Rok 1932

Rozpočet obecní na rok 1932 vykazoval tyto úhrnné položky:
   potřebu v částce Kč 424 263,-
   úhradu v částce Kč 287 770,-
   vzniklý schodek Kč 136 493,-
   byl hrazen 45% přirážkou k dani činžovní ze základu daňového Kč 18 507,20 a 200% přirážkou k ostatním daním přímým z daňového základu Kč 64 911,05.

6. ledna konána byla společná schůze zástupců obce Holohlavy a města Smiřic, na níž bylo jednáno o rozdělení odkazu dr. F. Hansy, určeného původně pro stavbu společné nemocnice pro Smiřice a Holohlavy. Odkaz ten podle stavu z 1. ledna 1932 skládá se:
   z pokladní hotovosti Kč 61 896,45,
   z cenných papírů v nominální hodnotě Kč 58 400,-
   z pohledávky za obcí Holohlavy Kč 409,33.
   Rozdělovací kvota stanovena byla: pro Smiřice 60% a pro obec Holohlavy 40%. Obecní zastupitelstva obou obcí vyslovila s tímto ujednáním souhlas a tak ze jmenovaného odkazu obdržela obec Holohlavy částku Kč 40 164,70, zbytek město Smiřice.

18. ledna - 9 dubna 1932 poskytovala Mautnerová obecní kuchyně obědy chudým zdejšího města, mezi nimiž bylo i 91 smiřických chudých dětí.

31. ledna pořádal místní Sbor dobrovolných hasičů přednášku zvěrolékaře Josefa Čecha ze Smiřic na námět "Tuberkulósa lidí a zvířat” se světelnými obrazy.

V lednu a únoru 1932 přeložen byl přejezd přes Malburgovu vlečku v ulici Nievltově u domu p. Františka Jelínka čp. 285. Tato práce konána jako práce nouzová pro místní nezaměstnané.

82. narozeniny presidenta republiky prof. dr. Tomáše G. Masaryka oslaveny byly v našem městě takto:
   4 března byl ze schůze obecního zastupitelstva zaslán panu presidentovi blahopřejný telegram;
   6 března uspořádala místní Dělnická tělocvičná Jednota pod protektorátem místní osvětové komise "Tělocvičnou besídku” s příležitostným proslovem vychovatelem místní DTJ Josefa Hlavy;
   13. března sehrál v Městské dvoraně Vzdělávací a zábavní spolek Osvěta div. hru "Věrní panu prezidentovi”, kterou napsal Pavel Brázda. Režii této hry řídil místní holič Hynek Hanuš.

13. března pořádala místní osvětová komise přednášku okresního zahradníka Špačka z Jaroměře "Ošetřování ovocných stromů”.

Do konce března 1932 musili z nařízení okresního úřadu provésti všichni majitelé ovocných stromů postřik jejich karbolinem proti mšici krvavé, jež se v našich krajích nadmíru rozmnožila.

Na jaře byli pořízeny místním okrašlovacím spolkem pro pohodlí občanstva do parku před školou a do levé aleje stromů na školním hřišti lavičky.

Na jaře přikoupil místní Tenisový klub od Václava Munzara, místního tesařského mistra, pozemek na rozšíření svého dosavadního hřiště a zřídil na něm druhý dvorec (kurt). Aby oba kurty měly dostatečnou výměru, pronajala obec smiřická Tenisovému klubu část svého pozemku (školního hřiště).

7. dubna uspořádána byla ve školní tělocvičně péčí místní Dělnické tělocvičné jednoty veřejná vzpomínková tryzna za + bývalého člena Maffie a prvního ministra školství a národní osvěty republiky Československé senátora Gustava Habrmana, který zemřel 22. března 1932. Pietní proslov, v němž vylíčen život a zásluhy zesnulého o vybudování naší republiky a jejího školství, přednesl učitel František Moník.
   Čest budiž památce zesnulého Gustava Habrmana, který vlastní pílí a příčinlivosti dospěl k vynikajícím hodnostem a velmi činně zasáhl do vývoje naší republiky!

20. dubna 1932 uspořádala místní osvětová komise přednášku inspektora ČSD J. Boudy "Podkarpatská Rus” se světelnými obrazy.

