Rok 1933

Rozpočet obecní na r193 vykazoval tyto úhrnné položky:
   potřebu v částce Kč 415 968,-,
   úhradu v částce Kč 291 294,-,
   a vzniklý schodek Kč 124 674,-
   byl hrazen 45% přihláškou k dani činžovní ze základu daňového Kč 39 484,- a 200% přirážkou k ostatním daním přímým přirážkám podrobeným z daňového základu Kč 53 453,-.

Všeobecná hospodářská krize v nadbytku výroby a nedostatku odbytu, jež postihla počátkem let třicátých současného století víceméně všechny státy evropské i jiné díly světa, neušetřila svými důsledky ani naši republiku. Jeví se ponejvíce ve vzrůstu nezaměstnanosti dělnictva ve větších průmyslových střediscích. Tento vzrůst nejlépe lze posoudit v číslicích:
   V celé Československé republice bylo u zprostředkovatelem práce (Švihálek Zemské centrály práce) přihlášeno:
   28. února 1931 - 343 972 osoby
   31. března 1932 - 633 907 osob
   28. února 1933 - 920 182 osoby
   (Uvedená čísla udávají nejvyšší počtu nezaměstnaných v tom kterém roce.
   Ve Smiřicích u městského úřadu bylo přihlášeno:
   1. října 1931 - 36 osob nezaměstnaných
   1. ledna 1932 - 58 osob nezaměstnaných
   1. dubna 1932 - 34 osob nezaměstnaných
   1. ledna 1933 - 56 osob nezaměstnaných
  

Na pokyn okresního úřadu ve Dvoře Králové n./L. vykonána byla dne 6. ledna 1933 veřejná sbírka ve prospěch nezaměstnaných, jež vynesla Kč 4 237,80 v hotovosti a v naturáliích: 57 kg mouky, 775 kg brambor, 200 kg uhlí a různé obnošené šactvo, prádlo a obuv. K výkonu této sbírky ustaven byl Místní pomocný sbor pro péči o strádající nezaměstnané.
   Peněz bude použito na mzdy dělnické za práce nouzové, které obec podnikne v nejbližší době. Naturálie byly rozděleny: brambory a uhlí po 50 kg, šaty, prádlo a obuv podle potřeby nezaměstnaných.

7. ledna 1933 napadl první sníh, který v týdnu nato nezaměstnaní z ulic našeho města odklízeli. Za tuto práci vyplaceno bylo Kč 867,50 z výtěžku sbírky pro nezaměstnané 6. t. m. konané.

16. ledna - 28 března byla v činnosti Mautnerova obecní kuchyně, v níž se vyživovalo kromě místních chudých též na 90 dětí místních škol. Výbor místní Spořitelny Smiřické věnoval ve prospěch vyvařování pro místní nezaměstnané částku Kč 12 000,-.

18. ledna pořádala Státní rolnická škola a Zemědělská poradna ve Smiřicích spolu s různými rolnickými organizacemi v sále Městské dvorany celodenní drůbežnický kurs s přednáškami dr. ing. M. Kuklové - Prumlířové, M. Štulíkové, ředitelky hospodyňské školy ve Stěžerách a Jana Prokše, rolníka z Černilova. Po přednáškách promítány byly zemědělské filmy. Účast zájemníků byla veliká, sál byl plně obsazen.

Od 1. února 1933 byl přijat od obce třetí policejní strážník a v důsledku toho zrušena byla 2 místa dosavadních ponocných, jejichž službu zastávají od 10 února t. r. střídavě policejní strážníci.

4. února 1933 usneslo se obecní zastupitelstvo v Rodově o přeškolení státního cukrovaru a dvoru Zderaz (obě na katastru obce Rodov) od Smiřic k obci Rodovu, která vlastní školní budovu s dostatkem místa a zavazuje se zříditi chodník ze Zderaze do Rodova a postarati se ho stravování chudých žáků. Obecní zastupitelstvo ve Smiřicích ve chůzi 28. dubna 1933 nečiní proti přeškolení námitek s podmínkou, že rodiče dítek budou s tím souhlasiti. (Školními úřady přeškolení toto nepovoleno.)

5. - 6. února 1933 uspořádala Sekce mládeže sociální demokratické v sále hostince "Na lednici” veřejné přístupnou výstavku "Hrůzy války”, při níž vystaveno bylo na 400 různých obrázků, které ukázaly návštěvníkům hrůzy z poslední světové války.

19. února uspořádala místní Jednota div. ochotníků "Jirásek” v Městské dvoraně na počest třicetileté ochotnické činnosti pí. Milady Jirsákové moderní hru "Právo na hřích” od Viléma Wernera. Režie: František Pfeifer, scéna: Hynek Hanuš. Jubilantce blahopřáli: jménem Jiráskova okrsku ÚMDOČ (sídlo v Náchodě) Josef Jizba, přednosta důchodkového kontrolního úřadu v Úpici a pokladník jmenovaného okrsku ÚMDOČ a odevzdal jí od okrsku diplom, jménem pořádající jednoty "Jirásek” Adolf Novák, jenž jí odevzdal též vavřínový věnec s věnováním na stuhách.

