Rok 1915

   Rozpočet obecní na rok 1915 vykazoval tyto úhrnné položky:
   příjem v částce K 3 376,60
   vydání K 37 270,72
   jevil se tudíž schodek K 8 894,12
   který bude hrazen 35% přirážkou k daním přímých.

   Rozpočet školní je byl schodek v částce K 13 700,79 a byl hrazen 35% přirážkou k daním přímým v městě našem předepsaným.

   Rozpočet ústavu chudých na rok 1915 jevil
   příjem K 1 867,31
   vydání K 1 773,31
   a vykázal tudíž přebytek K 94,-

   Na I. válečnou půjčku říše upsalo město Smiřice v roce 1915 K 6000,-.

   20. ledna poslal důstojnický sbor c.k. domobraneckého pluku čís. 90 v Erzsebetfalve v Uhrách dobrovolnou sbírku 17 K jako důkaz vděčnosti za obdržené zimní prádlo, zhotovené smiřickými žákyněmi, a různé dárky vojínům k vánocům s přáním, aby tyto peníze byly rozdány nejpotřebnějšímu žactvu.

   6. a 25. února zasláno c.k. válečnému pomocnému úřadu ve Vídni žactvem školním zhotovených 2 616 kusů novinových vložek do bot a 1 000 ponožek a z Billrothova papíru.

   1.- 3. března konán ve Smiřicích 1. soupis zásob chlebovin, kterýmžto výkonem pověřeni byli 4 místní učitelé.

   11. března (a předtím již 16. prosince 1914 a 15 ledna 1915) zasláno zemskému pomocnému spolku Červeného kříže pro království České v Praze pro vojenské lazarety 20,5 kg cupaniny, 7 podhlavnic s peřím, 8 povlaků k nim, 2 velké cíchy, 4 prostěradla, 39 ručníků, 5 utěrek, 17 párů ponožek, 18 košil, 6 párů spodků, 131 kapesníků, 295 obvazů, 2 balíky vaty, 18 zábavných knih. Mateřská škola přidala 73 svazečky cupaniny, váček cupaniny, 1 povlak na podhlavníci, 1 kapesník a 2 sáčky léčivých bylin.

   Od 7. dubna do 8. srpna 1915 bylo ubytováno ve Smiřicích v čp. 169 v uličce za chudobincem 49 polských israelských uprchlíků, kteří zavlekli do města skvrnitý tyf, jímž nejen několik z nich, ale i žena majetníka domů Františka Kutíková onemocněla a jaroměřské nemocnici zemřela. Také jeden z nájemníků v tomtéž domě podlehl této nakažlivé nemoci. Onemocnělí uprchlíci všichni se udravili.
   Městu tím vzešly výlohy, jež činily:
   za opatření oděvu a prádla K 1 025,34
   výlohy dezinfekční K 1 004,97
   úhrnem K 2 030,31,
   o jejichž úhradu bylo požádáno c.k. okresní hejtmanství Ve Dvoře Králové n./L.

   28. dubna provedená byla žáky smiřických škol válečná sbírka kovů. Sebráno uhrnem 167 kg mědi, mosazi, cínu, olova, zinku a hliníku a ve 4 bednách zasláno c.k. dělostřeleckému skladišti ve Vídni.

   26. a 27. května prováděn soupis zásob obilí a mouky v Smiřicích dům od domu za účasti šesti členů sboru učitelského zdejší školy.

   2. června odešel ze Smiřic c.k. pěší pluk čís. 98 do Jaroměře.

   2. června upsalo město Smiřice společně s obcí Holohlavy na II. válečnou půjčku říše rakousko-uherské K 30 000,- z nadace MUDr F.V. Hansy.

   15. června učinilo město Smiřice další úpis na II. válečnou půjčku státní ve výši K 20 000,-, kteroužto částku si obec od místní spořitelny vypůjčila.

   Od začátku měsíce května až do 28 června na Smiřicku nepršelo. Vyprahlá půda silně rozpukala, na zvýšeninách plodiny polní uvadly a obilí před dozráním podesychalo, trávníky na stráních a lukách po senosečí byly vypáleny, při silnějších větrech nejen na cestách, ale i z polí spousty prachu se zdvíhaly.
   Úzko bylo vyjíti do polí. Nejen rolníci, ale všichni lidé vůbec, drahotou válečnou stísněni, hleděli s největší obavou vstříc smutné budoucnosti v důsledku tohoto sucha.
   Proto s jásotem a opravdovou radostí uvítán byl vydatný déšť, který se v noci ze dne 28 na 29 června dostavil a několik dní trvaje napojil suchem vyprahlou půdu, osvěžil rostlinstvo a alespoň částečně zachránil polní úrodu.

