Smiřice - Palackého ulice čp. 11, 12 a 13 (zbourané domy)
Domy čp. 11, 12, 13
Klikni pro přímý přístup k popisům domů.Zpět na hlavní stránku
Dnešní podoba tohoto místa
Bourání domu čp. 11 Bourání domu čp. 13
Jsou použity materiály ze smiřického a Obl. archivu Hradec Králové.
Popisované domy: první dům vpravo má čp. 13, bílý čp 12 a čp. 11.
Ing. Kupka předpokládal, že se jedná o pohřeb, pravděpodobně tchyně Dr. Malburga ( z jeho vily ), baronky Puteany. Od p. Voláka.
Palackého ulice, pro zvětšení klikněte na obrázek.
Uprostřed stojí vysoká malburgova vila. Letecký pohled z roku 1932.
Za vysokými domy vpředu, na vzdálenější ( jižní ) straně Palackého ulice, stojí zleva tyto domy: čp. 11, 12, 13 a bílý patrový čp. 14.
Letecký pohled z roku 1932. Smiř. archiv
Pohled na stejná místa z věže kostela. Palackého ulice je vpravo. Zadní bílý dům je na místech dnešní velkoprodejny.
Nejblíže je Malburgova továrna. Část pohledu.
Domy čp. 11, 12, 13. Naproti stojí Malburgova vila. Letecký pohled z roku 1932. Smiř. archiv.
Takto vypadá 2.9.2015 popisovaný prostor.
Autobusová zastávka vznikla při rekonstrukci vozovky a chodníků. 7.4.2020
Čp. 11
Jan Juliš před svým obchodem. Foto Ing. Eva Vrbová. Děkuji
Další fotografie Jana Juliše a jeho rodiny
Dům podle starého číslování čp. 110, podle nového číslování čp. 11 - dům dnes neexistuje
U tohoto domu nebylo rolí ani luk. Držitel měl povinnost platit vrchnosti o sv. Jiří a o sv Havlu vždy 4 gr. a odváděl 1 slepici ročně.
Od Alžběty Duškové koupil domek 14. července 1671 za 96 ( 95 ) kop Pavel Neuman. Po jeho smrti prodává vdova, která pro sešlost svou dále hospodařiti nemůže, domek 10. prosince 1718 ( v tabulce u článku je ale 10.11.1718 ) svému synovi Františkovi Neumanovi za 100 kop. Přídavek - měděnec v kamnech. Se svolením manželky prodává Neuman dům 7. ledna 1745 za 120 kop Janovi Pelikánovi. Ten po smrti smiřického primasa Jana Jiřího Duška převzal dědictvím jeho dům a prodal tento domek 28.února 1753 svému švagrovi Jiřímu Holičovi za 300 zl. Od vdovy Doroty převzal domek její zeť Václav Šotola zápisem z 27.února 1773 ( 27.2. 1793 ) v ceně 175 zl.
Od odstoupení dědičného práva musel Šotola vyplatiti právnímu dědici Václavovi Holičovi 1 kremnický dukát. Když zemřel, zůstali po něm nezletilí sirotci. Poručenský úřad panství dal ve prospěch dětí domek do veřejné licitace, se vším příslušenstvím a to mejdlařským verštatem a oným při řemesle mydlářském potřebným nářadím, chlívem, stodolou, zahradou velikosti 900 čtv. sáhů - za 616 zl. koupil vše Kašpar František Šetelín pro svého nezletilého pastorního syna Kašpara Staymana, zápis do knih vložen 21. října 1794. Ten zemřel bez kšaftu 8. ledna 1801 a domek připadl vdově Anně v ceně 825 zl. Vdova se znovu provdala r. 1802 za kovářského mistra Pavla Sirůčka, jemuž připsala polovici domku v odhadní ceně 600 zl. Od 9.září 1840 držela dům za 4800 zl. Terezie Pavlovská z Rosenfeldu, od 6. června 1864 za za 6650 zl. Václav Valášek s manželkou Kateřinou, od 18. prosince 1876 Jan a Marie Julišovi.
Naposledy byl majitelem tohoto domu stavitel Josef Hájek.
