Památník pěvecko-ochotnické jednoty „Hanka" ve Smiřicích

Děkuji Romanovi za půjčení knížečky 15 krát 23,5 cm velké se 36 stranami. Do digitální podoby převedl Přemek Andrýs.

Zpět na hlavní stránku    Stránka o spolku Hanka



,,Národy nehasnou, dokud jazyk žije !"

PROSLOV


k slavnosti 25letého jubilea pěvecko-ochotnické jednoty „Hanka" ve Smiřicích
( Dne 7. srpna 1892 .)
Napsal prof. Václav Veverka.

  Je stará pohádka, že na dně moře
knížka sní čarná perla zářivá
a svítí v propast vod jak ranní zoře
či jako luna vábivá;
z ní život v hlubiny se lije,
jek vln se mění v libé harmonije
a plavec smělý touhy pln
se vrhá do čeřících vln,
by perlu zlovil, nedbá života. — —
Ta pohádka mi v mysli mihotá. —
Je perla čarná, v hloubi duší plane,
to svatá láska k vlasti jest;
kdy bouře hrozí vlasti milované,
tu jako miliony hvězd
se v duších věrných synů perla skvěje
a září v tmu a sílu v údy leje,
že nepřítel jat žasem prchá v dál,
a vlasti syn, kdy za vlast krev svou dal,
mra povzdech sýlá pod blankyt:
„Jak krásno, sladko za vlast mřít!" —
Ta perla černá, vlasti drahá,
i v našem srdci věčně tobě bude plát!
Jen k tvému blahu naše snaha,
jen ku tvé slávě celou silou chceme stát.

Dnes netřeba nám mečů, krve rudé —
dnes jazyk drahý, píseň česká hude,
a schvácen zvuků českých lahodou
svět celý žasna sklání hlavu svou!" —
I my jsme bojovali slovem, zpěvem —
a družně k předu spějem čtvrt sta let!
Nechť čela škůdců chmuřila se hněvem —
my vlasti dali srdce svého květ,
a za něj odměnu teď sladkou dává
nám vlasti drahé rozkvět, síla, sláva!
Byť síly naše sláby byly,
my v jedno jsme je svorně slili,
a svorně kráčet chceme dál
v ten cíl, jenž hvězdou nám vždy plál,
chceme zvučným slovem, zpěvem ladným vítězit
á budit k osvětě náš český lid!
Jen sviť nám, čarná perlo zářící ,
v proud žití, v bouře kolem vířící,
ty lásko k vlasti svatá, pláň a sílu dej
a každý, čin náš veď a posvěť, požehnej! —

knížka


Růženec.

Napsal MDr. Otakar Jedlička *).
*) S povolením nakladatele vyňato z „Novelet" Otakara Jedličky, vydaných v Salonní biblioléce nákladem J. Otty v Praze

knížkarásná letní noc zastřela kraj a hory v polo průsvitný závoj. Vysoko na jasné obloze zaskvěl se v stříbra lesku měsíc v plné kráse své, a kolem něho rozesmály se nad usínající krajinou myriády hvězd, třpytících se tak přívětivě a poutavě jako očka panny, první lásky blahem rozechvěné.
  V hlubokém souzvuku hučí pod mými okny vlny řeky, padající přes vysoký splav a ve svitu měsíce bělí se rozčeřené vlny ty ještě daleko za splavem jako proud roztaveného stříbra. Za řekou rozkládá se prostranný park, v jehož pozadí odrážejí se od jasna oblohy temné rysy starobylého zámku. V parku vše ticho; nehybně trčí nad černé houštiny štíhlé vrcholy sosen a topolů — stíny stromů i křovin daleko zakrývají palouky tmou, — tu a tam skví se v trávě jako hořící kvítka svatojanské mušky. Vlažný, vůní kvetoucích růží a lilií nasycený vzduch vane otevřenými okny světničky mé, kde dlím sám — sám, jen se svými zpomínkami.
  Unaven a zemdlen jsa celodenním klopotem, hledám útěchu a zotavení v dobách dávno minulých, jichž památka utkvěla mi v hlubinách srdce v lesku i trvanlivosti rubínu. Byly to doby, kdy srdce moje ovinuto bylo růžovým věncem lásky a ačkoliv mezi růžemi ukryt byl tak mnohý ostrý trn, jenž srdce v krev mi rozedral a ačkoliv růžový věnec ten již dávno se srdce jest stržen a oderván, přece zbyla mi v srdci ještě aspoň opojná vůně z růží těch —: tak opojná, že když v myšlénkách v doby ty se ponořím, zajásá i zároveň zakvílí to v duši mé, jako by rozezvučelo se tam na sta stříbrozvukých zvonků, jichž žalné i sladké tóny splývají přece jen v jedinou krásnou píseň o věčně nezapomenutelné a věčně drahé době lásky — lásky to rovněž tak šťastné jako nešťastné. A v chvílích takových vznáší se pak přede mnou ozářen čarokrásnými vzpomínkami jako zjev světice obraz Tvůj, — Ty bytosti dávno již pro mne ztracená, kteráž Jsi mi druhdy byla celým světem, — kteráž Jsi byla mým blahem, mým bohem, mým nebem — žel, že i trochu mým peklem! Však proto přece jen bez hněvu na Tě zpomínám, — vždyť tak jsem Tě miloval, že i to peklo z rukou Tvých — mne boleti nesmělo !
  Jako pestrá, však v krásnou harmonii barev splývající duha vine se upomínka na Tebe zasmušeným obzorem mých upomínek.

  Poznali jsme se v době, kdy duše má v divém víru zoufalství byla zmítána. Nezkušená mysl má, stižena jsouc těžkými ranami osudu, hořce úpěla pod tíží tou — smrti mráz, jenž zničil strom, v jehož stínu dosud jsem mladý život svůj trávil, zdrtil úplně blaho i štěstí mé a divě zpustošil zelený sad mých nadějí.
  Pohřbiv matku, pohřbiv i otce, jedinou to záštitu svou, rozloučil jsem se s pukajícím srdcem s tou tichou, drahou rodnou vískou, kdež co jediná věrná stráž drahých hrobů zbyla — stařičká babička.
  Přišel jsem do královské Prahy, která byla od dob mého dětství cílem tužeb mých, o níž snil jsem jako o pohádkovém ráji — avšak Praha přijala mne chladně v náruč svou, — tak nemateřsky chladně, že mi srdce žalem stydlo a duše hořem mřela. Nejtrpčí bída stávala se denním hostem mým, ideály, o nichž jsem blouzníval, rozsypávaly se jako popel — luzný svit, v němž se mi svět jevil, pokud jsem ho blíže nepoznal, zanikal ve tmách a jen bledá, ledově chladná skutečnost zírala mi s mrazivou neúprosností vstříc. Trpěl jsem mnoho, tak že nejednou již otřásala se mocně všecka mravní síla ve mně — pozbýval jsem již důvěry v svět, a již i v sama sebe.
  V době tak rozhodné rozvil se náhle v pustnoucí duši mé v okouzlující kráse spanilý obraz Tvůj. Srdce mé stalo se opět stinným hájem, v němž slavíci milostné poesie pěli uchvacující písně touhy a nadšení a kdež rozpučely se opět květy nejněžnějších, nejsvětějších citů.
  Tys vrátila mne opět sobě samému — Tys vzbudila ve mně zase lásku k životu a touhu po ideách i snahách vyšších — Tys dodala opět duši mé pružnosti a naplnila Jsi veškerou bytost mou mužnou vytrvalostí, neohrožeností a sebedůvěrou, — Tys zachránila mou duši před bahnem skleslosti a zevšednělosti. To vše Jsi učinila v době, kdy stál jsem bídou a neštěstím stižen ve světě sám, nepovšimut a téměř i ode všech přátel opuštěn '— učinila. Jsi to jediným vroucím, lásky plným pohledem čarovného oka svého — jediným vroucím políbením, tlumočícím mi, že nejsem srdci Tvému cizím — že mne miluješ, třeba byl jsem jen — chudým, opuštěným hochem, kdežto Ty, záříc krásou, stála Jsi na plném výsluní štěstí, jež se všech stran štědře se na Tě usmívalo.
   A za to ti žehnat bude duše má — do posledního dechu mého!

  Byl štědrý večer . . Uplynula ovšem již celá řada roků od chvíle té, avšak dosud tkví mi vše v živé paměti . . Vrátil jsem se z města v osamělou komůrku svou se srdcem teskným bolem a zároveň i dětskou slastí přeplněným. Nocí proudil s věží pražských u velebné harmonii hlahol hučících zvonů, vyzvánějících na mši půlnoční. To ubohé srdce moje nevědělo, má-li při tom plakati anebo jásati radostí!
  Přede mnou ležely dárečky lásky Tvé — pro jiného snad bezcenné, pro mne však ve chvíli tehdejší dražší nade všechny poklady světa. Byl to prstének s vrytým drahým jménem Tvým, pak spanilý obrázek Tvůj a — z drobných perliček rukou Tvou shotovený a na hedvábné růžové stužce navlečený růženec, určený pro milovanou moji babičku.
  Bylo mi nevýslovně sladko u srdce — byl jsem šťasten — tak šťasten, div že se mi oči nezarosily slzami blaha. Ty jediná Jsi na mne o štědrý večer zpomněla — Ty jediná způsobila Jsi mi radost takovou, jakou jsem jen za dob dětských míval nad stromkem vánočním. Jsa samoten, volně mohl jsem pustit uzdu svatým zpomínkám na krásné doby dětství svého. Modlil jsem se tu krásnou modlitbu upomínek na doby štěstí a blaha, kdy po celý rok jsem se těšíval na ten posvátný okamžik, až zazní zvonek co znamení, že přišel „Ježíšek", aby uštědřil mi stromek štědrovečerní a jiných dárků hojnost, o nichž jsem pak s pocity nejvyšší blaženosti dlouho — předlouho sníval. Milovaný otec těšíval se tu vždy se mnou, vždyť připraviv radost svému jedinému dítěti, i sám sobě chvíli štěstí způsobil. Když pak konečně rozechvěnému štědrovečerním blahem předříkávala stařičká babička modlitbu za zesnulou matičku a za zdraví tatíčka, tu vždy zaleskla se v oku otcově slza . . . vždyť přece nebylo to naše štěstí rodinné úplné, scházelať v tom kruhu našem již má zlatá matička, již smrt tak příliš záhy ve hrob zhrotila ... Minula léta, drahému otci také již ustlali k spánku věčnému vedle hrobu matky mé a když tiskl jsem ke rtům Tvoje dárky štědrovečerní, tu již jen němě hleděla na mne z malého obrázku ta vlídná jeho tvář! Líbal jsem obrázek ten se vší horoucností duše — avšak marná byla snaha vdechnouti v něj život — ta mrtvá tvář zůstávala i dále chladnou a mrtvou.
  Zbývala mi tehdáž ještě jen ta dobrá babička, na níž Jsi tak cituplně s růžencem svým pamatovala. Ubohá! — zajisté zpomínala tenkráte také v modlitbách na mne i na všecky drahé, jež přečkala! Bylo mi však při upomínce na tu dobrosrdečnou stařenku přece již tenkráte nevýslovně teskno: — vždyť viděl jsem, že i dnové její jsou na sklonku, co nejdříve snad že zazní též jí umíráček a hrobník že položí ji tam k hrobům otce a matky mé, jak vždy si přála.
  Abych pro onen štědrý večer úplně zasvětil se zpomínkám, vyňal jsem z kufříku různé listy a pomněnky z dob minulých. Tak mnohé písmo v listech těch bylo již tehdáž pro mne mrtvo, ačkoliv podepsáno bylo slovy „Tvůj přítel!"
  Přešly doby štěstí, a s těmi zašlo i — přátelství u tak mnohého, jenž dříve „věčné" přátelství mi sliboval. Zde kytičky a odznaky z plesů — tak mnohá pěkná upomínka práchniví i v těch svadlých květech! — Zde modrá stužka — památka to na nezapomenutelnou chvíli, kdy poprvé setkali se rtové naši u vřelém políbení lásky — tu list, kde psala Jsi, že modlíš se k světici Boží, by chránila upřímnou lásku Tvou, by nestala se Ti zdrojem utrpení a strastí . . . Nemohl jsem dále čísti . . . „Ba, modli se — modli, věříš-li ještě v moc a sílu modlitby" — zvolal jsem, a srdce mne krutě zabolelo. Vždyť tušil jsem, že naše láska záhy již snad narazí na tuhý odpor! Což jest světu do toho, trpí-li dvě vřele se milujících srdcí žalem nevýslovným, — jen zlata — jmění dosti svět si žádá — a já ubohý chuďas měl tenkráte jen — trochu naděje v budoucnost; skutečnost byla dosud velmi smutná, chudá — pusta. Co po nadějích v doby budoucí — pryč se žebrákem od prahu, u něhož neprosí třeba o nic jiného než o trochu soucitu — o trochu lásky. Srdce se mi chvělo bolestnou předtuchou . . . líbaje prstének Tvůj, Tvou podobiznu i babičce věnovaný růženec, spěchal jsem ven v tu chladnou, zimní noc, by ledový její dech rozechvěnou mysl moji utišil.