28 února uspořádala místní Pěvecká jednota "Hanka” v Městské dvoraně přátelský večer s pěveckým programem. Účinkoval mužský i smíšený sbor pořádajícího spolku.

83. narozeniny prezident republiky prof. dr. Tomáše G. Masaryka byly v našem městě oslaveny takto:
   5. března uspořádala místní Dělnická tělocvičná Jednota v hostinci "Na lednici” besídku dorostu a žactva, na níž o oslavenci promluvil prof. J. Koďousek z Hradce Králové.
   5. března se hrálo Sokolovské loutkové divadlo u Andrejsků slavnosti představení, na jehož pořadu byla i scéna dr. Jana Hořejšího “7. březen”.
   7. března uspořádaly sdružené místní spolky: Pěvecká jednota Hanka, Jednota div. ochotníků Jirásek a Tělocvičná jednota Sokol v sále u Andrejsků veřejnou oslavu, na níž o prezidentu republiky dr. T. G. Masarykovi promluvil odb. učitel Jan Černý. Při této slavnosti zazpívány byly Pěveckou jednotou Hanka příležitostné sbory, předneseny vhodné kapitoly o životě oslavencově, zahrána státní hymna a promítnout film "Krásy našeho domova”.

26. března sehrála místní Jednota divadelních ochotníků Jirásek v Městské dvoraně za spoluúčinkování členů Jednoty div. ochotníků Klicpera z Hradce Králové sl. Máni Kofránkové a Václava Válko za režie Adolfa Nováka idylický obrázek dvou dívčích srdcí "Pohár” od Lili Bubelové.

Na jaře upraveno péči místního Okrašlovacího spolku prostranství u školní budovy: pozemek na severní straně školy na místě dřívější obecních stodol, park před školou, hřiště a pozemek před Masarykovým domem sociální péče u obecního činžovního domu.

2. dubna konalo svou ustavující valnou hromadu “Společenstvo krejčí ve Smiřicích”, jež vzniklo oddělením krejčích ze všeobecných živnostenských společenstev v Černožicích, Hořiněvsi a ve Smiřicích. Při ustavení čítalo toto společenstvo 28 členů a prvním předsedou zvolen byl Jindřich Krejčí, pánský a dámský krejčí ve Smiřicích.

4. dubna 1933 byla městu Smiřicům Zemským úřadem v Praze vrácena zamítnutá žádost o zrušení ročního příspěvku obce Smiřic Kč 100,- místnímu zámeckému kaplanu podle znění nadační listiny. (Viz zápis země 5 října 1927!)

17. dubna sehrála místní Jednota div. ochotníků Jirásek v Městské dvoraně veselohru Olgy Scheinpflugové "Okénko”. Režii měl František Pfeifer, scénickou výpravu Hynek Hanuš.

23. dubna uspořádala místní Pěvecká jednota Hanka v jídelně Městského hotelu přednášku prof. J. Masopusta z Chrudimě o zpěvu, spojenou s praktickými ukázkami nacvičování sborových písní.

28. dubna usneseno obecním zastupitelstvem smiřickým k ustění památky před 10 lety zemřelého dr. Aloise Rašína, prvního ministra financí republiky Československé přezvati dosavadní třídu Liebigovu na třídu Rašinovu.

Svátek práce bylo v letošním roce oslaven takto: 30. dubna v předvečer svátku sehrál v Městské dvoraně Dramatický odbor místní Dělnické tělocvičné jednoty za režie Jaroslava Ládra div. hru Boženy Vodičkové - Olšovské "Dozněla píseň Mamičko, mámo”.
   1. května v ranní hodinách procházel městem " budíček” městské hudby kapelníka Františka Čertnera a odpoledne se konaly 2 veřejné tábory lidu:
   a) před školou tábor politické strany čsl. sociální demokratické, na němž promluvili: za místní organizaci Jan Filip, slavnostní řečník poslanec Rudolf Chalupa, za V. kraj Dělnických tělocvičných jednot Plíhal, za mládež sociálně demokratickou J. Novotný;
   b) na Masarykově náměstí tábor polit. strany komunistické.
   1. května večer se hrálo v Městské dvoraně Dělnické divadlo Hradec Králové, odbočka Smiřice div. hru M. Čebišové "Říkej mi papá” za režie Vaškovy.

14. května na oslavu Svátku matek uspořádala Čsl. ochrana matek a dětí ve Smiřicích v Městské dvoraně odpolední dětskou besídku za účinkování mládeže školy rodovské, holohlavské, dítek mateřské školky a členek Dorostu Čsl. Červeného kříže při měšťanské škole ve Smiřicích. Dopoledne byly jako obvykle prodávány mládeží po městě jabloňové květy. Výtěžek obou podniků připadl místní Ochraně matek a děti.

