Rok 1941

   Rozpočet obecní na rok 1941 vykazuje tyto položky:
   potřeba K 624 201,-
   úhrada K 426 682,-
   schodek K 197 519,- , který bude uhrazen 45% přirážkou k činžovní a 275% přirážkou k daním ostatním.
   Rozpočet obecné školy na rok 1941 vykazuje schodek K 88 470,-,
   rozpočet Hlavní školy na rok 1941 vykazuje schodek K 98 739,-.
   Oba schodky zařaděny byly již do rozpočtu obecního, v němž mimo jiné jest pamatováno částkou K 10 000,- pro německé účely.

   Dnem 1. ledna 1941 na základě rozhodnutí školních úřadů odděleny byly správy hlavní (měšťanské) od školy obecné.

   Od 1. ledna 1941 zvýšeno bylo na českomoravských drahách (ČMD) jízdné průměrně o 50%.

   Na Nový rok, jakož i 2. a 3. ledna 1941 téměř bez přestání vál prudký, většinou severovýchodní vítr, spojený se silnou chumelenicí. Napadlo hodně sněhu a návěje byly tak značné, že přerušily na několik dní částečně, někde i úplně dopravu na silnicích a železnicích.
   I ve Smiřicích byly návěje velmi vysoké a bylo mnoho práce s odklizováním sněhu. Největší návěje byly v kopci u Pácaltů, kde silnice byla takřka (až na úzký chodník na straně u domu Dr. Pultra) zaváta, takže průchodu malíře p. Pikoly nebylo možno používat. Na odklízení sněhu byla na 5. - 6. leden 1941 pracovní povinnost mužů od 16 - 25 let.
   Vlakové spojení bylo v důsledku velkých návějí velmi omezeno. Jen poznenáhlu se cesty a železnice otvíraly provozu. Byly obavy z prudkého tání, které nastalo kol 22. ledna. Obleva trvala jen několik dní a znovu přituhlo. Sněhu tím značně ubylo, ale na silnicích a chodnících se utvořily ledové škraloupy. Od 30. ledna do 2. února byla znovu vyhlášena pracovní povinnost pro muže od 16 - 35 let (bylo možno se z ní vykoupit), ale přes to sněhu z ulic ubývalo jen pomalu, byly ho veliké spousty.
   V zimě 1940 - 41 způsobily velké mrazy značné škody na ovocném stromoví. Ve Smiřicích na př. zmrzlo na 150 ovocných stromů obchodníkovi p. Jindřichu Litomiskému, čímž mu byla způsobena škoda, odhadnutá na K 30.000,-.

   Od 14. ledna do 1. března 1941 pořádala místní Jednota divadelních chodníků Jirásek divadelní kurz pro ochotníky ze Smiřic i okolí. Přednášeli na něm vynikající odborníci z celého kraje a z Prahy

   20. ledna dožil se 80 let významný český rytec Eduard Karel, smiřický rodák, žijící v Turnově na odpočinku.

   26. ledna sehrává Mládež Národního souručenství v krajské soutěži drama F.X. Svobody “Olga Rubešová”. Režie J. Drahokoupil, scéna M. Neumann.

   Od 3. února 1941 podle vydaného vládního nařízení o řízení práce mohou být k provedení neodkladných prací mimořádně státně politické nebo hospodářské důležitosti přiřazování obyvatelé Protektorátu ve věku od 18 - 50 let. Tohoto nařízení bylo velmi často a hodně od pracovních úřadů využíváno jak pro práci doma (v Protektorátě), tak zvláště pro Říši (Německo).

   7. února 1941 výnosem okres. úřadu ve Dvoře Králové n./L ustanovena byla tříčlenná správní komise města Smiřic, jejímiž členy jmenování byli: technický rada ing. Zd. Lameš, vládní komisař Alois Lenfeld, úředník fy Malburg (Němec), a ing. Antonín Pleštil, ředitel lihovaru fy Malburg. Od 21. dubna 1941 dodatečně jmenován též dalším členem ještě úředník ČMD Václav Prskavec = Wenzel Gärtner (Němec českého původu, odrodilec). V ustavující schůzi 14. února 1941 zvolen byl předsedou této správní komise ing. Antonín Pleštil, místopředsedou Alois Lenfeld. Náhradníky členů správní komise jsou: Jan Petera čp. 397 a Josef Jech čp. 328.

