Rok 1919

Rozpočet obecní vykazoval na rok 1919 tyto úhrnné položky:
    příjem K 30 584,76
    vydání K 43 204,81
    jevil se tudíž schodek K 12 620,05
    který byl hrazen 35% přirážkou k daním přímým.

Rozpočet školní jevil schodek K 13 307,17, který byl kryt 25% školní přirážkou k přímým daním.

Rozpočet ústavu chudých vykazoval
    příjem K 4 458,75
    vydání K 3 073,-
    a končil tady přebytkem K 1 385,75

8. ledna zemřel bývalý kupec Eduard Veselovský, člen obecního zastupitelstva a místní školní rady.

15. ledna 1919 byl ustanoven Spolek mládenců „Rovnost“ ve Smiřicích. Účelem spolku jest vzbuzovati a pěstovati život společenský vůbec, hlavně pak hledí rozšiřovati uvědomění a vzdělání třídy mládenecké a podporovati vlastenecké podniky. Při ustanovení čítal spolek 30 členů; prvním předsedou byl Ladislav Hermoch.

Na počátku roku 1919 založena byla ve Smiřicích místní politická organizace Československé strany lidové, v níž se přihlásilo na 190 členů.

9. února pořádán "Sdružením pokrokových spolků ve Smiřicích” “Večer magického umění” ve prospěch zřízení "Veřejné čítárny ve Smiřicích".

28. února vznikl požár v továrně firmy J. Lefnar.

Osamostatnění československé měny t.zv. “kolkováním peněz”.
    Do nynější doby neměl náš stát samostatné měny a užívalo se peněz bývalé říše rakousko-uherské. Těchže peněz užívaly však i ostatní státy nástupnické, především Rakousko. Rakousko-uherská banka ve Vídni tiskla bankovky v takovém množství, že nebylo zajištěno dostatečné jejich zlaté krytí a peníze tím byly velmi znehodnoceny.
    Aby záplavě těchto papírových - takřka bezcenných - peněz v našem státě bylo čeleno, bylo po tajných přípravách ministra financí Dr. Aloise Rašína přikročeno k osamostatní československé měny. Stalo se to vše rázným nikým nečekaným zákonem o t. zv. kolkování bankovek ve dnech 3. - 9. března 1919. V těchto dnech byly československé hranice proti příjmu cizích peněz zcela uzavřeny a po celém státě musely být u zvlášť k tomu pověřených peněžních ústavů - ve Smiřicích u Spořitelny Smiřické - předloženy všecky rakouské bankovky, jež byly pak opatřeny zvláštním československým kolkem. Část peněz byla přitom zadržena, aby zvýšena byla hodnota peněz v oběhu.
    Toto opatření bylo všeobecným překvapením pro všecky občany naší mladé republiky a protože bylo učiněno po bedlivých přípravách náhle a rázně, skončilo úspěšně. Bylo to zásluhou prvního ministra financí Československé republiky JUDr. Aloise Rašína, jenž se tak stal zakladatelem naší vlastní československé měny.

7. března byly oslaveny celým městem radostně a důstojně 69. narozeniny prezidenta republiky Dr. Tomáše G. Masaryka.

12. března vznikl požár v továrně firmy Ed. Ad. Malburg a syn.

13. března likvidoval “Odštěpný spolek Zemského pomocného spolku Červeného kříže pánský i dámský pro Smiřice a okolí”, založený v roce 1915. Při likvidaci zjištěno a přijato za přítomnosti vládního komisaře Bedřicha Bartoška 18 čísel se jměním Kč 1 368,73. Spolek tento vyvíjel horlivou a záslužnou činnost v době světové války a přispěl v mnohém ke zmírnění a zacelení krvácejících ran a setřel i mnohou slzu nešťastných vdov a sirotků po padlých vojínech.

20. - 30. března upsáno čerstvém školním na valutovou půjčku republiky Československé 2 070 kusů kovových (stříbrných a zlatých) peněz ve jmenovité hodnotě 3 742 K, 12 M, 3 D, 2 L a 1 R.