Zvětšená část obrázku nahoře.
Jan Juliš podal 24. března 1875 žádost o povolení stavby:
Slavná městská rado !
Můj prkený plot mezi domem č. 12. a rohem mé stodoly jest již velmi sešlý, tak že nucený jsem novým ho nahradit.
Abych ten samý i jinák použíti mohl, hodlám k němu ... potřebný dřevník si přistavěti a taškami přikrýti ...
Z protokolu:
... na tom samým místě kde dříve dřevěný stál ...
Augustýn Kolársky soused z čísla 12: ... nemám ničehož k namítání ...
-----------------------
Další žádost ze dne 26. dubna 1882:
Já v úctě podepsaný potřebuji k mému obchodu nutně nějakou místnost kde bych zásoby obilí a mouky uložiti mohl. Nemaje příhodnějšího místa, uzavřel sem takovou příruční komoru vystavěti na prostoře mezi domem a pekárnou, kde by také byla nejpohodlnější, ...
Joneš Jan, co spolumezující soused z čp. 10, nemá ničehož k namítání.
Plán vpravo:
šedě nahoře je Sousední stavení, mezi domy je Ulička, na Půdorysu je Komora a vpravo Pekárna.
-----------------------
Žádost sepsaná 30. května 1884:
... jak z přiloženého nákresu viděti, samé malé místnosti kterých ku svým obchodům a obytným účelům nikterak s prospěchem upotřebiti nemohu. Uzavřel jsem tedy takové dle možnosti změniti a sice, jak z tohotéž nákresu viděti krám odnešením jedné příčky prodloužiti vedlejším pokojíkům dvéře do kuchyně zazdíti a tensamý co skladiště ku krámu upraviti, z chodby do krámu dveře prolomiti, z dvou zadních pokojíku příčku odstraniti a tak jeden větší pokoj sříditi. ...
-----------------------
Plán k vystavení nových hospodářských kulen při domě pana Jana Juliše č. 11 v Smiřicích
Rýsoval z. t. mistr Valášek 13. února 1885.
Ze žádosti o povolení stavby kulen:
Mé posavadní hospodářské vystavnosti mi daleko nepostačují, abych v nich potřebné zásoby sena a slámy uložiti mohl ...
Z povolení stavby nové kůlny, ze dne 7. března 1885:
stavitelský znalec Josef Valášek: ... připomíná, že nová stavba provede se na 40 ctm. od hranic p. Kolárského; prahy založí se 35 ctm. nad povrch země, a jelikož vše z tvrdého hmotu stavěti se bude, jest stavba dosti důkladná, nemá tudíž podepsaný znalec více k připomenutí.
-----------------------
Plán k vystavení skladiště při stávajícím hospodářském stavení pana Jana Juliše č. 11 v Smiřicích
Rýsoval z. t. mistr Valášek 31. března 1888.
Ze žádosti o povolení stavby nového skladiště, napsané dne 2. dubna 1888:
Za příčinou rozšíření mého obchodu musím nevyhnutelně i potřebné místnosti rozšířiti, a tu uzavřel jsem, jak z přiloženého nákresu viděti, přistavěti k stávajícímu hospodářskému stavení na zahradě nové skladiště s uzavřenou chodbou, pak vystavěti zahradní zeď po hranicích k číslu 10. od rohu mé nové stavby až k mému chlévu .
Z povolovacího protokolu, píše stavitelský znalec Josef Valášek:
... strop tetéž bude cihlami vydlážděn a spodek od vrchu úplně oddělen ...
Co se týče zahradní zdi u žádosti uvedené, vystaví se taktéž na vlastním pozemku žadatele 2.50 m. vysoká a tak vystavená, aby skloněním se na žádnou stranu nehrozilo, totéž platí i pro zeď mezujícího souseda čp. 12
Podpisy sousedů Jan Joneš čp. 10 a August Kolárský čp. 12, kteří souhlasí se stavbou.
-----------------------
Nákres k vystavení nové konírny a kulny při domě pana Jana Juliše č. 11 v Smiřicích
Rýsoval z. t. mistr Valášek 22. června 1894.
