Rok 1934

Obecně rozpočet na rok 1934 jevil tyto úhrnné položky:
   Potřebu řádnou v celkové částce Kč. 410.966.-
   Úhradu řádnou v celkové částce Kč 268 638.-
   Takže se jevil schodek v částce Kč 142.328.-
   Který byl hrazen 45% přirážkou k dani činžovní.ze základu Kč 39.220,80 a 200% Přirážkou k daním ostatním.

   Počet nezaměstnaných ve Smiřicích bydlících 3. ledna 1934 činil 58 osob.

   Začátkem ledna roznesla se po celé naší republice zdrcující zpráva o hrozném výbuchu v Oseku na dole Nelson II., při němž zahynulo mnoho,manželů a otců rodin. Pro pozůstalé sirotky zaslala mládež zdejší obecné a měšťanské školy. Z opravdového i upřímného soucitu a účinné lásky k bližnímu sbírku Kč 295.-.

   14. ledna v Trondheimu v Norsku zemřel smiřický rodák a bývalý žák zdejší školy Josef Šmejda, ciselér a majitel zlatnického závodu. V Norsku byl usazen po řadu desetiletí. V Trondheimu se těšil velké vážnosti a jeho závod, ležící na hlavní třídě města, bylo vyhledáván hojně cestujícími cizinci. Byl vždy uvědomělým Čechem a krajanům zavítavším do Trondheimu. (Trondheim-Vidaros), byl rád nápomocnou radou i skutkem. Na smiřickou chudinu, zejména na školní mládež zesnulý krajan Josef Šmejda nezapomínal a často ji posílal peněžité dary.

   Od 15. ledna do 24. března bylo v Mautnerově obecní kuchyni stravováno 88 smiřických školních dětí a mnoho dospělých nemajetných osob chutnými a vydatnými obědy. Na výlohy s vyvážením těchto obědů věnovala Spořitelna Smiřická částku Kč 12.000.-.

   19. ledna konána schůze obecního zastupitelstva po prvé v zasedací síni nové budovy Spořitelny Smiřické. Tento peněžní ústav je pro naše město velkým dobrodiním, neboť vychází potřebám města všemožně vstříc. V nové jeho budově.Je nyní umístěna nejen zasedací síň obecního zastupitelstva, ale i veřejná knihovna a dary spořitelny ve prospěch humánních a všeobecně prospěšných účelů dosahují za dobu trvání ústavu (t.j. od roku 1886) již výše přes 1 milion Kč. Význam ústavu pro město a díky za jeho porozumění pro potřeby města na počátku schůze vyzdvihl ve svém proslovu starosta města Josef Vychroň.

   Téhož dne usneslo se obecní zastupitelstvo, aby při změně dosavadních úředních místností radničních (v důsledku přesídlení městské spořitelny do vlastní budovy), byly místnosti dosavadní úřadovny a bývalé zasedací síně ponechány pro účely zamýšleného městského muzea. - V pondělí 29. ledna radniční kancelář přesídlila do bývalých úřadoven městské spořitelny.

   21. ledna - 17. dubna byl stabilitní odborem místního Sboru dobrovolných hasičů za spoluúčastí Československého Červeného kříže v budově místní obecné a měšťanské školy pořádán samaritní kurs. Al. Zlámalíkem, Státním obvodním lékařem ve Smiřicích a zúčastnili se jej posluchači s obcí Smiřic, Černožic, Habřiny, Rodova, Trotiny, Sendražic, Hubílesa a Smržova.

   22. ledna uspořádala místní osvětová komise v Městské dvoraně přednášku českého badatele světového jména Dr. Karla Hujera, žáka slavného astronoma Flammariona, na námět ”Divy vesmíru největším dalekohledem světa”. Byla doprovázena světelnými obrazy. Velmi četně navštívená přednáška měla velký úspěch.