  Což to bylo radosti, když zavítav po dlouhé době zase v rodnou vísku, odevzdal jsem babičce Tvůj růženec! Ta ubohá stařenka, tisknouc mne k srdci svému třesoucí se rukou, povznesla růženec Tvůj ke rtům a uvolnivši citům radostného překvapení proudem slz, stále mne líbala. A což jsem se jí pak o Tobě navypravoval. Stále chtěla jen slyšeti o Tobě a já vida, jak uznalou mám posluchačku, líčil jsem tě s celým ohněm lásky své co vzor dívky, kteráž jediná mne může šťastným učinit a bez níž by mi život stal se obtíží. Pamatuji se živě, jak babička pochvalně přikyvovala, když vypravoval jsem, jak dobrého Jsi srdce, jak soustrastně cítíš s každým, kdo štěstím není obdařen a posléze nezbylo mi jiného, než že podobiznu Tvou, již na srdci jsem nosil, zavěsiti jsem musil pod starým velkým krucifixem nad jejím klekátkem vedle obrazu zesnulého otce svého. Sama pak růžencem Tvým ovinula hlavu Kristovu. „Jsem zvyklá již na ten svůj starý růženec klokočový" — pravila — „ten tam nechť zdobí svatou hlavu Ukřižovaného a až jednou shasnu, dáte mi jej s sebou do hrobu." — Bylo mi tak nevýslovně blaze u té dobré, předrahé stařenky; když žehnajíc, ruce své na hlavu mi položila, tu jako by po mrazivých dnech zahřálo mne jarní slunéčko. A proto s tíží jsem se s ní loučil, když povolání mé nazpět do Prahy mne volalo. Hořce plačíc, něžně mne tiskla dobrá, předrahá babička ve svoji náruč. „Snad nikdy víc tě již, hochu můj, nespatřím* — pravila, hlasitě štkajíc — „cítím, že do poslední hodinky nemám již daleko. Lituji, že nepoznám také té, kterouž tak upřímně miluješ a v kterou všecku svou lásku, důvěru a naději skládáš. Děkuji vřele za její něžný dárek, jenž půjde se mnou do hrobu; žel, že nemohu jí dar ten ničím splatit než slzou a denní modlitbou, aby také ona byla šťastnou — vždy šťastnou, ať již bude tvou, či jiného!" . . .

  Kruté to bouře lásku naši čekaly ... Se všech stran hrnuly se děsné vlny nepřízně a zlomyslnosti proti pevné hradbě našich citů; trpěla Jsi mnoho a já trpěl s Tebou — ba, trpěl jsem ještě více, an viděti mi bylo, že já sám proti své vůli' jsem příčinou Tvého utrpení. Byla Jsi mučenicí lásky své a svatého slova nezlomné věrnosti. Každá slza Tvá jako uhel pálila mne na srdci. Dlouho vzdorovali jsme s pevnou vytrvalostí hněvu, černým pomluvám, závisti, lži a klamu, všecky pokusy rozdrtili násilně svatý svazek srdcí našich míjely se s výsledkem — ba, čím krutěji na nás vlny nepřízně dorážely, tím pevněji sbližovaly se duše naše: — avšak konečně přece jen slabší síly Tvoje ochably, — ba ochably, když dosti z blízka kýval nám již zelený ostrov naděje na skončení muk i vzájemného utrpení našeho. Poslední divoká vlna odtrhla nás daleko od sebe, rychle vzdalovali jsme se pak od sebe vždy víc a více — několikrát ještě jen z dálky rozepjali jsme po sobě náruč -- vše bylo již marno. Tys octla se v rukou jiných — prstének Tvůj na ruce mé pukl, slib věrnosti vzájemné rozplynul se — v nic. Já pak, zpamatovav se, pustil jsem se dále pevnou rukou sám a sám v zápas s vlnami osudu směrem k onomu ostrovu svých nadějí — k životnímu cíli svému ...

  Babičku přece ještě jednou jsem spatřil, avšak již na loži úmrtním. Byv telegraficky k ní povolán, přibyl jsem právě jen, abych přítomen byl posledním jejím hodinám. Hasnoucí oko zarosilo se jí slzou, když mne spatřila. Růženec Tvůj majíc kolem ruky ovinutý, klidně očekávala smrt, na niž úplně byla připravena. Poklekl jsem u lože jejího, a se srdcem sklíčeným očekával jsem od ní otázku na Tobě. Nevědělať dosud ničeho, že svazek duší našich jest rozerván. Nemýlil jsem se — jeden z prvních jejich dotazů platil Tobě. Jak měl jsem té dobré duši zkalit poslední okamžiky života zprávou, že ta, kterou jsem tak vřele miloval, a která mi měla býti náhradou za vše, co jsem drahého v životě ztratil, jest také již pro mne ztracena. Jak měl jsem jí říci, že až ona shasne, nebudu míti ve světě teprv nikoho, kdo by mne upřímně miloval! Nemohl jsem s pravdou ven a proto ubezpečoval jsem ji, že vřelou béřeš soustrast nad její nemocí a že brzkého přeješ jí uzdravení. Odvětila s bolestným úsměvem: „Na uzdravení není již naděje, otec i matka tvá mne již očekávají; cítím to nejlépe sama, že dnes posledníkráte vidím slunce zapadat. Bůh žehnej tobě i tvé drahé dívce! Nezapomeňte mi dáti její růženec s sebou do rakve, jak vždy jsem si toho přála a jak ona pro svou lásku a věrnost k tobě, hochu, si zasloužila . . . Nemohl jsem se déle ubrániti slzám — s hlasitým pláčem tiskl jsem tu drahou její ruku, ovinutou Tvým růžencem, ku svým rtům, — bylo mi ve chvíli té, jako by prsa se mi měla rozskočit . . .
  Spěchal jsem ven, abych poněkud našel úlevy v tichu lesním. Bylo mi věru teskno až k zoufání a teprv na hřbitově — na hrobech drahých rodičů proudem palčivých slz se mi poněkud ulevilo.
  Druhého dne nebyla babička již mezi živými; skonala s Tvým a mým jménem na rtech.
  Jejímu poslednímu přání bylo vyhověno — Tvůj růženec dán jí do rakve a s ním i — pro mne již mrtvý — obrázek Tvůj.
  Nespatřil jsem Tě již celou řadu let; Jsi prý šťastnou matkou. Jsi snad i spokojenou chotí. Také v mém srdci jest již dávno klid a mír, ačkoliv ono místo v něm, kde Ty Jsi trůnila, po Tobě dlouho — dlouho nezaujal nikdo jiný. S chladnou myslí hledím nyní nazpět v doby minulé; vždyť plameny vášní někdejších dávno již uhasly, plnění životního úkolu zaujímá veškeré moje snahy a myšlénky. Někdy jen za tichých nocí ve chvílích samoty vracejí se mi v duši opět ty krásné okamžiky lásky dávno uhaslé, mysl se pobaví v oněch dobách minulých a v chvíli takové vznikl i tento — růženec svatých upomínek, jejž přijmi, prosím, na místě onoho růžence růžového, jenž na ruce babiččině v hrobě trouchniví. — —
  Noc jest tak krásná o půvabná, měsíc svítí jako rybí oko, temně hučí splav . . .
  Půlnoc již dávno minula -- nuže — dobrou noc! —


DĚJINY

pěvecko - ochotnické jednoty

„HANKA".

knížkaěvecko-ochotnická jednota „Hanka" jest členem „Ústřední jednoty zpěváckých spolků českoslovanských v Praze" a „První české župy pěvecké"; skutečným členem „Ústřední Matice školské" v Praze a „Obecné kuchyně" pro chudou mládež školní ve Smiřicích. Dále jest přispívajícím členem „umělecké Besedy' v Praze, místního odboru „Ústřední Matice školské" pro Smiřice a okolí, komitétu pro postavení pomníku Václava Hanky v Hoříněvsi, komitétu pro postavení pomníku spisovateli, ryzímu vlastenci a zdejšímu rodáku MDru. Otakarovi Jedličkovi, spolku „Komenský' ve Vídni atd.

Vznik spolku „Hanka".

  Události roku 1866 nemálo přispěly k národnímu probuzení našemu, po všech končinách naší vlasti, zdupané nepřátelskými kopyty pruskými. Ryk válečný utichl, mysl pobouřená se ukonejšila a po všech vlasti končinách pokračovalo se dále v práci na národa roli dědičné slovem, zpěvem i skutkem! Ó ty krásné doby probuzení národního!
  V té době autonomní dosazen byl dne 9. října 1866 na školu smiřickou jako samostatný správce školy a učitel p. Petr P. Skořepa, mladík 22letý, pln vroucí lásky ku zpěvu a nadšen ohněm vlasteneckým. Každodenně po práci shromažďoval ve svém bytu společnost zdatných vlastenců zpěvu milovných, bavících se zpěvem a hudbou, a tu vzniklo símě, počátek nynější pěv. jednoty „Hanka". Již dne 16. listopadu svolána četná schůze občanů do místností školních a jednohlasně usneseno založiti ihned zpěváčký spolek, který k návrhu člena p. Crhy, t. č. účetního u firny Jana barona z Liebigů a p. Václava Stránského, úředníka tamtéž, nazván byl po rodáku zdejšího panství Smiřice-Hoříněvského „Hanka". Pokud známo jest, súčastnili se schůze té následující pánové: Mikeš Jos., Klouza František, Valášek Josef, Stránský Václav, Horák Agustin, Charvát Ludvík, Nečas Viktor, Seifrt Josef, Crha Josef, Posner Adolf, Frenzl Rudolf, Kottland Václav, Skořepa Petr P., Vít J. a Čáslavský Karel. Zakladatel p. P. P. Skořepa zatím byl předsedou, jednatelem, sbormistrem i cvičitelem, a již 31. prosince 1866 mohl spolek vystoupiti činně o „první Sylvestrovské zábavě" s pestrým hudebním i pěveckým programem v hostinci p. Černého ,,u zeleného stromu". Proslov promluvil P. Skořepa a sbory předneseny byly tyto: „Bývali Čechové" od Škroupa, „Znáš-li ten hlas" od E. Horáka, „Slovan" od Jelena, „Spanilý měsíčku" od E. Vašáka, „Směs z národních písní", „Válečný zpěv z Jesondy ' od Spohra a koncert „Dětská symphonie". Úspěch byl ohromný a tím jediným vystoupením zajistil sobě spolek budoucnost a pevný základ.
  Během tohoto roku a v příštím sestaveny stanovy spolkové, tak že vlastní zřízení spolku stalo se dne 28. srpna 1867, kdy stanovy zaslány byly ku potvrzení.

Činnosť zpěváckého spolku „Hanka" ve Smiřicích.

První společnou zábavu, jak již dříve podotknuto, pořádali zakladatelé zpěváckého spolku na „Sylvestra" dne 31. prosince 1866 v hostinci „u zeleného stromu".

