Pamětní kniha náboženské obce církve československé v Holohlavech

Zpět na hlavní stránku

Pamětní knihu r.1921 začal psáti a pokračoval zdejší farář C.Č.S. Čeněk Brebis.
Týž zapsal zprávy za léta 1929 až 1932 ( když farář Mazura asi pro churavost tak neučinil )

Z knihy uvádím výpis důležitých událostí. Vynechávám popis bohoslužeb, přednášek hostů, valné hromady, zájezdy, slavnosti atd.



Rok 1920

  Dne 8. ledna r. 1920 v Národním domě na Smíchově 140 hlasy reformních kněží bylo odhlasováno založení samostatné národní církve československé….. Pro uskutečnění reforem v životě církevním mluvil v Habřině a Račicích již 21. prosince 1919 J. Krkoška. Přednáška jeho setkala se v obou osadách se souhlasem.
  Dne 11. ledna 1920 zavítal do Jaroměře spisovatel Bohumil Zahradník – Brodský ( katol. farář v Ouběnicích, později odborový rada při min. školství a nár. osvěty v Praze, s K. Farským z hlavních zakladatelů církve čsl. ). Církev se začala v Jaroměři vzmáhat hlavně působením tamějšího kaplana Aloise Kuříka, který byl zvolen prvním farářem. 5. května 1920 přišel do Holohlav na přednášku. Setkal se s porozuměním, protože místní děkan Jan F. Seidl, pán bohatý, pohodlný a ctižádostivý, zásluhou příbuzného dvorního kaplana Seidla ve Vídni postupoval v hodnostech. Měl plno funkcí a vyznamenání a tak zlobil se na každého kdo mu ruky nepolíbil a tituloval jen pane děkane.. Všechna jeho vyznamenání ohlašoval z kazatelny jeho synovec Jan Ladislav Petrásek. Měl sice méně titulů, ale vystupoval povýšeně a panovačně, zvláště ve škole vůči pokrokovým učitelům. Neteř děkanova Olga Seidlová dobře se k nim hodila a tak se stalo, že občané holohlavští ochotně se chápali příležitosti vymaniti se z poddanství těchto pastýřů.
  Po přednášce A. Kuříka byly vyplněny první přihlášky k církvi čsl. Čilou agitaci pro přestup prováděli dům od domu zvl. Josef Zilvar ml., Josef Merkl, Václav Macháček, Josef Pultr a Josef Klouza. mladší členové čsl.
   Dne 13.5.1920 v Jaroměři a odpoledne u školy ve Smiřicích promluvil kněz Emil Dlouhý – Pokorný z Prahy. Účast zvláště z okolí byla četná, proti pravdivým vývodům řečníkovým nikdo nekladl námitky. Zvláště našemu lidu se líbily české bohoslužby. Holohlavští měli příležitost jim obcovati v neděli 30.5.1920. Přijel se zpěváckým sborem A. Kuřík z Jaroměře. U lípy proti Voženílkově hostinci byl postaven vkusný oltář, zpěv doprovázela Macháčkova hudba račická, srozumitelná slova české bohoslužby a kázání pravdivá, upřímná, působily tak, že vzrůstal počet těch, jež katol. kněží přezdívali odpadlíků, sektářů, koukole, padavek atd. Po první mši bylo členů c.čsl. v samotných Holohlavech přes tři sta.

  V pozvání na členskou schůzi 19.6.1920 byly jmenováni rodiny neb jednotliví členové :
  Josef Tuček č.11, Václav Tuček, Josef Tuček učitel, Frant. Kotlant, Jos. Pultr č.79, Václav Merkl, Josef Klouza, Novákovi, Fr. Antoš, Mergl u Brodku, Rudolf Andrýs, Václav Andrýs, Jirousek, Kroupa Jos, V. Sehnoutka, Pácalt č. 18, Hlava Jan, Plšek, Al. Špryňarová, Hloušek, Mach, Andrejsek Karel, Kocián, Pácalt Jos., Kučera Václ., František, Jan,Řehák Václ., Truhlář Ant., Novák Václ., Čapek, Srkal Fr., Vaněk, Jelínek K., Jošt, Kábr, Radoň, Palaš, Valášek Fr., prokop Vojtěch, Bureš Jos., Matějíček Jos., Šafránek, Pultr Jos. z č. 22., Vítek, Hlavatá Václ., Špryňarová, Rydlovi, Andrejse Fr. z č. 54, Carda, Voltrovi, Kolín Jos., Remešová, Špryňarová Josefa, Šramarová, Plšek, Černý Jan, Knejp, Jambora Václ., Homolková, Chlupatý K., Šifta, Hlava, Šubrtová, Vognar Josef, Vognarová Kateř., Šlejharová M., Pavlova Bož., Tauchman Ant., Horákova Anna, Šrámek Fr., Bezvoda, Zvěřina, Tomek. Ve schůzi 1.6.1920 v sálu Tučkově byl zvolen první církevní čsl. výbor takto:
  Předseda: Andrýs Rudolf, později po jeho resignaci Sehnoutka Václav
  Místopředseda: Kopecký František
  Jednatel: Zilvar Josef ml.
  Pokladník : Merkl Josef
  Členové výboru: Tuček Václav, Pácalt Josef, Dušek V.
  Tento výbor zastupoval církev až do valné hromady 6.6.1921

  Na první schůzi 3.6.1920 podali žádost k patronátnímu úřadu ve Smiřicích o svolení konati čsl. mši svatou o pouti 27. června v holohlavském kostele. Po dotázání v Hradci Králové odpověděli ,,Žádné české bohoslužby se nekonají“. Dále žádali o přidělení bytu v místní faře, ani tato žádost nedopadla příznivě.
  O pouti se mše konala u lípy, v češtině místo nesrozumitelné latiny a to se lidem líbilo. Hned po mši spěchal A. Kuřík do Jaroměře, kde týž den po velkém táboru lidu byl zabrán hlavní kostel sv Mikuláše pro církev čsl. Katolíci chodí do kostela sv. Jakuba.
  Výboru bylo jasné, že je potřeba zřídit samostatnou duchovní správu v Holohlavech. J Farský je odkázal na katol. kaplana v Přepychách u Opočna Čeňka Brebise (.* 25.2. 1893 ) 1.srpna 1920 dojeli Jos. Zilvar a Jos. Merkl za Brebisem a ten místo faráře přijal.
  10.8.1920 se nový farář představil na výborové schůzi kde byla sepsána děkanskému úřadu žádost za spoluužívání holohlavského kostela za těchto podmínek:
  1. ve všední dny čsl. mše u vedlejšího oltáře
  2. v neděli u velkého oltáře čsl. mše devátá a každou třetí neděli mše velká
  3. používání ke mši a k obřadům místních rouch, nádob, varhan, zvonů
  4. volný přístup k matrikám k vypsání potřebných dat
  Odpověď výbor žádá během dvou dnů, jinak by předpokládal, že děk. úřad souhlasí.
  Děkan neodpověděl, jeho návodem kaplan Petrásek na schůzích fanatizoval a k boji připravoval organizované lidovce ( klerikály ), až dojde k zabírání kostela.
  Kněz Brebis činil přípravy k stěhování na děkanství ( faru ), jinde místo nebylo. Ještě 18.8.1920 se konala schůze, avšak vlivem Petráska byt uvolněn nebyl.
  Dne 19.8.1920 došlo ke stěhování z Přepych časně ráno přijely 2 povozy a kočár ( půjčili Tuček Josef, Macháček a Merkl ) s nimi přijel nejstarší 70 ti letý člen církve čsl. z Holohlavech, obchodník František Antoš. V Holohlavech a okolí bratři Zilvar, Macháček V., Pultr Josef sháněli na 7 hod. večer lid k uvítání čsl. faráře.. K jeho uvítání dostavili se též členové církve z Jaroměře. Tento výbor přivítal svého faráře a chystal se žádati děkana o propůjčení bytu. Ale na děkanství byli na tento den připraveni, vchod byl dovnitř zatarasen, dvířkami vzadu byli pak na heslo vpouštěni obráncové, zvláště Orlové. Círk. výbor marně čekal u hlavního vchodu, že bude otevřeno. Zástupy lidu se množily a nevole rostla ještě více, když na dané znamení z děkanství zvoník Voltr začal šturmovati na poplach, aby se sešli věrní katolíci k obraně děkanství. Brzo mu v tom bylo rozčileným davem zabráněno, a on byl na místě potrestán. Byl to ovšem trest, který trpěl za katol. duchovní. V tom právě přijely vozy s nábytkem čsl. faráře. Ač katolíků bylo ve farnosti na pět tisíc, sešlo se jich na poplašné znamení jen málo, byli sice ozbrojeni klacky a kyji ( Štěpán z Holohlav i okovanou otkou ), ale byli odzbrojeni. Hudební kroužek hrál na přivítanou, a círk. výbor po marném čekání u dveří odešel dále, uradit se co činit s nábytkem faráře. Dav byl rozhněván, že ani jeho zástupci nejsou vpuštěni k vyjednávání a začal za zvuků hudby dveře páčiti. Třebas zevnitř byly zatlučeny skobami a sepřeny žehlícím prknem střídavě zatěžovanými tělem kaplana a hospodyně přece nevydržely a lid za jásotu naplnil prostornou chodbu. V zastoupení nemocného ( na oko ) děkana vyjednával s círk. výborem kaplan Petrásek. Zpěčoval se dáti svolení k nastěhování nábytku. Jednání znemožňující svým křikem služka Justina Jiravová byla starostou br. Rudolfem Andrýsem odstrčena. Petrásek vida nezbytí, dovolil nastěhování nábytku na chodbu a dovolil druhý den vykliditi pro byt kancelář – pokoj při vstupu do děkanství první na levé straně. ( Na podzim pak děkan vyprázdnil i sousední klenutou místnost, bývalý archiv, ze strachu před lidem ). Pak lid žádal o vydání klíčů od kostela. Petrásek vida, že lid se nerozejde, že nepomohlo ani objevení se ,,nemocného“ děkana v košili, uměle omdlévajícího, po dlouhém vykrucování v němž je mistrem, klíče faráři Brebisovi přece vydal. Přítomný strážník mistr p. Bouberle ze Smiřic pravdivě doznal, že bylo jednáno bez ohrožení bezpečnosti osob i majetku.
  Z děkanství odebral se lid do kostela, kde promluvil farář Brebis o významu této chvíle, slíbil shromážděným poctivou práci o duchovní obrození zásadami církve čsl., s nadšením zpěvem zapěn byl svatováclavský chorál a hymna ,, Kde domov můj“ (na varhany hrála p. Kovandová z Jaroměře, která i později chodila se zpěváky z Jaroměře obstarávati zpěv při pohřbech a oddavkách. V neděli a svátky téměř tři čtvrtě roku hrál na varhany učitel v Rodově Jan Beran, až trvale jme získali br.Adolfa Šimka pekaře ve Smiřicích. )
   Bylo již hodně po desáté hod. večer, když lid uspokojen v úplném klidu se rozešel.
   Druhý den v pátek 20.8.1920 byl kostel ozdoben prapory a konala se zde první čsl. mše svatá. Katolický kněží sice prohlašovali, že po ,,odpadlíkovi“ do kostela nevkročí, ale týž den při katol. pohřbu mši sloužili a nic se nestalo. ( od této doby používali zdejšího kostela s námi až do květné neděle 9. dubna 1922 nepřetržitě a celkem svorně, až bisk. Konsistoř v Hradci Králové rozhodla jinak ). Rovněž v pátek večer byl katol. fanatiky kostel zbaven svící, prádla a rouch, tyto odneseny na děkanství. Rozjitřený lid v sobotu 21.8.1920 ráno vymohl si však vrácení věcí do kostela a trvalé propůjčení nutných předmětů k pořádání bohoslužeb. Při jich předání byl sepsán protokol kde kaplan Jan Petrásek prohlašuje, že věci vydává pod nátlakem. Při sepisování protokolu vešel do místnosti hradecký kanovník profesor semináře Th. Dr.Fr. Šulc. Přišel , aby zastrašil čsl. faráře - před 6 roky svého žáka – a sestavil s ním protokol, ale odešel rozhněván s nepořízenou..
   Protože se mluvilo o včerejším vykradení kostela i o tom, že večer přijdou Orlové z Hradecka vystěhovat čsl. duchovního z fary, shromáždilo se 21.8. večer v Holohlavech takové množství lidu, že na děkanství byli přestrašeni a kaplan Petrásek ujistil círk.. výbor, že se nic nechystá a prosil, aby lid se rozešel.