1 května oslaven Svátek práce obvyklým ranním budíčkem městské hudby a odpoledne dvěma veřejnými tábory lidu: na Masarykově náměstí u Malburgovy továrny táborem politické strany komunistické a na prostranství u školy táborem čsl. sociálních demokratů. Na v tomto táboře u školy pronesli slavnostní projevy: učitel František Moník, red. Němec z Prahy a za mládež J. Novotný z Hradce Králové. Téhož dne večer v Městské dvoraně sehrál Dramatický odbor DTJ za režie Josefa Šedý veselohru "Šourkova ženitba” od Ant. Jenne a F. Bartoše.

1. května 1932 ujal se prací, spojených s pořízením pamětní knihy obecní města Smiřic na přání městské rady odborný učitel Petr Zahálka. Prostudoval zápisy, vedené dřívějším městským kronikářem odb. učitelem v. v. Karlem Svatošem, upravil, opravil, doplnil a seřadil je a do konce roku 1932 načisto napsal prvních 40 stránek pamětní knihy. Městským kronikářem byl jmenovaný ustanoven dostatečně ve schůzi obecního zastupitelstva 10. března 1933. - Členy letopisecké komise byli zvoleni ve schůzi obecního zastupitelstva dne 12. srpna 1932 Josef Vychroň, starosta města, Jan Joneš, sedlář a František Moník, učitel.

12. května ustavena byla "Politická organizace strany komunistické ve Smiřicích n./L.”. Při ustavení čítala 36 členů a prvním jejím důvěrníkem zvolen byl Karel Musil, klempířský dělník ve Smiřicích.

22. května uspořádala místní Ochrana matek a dětí na oslavu Svátku matek za spoluúčinkování dětí mateřské školky a místní obecné i měšťanské a holohlavské obecné školy "Dětskou besídku”. Příležitostný proslov přednesla pí. Milada JIrsáková.

26. května uspořádala Liga motoristů republiky Československé - odbočka Jaroměř - Smiřice v rámci celostátního "Dětského dne bezpečnosti” společný výlet se školní mládeží ze Smiřic, Jaroměře a Josefova do Ratibořic u České Skalice. Ze Smiřic zúčastnilo se tohoto odpoledního výletu přes 80 dětí zdejší 4. a 5. tř. obecné školy se svými učiteli.

29. května konalo se ve Smiřicích na hřišti u školy veřejné cvičení XI. okrsku Podkrkonošské sokolské župy Jiráskovy (sokolské jednoty: Černožice, Habřina, Hořiněves, Lejšovka, Předměřice, Rožnov, Semonice, Sendražice, Skalice, Smiřice a Vlkov). Slavnostní průvod vyšel odpoledne ze Šternberkova nábřeží, procházel městem na školní hřiště, kde shromážděné účastníky přivítal starosta města Josef Vychroň, načež starosta XI. okrsku sokolského Jiří Lefnar promluvil o IX. sletě všesokolském, letos v Praze pořádaném Nato následovalo veřejné cvičení. V týž den uspořádána byla v sále u Andrejsků výstava sokolského loutkového divadla.

12. června 1932 konáno za slunného počasí na školním hřišti veřejné cvičení 4. obvodu V. kraje Dělnických tělocvičných jednot. Po dopoledních zkouškách shromáždili se účastníci na Šternberku, odkud odpoledne vyšel slavnostní průvod s hudbou, jenž prošel městem na školní hřiště. Zahajovací proslov přednesl starosta 3. obvodu DTJ Jan Satranský z Plotišť n./L., jménem místní DTJ, politické a odborové organizace přivítal účastníky starosta DTJ Václav Klimeš a o významu DTJ pomluvil J. Homola z Hradce Králové. Nato následovalo veřejné cvičení.

12. června 1932 zemřel na faře Husova sboru CČs farář ThC Josef Mazura. Narodil se ve Vamberku v Orlických horách; po absolvování gymnázia v Rychnově n./Kněž. studoval theologii na Husově fakultě a v koleji CČs v Praze po vysvěcení na kněze byl v srpnu 1928 ustanoven farářem v Klatovech, odkud z důvodu zdravotních žádal o místo faráře Smiřicích, kde také byl od 1. března 1929 ustanoven. Svou prací, svědomitostí a svým utrpením získal si úcty a lásky všech příslušníků i všech, kdo přišli s ním do styku. Marně hledal úlevy v sanatoriu jablunkovském. Podlehl zhoubné plicní tuberkulóse ve věku 28 let právě v den výročí úmrtí I. patriarchy CČs dr. K. Farského a úmrtí štědré dárkyně Aloisie Lefnarové.
   Pohřeb jeho se konal za nebývalé účastí kněžstva z širokého kraje s biskupem St. Kordulou v čele a za ohromné účasti školního žactva, příslušníků CČs i celé veřejnosti se Smiřic i dalekého okolí 15. června z Husova sboru do krematoria v Pardubicích.