1867.
   V březnu v neděli masopustní ples s půlnočním průvodem mask. V srpnu učiněn výlet „na vinici" blíže Poličan. Na cestě zastavil spolek v rodišti Hankově u p. Františka Rolla v Hoříněvsi a zapěl píseň „Bývali Cechové". Dne 23. listopadu slavil zpěváčky spolek „Cecilii" při zpěvu a hudbě vojenské. Mimo to v den 3. července jakožto výroční den bitvy na Chlumě, potom v den narozenin J. V. císaře Františka Josefa I. a po úmrtí císaře Maxmiliána byly ve zdejší kapli vokální mše zpívány. Dopisem ze dne 10. prosince byly spolku doručeny potvrzené stanovy ze dne 30. listopadu 1867 čís. 57517 místodržitelství. Že zpěváčky spolek „Hanka" již záhy vešel ve styk s jinými jednotami pěveckými, toho důkazem jest dopis zpěváckého spolku „Bořivoj" v Lomnici, datovaný ze dne 19. prosince t. r., kdež táž jednota poslala spolku tři sbory a to: „Žabí kantáta", „Píseň na velký pátek" a „Čeští hudebníci".

1868.
   31. ledna. Na základě potvrzených stanov svolána první valná hromada a provedena řádná volba výboru.
Zvoleni jsou:
Předseda: Rudolf Frenzl,
místopředseda: Josef Valášek,
jednatel: Karel Čáslavský,
první učitel zpěvu: Petr Skořepa,
druhý učitel zpěvu: Josef Mikeš,
člen výboru: Josef Crha,
člen výboru: Adolf Posner.
  Mimo zakládající členy přistoupili ku spolku jako členové činní následující pánové: Hynek Čepek v Semonicích, Jos. Hojný, Václ. Horák v Čibuzi, Václ. Kalina v Semonicích, Frant. Mindl v Čibuzi, Jos. Sehnoutka, Jos. Vognar, Jos. Andrejsek, Václ. Karel, Ant. Gottštein, Josef Satrapa a Jos. Novotný v Černilově. Jako přispívající členové se přihlásili pánové: Jos. Adlof, Václ. Battista, Alois Čeřovský, Ant. Doležal, Jos. Daněk v Holohlavech, Jiří Haussmann ve Skaličce, J. Horák, J. Herrmann, Jos. Klein, Karel Horák v Semonicích, Jindřich Rück ve Slatině, Jos. Sehnoutka ml., pekař, V. Müller, P. Jos. Procházka v Holohlavech, Petr Pekárek, Lud. Rosslav v Holohlavech, Herm. Rössler ve Zderazi, Ant. Rynt, Jos. Spörer, Frant. Sehnoutka v Černožicích, Jan Šrámek, Ant. Wollner, Jos. Zpěvák, Aug. Spörer, Hugo Himmel, J. Kotovitz v Bohánce a Frant. Hájek v Hořiněvsi. K těm družili se v krátkém čase ještě jiní členové, takže dle výkazu ze dne 8. července 1868 čítal spolek 59 členů. V březnu pořádána první „Beseda". 29. dubna na vybídnutí zpěváckého spolku „Hlahol" v Praze přihlásil se spolek náš ku spolčování, a téhož dne dali se zakládající členové spolku u Lud. Lorence v Josefově fotografovati, čehož jeden exemplář dosud ku ozdobě místností' spolkových zachován jest. Ve valné hromadě dne 10. května ustavil se již hudební odbor spolku, kterýž by při zábavách tanečních účinkoval. Pan Jos. Mikeš stal se ředitelem této sekce a členy pp. Hynek Čepek, Václav Horák, Fr. Mindl, Petr Skořepa, Václav Karel a Jan Daněk. V den sv. Jana 16. května účastnil se zpěváčky spolek 20 členy slavnosti položení základního kamene k „Národnímu divadlu" v Praze. 6. června oslavil vokální mší narozeniny barona Jana z Liebigu star. V neděli dne 21. června byli jsme počtem 15 členů přítomni slavnosti svěcení praporu „Sokola" Opočenského, při zábavě potom na „Střelnici" přednesl spolek náš několik písní a koncert na merlotiny. Při všeobecném slavnostním rozjaření vzpomenuto též, že by i mladistvý spolek náš svůj prapor míti mohl a hned také k uskutečnění přistoupeno tím, že jednotliví členové počali upisovati se, by potřebná částka peněz byla po ruce. Dne 12. července chtěl zpěváčky spolek podniknouti výlet na Trotinu a pomýšleno při tom, by ke dni tomu alespoň jednoduchý nový červenobílý prapor zhotoven býti mohl. A skutečně během čtyř dnu vykonáno vše a skorém zadarmo, pouze z lásky vlastenecké. Pan Fr. Klouza obstaral žerd, pp. Aug. Horák a Jos. Hojný okrášlili ji, látku na prapor po 12 loktech obstarali pp. K. Čáslavský, Viktor Nečas a Václ. Stránský, konečně pp. Rud. Frenzl a Heř Dresen malbu a p. Fr. Klouza s p. Luděkem Charvátem šití. Slečny Hejcmanová a Charvátovy pilně šily na praporu, vynaložíce i noci, když jim den nepostačil, a hle, v neděli ráno dne 12. července prapor byl hotov. Hlavici provedl p. Aug. Horák, lýru zhotovil a slova „Spolek sobě" vyryl dovedně p. Josef Hojný i s monogramem spolku „Hanka" a letopočtem 12.7.1868. Pan Herm. Dresen vymaloval dle přání členů na jedné straně lýru a na druhé jméno jednoty „Hanka". Bylo nám jaksi volněji v prsou, tak čteme v zápiskách spolku, když sešli jsme se k výletu, vidouce prapor ve středu svém. Poprvé zamával náš praporečník p. Luděk Charvát vlajícím praporem ku čtyřem stranám světa a za zvuků nehynoucích písní „Hej Slované" a „Kde domov můj" nastoupili jsme pochod městem k vytknutému cíli. Za týden na to podniknuli jsme opět výlet do Hoříněvsi. V následujících měsících ubytováno vojsko v místnostech spolkových a proto musila nastati delší přestávka ve cvičeních zpěvu. 13. prosince byla valná hromada spolku a v poslední den v roce 31. prosince pořádal spolek zábavu Sylvestrovskou.

1869
   2 besedy v březnu na restauraci ve prospěch knihovny školní, jichž čistý výtěžek byl 60 zl. 79 kr., začež koupeno přes 150 poučných a zábavných knih. Provedl requiem za zemřelého nestora věd Jana Ev. Purkyně. Účastnila se úplným počtem členů svých svěcení praporu „Plesu" Josefovského dne 17. května 1869. Deputace tří členů na slavnosti sokolské v Čes. Skalici a při odhalení pamětní desky Faustýnu Procházkovi v Nové Páce pěveckou jednotou „Hlasoň" dne 8. srpna. Týž den svěcen nový prapor tělocvično-pěvecké jednoty v Úpici, kamž zaslán blahopřejný telegram. Výlet do lesů Habřinských s hudbou. Celý spolek účastnil se táboru na Zvičině. Deputace při slavnosti studentstva severovýchodních Čech v Hořicích. Četně účastnil se spolek slavnosti Kralohradecké. Večerní zábava při odchodu místopředsedy p. R. Frenzla s průvodem pochodňovým. Zábavy na rozloučenou pánům Ber. Platzrovi, Hugo Himmlovi, Vikt. Nečasoví. 31. prosince zábava Sylvestrovská.¨

1870.
   1. února v pondělí taneční zábava s maškarním průvodem. 27. února valná hromada. 18. března zábava ku poctě předsedy a všech Josefů. Původně zamýšleno bylo uspořádati v předvečer pochodňový průvod a zastaveníčko u předsedy p. J. Valáška, což však bylo zakázáno. 15. dubna zapěl spolek v Holohlavech sbor na velký pátek „Dokonáno jest." 16. května zastoupen spolek delegátem p. Janem Horákem při mimořádném sjezdě jednoty českoslovanských zpěv. spolků v Praze. Téhož dne vyšel spolek s hudbou a praporem vstříc jednotám Josefovským „Plesu" a „Libuši" k Černožicům, by přivítal je a do zahrady p. V. Batisty ve Smiřicích doprovodil, kdež byla společná produkce obou spolků. 16. června výlet do lesů Habřinských, účastnila se též pěv. jed. dam „Vlasta" z Josefova. 28. června zábava ku cti řediteli zpěvu Petru P. Skořepovi. 3. července spolek zapěl při oddavkách Gabriely baronesy z Liebigů s p. Weinrichem. 10. července deputáce při zábavě pěv. jednoty „Záboj" ve Dvoře Králové. 18. července plným počtem účasten pohřbu barona J. z Liebigů a 21. července zpíváno „Requiem", začež se spolku darem 100 zl. dostalo. 11. září přítomni členové při slavnosti „Sokola" v Jaroměři. 25. září pořádána „Beseda" v nových místnostech spolkových Jana Levého, kterouž poctil svou návštěvou zemský poslanec Dr. Brauner. 28. září jednotliví členové spolku účastni při zasazení báně a kříže na věži Chlumské. 31. prosince Sylvestrovská zábava, k níž došly i čtyři telegramy od bývalých členů spolku.

1871.
   17. ledna zazpíváno p. Fr. Kučerovi při oddavkách v Holohlavech a 24. ledna i p. Jos. Mikšovi jakožto místořediteli zpěvu při jeho sňatku. Od 23. ledna denní dobrovolná sbírka krejcarová na „Národní divadlo." 11. února maškarní ples, hosté až z Hořic a Poličan. 12. března valná hromada. 18. března zábava v předvečer sv. Josefa. 7. dubna na velký pátek zapěl spolek v chrámu Páně v Holohlavech „Dokonáno jest." 16. května účastnil se spolek šestičlennou deputací při slavnosti 10letého trvání „Hlaholu" v Praze. 23. května doprovodil spolek náš počtem 12 členů ku hrobu otce ředitele zpěvu Petra P. Skořepy. 25. května jednota koupila vlastní piano. 11. června pořádána zdařilá „Beseda" za spoluúčinkování sleč. M. Pesíčkové z Josefova, Adolfa z Rittrů a Jos. Satrapy. 18. června zaslán telegram ku svěcení praporu „Sokola" v Jilemnici. 28. června oslaveny jmeniny ředitele zpěvu Petra P. Skořepy. 29. června výlet do zahrady p. J. Kratochvíla v Černožicích; výletu účastnily se „Čtenářská Beseda" a „Sokol" z Jaroměře, „Sokol", „Vlasta", „Libuše" a „Ples" z Josefova. 23. července přítomno 15 členů spolku výletu „Čtenářské Besedy" v Kuklenách, pořádanému do České Skalice. 30. července účastnil se spolek počtem 17 členů svěcení praporu v Třebechovicích. 3. září účastnila se jednota „Hanka" počtem 35 členů s hudbou svěcení praporu „Sokola" Jaroměřského. 28. září místo výletu na ostrov p. Frant. Sehnoutky v Černožicích společná zábava s „Vlastou" a „Sokolem" z Josefova v místnostech p. Jana Levého. 26. prosince účastnil se spolek 12 členy akademie, pořá dané pěveckou jednotou dam „Vlasta" v Josefově, kdež též spo lečně vystoupal. 31. prosince zábava Sylvestrovská, k níž došly 2 telegramy od jednot Josefovských.

1872.
   27. ledna ples pěvecké jednoty „Hanka" s hrubým příjmem 129 zl. 34 kr. 7. února obdržel spolek legitimaci, dle níž jest údem „Matice hudební" pod č. 242. 11. února věneček. 19. února zapěl spolek při pohřbu člena Edv. Veverky. 13. března přesídlil se spolek do místnosti restaurace „Na lednici", kdež hostinským pan V. Čížek. 18. března společná oslava Josefů. 24. března valná hromada. 28. května zazpíváno při oddavkách p. Jana Hodka. 2. června pořádán věneček ve prospěch povodní postižených a k účelu tomu zasláno 46 zl. 30 kr. 28. června slaveny jmeniny ředitele zpěvu Petra P. Skořepy, při kteréžto zábavě předneseno „Přání", složené jednatelem spolku p. Josefem Vítem. 7. července „o pouti" účinkoval spolek při bohoslužbě. 16. července přítomen jakož i v roce předešlém requiem za barona Jana z Liebigu. 21. července účastnil se spolek činně 13 členy koncertu v Novém Městě nad Metují. 9. srpna mimořádná valná hromada o spojení spolku se Čtenářskou besedou a sborem divadelních ochotníků. 4. října byli jsme na pohřbu p. Jiřího Plachytky. 26. října pochodňový průvod a zastaveníčko na rozloučenou Jeho Vysokorodí p. Adolfu z Rittrů, členu spolku „Hanka". 23. listopadu věneček společně s divadelními ochotníky. 31. prosince jako každoročně zábava Sylvestrovská.