28. května 1933 uspořádala Liga čsl. motoristů, skupina Jaroměř - Smiřice v rámci Dětského dne bezpečnosti výlet školního žactva ze Smiřic a Jaroměře na bojiště z roku 1866 na Chlumu u Sádové. Odpoledního výletu se zúčastnily 92 děti smiřické obecné školy s průvodci. Podnik splnil svůj úkol: poskytnouti dětem zábavy a radosti a poučiti je o rozumném chování k motoristům.

28. května uspořádala místní Národní jednota střelecká pohostinské vystoupení Dramatického sdružení Máj z Jaroměře, které v Městské dvoraně sehrálo veselou revuální hru J. Armanda a J. Baldy “U sv. Antoníčka”.

Na jaře r. 1933 byl vypsána 5% státní půjčka práce republiky Československé, na níž bylo prostřednictvím místních peněžních ústavů Spořitelny Smiřické, Okresní záložny hospodářské - filiálka ve Smiřicích a Živnostenské záložny celkem Kč 802 900,-. Město Smiřice upsalo na tuto půjčku Kč 50 000,-. Mimo to státní zaměstnanci všech kategorií upsali na tuto půjčku práce úpisy prostřednictvím poštovního šekového úřadu (splátkovým řízením).
   Půjčka práce byla vypsána proto, aby výtěžku jejího mohlo býti použito k zahájení potřebných větších investičních prací a zmenšena tak nezaměstnanost velkého počtu obyvatelstva.

27. června uspořádala místní Osvětová komise na památku 50. výročí smrti pietní vzpomínku na +MUDr. Ot. Jedličku, městského lékaře, spisovatele a vlastence českého ve Smiřicích. (Bližší údaje o něm viz v I. díle Pamětní knihy města Smiřic str. 159 - 163!) . Toho dne večer o 7. hod. shromáždili se účastníci (mládež školní i dospělí) před městskou radnicí a v průvodu šli městem na místní hřbitov. Na rov MUDr. Ot. Jedličky byl položen vavřínový vědec a zapálen byl řecký oheň. Mužský sbor místní Pěvecké jednoty Hanka zapěl příležitostné sbory a vzpomínkové proslovy přenesli starosta města Josef Vychroň a státní obvodní lékař MUDr. Alois Zlámalík.
   Ve výkladu knihkupce Adolfa Mahlera byla pečlivě uspořádána výstavka památek: spisů, obrazů a j., připomínající činnost +MUDr. Ot. Jedličky.

5. července uspořádala místní osvětová komise za spoluúčasti okolních obcí na Chlomku u Habřiny oslavy památky Mistra Jana Husa. V podvečer shromáždili se účastníci ze Smiřic před radnicí, odkud vyšel průvod městem za doprovodu městské hudby k Pácaltovým a odtud přes Holohlavy na Chlomek, kamž se dostavili účastníci i z okolních obcí. Zde za soumraku přivítal velmi četné účastníky tábora starosta obce Habřiny. Pěvecký sbor církve československé zapěl příležitostné sbory, načež slavnostní řeč o Mistru Janu Husovi proslovil evang.-českobrat. farář F. B. Kašpar ze Semonic. Tábor byl zakončen státní hymnou a za zpěvu písně “Hranice vzplála” byla zažehnuta vysoká vzpomínková hranice.

Na počátku července roku 1933 byly ve východní části naší republiky velké deště, které způsobily na Podkarpatské Rusi zhoubné zátopy. Zejména obec Výtok byla zaplavená vodou a většina domů byla vodou zničena. Na pomoc obyvatelům výtoku vypsal Čsl. Červený kříž po celém státě sbírky, na něž město Smiřice přispělo Kč 200,-.

V červenci 1933 zboural zdejší sklenář Josef Stránský dřevěnou chalupu čp. 32 s lomenicí, na níž byl nápis: "Bože, žehnej tomu domu, an vystavěl jsem nevím komu. Pobudu tu na krátký čas, odkud jsem přišel, musím tam zas. Když se s tím světem rozloučím, duši moji Bohu poroučím …” Ubyla tím opět stará dřevěná chaloupka, jichž máme ve Smiřicích již velmi poskrovnu. Na její místě postaven byl ještě v létě 1933 zděný domek.

29. července v sobotu odpoledne po 3. hodině od západu provázeny silným větrem připluly nad Smiřice husté mraky, z nichž spustilo se asi 1/4 hodiny trvající krupobití (kroupy velikosti asi lískových, některé až vlašských ořechů) a delší dobu trvající déšť. Kroupy způsobily mnoho škod v zahradách a na polích, kde v několika parných dnech, sobotě předcházejících, nastaly již žně.

27. srpna účinkoval mužský a smíšený sbor zdejší Pěvecké jednoty Hanka při slavnosti odevzdání nové školní budovy v Holohlavech veřejnosti, kdež zapěl příležitostné sbory ("Věno” od B. Smetany a "Svojí k svému” od K. Bendla). Stavbu této nové školy provedl Václav Volt, stavitel ve Smiřicích. (Škola v Holohlavech byla zřízena již dobách dávných a je nejstarší školou v celém okolí. Do ní docházela mládež i se Smiřic. Škola ve Smiřicích byla zřízena v roce 1789.

