Rok 1937

Rozpočet obecní na rok 1937 jevil tyto úhrnné položky:
   potřebuju řádnou Kč 413 984,-
   úhradu řádnou Kč 322 766
   schodek ve výši Kč 91 218,-
   který bude hrazen 45% přirážkou k dani činžovní ze základu Kč 39 435,60 a 250% přirážkou k daním ostatním ze v základu Kč 29 388,50

   Poslední zápis v této pamětní knize učinil 26 února 1939
   Petr Zahálka,
   odborný učitel a tč. Městský kronikář, který z pověření obecního zastupitelstva “Pamětní knihu města Smiřic v roce 1932 od prvopočátku založil a všechny zápisy do všech tří dílů knihy sám do nynější doby zapsal.

   15. listopadu 1940 byla podle nařízení zaslána pamětní kniha obecní okresnímu úřadu ve Dvoře Králové n./L. Po dobu války byly pamětní knihy obcí soustředěny v Zemském archivu v Praze, odkud byly po skončení války opět vráceny.
   Současně byl zbaven funkce dosavadní a a Lenfeldem (Němcem) ustanoven jeho nástupcem úředník městského úřadu JUC Antonín Uxa. Po celou dobu II. světové války v letech 1939 - 1945 zápisy do pamětní knihy obecní činěny nebyly.
   Po skončení války byl kronikářem města u stanoven znovu učitel Petr Zahálka který od svého předchůdce přejal různé poznámky, vyhlášky, plakáty, statistické výkazy, výpisy a přílohy (fotografie a pod.). Týž pokračuje v čistopisech zápisu v I. díle pamětní knihy obecní po schválení letopiseckou komisi, jejímiž členy v roce 1948 jsou: předseda místního národního výboru Josef Kutil a členové MNV Josef Hlava a Václav Počta.

   Pokračování zápisu za rok 1937:

   10. ledna konána byla ve Smiřicích v Městské dvoraně porada polabských interesentů o regulačních a melioračních úpravách Polabí od Hradce Králové po Jaroměř za účasti referenta ing. Josefa Bárty a mnoha významných hostí i zájemců a zástupců ústředních úřadů. Za město Smiřice Zúčastnil se porady a hosty přivítal starosta města Josef Šeda.

   10. a 19. ledna sehrálo sokolské loutkové divadlo Andrejsků pro dospělé divadelní hru J. Tyla “Strakonický dudák” s hudbou J.B. Foestra.

   23. února konán ve Smiřicích samaritní kurz hasičského sboru Za účasti 30 členů Smiřic i okolí. Kurs vedl státní obvodní lékař MUDr Alois Zlámalík.

   6. března vzpomněla místní Osvětová komise 87.0 narozenin prezidenta Osvoboditelé Dr. TG. Masaryka večerem v sále u Andrejsků. Slavnostní proslov pronesl odborný učitel Josef Veselý z Hradce Králové. Na pořadu byly dále též filmy: Podpis spojenecké smlouvy se Svazem sovětských socialistických republik dr. Edv. Benešem, Ministr v zahraničí, Léto dvou prezidentů, Sportem k brannosti (Vojenská přehlídka v Moskvě) a j. - Sokolovské loutkovém divadle sehrána byla k téže oslavě následující den hra Antonína Šimka “Psohlavci”, zpracovaná podle stejnojmenného románu Aloise Jiráska.

   V důsledku prudkého tání sněhu na horách zvýšil se stav vody ve všech řekách v ČSR a tak tomu bylo i na Labi a jeho přítocích. Již v noci ze 14 na 15 března hladina vody v Labi znatelně stoupala až do výše o 3,20 m nad normál a povážlivé výše dostoupila v pondělí 15 března, kdy u Černožic v neregulované části Labe vystoupilo z břehů, zatopilo okolní luka pod Semonicemi, Vlkovem, Černožicemi (na levém břehu Labe) a proudilo ke Smiřicům. Voda zatopila přitom silnici od Černožic k Vlkovu a novou silnici “haťovou” od Smiřic až na křižovatku k Vlkovu a Smržovu.
   Prudce tekoucí vodu nemohl pojmouti ani meliorační náhon pod tzv. “voborskou” (čibuzskou) silnicí a tak při svém vyústění do Labe byl velmi značně na obou březích (zvláště na levém břehu) poškozen, neboť voda strhla značně velkou část břehu a způsobila, že dřevěný most, spojující polní cestu do polí a luk na levém břehu labském, nebyl po delší dobu způsobilý k používání. Jeho přední část trčela do vzduchu, neboť stržením břehů pozbyla opory.
   I v nově regulovaném řečišti labskem stoupla vodní hladina do málo u nás vídané výše a na nově upravovaných a trávníkem ještě ne dosti uchycených březích natropila mnoho škody. Nad jezem, jehož stavidla byla v těchto dnech úplně zdvižená, byl v regulované zátočině labské na břehu stojící stožár elektrovodné sítě stržen do vody.
   Také v mlýnském náhoně voda značně stoupla a částečně zatopila park, obklopující Městskou dvoranu. V pondělí večer a v úterý 16. března voda počala opadávat.
   V následujících dnech zhlédla komise ministerstva veřejných prací, vedená min. radou dr. Radhouským, škody zátopou způsobené.
   Za týden nato v neděli 21. a v pondělí 22. března se zátopa (velká voda) opakovala v menším měřítku (asi o 30 cm níže), ale natropila zejména v zavodňovacím náhonu značně škody strháním obou břehů.