1873.
   6. ledna zpíval spolek při mši svaté jakož i při požehnání. 14. ledna rozloučili jsme se s p. Jos. Seifrtem. 9. února pořádán ples v restauraci „Na lednici", k němuž 7 blahopřejných telegramů došlo. 19. února oslavil spolek památku 400letých narozenin velikého hvězdáře Mikuláše Koperníka, což stručně a případně vylíčil Petr P. Skořepa. 24. února spolkový věneček. 18. března v předvečer Josefů pořádána zábava, k jejíž zdaru, jakož i jiná léta se stalo, přispěl pěkným transparentem p. Jos. Hojný. 28. března zpěv na velký pátek a přednesen dne 11. dubna. 20. dubna účastnil se spolek s praporem v počtu 40 členů pohřbu pí. Malburgové, začež se mu odměny 30 zl. dostalo. 24. dubna bylo 16 členů na pohřbu p. Jana Danka, bývalého učitele v Holohlavech, který ve Velkých Jeřicích zemřel. 13. května stal se spolek členem „Umělecké Besedy" v Praze. 16. května zastoupen spolek delegátem Otakarem Jedličkou na sjezdu ústřední jednoty zpěv. sp. česko-slovanských v Praze. 19. května účastnil se spolek pohřbu si. Jos. Batistové a 25. května pohřbu pí. Červinkové. 12. června valná hromada. 24. června usneseno odebírati „Hudební listy" a „Dalibor". 28. června „večírek" před Petrem a Pavlem. 12. a 13. července zastoupen byl spolek čtyřčlennou deputací při slavnosti Jungmanově v Praze. 13. července účastnil se spolek 20 členy slavnosti Jungmanovy, kterou pořádal spolek „Svatopluk" v Lochenicích „na žabce". 20. července vyslal četnou deputaci na slavnost Jungmanovu do Černožic, kterou pořádali divadelní ochotníci ve Smiřicích. 3. srpna 10členná deputace při svěcení praporu dělnického spolku „Ruka" v Jaroměři. 15. srpna akademie za laskavého spoluúčinkování ct. jednot: „Vlasta" z Josefova, „Svatopluk" z Lochenic a divadelních ochotníků zdejších při vojenské hudbě, osobním řízením kapelníka K. Kom žáka. 21. srpna rozloučil se spolek s horlivým místoředitelem svým p. Jos. Mikšem při jeho odchodu do Račic. 7. září účastnil se spolek 12 členy odhalení pomníku Jana Žižky v Hořicích. 20. září byli jsme na pohřbu panu Františku Skořepovi, bratru našeho ředitele P. P. Skořepy, počtem 11 členů. 11. listopadu doprovodili jsme ku hrobu veledůst. děkana P. Frt. Pokorného v Holohlavech. 2. prosince oslaveno 251eté jubileum nastolení J. V. císaře a krále našeho Františka Josefa I., ku kteréž slavnosti pozvány všechny spolky zdejší, Ku konci sebráno na školní harmonium 16 zl. 80 kr. 31. prosince obvyklý „Sylvestr".

1874.
   7. února ples spolkový při vojenské hudbě. Spolek zaslal blahopřejné telegramy dne 10. února ku sňatku členům svým p. Fr. Rollovi a p. V. Kalinovi. 18. března pořádal „večer" předsedovi svému a všem „Josefům". 26. dubna valná hromada, kteráž jako každá předešlá po ukončení svém v pěveckou zábavu se proměnila. 31. května pořádána zábava (koncert a věneček) všemi spolky zdejšími ve prospěch pohořelých Smiřických, která vynesla čistého výtěžku 66*28 zl. 28. června v předvečer svátku řed. Petra P. Skořepy pořádal spolek zábavu na jeho oslavu jakož i 30. července ku poctě svého místoředitele P. Hynka Wagenknechta. 14. srpna účastnil se spolek slavnosti odhalení pomníku Klicperova v Chlumci 8člennou deputací. 26. srpna rozloučil se spolek s horlivým jednatelem svým p. J. Vítem, který po 161etém působení ve městě našem do Jásené za řídícího školy povolán jest. Vždy zdárně působil ve prospěch spolku. 20 členy přítomen byl spolek při otevření divadla a „domu Hankova" ve Dvoře Král. 28. září vycházka spolku počtem 40 členů do Hoříněvsi, kdež deputace „Sokola" Pražského bobkovým věncem okrášlila podobiznu V. Hanky. 30. září rozloučili jsme se se zakládajícím členem spolku p. J. Crhou. 15. listopadu společná zábava ve prospěch pohořelých v Hlínsku. 31. prosince zábava Sylvestrovská.

1875
   . Pěvecká jednota „Hanka" usnáší se dne 20. ledna, že společně s ostatními spolky zdejšími přispívati bude 20 zl. ročně na gymnasium v Turčanském sv. Martině. 17. ledna společný ples s výtěžkem 18 zl. 31. ledna maškarní ples u „zeleného stromu" a 8. února masopustní věneček v restauraci „na lednici." 18 března oslaven předvečer „Josefů". 9. května ve svatodušní neděli zapěl spolek ve zdejším chrámu Páně mši od Horáka. 12. června společný výlet do lesů Račických. 7. září účastnili se členové spolku výletu pořádaného Sokolem Jaroměřským společně se Sokolem Kralodvorským, Holickým, Kralohradeckým a Josefovským do Hoříněvsi k rodnému domku V. Hanky. 7. listopadu valná hromada. 31. prosince zábava Sylvestrovská.

1876.
   1. února ples společný se značným výtěžkem 28 zl. 19. února pořádán spolkem masopustní věneček. 13. března účastnila se jednota s praporem pohřbu dcery pí. Fr. Horákové Pavlíny. Večer před sv. Josefem pořádán zábavní večer na počest pana předsedy. V tomto roce vyslána spolkem dvojčlenná deputace od každého spolku zdejšího do Prahy ku pohřbu nejlepšího dějepisce českého Františka Palackého; vyvěšen smuteční prapor na místnostech spolkových a mimo to i zaslány tři soustrastné telegramy ze Smiřic.

1877.
   Ve výborové schůzi dne 6. března usneseno odbývati valnou hromadu na den 18. března s ustáleným programem. Již před tím, totiž dne 12. února, vzdal se Jos. Valášek hodnosti předsedy. Odbývány schůze a zábavy při vždy více se vzmáhající ochablosti a lhostejnosti života spolkového a roztržka politická v národě jevila se i v společenském životě našem.

1878.
   21. února ustanoveno odbývati dne 10. března valnou hromadu; stalo se. 1. května koupeny losy ve prospěch Národního divadla v Praze. 20. června podniknut výlet do lesa p. Kadečky u Sendražic se zdárným výsledkem. 21. července pořádal spolek opět výlet do Ratibořic a na Riesenburk. Pěvecká jednota počala odebírati „Humoristické Listy". 31. prosince slaven „Sylvestr" v restauraci „na lednici". V tomto roce splynula „Čtenářská Beseda" a „Spolek divadelních ochotníků" s jednotou „Hanka" v jeden spolek, jemuž i své jmění postoupily. Též oslaven svátek ředitele zpěvu Petra P. Skořepy.

1879.
   24. dubna oslavena jubilejní slavnost Jejich Veličenstev slavnými službami Božími a odpoledne přítomen byl spolek při sázení dvou lip před radnicí. 25 května valná hromada. 22. června pořádán výlet do lesíku pí. Merklové nad Rodovém, který se dosti dobře vydařil. Spolek účastnil se slavnosti zasazení desky pamětní na rodný dům Karla Rokytanského v Hradci Králové. Ku konci občanského roku pořádána opět Sylvestrovska zábava. 1880. Dne 31. ledna odbývaný ples vydařil se velmi. Při plesu účinkovala vojenská hudba pluku arcivévody Nassavského. Zbyl čistý výtěžek 26 zl. 40 kr. Spolek účastnil se pohřbu dra. Karla Sladkovského dvojčlennou deputací v Praze. Jednota naše spolu působila při slavném uvítání J. V. císaře Frant. Josefa I. v Josefově dne 8. června společně s tamější jednotou „Ples". Valná hromada dne 11. července. V tomto roce uvítal spolek důstojným způsobem vysokorodého pána, pana Adolfa Ignáce Mautnera rytíře z Markhofu, který do Smiřic, rodiště svého zavítal a jemuž po celý život svůj velkým dobrodincem byl. Pro zásluhy o město vůbec a jednotu „Hanka" zvláště zvolil jej spolek za prvního čestného člena svého. Na důkaz vděčnosti své daroval jmenovaný lidumil spolku 100 zl. V den 31. prosince slaven opět „Sylvestr".

1881.
   19. února spolkový věneček v restauraci „na lednici" se značným výtěžkem. 10. květen jakožto památný den sňatku Jeho cis. Výsosti korunního prince Rudolfa oslavil spolek tím způsobem, že účastnil se s praporem a hudbou kostelní slavnosti v Holohlavech, odpoledne pak přítomen byl sázení památných stromků. 20leté trvání zpěváckého spolku „Hlahol" v Praze ve dnech 14.—16. května oslavované přimělo i spolek náš, že se slavnosti té počtem 18 členů činně účastnil. 10. července valná hromada jednoty, při níž ku návrhu p. Vinc. Nievelta stala se jednota členem „Ústřední Matice školské" s prvním příspěvkem 10 zl. 50 kr. sbírkou a 5 zl. z pokladny spolkové. Sylvestrovska zábava za laskavého spoluúčinkování si. Marie Borllíkové z Josefova v tomto roce pěkně se vydařila.

1882.
   1. února pořádán ples v místnostech spolkových. 9. července odbývána valná hromada v restauraci „na lednici''. 2. listopadu prodáno spolkové piano za 105 zl. a koupeno nové za 275 zl. od Josefa Petrofa. V tomto roce jednáno o novém sloučení jednoty divadelních ochotníků ve spolek jediný „Hanka" a dne 31. prosince pořádána zábava Sylvestrovská za laskavého účinkování prof. p. Václava Veverky s čistým výtěžkem 16 zl. 95 kr.

1883.
   14. ledna mimořádná valná hromada o spojení spolků v jeden, kteráž však k cíli nevedla. 21. ledna dáván spolkový ples v místnostech „hotel Levý". 4. února věneček v restauraci „na lednici". 18. března pořádal spolek slavnostní večer ku poctě svého předsedy Jos. Míchala i všech Josefů. 24. března účastnil se spolek Vzkříšení Páně a 11. dubna pohřbu pí. Ad. Valáškové. 30. dubna rozprodáno 10 losů ve prospěch „Národního domu" v Lublani. 27. května přítomen spolek Božímu Tělu plným počtem svých členů. 3.. června podniknut společně se zdejším spolkem dobrovolných hasičů výlet do Habřinských lesů obecních, při němž vzpomenuto i nešťastných pohořelých v Žiželovsi a sebráno ve prospěch jich 64 zl. 17. června účastnil se spolek místní slavnosti pojmenování ulic. 28. června oslaven předvečer jmenin ředitele zpěvu Petra P. Skořepy, a brzy na to, totiž dne 30. června ku hrobu doprovodil milovaného člena svého a věrného syna národa pana MDra Otakara Jedličku. 8. července valná hromada. 26. července zvolena dvojčlenná delegace do komitétu pro postavení pomníku MDru. Ot. Jedličkovi. 11. listopadu pořádán Kateřinský věneček. 26. prosince účastnil se činně třemi písněmi večeru Jedličkova. 31. prosince odbýván „Sylvestr" s přebytkem 11 zl. 61.