   V okolí se konaly informační přednášky, první byla 9.9.1920 v Rodově, kde přičiněním učitele Berana uspořádána byla akademie, do církve čsl. se přihlásilo třetina obce. 8.12. konal v Rodově br. Č. Brebis druhou přednášku, přihlášky vyplnila již polovina obce a zvolen byl první místní církevní výbor takto: předseda: Jaroslav Souček rolník č. 36, místopředseda: Josef Vojtěch zedník č. 37, jednatel: Bedřich Kuhn říd. učitel ( za krátký čas na nátlak ženy vrátil se k Římu ), pokladník: Václav Černý rolník č. 43, členka: Anna Horáková č. 49,
  Dne 11.září mluvil duchovní v Úpici, dne 24. září v Holohlavech ( círk. výbor zvolen již 1.6.), dne 26.září v Černožicích, kde hnutí C.Č.S. utěšeně rostlo prací Rudolfa Daška krejčího č.9, Anny Pultrové rolnice č. 42 pokladní, Fr. Holmana zřízenci dráhy
  Je zajímavé, že do církve čsl. téměř všude hlásili se lidé chudší a inteligence ( pokud není bez konfes.), kdežto kapitál držel se Říma.
  Téhož dne konána přednáška v Habřině, a podruhé 10.12.1920. Účast při obou byla malá, ale přece se podařilo dosáhnouti a překročiti v obci polovinu.
  Církevní výbor Habřinský: předseda: V. Skořepa obuvník č. 86, legionář, místopředseda: Jodsef Bukač rolník č. 18, jednatel: Rudolf Radoň říd. učitel, pokladník: Josef Andrejs domkář, členka: Anna Haková

   Dne 24.října 1920 vítala naše obec ve svém středu br. Farského, který v 9 hod. konal bohoslužby v hol. Kostele, a odpoledne ve 2 hod. mluvil na táboru ve Smiřicích. Pravá strana sedadel v městské dvoraně byla obsazena lidovci z celého kraje zagitovanými, přednášejícího ustavičně křikem vyrušovali. Jejich proti řečník kanovník Šulc z Hradce Král. nedovedl ničeho z přednášky vyvrátiti, a když se chystal br. Farský dáti odpověď na jeho ,,vývody“, vyzval katolíky k odchodu. Ve Dvoraně zůstali pak přátelé církve čsl. a nechtěli poslouchat námitky děkana Kousala z Hořic ( kdysi kaplana v Holohlavech ). Doslovem místního faráře, jenž slíbil co nejdříve ve Smiřicích zahájit vyučování nábož. čsl. byl zdařilý tábor ukončen a přihlášek přibývalo. Pro církev ve Smiřicích horlivě agitovali br. Václav Rypl dělník, br. Václ. Slezák strojník, a po přednášce br. Farského též br. Jiří Lefnar továrník.. V listopadu 1920 počet členů dosahoval 500 a bylo třeba círk. výboru k organizaci díla. Byl zvolen 29.12.1920 v hotelu Andrejsek takto:
  předseda: Ing Fr. Brzek, ředitel cukrovaru, místopředseda: Václav Slezák, strojník č. 52, jednatel: Adolf Šimek, pekař č. 197, pokladník: Fr.Špaček, skladník, členové: Jiří Lefnar továrník, Marie Julišova ml. č. 11, Václav Kroupa dělník č. 187, Barbora Pospíšilová žena strj. zámečníka č. 213, V. Nepokoj klempíř legionář, Václav Rypl dělník č. 169.
  Pak počet členů vzrůstal, při sčítání lidu 16.2.1921 činil 1024.

  Dne 23.11.1920 přednášel duchovní na protiklerikálním táboru v Přepychách, kde na popud administrátora Svatoně ztýral zfanatizovaný lid evang. učitele Jánského, jenž dle usnesení konference učitelů odstranil kříž ze školy. I tam naše hnutí zakotvilo a získalo na členů, zase jen z lidí chudých.

  Spoluužívání kostela v Holohlavech v 1920 konalo se celkem v klidu, protože církev čsl. zde, ač ve většině, přece ustupovala a volila k bohoslužbám takovou dobu, kdy byl kostel volný. Někteří katolíci, když cestou z kostela potkávali naše věřící, propůjčili se časem sice k nekřesťanským výrokům, ale tito nebyli mnozí. A také nemohli být lepší, než jejich pastýři: Děkan Seidl – vědom své porážky – štítil se našich členů, utíkal před čsl. farářem i před kostelníkem K. Chlupatým, a po každém takovém setkání na děkanství v kuchyni zle řádil, plakal a prosil P. Marii a všecky svaté, aby už to ukončili. – Stejně jednal kaplan Petrásek. Tak např. na slavnost posvěcení chrámu v Holohlavech, když po 10. hod. čsl. farář odcházel od hlavního oltáře, na němž jsme měli svoje svíce a u oltáře čekali snoubenci na oddavky, katolíci byli před kostelem, tu kaplan Petrásek nevyčkav ani konce závěrečné modlitby lidu a vykonání oddavek, přihrnul se v plaviálu s kropáčem k oltáři a kropil naše příslušníky. Lid náš byl tímto jednáním velmi rozjitřen. druhého dne volal pak děkan četnictvo – a večer shromažďovali se na děkanství ,,lidovci“ s holemi, jich deputace vnikla i do bytu čsl. faráře, hádat se s ním. – klid byl opět porušen a círk. výbor byl nucen upozorniti okres. politickou správu ve Dvoře Králové na toto provokační jednání řím. katol. duchovních s prosbou, aby byli důrazně napomenuti k snášenlivosti.

  Kostel sv. Václava na Chlomku.
  Příslušníci C.Č.S. v Habřině chtěli mít také čsl. bohoslužby na Chlomku, kde jest filiální kostel sv. Václava. Žádali děk. úřad v Holohlavech o svolení k spoluužívání, byli však odkázáni na bisk. konsistoř v Hradci Králové, jejíž zamítavé stanovisko bylo habřinským dobře známo, proto nenápadně si opatřili klíče a na Boží Hod vánoční26.12.1920 konal na Chlomku br. farář Brebis první čsl. bohoslužby. Z Holohlav šel na Chlomek velice četný průvod s Kroužkem hudebním. Na varhany hrál - a dosud hraje a zpěvy cvičí a při pohřbech řídí br. Rud. Radoň, říd. učitel v Habřině. Až do 9.4.1922 používaly tohoto kostela obě církve společně, od té doby řím katolíkům Hradecká konsistoř spoluužívání zakázala. Při pohřbu např. zpěváci byli v kostele, část věřících, rovněž mrtvola, ale mše byla sloužena před vchodem venku – když kostel je od nás, ,,kacířů“ znesvěcen.

  Soudní spory o kostel v Holohlavech
  Děkan Seidl, znalec paragrafů, když nezvítězil proti naší církvi pomocí lidovců a Orlů, přikročil k soudům.
   19.8.1920 došla okres. soudu v Jaroměři Žaloba o zrušenou držbu.
  Žalováni byli
Vinc. Brebis čsl. farář v Holohlavech, Andrýs Rudolf starosta, Zilvar Josef syn rolníka, Tuček Václav rolník, Prokop Vojtěch rolník, Merkl Josef syn rolníka,
  že 18.8.1920 vnikli na děkanství v Holohlavech, vynutili a osvojily si klíče od děk. úředních místností a od kostela atd.. Soud dal místo nároku obžalovaných, že děkan je dočasným správcem kostela a ne majitelem, a nejde v tomto případu o omezení držby, nýbrž o otázku veřejnoprávní, zda církev čsl. je oprávněna používati kostelů a nářadí církve řím. katolické – útraty soudní musel platit děkan.