   8. února péči téže komise (m.o.k.) uskutečněna přednáška se světelnými obrazy na námět “Albrecht z Valdštejna a jeho doba” u příležitosti 300. výročí zavraždění tohoto význačného českého šlechtice. S úspěchem přednesl prof. Čeněk Chyský z Prahy.

   4. března v rámci oslav 84. narozenin pana presidenta republiky.dr. T.G. Masaryka uspořádala v Městské dvoraně odpoledne pro mládež, večer pro dospělé “Tělocvičnou besídku” místní Dělnická tělocvičná jednota. Při obou představeních přednesl úvodní z proslov o oslavenci Karel Matyáš, úředník z Plotišť n./L.

   5. března výnosem zemského úřadu č. 140.690 ai 1933-30-250/10 ai 1932 dostalo se právního uznání melioračnímu družstvu “Labské vodní družstvo Smiřice - Předměřice nad Labem, jehož zájmová plocha činí 357 ha, z čehož 250 ha leží v okrese Dvůr Králové nad Labem a zbytek v okrese Hradec Králové.

   10. března uspořádala místní osvětová komise pod protektorátem městské rady a za spoluúčinkování pěvecké jednoty Hanka na oslavu 84. narozenin pana presidenta osvoboditele. dr. T.G. Masaryka ”Jugoslávský večer”. Proslov. O významu dne přednesl starosta města Josef Vychroň načež předneseny státní hymny československá a jugoslávská. Nato následovala přednáška se 200 světelnými obrazy. ”Vzhůru do Jugoslávie!”, kterou přednesl za omluveného mag. radu JUL Beneše Dr. Nebeský. Slavnost zakončená mužským pěveckým sborem pěvecké jednoty Hanka, jenž zapěl chorvatský sbor.”U boj”. (Slavnost tato měla být původně pořádána již 7. března, ale pro poruchu jeho vedení byla odložena.)

   11. března taktéž na oslavu narozenin pana prezidenta Osvoboditele pořádala Pěvecká jednota Hanka v Městské dvoraně odpoledne pro mládež, večer pro dospělé “Den národních písní”. Spoluúčinkovalo i žactvo místní měšťanské školy a městská hudba kapelníka Františka Čertnera. Příležitostný proslov při obou představeních přednesl řídící učitel v.v. Jan Pacák. Sbory řídili: Antonín Krejčí, odb. učitel, hudbu F. Čertner. Na pořadu byla zařazena m.j. též skladba B. Smetany “Píseň česká”, smíšený sbor s průvodem orkestru.

   15. března pořádala místní osvětová komise v jídelně Městské dvorany přednášku spisovatele Václava Mengera na námět lidský profil Jaroslava Haška, našeho nejlepšího humoristy.

   24. března péčí Mladé generace Čsl. národní demokracie pod záštitou městské rady uspořádána pietní vzpomínka na prvního ministra financí naší republiky Dr. Aloise Rašína. Přednášku proslovil tajemník M. Hruška z Hradce Králové. Pietní tento večer, na jehož pořadu byla i čísla recitační a zpěvní, zakončen byl zapěním čsl. státní hymny.

   25. března v sále Městské dvorany sehrála Jednota divadelních ochotníků Jirásek detektivní hru Maxe Alsbergra a Otto E. Hasse “Ve vyšetřovací vazbě” za režie a scénické výpravy H. Hanuše.

   25. až 30. března uspořádala Skupina katolické mládeže ve Smiřicích v malém sále městské dvorany výstavku katolického tisku a knihy.

   22. dubna konala v restauraci U nádraží (u Horáků) místní organizace čsl. živnost-obchodnícké strany středostavovské slavnostní valnou hromadu k patnáctiletému výročí trvání místní organizace ŽOS ve Smiřicích. Volné hromady se zúčastnil mimo jiné též poslanec A. J. Beneš.

   22. dubna uspořádala v Městské dvoraně Národní jednota střelecká ve Smiřicích pohostinské vystoupení dramatického odboru Máj z Jaroměře, který zde sehrál operetu “Marina” od J. Armanda s hudbou J. Jireše.