1884.
   2. února spolkový ples v restauraci „na lednici". Spolek účastnil se pohřbu pana Jana Hojného dne 19. února. 9. března mimořádná valná hromada. 12. května účastnil se spolek slavného requiem za zvěčnělou císařovnu a královnu českou Marii Annu. 28. června rozprodal spolek členům svým 20 fotografií P. Václava Beneše-Třebízského. 16. července valná hromada spolku. 27. července spolek na „Národní slavnosti" v zahradě pana JUDr. Náhlovského v Černožicích. 3. srpna trojčlenná deputace spolku na slavnosti sokolské v Hradci Králové. 7. září přítomen spolek všemi členy s praporem odhalení pomníku MUDru. Otakarovi Jedličkovi a položil k úctě jeho nádherný věnec se slovanskou trikolorou. 15. září spolek doprovodil ku hrobu člena svého Josefa Novohradského, řídícího učitele v Holohlavech. 28. září účastnil se spolek svěcení nové radnice v Josefově a 31. prosince pořádal „Sylvestra".

1885.
   1. února elitní věneček v místnostech spolkových. 10. února potvrzeny opravené stanovy jednoty. 25. března rozloučili jsme se s milým členem p. Vinc. Nieveltem v dýchánku pořádaném „Občanskou Besedou". 14. května valná hromada jednoty. Spolek odebírá: „Dalibor", „Pernštýn", „Humory" a „Věstník Ústřední Matice školské". 15. června zaslán telegram k uvítání amerických Čechů v Praze. 21. června spolek náš podniknul výlet do zahrady p. Václava Merkla v Sendražicích, kdež ve prospěch nového praporu sebráno 29 zl. 77 kr. Spolek účastnil se čestnou deputací při pohřbu prvního předsedy svého pana Rud. Frencla. 23. srpna byl spolek všemi členy i s praporem zastoupen při svěcení praporu „Živnostenské jednoty" v Josefově. Dne 21. září ve 4 hodiny ráno vyhořela místnost spolková restaurace „na lednici" a jednota přenesla zatím sídlo své do hostince p. Václava Slezáka. Zábava však Sylvestrovská pořádána v „Městském hostinci" dne 31. prosince.

1886.
   1. února spolkový věneček v hostinci pana Václava Slezáka. 30. května valná hromada spolku. 3. června podniknul spolek výlet do „Kaltouz" společně se sborem dobrovolných hasičů zdejších, při kteréžto příležitosti učiněna sbírka ve prospěch pohořelých ve Frýdeku na Moravě a nového praporu spolkového vynesla 19 zl. 89 kr. 28. června účastnil se spolek requiem za MUDr. Otakara Jedličku. Dne 25. a 26. června byl spolek četně zastoupen na slavnosti 40leté činnosti důst. p. P. Aloise Nývlta, děkana v Holohlavech. 15. srpna podnikli jsme výlet s „Občanskou Besedou" do zahrady pana Jarkovského, mlynáře v Předměřicích vlakem. 8. září účastnil se spolek zahradní slavnosti, kterou pořádal odbor „Ústřední Matice školské" v městském hostinci, kde dvě písně předneseny byly. 31. prosince „Sylvestr". V tomto roce před platil spolek „Varyto" a „Hudební přílohy" „Humoristických listů".

1887
   . 2. února spolkový ples v sále „Městského hostince". 20. února věneček v místnosti spolkové v hostinci p. V. Slezáka. 10. dubna vzdali jsme přítomností svou čest při pohřbu dlouholetého člena p. K. Váchy. 11. dubna zpívána mše „Zde v skroušenosti padáme". 9. června valná hromada spolku. 25. června doprovodili jsme ku hrobu činného člena svého p. MUDr. Aloise Doubravu. 26. června účastnil se spolek náš výletu do Ratibořic a na Riesenburk počtem 56 členů, který pořádala „Zivn.-čtenář. jednota v Hradci Králové. 5. července přesídlil spolek opět do místností restaurace „na lednici". 7. září účastnili jsme se pohřbu ryzího vlastence a člena milého pana Fr. Holečka, c. k. kontrolora pivovaru. Na rozloučenou s občanským rokem dával spolek zábavu Sylvestrovskou s bohatým programem osmi čísel a čistým výtěžkem 5 zl. 64 kr. v nových místnostech jednoty „Hotelu Andrejsek".

1888.
   22. ledna ples spolkový v „Hotelu Andrejsek." 19. února věneček. 6. března účastnili jsme se requiem za hraběnku Gabrielu Radeckou z Radce rozenou bar. Liebigovou. 10. března večer na rozloučenou s p. Jos. Valáškem a 18. března večer ku poctě předsedy a všech Josefů. 31. března přítomni slavnosti „Vzkříšení Páně." 29. srpna rozloučil se spolek s horlivým místoředitelem zpěvu p. K. Wolfem. 30. září valná hromada jednoty. 30. listopadu účastnili jsme se pohřbu váženého lékaře zdejšího pana MUDra. Pschorna a smuteční sbory zapěli. 31. prosince Sylvestr se zdárným výsledkem.

1889.
   4. ledna účastnil se spolek náš pohřbu člena p. Boh. Šafáře a dne 6. února zapěl při slavné smuteční mši za Jeho cis. a král. Výsost korunního prince Rudolfa Lablerovo „Requiem". 16. února spolkový ples a 5. března masopustní merenda. 11. března doprovodili jsme ku hrobu milého člena svého důst. p. P. Jana Boh. Mitisku, zámeckého faráře a kronikáře zdejšího. 18. března zábavný večer Josefům. 20. června spolkový výlet do Svatojanských Lázní. 28. června pořádán jednotou slavnostní večer na rozloučenou, o jednotu naši zasloužilému p. Janu Duškovi, cukrmistru, pro kteréž zásluhy byl jednomyslně čestným členem spolku jmenován a diplomem poctěn. Den na to slavili jsme jmeniny řed. zpěvu p. Petra P. Skořepy. Spolek předplatil časopis ,,Jeviště". 26. srpna účastnili jsme se pohřbu člena p. Jos. V. Lefnara. 31. srpna jakožto v předvečer slavnosti svěcení praporu „Živnostenského spolku" zdejšího sehrána jednotou naší veselohra „Blázinec v I. poschodí" a předneseny některé sbory. 1. září účastnili jsme se průvodu slavnostního a zpívali jak při mši sv. tak i při vlastním svěcení praporu. 29. září zaslán „české Besedě" v Liberci blahopřejný telegram ku 251etému trvání spolku. 15. října přítomen byl spolek činně slavnému vysvěcení nového chudobince, kde potřebné sbory zapěl. 20. října valná hromada jednoty. 24. listopadu pořádána akademie za laskavého účinkování slečny Marie Kvapilové ze Smiřic a slečny Leopold. Dufkové z Jilemnice ve prospěch chudých školních dítek a vynesla 30 zl. 9t kr., které byly obecné kuchyni zdejší odevzdány. 22. prosince sehráno drama ve třech dějstvích „Václav Hrobčický z Hrobčic" a 3L. prosince Sylvestrovská zábava s bohatým pořadem. V tomto roce splynul ochotnický spolek zdejší se spolkem naším v jednotu jedinou a to pěvecko-ochotnickou „Hanka", ku zdaru a prospěchu celkovému.

1890.
   18. února pořádána jednotou masopustní merenda, při níž i jednoaktovka „Herkules" s dobrým výsledkem sehrána byla. 18. února přistoupil spolek k župě pěvecké severovýchodních Čech v Nové Páce. 11. března účastnil se pohřbu člena p. Jana Nováka 16. března pořádán „Zábavní večer" za hojného účastentví občanstva nejen z okolních obcí ale i měst Josefova a Jaro měře; na programu nalézala se: „Ifigenie v Landškrouně", „Ghňap, Lap, Klap", jednoaktovka „Němý" a j. v. 18. března oslavili jsme předvečer Josefů. 5. dubna účastnil se spolek „Vzkříšení Páně". 27. dubna pořádána společně se ct. jednotou „Jaromír" z Jaro měře hudební a pěvecká akademie s pěkným pořadem. 15. června valná hromada jednoty 28. června oslavili jsme předvečer jmenin řed. zpěvu Petra P. Skořepy. 20. července podnikla jednota celodenní výlet do Nového Města a na Rezek. 24. srpna účastnila se jednota s ostatními spolky Smiřickými odhalení pomníku Václavu Hankovi v Hořiněvsi, kde zapěla společně s jednotami z Josefova, Hořic, Dvora Králové a Lochenic slavnostní kantátu „Zavzni sláva po všem kraji" od Krejčího. 31. srpna deputace spolku při svěcení nové školy v Černožicích. 14. září účastnil se spolek s praporem pohřbu lidumila u čestného měšťana Smiřického pana Ed. Ad. Malburga. 23. listopadu pořádal spolek zábavu ve prospěch vánočního stromku pro chudé školní dítky za laskavého účinkování pí. L. Maternové s výtěžkem 17 zl. 88 kr., ku kteréž částce přidal důst. p. P. Šrámek, děkan v Nov. Bydžově a rodák Smiřický 5 zl. Zpívány sbory „Okamžení" od J. E. Zelinky a „S Bohem bud" od Mendelssohna. Jako jiná léta tak i letos dne 31. prosince zábava Sylvestrovská s pestrým programem.

1891.
   5. ledna. Ve schůzi výborové ustanoveno a odhlasováno bylo, že na oslavu 25leté činnosti spolkové zařídí se nový prapor. 1. února. Po 16 letech pořádán opět maškarní ples. Vydařil se znamenitě. Mask domácích i cizích hojnost. Půjčovnu obleku obstaral spolek sám, vypůjčiv obleky od H. Frídy z Brandýsa n. L. Hudba „Sokola Třebechovického" hrála velmi pěkně. Čistý výtěžek 38 zl. 39 kr. 7. února. Blahopřání ku sňatku p. Joach. Vrabce, uč. v Čibuzi. 10. února. Masopustní merenda s dobrým úspěchem i výsledkem. Při tom přednesena následující čísla: „Moderní zastaveníčko", hum. sbor od Pauknera, „Vlašfovičky", kuplet, „Staří mládenci", komický dvojzpěv od Pauknera, „Umělci na mizině", kom. dvojzpěv. Ku konci hra: „Rodina Morousů" aneb „Loupežníci v českých pralesích". — Pořádaná sbírka ve prospěch spolku „Komenský" ve Vídni vynesla 9 zl. 16 kr.; doplněna na 10 zl. a zaslána „Komenskému" ve Vídni. 11. března. Odbor ochotníků sehrál veselohru ve 3 jednáních „Dědoušek v nesnázích" od Ant. Lokaye. 18. března oslavili jsme v předvečer sv. Josefa jmeniny našeho p. předsedy a jiných pp. členů. 22. března. Úspěch ochotníků nezůstal bez následků. Sehrán div. kus: „Galejní otroci", činohra ve 3 odděleních dle francouzského. 25. března ustanoveno ve schůzi výborové, že slavnost 25letého jubilea spolku, a zřízení nového praporu spolkového za příčinou zemské jubilejní výstavy v Praze odkládá se na rok 1892. 29. dubna. Výbor jednoty blahopřál ku sňatku horlivého člena svého p. Rud. Steinského. 31. května účastnil se spolek náš slavnosti „Božího Těla". 7. června podniknul spolek náš celodenní výlet dráhou na památný hrad „Kunětickou horu". Ze stanice „Stéblová" pěšky na zbořeniště; tu prohlédli jsme rozličné síně, kapli sv. Kateřiny, a vystoupivše na věž, rozhlíželi jsme se po dalekém a rozkošném okolí, jež se odtud oku jeví. Sestoupivše po příkré stráni, krásnými lučinami pospíchali jsme k Pardubicům. Zde prohlédli jsme městský park a lázně v „Bubenči". Vlakem večerním navrátili jsme se do Smiřic. 28. června oslavili jsme jmeniny našeho sbormistra p. P. P. Skořepy. Sbor přednesl dvě písně: „Dobrou noc" a „Plachá laň". 2. srpna. Při pohřbu pí. Andrejskové, matky našeho pana předsedy, zapěla jednota 2 pohřební sbory. 26. srpna. Nad úmrtím básníka a belletrisly našeho Jana Nerudy zaslán byl soustrastný telegram do redakce „Národních Listů". 30. srpna. Spolek náš účastnil se ovací, jež děla se uvědomělým občanstvem obce Černilova tamnějšímu říd. uč. panu Jos. Satrapovi, býv. členu spolku, na oslavu 50leté činnosti učitelské. Spolek zapěl několik příhodných písní. 6. září účastnil se spolek pohřbu p. F. Čeřovského, posluchače inženýrství, kterýž pro svou skromnou a milou povahu těšil se všeobecné vážnosti a oblíbenosti. 18. října. Na oslavu posvícení pořádán koncert a večer věneček v hotelu „Andrejsek". Při koncertě účinkovala hudba Sokola Třebechovického. 25. října. V místnostech spolkových konána valná schůze. 22. prosince pořádal spolek náš na počesť přispívajícího člena p. Jana Steinského, setníka ve výslužbě, který vyznamenán za své zásluhy co předseda komitétu pro opravu pomníků na bojišti kralohradeckém rytířským křížem řádu Františka Josefa, přátelský večer. Sylvestrovská zábava konána tohoto roku s následujícím programem: Koncertní ouvertura od Titta. „Rozmarinka", píseň pro muž. sbor od Fr. Pivody. „Opuštěný". Sol. píseň pro tenor s průvodem piana od Fr. Kavána. Slovanských tanců č. 8. řada I. od dra. Ant. Dvořáka. „Krásný sarafán", ruská píseň pro muž. sbor. „Lípy", sólová píseň pro tenor od J. V. Novotného. Předehra k činohře „Paličova dcera" od Hausmanna. „Kepildet Johanes". Žertovný sbor. „Ottelo a Gisdemona", komické duetto, v hudbu uvedl K. Weiss. „Lásky sen". Gavotta od Fischera. „Pro Josefku". Fraška v 1 jednání od M. Baluckého. Jednotlivá čísla provedena zdařile a odměněna potleskem vybraného obecenstva. Během tohoto roku odešli a ze spolku vystoupili dva horliví členové výboru: p. Hynek German, kterýž ustanoven za říd. uč. v Semonicích, a p. Karel Fürst, ustanovený za říd. uč. v Josefově. Přátelské večery, jim ku poctě uspořádané, navštíveny byly skoro všemi pány členy. Také tohoto roku povolil výbor na vystrojení vánočního stromku míst. odb. „Ú. M. šk." ve Dvoře Králové (pro školu v Dubenci a Nemajově) 3 zl. a v Trutnově 2 zl. r. č. Místní škole ku téže slavnosti přispěl částkou 10 zl.