Texty půdorysu, zleva: Nová stodola pana Juliše a Mlat, Kolna, Konírna a Kolnička kočárová, Stodola pana Kolárskýho a Stará stodola pana Juliše.
Ze žádosti o povolení stavby sepsané dne 22. června 1894:
Nemaje dostatečného místa ku zřízení k hospodářství potřebných místností, vyměnil jsem od pana Kolárskýho dílec jeho dvorku za dílec zahradního pozemku a hodlám na něm dle přiloženého nákresu vystavěti konírnu a kulnu pro hospodářské nářadí, kočárovou kulničku pak do zadu přeložiti.
Mezující soused pan August Kolárský, majitel domu čp. 12 ... vyhrazuje si právo, aby v pádu přebytečné dešťové vody, která by přebývala a přes zahradu pana Jana Juliše přeběhla, by tento proti tomu žádných námitek nečinil.
Konečně vyhražuje sobě p. A. Kolárskýho právo, přistavěti k nové stodole pana Jana Juliše.
Dále zahražuje si p. A. Kolárský volný chod po mezi pozemku ...
-----------------------
Protokol sepsaný ,,za povolení stavby kravín a skladiště při jeho shospodářském stavení čp. 11 ve Smiřicích" byl sepsán 15. března 1904:
Návrh přístavby kravínu a vpravo Návrh na stavbu skladiště
Rýsoval J. Andrejsek v únoru a březnu 1904.
Texty půdorysu kravína: nahoře Skladiště, Průchod a Mlat, červeně Kravín, Kravín, Kravín, Řezárna, Mlat a Dvůr
Texty půdorysu skladiště: nahoře zleva Zahrada pana A. Kolárskýho, Stodola, Mlat, Skladiště, červeně Skladiště, Dvůr a Kůlny. Dole je Zahrada.
-----------------------
Plán na přístavbu I. patra v domu p. Jana Juliše ve Smiřicích..
Architekt a stavitel Jaroslav Hortlík v Sobotce rýsoval v květnu 1907.
Vlevo je na půdorysu I. patra Stará budova obytná, červeně Chodba a 4 Komory
7/10 1909
C.k. okresní hejtmanství ve Dvoře Králové n./L. ze dne 30. září 1909 č. 7762 zasílá spisy týkající se zakastrování přistavěných místností při domě p. Jana Juliše čp. 11 ve Smiřicích, nad pekárnou ve dvoře ...
Tvoří stará pekárna s přistavěným prvým patrem budovu samostatnou či jest se starým stavením čp. 11 připojením neb půdou spojena (dveřmi) ? Tvoří-li budovu samostatnou, budíž na rozdíl od starého obytného stavení čp. 11 označeného, opatřena čp. 11/a....
Odpověď: .. stará pekárna jest se starým stavením čp. 11 přízemními dveřmi spojena a přistavěné pak nové 3 místnosti v poschodí nad starou pekárnou tvoří s čp. 11 jediný dům...
Povolení k obývání bylo dáno ze smiřického úřadu od 20. září 1909. Přístavba dostala také čp. 11.
U tohoto domu nebylo rolí ani luk. Držitel měl povinnost platit vrchnosti o sv. Jiří a o sv Havlu vždy 4 gr. a odváděl 1 slepici ročně.
Od Alžběty Duškové koupil domek 14. července 1671 za 96 ( 95 ) kop Pavel Neuman. Po jeho smrti prodává vdova, která pro sešlost svou dále hospodařiti nemůže, domek 10. prosince 1718 ( v tabulce u článku je ale 10.11.1718 ) svému synovi Františkovi Neumanovi za 100 kop. Přídavek - měděnec v kamnech. Se svolením manželky prodává Neuman dům 7. ledna 1745 za 120 kop Janovi Pelikánovi. Ten po smrti smiřického primasa Jana Jiřího Duška převzal dědictvím jeho dům a prodal tento domek 28.února 1753 svému švagrovi Jiřímu Holičovi za 300 zl. Od vdovy Doroty převzal domek její zeť Václav Šotola zápisem z 27.února 1773 ( 27.2. 1793 ) v ceně 175 zl.