30. srpna - 6. září hostoval ve Smiřicích v Městské dvoraně potomek praotce českých loutkářů Matěje Kopeckého, národního buditele, Karel Kopecký, jenž zahrál tu řadu starých loutkových her. Divadlo pěkně zařízené a krásná hra 80 cm vysokých loutek i recitace přivábily velmi četné obecenstvo z řad mládeže i dospělých. Skoro vždy byl sál prostorné dvorany plně obsazen.

3. září byla po dvou letech konána supperkollaudace Masarykova domu sociální péče.

3. září konány byly na školním hřišti a jeho okolí lehkoatletické závody DTJ. Příležitostný proslov pronesl K. Matyáš z Plotišť n./L.

Pro případné porovnání cen jednotlivých potřeb v dobách dřívějších a pozdějších udány jsou následující části jejich ceny ke dni 13. září 1933:
   Ceny o týdenním trhu téhož dne:
   máslo 1 kg - Kč 16,- až Kč 18,-
   tvaroh 1 kg - Kč 3,-
   vejce jeden kus Kč -,55 až Kč -,60
   husy jeden kus Kč 40,- až Kč 45,-
   kachny jeden kus Kč 18,- až Kč 20,-
   kuřata jeden pár Kč 17,- až Kč 20,-
   Hrušky 1 kg Kč -,80 až Kč 3,-
   švestky zdejší 1 kg - Kč 2,80 až Kč 3,-
   jablka 1 kg - Kč 2,- až Kč 2,50

Ceník jiných denních potřeb:
   mouka O 1 kg Kč 2,80
   mouka hladká 1 kg - Kč 2,60
   mouka krmná 1 kg - Kč 1,20
   šrot kukuřičný u 1 kg - Kč 1,50
   šrot ječný 1 kg - Kč 1,50
   hrách obyčejný 1 kg - Kč 2,80
   hrách loupaný 1 kg - Kč 4,50
   hrách zelený 1 kg - Kč 2,80
   čočka moravská 1 kg - Kč 4,20
   fazole bílé 1 kg - Kč 2,80
   kroupy velké 1 kg - Kč 2,80
   kroupy střední 1 kg - Kč 3,60
   kroupy malé 1 kg - Kč 4,-
   krupice pšeničná 1 kg - Kč 3,-
   rýže skleněná ("Standard”) 1 kg - Kč 2,80
   rýže obyčejná ("Burma”) 1 Kg - Kč 2,-
   jáhly 1 kg - Kč 2,50
   sůl kuchyňská 1 kg - Kč 2,-
   sůl prešovská 1 kg - Kč 3,-
   sůl dobytčí 1 kg - Kč 1,-
   cukr kostkový 1 kg - Kč 6,30
   cukr homolový 1 kg - Kč 6,30
   cukr práškový 1 kg - Kč 6,20
   cukr krystalový 1 kg - Kč 6,-
   cikorie Lefnarova "Irča” 1 kg - Kč 6,80
   žitná káva 1 kg - Kč 2,50
   káva pražená 1 kg - Kč 40,- až Kč 56,-
   kakao 1 kg - Kč 16,-
   čokoláda k vaření 1 kg - Kč 14,-
   margarín (umělý tuk) 1 kg - Kč 13,-
   mýdlo jádrové 1 kg - Kč 4,50 až Kč 7,-
   mýdlo terpentýnové 1 kg - Kč 7,- až Kč 7,50
   soda kusová 1 kg - Kč 1,-
   líh denaturovaný 1 l - Kč 5,-
   petrolej 1 l - Kč 1,80
   ocet tabulový 1 l - Kč 3,-
   ocet vinný 1 l - Kč 3,60
   mléko 1 l - Kč 1,60
   smetana 1 l - Kč 8,-
   chléb (žitný) 1 kg - Kč (údaj nebyl vyplněn - pozn. P.)
   housky, rohlíky 1 kus - Kč,-20

Ceny masa:
   vepřové 1 kg - Kč 12,- až Kč 14,-
   maso hovězí 1 kg - Kč 10,- až Kč 12,-
   maso telecí 1 kg - Kč 10,- až Kč 12,-
   maso skopové 1 kg - Kč 8,- až Kč 12,-
   lůj 1 kg - Kč 8,- až Kč 10,-
   sádlo syrové 1 kg - Kč 13,-
   sádlo převařené 1 kg - Kč 16-
   pražská šunka 1 kg - Kč 35,-
   pražský salám 1 kg - Kč 12,- až Kč 18,-
   uzenky jeden kus - Kč -,70
   párky jeden kus - Kč -,80