5. července pořádala místní osvětová komise za spoluúčastí okolních obcí na Chlomku u Habřiny oslavu památky Mistra Jana Husa. Slavnostní řeč proslovil odborný učitel Slávek Semrád z Plotišť n./L.

8. července o 1 12 hod. v noci vznikl na půdě domku čp. 96 firmy R. Čeřovský ve Smiřicích oheň, který byl záhy uhašen. Zničena pouze část střechy.

9. července darovala Městská Spořitelna Smržická městu Smiřicům auto - kropící stříkačku od firmy J. Vystrčil a syn v Telči v ceně Kč 80 000,-., jež městem dána byla místnímu Sboru dobrovolných hasičů k používání. Mimo to bude používána i městem ke kropení ulic, čímž bude zlepšena i hygiena města. Auto - kropící stříkačka umístěna je ve zvlášť k tomu upravené místnosti v hasičské zbrojnici.

17. července 1932 slavil Sbor dobrovolných hasičů ve Smiřicích 50 let svého trvání (založen byl 22. června 1882). V rámci této oslavy konány byly:
   a) dopoledne v Městské dvoraně za účasti četných hostí cizích i místních slavnostní valná hromada, při níž obdrželo 14 členů Sboru čestné uznání za dlouholetou obětavou a záslužnou činnost hasičskou; byli to členové: Václav Vít (členem Sboru 50 let, obdržel zlatou záslužnou medaili se svazovým diplomem), Karel Vácha (členem Sboru 40 let, obdržel stříbrnou medaili a diplom Zemské jednoty, za služby 20-25leté obdrželi od Sboru diplom: Josef Brouček, Josef Hemelík, Josef Hloupý, František Hnik, Eduard Karpíšek, Josef Kudr, František Nejman, Antonín Ramba, Josef Sychrovský, Václav Šimera st., František Škop a Oldřich Šubrt;
   b) odpoledne slavnostní průvod od Pácaltových městem na Masarykovo náměstí, kde bylo provedeno požární cvičení sborů: Černožice, firmy Ed. Ad. Malburg a místního sboru dobrovolných hasičů, při čemž poprvé použito též nové automobilové stříkačky;
   c) po skončení požárního cvičení koncert v zámeckém parku, jenž však byl přerušen bouří s prudkým a delší dobu trvajícím deštěm. Slavnost dokončena pak v Městské dvoraně.

27.- 28. srpna pořádána byla zahradnictvím firmy Ed. Ad. Malburg a syn v Městské dvoraně V. výstava 300 druhů jiřin a 150 druhů růží, kterou navštívilo přes 500 účastníků. Výtěžek Kč 357,- věnován jako obvykle na vánoční nadílku místním chudým.

17. a 18. září konány v našem městě podobně jako po celé republice oslavy 100. výročí narozenin dr. Miroslava Tyrše. Domy byly ozdobeny četnými prapory. O významu tohoto jubilea byla poučena i mládež ve škole. V sobotu večer 17. září uspořádala jednota sokolská za účasti místních korporací lampionový průvod od hotelu Andrejsek nad nádraží na t. zv. “starou” cihelnu, kde byl zažehnout vzpomínkový oheň. Při něm promluvil k velmi četně shromážděným účastníkům odb. učitel Jan Černý o dr. Mir. Tyršovi. Pietní tato slavnost ukončena zapěním státní hymny.
   V neděli 18. září uspořádala místní sokolská jednota u Andrejsků výstavu obrazů, pojících se k Tyršovu životu a dílu, jež byla zpestřená i výstavou jiřin, kterou z ochoty uspořádal místní zahradník Josef Jech. Výstavu tuto zhlédli četní návštěvníci z města i okolí.
   V týž den (v neděli 18. září 1932) odpoledne prošel slavnostní průvod se státní vlajkou v čele a městskou hudbou městem od Pácaltových k novému labskému mostu. V průvodu šli: starosta města Josef Vychroň, členové městské rady a obecního zastupitelstva, legionáři v krojích, místní Sbor dobrovolných hasičů, Národní jednota střelecká, Tělocvičná jednota Sokol a j.
   Slavnost zahájila hudba zahráním státní hymny. Nato promluvil odb. učitel Jan Černý o činnosti dr. Miroslava Tyrše, načež starosta města Josef Vychroň po krátkém proslovu pojmenoval nový labský most mostem dr. Miroslava Tyrše. Pak byly přestřiženy stuhové pásky most uzavírající a pochůzkou přes most slavnost ukončena.