Od odstoupení dědičného práva musel Šotola vyplatiti právnímu dědici Václavovi Holičovi 1 kremnický dukát. Když zemřel, zůstali po něm nezletilí sirotci. Poručenský úřad panství dal ve prospěch dětí domek do veřejné licitace, se vším příslušenstvím a to mejdlařským verštatem a oným při řemesle mydlářském potřebným nářadím, chlívem, stodolou, zahradou velikosti 900 čtv. sáhů - za 616 zl. koupil vše Kašpar František Šetelín pro svého nezletilého pastorního syna Kašpara Staymana, zápis do knih vložen 21. října 1794. Ten zemřel bez kšaftu 8. ledna 1801 a domek připadl vdově Anně v ceně 825 zl. Vdova se znovu provdala r. 1802 za kovářského mistra Pavla Sirůčka, jemuž připsala polovici domku v odhadní ceně 600 zl. Od 9.září 1840 držela dům za 4800 zl. Terezie Pavlovská z Rosenfeldu, od 6. června 1864 za za 6650 zl. Václav Valášek s manželkou Kateřinou, od 18. prosince 1876 Jan a Marie Julišovi.
Naposledy byl majitelem tohoto domu stavitel Josef Hájek.
Zvětšená část obrázku nahoře.
Jan Juliš podal 24. března 1875 žádost o povolení stavby:
Slavná městská rado !
Můj prkený plot mezi domem č. 12. a rohem mé stodoly jest již velmi sešlý, tak že nucený jsem novým ho nahradit.
Abych ten samý i jinák použíti mohl, hodlám k němu ... potřebný dřevník si přistavěti a taškami přikrýti ...
Z protokolu:
... na tom samým místě kde dříve dřevěný stál ...
Augustýn Kolársky soused z čísla 12: ... nemám ničehož k namítání ...
-----------------------
Další žádost ze dne 26. dubna 1882:
Já v úctě podepsaný potřebuji k mému obchodu nutně nějakou místnost kde bych zásoby obilí a mouky uložiti mohl. Nemaje příhodnějšího místa, uzavřel sem takovou příruční komoru vystavěti na prostoře mezi domem a pekárnou, kde by také byla nejpohodlnější, ...
Joneš Jan, co spolumezující soused z čp. 10, nemá ničehož k namítání.
Plán vpravo:
šedě nahoře je Sousední stavení, mezi domy je Ulička, na Půdorysu je Komora a vpravo Pekárna.
-----------------------
Žádost sepsaná 30. května 1884:
... jak z přiloženého nákresu viděti, samé malé místnosti kterých ku svým obchodům a obytným účelům nikterak s prospěchem upotřebiti nemohu. Uzavřel jsem tedy takové dle možnosti změniti a sice, jak z tohotéž nákresu viděti krám odnešením jedné příčky prodloužiti vedlejším pokojíkům dvéře do kuchyně zazdíti a tensamý co skladiště ku krámu upraviti, z chodby do krámu dveře prolomiti, z dvou zadních pokojíku příčku odstraniti a tak jeden větší pokoj sříditi. ...
-----------------------
Plán k vystavení nových hospodářských kulen při domě pana Jana Juliše č. 11 v Smiřicích
Rýsoval z. t. mistr Valášek 13. února 1885.
Mé posavadní hospodářské vystavnosti mi daleko nepostačují, abych v nich potřebné zásoby sena a slámy uložiti mohl ...
Z povolení stavby nové kůlny, ze dne 7. března 1885:
stavitelský znalec Josef Valášek: ... připomíná, že nová stavba provede se na 40 ctm. od hranic p. Kolárského; prahy založí se 35 ctm. nad povrch země, a jelikož vše z tvrdého hmotu stavěti se bude, jest stavba dosti důkladná, nemá tudíž podepsaný znalec více k připomenutí.
-----------------------
Plán k vystavení skladiště při stávajícím hospodářském stavení pana Jana Juliše č. 11 v Smiřicích
Rýsoval z. t. mistr Valášek 31. března 1888.
