Majitelé domu:
Josef. Katastr – Mikoláš Skákal, 1730 – Jan Uždil, 1801 – Jiří Uždil, 1850 – Divecký, v čase psaní kroniky – Antonín Vágner
  Vlastník čp. 7 Josef Nosek r. 1874 vyhořel a z dřívějšího sroubku u tohoto čp. vystavěl obydlí s krámkem, které dostalo čp. 72. Od téhož koupil Václav Jaroš, který r. 1899 oboje prodal V. Slavíkovi a přestěhoval se do Zájezda u České Skalice.
  Václav Slavík, pekař z Černilova ku krámku v čp. 72 zřídil v čp. 7 pekárnu a obě živnosti vedl do r. 1909, kdy je převzal koupí Antonín Vágner z Jaroměře. Slavík přesídlil do Poděbrad, kde jeho syn František vlastnil moderní krám na náměstí.
  Antonína Vágnera syn, též Antonín chtěl stavěti na čp. 10 a po změně poměrů r. 1956 provedl radikální přestavbu a nástavbu I. patra na čp. 72. V čp. 7 zůstala pekárna jejíž je vedoucím.


Povolení k přepisu vlastnického práva na Václava a Antonii Slavíkovým a výmazů zástavního práva
od C.k. okresního soudu v Jaroměři ze dne 7. března 1899.

------------------- Holohlavská kronika 1874
   9. března v 6 1/4 hod. ranní vypukl oheň v hospod. stavení v č. 7 ( Vágner ) u Jos. Nováka, který anto vítr všechen plamen na školu vrhal, hrozil této nebezpečím vyhoření. Okna k straně té obrácená velikým žárem všecka popraskala. Říd. uč. Čepek maje přítomnost ducha zásobu vody půdu na níž len vložen byl před požárem zachránil. V krátkém čase na hod velikonoční, opět časně z rána shořel špýchárek ( nynější č.p. 72 ) v němž po ohni zřízen byl krám v nynější podobě.

-------------------

Obecnímu úřadu v Holohlavech.
   Já níže podepsaná žádám láskavě obecní úřad v Holohlavech o zřízení tj. uvedení do pořádků obecního kanálu a poruchy zdiva u domovního mého stavení čp. 7. kterážto porucha stala se v roce 1927 při živelní pohromě kterážto nad obci Holohlavy řádila.
   Následkem ohromné spousty vody, byl kanál jak při čp. 8. a 7. protržen a tlakem hrozné spousty vody dlaždice při čp. 8. na dvou místech proraženy a u čp. 7. proraženy a odplaveny a zdivo při zadním štítě čp. 7. roztrženo.
   Pročež žádám, laskavě obecní úřad o shlédnutí věci této a uvedení do pořádku, neb při jízdě jest za to míti že, potah občana toho neb onoho si může nohy polámati.
  Doufaje že, mojí žádosti bude v nejkratší době vyhověno
  znamenám se v úctě Anna Vágnerová, závod pekařský v Holohlavech

-------------------

Okresní úřad ve Dvoře Králové n. L. dne 23. ledna 1929.
Věc: Antonín Vágner, povolení ku používání provozovny.
Panu Antonínu Vágnerovi, pekařskému mistru v Holohlavech č. 7.
   Okresní úřad ve Dvoře Králové n L. přihlížejíc k výsledku místního šetření a komisionelního jednání ze dne 12. listopadu 1928 sděluje Vám ve smyslu § 25 a násl. ž.ř. živnostensko správní povolení k používání strojně zařízené pekárny v Holohlavech jako provisorium na dobu 2 let, to jest do 31. prosince 1930, jestliže budou splněny tyto podmínky: následuje 13 podmínek.
   Nejdéle do 30. září 1930 budiž sem předloženy plány nové provozovny. ...

-------------------

Komisionelní řízení na povolení stavby hospodářské budovy se konalo 6. května 1939.
Popis stavby:
   Stavba bude zděná, šířka 9.05 m, hloubka 5 m.- Bude obsahovati tři místnosti a to dřevník, kolnu a chlév. Střecha bude skloněna do dvora, krytá deht. lepenkou.

-------------------

Žádost o povolení stavby.
   Zamýšlím postaviti na mé stavební parcele č. kat. 13 a 14 v Holohlavech obytný dům s pekárnou a obchodní místnosti.
   Stavbu povede p. Václav Volt, stavitel ve Smiřicích
V Holohlavech dne 6.dubna 1942 Antonín Vágner

-------------------

Holohlavská kronika 1950
Postup socializace, Antonín Vágner – 16.5.1950
   16. května předal Antonín Vágner svoji pekárnu Ústřednímu konsumu v Hradci Králové a při tom likvidoval i krám. Sám dále vedl až do 31. října 1951 pekařství jako pekařskou výrobnu Ústředního konsumu Hradec Králové. V.P. 152. Od této doby ji vede dále pod Jednotou Jaroměř, výrobna pekařská 315, Holohlavy čp. 7. Tím vzdal se samostatné živnosti pekařské a smíšeného obchodu.

---------

Podpis Antonína Vágnera je z dokumentu ze dne 14. března 1939.

-------------------

Jako kluk jsem sem v šedesátých letech chodil na vánoce pro vánočky, máma mi vždy říkala ať to nikde neříkám. :-) Přemek