![]() |
![]() |
| První dům, na pravé straně ulice u státní silnice, patří prodejně Konzum čp. 35, objekt překvapivě patří do Školní ulice. | Pohled od státní silnice do Dlouhé ulice, vpravo bývalý Voženíkův hostinec - 6.3.2007 |
![]() |
![]() |
| Opravená stodola čp. 301 vznikla oddělením od čp. 36, viz. Školní ulice. - 16.7.2005 | Čp. 13 patří do ulice Na Kopečku. Ve vratech je vchod do hospody. - 19.9.2005 |
![]() ![]() Prostranství před domem čp. 13. Na voze sedí Václav Andrýs ( čp. 28 ), vpravo je detail kříže a zvoničky, později přemístěné. Na malé fotografii z hol. kroniky stojí v zákrytu za sebou. Holohlavská kronika: Ke kříži r. 1870 před čp. 13 z dobrovolných sbírek zřízeného postavena byla r. 192.. zvonice pro čsl. příslušníky nákladem sboru. Železný plůtek pro porouchání, kolem jezdícími povozy byl odstraněn. Přemístění kříže mezi domy čp. 12 a 13 v roce 1948. Při navážení štěrku na průjezdní okresní silnici již v únoru skácelo nákladní auto silniční správy O.N.V. v Jaroměři kříž na rozcestí mezi domy čp. 12 a 13 při silnici umístěný. Poněvadž dávno vadil čilé frekvenci v těchto místech, bylo o jeho přemístění již dříve několikráte jednáno a nyní též s ohledem na jeho poškození stalo se přemístění nutným. Hledáno vhodnější místo, ale jednání se opět protahovalo. Když ani návštěva zástupce památkového úřadu, kterého zdejší administr. J. Špelda povolal nepřivodila konečné řešení a rozvalené kameny na rozcestí ohrožovaly veřejnou bezpečnost, byly svépomocně dobrovolnou brigádou 5 mužů a 1 potahem velkostatku přemístěny. Po opravě poškozeného železného kříže správou okres. silnic, byl tento za vedení Lad. Rohleny, s pomocí J. Cardy a Černého Jaroslava z čp. 6 znovu postaven na ohrazeném obecním pozemku před Kampeličkou ( bez velkého vrchního kamene, který již dříve vlivem mrazu měl nebezpečnou trhlinu ). Přemístění mimo potah vyžádalo si 45 hodin pilné práce. Za nutné snížení získal kříž velmi podstatně na vzhledu vhodnějším umístěním ku všeobecné spokojenosti veřejnosti. Brigády zúčastnili se vesměs členové M.N.V. kteří na podnět předs. Chlupatého usnesli se osobně povzbuditi občanstvo ku dobrovolným pracem. |
![]() |
![]() |
| Sloup se zvonem je přemístěn za plot čp. 12 - detail zvonu s datumem 1921. | Čp. 12 - 16.7.2005 |
Čp. 121654 – Václav Kupka, 1713 / 1730 – Jan Syruček, Josef. katastr čp. 11 – Jan HojnejNázvy rolí: na hradečnici – 17 str. 0,5 věr., za cestou -11 a 1, na cihelny – 9 a 2,5, na ouský – 4 a 2,5, u sadu – 2 a 0,5, na hořičkách – 3 str. Názvy luk: na suchý, u Labe Daň 44.33 Nykodim Syruček připomíná se v r. 1954 na větším statku čp. 32, odkud přešla tato rodina ( po r. 1680, snad nějaké provinění ) na půllán čp. 12. Dle tradice byl Syruček za roboty trestán bitím na lavici a nevrátil se od Chlumce. Starý Syruček se na výměnku čp. 53 oběsil. Viz. Zeman a 65 Pavel Syruček ). Po něm připomínají se Jan Hojnej aj. Joneš, jehož dceru si vzal Fejgl z Máslojed, přiženiv se na čp. 12. Od něho koupil živnost Václav Macháček z Chvalína, za něhož r. 1860 celé stavení spolu s čp. 14 a 15 vyhořelo a z té doby datuje se stavba, jak vidno z letopočtu na klenutých vratech ( 1862 ). Jeho