   15. července ve čtvrtek zakončen byl školní rok vlasteneckými a loyálními projevy po odchodu vojska v důkladně vyčištěné a nově vymalované Městské dvoraně.
   K zaměstnávání dětí o prázdninách za dozoru učitelů v roce 1915 se nikdo s rodičů ani dítek školou povinných nehlásil.

   27. července zasláno bylo Červenému kříži v Praze 22 K 94 h jako výtěžek "Dne odříkání” na první pátek druhé poloviny každého měsíce zdejší školní mládeže.

   18. srpna u příležitosti 85. narozenin císaře Františka Josefa zřízen ve Smiřicích “Fond pro vdovy a sirotky po padlých místních vojínech”.

   Od 29. září až do 2. října prováděna v 5 skupinách žactvem školním za vedení učitelů po městě dům od domu sbírka vlny a kaučuku pro válečné účely.

   29. září upsáno bylo ve Smiřicích 46 mosazných moždířů k účelům válečným a k výměně za moždíře železné.

   4 října oslaveny jmeniny císařovy a vykonána při té příležitosti sbírka pro vdovy a sirotky po padlých vojínech, jež vynesla 185 K 10 h.

   8 října zasláno bylo ve 4 bednách 376 kg brutto vlny a kaučuku “Úřadu pro válečnou péči c.k. ministerstva vojenství ve Vídni”.

   16. až 18. října proveden nový soupis zásob obilí, mlýnských výrobků a luštěnin ve Smiřicích.

   23. a 24. října konána sbírka ovoce, zeleniny a zavařenin pro raněné vojíny. Darováno více než 2 nůše čerstvého ovoce, košíky sušeného ovoce, množství zavařenin a ovocné šťávy v lahvích, naložených hub, čerstvé zeleniny, mnoho tykví a vozíky prázdných lahví pro zavařeniny.

   29 října poslány 3 pytle sušeného ostružinového a jahodového listí ve váze 12,90 kg na čaj pro vojny.

   Zásobování obyvatelstva - aprovisační komise
   Vzrůstající nedostatek některých potravin zejména v zázemí vynutil si omezení volného prodeje jich. Ve Vídni byl zřízen Válečný obilní ústav a po celém státě byla rozvětvena síť okresních a obecních aprovisačních (zásobovacích) komisi

   V celé říši byla vedena statistika osobních ploch, podle níž byly odhadnuty výtěžky úrody; nato určeno bylo množství plodin hospodářských pro osev a vlastní spotřebu samozásobitelovu a zbytek musil býti za stanovené ceny odveden Válečnému obilnímu ústavu.
   Ve Smiřicích zřízena byla aprovisační komise na podzim roku 1915. Členy jejími byli hosp. rada Kratochvíle, MUDr. Antonín Hrubý, starosta města Jan Juliš, vrchní účetní firmy Ed. Ad. Malburg Josef Materna, pekař Josef Míchal, obchodník uhlím a od 5 července 1918 starosta města Franti Rynt, kupec Eduard Veselovský a hlavním činovníkem jejím byl tesařský mistr Václav Munzar (byl jednatelem, pokladním a po dlouhý čas i účetním).
   Potraviny byly přidělovány jen na spotřební lístky, úředně vydávané a kontrolované -enky; byly to: chlebenky, moučenky, cukřenky, masenky, kávenky, poukázky na brambory a petrolej. Spotřební lístky byly vydávány na městském úřadě obyvatelům zdejšího města i lidem přechodně ve Smiřicích se zdržujícím, kteří měli na příděl potravin právo.
   Přidělovna potravin byla zprvu umístěna v zasedací síni obecního zastupitelstva, později (asi v roce 1916) na rozkaz okresního hejtmanství zřízena byla ve Smiřicích v domě p. Václava Munzara čp. 14 vlastní prodejna aprovisace města Smiřic. Prodej obstarávaly pí. Vírová a sl Aloisie Rufferová, pokladníkem a účetním prodejny byl Václav Munzar. Účetnictví aprovisační komise převzal ke sklonku světové války odborný učitel zdejší měšťanské školy Karel Doležal.
   Příděly potravin místní komisí děly se od Válečného obilního ústavu prostřednictvím okresních aprovisací.
   Přidělovány byly nejvíce mouka (i kukuřičná), kroupy, brambory, méně krupice, jáhly, časem i boby. Na závadu byla jakost potravin; mouka byla často taková, že z ní nebylo možno upéci chleba a k vaření byla rovněž nezpůsobilá.
   Starcům, nemocným, matkám a dětem byly podle možnosti vydávány potraviny i mimo spotřební lístky a v některých naléhavých případech i zadarmo.
   Přidělené množství brambor naprosto nestačilo spotřebě obyvatelstva a proto z nařízení okresního hejtmanství zařízeno i zásobování tuřínem.
   Místní aprovisace byla si vědoma toho, že stanovený příděl mouky je nepostačitelný a hleděla nedostatku tomu čeliti. Podařilo se jí pod rukou (tajně) sehnati na tehdejší dobu dosti značné množství pšenice a ve zdejším mlýně bez vědomí úřadů tajně semlíti.
   Chléb pro aprovisační komisi pekli spočátku místní pekaři Vír a Ruffer a někteří pekaři v Jaroměři, později z nařízení nadřízeného úřadu najata místnost pekaře Adolfa Šimka, který byl na vojně, a zřízena v ní vlastní aprovisační pekárna. Pečení chleba bylo přísně kontrolováno; ze stanoveného množství mouky musela být upečena určitá váha chleba (z 90 dkg mouky 120 dkg chleba), což bylo při špatné jakosti mouky přímo nemožné.
   Ceny na aprovisací prodávané potraviny byly úředně stanoveny a byly minimální. Aprovisace nebyla podnikem výdělečným a směla z výtěžku hraditi pouze režii (nájem místnosti, zaměstnané osoby, dovoz potravin a pod.)
   V pozdější době bylo zásobování obyvatelstva rozšířeno v tom směru, že byla zřízena v Jaroměři okresní sběrna, jež vysílala dvakrát týdně do jednotlivých venkovských obcí své pověřence na nákup drůbeže, vajec a másla. Nakoupené zboží přidělovala pak městům. Drůbeže i vajec bylo dostatek, hůře bylo s máslem, kterého sběrna málo dostávala i dodala. Příděly másla 1 rodině činily tolika 1 - 1 kg na týden.
   Pro případ, že by nebylo jiného masa, bylo na rozkaz okresního hejtmanství místní aprovisaci přiděleno 40 - 50 ovcí, které musily být chovány a jen v době potřeby smělý být zabíjeny (t. zv. “železná zásoba”).
   Prohlídky zásob potravin (rekvisice) obyvatelů byly ve Smiřicích dosti časté. Konány i za přítomnosti četnictva a vojska, ale průběh jejich byl celkem hladký.
   Aby práce na polích mohla být včas řádně vykonána, obdrželi někteří rolníci - vojíníi na polní práce dovolenou, jinde bylo nutno žádat o příděl zajatců pro tento účel (ve Smiřicích bylo umístěno 5 Italů a j.).
   Kuřiva byl po celou dobu války naprostý nedostatek.
   Ve složení členů aprovisační komise města Smiřic po státním převratu 28 října 1918 nastaly osobní změny.