1892.
   7. února pořádán maškarní ples. Četné dotazy z obecenstva přiměly výbor ku této zábavě s obavou, že ples takový, pořádaný 2 léta po sobě následující, nebude těšiti se takové pozornosti jako roku loňského. Obavy byly marné. Úspěch vlastní byl zdařilejší než při předešlém. Čistý výnos 24 zl. 55 kr. 1. března. Místo masopustní merendy pořádán věneček. 28. března. Na oslavu 300letých narozenin J. A. Komenského súčastnil se spolek náš slavnosti pořádané všemi místními spolky pod protektorátem si. městské rady. — Celé město vyzdobeno prapory. Večer průvod městem za zvuků hudby. Osvětlení města všeobecné, hojné transparenty a nápisy velice přispěly ku zvýšení lesku. Po průvodu „přátelský večer" v hotelu „Andrejsek". Velevážený starosta města pan Josef Hojný promluvil o „Janu Amosu Komenském". Jednota naše zapěla několik příhodných sborů. 18. dubna. Ve prospěch „Ústř. Matice školské" a obecné kuchyně Mauthnerovy pořádaly veškeré místní jednoty vlastenecké za laskavého spoluúčinkování velect. pí. H. Kosinové pod protektorátem si. městské rady velkou akademii na oslavu 300letých narozenin velikého Čecha a arciučitele Jana Amosa Komenského s tímto programem:
  1. Svatební pochod z opery „Sen v noci svatojanské" od Mendelssohna-Bartholdiho. 2. „Svorný duch". Píseň pro mužský sbor od A. B. Tovačovského 3. Legenda. Sólo pro housle s průvodem piana od Wieniawského. 4. Zakletý princ. Ouvertura od Hřímalýho. 5. Árie Barušky z opery „Hubička" od B. Smetany. 6. Sextetto z opery „Prodaná nevěsta" od B. Smetany. 7. „Štědrý večer". Melodram na slova K. J. Erbena od Zd. Fibicha. 8. „Španělské dostaveníčko" sólo pro lesní roh od Jungmanna. 9. „Probuzení". Píseň pro mužský sbor od K. Bendla. 10. „Hudební spor". Fantasie na české národní písně od F. Macha. 11. Variace na české a štýrské písně. Sólo pro housle od J. Novotného. 12. „Má otčina". Ouvertura od Hausmanna. Sbory přednesl spolek „Hanka", část hudební obstarala kapela „Sokola" Třebechovického.
  8. května valná hromada. Po obvyklých formaliích usneseno jednohlasně, aby se letošního roku oslavila 25tiletá činnost jednoty naší; na památku oslavy, aby pořízen byl nový prapor spolkový. — Ihned zvolen byl širší slavnostní výbor, jemuž svěřeno bylo provedení celé slavnosti.
  V širším komitétu zasedali mimo členy výboru jednoty „Hanka" následující pánové:
Josef Crha, horlivý vlastenec, Jos. Červinka, lékárník, Hynek Erlbeck za úřed. cukrovaru, Hynek Herrscher, c. k. vrchní správce, Jos. Hojný, starosta města, V. K. Jarkovský, řed. cukrovaru, za místní odbor „Ústřední Matice školské", Jan Juliš st„ za Živn. jednotu, Th. Klein, majitel mlýna, Josef Kněžourek, účetní spořitelny, Josef Lefnar za sbor hasičský, S. Piek, správce lihovaru, za firmu Alb. Malburg, Josef Valášek za občanskou besedu.
  Také v tomto roce utrpěl spolek náš ztráty členů svých. 26. ledna doprovodili jsme ku hrobu přispívajícího člena p. Frt. Tomka, nájemce hotelu Andrejskova a 13. dubna činného člena p. Jana Lefnara, měšťana a obchodníka zdejšího. Při obou pohřbech zapěli jsme přiměřené pohřební sbory.
  Každého roku účastní se jednota naše slavné mši sv. v den narozenin a jmenin J. V. krále českého, císaře Františka Josefa I., slavností kostelních „Vzkříšení" a „Božího Těla", jakož i při dnech radostných a smutných milých členů svých účasť svou vhodným způsobem najevo dává. Oslava „Josefů", „Petra a Pavla" a „Sylvestr" srostla již se životem spolkovým v jedno. Blahopřejné i soustrastné listy a telegramy zasílá ku důležitým dnům života národního a podporuje, pokud síly její slabé stačí, vše co dobrého hmotně i mravně.

Jmění spolkové.

  Inventář: Piano, housle, skříň na hudebniny, akordion, merlotiny. 115 sborů zpěvných, „Vlastimil" a množství hudebnin, 9 stojanů pro noty.
  Úplné jeviště s několika oponami, též ku proměnám způsobilými, s potřebnými lampami a celým zařízením.
  Šatna s dvěma velikými skříněmi, kdež velký výběr obleků občanských, rytířských, zbraní, škrabošek, vlásenek a j. v.
  Knihovna spolková čítá přes 400 svazků dramatických a 200 knih zábavných ku veřejnému půjčování občanům.
  Archiv jednatelský čítá 4 knihy a 538 čísel.
  Hotovost' v spořitelních knížkách a pokladně 503 zl. 64 kr.

Dary a příspěvky.

  Zpěváčky spolek „Hanka" věnoval k účelům dobročinným r. 1870. Na pomník Jana Žižky 10 zl. R 1872. Povodní postiženým na Berounsku 46 zl. 30 kr. R. 1874. Smiřickým pohořelým 66 zl. 28 kr. R. 1875. Ve prospěch gymnasia v Turčanském sv. Martině věnovaných 20 zl. darováno „Českému klubu v Praze" ku podpoře chudých slovanských studujících. R. 1878. Na pomník Václ. Hanky v Hořiněvsi 16 zl. R. 1878. Za tři losy „Národního divadla v Praze" 9 zl. R. 1880. Na počest jubilea nesmrtelného mistra Bedřicha Smetany 6 zl. 27 kr. Na vánoční stromek školy Smiřické 15 zl. R. 1881. Vdově po skladateli Tovačovském 5 zl. Vánoční stromek 15 zl. R. 1882. Chudým dítkám školním na vánoční stromek 15 zl. R. ]883. Čestný dar MUDru. Otakaru Jedličkovi 25 zl. Ve prospěch pohořelých v Žiželovsi 64 zl. Na pomník f MUDru. Otak. Jedličkovi pěvecká jednota jako člen zakládající 14 zl. 11 kr. „Komenskému" do Vídně 6 zl. Na vánoční stromek 10 zl. a vdově po Tovačovském 3 zl. R. 1884. Na „Český dům" v Liberci 5 zl Na vánoční stromek 20 zl. a „Komenskému" do Vídně 6 zl. R. 1885. Pohořelému hostinskému p. V. Pultarovi v restauraci „na lednici" 5 zl. a sbírkou mezi členy spolku 45 zl. Janu N. Škraupovi 5 zl. Na vánoční stromek 10 zl. R. 1886. Pohořelým ve Frýdku na Moravě 5 zl. „Komenskému" do Vídně 5 zl. R. 1887. „Českému zpěváckému spolku v Opavě" 2 zl. Matičným školám v Dubenci a Nemajově 6 zl. a na vánoční stromek 10 zl. R. 1888. Obci Crhově na Moravě na novou školu 2 zl. Mat. školám v Trutnově a Nemajově 6 zl. a na vánoční stromek 10 zl. R. 1889. Na pomník Bedřichu Smetanovi v Hořicích 3 zl. Povodní postiženým na Přesticku 32 zl. 60 kr. Komenskému do Vídně 5 zl. Mat. školám v Dubenci a Nemajově 5 zl., v Trutnově 5 zl. a na vánoční stromek zdejší školy 10 zl. Ve prospěch nově zřízené obecné kuchyně výnos z akademie 30 zl. 91 kr. Na Husův pomník sbírkou 44 zl. 90 kr. R. 1890. „Komenskému" do Vídně 5 zl. Mat. školám v Trutnově a Nemajově 4 zl. Na vánoční stromek výnos z divadla 19 zl. 88 kr. R. 1891. „Komenskému" ve Vídni 10 zl. Na pomník krále čes. Jiřího v Poděbradech 3 zl. Matic, školám v Trutnově a Nemajově 5 zl. a místní škole 10 zl. Za všecka ta léta přispěla pěvecká jednota „Hanka" „Ústřední Matici školské" rozličnými sbírkami celkem 192 zl. 73 kr. a na „Národní divadlo" v Praze 113 zl. 70 kr. Úhrnem 987 zl. 68 kr.

Členové výboru od r. 1867 - 1892.

1867—1868.
Předseda Rud. Frenzl, místopředseda Jos. Valášek, první učitel zpěvu Petr Skořepa, druhý učit. zpěvu Josef Mikeš, jednatel Karel Čáslavský, členové výboru: Jos. Crha a Ad. Posner. Doplňovací volba: jednatel Václav Stránský, praporečník Luděk Charvát.

1869.
Předseda Josef Valášek, místopředseda Rud. Frenzl, jednatel Václav Stránský, pokladník Frant. Klouza, učitel zpěvu Petr P. Skořepa, praporečník Luděk Charvát, místopraporečník Ad Posner. Přehlížitelé účtů: Lud. z Roszlavů, Ad. Posner a Jos. Hojný. Doplňovací volba: místopředseda Fr. Klouza, člen výboru Jos. Hojný a Otakar Zimler.

1870.
Předseda Jos. Valášek, místopředseda Jos. Hojný, jednatel Josef Vít, pokladník Adolf Posner, učitelé zpěvu: Petr P. Skořepa, Jos. Mikeš a Jos. Vít. Přehlížitelé účtů: Jos. Hojný, Otakar Zimler a Luděk Charvát.

