Holohlavy, Smiřická ulice čp. 31
Jsou použity materiály z SOA v Hradci Králové.Zpět na hlavní stránku Popis celé ulice
Fotografie od p. L. Merkla ukazuje i jeho předky. Statek má čp. 31.
Pro porovnání foto ze dne 24.4.2005. Po zabrání komunisty ve statku hospodařilo JZD.
Vybudovalo zde dílnu, kterou později využíval Místní národní výbor.
Letecký pohled na Smiřickou ulici ze dne 10.6.2008. Čp. 31 je nejvyšší budova skoro uprostřed obrázku:
Od budovy školy vede mezi domy doprava. Nový asfaltový povrch bude patřit Lipové ulici.
Děkuji Lubomíru Merklovi za možnost fotografování. 12.9.2020
Kravín.
Vstup do obytného stavení.
Ve statku hospodařilo JZD Holohlavy. Vlevo, vpravo a vzadu byly prasata, u obytného stavení krávy.
Výhledu by vzadu za budovou vpravo bránila stodola.
Pohled z patra na křižovatku Smiřické ulice a ulice Na Kopečku.
Detaily ozdobných prvků na fasádě.
Plány na přístavbu kolny pro p. Václava Merkla vlevo rýsoval Karel Volt, mistr zednický ve Smiřicích v červenci 1909.
Uprostřed a vpravo je plán na přístavbu kurníka a kolny z července 1941, rýsoval J. Hájek Smiřice.
Kliknutím se plány zvětší.
Plán přístavby kolny p. Merkla v Holohlavech = plevník,rýsoval Architekt - stavitel Josef Hájek Smiřice v červenci 1941.
Povolení dáno 15. 9.1941.
Texty zleva: Stodola, Stodola, Soused, Kolna, Kolna, Zahrada p. Frant. Srkala, dole zahrada stavebníka Jos. Merkla.
------------------------
Majitelé čp. 31
V roce 1654 Adam Sehnoutka
V roce 1713 Václav Rúžička
V roce 1730 Václav Rúžička
Josefínský katastr č. 28 Jan Sehnoutka
Václav Merkl
Josef Merkl
Názvy polí: Široká, Havlovská, Na Hradečnici, Na Ouzkej, Na Chlumecký, Pod Chloumkem – výměra celkem 54 str
Názvy luk: Pod Bažantnicí, V Jespě, Bahniště, Přední
Statek zůstal skoro v původní velikosti, až na poli Chlumskou, ktero prodal Sehnoutka r. 1887 Hofmanovi a louku Pod Bažantnicí.
Zda původní držitel Adam Sehnoutka a pozdější Jan Sehnoutka jsou z jednoho rodu, nedá se zatím zjistit. *) Otec nynějšího majitele Václav Merkl, přiženil se k Sehnoutkovům r. 1892 z Brodu, ale pocházel a byl vychován v Sendražicích. Byl dobrým hospodářem a chovatelem. Pověstný …. ….. ( ? ) Sehnoutka byl na svoji dobu značně radikální i svobodomyslný a měl časté spory s kněžími ( což mu přineslo přízvisko ,,rouhač“ ) Pro urážku veličenstva Frant. Josefa I. Byl zavřen a teprve po velkých prosbách paní, která se starostou J. Šanderou dostala se až k císaři k audienci, byl propuštěn. Jinak měl pověst vesnického bankéře.
Syn František, ml. bratr dnešního majitele ( Josefa Merkla ) zemřel tyfem v Novém Pazaru, Srbsko 4.srpna 1916.
*) V době, kdy statek drželi Růžičkové byli Sehnoutkové na nynějším čp. 38 a čp. 49 tutíž je spojitost možná ( jako u Kotlantů ) odměnou po povstání r. 1775. ( viz Růžička čp. 41 ), právě tak, jako zmizení rodu z čp. 31 po r. 1654 možno vysvětliti trestem po povstání 1680.
Doplnění:
Josef Merkl měl syna Lubomíra ( tento majetek patří v r. 2006 jeho dvěma synům ) a dceru Danušku.
Na vloženém obrázku je výřez z horní fotografie: uprostřed je Anna Merklová se synem Lubomírem a dcerou Danuškou.