Za příčinou rozšíření mého obchodu musím nevyhnutelně i potřebné místnosti rozšířiti, a tu uzavřel jsem, jak z přiloženého nákresu viděti, přistavěti k stávajícímu hospodářskému stavení na zahradě nové skladiště s uzavřenou chodbou, pak vystavěti zahradní zeď po hranicích k číslu 10. od rohu mé nové stavby až k mému chlévu .
Z povolovacího protokolu, píše stavitelský znalec Josef Valášek:
... strop tetéž bude cihlami vydlážděn a spodek od vrchu úplně oddělen ...
Co se týče zahradní zdi u žádosti uvedené, vystaví se taktéž na vlastním pozemku žadatele 2.50 m. vysoká a tak vystavená, aby skloněním se na žádnou stranu nehrozilo, totéž platí i pro zeď mezujícího souseda čp. 12
Podpisy sousedů Jan Joneš čp. 10 a August Kolárský čp. 12, kteří souhlasí se stavbou.
-----------------------
Nákres k vystavení nové konírny a kulny při domě pana Jana Juliše č. 11 v Smiřicích
Rýsoval z. t. mistr Valášek 22. června 1894.
Texty půdorysu, zleva: Nová stodola pana Juliše a Mlat, Kolna, Konírna a Kolnička kočárová, Stodola pana Kolárskýho a Stará stodola pana Juliše.
Nemaje dostatečného místa ku zřízení k hospodářství potřebných místností, vyměnil jsem od pana Kolárskýho dílec jeho dvorku za dílec zahradního pozemku a hodlám na něm dle přiloženého nákresu vystavěti konírnu a kulnu pro hospodářské nářadí, kočárovou kulničku pak do zadu přeložiti.
Mezující soused pan August Kolárský, majitel domu čp. 12 ... vyhrazuje si právo, aby v pádu přebytečné dešťové vody, která by přebývala a přes zahradu pana Jana Juliše přeběhla, by tento proti tomu žádných námitek nečinil.
Konečně vyhražuje sobě p. A. Kolárskýho právo, přistavěti k nové stodole pana Jana Juliše.
Dále zahražuje si p. A. Kolárský volný chod po mezi pozemku ...
-----------------------
Protokol sepsaný ,,za povolení stavby kravín a skladiště při jeho shospodářském stavení čp. 11 ve Smiřicích" byl sepsán 15. března 1904:
Návrh přístavby kravínu a vpravo Návrh na stavbu skladiště
Rýsoval J. Andrejsek v únoru a březnu 1904.
Texty půdorysu kravína: nahoře Skladiště, Průchod a Mlat, červeně Kravín, Kravín, Kravín, Řezárna, Mlat a Dvůr
Texty půdorysu skladiště: nahoře zleva Zahrada pana A. Kolárskýho, Stodola, Mlat, Skladiště, červeně Skladiště, Dvůr a Kůlny. Dole je Zahrada.
-----------------------
Plán na přístavbu I. patra v domu p. Jana Juliše ve Smiřicích..
Architekt a stavitel Jaroslav Hortlík v Sobotce rýsoval v květnu 1907.
Vlevo je na půdorysu I. patra Stará budova obytná, červeně Chodba a 4 Komory
C.k. okresní hejtmanství ve Dvoře Králové n./L. ze dne 30. září 1909 č. 7762 zasílá spisy týkající se zakastrování přistavěných místností při domě p. Jana Juliše čp. 11 ve Smiřicích, nad pekárnou ve dvoře ...
Tvoří stará pekárna s přistavěným prvým patrem budovu samostatnou či jest se starým stavením čp. 11 připojením neb půdou spojena (dveřmi) ? Tvoří-li budovu samostatnou, budíž na rozdíl od starého obytného stavení čp. 11 označeného, opatřena čp. 11/a....
Odpověď: .. stará pekárna jest se starým stavením čp. 11 přízemními dveřmi spojena a přistavěné pak nové 3 místnosti v poschodí nad starou pekárnou tvoří s čp. 11 jediný dům...
Povolení k obývání bylo dáno ze smiřického úřadu od 20. září 1909. Přístavba dostala také čp. 11.