syn František předal živnost staršímu synovi Josefovi, který oženiv se s Marií roz. Tvrdou z Habřiny ( krejčí Tvrdý „excelence“ ) kteří prodali obytné stavení bez pozemků r. 1936 Josefu a Frant. Tučkovým z č. 11, roli u cihelny J. Kotlantovi čp. 47, u sadu a sad ( čp 53 ) Tučkovi Janovi čp. 52, louku u Labe J. Klouzovi čp. 47 a roli na hořičkách Václ. Andrejsovi z Habřiny. Macháčkovi se odstěhovali do Habřiny a odtud obhospodařovali roli ve hradečnici a za cestou. R. 1945 přesídlili do pohraničí do Litiče a potom do Vlčkovic. Jejich pole spravoval M.N.V. Tuček Josef měl již při koupi vlastní pozemky, přikoupené k čp. 11, které po rodičích zdědil ( od čp. 21 a 17 ). Doplnění a popis fotografie vpravo dole: Ze zmíněné rodiny Macháčkovy pochází Hana Dvořáková, manželka Vladimíra Dvořáka 1925 - 1999 ( v pravém a levém rohu nahoře ). Dole na fotografii je uprostřed Jana Krausová roz. Pehrová, dcera Hany Dvořákové ( v pravém rohu nahoře ). Obě navštívily Holohlavy, protože se chtěli podívat na Macháčkův dům. U mé matky jsem s nimi mluvil dne 20.7.2005. Jana Krausová má s bývalým manželem Janem Krausem dva syny, Adama *1982 a Davida *1980 ( dole uprostřed ), dnes je jejím partnerem Karel Roden. Vladimír Dvořák ml., dole s bývalou manželkou Michaelou Jílkovou je nevlastní bratr Jany. Herečka Jitka Schneiderová *1973, ( v levém spodním rohu, manželka herce Davida Švehlíka *1972 - syn Aloise Švehlíka ), by měla být sestřenice Jany. |
![]() |
![]() |
| Václav Andrýs *1888 si v roce 1914 vzal za manželku Zdeňku roz Macháčkovou *1891 | |
V domě čp. 11 byla umístěna kuchyň s jídelnou, ( na vloženém obrázku v r. 2000 ) dříve sloužila pro potřeby státního statku, později ji měl v nájmu Obec. úřad Holohlavy. V patře byli za fungování st.statku ubytovováni sezonní pracovníci. Vetšinou děvčata. Proto je v Holohlavech i ve Smiřicích mnoho česko-slovenských manželských párů. - 7.1.2006 |
![]() |
| Fotografie z roku 1886. Fotografoval ji Aleš Jezdinský, hostinský u Tučků v letech 1880 až 1891. Obnovil ji Jan Kotlant. Křížkem je označený dědeček Vlasty Jakubské Václav Tuček. Sedí s kamarády asi za hospodou. Od p. Jakubské | |
![]() |
![]() |
| Za budovou čp. 11 je bývalá stodola, nový majitel ji opravil a na reality.cz ji nabízí od 27.9.2007 k pronájmu za 14 000 K /měs. Objekt má 112 m2, parkoviště 270 m2. | Vlevo je pohled na bývalou stodolu z ulice. Nahoře je prostor za domem čp. 11. Obě foto Tana realit. kanc. |
Čp. 11
1654 – Adam Peterka, 1713 / 1730 – Václav Vojnar, Josef. katastr – Adam Vojnar, v čase psaní kroniky – Josef Tuček
Louky: za cestou, v jespě Rodina Vojnarova držela chalupu čp. 11 ( dříve 10 ) přes 100 roků v mužském pokolení vymřela a r. 1813 jest držitelem Václav Čapek, který si vzal Vojnarovou dceru Kateřinu . Něž i ten měl dcery a r. 1850 vyvazoval chalupu z roboty Čapkův zeť Karel Andrejsek. Týž prodal chalupu Karlu Kotlantovi, bratru sedláka J. Kotlanta čp. 47, který domovní přestavěl na jednopatrový hostinec a v r. 1867 držel čp. 21 ( oddělenou polovinu statku Karpíškova ). Týž prodal stavby čp. 21 Matěji Skořepovi z Habřiny a polnosti přivtělil k nově koupené hospodě čp. 11. Se vdovou