  Spor o matriky 1920
  Protože příslušníci C.Č.S. neradi se stýkali s katolic. kněžími při žádání matričních listů a byli od těchto přemlouváni, podal čsl. farář žádost o spoluužívání matrik k okr. polit. správě vw Dvoře Králové. Hejtman Pacovský, opíraje se o stát. církve československé ze dne 15.3.1920 nařídil děkanu, aby denně od 9 – 11 hod dopol. byly matriky čsl. duch. správci uvolněny. Děk. úřad neposlechl omlouvaje se podáním rekursu a kaplan Petrásek slíbil, že matrič. listy budou čsl. příslušníkům ochotně a bez urážek vydávány. ( Slibu však nesplnili, a proto došlo 15.1.1921 k násilnému zabrání matrik )

  Vyučování náboženství
  Již v září 1920 započalo vyučování, v I. pololetí v každé třídě 2 hodiny týdně, ve II. pololetí pro velký vzrůst počtu žactva a tím i tříd mohl vyučovat jen 1. hod. týdně.. Číslo platí na konci škol. roku 1920 / 21:
Holohlavy 2 oddělení - 106 žáků, Černožice 2 – 61, Habřina 1 – 46, Račice 1 – 17*, Rodov 1 – 23, Semonice 2 – 61, Lužany 1 – 43, Smiřice 6 – 228, Vlkov 1 – 32*,
  *) Žáci z Račic zúčastnili se vyučování v Rodově, dítky z Vlkova docházely do školy ve Smiřicích. Protože žádná učebnice není dosud vydána, měli žáci jedinou pomůcku Nový Zákon vydání Králického.

  Rozpočet r. 1920
  Duchovní za srpen nežádal ničeho, za zbytek roku měl 800 Kč měsíčně. Dobrovolný varhaník Jan Beran hrál bezplatně, kostelník K. Chlupatý a hrobařka Kučerová měli dobrovolné příspěvky při círk. funkcích. Potřeby kostelní obstarávány byly z příspěvků členských.
   Finančním základem byl výtěžek ze sbírky na Husův fond v Holohlavech – asi 480 Kč. V Říjnu a září příspěvkem 3 Kč měsíčně vydržovali duchovního příslušníci z Holohlav, v listopadu a prosinci, kdy se vybíraly příspěvky a v ostatních obcích, činil měsíční příspěvek 2 Kč měsíčně.

   Rozsah farnosti r. 1920
  Protože v sousedství mimo br. faráře v Jaroměři žádný duchovní nebyl, náležela k čsl. faře v Holohlavech zbývající část okresu jaroměřského.
  Populace r 1920 nebyla četná, protože hnutí C.Č.S teprve počínalo ( Všech členů bylo na konci roku asi 9 set. ) Oddavek - 10, křtů – 19, pohřbů - 4

Děkan Jan František Seidl

Seidl   přijel do Holohlav 29.9.1912 s doprovodem černilovského banderia jako velmož, ale brzo po slavném uvítání vzpomínáno bylo výroku člena banderia, že jej vyprovázeli proto až k nám, z obavy, aby se snad ještě nevrátil. Byl panovačný, popudlivý a svárlivý, takže nesnášel se ani s kaplany a po krátkém pobytu kaplanů Gotharda Srpa a Stanislava Kordule, omezil se na kaplana Jana Petráska ( syna své sestry ), který mu jedině vyhovoval. Zvyšování nájmů z polí, časté sbírky na různé účely a hlavně činnost politická odcizovala ho valné části osadnictva. Jeho bratr byl vlivným činitelem u císařského dvora, takže se o něm říkalo, že má značnou moc. Po pádu říše a dynastie obrátilo se rozhořčení i proti němu, takže vlastně hodně přispěl k tomu, že většina jeho osadníků přihlásila se ku tvořící se církvi československé. Zákon o dlouholetých pachtech a rozdělení věřících omezilo jeho příjmy a i jinak klesala jeho autorita u osadníků vlastních, takže rozmrzen odešel 30.11.1927 na odpočinek a z obce se odstěhoval do Lysé nad Labem kde i zemřel.
Opsáno z holohlavské kroniky.

Rok 1921

  Čsl. farář konal přednášky po okolí. Výsledek byl pěkný – na 2500 přihlášek k církvi

  Zmenšení obvodu
  Po změnách v duch. správě obvod farnosti holohlvské zůstal takto:
Holohlavy čsl. příslušníků – 614, Černožice – Čáslavky – 356, Habřina – 285, Hubiles – 5, Lejšovka – 48, Libřice – 39, Neznášov – 8, Račice – 172, Rodov, Trotina, Zderaz – 185, Rožnov – 64, Semonice – 146, Sendražice – 174, Smiřice – 1031, Smržov – 4, Vlkov – 166

  Bohoslužby v přírodě byly pořádány od jara do podzimu v celém okolí. Kromě toho každou neděli i svátek mši v Holohlavech a jednou měsíčně na Chlomku

  Nové zvony
  Za války z věže holohlavského kostela byly rekvírovány 2 zvony ,,umíráček“ a ,,poledník“. Zbyl toliko 1. velký zvon ,,hraník“. ve všední dny zvonilo se na cimbály od hodin, které příliš krásného zvuku nevydávaly. Příslušníci církve čsl. přemýšleli o tom, jak opatřiti zvony nové. Byla ohlášena sbírka peněz a kovů. Tím bylo získáno 12,5 kg mědi, 33 kg žluté mosaze, 22 kg zvonoviny, 4 kg cínu, 0,80 kg stříbra.
  Zvonař Jaroslav Bělohoubek z Hradce Král. zhotovil a na konec února dodal 3 zvony.
  1. zvon ve váze 133 kg – 59 cm průměru v ceně 9 310 Kč
  2. zvon ve váze 27,33 kg – 34 cm – 1923 Kč
  3. zvon ve váze 20,60 kg - 30 cm – 1442 Kč
  Po odevzdání a odpočítání námi dodaného materiálu, žádal za 3 zvony obnos 9967 Kč. Zvony byly opatřeny reliéfy ,,Hus na hranici, Masaryk, Církev čsl. v Holohlavech“ a na umíráčku ,,Dar obce Habřiny“, neboť byl slit hlavně ze zvonoviny, již si habřinští uschovali při rozbití zvonu na Chlomku. V neděli 13.3.1921 bylo oslaveno zavěšení 3 nových zvonů promluvou a mší sv. Aby zvony mohly být zaplaceny s ochotou sehrál ve prospěch C.ČS. divadelní ochotníci z Holohlav a br. Dašek z Černožic divad. hru br. V. Lemberka ,,Pro víru“, v níž je líčeno utrpení nekatolíků po bitvě na Bílé hoře 1620. Hra a výkony herců těšili se velikému zájmu obecenstva a byla s pěkným úspěchem morálním i finančním sehrána v Holohlavech, ve Smiřicích, v Sendražicích, v Lužanech, v Rožnově, v Semonicích, v Rasoškách, v Černožicích, v Račicích.
  Když však zvon ve váze 133 kg nevyhovoval formou ani tonem ani jakostí zvonoviny, ulila místo něho firma Bělohoubek zvon nový, ale ten nebyl o nic lepší prvého, proto po dlouhém a dlouhém vyjednávání přijala ho firma zpět a obnos byl vrácen. S pořízením nového zvonu se počká až bude uzákoněno spoluužívání kostelů a bude po ruce větší kapitál k zakoupení zvonu o váze přes 200 kg.

  Soudní stíhání členů C.Č.S. pro zabrání kostela v Holohlavech
  Na udání konsistoře a děk. úřadu v Holohlavech dalo státní zastupitelství vyšetřit okresnímu soudu v Jaroměři okolnosti zabrání kostela zdejšího a podalo 27.1.1921 žalobu pro zločin veřejného násilí u krajského soudu v Hradci Králové, který na 15.4.1921 povolal tyto obžalované:
Rudolfa Andrýse rolníka a starostu v Hol., Václava Tučka rolníka v Hol., Vojtěcha Prokopa rolníka v Hol., Josefa Zilvara rolníka v Hol., Josefa Merkla rolnického syna v Hol., Josefa Peřinu dělníka v Hol., Jana Kučeru dělníka v Hol., Čeňka Brebise čsl. faráře v Hol., Václava Sehnoutku rolníka v Hol., Annu Kovandovou učitelku hudby v Jaroměři, Zdenka Dvořáka obch. cestujícího v Jaroměři, Václava Andrýse rolníka v Hol.,
  Senátu předsedal Alfons Dostál, svědky proti nám byli kaplan Petrásek, děkanovi domácí a někteří lidovci, obžalovaní měli obhájce Dr. Taussika z Hradce Králové. Soudní řízení trvalo 15.4. od 9 hod. ráno přes 5 h. odpoledne kdy byl vynesen rozsudek vzhledem k tomu, že svědkové si odporovali a ničeho nemohli dokázati, osvobozující pro všechny vyjma br. starostu Rudolfa Andrýse, který byl odsouzen na 1 den vězení ( změněného na 100 K pokuty ) – podmíněně na 1 rok. Státní zástupce i obhájce Taussik ohlásili zmateční stížnost. Dr. Taussik požádal si honorář 10 tisíc Kč, které valná hromada C.Č.S. 6.7.1921 uvolila se zaplatit.