28. března vynesli sbírky, konané v “Obětní dny” pro Československý Červený kříž Kč 104,40.

V březnu 1919 byla založena "Jednota zaměstnanců čsl. drah, odbočka Smiřice n./L” a čítala v tomto roce 36 členů. Prvním jejím předsedou byl Šimon Schütz, skladní mistr. Jednota tato je složkou politické strany čsl. socialistické. Úkolem jejím je hájení hospodářských zájmů členstva. V roce 1924 byl založen u této odbočky fond “Poslední čest”, jenž slouží k podpoře pozůstalých rodinných příslušníků po zemřelých členech.

4. dubna ustavena byla místní Skupina Svazu kovodělníků v ČSR ve Smiřicích (ústředí v Praze). Účelem jejím je pěstování a zvelebení duševních hmotných zájmů svých členů, t. j. podporou nezaměstnaných členů v místě, na cestách, v nemoci, pozůstalých po zemřelých členech, v nezaviněné tísni, práce neschopných a příspěvkem na stěhování. Podporou snah členů k dosažení příznivějších pracovních a mzdových poměrů, urovnávání sporů mezi dělníky a zaměstnavateli, vyjednávání smluv pracovních mezi dělníky a zaměstnavateli, úpravou poměrů učednických, bezplatným zprostředkováním práce, poskytováním bezplatné právní ochrany ve sporech živnostenských, zařizování knihoven, pěstování duševních zájmů členů, t.j. pořádání přednášek, schůzí atd.
    V době ustavení čítala Skupina kovodělníků ve Smiřicích 73 členy a první jejím předsedou zvolen Alexandr Kerhart, místopředsedou V. Klimeš, jednatelem Jan Jakoubek.

7. dubna v ”Besedě” Městského hotelu otevřena byla “Husova veřejná čítárna ve Smiřicích”, která byla zřízena přičiněním Sdružení pokrokových spolků. Vyloženo bylo v ní na 60 různých novin a časopisů. Úpravu, výměnu a dozor obstarával zpočátku zapisovatel odborný učitel Karel Doležal. Čítárna byla volně přístupná veřejnosti 4x týdně. Otevřena byla jen do konce května 1920, nato od ledna do 15 března 1921, kdy pro malou návštěvu a poměrně značné vydání byla uzavřena.

7. dubna zavítal do Smiřic universitní profesor Dr. František Drtina, státní tajemník ministerstva školství a národní osvěty, byv pozván místní organizaci Československé národní demokracie, a přednášel velmi četně shromážděnému obecenstvu v Městské dvoraně na námět "Náboženský vývoj lidstva".

8. dubna přejmenováno obecním zastupitelstvem smiřické náměstí na Masarykovo náměstí a příční ulice za školou nazvána ulici Legionářskou.

22. dubna založena byla místní "Skupina potravních odborů ve Smiřicích”, v níž je organizováno dělnictvo místního lihovaru, mlýna, státního pivovaru a malých živností pekařských a řeznických.(Ústředím místních skupin je Svaz potravních odborů v Československu v Praze.) Účelem její je: organisovati dělnictvo v jeden mohutný celek, aby mohlo dělnictvo vésti nápor proti útokům na dělnickém mzdy. Podporuje své členy v nezaměstnání, ve stáří, nemoci a cestování.
    Při ustavení čítala 148 členů a prvním jejím předsedou byl zvolen František Vít, dozorce v lihovaru.

25. dubna získáno za prodané pamětním medailonky s prezidentem dr. Masarykem a dr. Kramářem ve prospěch vdov a sirotků po padlých legionářích Kč 139,67.

26. dubna uspořádala místní jednota sokolská v Městské dvoraně přednášku dr. K. Absolona na námět “Moravský Kras” (se světelnými obrazy).