Zdeněk Tichý, syn Danušky mi nechal okopírovat fotky z mládí své matky--- zde jsou zmíněné fotografie ---.
Podpis Václava Merkla
je z protokolu k povolení stavby dvou kurníků, dřevníku a kulny dne 24.11.1896.
Obrázek vpravobyl součástí plánu pro Václava Merkla na přístavbu zeleně zakreslené kolny z roku 1909, viz dole.
U cesty vpravo dole je vidět výřez obecní cesty u čísla 28, který byl odkoupen v roce 1944, tím se cesta zarovnala.
Chybně je číslo 78, má být 76. Původní zdejší číslo popisné 33 je v dnešní Školní ulici.
Horní část ulice s bývalou školou vzadu. 3.2.2018
Na horní fotografii je místo, kde se odehrával příběh dole.
Vlevo statek Václava Merkla, vpravo dům Jana Pácalta. Josef Zilvar bydlel v domě čp. 76 za merklovým statkem do roku 1918, kdy byl přepsán na Václava Merkla.
Usnesení
C.K. okresní soud v Jaroměři odd. IV. usnesl se o návrhu Josefa Zilvara st. na obnovení trestního řízení v jeho trestní věci pro přestupek proti bezpečnosti cti ve smyslu § 49i tr. z. po slyšení soukromého žalobce Václava Merkla, takto:
Návrh tento se co bezdůvodný zamítá!
odůvodnění:
Navrhovatel domáhá se obnovení trestního řízení pro urážku na cti dle § 49i z. tr. jež právoplatným odsouzením jeho ukončeno bylo, a to z toho důvodu že inkriminovaná slova „já si od vás děti zmrzačit nenechám“, patřila ne soukromému žalobci Václavu Merklovi, nýbrž Janu Pácaltovi, kterýž právě před tím syna jeho Jaroslava ztýral – a že tudíž svědkové, kteří tehdáž žalobu potvrdili, falešně a křivě svědčili. O této okolnosti vedl celou řadu svědků, kteří však nebyli sto, tvrzení to prokázati. - Posléze po více než 3 1/2 roku učinil návrh žádaje znovu za obnovení trestné své věci, aby jeho svědci činu vyslechnuti byli také jeho manželka Anna a syn Josef.
Výslechem těchto pozdních svědků byly zjištěny následující okolnosti: Anna Zilvarová nebyla sice na místě samém přítomna, ale slyšela a viděla z okna svého příbytku, jak její manžel, Josef Zilvar st. dohadoval se o něčem s Pácaltem a jak za chvíli přišel tak k nim také syn Josef ml., kterýž Pácaltovi také jeho jednání vytýkal, načež že Pácalt se vyjádřil „až ho chytím dám mu jich duplo“.
Její manžel nato odpověděl „já si ale od vás děti zmrzačit nenechám“. Dle jejího domnění týkala se tato slova pouze Pácalta a nikoliv Merkla, jehož v tu dobu právě ještě neviděla – až teprve později, když k nim s Pácaltem přiběhl na dvůr.
Příčinu proč jej neviděla vysvětluje tím, že k Merklovi do oken od nich není vidět.
Svědek Josef Zilvar ml. udal, že přišel brzo za otcem před stavení Pácaltovo a Merklovo, že činil výtku Pácaltovi ohledně zlého nakládání s jeho bratrem Jaroslavem, a že mu na to týž odpověděl „až ho chytím po druhé dám mu jich dupplo“ na kteroužto výhrůžku otec jeho se vyjádřil „já si ale od vás děti zmrzačit nenechám“. Při tom Merkl stál v okně a smál se a křičel za nimi !jo jo teď jsme to dali mladšímu a pak to dáme staršímu“.
Potom měl svědek ještě další hádku s Merklem, jejíž výsledek byl, že Merkl a Pácalt běželi za Zilvarovými k jich stavení.
Výpověděmi těchto nových svědků nejeví se však jednání svědků Jana Pácalta, Jiřího Hladíka a Josefa Pácalta, na kterýž rozsudek v odpor vzatý spočívá, býti vyvrácena.
Jsouť jen pouze ve zdánlivém odporu. Tak opozděné nabídnutí průvodců těch zajisté veškerým právem omlouvá a takřka nutí výpovědi jich s veškerou výhradou přijímati a je co nejpřísněji posuzovati.