  Soudní stíhání členů církve
  Když katol. duchovní neuposlechli a neuvolnili na 2 hodiny přístup k matrikám, rozhodl se lid, že takovéto jednání nedá si líbit.
   Dne 15.1.1921 nastalo velké srocení lidu před děkanstvím, s vyslanou deputací mluvil kaplan Petrásek (děkan se schoval ) a když nic nebylo sjednáno, lid naplnil chodbu a čekal, až Petrásek, který se choval provokativně a každé slovo našinců si bedlivě znamenal, konečně povolil a klíč od kanceláře s matrikami br. duchovnímu Brebisovi předal.
   Děk. úřad a konsistoř podaly udání stát. zastupitelství v H.K., u okr. soudu věc vyšetřoval rada Jan Piml 16.2.1921. ( Při vyšetřování tento řím. katolík křičel a vůbec si s námi počínal jako s odsouzenci. Potom však byl rád, že jsme na něho nepodali stížnost, ,,jak nestranně“ jedná.
   Po vyšetření podalo státní zastup. dne 21.6.1921 žalobu jež krajský soud projednával 26.10.1921, předvoláni byli holohlavští občané:
Václav Kučera strojník, Josef Zilvar rolník, Anna Špryňarová dělnice, Růžena Jelínková dělnice, Karel Jelínek obecní hlídač, František Kučera řezník, Marie Valášková dcera rolníka, Františka Truhlářová žena dělníka, Růžena Radoňová, Josefa Prokopová žena rolníka, Zdeňka Andrýsová žena rolníka, Václav Andrýs rolník, Karel Chlupatý obuvník, Marie Chlupatá žena obuvníka, František Chlupatý syn obuvníka, Jan Tuček rolník č.52, Kateřina Čapková dělnice, Anna Pfeifrová dělnice, Josef Merkl syn rolníka, Václav Sehnoutka rolník, Josef Carda, Josefa Němečková dělnice, František Kopecký kovář, Františka Knejpová tov. dělnice, Čeněk Brebis čsl. farář,
  Senátu předsedal Alfons Dostál, svědky byli kaplan Petrásek, domácí a přátelé děkana, obžalovaní se hájili sami. Přelíčení trvalo celý den. Kaplan Petrásek nabyl již prakse ve svědeckých výpovědích proti nenáviděným, ,,odpadlíkům“. Večer byl vynesen rozsudek. Někteří obžalovaní byli odsouzeni podmíněně:
  Č. Brebis – vězení 1 týden / podmíněně na 1 rok, Jelínková – 2 / 2, Jelínek – 2 / 2, Truhlářová – 2 / 2, Prokopová – 2 / 2, Andrýsová – 2 / 2, Čapková – 2 / 2, Zilvar – 2 / 3, Tuček – 3 / 3, Kučera 1 měsíc / 3 roky.
  Proti podmíněnému odsouzení a osvobození ostatních podal státní zástupce stížnost zmateční k nejvyššímu jako zrušovacímu soudnímu dvoru, proti níž odvod vypracoval úl farář Brebis. Odsouzení nemajíce na právního obhájce hájili se sami a zmateční stížnost nepodali.

  Následuje dlouhý popis sporu o holohlavský kostel
z něhož vybírám:
  kostel není zabrán, nýbrž toliko spoluužíván, že před r. 1660 byl nekatolický a teprve pak v době nejtěžšího pronásledování byl církví římské připsán ( jak svědčí zápis v pozemkové knize u okres. soudu v Jaroměři ) Soudní spor pro zabrání kostela na Chlomku nevznikl, protože nikomu nemohlo být dokázáno, že si opatříl klíče a kostel otevřel. Jediný byl soudu udán Václav Skořepa, předseda círk. výboru z Habřiny, ale byl uznám nevinným.

  Byt čsl.faráře na děkanství
  Ačkoliv bytová komise zdejší ve schůzi 18.8.1920 zamítla žádost o byt pro čsl. kněze, v nové schůzi 14.4.1921 většinou hlasů byt o 2 místnostech – kancelář a 1 pokoj s dřevníkem přidělila.

  Ve školním roce 1921 / 22 bylo vyučováno v Holohlavech 109 dítek, Černožice - 67, Habřina – 42, Racice – 18, Rodov – 21, Semonice – 64, Sendražice – 32, Smiřice – 234, Vlkov – 25 dětí

  Valná hromada členů C.Č.S.
  První valná hromada konala se 6.9.1921 v městské dvoraně ve Smiřicích. Přítomni byli členové 19 obcí, Předseda jednání byl říd. učitel E. Silvar z Černožic. Rozpočet 22 500 Kč na rok je úplně krytý náboženskou daní 12 Kč na dospělou osobu od 17 let ročně – s osvobozením nemajetných. Byla provedena volba duchovního – Č. Brebis, ředitele sboru – Ad. Šimek ze Smiřic, pokladníka – K. Chlupatý z Holohlav
  Volba rady starších:
předseda – J.Výravský z Černožic, místopředseda - V. Sehnoutka z Hol., tajemník – Jos. Zilvar z Hol., pokladník – Fr. Špaček ze Smiř., členové – ing. Růžek ze Sm., Jos. Bukač z Habřiny, Jos. Semerák ze Semonic, V. Tomášek z Rožnova, Fr. Růžička z Lužan, Jan Havrda z Račic, J. Nosek z Máslojed, Jos. Stránský z Lochenic, Jos. Černý z Rodova, J. Propílek ze Sendražic, L.Adamíra z Vlkova, revizor účtů – Vojtěch Prokop z Holohlav, br. Macura ze Smiřic. Kromě toho byli ze všech obcí zvoleni náhradníci.

  Populace r. 1921
Oddaných bylo – 61, narozených 152, zemřelých – 54

  Bohoslužby a obřady
  Mše sv. sloužena byla v neděli a ve svátek v 3 hod., ve všední dny o půl 7 hod. ráno zprvu každodenně, od září 1921 toliko dvakrát v týdnu. zachováván byl formulář českého missálu, od ornátu bylo upuštěno. duchovní používal pouze kleriky, štoly a límce černého s červeně vyšitými 2 kalichy. Funkce konány dle obřadní knížky dr. Farského, všem stejně.

  Osobní změny
  Řím. katol. kaplan Jan. L. Petrásek jmenován byl farářem v Rapicích ( u Kladna ). Jeho nástupce Josef Trejbal jest mírný člověk a – nezklame-li zdání – i snášenlivý. Ve škol. r. 1921 / 22 opustil Alois Korupčík místo řím. katol. katechety ve Smiřicích ( v dubnu 1922 ) a stal se čsl. katechetou v Pardubicích, kde se oženil s pí. Hálovou obchodnicí ve Smiřicích. Místo katechety řím. katol. ve Smiřicích pro malý počet žáků – 180 – obsazeno není, náboženství vyučuje kaplan holohlavský. (Děkan neučí ani jedné hodiny týdně, ani funkcí nekoná, jen se ,,stará“ o čsl. kacíře a jejich potrestání…)

Rok 1922

  Valná hromada
  konána byla 1.ledna v přeplněném sále Voženílkova hostince. Dle ústavy bylo zvolena 10 členná Rada starších na dobu 6 let takto: Předseda - J. Výravský z Černožic, místopředseda – V. Sehnoutka z Hol., tajemník – J. Zilvar z Hol., pokladník - Fr. Špaček ze Sm., členy – B.Pospíšilová, Jos. Bukač, Lad. Semerák, Jos. Bukač, Lad. Adamíra, Č. Brebis, delegáty do celostátního sněmu – Jos. Merkl, Jos. Zilvar, revisory účtů – V. Macura, V. Prokop. Rozpočet na rok 1922 je 22 978 Kč.

  Spor o kostel v Holohlavech
  až do 9.4.1922 obě církve používaly kostela společně, avšak biskup královéhradecký Kašpar spoluužívání zde i na Chlomku katolíkům zakázal, a od té doby konají katolíci své bohoslužby v zámecké kapli ve Smiřicích, někdy ve filiálním kostele v Semonicích a všedního dne v sále v děkanství holohlavském.
   Církev čsl. používala tedy kostela sama – ale zrovna na štědrý den dostala příkaz od okresní polit. správy do 14 dnů předati kostel k výhradnímu používání církvi řím. katol. Rada starších žádala za poshovění, až otázka spoluužívání bude v jarním zasedání Národního shromáždění definitivně rozřešena. Kostela církev čsl. používá dále, zvláště když vhodného místa ke konání bohoslužeb nemá.

  Spor o zámeckou kapli Smiřickou
  Příslušníci čsl. církve ve Smiřicích již před rokem žádali o propůjčení kaple, nacházející se nyní v majetku republiky. Konečně došla odpověď min. zemědělství, že nemá námitek proti propůjčení kaple, že však jest nutno získati k tomu souhlas církve řím. katolické. Když jsme pak v neděli šli do kaple na bohoslužby, bylo nám 10 četníky v přístupu zabráněno. Intervence a dotazy byly marné, protože klerikální lidová strana má důležité slovo ve vládě….

  Spor o kostel na Chlomku
  Min. školství a národní osvěty zamítlo rekurs výboru C.Č.S. žádající používání kostela na Chlomku, k tomu bylo připojeno vybídnutí okr. pol. správy, aby do 14 dnů byl kostel předán. Na to byla zaslána odpověď, že dle ústavy C.Č.S. vládou schválení toliko Rada starší C.Č.S. zastupuje na venek náboženskou obec, a tato až Dosud žádného zákazu neobdržela.

  Ve školním roce 1922 / 23 bylo vyučováno 539 žáků čsl. náboženství. Vyučoval farář Brebis po 1 hod týdně, v Račicích 18 žáků říd. učitel Frant. Radoň

  Populace r. 1922
  Oddaných – 35, narozených – 85, zemřelých – 27. Počet farníků je menší, než loni, protože sem již nejsou přifařeny obce tvořící novou farnost ve Vřešťově a Hradci Králové.

  Přesuny dle vyznání
Zpět k řím. tatol. církvi vrátilo se 22 osob ( buď pod nátlakem, nebo z prospěchu hmotného ) K církvi čsl od Říma přešlo letos 151 osob.

  Změny osobní
Jako řím. katol. kaplani vystřídali se Jos. Trejbal, Jos. Málek, Karel Hrdina, Frant. Havelka, ve Smiřicích vyučuje kapl. Jos. Janda z Jaroměře.