1. května byl oslaven Svátek práce i místní politickou organizaci čsl. národní demokracie, jež toho dne dopoledne pořádala v Městské dvoraně přednášku. Odpoledne uspořádán byl společně místními organizacemi politických stran čsl. sociální- demokratické a čsl socialistické veřejný tábor lidu na prostranství před školou. Příležitostné proslovy přednesli p. Vaňásek ze Svobodných Dvorů a člen revolučního Národního shromáždění p. učitel Lysý. V průvodu kráčelo téměř 2 000 osob, táboru se zúčastnilo přes 3 000 osob.
    Večer bylo sehráno v Městské dvoraně odborem Národní jednoty severočeské drama "Maryša" od Al. a Vil. Mrštíků.

2. května zemřel Jan Juliš, bývalý dlouholetý zasloužilý starosta města, předseda místní školní rady, místní dozorce školní a člen všech místních vlasteneckých i dobročinných spolků, velkoobchodník ve Smiřicích, v 74. roce svého věku. Z nemajetného pekařského dělníka stal se neúnavnou prací a poctivou přičinlivosti a šetrností váženým měšťanem a velkoobchodníkem a obec smiřická, pamětliva jsouc jeho píle a zásluh, zvolila ho svým starostou.
    Škola smiřická děkuje mu za zřízení rozsáhlého hřiště, za pečlivou úpravu a zvelebení libosadu před školou, město pak za svou elektrisaci a zbudování nákladné a výstavné Městské dvorany.

4. května zahynul tragickou smrtí, pádem letadla, národní hrdina, první ministr války republiky Československé generál Milan Rastislav Štefánik
    …

6. května otevřena byla ve Smiřicích "Odborová rada”, složená z delegátů odborových organizací na Smiřicku. (Ústředím je "Odborové sdružení československé v Praze”). Má na zřeteli záležitosti chudinské a organizační a udílí směrnice zvláště ve stávkovém boji a soudních rozepřích. Prvním jejím důvěrníkem byl Rudolf Čapek, jednatelem Pavelka.

11. května při požáru stohu ve dvoře Zderaz uhořel neznámý člověk.

18. května založena byla místní organizace čsl. živnostensko - obchodnícké strany středostavovské ve Smiřicích. Při ustavení čítala 27 členů a prvním jejím předsedou byl zvolen Josef Beran, pekař.

20. května bylo založena místní politická organizace čsl. strany socialistické ve Smiřicích a čítala při ustavení 28 členů. Prvním jejím důvěrníkem byl Šimon Schütz, skladník dráhy.

20. května vtrhla maďarská vojska proti slabě obsazených hranicím československým, zatlačila vojenské sbory čsl. a zmocnila se téměř dvou třetin Slovenska. S velikým úsilím podařilo se v červnu postup maďarských sil zastavit. Spor válečný byl urovnán zakročením států dohodových (Francie, Anglie a Itálie) a Maďaři museli vykliditi československé území, jehož hranice byly 12 června 1919 stanoveny. Těchto bojů na Slovensku zúčastnila se i řada smiřických vojínů (většinou čsl. - italských legionářů) Stanislav Kadidlo, Josef Labík Václav Martínek, František Polák Jan Špryňar, Václav Volt, Jaroslav Zmrzlík a jiní. Někteří byli i na Těšínsku, o které se v té době vedl spor s Polskem.

25. května rozdělen chudým školním dětem smiřickým dar, který poslal rodák smiřický Josef Šmejda, ciselér a zlatník v Trondhjemu v Norsku, totiž 500 norských marek čili Kč 936,15 z radosti nad osvobozenou naší vlasti smiřickým sirotkům.

25. května uspořádal slovenský poslanec Dr. Alois Kolísek ve prospěch "Slovenského srdce” přednášku "Slovensko v písni”. Některé národní písně slovenské zapěl přednášející sám, jiné sl. L. Fridrichová a A. Šamanová z Hradce Králové. Na piano doprovázela sl. Marie Nováková se Smiřic.