   1. května jako každoročně oslaven Svátek práce ranním budíčkem městské hudby a odpoledne dvěma veřejnými tábory lidu. Na prostranství před budovou obecné a měšťanské školy konal se tábor o politické strany čsl. sociální demokratické, jejž za pořadatele zahájil Jan Filip. Hlavním řečníkem byl poslanec J. Vácha z Pardubic. Táboru předcházel průvod městem, v jehož čele nesena státní vlajka; před zahájením táboru zahrána čsl. státní hymna a Píseň práce. Na Masarykově náměstí (u Dvorany - pozn. P.) konán současně tábor politické strany komunistické.

   1. května večer sehrána dramatickým odborem místní DTJ v Městské dvoraně divadelní hra “Hotel, U dvou děvčátek” / “Mladý Pikolo” od Karla Koutného za režie Jarky Ládra.

   4. května vzpomenuto bylo v našem městě důstojným způsobem 15. výročí tragického úmrtí spolubudovatele našeho samostatného čsl. státu a prvního ministra války ČSR generála Milana Rastislava Štefánika. Všechny veřejné budovy byly v ten den ozdobeny státními vlajkami.

   4. května zvolilo obecní zastupitelstvo pětičlenné musejní kuratorium, v němž zasedají Karel Doležal, Jan Joneš, Jan Pacák, Karel Vorel a Petr Zahálka. Kuratorium ve své ustavující schůzi dne 10. září 1934 zvolilo předsedou Karla Doležala, místopředsedou Karla Vorla a jednatelem P. Zahálku.

   13. května pořádala Ochrana matek a dětí ve Smiřicích na oslavu Svátku matek pod záštitou městské rady dětský den. Odpolední průvod vyšel že Šternberkova nábřeží; v jeho čele nesena čsl. státní vlajka, za níž kráčeli skauti a mládež s ozdobenými vozíky, kočárky, koloběžkami a pod. Následovaly pak pěkně vypravené alegorické vozy “Hold presidentu T.G. Masarykovi”, “Mateřské srdce”, “Česká rodina”, “babička s vnoučátky”, “Více mléka - více zdraví” a “Nad rovem zemřelé maminky”.
   Na školním hřišti zahájil slavnost starosta města Josef Vychroň proslovem o lásce k matce, načež dvě dívky přednesly oslavnou báseň maminkám. Zahrána čsl. státní hymna a nato na hřišti předvedeny žactvem Tělocvičné jednoty Sokol a Dělnické tělocvičné jednoty různé hry, tanečky a závody.
   Po ukončení pořadu konán koncert městské hudby a mládeži sehráno maňáskové divadlo. - Přítomná mládež byla Ochranou matek a dětí pohoštěna chutnou svačinou. Příznivé počasí velmi přispělo ke zdaru této pěkné slavnosti.

   13. května odpoledne a večer uspořádala místní Jednota divadelních ochotníků Jirásek pohostinské vystoupení dramatického odboru Sokola “Vrchlický z Jaroměře; sehrána byla revuální opereta “Na svatém Kopečku” od J. Baldy a R.Nížkovského.