Rok 1923

  Státní schválení náboženské obce
  Okresní správa politická ve Dvoře Králové dne 30.4.1923 oznamuje schválení zřízení samostatné obce československé církve v Holohlavech.
   Při tom se předpokládá, že obec bude využívat pro své bohoslužební a úřední účely pouze těch místností, jejichž právně nezávadné získání byla vykázala podle příloh vrácených při žádosti o státní schválení. Obvod této nábož. obce tvoří obce příp. osady: Holohlavy, Černožice – Čáslavky, Habřina, Hubilesy,Lejšovka, Libřice, Neznášov, Račice, Rodov – Trotina – Zderaz, Rožnov, Semonice, Sendražice, Smiřice, Smržov a Vlkovvesměs v soudním okrese jaroměřském. ….zakazuje se tímto všeobecně, aby římsko – katolického děkanského kostela v Holohlavech církev českosl. nadále používala a aby její příslušníci v něm nadále konali bohoslužby.
  Místodržitelský rada Pacovský.

  Ustavující valná hromada
  po dosažení státního schválení konala se dne 21.5.1923 v kostele v Holohlavech za přítomnosti 295 členů. Byla zvolena dle ústavy Rada starších: předseda – br. Jos. Výravský z Černožic, místopředseda - Václav sehnoutka z Hol., tajemník – Josef Zilvar z Hol., pokladník – Frant. Špaček ze Smiř., členy – Jos Bukač z Habřiny, Jos. Semerák ze Semonic, Jan Havrda z Račic, Lad. adamíra z Vlkova a Rud. Macura ze Smiřic. Za delegáty sněmu - Rud. Macura a Jos. Merkl, revisory účtů – Frant. Antoš a Vojť. Prokop z Holohlav, za faráře byl zvolen dosavadní duchovní Čeněk Brebis. Byl schválen rozpočet a círk. daň 1 Kč měsíčně. Zásadně bylo usneseno uposlechnouti zákazu o používání kostelů a konáti bohoslužby v přírodě.

  Počátek stavby vlastního sboru
  Když zdejší čsl. církev byla donucena starorakouskými patenty z r. 1851 vzdáti se používání kostela v Holohlavech a na Chlomku, bohoslužby byly konány v přírodě, později ve škole v Holohlavech a ve Smiřicích. Bylo třeba přemýšleti na postavení vlastní svatyně a vyhlédnuto bylo místo v Holohlavech proti hostinci p. Voženílka ( v parku vedle školy – pozn P.A. ). Úmysl tento byl změněn, když sestra Aloisie Lefnarová majitelka realit ve Smiřicích darovala pro stavbu sboru a fary role č.kat. 203/3 a stav parcelu č. kat. 253 se stodolou a skladištěm na nich postavených. Věnovací listina byla podepsána 19.července 1923 u notářství v Jaroměři. Na den 5. srpna svolaná mimořádná valná hromada ve Smiřicích rozhodla se co možno nejdříve přikročiti ku stavbě sboru a fary a k uskutečnění tohoto úmyslu zvolena byla 6 ti členná stavební komise s předsedou br. Vojtěchen Prokopem z Holohlav, jednatelem Č. Brebisem a pokladníkem Rud. Macurou. Byla vypsána veřejná soutěž na postavení modlitebny a fary ve Smiřicích a dne 28.srpna 1923 byla zadána stavitelům Václ. Voltovi ze Smiřic a Jindřichu Jandíkovi z Černilova, kteří předložili nejnižší ofertu.
  V září bylo začato se stavbou, naši členové dle možností pomáhali prací, potahy půjčkou u Raifansenky v Holohlavech, sbírkami, dodávkami písku atd.
  Do vánočních svátků se pracovalo av v provizorně upraveném, chvojím ozdobeném sboru byly konány první bohoslužby 24.prosince ,,půlnoční“.

  Soudní spory
  pro zabrání kostela,fary a bytu, matrik v Holohlavech byly skončeny tak, že všichni obžalovaní byli odsouzeni do vězení 1 – 4 týdnů podmíněně, rozsudek tento byl nejvyšším soudem v Brně potvrzen, v době odsouzení byl ministrem spravedlnosti klerikál Dr. Dolanský.

  Přesídlení duchovní správy
od 1. září byl najat domek č.p. 100 ve Smiřicích pro kancelář faráře Brebise.

  Populace r.1923
  Oddaných – 50, narozených – 81, zemřelých – 35. K církvi čsl. přestoupilo 235 osob, k církvi řim. kat. se vrátilo 36 osob, bez vyznání se prohlásili 4 osoby. I s narozenými po odečtení počtu zemřelých přibylo letos čsl. církvi 242 členů.

Rok 1924

  Dokončení stavby sboru
  V provisorní stavbě sboru byly konány bohoslužby až do velikonoční neděle – pak pokračováno ve stavbě a mše slouženy střídavě ve škole v Holohlavech a ve Smiřicích, obřady ve všední dny konal duchovní ve svém bytu u sestry Al. Lefnarové ve Smiřicích č. p. 100 až do 22.června 1924.
   Stavební komise ve svých 31 schůzích se starala, aby sbor byl postaven k chloubě náboženského obce, aniž by tato byla obtížena nesmírnými dluhy. V úplné shodě s pp. staviteli obé se zdařilo, do slavnosti otevření sboru bylo obstaráno i vnitřní zařízení sboru kromě varhan, jež byly pořízeny později a poprvé zněly na svátek Svobody - 28.10.1925. Celkový náklad na stavbu činil 438 937 Kč 53 h, v v němž jest započítáno vnitřní zařízení 67 846 Kč 04 h, stavební subvence činila 218 000 Kč, Svépomoc ( stavební hmoty, dobrovolná práce a peněžité příspěvky ) celkem činily dosud 202 627 Kč 73 h, na stavbě vázne dluh 17 309 Kč 80h.

  Slavnost otevření sboru C.Č.S. 22.6.1924
  Za obrovské návštěvy všeho pokrokového lidu našeho kraje a dalekých končin, po většině členů církve čsl. v počtu na 10 000, ač počasí bylo málo příznivé, otevřen byl dne 22.června 1924 sbor C.Č.S. ve Smiřicích a při tom pořádána národní slavnost. Smiřice nebyly a hned tak nebudou svědkem oslavy takových rozměrů.
  V předvečer slavnosti sehrán byl dramat odborem Dělnické tělovýchovné jednoty ve Smiřicích, děj ,,Půlnoc“. V den slavnosti slavobrány s případným uvítáními nápisy a prapory vítaly naše členy a příznivce. V 5 hodin oznamovala hudba br. Jos. Runkase z Habřiny ,,budíčkem“ počátek slavnosti, v 7 hodin na nádraží zněly fanfáry k příjezdu br. biskupa Gust. Procházky z Turnova a hostí. Br. biskup byl na radu starších pozdraven dojemným proslovem br. Vojtěcha Prokopa, za děti uvítán 5 letým Jos. Peškem a 11ti letou Marií Prokopovou. V 9 hodin po chorálu ,,Svoji k svému“ našeho pěveckému sboru řízeného br. Ad. Šimkem konána slavnostní valné hromada, předsedající br. Prokop s br. jednatelem farářem Č. Brebisem vylíčili postup stavby až do dohotovení, poděkovali všem, kteří se přičinili v uskutečnění našeho díla zvláště sestře Al. Lefnarové. Pozdravné telegramy zaslány p. presidentem republiky T.G. Masarykovi a zakladateli církve br. Karlu Farskému. Přečteny byly pozdravy br. Farského, poslance Trudranského a jiných. Po zahrání husitských fanfár konány br. biskupem Procházkou bohoslužby, i s promluvou, jež byla s povděkem vyslechnuta.
   Odpoledne bylo věnováno národní slavnosti, v Holohlavech seřadil se průvod s banderiem ( veřejné vystoupení – pozn. P.A. ) a alegorickými vozy. Po příchodu na Smiřické náměstí za nadšeného souhlasu promluvil br. farář St. Kordule z Hradce Králové, jménem města učinil projev p. starosta Fr. Vít. Odtud odebral se průvod do zahrady ,,na Lednici“ kde za přátelské zábavy setrvali cizí účastníci do odjezdu vlaků. Slavnost byla ukončena ohňostrojem. Tento den nás přesvědčil, že čsl. hnutí zde i v okolí jest na nezadržitelném postupu.

  Nepotvrzení duchovní správou.
  K žádosti rady starších z května doplněné v červenci 1923 odpověděla zemská správa polit. v Praze teprve 15.února 1924, že volbu neuznává, jelikož Č. Brebis byl odsouzen pro zločin . Odsouzení bylo pouze podmínečné, proto jednak byl podán rekurs k ministerstvu školství a nár. osv. v Praze, jednak podal farář žádost o amnestii, tuto žádost krajský soud odmítl s odůvodněním, že podmíněné odsouzení nenese takových následků, které by mohly býti amnestovány. Na podaný rekurs dodnes ministerstvo školství vůbec neodpovědělo….

  Čibuz, Velká a Malá Skalice a Újezd byly převedeny z náboženské obce čsl. církve Hradec Králové do obce v Holohlavech

  Valné hromady Dne 27. ledna byla schválena správa a návrh rozpočtu na r. 1925 v obnosu 23 770 Kč.

  Výkaz o pohybu členstva.
  Roku 1924 se narodilo 98 dítek, oddaných bylo 49, zemřelých 41, k C.Č.S přistoupilo 110 členů, odstoupilo 25 členů ( 18 k řím. katol., 2 k církvi evangelické, 5 bez vyznání ) Přibylo tedy letos nábož. obci 148 členů.