Ceny paliva:
   dříví měkké 1 m prostorový Kč 40,- až Kč 55,-
   dříví tvrdé 1 m prostorový Kč 60,- až Kč 80,-
   dříví měkké řezané 1q - Kč 15,-
   palivová kola Kč 4,- až Kč 4,50
   uhlí hnědé 1q - Kč 18,- až Kč 20,-
   uhlí hnědé Smolné 1q - Kč 25,- až Kč 28,-
   uhlí černé 1q - Kč 28,- až Kč 35,-

Elektrická energie:
   světelná 1 Kwhod. Kč 3,20
   motorová 1 Kwhod. Kč 2,-

Cena plodin podle plodinové burzy stanovená ke dni 13 září 1933 k nákupu:
   pšenice tvrdá kvalitní, váha 1hl 84 kg: 1q 132,- až Kč 133,-
   …

Ceny stavebního materiálu (stavebních hmot):
   cihly obyčejné na státní cihelně ve Smiřicích tisíc kusů Kč 235,-
   cihly kanálky ve státní cihelně ve Smiřicích tisíc kusů Kč 290,-
   obyčejné tašky ve státní cihelně ve Smiřicích tisíc kusů Kč 350,-
   drážkové tašky hliněné (francouzské) tisíc kusů Kč 400,-
   vápno kusové 1q - Kč 22,-
   vápno prašné (firma Ed. Ad. Malburg) 1q - Kč 13,-
   písek říční (na místě u řeky) 1 m3 - Kč 16,- až Kč 17,-
   písek kopaný (ve státní cihelně Smiřice) 1m3 - Kč 11,- až Kč 12,-
   cement (prodejní cena ve Smiřicích) 1q - Kč 36,-
   …

13. září 1933 ve Smiřicích je:
   12 hostinců a výčepů lihovin a 6 prodejen tabáku.

Od 1. září 1933 byly na zdejší měšťanské škole pro značný počet zapsaného žactva zemskou školní radou v Praze zřízeny pobočky při všech 3 postupných třídách (na škole obecné bylo ve školním roce 1933-34 pět tříd, na měšťanské šest tříd (a proto bylo nutno pro nedostatek místa ve školní budově umístiti 1. třídu obecné školy v budově Masarykova domu sociální péče čp. 347 v upravené přízemní místnosti učebny mateřské školky, jež omezena byla pouze na místnost jedinou t. zv. hernu. Při tomto opatření byly zřízeny též potřebné nové záchody v přízemí této budovy. 1. třída obecné školy přestěhovala se do jmenované místnosti 25. září 1933 a bude zde umístěna jen na přechodnou dobu, t.j. do konce školního roku 1933 - 34.

4. října uspořádala místní tělocvičná jednota Sokol v sále u Andrejsků vzpomínkou besídku na význačné legionářské pracovníky +plukovníka Josefa Jiřího Švece a podplukovníka Karla Vašátka, jejichž ostatky byly v posledních minulých dnech převezeny z Ruska do vlasti a uloženy v Památníku odboje v Praze. Vzpomínkový proslov pronesl učitel zdejší obecné školy a štábní kapitán ruských legií Josef Rezek. Dodatkem byla připojena i přednáška odb. učitele Petra Zahálky "Loutky jindy a nyní” se světelnými obrazy.

21. října pod čís. 2130 došlo zdejšímu městskému úřadu konečné rozhodnutí krajského soudu civilního v Praze, odd. XVIII. ze dne 7. února 1933 č.j. 705/33 zd. o přídělu části pozemků státního velkostatku Smiřice zdejším zájemcům. Scizitelem pozemku je: Státní pozemkový úřad v Praze. Nabyvatelé a ceny jsou uvedeni v přídělové listině. (Viz 1. výtisk usnesení Okresního soudu v Jaroměři, odd. IV. ze dne 11. srpna 1932 v archivu města Smiřic pod čís. 2130 uloženého!)

28. říjen, den 15. výročí prohlášení státní samostatnosti oslaven byl obvyklým ranním budíčkem městské hudby a o 9. hod. dopoledne průvodem školního žactva i občanstva s hudbou na Masarykovo náměstí. Zde shromážděné uvítal starosta města Josef Vychroň, načež slavnostní řeč přednesl učitel zdejší obecné školy Josef Rezek. Proslov byl zakončen slibem školní mládeže věrnosti republice Československé a jejímu symbolu: státní vlajce, která byla vztyčena na zvlášť k slavnostním příležitostem nově zbudovaném stálém dřevěném stožáru na Masarykově náměstí. Nato zahráno byla státní hymna a po doslovu starosty města byla tato slavnost ukončena. Následoval pak promenádní koncert městské hudby.
   Odpoledne vypravilo sokolské loutkové divadlo v sále u Andrejsků slavnostní představení Soběslava Marianiho hry "Kašpárek v legiích”.
   Večer uspořádána byla v Městské dvoraně slavnostní akademie, čímž oslavy, jež pod protektorátem městské rady pořádala místní osvětová komise, byly skončeny.