4 června darováno bylo školní mládeží smiřickou na státní poklad republiky Československé mincí a předmětu zlatých 81 g, stříbrných 2 183 g a v cizí měně 20 dinarů.

9. června uspořádala místní ordinace sociální demokratické strany veřejnou schůzi žen, níž na námět "Povinnosti ženy v Československé republice” promluvila pí. Křenová z Prahy.

15. června konány první volby za republiky do obecního zastupitelstva a zvoleno za politickou stranu sociální demokratickou 13 (odevzdáno byl pro ní 509 hlasů), čsl. národní demokratickou 6 (236 hlasů), stranu živnostenskou 5 (182 hlasy), čsl. stranu lidovou 4 (164 hlasy) a československou stranu socialistickou 2 (82 hlasy) členové; úhrnem 30 členů obecního zastupitelstva.

16. června vykonána po městě místní organizaci čsl. národních socialistů sbírka pro raněné vojíny v bojích na Slovensku, jež vynesla v celku Kč 1 010,-.

19. - 22. června uspořádala místní jednota sokolská výstavku moravských a slováckých národních krajů.

31. června při volbě představenstva Zvolen byl starostou města Smiřic František Vít, dozorce byl lihovaru, I. náměstkem starosty Bedřich Bartošek, mistr klempířský, II. náměstkem Josef Kněžůrek, správce spořitelny. Do městské rady zvolení: (Teodor Čermák - byl členem obecního zastupitelstva), Jan Filip, dělník František Horák, zámečník, Aloisie Jandová, choď truhláře, Václav Klimeš, zámečník na pile, Václav Kroupa dělník na cukrovaru, Jiří Lefnar, továrník, Karel Pluhař, obuvník. V obecním zastupitelstvu v tomto období zasedali Teodor Čermák (František Fanta, F. Horák, Jindřiška Horáková, ing. Oldřich Chochola, Jan Joneš, Josef Kodyš, Jan Kudr, Josef Kmínek, Václav Martínek, Vojtěch Pácaltt, Zdeňko Pavelka, Bedřich Prokeš, Jan Petera, Č. Rejchrt, Václav Semrád, Josef Škarytka, Šimon Schütz, Františka Šubrtová, Karel Volt a Karel Voltr.

6. července pořádalo Sdružení pokrokových spolků ve Smiřicích veřejný tábor lidu u školy, na němž promluvil Dr. Ad. Dušek z Prahy o Mistru Janu Husovi.

7. srpna usnáší se obecní zastupitelstvo, aby obec zdejší na zřízení hospodářské (rolnické) školy ve Smiřicích, vlastně na adaptaci zámecké budovy pro školu tu určené, potřebné školní zařízení atd., přispěla částkou Kč 30 000.
    Na roční udržovací náklad této školy zavazuje se obec hraditi 25%, 75% zbývajících bude hrazeno okresem. Tento vydržovací příspěvek počítati se bude ze zbylé třetiny vydržovacího ročního nákladu na ca Kč 20 000,- rozpočteného, po úhradě 2/3 zprávou státní; přispěla by tedy obec zdejší na vydržovací náklad ročně Kč 1850,-. Kdyby náklad ten převyšoval rozpočtenou částku Kč 20 000,-, zavazuje se obec na náklad ten přispívati ročně nejvýše částkou Kč 2 000.

7. září založena byla "Dělnická tělocvičná jednota ve Smiřicích n./L.”. Při ustavení čítala 44 členy a prvním jejím starostou zvolen Oldřich Šubrt, sedlář, jednatelem Josef Zmrzlík, náčelníkem Josef Slezák. Cvičební místností byl zpočátku sál Městské dvorany, od prosince 1921 sál u Andrejsků, od září 1923 školní tělocvična.

21. září uspořádalo Sdružení pokrokových spolků ve Smiřicích přednášku Ing. F. Mencla "O spalování mrtvol”.

29. září zemřela sl. Josefa Valášková, jež odkázala místní škole nadaci v částce Kč 6 333,10, jejíchž úroků má se dostati každoročně stejným dílem dvěma nejchudším ze školy vystupujícím žákyním páté třídy zdejší školy.