Vlevo čp.11
Další domy mají čp.12 a 13. Vpravo bydlel lihovarník Malburg. Část pohlednice
Dům čp. 11 - 1978. Smiř.archiv
Dům čp. 11 v zimě 1977.
1978
Čp. 12
Podle mapy z roku 1840 už zde tento domek stojí - patří k němu malá zahrádka o výměře 59 m2 - parcelní číslo 69 ( nahoře v tabulce u článku ve Zpravodaji je č.p. 65 ). Majitel domku z této doby není uveden. Tato stavba byla patrně včleněna mezi již stojící stavby, mohla být postavena i na dodatečně odděleném pozemku ( tomu však nenasvědčuje pořadové a nepřerušené číslování jak stavebních, tak i pozemkových parcel ).
První zjištění majitelé této nemovitosti jsou Albert Kolářský a manželkou Augustinou. Kromě domku majitelé vlastnili: zahradu o výměře 274 m2 se 3 parcelními čísly, 32 511 m2 rolí s 10 různými p. č., 6 108 m2 luk se 2 p.č., 1353 m2 pastvin se 2 p.č., 680 m2 stavebního pozemku s p. číslem 25. Kolem r. 1910 je domek prodán, ale posloupnost dalších majitelů není známa. Kolem roku 1975 domek kupuje rodina Karpíškova. Pan Eduard Karpíšek byl vždy velmi upravený, vojácky vyhlížející, nadšený rybář. Byl profesí holič.
Rodina Kolářských byla poměrně velmi dobře známá. Zajímavé je, že k tomuto domu nepatřily hospodářské budovy, i když majitelé vlastnili poměrně rozsáhlé pozemky - většina těchto pozemků se nacházela u Labe pod známým označením ,,Kolářský kout". Pozoruhodné je, že tento dům byl ponechán bez popisu, daňových záznamů a bez záznamů o převodech. Je možné, že se doklady ztratily - v záznamech však listy nechybí a mezery nejsou.
-----------------------
Plán nahoře:
Nákres na zřízení dvou světnic z kůlny a dvou předsíní z komor v domě p. Aug. Kolárskyho č. 12. zde.
Rýsoval zkoušený tesařský mistr Josef Valášek 13. dubna 1880.
-----------------------
Podpis Augustyna Kolárského z povolení stavby pro souseda Jana Juliše z roku 1875.
-----------------------
Nákres na výstavbu chléva při hospodářském stavení p. Aug. Kolárskyho čís. p. 12. v Smiřicích.
Rýsoval z.t. mistr Josef Valášek 26. března 1884.
Jak z předloženého plánu viděti vystaví se onen chlév mezi stodolou p. žadatele a stodolou souseda p. Sehnoutky čp. 13. ... (vpravo)
Vpravo stojí dům s čp. 12
Bývalé Karpíškovo holičství čp. 12. Rok 1978, Smiř. Archiv.
Řadu domů fotil V. Prostředník. Převedeno z negativu.
Čp. 13
Fotografie od p. Zdeňka Vorla ukazuje dům čp. 13.
První obchod je zámečnictví Rudolf Hrazdílek.
Dům podle starého číslování čp. 108, podle nového číslování čp. 13
dům dnes neexistuje
U tohoto domu nebylo rolí ani luk. Držitel měl povinnost platit vrchnosti o sv. Jiří a o sv Havlu vždy 3 gr. a odváděla půl slepice ročně.
Od Jana Kuchmistra ( rychtář ) koupil dům za 40 kop dne 18. ledna 1655 Jan Procházka s podmínkou: kdyby Procházka jednou domek prodával, prvním kupcem měl býti Václav Vojtíšek.
Dne 8. ledna 1694 prodal domek svému synovi Jiřímu Procházkovi za 60 kop. ,,Když Pán Bůch prostředkem smrti povolati jej k sobě ráčil", převzal domek dědičným právem 12. října 1731 jeho syn Jan Procházka. Týž však záhy zemřel a domek připadl vdově Dorotě, že však ta ,,řízením božím do stavu manželského s Matějem Bartoškem vstoupila" z důvodu počestnosti připsala domek ,,načas" svému manželovi do plných let právního dědice za 325 zl.