5. listopadu 1933 uspořádána byla v našem městě (podobně i v celém státě) veřejná Národní letecká sbírka má na doplnění našeho vojenského letectví, jež po doplnění městem vynesla Kč 4 000,-. Na týž účel věnovala později místní Spořitelna Smiřická částku Kč 5 000,-.

7. listopadu 1933 byl městské radě ve Smiřicích odevzdán knihařem Čeňkem Pemlem v kůži svázaný I. díl "Pamětní knihy města Smiřic”, obsahující zápisy až do počátku světové války 26. července 1914.

22. listopadu 1933 konal Nejvyšší správní soud v Praze veřejné ústní líčení o stížnosti místní školní rady ve Smiřicích proti rozhodnutí ministerstva školství a národní osvěty v Praze ze dne 29. ledna 1931 čís. 8119-31-1:5 o obsazení školnického místa legionářem a nalezl právem: "Naříkané rozhodnutí ministerstva školství a národní osvěty v Praze se zrušuje pro nezákonnost.
   (Bližší údaje o této více než tři léta trvající trapné záležitosti viz ve spisech místní školní rady!)

22. listopadu uspořádala místní osvětová komise v Městské dvoraně přednášku "O letectví”, kterou přednesl nadporučík Horný od leteckého pluku č. 4 z Hradce Králové.

3. prosince zemřel zdejší rodák, bývalý dlouholetý zdejší učitel (27 let působil na smiřické obecné škole), odborný učitel v. v. Karel Svatoš ve věku 71 let. Pohřeb jeho konal se ze zámecké kaple, kde se s ním rozloučil za nespočetné přátele a známé ředitel Josef Hejna z Jaroměře, do rodinné hrobky na místním hřbitově ve středu 6. prosince a zúčastnila se jej mládež i s učitelským sborem místní obecné a měšťanské školy a množství obecenstva.
   Zesnulý odborný učitel v. v. Karel Svatoš zastával v letech 1924 - 19 úřad městského kronikáře. O životě a činnosti jeho viz vlastní úvod k I. dílu "Pamětní knihy města Smiřic” str. 7.-12!
   Vděčná budiž mu zachována památka!

------------------------

Vložené foto je ze smiřického hřbitova 27.5.2025

------------------------

6. prosince 1933 uspořádala místní tělocvičná jednota Sokol veřejnou přednášku Bohumila Kvasničky ze Smiřic na námět "Lidský magnetismus” s četnými pokusy a ukázkami. Čistý výtěžek přednášky této Kč 110,30 věnován byl pořadatelkou místním nezaměstnaným.

8. prosince 1933 učiněn byl v I. díle "Pamětní knihy města Smiřic” poslední zápis, jímž kniha byla uzavřena.
   Tohoto dne se v upomínku podepsali do téže knihy členové městské rady a letopisecké komise.

8. - 10. prosince za tuhých mrazů (v sobotu 9 prosince bylo -17 stupňů C) bylo zavodňováno školní hřiště, na němž bylo otevřeno v pondělí 11 prosince kluziště, které po nějakou dobu bylo pracně a s poměrně značným nákladem udržováno.

10. prosince konal výbor městské Smiřické Spořitelny svou schůzi poprvé a v zasedací síní v nové letos vystavené budově spořitelny čp. 106 v Palackého třídě. Po schůzi konána za účasti členů obecního zastupitelstva prohlídka této výstavné budovy. Vnitřní úprava její odpovídá všem moderním požadavkům slibně se rozvíjejícího peněžního ústavu a budova sama je ozdobou města. Návrh vypracoval architekt inž. E. Žáček z Brna a stavbu provedlo sdružení smiřických stavitelů (inž. Karel Andrejsek, František Bellinger, inž. Robert Čeřovský a Václav Volt). (Stavební náklad: stavba i s místem Kč 1 344 842,59, inventář Kč 284 994,- zařízení Kč 173 351,40, úhrnem Kč 1 803 187,99.
   Budově spořitelní budově je umístěna ve vhodné místnosti i veřejná obecní knihovna.
   Do nové této budovy přesídlila Spořitelna Smiřická 11. prosince 1933.

12. prosince zemřel v Hostivaři bývalý ministerský předseda dr. Antonín Švehla.
   Byl to muž na všední energie, výborný a obratný politik a státník, vznešený vlastenec, vůdce české politiky za světové války a v době převratu. Pro svou poctivou povahu byl ode všech stran i politických protivníků ctěn a vážen.
   Pohřeb jeho se konal 15. prosince v rodné jeho obci v Hostivaři a zúčastnil se ho i pan prezident republiky prof. dr. T. G. Masaryk, vláda, členové Národního shromáždění, členové bývalé revoluční Maffie, zástupcové úřadů, korporací a nepřehledné množství občanstva ze všech krajů naší republiky.
   Na znamení smutku nad mrtvým státníkem vztyčena byla na místním Masarykovo náměstí státní vlajka do poloviny stožáru. I jiné budovy v městě byly vyzdobeny smutečními prapory.
   Dr. Antonín Švehla zasloužil se o národ a stát, věčná budiž mu čest!