   20. března uspořádala v Městské dvoraně místní Jednota Čsl. obce legionářské společně s Domobranou z Itálie vojenský kabaret “Sibiřské pětky” T. Nováka. Odpoledne konáno představení pro mládež.

   8. a 29. března se hrála Jednota divadelních ochotníků Jirásek vždy odpoledne a večer 4 představení letecké operety dr. Tobise - Mirovského - Špillara - dr. Rohana “Ztracená Varta”.

   5. dubna dostavili se zástupci ředitelství pro stavbu vodních cest vrch. rada ing. Michl a vrch. rada ing. Vonka, aby zhlédli zhoubné dílo poslední povodně. Cestu nastoupili v doprovodu ing. Lameše ze Smiřic v Černožicích a prošli trať od mostu až do Smiřic, kde je očekávali zástupci města náměstek starosty Jelínek a člen obec. zastupitelstva R. Macura, kteří požádali o úpravu mostu přes Smržovský potok, jenž byl podemlet a v důsledku toho majitelé pozemků na svá pole nemohou dojíždět. Podle předběžného propočtu si vyžádá prozatímní oprava asi 80 000 Kčs. Hned příštích dnech bylo s opravou začato.

   15. dubna pořádal XI. okrsek Sokolské župy Podkrkonošské - Jiráskovy spolu s místní sokolskou Jednotou v sále u Andrejsků Sokolský večer, na němž proslovil přednášku na námět Sokolstvo a dnešní doba náměstek starosty ČOS Josef Truhlář z Poděbrad, známý národní pracovník - Omladinář.

   28 dubna - 5. května pochlubil se 4. kmen Junáku volnosti ve své klubovně u Andrejsků výstavkou junáckých prací a protiletecké ochrany.

   1. květen - Svátek práce oslaven byl našem městě obvyklým budíčkem městské hudby, odpoledne veřejnými tábory: politické strany sociální demokratické na prostranství u školy a politické strany komunistické na náměstí. Večer sehrál dramatický odbor Dělnické tělocvičné jednoty veselohru Miloše Kereše “Ryba a host třetí den”.

   9. května vzpomenuto bylo Svátku matek promenádním koncertem městské hudby dopoledne na náměstí. Odpoledne vyšel od Tyršova mostu slavnostní průvod, v němž byly zařazeny děti v pestrých krojích a alegorické vozy. Na hřišti u školy byl pak koncert a dětská veselice, na které děti předvedly různé hry, tanečky a závody o ceny.

   20. června na hřišti u školy konáno veřejné cvičení místní sokolské jednoty. Vlastnímu veřejnému vystoupení předcházel slavnostní průvod městem.

   24. června rozloučilo se v Městské dvoraně občanstvo našeho města s dlouholetým ředitelem zdejší školy Karlem Doležalem, který po 35 let působil ve Smiřicích a odchází na odpočinek do Prahy, na přátelském večeru. 35 let pedagogické činnosti na naších školách a výchova téměř tří generací i velká práce v kulturních a humanních spolcích zavazují nás k trvalé vděčnosti k odcházejícímu p. řediteli. Večera se zúčastnili zástupci městské rady, místních spolků a korporací, velmi četní přátelé a bývalí žáci. Pěvecká jednota Hanka odevzdala mu diplom a zlatou medaili za 42 letou činnost po svou starosti I. pěvecké župy JUDr. F. Pařeza ze Dvora Králové n./L. Za zmíněnou jednotu Hanka rozloučil se řídící učitel Pacák Jan, za bývalé žáky majitel pily Jiří Lefnar, za Národní jednotu severočeskou ředitel Brušák z Jaroměře. Místní školní rada věnovala mu v upomínku diplom s obrazem starého jezu ve Smiřicích od akademického malíře Josefa Heřmana.