   24. květen byl po naší republiku dnem významným, neboť toho dne zvolilo Národní shromáždění slavnostním způsobem znovu (již po čtvrté) presidentem republiky prof. dr. T. G. Masaryka. Volba jeho konala se tentokrát v historickém Vladislavském sále na Pražském hradě.
   Zvolení presidenta republiky bylo občanstvu oznámeno o 11. hodině dopolední 21 výstřely a na stálém stožáru na Masarykově náměstí vztyčena státní vlajka. Také většina domů a veřejné budovy byly ozdobeny státními vlajkami a prapory.
   Průběh volby i ústavou republiky předepsaný slib zvoleného prezidenta vysílán byl rozhlasem a mnozí občané i školní mládež mu naslouchali.
   Večer o 1/2 8 hod. vyšel od Pácaltových průvod (na kopci - pozn. P.), v němž za čsl. státní vlajkou šla školní mládež s lampiony, městská hudba, místní korporace a spolky i velké množství občanstva ze Smiřic i okolních obcí, městem na Masarykovo náměstí, kde ke shromážděným promluvil o významu volby presidenta republiky dr. T.G. Masaryka, jemuž provolali všichni do další životní práce zdar, starosta města Josef Vychroň, načež zahrána čsl. státní hymna.
   Po tomto projevu konána v Městské dvoraně slavnostní beseda, na níž účinkovala Městská hudba, smíšený sbor Pěvecké jednoty Hanka a profesor Bohdan Dobiáš z Hradce Králové, který pronesl slavnostní řeč na námět “Demokracie a největší její představitel prezident republiky dr. T.G. Masaryk”. V této přednášce zmínil se řečník i o tragické bitvě u Lipan, jejíhož 500. výročí letos (30 května) vzpomínáme. Z oslavy poslán panu presidentovi blahopřejný projev. Slavnost ukončená čsl. státní hymnou.

   25. května usnesl se v okresní výbor ve Dvoře Králové nad Labem darovat zdejšího městu jezový most i s přilehlou silnicí na Šternberku, což vzalo obecní zastupitelstvo ve Smiřicích ve své schůzi 4 července 1934 na vědomí, ale stanovilo podmínku dokončení tzv. “haťové silnice” I přes zámecký park ve Smiřicích.

   31. května zúčastnilo se zdejší občanstvo ve velkém počtu odpolední vzpomínky 500. výročí nešťastné bratrovražedné bitvy u Lipan, kterou uspořádal okresní osvětový sbor z Jaroměře na Chlomku u Habřiny. Příležitostnou řeč proslovil českobratrský farář Novotný z Hradce Králové. Podnes k nám nešťastné Lipany mluví svým poučným nápisem na tamější mohyle: “Kdo zastavíš se zde, zamysli se, kam vede nesvornost národa!”

   31. května pořádal laický apoštolát při děkanství v Holohlavech v Městské dvoraně ve Smiřicích dětské divadelní představení se zpěvy a tanci "Pohádka máje" od Jaroslava Štrejta a R. Zavadila. Režii měl Josef Vacek, úředník ČSD. Hráno odpoledne pro mládež, večer pro dospělé.

   10. června uspořádala místní organizace čsl. strany lidové sjezd lidovců ze Smiřicka. Odpoledne o 2. hodině vyšel průvod s hudbou od Městské dvorany na hřiště u školy, kde na shromáždění katolického lidu učinil projev ministr obchodu Ing. Jan Dostálek, který byl přivítán i zástupci města a upozorněn jimi též na potřeby naší obce i blízkého okolí. Po proslovu páně ministrově konán na hřišti koncert městské hudby. Pan ministr se jako vzácný host podepsal i do pamětní knihy obecní.

   16. a 17. června pořádán byl místním Sborem dobrovolných hasičů pod protektorátem velitele 4. divize generála Vitouška a městské rady ve Smiřicích den pasivní obrany obyvatelstva. Na pořadu jeho byla 16. června přednáška kpt. Jiráska od ppl. 4 z Hradce Králové “O bojových plynech”.
   V neděli 17. června odpoledne byl konán na Masarykově náměstí promenádní koncert, načež následovalo cvičení v pasivní obraně obyvatelstva proti leteckým útokům. Předvedeno bylo cvičení požární, samaritní, asanace zaplynovaného prostoru a j.
   Na to vykonali přítomní samanitáni (viz samaritní kurs 21/I. - 17.IV.) po proslovu státní obvodního lékaře MUDr Aloise Zlámalika do jeho vlhkou samaritský slib. Jménem samaritánů poděkoval vedoucímu lékaři kursu za vzorné vedení Josef Beran. Po proslovu starosty Sboru dobrovolných hasičů Boh. Pádra cvičení skončeno a uspořádán slavnostní průvod městem do zahradní restaurace Na lednici.
   Slavnosti se zúčastnili zástupci protektora pplk. Korda a kpt. Svoboda z Hradce Králové, dále hosté ze Smržova, Sendražic, Habřiny, Hradce Králové, Hubílesa, Jaroměře, Máslojed, Předměřic, Rodova, Trotiny a Vlkova.