Rok 1925

  Valné hromady
  Dne 25.ledna 1925 ve sboru ve Smiřicích byly schváleny správy funkcionářů a přijat rozpočet na rok 1925 - Vydání 25 182,14 Kč a úhrada 27 698,21 Kč. Pro doplňující volby neuplynulo dosud dvouletí od voleb. Z toho důvodu byla svolána druhá valná hromada na den 23.srpna do sboru ve Smiřicích. Od ustavující val. hromady vzdali se bratři Jos. Výravský z Černožic a Josef Zilvar z Hol. Vylosováni byli br. Frant. Špaček ze Sm., Jan Havrda z Račic a Lad. Adamíra z Vlkova. Tito 3 vylosovaní byli opět zvoleni a kromě nich Vojtěch Prokop rolník v Hol., Frant. Kopecký kovář v Hol. Delegáty zvolen br. Ant. Macura ze Sm. a Jos. Semerák ze Semonic. Revizoři účtů br. Frant. Antoš a Alois Junek z Hol. Funkce v radě starších rozděleny takto: předseda – Vojtěch Prokop, místopř. – Václav Sehnoutka, tajemník – Č. Brebis, pokladník – Fr. Špaček

  Platnost sňatků C.Č.S.
  Národní shromáždění RČS dne 15. října 1925 usneslo se na tomto zákoně.
  U sňatků, při nichž ode dne 9.1.1920 až do účinnosti tohoto zákona vykonali vyhlášky neb oddavky duchovní církve čsl. státně nepotvrzení, promíjí se všeobecně tato překážka platnosti sňatků a účinkem, že sňatky takové prohlašují se za sňatky od počátku platné. dle tohoto zákona bylo na zdejší farnosti prohlášeno platnými téměř 240 sňatků,jihž platnost byla brána v pochybnost, a 1 z nich ( Čapek – Niedrová ) prohlášen u kraj. soudu v H.K. neplatným.

  Amnestie trestů a jejich následků.
  Následkem amnestie presidenta republiky ze dne 29.9.1925 byl všem členům C.Č.S prominut trest a jeho následky. ( 34 odsouzených ) Č. Brebis dočkal se státního schválení ( když již šestý rok místě působil ) a bylo mu svěřeno vedení matrik.

  Změny osobní.
  Dosavadní regenschor Ad. Šimek dal výpověď, jež byla přijata Cvičení zpěvů převzal br. Al. Jambora z Holohlav, na varhany uvolil se hráti br. Jiří Lefnar ze Smiřic a učitel Josef Šulc ze Sendražic.

  Pohyb členstva. Narodilo se 101 dítek zemřeli 44 členové, oddáni byli 54. K církvi čsl. přestoupilo 119 členů, odstoupilo 35. Přírůstek činí 138 členů.

Rok 1926

  Valná hromada se konala 31.ledna ve sboru ve Smiřicích, na sboru vázne dluh 11 000 Kč.

  Slavnost rozvinutí husického praporu.
  Místní rady čsl. v Hol. a Smiř. vzaly si na starost opatřiti naši církvi husitský bílý prapor s červeným kalichem. Práce jejich byla korunována zdárným výsledkem. Slavnost odhalení praporu konala se v neděli 20. června, průvod v čele s hudbou a prapory vyšel v 1 hod. odpol z Holohlav po státní silnici do Smiřic na hřiště u školy. Slavnost zahájil přivítáním přítomných předseda rady starších br. Vojtěch Prokop a další. Farář Kuřík odevzdal prapor praporečníkovi odevzdal předsedovi, jenž po slibu věrnosti praporu odevzdal prapor za ustanovení praporečníky br. Rud. Šmejdovi ze Smiřic. Potom byla zapěna husitská píseň ,,Vstanou noví bojovníci“. Družnou zábavou při konzertu na hřišti byla slavnost skončena s pěkným výsledkem morálním i finančním.
   Nejvyšší zásluhy o prapor si získala s. Pavl. Volfová, švadlena ( dělnice ) z cukrovaru Smiřického, která po 3 týdny ve dne i večer s láskou a obětavě prapor vyšívala, nežádavše za svoji dle úsudků odbornice krásnou a velice namáhavou práci žádné odměny. díky zaslouží také p. Strejček ze Smiřic, který daroval krásnou žerď k praporu, a p. Bartošek za darovanou špici, zhotovenou v jeho klempířské škole v Hradci Králové. Tito 2 dárcové jsou řím. katolíky a přece přinesli oběť pro čsl. církev. Někteří naši liknaví členové, kteří se ani slavnosti nezúčastnili, měli by se nad tím zamysleti.

  Školní vyučování náboženské
celkem 431 dítek bylo vyučováno farářem Brebisem, do 1. března učil pomocný učitel náboženství Jos. Bouza, od 15. března do prázdnin abiturient reálky novopacké Jan Pech z Rožkopova. Na počátku škol. roku 1926 / 27 – počet dítek 418 – byl k výpomoci ustanoven učitel Jaroslav Fiedkr z Pouchova.

  Změny osobní
Po učiteli Jos. Šulcovi uvolila se hráti na varhany sl. Anna Kovandová z Jaroměře – od 2.5.1926. Zpěv při pohřbech řídili bratři Jamborové z Holohlav.

  Pohyb členstva r. 1926
Narodilo se 99 dítek, uzavřeno bylo 26 sňatků, zemřelo 37. K čsl. přistoupilo 47 nových členů, odstoupilo 40. Přírůstek činí 69. Naše náb. obec má koncem r. 1926 členů 3778.

Rok 1927

  Dne 12. června 1927 zemřel patriarcha br. V. Karel Farský, zakladatel církve čsl. Měl pohřeb v Praze na ,,Boží tělo“ 16. června.

  Valné hromady
  23.ledna byla řádná a 4. prosince před bohoslužbami byla konána mimořádná s programem Volba patriarchy. jako téměř ve všech obcích, tak i u nás jednomyslně byl zvolen patriarchou br. Gustav Procházka, biskup královéhradecký.

  Slavnost odevzdání zvonu.
  Členové C.Č.S. v Sendražicích přičinili se letos o pořízení vlastního zvonku a postavení jeho pod starožitnou lípou proti hostinci br. Jos. Černého. Účast na slavnosti pro nejisté počasí dne 24. června byla slabší.

  Činnost spolku ,,Osvěta". spolek Osvěta
  Na popud některých bratří z místní rady čsl. v Holohlavech a ve Smiřicích byl ku konci minulého roku založen vzdělávací a zábavní spolek ,,Osvěta“ pro Hol., Smiř. a okolí.
  Ustavující valná hromada byla konána 12.prosince 1926 a byli zvoleni funkcionáři: předseda br. Josef Pultr pilař z Hol. č. 79, jeho náměstkem br. Vojtěch Mašek , školník ve Smiř., jednatelem br. Boh. Etfflaiš, krejčí ve Smiřicích.
   Činnost zahájil spolek divadelní hrou V. Lemberka ,,Tomáš Svoboda“ sehranou za přítomnosti autorovy dne 6.února 1927. Dne 20. března sehrána Jos. Mikšíčka ,,Čertova krčma“, v rámci Husových oslav, dne 6. července Jana Berana ,,Pro kalich Páně“, a při slavnostním večeru 28. října Ant. Kučerové - Fischerové ,,Z těžkých dob“.
   Hráno bylo dobře, druhý a třetí kus měl slabší návštěvu, jejíž příčinou kromě neobliby vážných her byla i protiagitace jiného dramatického spolku. Z čistého výběru usnesl se spolek zaplatiti schody ke hlavnímu vchodu do sboru.
Foto vpravo: spolek ,,Osvěta" - klikni pro velkou fotografii.

  Chodník ke hlavnímu vchodu sboru
  Před vánocemi loni podařilo se radě starších získati od p. Jos. Jílovského asi 4 ary pozemku pro zřízení chodníku ke hlavnímu vchodu do sboru výměnou za část luk postoupením k účelu výměny přídělovým komisariátem Státního pozemkového úřadu. Letos před velikonocemi byly za 1100 Kč zřízeny od br. stavitele V. Volta ze Smiřic pískovcové schody a v červenci provedena úprava chodníku. Potřebné k tomu betonové roury – 42 kusů – darovalo město Smiřice příští rok zbývá ještě zvýšení chodníku pískem, škvárou apod.

  Změny osobní
  Dne 6. března byla pověřena řízením pěveckého sboru C.Č.S. místo resignovavšího br. Al. Jambory sl. Anna Kovandová učitelka hudby z Jaroměře. Ke svátkům vánočním nacvičila s pěveckým sborem Halíkovu Českou pastorální mši G dur. V prosinci odstěhoval se z Holohlav do výslužby tamější děkan Magre Jan Nep. seidl, známý záštim proti čsl. církvi, zvláště z prvních dob.

  Vyučování náboženství
  V únoru vzdal se vyučování pomocný učitel Jaroslav Fiedler, na všech školách učil až do prázdnin Farář Brebis. Na počátku škol. r. 1927 /28 byl sem ustanoven pomoc. učitel Josef Kočárník. V září bylo zapsáno ze všech škol 412 dítek čsl. vyznání.

  Pohyb členstva v r. 1927
  Letos se narodilo 84 dítek, sňatků bylo uzavřeno 38, zemřelo bratrů a sester 52, přistoupilo 61 členů, odstoupilo 41, přírůstek činí 52. Naše obec má koncem r. 1927 příslušníků 3830.

Rok 1928

  Vyučování náboženství
Josef Kočárník as farářem Brebisem vyučovali 395 dítek čsl. vyznání.

  Z církve řím. katolické
  Uprázdněné místo děkana po odchodu J. Seidla bylo obsazeno dosavadním kaplanem Ja. Roháčem. Místa 4 duchovních ( děkan, 2 kaplani, katecheta ) zastane nyní pohodlně jeden. Odstoupení příslušníků napomohla také církev čsl. nedostatku kněží řím. katoů.

  Pohyb členstva v r. 1928
  Letos se narodilo 81 dítek, sňatků bylo uzavřeno zde 29, jinde 3, zemřelo členů 46 převezeno bylo sem k pohřbení 7, přistoupilo 54, odstoupilo 22. Přírůstek činí 60. Zdejší obec má koncem roku členů 3897.