Václava Kotlanta se oženil Josef tuček, nejstarší syn truhláře Václava Tučka z čp. 52, který přikoupil ještě roli od čp. 17 a přestavěl chlév a stodolu. Hostinec byl dále pronajat: Bartoška, Jezdinský, Srkal, Nejman, Hlavatý, Ferdinand, Půr, John, Klimeš, Mrkvička. Od r. 1938 dědictvím syn Josef a Františka Tučkovi. Polnosti viz. u čp. 12. Doplnění: Josef Tuček měl dva syny a dceru. Synové svůj podíl na domě čp. 11 prodali. ( stav v r. 2007 ). Dům čp. 12 je plně v rukou nového majitele. Foto vpravo je ze dne 2.11.2009 |





![]() |
![]() |
| Čp. 10 - holohlavký archiv. | Bourání Tučkovy chalupy čp. 10, dne 11.července 1941 ( rozdíl proti kronice ). Bydlel v ní kostelník Jan Tuček. Vzadu stojí fara. Foto od p. Jakubské. |

Čp. 10
nyní Jan Tuček
Stará tato chalupa, podobně jako čp. 7 a 8 sloužila zaměstnancům dvora a kostela ( holohlavské podhradí ). První uvedený držitel v josefínském katastru se uvádí Jiří Krejcar, ačkoliv dle tehdejšího způsobu číslování byla zahrnuta již dříve, ale jsouc bez polností nebyla v robotních seznamech osídlení uvedena, podobně jako u čísel výše uvedených. Krejcar dlouho chalupu neobýval, jak je zřejmo z toho, že již r. 1824 koupil chalupu Jan Tuček z Jasenné od jeho nástupce Matušky. Syn Václav Tuček byl truhlářem a přikoupil pozemky č.k. 314 a 313 ( hliník ( ? ) a louku č.p. 109 a 110 od statku čp. 16, kteréžto pozemky po koupi čp. 52 k témuž přivtělil a prázdnou chalupu ( jak ji koupil ) prodal opět r. 1871 Jamu Málkovi, kočímu děkana Pokorného, za 1000 zl. S jedinou dcerou Málkovou oženil se mladší syn Václava Tučka, Jan Tuček, dlouholetý kostelník, který opět přikoupil pozemky a spolu na najatých děkanských pozemcích hospodařil používaje děkanské stodoly čp. 84, kde se již tehdy plně nehospodařilo ( u čp. 10 byl mimo domovní malý při známém „výmolu“ položený ). V roce 1941 koupil opět holou chalupu Antonín Vágner, syn kupce čp. 7, rovněž pekař, obchodník jako bouračku, plánuje novostavbu pro svoji živnost při silnici a chodníku, provozovnu pod ním, neboť vzpomenutý „výmol“ byl již zrušen a voda z obce převedena potrubím mezi jeho čísly čp. 7 a 72. Stavení zbořil r. 1943 a vyčkával provedení chystaného rozšíření cesty. Změněné poměry přiměly Vágnera, který vzdal se novostavby, že staveniště směnil s obcí za část bývalé děkanské zahrady, s jeho čísly 7 a 72 sousedícími. Foto čp. 10 vpravo, je hol. kroniky. Foto A. Vágner. |
![]() |
![]() |
| Tučkova rodina stojící před chalupou čp. 10. Zleva Václav Tuček a jeho syn Jan, zemědělec a kostelník Jan, jeho syn učitel Josef, před ním malý Josef Tuček učitel ve Smiřicích, Josef Tuček a jeho syn Josef, ten měl Jirku, Josefa a dceru Marii. Václav, Jan a Josef, kteří stojí vzadu, byli bratři. Foto od p. Jakubské. | Čp. 9 - fotografováno přes zeď, která zbyla po domě na fotce dole. - 17.2.2007 |
![]() |
![]() |
| Cesta odbočuje do „výmolu“ k domům čp. 7, 8 a 72. - 5.3.2007 | U sjezdu do odbočky stál malý domek. Nad vchodem je ještě nápis ,,holič". Starosta p. Hlava připsal: dům čp. 10, výsledek zimy 1998 leden - únor. Jestli je číslo správně, tak bylo převzato od domu naproti. - květen 1998, hol. archiv. |
![]() |
![]() |