   24. června ustaven byl ve Smiřicích místní odbor spolku “Krematorium” pro Smiřice a okolí. Ustavující schůze konána za účastí 20 členů a předsedou zvolen František Vít, dozorce z lihovaru, jednatelem Rudolf Macura, oficiál ČSD, oba ze Smiřic.

   5. července uspořádala místní osvětová komise za spoluúčasti okolních obcí na Chlomku u Habřiny oslavu památky M.J. Husa. Slavnostní řeč na námět “M.J. Hus a naše doba” proslovil štkpt. František Bureš z Hradce Králové.

   12. července krátce před 10 hodinou večerní vznikl požár v domě Václava Mikšovského v Příční ulici čp. 159, jenž zničil střechu. Požár byl zdolán úsilím místního Sboru dobrovolných hasičů, který včas požár zpozoroval a na místo se dostavil.

   11. od 12. srpna vzpomínala místní Dělnická tělocvičná jednota 15 výročí svého založení (založena 7. září 1919). V sobotu 11 srpna uspořádali skauti DTJ na hřišti u školy táborový oheň, při němž za vedení J. Hrubého z Plotišť n./L předvedli řadu svých her a zábav. V neděli 12 srpna dopoledne konala se v hostinci “ Na lednici” slavnostní valná hromada za účasti členstva a pozvaných hostí. Po oba dny byla vyložena též výstavka archivu DTJ.
   V neděli odpoledne konán byl slavnostní průvod městem a na hřišti u školy veřejné cvičení. V rámci těchto jubilejních oslav byly pořádány ještě o týden později v neděli.

   19. srpna odpoledne rovněž na hřišti u školy lehkoatletické závody místní DTJ.

   16. září odevzdány ve slavnostní schůzi místního Sbor dobrovolných hasičů v hostinci u Walterů za přítomnosti četných zástupců okolních sborů a korporací diplomy čestného členství Sboru Eduardu Karpíškovi a Františku Škopovi za dlouholetou (27 a 30 roků) trvající záslužnou činnost hasičskou.

   18. září - 8. října hostovala ve Smiřicích v Městské dvoraně kočující společnost “Divadlo českého severovýchodu” (ředitel Alfréd Vladyka) Sehrány postupně tyto hry: Schmidt “Pozor na dopisy”, Armstrong “10 minut alibi”, Charpentier “Děti starého mládence”, Sudermann “Čest”, Fodor “Polibek před zrcadlem”, Vrána “Rajsino utrpení”, Lichtenberg “Nemehlo”, Hottov a Rode “Paní Rosa Altschulová”, Preisová “Její pastorkyňa”, Moet “Mayerling” Kühnl "Tchán Kondelík a zeť Vejvara”, Cimler "Matka Kráčmarka”, Philippi “Dobrodinci lidstva”, Feket “Trafika Její Excelence, Histenmackers “Plukovník Felt”, Quirand “Maminčin mazánek”, Branald “Česká maminka", Denneci a Cormon “Nevinně odsouzen”, Hirschfeld “Švédská sirka” a dětské představení “Kašpárek a hloupý Honza”.

   28. září vzpomenuto bylo ve Smiřicích 20. výročí založení čsl. armády (28. září 1914 vykonána přísaha České družiny v ruském Kijevě a 12. října 1914 setniny “Nazdar” ve Francii vyvěšením státních vlajek

   28. září péčí místního odboru spolku “Krematorium” a Tělocvičné jednoty Sokol uskutečněna v sále u Andrejsků přednáška tajemníka Aloise Stejskala z Prahy na námět “O pohřbívání žehem”. Byla doprovázena světelnými obrazy a několika filmy.