R. 1739 dosáhl Jan Procházka již plných let, manželkou se zaopatřil a převzal od svého pastorního otce živnost v ceně 325 zl ( v tabulce u článku je však rok změny 1752 ). Od vdovy Kateřiny ujal domek 15. října 1793 syn Josef Procházka za 500 zl. Pozůstalá jeho manželka Anna se provdala za Jana Šmída a převzala domek 1. února 1807, na němž měla hospodařiti do plnoletosti syna dědičky Kateřiny Procházkové, za 900 zl. Při domě byla zahrada a 2 a 1/4 štrychu polí. Od 8. září 1808 držel živnost za 2100 zl. Václav Heutzman ve veřejné licitaci koupil ji 30. března 1833 za 1285 zl. Karel Hodek, od 19. srpna 1864 za 669 zl. 37 kr. Marie Hodková, od 15. června 1865 ( 1875 ) za 4000 zl. Josef Müller, od 29. srpna 1870 za 5000 zl. Marie Müllerová, od 2. listopadu 1870 za 5200 zl. Antonín a Anna Sehnoutkovi od 16. února 1874 za 1000 zl. Josef Sehnoutka s manželkou Františkou.
Později byl v tomto domě velký Julišův obchod a sklady.
Před zbořením byla v domě prodejna Ovoce a zelenina a ve dvoře měli své sídlo ,,vodaři".
Nástin na postavení nové kulny pro pana Jos. Sehnoutku čís. 13. ve Smiřicích,
rýsoval J. Andrejsek dne 4. února 1876.
Poloha místní: vlevo Zahrada, Stodola a Dvůr čís. 12. Vpravo: Zahrada, Nová kůlna, Dvůr a Domovní stavení pana Jos. Sehnoutky čís. 13.
Povolovací protokol byl sepsán 22. dubna 1876.
-----------------------
Ze žádosti o povolení stavby, napsané 12. června 1903, je i podpis vpravo:
Já v úctě podepsaný Josef Sehnoutka vlastník usedlosti čp. 13 ve Smiřicích, zamýšlím ze starého chléva obytné stavení zříditi. ...
-----------------------
Plán na zřízení zámečnické dílny v domě Pana Josefa Sehnoutky ve Smiřicích č.p. 13. (uvnitř měla rozměry 4,5 / 6,5 m)
Rýsoval Josef Špaček v Černilově v červnu 1903.
-----------------------
Nový majitel a jeho žádost o povolení stavby:
Já v úctě podepsaný Jan Juliš hodlám při mém domě čp. 13 ve Smiřicích, na pozemku čkat. 63/1 postaviti nová hospodářská stavení, a sice chlév pro hovězí a koňský dobytek, a stodolu. ...
10. února 1907.
Sousedé Augustin Kolárský čp. 12 a Anna Beková čp. 14 nemají ničeho k namítání.
Plán na postavení hospodářských stavení na parc. čís. 63/2 při domě čís. 13 ve Smiřicích , panu Janu Julišovi, tamtéž, patřícího.
Architekt a stavitel Jaroslav Hortlík v Sobotce rýsoval v únoru 1907.
Texty půdorysu zleva: Chlév pro hovězí dobytek, Konírna, Sekárna, Průchod, Přístodolek, Mlat, Přístodolek.
Vlevo jsou zakresleny domy čp. 11, 12, 13 a 14.
dům dnes neexistuje
U tohoto domu nebylo rolí ani luk. Držitel měl povinnost platit vrchnosti o sv. Jiří a o sv Havlu vždy 3 gr. a odváděla půl slepice ročně.
Od Jana Kuchmistra ( rychtář ) koupil dům za 40 kop dne 18. ledna 1655 Jan Procházka s podmínkou: kdyby Procházka jednou domek prodával, prvním kupcem měl býti Václav Vojtíšek.
Dne 8. ledna 1694 prodal domek svému synovi Jiřímu Procházkovi za 60 kop. ,,Když Pán Bůch prostředkem smrti povolati jej k sobě ráčil", převzal domek dědičným právem 12. října 1731 jeho syn Jan Procházka. Týž však záhy zemřel a domek připadl vdově Dorotě, že však ta ,,řízením božím do stavu manželského s Matějem Bartoškem vstoupila" z důvodu počestnosti připsala domek ,,načas" svému manželovi do plných let právního dědice za 325 zl.