   3. - 5. listopadu na III. státní válečnou půjčku bylo upsáno:
   školními dětmi smiřickými 3 800 K
   sborem učitelským obecné a měšťanské školy 4 900 K
   obyvateli smiřickými 30 925 K
   úhrnem 39 625 K

   20. listopadu zasláno odbočce “Válečného pomocného úřadu c. k. ministerstva vojenství” v Praze jako milodary pro vojsko 75 kusů teplých spodních oděvů.

   26. listopadu na III. státní válečnou půjčku bylo městem Smiřicemi upsáno K. 5,- z obecního jmění za prodané pozemky a K 40 000,- ze společného jmění města Smiřic a obce Holohlav - z nadace MUDr. F. V. Hansy závorka se schválením obce Holohlav).

   30. listopadu zasláno 47 párů zimních teplých kolenic, ponožek a nátepníček, zhotovených smiřickými žákyněmi za vedení industriální učitelky Lidmily Pollandové, pro vojny v poli.

   2. - . prosince konány ve Smiřicích oslavy 67. výročí panování císaře zároveň s Dětským dnem. Čistý výtěžek činil 549 K 47 h. Při této příležitosti mládeží školní byla 4x sehrána slovenská pohádka se zpěvy a tanci “Zlatá niť” od V. B. Plumlovské.

   2. prosince při slavnostní příležitosti byla odevzdána veliteli Sboru dobrovolných hasičů ve Smiřicích Bohuslavu Pádrovi čestná medaile s válečnou dekorací Červeného kříže.

   13. prosince zaslalo ředitelství školy 23 kg vánočních dárků zdejší mládeže školní pro vojíny ve válce.

   19. prosince byl založen "Odštěpný stolek Zemského pomocného spolku Červeného kříže pánský i dámský pro Smiřice n./L. a okolí". V době ustavení čítal 50 členů. Předsedou jeho byl zvolen P. Jan Seidl, děkan a biskupský vikář v Holohlavech.

   22. prosince začato s nařízenou vojenskou přípravou školní mládeže, k níž dobrovolně se přihlásilo 45 jinochů. Vojenský výcvik převzal odborný učitel místní měšťanské školy Jan Černý.
   Cvičení tato zpočátku děla se za hojné účastí jinochů, ale liknavostí mnohých docházka ochabovala a koncem února 1916 docela přestala, čímž příprava mládeže ve vojenském výcviku vzala za své.