   5 července konána tradiční oslava M.J. Husa na památném Chlomku u Habřiny péčí místní osvětové komise za spoluúčasti okolních obcí. V podvečer vyšel průvod s hudbou kapelníka J . Kubáska na Chlomek. Vzpomínkovou přednášku proslovil Městský tajemník F. Stejskal z Josefova.

   11. července vzpomněla místní osvětová komise pod záštitou městské rady 20. výročí slavné bitvy u Zborova na sokolovském cvičišti slavností za účasti všech krojovaných korporací a spolků z místa i okolí. Projev učinil stkpt. ruský legií Josef Rezek, učitel zdejší obecné školy. Slavnost konaná za velmi nepříznivého počasí.

   25. července konala se ustavující valná hromada Jednoty Čsl. Orla Smiřice. Počet členů při ustavení 67, žactvo 29. Starostou místní jednoty Čsl. Orla zvolen tech. rada Ing. Zdeněk Lameš, místostarostou úředník ČSD Josef Vachek, náčelníkem Jaroslav Háž, vzdělatelem děkan P. Josef Roháč, jednatelem úředník Václav Suchánek. Spolková místnost: u Pácaltů, cvičební místnost: tělocvična místní školy.

   29. srpna sehrála Jednota divadelních ochotníků Jirásek v zámeckém parku veselohru B. Rajské - Smolíkové “Zelená království“.

   1. září zřízen byl při zdejším měšťanské škole jednoroční učební kurz (t.j. čtvrtý ročník). Pro nedostatek místností byl umístěn prozatím v t.zv. gramaticko - historickém kabinetě. Vydržovatelem jeho je obec Smiřice (Teprve po několika letech byl náklad na jeho vydržování převzat státem.)

   14. září: Tento den je po celou naši republiku velmi smutným. Toho dne zemřel nezapomenutelný president Osvoboditel

dr. T.G. Masaryk

   Zraky všech občanů upínaly k lánskému zámku již od 2. září, kdy prvý president republiky zachvácen byl vážnou chorobou. Marně čekali na zlepšení jeho zdravotního stavu. Veliký Hospodář odchází po vykonané celoživotní práci ve věku 87 let 7 měsíců a 7 dnů.
   Zpráva o úmrtí presidenta Osvoboditelé a čestného občana našeho města rozšířila se ihned po celém městě po ranních zprávách čsl. rozhlasu. Na všech státních a veřejných budovách i na stožáru na Masarykově náměstí i na domech soukromých zavlály státní vlajky, stažené do půl žerdi a černé prapory. Výklady četných obchodů i okna soukromníků byly vkusně vyzdobeny poprsími nebo obrazy Velikého zesnulého. Noviny toho i následujícího dne vbrzku byly rozebrány, zprávy z rozhlasu bedlivě poslouchány.
   Školní mládež hned ráno uspořádala u Andrejsků zavedení svých učitelů vzpomínkovou besídku.
   O 7. hod. večerní konána byla ve smutečně vyzdobené zasedací síni narychlo svolaná smuteční schůze obecního zastupitelstva, na níž plodného života Velkého mrtvého vzpomněl ve svém proslovu starosta města Josef Šeda. Obecní zastupitelstvo vydalo k úmrtí čestného občana našeho města úmrtní oznámení. Veškeré zábavy byly v dnech smutku odřeknuty do dne pohřbu. Státní smutek vyhlášen do 26. října t.r.
   Místní Osvětová komise uspořádala v neděli 19. září večer na sokolském cvičišti vzpomínkou tryznu. Na Svahu cvičiště směrem k nové silnici upraven ze stromový a květin zelený háj, uprostřed něhož bylo poprsí prezidenta Osvoboditele na vysokém podstavci. Po stranách plály řecké ohně, v pozadí byly tři státní vlajky, spuštěné do polou žerdí.
   O 6. hod. večerní shromáždilo se u nádraží množství mládeže i dospělých, seřadilo se o průvod, v jehož čele byla nesena státní vlajka, po jejich stranách nesený dva černé prapory, dále šla městská hudba, legionáři, z nichž dva nesli veliký věnec s iniciálami T,G.M. Následovala školní mládež, ženy a muži. V průvodu neseny rozžehnuté pochodně.
   Za soumraku průvod vyšel a volně kráčel městem za úplného ticha. Byl na dně uspořádán a tklivě působil.
   Účastníci došli pak na dolní část sokolského cvičiště již za úplné tmy. Před sloup s poprsím položen vzpomínkový věnec. Všecky účastníky, jih bylo ze Smiřic i okolí na 2 500, přivítal starosta města Josef Šeda, městská hudba zahrála smuteční chorál, vzpomínkou řeč proslovil štkpt. ruských legií učitel Josef Rezek a po přednesu příležitostných 3 smutečních básní Vítězslava Nezvala zapěl mužský sbor Pěvecké jednoty Hanka Foerstrův sbor “Z osudu rukou”. Pořad zakončen byl čsl. státní hymnou a doslovem Jiřího Lefnara za místní osvětovou komisi. Po celou dobu stáli u poprsí zemřelého presidenta Osvoboditelé čestnou stráž legionáři v historických krojích. Háj s poprsím byl zvlášť reflektory osvětlen.
   Vše mohutně, ale smutně působilo.
   Následující den přicházeli po celý den a zejména v podvečer lidé dospělí i děti, místní spolky a korporace, a kladly k zatímně zřízenému pomníku kytice, květiny i věnce se stuhami, takže bylo krásně obestřeno a podávalo důkaz, jaké lásce se náš milý Osvoboditel těšil.
   Od 6-8 hodin večer stála u pomníku čestná stráž místních krojovaných spolků: hasičů, Sokolů, členů Dělnické tělocvičné jednoty a Národní jednoty střelecké.
   V předvečer pohřbu T. G. Masaryka, t.j. 20. září zapálena byla péčí místního hasičského sboru na staré cihelně po vzpomínková vatra.
   V úterý 21 září konal se v Praze pohřeb, jehož průběh byl vysílán čsl. rozhlasem. Občanstvu našemu bylo umožněno vyslechnouti si jeho pořad na sokolském cvičišti, kde stála opět čestná stráž. Háj s poprsím a věnci ponechán až do neděle 26 září, kdy vše bylo opět uklizeno. Stuhy od věnců byly uschovány v městském muzeu na radnici.
   Četní občané zajeli se poklonit památce presidenta Osvoboditele do Prahy na Hrad nebo se zúčastnili přímo jeho pohřbu v Praze, kam byla vyslána i tříčlenná delegace obecního zastupitelstva.
   V kanceláři městského úřadu vyloženy byly pěkně vyzdobené kondolenční archy, do nichž se zapsalo na 1000 osob.