   13. února 1941 konala se v Praze v Platejzu Národní třídě ustavující schůze Volného sdružení rodáků a přátel Smiřic, kteří bydlí v Praze. Předsedou byl zvolen ředitel škol v.v. Karel Doležal, jednatelem typograf Oldřich Černý.

   16. února 1941 ustaven byl v hostinci Na lednici Spolek chovatelů drobného hospodářského zvířectva pro Smiřice a okolí za účasti 22 členů. Předsedou zvolen F. Otradovský z Trotiny, místopředsedou a vedoucí v holubářů Josef Čapek ze Smiřic, jednatelem Jaroslav Příhoda ze Smiřic, tetovatelem František Šůda z Hořenic, pokladníkem Josef Bláha ze Smiřic.

   19 února 1941 konal se ve Smiřicích Zemědělský den za účasti četných rolníků z celého kraje a významných odborníků Dr. Loma, ing. Kaplického a j. Hlavním námětem přednášek bylo: plánování v zemědělství.

   24. února 1941 konána byla za účasti zástupce okresního úřadu kolaudace novostavby, určené pro jezného v blízkosti labského jezu na pravé straně řeky.

   7. března 1941 usneseno výborem Spořitelny Smiřické věnovati městu K 40 000 na produktivní péči, K 7 000 na vaření pro chudé a nesamostatné, K 5 000 Ochraně matek a dětí.

   10. března 1941 schválila správní komise na žádost místního pomocného výboru Národní pomocí, aby ke všem prodaným vstupenkám, podléhajícím dávkám ze zábav (při tanečních a jiných zábavách i podnicích – biografu), byly vybírány příspěvky po 20 haléřích ve prospěch Národní pomoci.

   10. března 1941 schválila taž správní komise, abych ředitelství ČMD v Hradci Králové, resp. železniční správě odprodány byly za účelem rozšíření železniční stanice Smiřice pozemky: části parcel 290/11, 720/1, 720/2. Schválen též protokol z 1 října 1940 č.j. 3152/41

   24. března 1941 ohlášeno v přípisu okresního úřadu ve Dvoře Králové nad Labem mezi jinými též, že naše obec čítá v současné době 2653 obyvatel.

   Od 1. dubna 1941 vypláceny byly podle válečných nařízení všem obecním zaměstnancům v počtu 15 osobám v aktivní službě zdravotní, případně doplňovací přídavky, což si vyžádalo ročně K 35 518 nákladu.

   6. dubna 1941 vtrhla německá vojska do Jugoslávie, německá letadla bombardovala Bělehrad. Zprávy o novém násilném obsazení slovanského státu a ničení bratrského národa Srbů, Chorvatů a Slovinců byly u nás poslouchány se zájmem a všeobecně byl odsuzován tento brutální čin Hitlerových nacistů.

   6. dubna 1941 sehrál “Jirásek” ve dvoraně hru V. Wernera “Červený mlýn” za účasti člena Národního divadla v Praze Jaroslava Vojty.

   12. dubna 1941 na rozkaz německých úřadů zastavena byla veškerá spolková činnost sokolské organizace jak v ústředí, tak v župách a jednotách. (Sokol úředně rozpuštěn až 14. listopadu 1941) Majetek byl zajištěn, peníze zabaveny, budovy a spolkové místnosti zapečetěny. Místní sokolské jednotě byl mezi jiným zabaven též spolkový prapor a bez náhrady zničen s ostatními textiliemi.
   Sokolský biograf v sále u Andrejsků zůstal i nadále v provozu. Jeho činnost v pozdější době i vzrůstala, neboť z důvodu propagačních byly promítány filmy většinou německé nebo aspoň s německými titulky, případně německé aktuality. Cizí filmy (francouzské, anglické, sovětské, americké a j.) postupně z pořadu biografu podle nově se tvořících politických poměrů mizely. Německé filmy byly však málo navštěvovány, kdežto při českých filmech býval biograf. sál plně obsazen. Výtěžek biografu byl od této doby odváděn zvláštnímu německému úřadu v Praze.