| Čp. 9 - 7.1.2006 | Čp. 8 - na kopci stojí děkanství ( fara ). - 7.1.2006 |
Čp. 91654 – Pavel Horkej, 1713 – Jiřík Truneček, 1730 – Jiří Šrámek, Josef. katastr – Václav Wíznar, v čase psaní kroniky – Josef Matějček Louky: v jespěchChalupník Matěj Wýznar byl v selském vzbouření r. 1775 na Smiřicku se sedlákem Springarem popraven. Od Wýznara koupil chalupu Černý z Neznášova a od něho Václav Vítek z Račic, vzal si Černého dceru. Vnuk Vítek Jan, dnešní držitel čp. 90 prodal chalupu r. 1932 Jos. Matějčkovi bez pozemků. Původní louku i s přikoupenými pozemky přivtělil k čp. 90. Poznámka: Matěj Víznar ( dle rychtáře Matějčka – Význara ) pocházel as z Černožic čp. 2, kde byl veden též co poručník. Po jeho popravě ujala se držení původní rodina černožická, kde již Víznarové r. 1801 nejsou vedeni, dle zdanění byla chalupa tato menší, než holohlavská čp. 9. Obrázek vpravo z holohlavské kroniky od pana Vágnera z čp. 7 ukazuje dům čp. 9. Čp. 8Malou chalupu bez polí postavil v druhé polovici osmnáctého století děkanský kočí Jiří Šíša. V josefínském katastru jest již uveden Václav Šotola, který byl hrobařem. Po něm se uvádí Václav Feltman r. 1850. Domek koupil Jan Hofman, topič v místním dvoře.V roce … koupil od Jana Šandery čp. 33 a tento domek prodal Jos. Sehnoutkovi, původem z čp. 49. Téhož dceru si vzal Josef Duchoň, zaměstnanec míst. velkostatku a domek uvedl do řádného stavu. |
![]() |
![]() |
| Čp. 8. Prádlo pere matka p. Antonína Vágnera. Od pí. Vojkůvkové | Pohled do ulice, vlevo čp. 8, stará škola a pekárna s obchodem pana Vágnera. Od pí. Vojkůvkové |
![]() |
![]() |
| Čp. 7 - 7.1.2006 | Čp. 7 - obchod a pekařství Antonína Vágnera. Část pohlednice. |
![]() |
![]() |
| Čp. 7 - obchod a pekařství Antonína Vágnera. Část pohlednice. | Podobný pohled, jako vlevo ze dne 5.3.2007. |
Čp. 7 + 72Josef. Katastr – Mikoláš Skákal, 1730 – Jan Uždil, 1801 – Jiří Uždil, 1850 – Divecký, v čase psaní kroniky – Antonín VágnerVlastník čp. 7 Josef Nosek r. 1874 vyhořel a z dřívějšího sroubku u tohoto čp. vystavěl obydlí s krámkem, které dostalo čp. 72. Od téhož koupil Václav Jaroš, který r. 1899 oboje prodal V. Slavíkovi a přestěhoval se do Zájezda u České Skalice. Václav Slavík, pekař z Černilova ku krámku v čp. 72 zřídil v čp. 7 pekárnu a obě živnosti vedl do r. 1909, kdy je převzal koupí Antonín Vágner z Jaroměře. Slavík přesídlil do Poděbrad, kde jeho syn František vlastnil moderní krám na náměstí. Antonína Vágnera syn, též Antonín chtěl stavěti na čp. 10 a po změně poměrů r. 1956 provedl radikální přestavbu a nástavbu I. patra na čp. 72. V čp. 7 zůstala pekárna jejíž je vedoucím. |
![]() |
![]() |
| Foto od p. Otčenášové ukazuje jejího manžela vlevo s Antonínem Vágnerem. | Pan Otčenáš stojí vpravo před pekárnou. Od p. Otčenášové. |
![]() |
![]() |
| Fotografie pořízená před Vágnerovým pekařstvím. Velký dům vlevo je bývalá škola u kostela. Od pí. Vojkůvkové | Podobný pohled jako vlevo, ze dne 7.1.2006 |