-----------------------------------

Kliknutím na obrázek se otevře stránka s fotografiemi z této slavnosti

-----------------------------------

   18. září uspořádala místní odbočka Čsl. Červeného kříže v tělocvičně místní školy smuteční členskou schůzi, na níž o zásluhách zesnulého presidenta Osvoboditele T.G. Masaryka promluvili stát. obvodní lékař MUDr. Alois Zlámalík a odborný učitel Petr Zahálka. Spolek vydal též samostatné úmrtní oznámení.

   28. září uspořádal místní Sokol společně sXI. okrskem Sokolské župy Podkrkonošské - Jiráskovy sokolský večer s přednáškou náčelnice ČOS Marie Provazníkové z Prahy na námět “Žena v brannosti, žena o sletu”. V pořadu vzpomenu to bylo pro slovem ředitele Jana Černého zemřelého prezidenta Osvoboditele, z gramofonové desky předveden úryvek z Poselství prezidenta T.G. Masaryka k národu z r. 1926, film z jeho pohřbu a filmy tělocvičné.
   Současně uspořádaná od 26. - 28. září výstavka fotografií IX. sletu a památek z archivu Sokola, jakož i památek na presidenta Osvoboditele.

   Ve dnech 26. - 28. přepínala se síť pro motorový proud na napětí 220 Volt (dosud 120 V) v transformátorech. Tímto zařízením vyhovělo se dávným přáním místního občanstva, zvláště z řad živnostníků, kteří motorového proudu při svém zaměstnání nejvíce používají.

   28. října oslaven byl svátek Svobody místní osvětovou komisí slavností pod záštitou městské rady v Městské dvoraně. Po proslovu ředitele městského úřadu v Josefově Františka Stejskala sehrála Jednota divadelních ochotníků Jirásek hru Ferd. Strejčka Jarní přeháňky 1848. - Sokolské loutkové divadlo zahrálo v týž den slavnostní představení hry Lešetínský kovář, kterou pro loutky upravil Antonín Šimek. Týž den proběhla Smiřicemi dílčí štafeta předletového rozestavného běhu z poselstvím ČOS do okolních jednot (hlavní trať: Praha - Žacléř).