17. prosince 1933 odpoledne pro mládež a večer pro dospělé uspořádala místní tělocvičná jednota Sokol v Městské dvoraně XV. tělocvičnou besedu. Večerní představení zahájeno bylo proslovem starosty Sokola odb. učitele Jana Černého o zemřelém státníkovi dr. Antonínu Švehlovi, při němž jmenovaný řečník přečetl i odkaz zemřelého národu a jeho vůdcům. Vzpomínka tato zakončena byla státní hymnou.

23. prosince uspořádána byla v městské radnici jako každoročně štědrovečerní nadílka, na niž přispěli různí dobrodinci: zakladatelé nadací, firmy, korporace i jednotlivci. Poděleno bylo 80 smiřických dětí šaty, obuví, prádlem a pečivem. Také řada starých a chudých zdejších příslušníků byla péčí obecní chudinské komise štědře obdarována.

K vánocům pro chudé zdejší obyvatelé věnovala firma Ed. Ad. Malburg a syn ve Smiřicích 100 q uhlí.

25. prosince sehrála místní skupina Masarykovy letecké ligy v Městské dvoraně veselohru "Za hokynářským krámem” od Mir. Babky. Režii měl Stanislav Havel. Scéna: Hynek Hanuš.

27. prosince usnesla jsem městská rada v důsledku přesídlení městské Spořitelny Smiřické z radniční budovy do vlastních místností v novostavbě čp. 106 v Palackého třídě na úpravě jednotlivých místností v budově městské radnice.

30. prosince konána byla v místnosti dětských jeslí Čsl. ochrany matek a dětí ve Smiřicích vánoční nadílka, jež pro dezinfekci místnosti nemohla být konána jako obvykle již o Vánocích. Na nadílku přispělo mnoho dobrodinců různými dary peněžními i věcnými. Poděleno bylo přes 50 dítek, které péče a ochrany potřebují.

V roce 1933 byl počato se stavbou t. zv. “haťové silnice” za finanční spoluúčastí města Smiřic. (Na úhradu nákladů se stavbou tou spojených přispěje mimo jiné zájemce i město Smiřice, jehož podíl bude však určen až po dohotovení silnice).

V tomto roce věnovala Spořitelna Smiřická na kropení ulic města částku Kč 5 000,-.

V roce 1933 bylo promítnuto v biografu místní tělocvičné jednoty Sokol u Andrejsků 55 filmů, z nichž bylo 17 českých a 7 kulturních. Mládeži bylo přístupno 6 filmů (5 českých a 1 cizí).

V témže v roce sokolské loutkové divadlo "V Kašpárkově říši” u Andrejsků sehrálo úhrnem 11 představení, z nich bylo 10 pro mládež a 1 pro dospělé (6. května 1933 III. loutkový kabaret za účastí loutkářů z Hronova). Celková návštěva činila 2 061 účastníků, průměrná 188 osob.

V prosinci 1933 a v lednu 1934 v rámci "Dne bratrské pomoci” rozprodala místní tělocvičná jednota Sokol 775 kusů skleněných červených srdeček, výrobek to nezaměstnaných českých sklářů. Akce tato byla uspořádána po celé oblasti Československé obce sokolské a ve Smiřicích vynesla Kč 750,-.

V roce 1933 bylo v Polabí 81 dnů slunečných, 96 polojasných, 58 podmračených a 130 zamračených. Ve 35 dnech padal sníh, v 95 dnech pršelo. Zima byla pošmourná a přece mrazivá, jaro bylo s počátku pěkné, později větrné a chladné, v létě se střídaly krásné dny s vichřicemi, s bouřkami a prudkými dešti i krupobitím. Podzim byl suchý, teplý a klidný. V prosinci pak přituhlo (led), těsně před vánočními svátky nastala obleva.

V roce 1933 vyskytlo se na polích velké množství polních hrabošů, při jejichž nevhodném hubení (otráveným zrní a pod.) bylo v některých krajích zničeno též značné množství užitečného ptactva.

V témže roce 1933 byla veřejná knihovna obecní podle knihovnických zásad řádně překatalisována, protože starý způsob označování knih pouze čísly pořadovými (přírůstkovými) bez ohledu na jejich obsah při vzrůstu knihovny již nevyhovoval. Z toho důvodu nebyla knihovna v letošním roce pro veřejnost přístupná a otevřena byla teprve 5. ledna 1934.
   Po provedení reorganizaci knihovny byl vydán též nákladem Kč 5 317,10 tištěný katalog (seznam knih) v počtu 1000 výtisků.
   Na podzim 1933 byla knihovna z dosavadní místnosti zasedací síně obecního zastupitelstva v městské radnici čp. 126 přestěhována do místnosti vzdušné, vhodně upravené a zdarma propůjčené Spořitelnou Smiřickou v její nové budově čp. 106 v Palackého třídě.
   Touto úpravou dostalo se knihovně řádného umístění, lepší úpravy vnitřní i zevní a jak pro knihovníka, tak pro čtenáře přehlednější.
   Vše to stalo se přičiněním městského knihovníka Josefa Semráda, úředníka Spořitelny Smiřické, jehož snahy a práci pochopila místní knihovní rada a po stránce finanční podpořila zejména Městská Spořitelna Smiřická, jejíž ředitel Karel Štípek byl po dlouhou řadu let knihovníkem zmíněné knihovny (zprvu knihovny "Občanské besedy” a později přiřazené Veřejné obecní knihovny).
   31 prosince 1933 v knihovně této je zařaděno:
   zábavních svazků 2970
   poučných svazků 1086
   časopisů 288
   celkem 4 344 svazky