Čp. 11713 / 1730 – škola, Josef. katastr – Franz Huk / Hnyk děkan, v čase psaní kroniky - děkanstvíPan Mitiska ve své kronice píše: Holohlavská škola. L.P. 1532 zřídila Barbora Žerotinová z Biberstejna fundaci pro dva žáky chudých rodičů do Smiřického panství přináležejících, tedy již tehdy musela býti v Holohlavech škola. Ustanoveno 10 kop českých na jednoho, přičemž jedna kopa = 2fl 23x. Tehdy byla škola kde nyní děkanství stojí a to se změnilo až po požáru r.1769. V roce 1843 dva ze tří synů holohlavského učitele byli pomocníky při školách, starší Antonín Pohl ve Smiřicích a mladší v Čibuzi. ( Na místě dnešního děkanství postaveného kolem r.1760 stávaly zbytky holohlavské tvrze, škola byla nejspíše u špitálu. ). Přepsal p. Plšek. |
![]() |
![]() |
| Část pohlednice. | Oprava střechy na budově čp. 5. Hol. archiv. |
![]() |
![]() |
| Před kostelní zdí se sochou nad průchodem ( viz stránka o sochách ), vrata vlevo vedou do bývalého statku, dnes soukromý majetek. - 17.2.2007 | Čp. 1 z pohledu od kostela. 7.1.2005 |
![]() |
![]() |
| Čp. 6 - vpředu stojí přemístěný kříž o kterém se píše nahoře. | Čp. 6 - přistavěná část z boku, viz. kronika. |
Čp. 5Dvůr chudobince1654 – fara, 1713 / 1730 – děkanství, kaplanka, Josef katastr – Václav Koranda, škola a děkanský dvůr Rozděleno na dvě čísla, čímž vzniklo posunutí číslování, Čp. 6Stará školní budova byla původně hlavní obytnou budovou místní fary až do r. 1769, kdy tehdejší děkan Uhlíř postavil si nové děkanství na místě tehdejší školy, uznávaje starou farní budovu za nezdravou.Kdy byla vystavěna není známo, starý stavební materiál připouští značné stáří a nezachovala se v původní úpravě. Tužkou vyznačená, ( na fotografii v kronice to není moc jasné, ale podle svislé čáry to vypadá, že část s dvěma okny vlevo nad vchodem jsou nová přístavba, okna jsou také dál od sebe. – pozn. P ) menší část přistavěna byla ku získání 3 třídy r. 1883 dle plánu stavitele Valáška ze Smiřic stavitelem Jos. Andrejskem ze Smiřic nákladem 3267 zl 39 kr. Při kopání základů shledalo se, že by roh přístavby nalézati se měl nad starým klenutým sklepem 6 m hlubokým a musily základy se zdíti ze dna sklepa ( chodby ? ) Viz pamětní kr. školní 3.4.1883. Nemohlo se jednati o sklep školní, ani bývalé fary, byl mimo budovu a staré stavby. R. 1934 koupila budovu obecním řízením místní Kampelička a přetvořila ji ve spolkový dům se čtyřmi byty. R. 1953 od zrušení družstevních peněžních ústavů přešel dům do majetku státu a v úřadovně vede se jednatelství Státní spořitelny pro obec Holohlavy. Čp. 84Bývalé děkanství čp. 5 bylo po výstavbě nové budovy pro děkanství rozděleno na 3 části: Chudobinec, který převzal statek a zůstalo mu čp. 5, Školu obce, která obdržela čp. 6 a děkanský statek, který později obdržel čp. 84 a když statek po zrušení církevního jmění převzala obec, rozdělila ho a prodala co bouračku zájemníkům o stavbu Štréglovi, Kopeckému a Trčkovi.Staré obytné stavení a chlévy koupil Frant. Štrégl a spolu se synem Josefem postavili nový vilový domek ( na části parcely, který podržel čp. 84 – r. 1953 ) Viz. ulice U Trati, zde je také vidět děkanský statek - pozn. P |
![]() |
![]() |
| Foto opravy čp. 5 pořídil p. Volák. | Foto z opravy od p. Voláka. |
![]() |
![]() |
| Do tmavých dveří v budově čp. 5, se vcházelo přes klenutý přechod, ten spadl někdy v roce 1970 - 1971. 25.9.2005 | 7.1.2006 |