18. září odpoledne asi o 5. hodině strhl se prudký vichr, provázený krupobitím a vydatným lijavcem. V městě strhl na několika místech prapory, zlámal jejich žerdi a potrhal látku. Vodu nestačily odpadové kanály pojmout.

23. října 1932 1 8 hod. o ranní byl vikářem královédvorským dp. Vaňkem před zvonicí v Holohlavech vysvěcen spolu s 3 jinými (2 pro kostel holohlavský 1 pro filiální kostelík na Chlomku) nový zvon pro zámeckou kapli ve Smiřicích. Odpoledne vyšel průvod od děkanství v Holohlavech s hudbou do Smiřic podle Pácaltových. Zvon byl vezen na voze. Průvod vedl dp. děkan Solnička z Jaroměře. V zámeckém nádvoří u kaple přednesla žačka Doležalová příležitostnou báseň a pan děkan jaroměřský měl k věřícím promluvu. Nato v zámecké kapli konána pobožnost. Mezitím nový zvon byl tažen po schodech do hořejších pater a teprve odtamtud byl vyzdvižen řetězovým kladkostrojem na zvonici. Upevněn byl na věži po 5. hod. odpol. a ponejprv slyšen byl jeho hlas na zkoušku o 1 6 hod. odpol. První řádné zvonění všemi zvony bylo o večerním klekání téhož dne před 1 6 hod.
   Nový tento zvon ulila firma R. Maňoušek, Brno - Husovice. V průměru měří 77 cm, váží 275 kg a vyžádal si nákladu Kč 5 066,60, což hrazeno bylo sbírkami, k tomu účelu pořádanými.
   Na zvonu jsou tyto nápisy: "Zdravás Maria, milosti plná” a "Co válka vzala, láska věřících dala”. Zvonem tímto nahrazen zvon "poledník” s obrazem Panny Marie z roku 1755, který byl použit za světové války k účelům válečným.

28. října oslaveno bylo důstojně 14. výročí prohlášení státní samostatnosti. Město bylo vyzdobeno prapory a státními vlajkami. V ranních hodinách procházel městem obvyklý ranní budíček městské hudby. Odpoledne sehráno v sokolském loutkovém divadle u Andrejsků slavnostní představení hry F. Zemana "Do Prahy za presidentem”. Večer uspořádala místní osvětová komise v Městské dvoraně slavnostní akademií, při níž účinkovaly školní dítky (melodram "Česká pohádka”) smíšený sbor Pěvecké jednoty Hanka, cvičící členstvo a Dorost místní Dělnické tělocvičné jednoty, městská hudba a Dramatický obor DTJ sehrál veselý obrázek ze selského života o 1 jednání "Dědeček to rozhodl” od Toni Labuti. Příležitostný proslov pronesl odb. učitel Petr Zahálka.

13. listopadu 1932 uspořádala místní Národní jednota střelecká pohostinské vystoupení Dramatického sdružení “Máj” z Jaroměře, které v Městské dvoraně sehrálo div. hru “Osudný taneček panny Márinky” od R. Maříka.

20. listopadu uspořádala místní tělocvičná jednota Sokol v Městské dvoraně odpoledne pro mládež, večer pro dospělé XIV. tělocvičnou besedu. Slavnostní její představení konáno jako závěr oslav 100. výročí narozenin dr. Miroslava Tyrše v našem městě pořádaných. Přednášku na námět "Tyršův odkaz” přednesl lektor Karlovy univerzity v Praze prof. dr. Jan Hořejší z Hradce Králové.

