů, pojistek a cenných papírů.
  Přijímáme přihlášky, kdo nemá tak mu je vyplníme a radíme a zase v plném tempu ve dne v noci, bez ohledu na počet hodin. A práce jde utěšeně ku předu.
  Blíží se radostné vánoce a s nimi rok 1946.



  Nejasná jsou data postavení nové budovy spořitelny. V tomto článku se píše o roku 1940, jako o započetí stavby nové budovy. ( ,,Tak jsme se ke konci září 1941 přestěhovali" ). Přitom na obálce publikace z roku 1936 ( nahoře ), už budova stojí. Jiný zdroj uvádí ,,do nové budovy byla přemístěna prosinci r. 1933", ve smiřickém Zpravodaji je zase uvedeno datum 1.dubna 1934. - Pozn. P.

spořitelna
Razítko smiřické spořitelny z roku 1920 s podpisy úředníků.

Takto vypadají vkladní knížky --- smiřické spořitelny. ---

spořitelna
Dopis, adresovaný majiteli cukrovaru v Černožicích panu Bohumilu Čerychovi ze dne 21. října 1902, podepsal Jan Juliš.
Jednalo se o cestu ze Smiřic do Černožic. Zdroj: Okr. archiv HK

spořitelna
Spořitelna Smiřická - Rozvrh hodin s komixem národní hymny.

spořitelna spořitelna
Druhé strany - zdroj webová aukce.