Rok 1929

  Resignace farářova
  Dosavadní farář Čeněk Brebis byl ve schůzi diecésní rady C.Č.S. v Hradci Králové dne 28. prosince 1928 zvolen biskupským a diecésním tajemníkem a ve schůzi rady starších dne 9.1.1929 s platností od 1.2.1929 resignoval na msto faráře zde, slíbil administrovati faru do příchodu nástupce, který nastoupil 1. března.

  Volba faráře.
  Rada starších vypsala v ,,Českém zápasu“ konkurs na místo faráře. Z došlých žádostí sestavila diecésní rada v H.K. toto terno:
  1.Josef Mazura, farář v Klatovech
  2. Václav Zdražila, farář v Ledči nad Sáz.
  3. Jaroslav Karpíšek, katecheta ve Dvoře Králové
Na valné hromadě dne 17. února byl zvolen farář Josef Mazura – ( 118 hlasů ), V. Zdražila neobdržel žádného hlasu, J. Karpíšek ( smiřický rodák ) 5 hlasů.
  Farář Josef Mazura se narodil 10. března 1904 v Německé Rybné, okres Žamberk. Pro churavost žádal odchod z obtížného, hornatého působiště o místo faráře ve Smiřicích, kde po svém zvolení nastoupil 1.3.1929.

  Jednota mládeže
  Byla založena v nábož. obci 2. března, ustavující valná hromada byla konána 10. března, byla projevena ta největší vůle pracovat k prospěchu C.Č.S.. K pravidelným besídkám scházela se mládež v zasedací síni ve farní budově.

  Instalace
faráře Mazury byla vykonána br. biskupem St. Kordulem dne 7.dubna. Večer téhož dne spolek ,,Osvěta“ pořádal ve Dvoraně ve Smiřicích při přeplněném sále večírek na rozloučenou s farářem Brebisem a na přivítání faráře Mazury. Za náboženskou obec pronesl projev br. předseda

Lefnarová Lefnarová   Úmrtí s. Aloisie Lefnarové
Dne 12. června zemřela a 15. června byla pohřbena sestra A. Lefnarová, dárkyně budovy pro stavbu sboru. K pohřbu dostavil se br. patriarcha G.A. Procházka. Pohřeb konal se ze sboru, zde měl bohoslužby a proslov první farář holohlavský Brebis, pohřební obřad vykonal a průvod vedl br. patriarcha. Ohromná účast na pohřbu svědčila o oddanosti náboženské obce ke zemřelé sestře.


Podobizna A. Lefnarové s pamětní deskou je umístěna v budově sboru ve Smiřicích. Více o rodině Lefnarových je na této stránce

  Zdravotní dovolená faráře Mazury
  Vlhké podnebí Smiřic nesvědčilo plicně slabému br. faráři který, ač velmi nerad, musel 19. října odejeti na dovolenou do Jablunkova ( ve Slezku ), kde měl setrvati do konce února 1930, ale vrátil se o měsíc dříve, takže již 1. února nastoupil úřad. Předčasné ukončení dovolené jistě nebylo ku prospěchu jeho zdraví, nevyléčen vrátil se k práci v náboženské obci, ke které přilnul celým srdcem…. Po dobu jeho nepřítomnosti konal funkce duch. správy tajemník diec. rady Čeněk Brebis

  Vyučování náboženství
  V tomto roce bylo vyučováno 437 dítek farářem Brebisem, od března Mazurou a potom pomoc. učiteli Jos. Kočárníkem a Marii Hradilovou z Hradce Králové za dovolené faráře Mazury. Dále Josef Timecký (?) a Josef Kocián.

  Pohyb členstva r. 1929
  Narodilo se 64 dítek, oddáno bylo 33, úmrtí 47, přistoupilo 54 nových členů, odstoupilo 22. Počet příslušníků koncem r. 1929 činil 3928 členů.

  Spolek ,,Osvěta“
ve Smiřicích 8.2.1932 (?) pořádal obvyklý ples, 3.dubna byla sehrána divadelní hra ,,Vrah“, 7. dubna při večeru na rozloučení s farářem Brebisem a přivítání far. Mazury sehráno divadlo ,,Z pod jařma“, 5.července ,,Libuňský jemnostpán“, 25.prosince ,,Zámecké strašidlo“. V červnu odstěhoval se do Náchoda horlivý člen Osvěty, její předseda bratr Josef Pešek. Na vánoční nadílku věnován byl obnos Kč 400.

Rok 1930

  Úmrtí
  Dne 27. dubna pohřben byl na hřbitově v Holohlavech první kostelník náb. obce br. Karel Chlupatý. Jeho nástupcem byl ustanoven br. Ramba (?) ze Smiř. a Václav Křeček z Hol.

  Vyučování náboženství
  Ve škol. r. 1929 / 30 bylo ve všech školách vyučováno 389 dětí čsl. náboženství. Pomocný učitel Fr. Kordule odešel a v novém škol. r. 1930 / 31 po 14 denním působení St. Konečné z Josefova učila Marie Skořepová z Hr. Kr., která vyučoval do 27.6.1931

  Spolek ,,Osvěta“
  pořádal 10. ledna obvyklý ples, 9. března divadelní hru ,,Jede Štráchal jede k p. presidentovi“, 14. září Jiráskova ,,Vojnarka“, kromě toho byl pořadatelem jubil. slavnosti 20. července. Na vánoční besídku věnováno letos Kč 500. Koncem roku 1930 měl spolek 341 členů. Do sboru věnována podobizna sestry Al. Lefnarové.

  Pohyb členstva r. 1930
  Oddavek bylo 26, narozených 79, úmrtí 47. Nových členů přistoupilo 77, vystoupilo 21, přibylo tedy 88 nových členů. Náboženská obec měla koncem roku 4002 příslušníků.

Rok 1931

  Valná hromada
  Byla konána 15. března krom obvyklého pořadu byla rada doplněna na počet 12 členů, protože obec má přes 4000 příslušníků.

  Zájezd
  Dne 2. srpna zúčastnila se deputace slavnosti položení základního kamene ke sboru J.A. Komenského v Bílé Třemešné.

  Vyučování náboženství
  434 dětí bylo vyučováno far. Mazurou a Marií Skořepovou do konce června a jahevem Josifem Vízkem od 1.9. do 31.12., kdy po stížnostech rodičů ( rol. z Rodova ) byl od diec. rady přeložen do Kostel. Lhoty.

  Jednota mládeže
v tomto roce zcela ochabla ve své činnosti. z prosince do května 1932 nemá jednatelská kniha žádného zápisu.

  Spolek ,,Osvěta“
  Pořádal 10. ledna svůj ples. Na oslavu narozenin p. presidenta sehrána byla ,,Pohádka o české duši“, v níž učinkovalo na 85 dětí. 2. srpna byl pořádán v Černožicích u Beranů koncert. K vánoční besídce připravil učitel náboženství Vízek div. hru, avšak k jejímu provedení se nedostavil.

  Pohyb členstva r. 1931
  Oddavek bylo 25, narozených 81, zemřelých 48 přistoupilo 56, vystoupilo 36, Přibylo tedy 53 příslušníků a náb. obec čítá ke dni 1.1.1932 členů 4073

Rok 1932

  Valné hromady
  30.3 bylo usneseno propustiti obec Libřice do obvodu nové obce v Josefově z důvodů lepší komunikace
   Mimořádná valná hromada 31. srpna zvolila po br. far. Josefu Mazurovi svým třetím farářem br. Josefa Pecinu, faráře v Rožďalovicích

  Zájezd
5. června byla slavnost otevření sboru J.A. Komenského v Bílé Třemešné. Mazura

  Dovolená br. faráře Mazury
  Na cestě do školy v Semonicích byl br. farář Mazura sražen nákladním autem z kola a tomuto úrazu přičítal zhoršení zdravotního stavu, pro které byl již 1.března vzdáti se náboženské výuky. Duchovní správu vede dál s největším přemáháním. Bratr biskup se přesvědčil o těžké chorobě br. faráře a uložil mu od 15. března nastoupení zdravotní dovolené, ze které se mladičký br. duchovní již nevrátil… Zemřel v neděli 12. června.

  Výběr z článku v Českém zápase č. 26 ze dne 29.6.1932
  ….Nepřehledný byl průvod procházející Smiřicemi: Těl. jednota Sokol, školní dítky se svými učiteli, družičky, hudba a 30 členný pěvecký sbor s. Kovandové, 4 prapory náb. obcí a za ní tisíce účastníků smutného průvodu…. Za zvuků hymny odváželo pohřební auto rodičům syna… Kremace byla v pátek odpoledne v Pardubicích



klikni    klikni
Pohřeb faráře Mazury
Průvod jdoucí po Palackého ulici.
Poznáni jsou Kovandová, Maršálková, Jiřina Jirousková, Faifrová, Josef a Jan Tuček, Josef Špryňar, Josef Macháček, Josef Sehnoutka, Bohouš Jošt, Josef Klouza
Fotografie nahoře mi darovala p. Knapová ze Smiřic. Na druhé straně mají čísla III. a IV., takže jich musí existovat více.


Pohřeb vypravila rada starších v Holohlavech na svůj náklad a usnesla se aby schrána s popelem byla uložena ve schráně v pilíři sboru

  Výuka náboženství
  Do června vyučovala Marie Kratochvílová. Farář Mazura do konce února. Po něm pom. učitelka Božena Havlíková z H.K. v měsíci březnu a od 1. dubna do 28. června duchovní správce Jaroslav Surý. Bylo vyučováno 431 žáků. Od 1. září počal vyučovati br. farář Pecina a jeho choť s. Marta Pecinová, která se v polovině října výuky vzdala. Od 15.října br. Jiří Pultr z Černožic.