   Tělocvičné nářadí místní sokolské jednoty používala částečně škola. Také loutkové divadlo Sokola zůstalo ve stálém provozu po celou dobu války a nebývale velké návštěvy svědčily o neutuchající oblibě mezi malými i velkými návštěvníky. Obecně možno říci, že návštěvy zábavních podniků za války vzrůstaly, protože znehodnocené protektorátní peníze nikdo nešetřil.

   Také činnost Dělnické tělocvičné jednoty byla velmi omezená pracovním nasazením četných jejích příslušníků do zbrojního průmyslu na různých místech v Protektorátě nebo v Říši, zatčením a persekucí jejich vedoucích činovníků v ústředí, krajích i okresech. V pozdějším průběhu války činnost ta zanikla téměř úplně. Nejdéle se udržovala sportovní činnost v házené.

   13. dubna 1941 uspořádal Kulturní odbor Národního souručenství koncert Pěveckého sboru českých učitelů (PSČU) za řízení dirigenta profesora Dr. Josefa Plavce.

   20. dubna 1941 Učňovská besídka z Josefova sehrála pohostinsky ve dvoraně hru K. Piskoře “Česká chaloupka” (odpoledne a večer).

   6. května 1941 přijal okresní úřad ve Dvoře Králové n./L. resignaci předsedy správní komise ing. Antonína Plaštila z důvodu zdravotních na členství ve správní komisi a od 7. května ujal se vedení obce dosavadní místopředseda Alois Lenfeld.

   10.- 14. května 1941 uspořádalo Městské muzeum na radnici výstavu obrazu odborného učitele Jaroslava Kubelky ze Smiřic.

   11. května 1941 seriály “Jirásek” a Jednota lučebního dělnictva fy Malburg společně hru V. Štecha “Třetí zvonění”.

   11. května 1941 v rámci oslav. 100. výročí narozenin Antonína Dvořáka uspořádala místní Pěvecká Jednota Hanka Pěvecký a hudební večer v Holohlavech u Srkalů. Týž večer byl pak opakován 15. června 1941 pohostinsky Rodově u Fejglů.

   12. května 1941 uspořádal kulturní odbor Národního souručenství zájezd uměleckého loutkové divadla profesora J. Skupy, které sehrálo odpoledne pro mládež hru J. Skupy - F. Weniga “Robinson Hurvínek” a večer pro dospělé hru ”Ať žije zítřek”.

   V květnu 1941 stanovena byla nákupní doba pro Židy v obchodech a živnostech od 15-17. V peněžních ústavech si mohou Židé své záležitosti vyřídit pouze od 9 - 11 hodin.

   Od 14. května do 2. června 1941 hostovalo ve Smiřicích České divadlo (ředitel B. Rys) a sehrálo postupně hry: …. vynecháno

   Celkem sehrálo 18 představení, většinou za malé účasti obecenstva.

   Od 10. - 24. června 1941 konána v Protektorátě celostátní sbírka barevných kovů, jichž je citelný nedostatek. Sbírka konána pod heslem "Udržme zaměstnanost našeho dělnictva”. Ve Smiřicích vynesla 828,80 kg. Kovy byly roztříděny a odvezeny do Jaroměře.

   Svátek Božího těla byl přeložen ze čtvrtka 12. června, který prohlášen dnem pracovním, na neděli 15. června 1941.

   14. června 1941 jmenoval okresní úřad Ing Zd. Lameše předsedou správní komise zdejšího města.

   22. června 1941 napadla německá branná moc Sovětský svaz. Boj historického významu a dosahu začal. Naše občanstvo s napětím a s pevnou důvěrou sledovalo vývoji válečných událostí a s uspokojením přijalo zprávy, když Němci byli po prvních úspěších bleskové války a v blízkosti Moskvy zastaveni a když v postupu válečných operací později hrdinná Rudá armáda převzala iniciativu v boji na sebe a nacisty ze své země postupně zase vytlačovala.

   Od 25. června – 31. července 1941 vyhlášena byla sbírka na Německý Červený kříž. Ve Smiřicích vykonána podomní sbírka ve dnech 6. a 13. července zvláštní sběrací komisí, do níž místní správní komise jmenovala 30 osob. Obec přispěla již předem částkou K 8000,-. Po dobu sbírky zavedeny byly příplatky 30 haléřů ke každé vstupence všech zábav na Německý Červený kříž.