1871.
Předseda Jos. Valášek, místopředseda Jos Hojný, jednatel Jos. Vít, pokladník Ad. Posner, učitelé zpěvu: Petr P. Skořepa a Jos. Mikeš, člen výboru Jos. Andrcjsck, archivář Jos. Seifrt.

1872.
Předseda Jos. Valášek, místopředseda Jos. Hojný, jednatel Jos. Vít, pokladník Adolf Posner, ředitel zpěvu Petr P. Skořepa, místoředitel Jos. Mikeš, člen výboru Jos. Andrejsek, praporečník Luděk Charvát, archivář Jos. Seifert. Přehlížitelé účtů: Jos. Hojný a Josef Ligaun. Doplňovací volbou zvolen Fr. Kučera za člena výboru.

1873.
Předseda Jos. Valášek, místopředseda Jos. Hojný, jednatel Jos. Vít, pokladník Adolf Posner, ředitel zpěvu Petr P. Skořepa, místoředitel Jos. Mikeš, člen výboru Fr. Kučera, praporečník Luděk Charvát. Archivářem Jos. Kaube. Přehlížitelé účtů: Frant. Roll a Jos. Hojný.

1874.
Předseda Jos. Valášek, místopředseda Luděk Charvát, jednatel Jos. Hojný, pokladník Adolf Posner, členové výboru: Fr. Kučera a Jos. Vít, ředitel zpěvu Petr P. Skořepa a místoředitel P. Hynek Vagenknecht. Přehlížilelé účtů: Bedř. Bartošek a Jan Juliš. Doplňovací volbou zvolen za člena výboru Jos. Kaube pokladníkem a Jan Juliš členem výboru.

1875—1877.
Předseda Josef Valášek, místopředseda Luděk Charvát, jednatel Jos. Hojný, pokladník Jos. Andrejsek, ředitel zpěvu Petr P. Skořepa, místoředitel Karel Macháček, členové výboru : P. Hyn. Vagenknecht a Jos. Kaube. Archivářem Jan Vognar. Přehlížitelé účtů: Jan Vognar a Karel Budí.

1878.
Předseda Jos. Andrejsek, místopředseda Jan Juliš, jednatel Karel Wolf, pokladník Frant. Kaube, ředitelem zpěvu Petr P. Skořepa, členové výboru: Bedřich Bartošek, Jos. Horák a Fr. Kučera. Přehlížitelé účtů: Jan Vognar a Bed. Bartošek. Praporečník Jan Juliš, místopraporečník Jos. Míchal.

1879.
Předseda Václav Kottland, místopředseda Jos. Andrejsek, jednatel Václav Letošník, pokladník Fr. Kaube, ředitel zpěvu Petr P. Skořepa, místoředitel Karel Wolf, členové výboru: Frant. Kučera a Bedř. Bartošek. Archivářem V. Letošník, praporečníkem Jos. Míchal. Přehlížitelé účtů: Jan Vognar a Vilém Klein.

1880.
Předseda Václav Kottland, místopředseda Jos. Andrejsek, jednatel Václav Letošník, pokladník Fr. Kaube, ředitel zpěvu Petr P. Skořepa, místoředitel zpěvu Karel Wolf, členové výboru: Fr. Kučera a Jos. Míchal, praporečník Jos. Míchal, místopraporečník Jan Špaček. Přehlížitelé účtů: Lefnar Jos. a Motyčka Jan. Archivářem zvolen Václav Letošník.

1881.
Předseda Václav Koltland, místopředseda Vine. Nievelt, jednatel Václav Letošník, pokladník Fr. Kaube, ředitelem zpěvu Petr P. Skořepa, místoředitel Karel Wolf, členové výboru: Josef Míchal a Jos. Andrejsek, archivář František Karel, praporečník Jos. Míchal, místopraporečník Jan Špaček. Přehlížitelé účtíi: Jan Motyčka a Bohumil Šafář. Doplňovací volbou zvolen pokladníkem Jos. Míchal.

1882.
Předseda Jos. Míchal, místopředseda Jan Juliš, jednatel Jan Vognar, pokladník Ant. Valášek, ředitel zpěvu Petr P. Skořepa, místoředitel K. Wolf, členové výboru: Jan Černý a Václav Letošník, archivářem Jan Vognar, praporečník Ant. Valášek, místopraporečník Jan Špaček. Přehlížilelé účtů: Jos. Lefnar a Josef Hejcman. Doplňovací volbou pokladníkem Václav Letošník.

1883.
Předseda Jos. Míchal, místopředseda Jos. Andrejsek, jednatel Karel Svatoš, pokladník Jos. Karel, ředitel zpěvu Petr P. Skořepa, místořed. zpěvu K. Wolf, členové výboru: Jos. Kaube a Jan Čeněk, archivářem Jan Vognar, praporečník Jan Špaček, místopraporečník Lud. Adamíra. Přehlížitelé účtů: Frant, Karel a Karel Svatoš.

1884.
Předseda Josef Míchal, místopředseda Josef Andrejsek, jednatel Jan Vognar, pokladník Karel Svatoš, ředitel zpěvu Petr P. Skořepa, místoředitel zpěvu K. Wolf, členové výboru: Josef Kaube a Jan černý, archivář Karel Štěrbn, praporečník Jan Špaček, místopraporečník Ludvík Adamíra. Přehlížitelé účtů: Václ. Černý a Jan Lefnar.

1885.
Předseda Josef Andrejsek, místopředseda Jos. Míchal, jednatel Jan Vognar, pokladník Karel Svaloš, ředitel zpěvu Petr P. Skořepa, místoředitel zpěvu K. Wolf, archivář K. Štěrba, členové výboru: Jan Černý a Václav Černý. Praporečník Jan Lefnar, místopraporečník Jan Špaček. Přehlížitelé účtů: Josef Materna a Václav Černý.

1886.
Předseda Josef Andrejsek, místopředseda Václ. Kottland, jednatel Jan Vognar, pokladník Karel Svatoš, ředitel zpěvu Petr P. Skořepa, místoředitel zpěvu K. Wolf, archivář Václav Černý, členové výboru: Josef Míchal a Čeněk Jan. Praporečník Jan Lefnar, místopraporečník Ant. Šillinger. Přehlížitelé účtů: Josef Materna a Ant. Šillinger.

1887.
Předseda Václ. Kottland, místopředseda Jos. Andrejsek, jednatel Jan Vognar, pokladník Karel Svatoš, ředitel zpěvu Petr P. Skořepa, místoředitel zpěvu K. Wolf, archivář Josef Valášek, členové výboru: V. Černý a Jan Čeněk. Praporečník Jan Lefnar, místopraporečník Ant. Šillinger. Přehlížitelé účtů Čeněk Nentvich a Jan Lefnar. Doplňovací volbou předsedou Josef Andrejsek, místopředsedou Václav Kottland a archivářem V. Černý.

1888.
Předseda Jos. Andrejsek, místopředseda V. Kottland, jednatel Jan Vognar. pokladník Jos. Materna, řed. zpěvu Petr P. Skořepa, místoředitel zpěvu K. Svatoš, archivář J. Beran, členové výboru: V. Černý, Jan Čeněk a Jan Černý. Praporečník J. Lefnar, místopraporečník F. Horák, přehlížitelé účtů: Jos. Crha, J. Lefnar.

1889.
Předseda Jos. Andrejsek, místopředseda V. Kottland, jednatel Jan Vognar, pokladník Rud. Steinský, řed. zpěvu Petr P. Skořepa, místoředitel zpěvu Jan Beran, regiseur K. Fúrst, místoregiseur Jan Lefnar, správce domu K. Svatoš, archivář J. Materna, praporečník Jan Lefnar, místopraporečník Fr. Horák, přehlížitelé účtů Jos. Crha a Hyn. Cerman.

1890.
Předseda Jos. Andrejsek, místopředseda V. Kottland, jednatel Jan Vognar, pokladník Hynek German, řed. zpěvu Petr P. Skořepa, místoředitel zpěvu Jan Beran, regisseur Karel Fürst, místoregisseur Jan Lefnar správce domu Karel Svatoš. archivář Josef Materna, člen výboru Rud. Sleinský, praporečník Fr. Horák, místopraporečník Em. Zechner, přehlížitelé účtů Jos. Kněžourek a Jan Motyčka.

1891.
Předseda Jos. Andrejsek, místopředseda V. Kottland, jednatel Rud. Steinský, pokladník Jan Vognar, řed. zpěvu Petr P. Skořepa, místoředitel zpěvu Jan Beran, správce domu K. Svatoš, archivář Alois Růžička, regisseur Jos. Materna, místoregisseur Jan Lefnar, praporečník Jan Lefnar, místopraporečník Frant. Horák, přehlížitelé účlů Motyčka Jan a Kněžourek Josef. 1892.
Předseda Josef Andrejsek, místopředseda V. Kottland, jednatel Alois Růžička, pokladník Jan Vognar, ředitel zpěvu Petr P. Skořepa, místoředitel zpěvu J. Beran, správce domu K. Svatoš, archivář J. Štrál, regiseur Jos. Materna, místoregiseur K. Svatoš, člen výboru Rud. Steinský, praporečník Jan Juliš ml. a místopraporečník Jos. Šimek. Přehlížitelé účtů Josef Kněžourek a Jan Motyčka.

Čestný člen:
pan Jan Dušek, cukrmistr v Slibovicích.

Činní členové jednoty
bývalí i nynější; tito označeni jsou hvězdičkou.
*Andrejsek Josef.
Adamíra Ludvík.
Balaš Štěpán ml.
Bartošek Edvard.
*Beran Jan.
*Beran Jan, Černožice.
*Beran František, Holohlavy.
*Brix Jindřich.
Cerman Hynek.
Čáslavský Karel.
Dobiáš Karel, Semonice.
*Erben Edvard, Čibuz.
Fůrst Karel.
*Havrda Jan.
Hejcman Josef.
Hlavatý Václav.
Hodek Jan.
Horák Josef.
Horák Jan.
Hudební sbor Smiřický.
*Hušek Josef.
Charvát Luděk.
Janko František.
*Juliš Jan.
Kalina Václav, Semonice.
Karel František.
Kaube František.
Kaube Josef.
Klouza František.
*Kottland Václav.
Langr František, Holohlavy.
Lenka Karel.
Letošník Václav.
Levý František.
Lvovský Bohuslav.
Macháček Karel.
Maršálek J.
*Martínek Bohuslav.
*Materna Josef.
Michenfelder J.
Mindl František, Čibuz.
Mikeš Josef, Chotěborka
*Mrkos Josef.
Nečas Viktor.
Nepokoj Jan
Nievelt Vincenc.
Novotný Josef, Černilov.
Novotný Václav, Velké Jeřice.
Pácalt Vojtěch.
Pěšák Jan.
Poličky Jan, Holohlavy.
Posner Adolf.
Pospíšil Antonín.
Prokeš František.
Pultar Václav.
Roli František.
Rudl Karel.
*Růžička Alois.
*Rynt František.
Satrapa Josef, Černilov.
Sedláček Václav, Černilov.
Seifrt Josef, Holohlavy.
Sehnoutka Josef.
*Skořepa Petr P.
Staněk Josef.
Steinský Jindřich.
*Steinský Rudolf.
Stránský Václav.
*Svatoš Karel.
Svíčka Jan.
Šec Václav.
Šimek Adolf.
*Šimek Josef.
Šilingr Ant.
Šindelář Jan.
*Špaček Václav.
*Štrál Jan
Štěrba Karel.
*Tobiášek František.
Tušic Josef.
P. Vagenknecht Hynek.
Vachek František.
*Valášek Augustin.
Valášek Jan.
Valášek Jan.
Valášek Josef.
Valášek Josef, Semonice.
Vertheimer František.
Vichtl Jan.
Vít Josef, Jásená.
*Vognar Jan.
Vognar Josef.
Volf Karel.
Vorel Jan.
Vrabec Jáchym.
Zechner Emanuel.



Přispívající členové jednoty
bývalí i nynější; tito označeni jsou hvězdičkou.