   3. října konán místní Tělocvičnou jednotou Sokol pod protektorátem městské rady “Večer brannosti” v sále u Andrejsků. Na námět “O brannosti národa” poutavě promluvil pplk. gen. št. František Dědič z Hradce Králové, načež zahrána čsl. státní hymna a promítnuty tři filmy z vojenského života.

   9. října večer roznesl s naší městem smutná zpráva, že dva vynikající přátelé našeho národa a státu, význam mezi: jugoslávských král
   J.V. Alexandr I. Sjednotitel
   při své cestě do spřátelené Francie a francouzský ministr zahraničí
   Louis Barthou
   byli ve francouzském přístavním městě Marseille úkladně zavražděni. Zpráva ta vyvolala hluboké vzrušení a v městě ihned zavládl smutek. Státní vlajka na Masarykově náměstí spuštěna byla do polou žerdi a vyvěšeny smuteční prapory.
   Na schůzích spolků a korporací bylo památky obou obětí marseilleského atentátu s vděčností vzpomínáno. Stalo se tak i ve školách zejména v době pohřbu obou mužů (L. Barthoua 13.X. a J. V. krále Alexandra 18.X.1934). V tento den (18.X.) o. 6. hod. več. uspořádala Tělocvična jednota Sokol ve Spolkové místnosti u Andrejsků veřejný poslech čsl. rozhlasem vysílané tryzny, pořádané Národní radou čsl. na Staroměstském náměstí v Praze. Nehynoucí paměť budiž oběma vzácným přátelům našeho národa a neohroženým průkopníkům mezinárodního míru!

   14. října ustaven byl ve Smiřicích Místní výbor obrany obyvatelstva, který současně přejímá činnost Výboru pro zvýšení brannosti lidu. Předsedou jeho zvolen Jiří Lefnar, majitel pily, jednatelem Alois Krymlák, strojmistr.

   20. října uspořádal XI. Okrsek sokolské župy Podkrkonošské-Jiráskovy v sále hotelu Andrejsek vzpomínkovou tryznu za dlouholetého náčelníka ČOS dr. Jindřicha Vaníčka. Vzpomínkový projev učinil odborný učitel místní měšťanské školy Jan Černý.

   21. října sehrála v Městské dvoraně ve Smiřicích “Lidová scéna” z Hradce Králové pohostinsky operetu “Na vikárce u svatého Víta” od Kubíka - Hallové - Vosbergera.

   28. října oslaveno bylo 16. výročí čsl. samostatnosti místní osvětovou komisi za účastí místních korporací. Po obvyklém ranním budíčku městská hudby shromáždili se o 10. hod. dopoledne účastníci slavností na prostranství před školou v Jiráskově ulici, odkud vyšel průvod z hudbou, v čele se státní vlajkou na Masarykovo náměstí ke stožáru státní vlajky. Tu o významu dne naši Svobody promluvil Josef Tichý, profesor státní reálky z Hradce Králové.
   Slavnost ukončena čsl. státní hymnou, na sledoval promenádní koncert.
   Odpoledne téhož dne uspořádalo sokolovské loutkové divadlo slavnostní představení, při němž byla kromě scény “Hold loutek Čsl. republice” sehrána výpravná hra “Ve službách vlasti” od V. Sojky.

   8. listopadu na památku 20 výročí založení čsl. Branné moci (České družiny v Rusku a roty Nazdar ve Francii) uspořádali místní Jednota Čsl. obce legionářské a Tělocvičná jednota Sokol v sále hotelu Andrejsek. Příležitostný proslov pronesl štkpt. ruských legií učitel Josef Rezek. Na tomto večeru promítnuty byly též některé filmy, zapůjčené Památníkem osvobození z Prahy, mající značnou historickou cenu. Zvláštní pozornost upoutali legionáři v historických uniformách, přednášející sborově báseň Přísaha od Rudolfa Medka za klavírního doprovodu odborného učitele Miloše Salaše.