5. října přednášel v sále Městského hotelu ThDr. Teodor Bartošek "O rozluce církve od státu”.

28. října bylo oslaveno důstojně 1. výročí prohlášení samostatného československého státu. V předvečer státního svátku byla sdruženými stranami pokrokovými sehrána v Městské dvoraně divadelní hra "Psohlavci”, kterou podle románu Al. Jiráska napsal A. Fencl. Hra tato byla opakována ještě 28. října večer a 2. listopadu odpoledne pro mládež.
    28. října odpoledne uspořádán byl před školou tábor lidu, na němž promluvili J. Soukup, spisovatel z Prahy a p. F. Kopecký z Hradce Králové.

30. října usnáší se obecní zastupitelstvo, aby město Smiřice upsalo na půjčku československého státu Kč 50 000,-.

7. listopadu přednášel v Městské dvoraně universitní profesor J. V. Šimák na námět "O Bílé hoře”.

11. listopadu rozešel se "Všeodborový spolek “Havlíček” ve Smiřicích”, založený 23. března 1902, pro nedostatek členstva. Jmění spolku bylo již za světové války věnováno jako podpory rodinám narukovavších členů, vdovám a sirotkům po padlých místních vojínech a Červenému kříži; knihovna spolková věnována nově utvořené Skupině Svazu kovodělníků ve Smiřicích.

15. listopadu likvidovalo Sdružení pokrokových spolků ve Smiřicích a veškeré jmění i inventář věnován byl podle zákona o organisaci kursů lidové výchovy č. 67 ze dne 7 února 1919 nově se tvořící místní osvětové komisi která byla ustavena 18 listopadu 1919. Předsedou jejím byl zvolen Ing. Oldřich Chochola.

22. listopadu pořádala místní Tělocvičná jednota "Sokol” přednášku vrchního inspektora Karla Dvořáka z Prahy na námět “O moravském Slovácku”.

3. listopadu při církevních obřadech pohřbu vrch. poštmistra Al. Schneidra z pošty proti mlýnu, opírají se ho ta dostatečně železné zábradlí Labe, k turbině tekoucího, spadl žák 2. třídy obecné školy zdejší Karel Kvasnička do vody a počal tonouti za velikého úžasu přítomných účastníků pohřbu.
    V rozhodném okamžiku, kdy jednalo se o život tonoucího, skočil Pavel Winternitz, ředitel zdejšího lihovaru, v zimním oděvu oblečen do vody a za pomoci zámeckého stavitele ing. St. Pešiny a jiných chlapce zachránil.
    Pavel Winternitz, osvědčený přítel strádajícím mládeže, sklidil za tento krajně obětavý čin a lidskost všeobecné uznání a pochvalu.
    Obecní zastupitelstvo a smiřické věnovalo zachránci lidského života z vděčnosti čestný pochvalný diplom.

3. listopadu pořádala místní osvětová komise přednášku dr. Antonína Uhlíře na námět "O státě československém”.

Od 4. prosince 1919 do 12. června 1920 podělováno polévkou z darů americké mise každodenně až 145 smiřických dětí.

13. a 14. prosince uspořádala místní Tělocvičná jednota "Sokol” v Městské dvoraně VI. tělocvičnou besedu.

26. - 28. prosince koledou (sbírkou) žactva sebráno po Smiřicích, Zderazi, Holohlavech a v Černožicích - Čáslavkách ve prospěch Masarykovy ligy proti tuberkulóze Kč 517,80.

V roce 1919 založena byla místní skupina Družiny čsl. válečných poškozenců okresním výborem Družiny. Skupina čítala v době ustavení 118 členů (vdov po padlých vojínech a válečných invalidů). Prvním jejím předsedou byl J. Müller ve Smiřicích. Skupina zabývá se výhradně jen jak morální tak hmotnou podporou svých členů.