11. prosince odpoledne uspořádala místní Dělnická tělocvičná jednota v Městské dvoraně "Dětský dýchánek”, spojený s dětskou nadílkou.

Před vánoci věnovala městská Spořitelna Smiřická Kč 12 000,- ve prospěch vyvařování v Mautnerově obecní kuchyni pro místní nezaměstnané.

21. prosince uspořádala místní Jednota divadelních ochotníků Jirásek pohostinské vystoupení Dramatického odboru Sokola "Vrchlický” z Jaroměře, který v Městské dvoraně sehrál div. hru "Sestřičky u sv. Panny Kláry” od Josefa Haise Týneckého.

24. prosince na Štědrý den odpoledne bylo zasedací síni městské radnice z příjmů chudinské komise obecní poděleno 63 dětí místní mateřské, obecné a měšťanské školy prádlem, šatstvem, obuví a potravinami. Rovněž řada starých a chudých příslušníků smiřických byla péčí obecní chudinské komise v tento den věcnými potřebami obdarována.

25. prosince sehrála místní skupina Masarykovy letecké ligy za režie Duškovy a Ceralovy div. představení hry "Čky u sv. paní Kláry” od Josefa Haise Týneckého.

26. prosince sehrála místní Jednota divadelních ochotníků Jirásek za režie Františka Pfeifra veselohru "Konto X” od Rud. Bernauera a Rud. Oesterreichra.

V roce 1932 uspořádala místní tělocvičná jednota Sokol mimo zmíněné již okrskové veřejné cvičení dne 29. května, oslavy Tyršovy ve dnech 17. a 18. září, a XIV. tělocvičnou besedu 20. listopadu, též několik jiných významných podniků, z nich třeba vyjmenovati zvláště:
   15. ledna vzpomínkovou tryznu za vynikajícího člena Revoluční Maffie a starostů československé obce Sokolovské dr. Josefa Scheinera, který 11. ledna 1932 zemřel ve věku 71 let. Tryzna byla pořádána v sále u Andrejsků za veliké účasti zástupců města, místních spolků a korporací, zástupců sokolských jednot XI. okrsku Podkrkonošské sokolovské župy Jiráskovy (XI. okrsek sokolský byl spolupořadatelem) a občanstva. Vzpomínkový projev pronesl odb. učitel Jan Černý.
   Budiž tomuto čelnému pracovníku národnímu a státnímu věčná čest!
   b) 20. února pořádanou v sále u Andrejsků veřejnou besídku "O sokolských sletech” s přednáškou odb. uč. Petra Zahálky na týž námět se světelnými obrazy.
   c) 19. března I. a 12. listopadu II. loutkový kabaret pro dospělé, pořádané u Andrejsků na sokolském loutkovém divadle.
   d) Sokolský biograf promítal v roce 1932 celkem 46 filmů (skoro z vesměs zvukových), z nichž bylo 16 českých, 5 dětských a 4 kulturní.
   e) Sokolovské loutkové divadlo "V Kašpárkově říši” sehrálo v roce 1932 úhrnem 15 představení, z nichž 13 pro mládež a 2 pro dospělé. Úhrnná účast činila 3 532 návštěvníků, průměrná návštěva 235 osob.

Rok 1932 byl poměrně teplý a suchý. Abnormálně teplý byl měsíc září, nejchladnějším poměrně měsíc březen. Nejvíce srážek spadlo v měsíci květnu, nejméně v prosinci. Sněžilo se málo a souvislá sněhová pokrývka se udržela jen velmi krátkou dobu.

31. prosince 1932 je katastrální rozdělení půdy ve Smiřicích rozvrženo takto:
   Výměra plochy:
   rolí - 147 ha / 95 a / 34m2
   luk - 75 / 89 / 71
   zahrad - 25 / 31 / 45
   pastvin - 5 / 29 / 35
   lesů - 4 / 36 / 01
   zastavěné - 16 / 52 / 39
   neplodné - 0 / 16 / 62
   dani nepodrobené - 31 / 05 / 63
   Souhrn - 306 ha 56 a 50 m2
   tvoří celkovou rozměru katastru města Smiřic.
   (Viz “Úvod” k I. dílu Pamětní knihy města Smiřic str. 18!)