R. 1739 dosáhl Jan Procházka již plných let, manželkou se zaopatřil a převzal od svého pastorního otce živnost v ceně 325 zl ( v tabulce u článku je však rok změny 1752 ). Od vdovy Kateřiny ujal domek 15. října 1793 syn Josef Procházka za 500 zl. Pozůstalá jeho manželka Anna se provdala za Jana Šmída a převzala domek 1. února 1807, na němž měla hospodařiti do plnoletosti syna dědičky Kateřiny Procházkové, za 900 zl. Při domě byla zahrada a 2 a 1/4 štrychu polí. Od 8. září 1808 držel živnost za 2100 zl. Václav Heutzman ve veřejné licitaci koupil ji 30. března 1833 za 1285 zl. Karel Hodek, od 19. srpna 1864 za 669 zl. 37 kr. Marie Hodková, od 15. června 1865 ( 1875 ) za 4000 zl. Josef Müller, od 29. srpna 1870 za 5000 zl. Marie Müllerová, od 2. listopadu 1870 za 5200 zl. Antonín a Anna Sehnoutkovi od 16. února 1874 za 1000 zl. Josef Sehnoutka s manželkou Františkou.
Později byl v tomto domě velký Julišův obchod a sklady.
Před zbořením byla v domě prodejna Ovoce a zelenina a ve dvoře měli své sídlo ,,vodaři".
Nástin na postavení nové kulny pro pana Jos. Sehnoutku čís. 13. ve Smiřicích,
rýsoval J. Andrejsek dne 4. února 1876.
Poloha místní: vlevo Zahrada, Stodola a Dvůr čís. 12. Vpravo: Zahrada, Nová kůlna, Dvůr a Domovní stavení pana Jos. Sehnoutky čís. 13.
Povolovací protokol byl sepsán 22. dubna 1876.
-----------------------
Ze žádosti o povolení stavby, napsané 12. června 1903, je i podpis vpravo:
Já v úctě podepsaný Josef Sehnoutka vlastník usedlosti čp. 13 ve Smiřicích, zamýšlím ze starého chléva obytné stavení zříditi. ...
-----------------------
Plán na zřízení zámečnické dílny v domě Pana Josefa Sehnoutky ve Smiřicích č.p. 13. (uvnitř měla rozměry 4,5 / 6,5 m)
Rýsoval Josef Špaček v Černilově v červnu 1903.
-----------------------
Nový majitel a jeho žádost o povolení stavby:
Já v úctě podepsaný Jan Juliš hodlám při mém domě čp. 13 ve Smiřicích, na pozemku čkat. 63/1 postaviti nová hospodářská stavení, a sice chlév pro hovězí a koňský dobytek, a stodolu. ...
10. února 1907.
Sousedé Augustin Kolárský čp. 12 a Anna Beková čp. 14 nemají ničeho k namítání.
Plán na postavení hospodářských stavení na parc. čís. 63/2 při domě čís. 13 ve Smiřicích , panu Janu Julišovi, tamtéž, patřícího.
Architekt a stavitel Jaroslav Hortlík v Sobotce rýsoval v únoru 1907.
Texty půdorysu zleva: Chlév pro hovězí dobytek, Konírna, Sekárna, Průchod, Přístodolek, Mlat, Přístodolek.
Vlevo jsou zakresleny domy čp. 11, 12, 13 a 14.
Vlevo dům čp. 13 kupectví sloužící později jako mlékárna a od r. 1963 - 64 jako obchod Ovoce a zelenina do 15.12.1978.
Vysoké stavení čp. 14 vzadu, bylo Munzarovo (dědy herce Luďka Munzara, později Markovo). V domě bývalo puškařství p. Kerna a modistka,
okolo roku 1948 dům změněn na obytný, později kol. r. 1975 zřízena v 1. patře prodejna Domácích potřeb až do r. 1979. - Zima 1977.