Piazza, okr. šk. inspektor - Reindl

Tento druhý díl Pamětní knihy města Smiřic napsal v letech 1932 - 1935 městský kronikář Petr Zahálka, odborný učitel.
   Titulní list a vnitřní výzdobu knihy navrhl i vypracoval v roce 1932 odborný učitel zdejší měšť. školy Jaroslav Kubelka.
   Vazbu knihy na námět odb. učitele zdejší měšť. školy Jana Netuky navrhl akademický malíř Josef Heřman z Hradce Králové, který v roce 1935 provedl v dílně knihaře Čeňka Pemla taktéž z Hradce Králové i modelování v kůži. Vazbu dodal Adolf Mahler, knihař ve Smiřicích.

V upomínku se podepisují dne 25 června 1935:
   Jose Šeda, starosta města Smiřic
   František Jelínek, I. náměstek starosty města
   Štěpán Janda, II. náměstek starosty města
   Členové městské rady:
   Václav Černý, Jan Filip, Hynek Hlavatý, Josef Jech, Ludvík Ježek, Jan Joneš a Vojtěch Šotola





, Štěpán Osusky a Pavla Osuská Smiřice dne 18 října 1935
   Podpisy splnomocněného ministra a vyslance ČSR v Paříži p. Dr. Štefana Osuského a jeho pí. choti Pavly Osuské, rodilé Vachkové ze Smiřic, při návštěvě našeho města dne 18. října 1935.







Jos. Zeman
   Podpis inspektora ministerstva školství a národní osvěty v. v. Josefa Zemana z Prahy, smiřického rodáka a autora spisu "Z pamětí Smiřic n./L.” při jeho návštěvě našeho města dne 18. března 1936.












Udržal
   Podpis bývalého předsedy vlády RČS, ministra a senátora NS p. Františka Udržala při zájezdu do Smiřic k jednáním o urychlené provádění regulačních a melioračních prací dne 10. ledna 1937.






   Karel Prchal, starosta Americké Obce Sokolské
   Josef Falta, starosta T.J. Sokola Chicago
   Hana Faltová, starostka T.J. Sokolic Chicago
   Bláža Čiháková, jednatelka výpravy AOS k X. sletu.
   … starosta sokolské župy Podkrkonošské - Jiráskovy
   Novák starosta sokolské župy Orlické
   Jarka Klazar, starosta Sokola Pezinok
   Eduard J. Čihák
   Podpisy nejvýznačnějších hostí našeho města u příležitosti sletu Sokolské župy Podkrkonošské-Jiráskovy konaného ve Smiřicích 19. června 1938.







Pěší pluk 54
















Václav Černý
   Podpis Doc. Dr. Václava Černého, ředitele zemědělského archivu v Praze a místopředsedy Sdružení venkovských kronikářů, který u příležitosti Dne dějin českého venkova, pořádaného Zemědělskou poradnou zeměděl. škol spolu s Okresní zeměděl. jednotou, Zeměděl. komisi Národního souručenství a Místní osvětovou komisí ve Smiřicích dne 21. února 1940 proslovil v sále hotelu “Andrejsek” přednášku "V zámku a podzámčí”.


Pamětní kniha vzorně zpracována a vedena
   Revizi provedl dne 12. dubna 1940
   Okr. ref. veř. osvět. služby - akt. řed. Jan Hnilica(?)


Na pozvání místní osvětové komise uspořádal 70 členný orchestr Sokolské filharmonie z Hradce Králové (dirigent profesor hudby Sv. Knepr) v Městské dvoraně ve Smiřicích 23. dubna 1939 o 8. hod. večerní koncert na němž přenesl cyklus symfonických básní "Má vlast” od B. Smetany. - Taž osvětová komise uspořádala pod záštitou městské rady a místního výboru Národního souručenství u příležitosti Českého hudebního máje koncert téže filharmonie, na němž byly předneseny "Slovanské tance” od Ant. Dvořáka.
   Někteří účinkující se v upomínku nahoře podepsali.


Na památku schůzky smiřických občanů, kteří si přišli vyslechnout hrst dojmu ze Sovětského svazu.
   Marie Majerová Joza Gregorová 1. listopadu 1947







Československé kvarteto ve Smiřicích 14. března 1949