   Na podzim 1937 byly mezi mládeží rozšířeny velkou měrou spála a záškrt. Po dobu infekčních chorob byl státním obvodním lékařem vydán zákaz pořádání dětských besídek, společné cvičení školní i předškolní mládeže kromě cvičení školního, všechna dětská představení v biografu a divadle, jakož i všechna dětská představení jiná a shromáždění.

   21. listopadu konala se ustavující valná schůze Včelařského spolku pro Smiřice a okolí. Byla konána v hostinci J. Horáka “U nádraží” ve Smiřicích za účasti 36 členů. Zvolení byli předsedou jo Kosa, vrchní strážmistr a velitel četnické stanice ze Smiřic, místopředsedou Josef Nejman, rolník z Rodova, jednatelem Vilém Štrumhaus, úředník z Holohlav, pokladníkem Josef Tvrdý, rolník z Holohlav.

   28. listopadu vzpomněl kroužek přátel SSSR ve Smiřicích v sále Městské dvorany 20. výročí trvání Sovětského svazu přednáškou učitele Hanuše z Prahy a Anežky Malé ze Smiřic.

   4. prosince zahrála Jednota divadelních ochotníků Jirásek v Městské dvoraně veselohru J . Borovce - Baldy Srdéčko od Mikuláše.

   V podzimních měsících provedena úprava Městské dvorany. Byla nově vymalována, obnoven nátěr, pořízena nová osvětlovací tělesa. Získala na vzhledu.

   24. prosince na Štědrý den byla péčí místní chudinské komise uspořádána vánoční nadílka, při níž bylo obdarováno šatstvem, obuví, cukrovím a jablky na 130 dětí ze Smiřic a Zderaze.Rovněž místní chudí a nezaměstnaní občané byli obdarováni. Celkem bylo poděleno na 250 osob včetně školních dětí. Firma Malburg věnovala 100 q uhlí, jímž bylo poděleno 100 osob po 100 kg. Potřebné další množství nad 100 q věnovala obdarovaným ze svých zásob obec. Tím byly aspoň trochu zpříjemněný svátky těm, ke kterým Štědrý večer bývá zpravidla málo štědrý.

   Před vánocemi pořádala Dělnická tělocvičná jednota dětský dýchánek, spojený s nadílkou mládeže.

   25. prosince sehrála Jednota divadelních ochotníků Jirásek odpoledne a večer operetu Cikánčina píseň od K. Baláka - U. Sedelmaiera.

   V zimě 1937-38 bylo zřízeno na sokolském cvičišti na Šternberku bezpečné kluziště, což bylo zejména mládeží radostně uvítáno.

   V roce 1937 povolil výbor Spořitelny Smiřické zdejší obci dar Kčs 50 000,- na úpravu cest a chodníků a na produktivní péči, a na vyváření pro místní chudé Kčs 12 000,-

   Činnost vkladová u peněžních ústavů je v podstatě v roce 1937 normální, ale u zápůjček trvá špatné placení úroků.

   Rozpočet místní školní rady na rok 1937 pro školu obecnou a měšťanskou činil:
   vydání (potřeba) Kčs 82 509,95
   úhradu (příjem) Kčs 17 683,38
   schodek Kčs 64 826,57

   Příšera nezaměstnanosti opět straší. V cukrovaru bylo propuštěno koncem prosince 20 dělníků atd. Snad se situace zlepší po zahájení regulačních prací na Labi, které se připravují.

   Místní státní pivovar vyrobil v roce 1937:
   8 283 hl piva 10° výčepního, 12° ležáku světlého a černého, jenž je rozesíláno kromě do okolí též do vzdáleného Meziměstí u Broumova, Kunčic u Vrchlabí, k Pardubicům a j. Zpracovala v tomto roce 13 vagónů ječmene ke sladování. V závodě je zaměstnáno 28 (18 dělníků a dva úředníci).

   Sokolský biograf promítl v roce 1937 celkem 68 celovečerních filmů; z nich bylo 24 českých, 44 cizího původu, pro dospělé 68, pro mládež 7, kulturních 7.

   K 31 prosinci 1937 čítala místní veřejná knihovna 4774 svazky. V roce 1937 si 223 čtenáři vypůjčili celkem 4753 svazky.

   Sokolské loutkovém divadle sehráno bylo v roce 1937 13 výchovných představení suburnou účastí 2588 návštěvníků (Průměr návštěvníků: 199 osob).

   Spořitelna Smiřická vykazovala k 301 prosinci 1937:
   vklady ve výši Kčs 31 382 856,05
   v roce 1936 Kčs 30 451 838,98
   Živnostenská záložna ve Smiřicích k témuž dni vykazovala:
   vklady v částce Kčs 1 073 849,95
   v roce 1936: Kčs 772 235, 25