   18. listopadu ustaven byl v místnosti Besedy v Městské hotelu ve Smiřicích 4. kmen Junáků volnosti. Při ustavení čítal 6 členů a prvním vůdcem zvolen byl Bedřich Kudlička.

   18. listopadu pořádala místní Národní jednota střelecká pohostinské vystoupení Spolku divadelních ochotníků z Jaroměře, který sehrál v Městské dvoraně frašku “Ulice zpívá” od K. Schurka za režie Maxe Lederera.

   25. listopadu konána byla ustavující valná hromada Rybářského spolku pro Smiřice a okolí, jehož účelem je věnovati zvýšenou péči řádnému obhospodařování vod v okolí Smiřic. Spolku podařilo se získati od Rybářského spolku v Jaroměři dobrovolným odstoupením tekoucí Labe od černožického jezu až po hranice obce Lochenic v délce asi 9 km a odstavené rameno labské v Černožicích o výměře a s 1,5 ha. Do nového spolku přihlásilo se 25 činných členů. Předsedou zvolen byl prokurista fy Ed. Ad. Malburg Jan Špryňar, jednatelem úředník Vratislav Karpíšek.

   25 listopadu odpoledne a večer uspořádala místní jednota sokolská v Městské dvoraně “Tělocvičnou besedu”.

   2. prosince sehrál Vzdělávací a zábavní spolek Osvěta v sále Městské dvorany pohádku “Věruščin sen” od Františka Rydvala za režie Jarky Ládra. Odpoledne ráno pro mládež, večer pro dospělé.

   6. prosince uspořádal Místní výbor pro obranu obyvatelstva v Městské dvoraně přednášku se světelnými obrazy na náměstí “Letecko-chemická válka budoucnosti a jak se proti ní chrániti”. Přednášel gen. tajemník Obrany obyvatelstva ČSR štkpt. děl. Rosenbaum z Prahy.

   Na podzim 1934 povoleno bylo příslušnými činiteli, aby fondů města Smiřic, městské spořitelny a zaniklého spolku Rovnost pro postavení pomníku prezidenta Osvoboditelé dr. T.G. Masaryka, bylo možno použití ve prospěch zřízení městského muzea, pro něž určený jsou místnosti bývalé radniční úřadovny a bývalá zasedací síň obecního zastupitelstva.

   9. prosince pořádala místní DTJ v Městské dvoraně “Dětský dýchánek”, spojený s nadílkou mládeže.

   10. prosince zemřel po těžkém utrpení v 55 letech svého věku zasloužilý učitel zdejší obecné školy František Moník, ruský legionář 5. ppl. T.G. Masaryka a bývalý starosta města Smiřic.
   Zesnulý svým bezúhonným životem, usilovnou prací a životními zkušenostmi získal si obliby přečetných svých přátel, kteří se s ním přišli rozloučit ve čtvrtek 13. prosince o pohřbu, který se konal s předepsanými vojenskými poctami (zúčastnila se též česká rota a plukovní hudba 4. ppl. č. 4 Prokopa Velikého z Hradce Králové). V pohřebním průvodu kromě zmíněných vojenských útvarů kráčeli: školní mládež, učitelstvo, legionáři, městská rada, obecní zastupitelstvo, místní školní rada, úřednictvo městské spořitelny, četnictvo, spolky a korporace, jichž členem zesnulý byl a nepřehlédnutelné zástupy občanstva domácího i přespolního. Průvod svědčil, jaké úctě a lásce se učitel František Moník těšil. Totéž zdůrazňovali nad hrobem na místním hřbitově i projevy řídícího učitele Josefa Černého z Doubravice za Budeč Jaroměřskou, biskup. tajemníka církve československé Čeňka Brebise z Hradce Králové, ředitele Karla Doležala za místní školu, na které zesnuly dlouhá léta se zdarem působil, žačky Věry Horákové za školní mládež, starosty města Josefa Vychroně za městskou a místní školní radu a městskou spořitelnu, V. Poura z Hradce Králové za politickou stranu čsl. sociálních demokratů a župního tajemníka J. Šedy z Hradce Králové za Čsl. obec legionářskou.
   Kéž zesnulý po životě, plném práce a ruchu, klidně odpočívá v půdě milované vlasti, pro jejíž svobodu a rozkvět tak obětavě bojoval i pracoval.
   Jeho dobré vlastnosti a skutky buďtež nám příkladem a povzbuzením k následování. V nich bude žití mezi námi dále, byť i zemřel.
   Čest budiž jeho památce!

