Ze žádosti o povolení stavby kolny:
Já též mou stodolu mám za městem postavenou ....
Josef Fejgl, Smiřice 4. března 1872.

---------------

O další kůlně pro hospodářské nářadí, (spíš přístavku v zahradě na zadní pravé straně stodoly), se jednalo 16. prosince 1878. ...,,ošalována čili obedněna býti má jakož i také že s taškami se přikreje."
Povolení od majitelů mlýna (sousedů) podepisoval již Šimon Klein, v roce 1872 to byl ještě Václav Batista.

Z povolení:
Pan Theodor Klein co zástupce firmy Klein Šimon a syn proti stavbě nemá nic k namítáni a dovoluje řečenou kulnu na zeď od mého skladiště přistavěti
Druhý soused Anna Tyčová také nic nenamítá.

Řečenou stavbu Josef Andrejsek provede.

---------------


Nákres na přístavbu krámu při čísle pop. 106 pro pana Josefa Fejgla ve Smiřicích
rýsoval J. Andrejsek, dne 8. června 1898

Majitelka domu čp. 105, na jejíž stěně bude obchod, souhlasila a "Jedině podotýkám aby p. Jos. Fejgl z jeho strany tak vysoko jak zeď chatrná jest, náležitě vyspravil."
Obchod má velikost 2,90 m / 5,60 m. Stavba byla povolena 16. června 1898.

Paní Reichová vyhledala ve stavební dokumentaci budovy spořitelny tyto informace:
Jde o snímek členů stavební komise pro stavbu budovy Městské spořitelny, na snímku jsou zachyceni správce spořitelny pan K. Štípek, podnikatele zastupovali Ing. Karel Andrejsek, stavitel pan V. Volt a dále pan V. Vejroch. Komise se sešla, aby ohledala zeď domu čp. 107 pana Františka Bruny, v němž byly po započetí stavby spořitelny (základů) zjištěny trhliny. Vše zdokumentoval fotograf pan B. Pádr. Jen pro doplnění uvádím, že trhliny, na které si stěžoval pan Pádr, nevznikly dle sdělení Městského úřadu z 1.10.1932 stavební činností, nýbrž proto, že dům čp. 107 neměl žádný základ. Stavebníci spořitelny pak panu Brůnovi dům opravili.
   Dále jsem tam našla certifikát, na němž je zmínka, že budova byla stavěna od 1.9.1932 a dokončena 10.12.1933. Nenašla jsem, od kdy byla skutečně užívána. K převzetí budovy Městským národním výborem ve Smiřicích od České státní spořitelny došlo 30.6.1973.

---------------

Na vloženém obrázku vpravo:
je vidět stodola u čísla 106, je to bílá budova s velkými vraty a okny. Na Palackého ulici je průjezd do dvora i s obchodem vlevo.

---------------

  Smiřická spořitelna zahájila svoji činnost 1.ledna 1886. S myšlenkou založení spořitelny ve Smiřicích přišel člen městské rady Vincenc Nievelt (smiřický lékárník), na schůzi zastupitelstva již v roce 1883. Na schůzi obecního zastupitelstva 15. července 1887 bylo usneseno spořitelnu zřídit. Obec se zavázala převzít záruky za vklady a jejich pravidelné zúročení. Jako kauce byla pojištěna částka 20 tisíc zlatých na obecním majetku. Tím byly vytvořeny podmínky pro ustanovení komunálního peněžního ústavu, jehož účelem bylo ,,...dáti příležitost méně zámožnému lidu, by své úspory beze vší těžkosti a ztráty času bezpečně a na úroky uložiti a při každé potřebě vyzvednouti mohl..."
  Již v prvním roce měla spořitelna, která sloužila i občanům z okolí, 415 vkladatelů, kteří si ve spořitelně uložili 122 tisíc zlatých. V roce 1912 využilo služeb spořitelny již 2 623 vkladatelů, kteří zde měli uloženo 3 a půl milionu korun. V roce 1935 bylo již 7 100 vkladatelů s celkově uloženou částkou 30,7 mil. korun.
  Spořitelna úřadovala v budově č.p. 126 (bývalá stará radnice proti budově zámku), do nové budovy byla přemístěna prosinci r. 1933 (ve smiřickém Zpravodaji je uvedeno datum 1.dubna 1934).
  Spořitelna si ze svého podnikání mohla dovolit poskytovat obci četné dary a příspěvky na různé akce a sociální podpory.

   Místní národní výbor (MNV) působil od roku 1945 v Malburgově vile. V roce 1949 byl přemístěn do popisované budovy do bývalého bytu ředitele městské spořitelny. Do Malburgovy vily se nastěhovala mateřská škola.
  Podle Zpravodaje a webu města.

Vložená fotografie pořízená 31.1.1977 před vchodem do budovy spořitelny s nápisy:
Městský národní výbor a Městská lidová knihovna
Komunistická strana Československa, Městský výbor Smiřice a Česká státní spořitelna.