  Činnost spolku ,,Osvěta“
Ples byl konán 2. ledna ve Smiřicích. 19. března pořádané divadlo ,,Věrni panu presidentovi“ mělo slabou návštěvu. Vydařil se koncert pořádaný v srpnu v Srkalově zahradě v Holohlavech, z výtěžku bude dáno 1200 Kč na vánoční nadílku.

  Instalace faráře a vložení urny
  Instalace br. faráře Jos. Peciny byla vykonána 20. listopadu 1932 při této příležitosti byla uložena urna zemřelého faráře Mazury.

Rok 1933

  Výuka náboženství
  V tomto školním roce vyučoval br. Josef Pecina a pomoc. učitel Jiří Pultr. Vyučováno bylo celkem 400 dětí.

  Jednota mládeže
  Mládež scházela se k pravidelným besídkám po celý rok, které byly konány v zasedací síni Husova sboru. V tomto roce jevila se také větší činnost mládeže pro veřejnost. Byly sehrány tři divadelní hry. U Tučků v Holohlavech divad. hra ,,Slečna tulačka“. V Lejšovce činohra ,,Legionářova láska“ a opět v Holohlavech 26. listopadu 1933 činohra ,,Ta naše valuta“.

  Ze života obce
  Libřice, které před časem podali žádost o přifaření k Josefovu tuto žádost odvolaly a přejí si i nadále zůstati při Holohlavech. Obce Máslojedy, Hoříněves vedeny br. Volfem a Všetečkou žádají o přifaření k Holohlavům. Pozdější žádost jejich byla odmítnuta pro odpor náb. obce ve Velkém Vřešťově.

  Spolek ,,Osvěta“
  Dne 11.února t.r. byl pořádán v městské dvoraně společenský ples a 16. června 33 koncert na Lednici.

  Pohyb členstva
  Oddavek bylo vykonáno v tomto roce33, narodilo se 69 dítek a zemřelo 38. K církvi přistoupilo 48 osob a vystoupilo 29. Obec čítá 4119 členů z toho školních dítek 540
  Osvědčený pokladník br. Fr. Antoš z Holohlav dožil se 30.prosince 1932 ve vší svěžesti 83 let. Rada dala věnování s fotografií do Českého zápasu, které bylo uveřejněno v č. 4 z 25.1. 1933.

Rok 1934

  Dne 10. března 1934 byla pořádána besídka školní z Holohlav k poctě narozenin pana presidenta T.G. Masaryka. Předvedeny byly jednoaktovky Na útěku k vlasti, Sudičky, O hrdinném kováři a různé výstupy cvičil a vedl br. Josef Pultr z Holohlav.

  Jubilea
  1.července 1934 byla provedena veliká slavnost 10 ti letého založení sboru ve Smiřicích. Slavnost pořádala rada sb. v Holohlavech, spolek Osvěta a Jednota mládeže. Ráno byly konány slavnostní bohoslužby za přítomnosti br. biskupa Korduleho, dále bra. taj. Čeňka Brebise a farářů J. Hrančila z Jaroměře, V. Šustra z Josefova a místního faráře J. Peciny. Odpoledne mohutný průvod od sboru. V čele nesena vlajka a prapor náboženské obce, pak průvod dětí v krojích na koloběžkách, alegorické vozy, hudba a průvod. Na Lednici pak koncertovala hudba pana Třísky, hasičské to kapely z Hradce Králové.

  Jednota mládeže
  uvedla dne 10. prosince divadelní hru ,,Země česká domov můj“ a na Silvestra veselý kabaret Na lednici.

  Spolek Osvěta
  1.července při příležitosti 10.ti letého trvání koncert a 3. prosince divadelní hru s mládeží ,,Veruščin sen“ od br. Rydvala za režie bra. Hynka Hanuše ze Smiřic Hra byla hrána dvakrát a to odpoledne pro školní mládež a večer pro dospělé.

  Pohyb členstva
  Oddavek bylo vykonáno 38, narodilo se 58 dětí a zemřelo 40 osob. K církvi přistoupilo 65, vystoupilo 53. Na základě sčítání v roce 1930 bylo provedena oprava členstva v náb. obci. Bylo shledáno že nábož. obec čítá celkem 3 594 příslušníků. Z toho školních dítek máme 544.

Rok 1935

  Jubilea
  Osvěta a rada starších cír. čsl. v Holohlavech pořádaly 2. června před hostincem u Srkalů pamětní bohoslužby, které tam byly konány právě před 15 léty, tehdá ještě pod lípou. Průvod vyšel ráno v 9. hod od sboru přes Smiřice do Holohlav a tam vykonal slavnostní bohoslužby br. tajemník Čeňek Brebis z Hradce Králové. Odpoledne téhož dne byl uspořádán koncert v zahradě u Srkalů v Holohlavech

  Zájezdy
  Dne 23. června 1935 byl uspořádán manifestační sjezd příslušníků na Kunětické hoře u Pardubic – účastnilo se asi 200 našich bratří a sester.

  Pohyb členstva
  V roce 1935 čítala náb. obec 3646 členů. Oddáno bylo 32 snoubenců, narodilo se 56 dětí a zemřelo 42 příslušníků. Přistoupilo 61 členů a vystoupilo 26 osob. Školních dítek bylo 521.

Rok 1936

  Oprava a přemístění varhan
  Po určitých zkušenostech byly přemístěny ve sboru varhany. Při tom provedl přeladění měchu stavitel varhan p. Václav Poláček z Rychnova. Práce provedl dne 24.února 1936.

  Pohyb členstva
  V roce 1936 bylo uzavřeno celkem 24 sňatků, narodilo se 42 dětí a zemřelo 45 osob K církvi přistoupilo 68 členů a vystoupilo 21. Přistěhovalo se 13 a odstěhovalo se 30 členů. Náboženská obec čítá 3 673 členů. Ve škole bylo vyučováno 525 dítek.

Rok 1937

  Sociální odbor náboženské obce
  Poněvadž z nařízení ústřední rady V Praze má býti v každé náb. obci sociální odbor, usnesla se rada starších v dohodě se spolkem Osvěta pro Holohlavy a Smiřice, že tento bude zrušen a proměněn na jmenovaný sociální odbor. Zemský úřad v Praze výnosem ze dne 13.března 1937 oddělil soc. odbor cír. čsl. ve Smiřicích při náb. obci církve čsl. v Holohlavech. Sociální odbor se pak ustanovil při při valném shromáždění dne 23. května 1937 v hostinci br. Valtery. Působení a účel sociál. odboru vysvětlil ve své řeči farář J. Pecina. Do jmenovaného spolku se přihlásilo 82 členů. Schůzí bylo konáno 10. Bylo podarováno životními potřebami několik našich chudých bratří a sester v celkové ceně 300 Kč. Rovněž jmenovaný spolek vypravil vánoční nadílku jako jiná léta. Věcné dárky a cukrovinky. V roce byl také pořádán společenský ples a koncert kap. Třísky z Hradce Králové na Lednici.

  Divadlo
  Školní děti vyznání čsl. v Černožicích za režie br. Fr. Hofmana z Černožic dne 9.května 1937 v hostinci u Beranu divadelní hru v Černožicích ,,Princezna pampeliška“.

  Pohyb členstva Náboženská obec čítala v roce 1937 celkem 3 700 členů. Školních dětí bylo vyučováno 566. Bylo oddáno 27 manžel. párů, narodilo se 33 dětí a zemřelo 44 příslušníků. Přistěhovalo se 20 členů odstěhovalo 22. Přistoupilo 62, vystoupilo 32 členů.

Rok 1938

  Pohyb členstva
  Koncem roku 1938 čítala naše obec 3684 členů. Školních dětí bylo zapsáno 511. V roce bylo oddáno 16 manž. párů, narodilo se 24 dětí a zemřelo 46 příslušníků. Přistoupilo k církvi celkem 35 členů, vystoupil – 21 členů. Přistěhovalo se 42 a odstěhovalo 50 členů.

  Pohnutý podzim roku
  S podzimními mlhami, které přináší do života člověka jen chmury, stesk a bolest. Přišly na náš národ i naši drahou republiku mlhy politické.V Německu se dostal k státnímu veslu nacistický režim a ten žádal na naší vládě okrajové oblasti osídlené Němci. Naši spojenci na západě, kterým jsme tak všichni důvěřovali nám poručili vyklidit a vydali naše hory našim odvěkým nepřátelům. Přišel osudný 1. říjen 1938, den kdy naše armáda,úředníci, zaměstnanci, dělníci, řemeslníci a rolníci opouštěli místa jim tak drahá. ….

Rok 1939

  Jednota mládeže
  …scházejících se členů bylo 21. Mládež sehrála za režie bratra Kotka činohru,,,V českém ráji“ dne 6.května 1939 v sále u Srkalů v Holohlavech. František Antoš



Jubileum br. Antoše
30.12 se dožil devadesáti bratr pokladník František Antoš z Holohlav bývalý obchodník, devadesátka byla vzpomenuta článkem v Českém zápase č.2 z roku 1940

Foto vpravo.



  Pohyb členstva
  V roce 1939 se narodilo 37 dětí, oddáno bylo 30 snoubenců, zemřelo 44 členů. Přistěhovalo se 23 členů, odstěhovalo se 37. Přistoupilo 67 členů a vystoupilo 27 členů. Dětí bylo 469 a všech členů jest 3 692.

Rok 1940

  Přejmenování církve
  Proti vůli představitelů církve byla výnosem min. školství a národní osvěty v Praze ze dne 22.4.1940 čj.51310/40/V/2 nařízena změna názvu církve československé na českomoravskou . Tuto změnu si vynutily všeobecné poměry státní. Místo republiky čsl. máme protektorát Čechy a Morava v rámci Říše německé.

  Pohyb členstva
  V roce 1940 se narodilo 67 dětí. Zemřelo 45 příslušníků, oddáno bylo 26 snoubenců. Přistěhovalo se 40 a odstěhovalo 20 příslušníků. Přistoupilo 24 členů a vystoupilo 13. Bylo vyučováno 504 dětí ve školách. Všech příslušníků v obci v roce 1940 3 700 duší.