Albrecht Josef.
And rejsek Karel.
Battista Václav.
*Balaš Jan.
Balaš Josef.
*Bartošek Bedřich.
Baše Jan, Černožice.
Beran Josef.
Bergman Emanuel.
Brunclík František.
Budínský V.
*Crha Josef.
Čech Václav.
Čížek Václav.
Čeněk Jan.
*Černý Jan.
*Černý Václav.
Černý Václav, Černožice.
*Červinka Josef.
Čeřovský Alois.
Dörfler Gustav.
Dušek František, Skalička.
Dušek Karel.
Dušek Václav.
*Erlbek Hynek.
*Fejgl Josef.
*Frank Josef.
Grún Jan.
Guršl Alois.
Hájek František, Hořiněves.
Hák Josef, Habřina.
*Hampl Josef.
Himmel Hugo.
Hlavatý Alois.
*Hojný Josef.
Homolka Matěj.
*Horák František.
Horák Karel, Semonice.
Horák Josef.
Horák Jan.
Horák Jan, Semonice.
Horák Jan, Černožice.
Horák Augustin.
Hoser Adolf.
Hrnčíř Antonín.
*MUDr. Hrubý Antonín.
*Jarkovský Vilém.
Jaroš Jan, Čáslavky.
P. Jezdinský Josef, Hořiněves.
Joneš Jan.
*Juliš Jan.
*Karel Josef.
*Karel Václav.
Klein Josef.
Klein Vilém.
*Kněžourek Josef.
Koch Augustin.
*Kolárský Augustin.
Kondrys Jiří.
Koše Otomar.
Komárovský František.
*Kottland Jan.
P. Kousal Josef, Holohlavy.
Kotovitz Jan, Bohánka.
P. Kozák Ant., Hořiněves.
*Kratochvíle Antonín.
*Kříž Antonín.
Kubíček František.
Kubíček Josef.
*Kudrnáč Alois.
Kytler Jan.
*Lefnar Josef.
P. Letošník Jan, Čibuz.
Litomyský Jan.
Litomyský Josef.
*Lustig Moric.
*Mahler Adolf.
Martínek Josef.
*Matlach Vojtěch, Čibuz.
Mayer Karel.
Mehrle Adolf.
Michek Jan.
Míchal Josef.
*Motyčka Jan.
Muk Jordán.
Müller Edvard, Rasoška.
Müller Josef. j
*Nitsche Jan.
*Pick S.
Ponnért František.
P. Procházka Josef, Holohlavy.
Puhoný Rudolf.
z Rittrů Adolf.
Rösler Heřman, Zderaz
*Rufer Josef.
Rück Jindřich, Slatina.
Rynt Antonín.
*Sehnoutka Jan, Černožice.
Sehnoutka Josef.
*Schiefner Jan.
Skopec František.
Skrovný Theodor.
Slezák Vincenc.
*Steinský Jan, rytíř ř. c. F. J. I.
Strouhal Hubert.
Svoboda Václav.
Šilhavý Václav.
Špaček Jan.
Šrámek Václav.
Štípek Václav.
*Štupl Josef.
Taraba Josef.
*Tešler Edvard.
Tichý Václav.
*Trenkler Karel.
Valášek Antonín.
*Valášek Josef.
Valenta František.
Vaněk Jan.
Veverka Edvard.
*Wertheimer Max.
Vitásek Řehoř.
Vír Jan.
Vojtěch Jan.
Vojtěch Josef.
*Volf Václav.
Vopřada František.
Zeman Jan.
Zpěvák Josef.



Zemřelí členové:

Čestný člen: Adolf Ignác Mautner rytíř z Markhofu.

Činní členové:
Čepek Hynek, Semonice.
Daněk Jan, Holohlavy.
Dresen Heřman.
Drozd Alois.
Frenzl Rudolf.
Gottstein Antonín.
Hendrych Václav.
Holeček František.
Horák Václav, Cibuz.
Karel Jan.
Kučera František.
Lefhar Jan.
MUDr. Doubrava Alois.
Nentvich Čeněk.
Novák Jan.
Novohradský J., Holohlavy.
Skořepa František.
Šafář Bohumil.
Vácha Karel.
Vitoušek Eda.
Zimmler Otakar.




Přispívající členové:
Adlof Josef.
Nýdr Václav.
Červinka Jan.
Pácait Karel.
Doležal Antonín.
Pekárek Petr.
Hausman J., Skalička.
Platzer Bernard.
Herman Josef.
z Rosslavů L., Holohlavy.
Horák František.
Sehnoutka Fr., Černožice.
Chmelík Václav.
Špörer August.
MUDr. Otakar Jedlička.
Strouhal Bohuslav.
Lefnar Josef.
Volner Jiří.
Ligaun Josef.
Tomek František.
Levý Jan.
Trmal Mikuláš.
Mehrle Adam.
Tůma Josef.
P. Mitiska Jan B.

Věčná jim budiž paměť !



Slavnosť

25letého trvání pěvecko-ochotnické jednoty „Hanka", spolu se zasvěcením nového praporu spolkového.


  Komitét k účelu tomu zvolený radil se pilně ve mnohých schůzích důvěrných o celém pořadu slavnosti ve dnech 6. a 7. srpna 1892. — Již ve valné hromadě dne 8. května b. r. konané usneseno, aby zakoupen byl hedvábný prapor červenobílý. Na bílé straně vyšita lýra zlatem, na straně červené zemský znak český. Přijata nabídka p. Jos. Neškudly v Jabloném nad Orlicí, jenž se uvolil celý prapor i se stuhami dodati za 245 zl. r. č. Další ponecháno slavnostnímu výboru. Usneseno, aby na stuhách bylo vyšito:

1867 — „Hanka" ve Smiřicích — 1892.
Národy nehasnou, dokud jazyk žije.

  Na žerd připevní se lýra ze starého praporu jako milá vzpomínka na vznik jednoty. Za tou příčinou dala se lýra postříbřiti.
  Nejvíce rokováno o tom, jakým způsobem má se díti oslava zařízení nového praporu. Většina ustanovila se pro slavnost národní. Tím rozhodnulo, že má býti pouhé rozvinutí praporu a nazvána slavnost zasvěceni praporu spolkového. Paní M. Hojná, choť starosty města, s nevšední ochotou přejala funkci matky praporu za spolupůsobení spanilomyslných slečen AI. Julišové a Berty Schiefnerové. Slovutný Pán, p. MUDr. J. Moravec, městský lékař ve Dvoře Králové, uvolil se prosloviti slavnostní řeč a velectěný Pán. p. V. Veverka, prof. gymnasia v Třeboni, rodák z nedalekého Vlkova a vzácný spoluúčinkovatel bývalých akademií jednotou pořádaných, věnoval proslov ku slavnostnímu večeru. Ku přednesu požádána si. M. Zemanova.
  Usneseno vydati za příčinou 25leté činnosti spolkové Památník. Tím přípravné práce skončeny a oslava 25leté činnosti i nového praporu tlumočena následujícími provoláními a programy :
  Velectění přátelé a vlastenci! Před 25ti lety založen byl v našem malém městě upřímnými vlastenci a přátely zpěváčky spolek „Hanka". Čtvrt století budil, šířil, udržoval a hájil v místě i okolí vědomí ryzího vlastenectví, podporoval vše užitečné, krásné a prospěšné a počínal sobě tak čile, že nebylo žádné větší národní slavnosti ve všech okolních městech i v matičce Praze, aby zpěvácký spolek „Hanka" ze Smiřic neúčastnil se jí, nelituje nákladu cesty a práce namáhavé. Prodělali jsme také svou „křížovou cestu" utrpení a stíhání pro naše snahy národní, přetrpěli jsme vše a zvítězili jsme zpěvem. Nastupujeme v druhé čtvrtstoletí a důležitý krok ten chceme oslaviti zřízením nového praporu spolkového u přítomnosti všech Vás — upřímných vlastenců a rodáků z blízka i z daleka. Zveme Vás tudíž, velectění přátelé, k oslavě 251etého trvání jednoty naší ve dnech 6. a 7. srpna 1892, těšíce se, že hojná účasť Vaše posilní a vzpruží síly naše k další národní práci. Na zdar! Na shledanou!
  Pozvání ku slavnosti zasvěcení praporu pěvecko-ochotnické jednoty „Hanka" ve Smiřicích na oslavu 25letého trvání ve dnech 6. a 7. srpna 1892. Pořad: I. V sobotu dne 6. srpna: 1. O 8. hod. večer seřadění veškerých spolků a korporací před radnicí, odkudž půjde průvod s pochodněmi a lampióny za zvuků hudby městem. 2. Na zpáteční cestě zastaveníčko u paní matky praporu. 3. Slavnostní představení s proslovem v sále hotelu „Andrejsek". II. V neděli dne 7. srpna: 1. O 6. hod. ranní budíček městem při střelbě. 2. Uvítání přibylých hostí. 3. O půl 10. hod. místní spolek súčastní se mše svaté. 4. O 10. hod. seřadční veškerých spolků, korporací a deputací v Palackého třídě od hotelu „Andrejsek" až do Mezimostí; odtud pochod na náměstí. 5. Sbor „Slyš nás, Hospodine". 6. Uvítací řeč předsedy. 7. Slavnostní řeč. 8. Sbor „Hospodine, pomiluj ny". 9. Zatloukání hřebů. 10. Odevzdání praporu praporečníkovi a jeho poděkování. 11. Zpáteční pochod a uložení praporu u předsedy. 12. O půl 3. hod. odpol. seřadění spolků a o 3. hodině koncert v restauraci „na lednici". Členové všech spolků mají vstup volný, nečlenové platí 20 kr. Úplná kapela Sokola Třebechovického, osobním řízením kapelníka p. V. Jaroměřského. Ku konci koncertu ohňostroj. O 8. hod. večerní věneček v sále hotelu „Andrejsek". Členové všech jednot mají vstup volný, nečlenové platí vstupné 80 kr. V případě nepříznivého počasí odbývá se koncert v hotelu „Andrejsek". Jménem slavnostního komitétu:
  Josef Andrejsek, předseda.
  Program při slavnostním představeni, pořádaném na oslavu pětadvacetiletého trvání pěvecko-ochotnické jednoty „Hanka" ve Smiřicích a zasvěcení nového praporu spolkového v hotelu „Andrejsek" v sobotu dne 6. srpna 1892: 1. Ouvertura „Zakletý princ" od Hřímalýho. 2. Proslov k slavnosti té napsal Václav Veverka. 3. „Heslo", mužský sbor od.F. Záhorského. 4. Ve veřejném životě. Veselohra o jednom jednání. Napsal K. Pippich. Osoby: Dr. Lad. Suk. Vilemína, jeho choť. Julie, její sestra. Javorský. Vopálka. Navrátil, městský radní. Paní Navrátilová. Františka, služka u Dra. Suka. Děj: V městě venkovském za našich dnů. Začátek o 9. hod. Vstupné osoba 20 kr. Hudba Sokola Třebechovického, řízením kapelníka p. V. Jaroměřského. Po vyčerpání programu volná zábava.
  Program koncertu, pořádaného v restauraci „na lednici" na oslavu 25letého trvání pěvecko-ochotnické jednoty „Hanka" ve Smiřicích a zasvěcení nového praporu spolkového v neděli dne 7. srpna 1892: 1. 1. Národní pochod od M. M. Sommra. 2. Ouvertura k opeře „Indická princezna* od K. Bendla. 3. „Veselé příběhy", valčík od A. Cibulky. 4. „Naše zpěvy", mužský sbor od E. W. Horáka. 5. „Fantasie na polské písně" pro křídlovku od Rosenkranze 6. „Národní ouvertura" od F. Záhorského. 7. „Touha po horách Úpických" od Siegla. 8. „Koncertní polonaise" od Dra. A. Dvořáka. II. 9. „Národní listy", směs od K. Komzáka. 10. „Labe. naše Labe", mužský sbor od J. Bergmanna. 11. Pochod z „Templářů" od K. Šebora. 12. „Jarý věk", třasák od K. Komzáka. 13. „Zpěvy lidu českého", fantasie od J. Maláta. 14. „Letem sokolím", kvapík od J. Pehela. Sbory přednesou sezvané spolky pěvecké a místní jednota „Hanka". Hudbu provede kapela „Sokola Třebechovického".


Stránka o slavnosti a zhotovení praporu