   14. prosince podal dosavadní starosta města Josef Vychroň resignaci na funkci starostenskou i na členství v obecním zastupitelstvu z důvodu stáří a choroby, jež vzata okresním úřadem na vědomí 28.XII.1934.

   16. prosince pořádala místní politická organizace čsl. národních socialistů v Městské dvoraně veřejnou schůzi, na níž promluvil poslanec J. Hynek z Cerekvice.

   23. prosince konána péči obecní chudinské komise vánoční nadílka chudé školní mládeže a chudých příslušníků města Smiřic v bývalé městské kanceláři. Poděleno bylo celkem 66. smiřických dětí obleky, látkou na šaty, obuví a prádlem. Mimo to 62 dospělé osoby obdržely po 2 kg mouky a 2 m barchetu nebo 3 m panelů. 16 osob chudobinci obdrželo k tomu ještě po 1 kg cukru, 1 kg žitné kávy 1/2 kg cikorky a 1/8 kg kávy. K vánocům rozdáno též sto poukázek po 1 q uhlí, 10 poukázek po 50 kg dříví (Žito a cikorku darovala fa Lefnar, uhlí fa Malburg, dříví J. Bureš, kávu B. Prokeš a j.v.)
   Při vánoční nadílce místní Ochrany matek a dětí bylo poděleno potravinami, prádlem a šatstvem 51 dětí v ceně Kč 460,-.
   Mimo to byla konána 21.XII. zvláštní vánoční nadílka mládeže v místní obecné a měšťanské škole a o svátcích církve československé v Husově sboru.

   25. prosince na oslavu svého desetiletého trvání sehrála Městské dvoraně Jednota divadelních ochotníků Jirásek veselohru “Přednosta stanice”. Napsal jí Nicolas Nancey, režii měl Ad. Novák, scénickou výpravu řídili H. Hanuš a St. Holeček.

   V prosinci odevzdán městské radě spis “Z pamětí Smiřic n/l.” od J. Zemana, v kůži vázaný od zdejšího knihaře Ad. Mahlera jako příloha k I. dílu Pamětní knihy města Smiřic. Spis tento byl dodatečně od autora vlastnoručně podepsán.

   Na úhradu výloh s kropením ulic spojených věnovala zdejší obci v roce 1934 místní spořitelna Kč. 5000,-.

   Sokolský biograf u Andrejsku promítl v tomto roce celkem 45 filmových pořadů, z nichž bylo 19, českých 26 cizích. Pro dospělé uspořádáno 405 představení, pro mládež 7, kulturních 6.

   V roce 1934 sokolské loutkové divadlo ve Smiřicích uspořádalo Celkem 12 představení s úhrnnou účastí 2100 účastníků, t.j. s průměrnou návštěvou 1 představení 175 osob.

   Rok 1934 byl velmi suchý a neobvyklé teplý. Poněvadž za sebou následovaly dva roky abnormálně suché (v roce 1933 spadlo 341 mm, v roce 1934 dokonce pouze 334,5 mm vodních srážek) a před nimi tři roky byly rovněž značně suché, nebylo ve spodině půdy žádné vláhy. Podle toho vyhlížela také vegetace: málem by bývalo všechno uschlo, kdyby nebylo přímo zázračného deště 27 června, kdy napršelo najednou 37 mm vody. Teprve prosinec byl dostatečně vlhký a abnormálně teplý.