Jak ze samotných výpovědí svědků těch plyne, nepřišel Josef Zilvar ml. současně se svým otcem na místo před stavení Pácaltovo a Merklovo, nýbrž, že uplynula předce jistá doba než tento svědek na místo děje za otcem...
Za neúplný dokument děkuji Jaroslavu Merklovi.
Vlevo statek Václava Merkla, vpravo dům Jana Pácalta. Josef Zilvar bydlel v domě čp. 76 za merklovým statkem do roku 1918, kdy byl přepsán na Václava Merkla.
Usnesení
C.K. okresní soud v Jaroměři odd. IV. usnesl se o návrhu Josefa Zilvara st. na obnovení trestního řízení v jeho trestní věci pro přestupek proti bezpečnosti cti ve smyslu § 49i tr. z. po slyšení soukromého žalobce Václava Merkla, takto:
Návrh tento se co bezdůvodný zamítá!
odůvodnění:
Navrhovatel domáhá se obnovení trestního řízení pro urážku na cti dle § 49i z. tr. jež právoplatným odsouzením jeho ukončeno bylo, a to z toho důvodu že inkriminovaná slova „já si od vás děti zmrzačit nenechám“, patřila ne soukromému žalobci Václavu Merklovi, nýbrž Janu Pácaltovi, kterýž právě před tím syna jeho Jaroslava ztýral – a že tudíž svědkové, kteří tehdáž žalobu potvrdili, falešně a křivě svědčili. O této okolnosti vedl celou řadu svědků, kteří však nebyli sto, tvrzení to prokázati. - Posléze po více než 3 1/2 roku učinil návrh žádaje znovu za obnovení trestné své věci, aby jeho svědci činu vyslechnuti byli také jeho manželka Anna a syn Josef.
Výslechem těchto pozdních svědků byly zjištěny následující okolnosti: Anna Zilvarová nebyla sice na místě samém přítomna, ale slyšela a viděla z okna svého příbytku, jak její manžel, Josef Zilvar st. dohadoval se o něčem s Pácaltem a jak za chvíli přišel tak k nim také syn Josef ml., kterýž Pácaltovi také jeho jednání vytýkal, načež že Pácalt se vyjádřil „až ho chytím dám mu jich duplo“.
Její manžel nato odpověděl „já si ale od vás děti zmrzačit nenechám“. Dle jejího domnění týkala se tato slova pouze Pácalta a nikoliv Merkla, jehož v tu dobu právě ještě neviděla – až teprve později, když k nim s Pácaltem přiběhl na dvůr.
Příčinu proč jej neviděla vysvětluje tím, že k Merklovi do oken od nich není vidět.
Svědek Josef Zilvar ml. udal, že přišel brzo za otcem před stavení Pácaltovo a Merklovo, že činil výtku Pácaltovi ohledně zlého nakládání s jeho bratrem Jaroslavem, a že mu na to týž odpověděl „až ho chytím po druhé dám mu jich dupplo“ na kteroužto výhrůžku otec jeho se vyjádřil „já si ale od vás děti zmrzačit nenechám“. Při tom Merkl stál v okně a smál se a křičel za nimi !jo jo teď jsme to dali mladšímu a pak to dáme staršímu“.
Potom měl svědek ještě další hádku s Merklem, jejíž výsledek byl, že Merkl a Pácalt běželi za Zilvarovými k jich stavení.
Výpověděmi těchto nových svědků nejeví se však jednání svědků Jana Pácalta, Jiřího Hladíka a Josefa Pácalta, na kterýž rozsudek v odpor vzatý spočívá, býti vyvrácena.
Jsouť jen pouze ve zdánlivém odporu. Tak opozděné nabídnutí průvodců těch zajisté veškerým právem omlouvá a takřka nutí výpovědi jich s veškerou výhradou přijímati a je co nejpřísněji posuzovati.
Jak ze samotných výpovědí svědků těch plyne, nepřišel Josef Zilvar ml. současně se svým otcem na místo před stavení Pácaltovo a Merklovo, nýbrž, že uplynula předce jistá doba než tento svědek na místo děje za otcem...
Za neúplný dokument děkuji Jaroslavu Merklovi.