   28. června 1941 předvedla ve dvoraně pohostinsky taneční skupina prof. Jarmily Hůlkové z Jaroměře Dvořákovy Slovanské tance za doprovodu orchestru vládního vojska 7. praporu z Josefova (dirigent Boris Masopust). Konáno u příležitosti oslav 100. výročí narozenin hudebního skladatele Antonína Dvořáka.

   V červnu 1941 byl dá německou státní tajnou policií (Gestapem) obci Smiřicům příkaz, aby byl oceněn nemovitý majetek Pavly Osuské, roz. Vachkové. Jedná se o rodný domek čp. 192 ve Smiřicích, v Mlýnské (Mautnerově) ulici.

   V červnu 1941 zaveden byl 1 den volna v hostincích v určitém pořadí.

   Školní žákovské výlety, konané obyčejně na konci školního roku, byly již od roku 1939 zakázány.

   13. července 1941 sehrála Jednota lučebního dělnictva fy Marburg veselohru V. Fraňka “Tři lásky paní Katušky”.

   17. července 1941 divadlo Jarky Líbala zahrálo pohostinsky hru K. Bortfelda “Dvojčata” se Zd. Sullanovou v hlavní roli (dvojroli).

   21. července 1941 nařídil okresní úřad zavedení polních požárních hlídek, které jsou pro většinu obyvatelstva podle zákon. nařízení povinné. Trvají 6 hodin a konají se ve dne v noci.

   Již před napadením Sovětského svazu německými armádami byla znovu nařízena a konána cvičení protiletecké obrany a všech jejích složek (samarická, požární, pomocná, spojková), školení velitele, určený protiletecké kryty pro občanstvo, jednotlivé závody, školy atd. Za války pak byly četné skutečné poplachy a táhlé žalostné houkání továrních sirén často vyrušovalo občanstvo z pravidelné práce, což mělo i značný vliv na výkon pracujících a výrobu závodů, která zřejmě klesala rok od roku. Ve školním roce také mládež byla tím rušena ve školní práci.

   29. července 1941 bylo zadáno provedení kanalizace od Bartošových v Nádražní ulici k mlýnskému Náhonu přes Příční ulici staviteli Fr. Belingrovi za rozpočtenou částku K 80 204,8. K kanalizace tato také na podzim 1941 prováděna.

   Podle přípisu okresního úřadu v červenci 1941 musí být všechna okna úředních budov a výklady obchodníků vyzdobeny dodanými plakáty “V”, u obchodníků ještě s heslem: “Deutschland siegt an allen Fronten - Německo vítězí na všech frontách”. Smiřické náměstí - dosud Masarykovo - přejmenováno od 14. srpna 1941 na “Victoria Platz - Náměstí Vítězství”

   6. srpna 1941 se hrálo divadlo M. Novákové z Prahy pohostinskou hru L. Lenze “Malá parfumerie”.

   1. září 1941 nastává pronikavá změna v organizaci školství. Obecná škola se proměňuje na 4 třídní (dosud 5 třídní) s 1. - 8. postupným ročníkem. Hlavní (dříve měšťanská) škola je rovněž 4 třídní, ale je školou výběrovou a navazuje na 4. postupný školní rok. Do 1 ročníku hlavní školy může postoupit pouze 40% žactva 4. postup. ročníku. Tím je většině žactva (t.j. zbývajícím 60%) zamezen přístup na školu hlavní. Počet žactva na třídu zvýšen na 60 žáků, v oddělení němčiny však nejvýše na 35.
   Školní výchova mládeže měla být vedena v novém duchu, t.j. v duchu přátelském k Říši a Němcům. Učitelé byli v různých kursech přeškolování, byli nuceni chodit do německých kursů a zdokonalovat se v němčině, ze které museli všichni povinně skládat zkoušky. Kdo při zkoušce neobstál, měl zaražen platový postup. Školy byly nově organizovány. Na vyšších školách (na hlavních, středních a odborných) mohla studovat jen malá část mládeže, neboť řada škol – zvláštně středních a odborných – byla zrušena, u zbývajících nebyly zřizovány pobočky případně některé třídy. Vysoké školy (univerzity, techniky ap.) byly, jak již dříve zapsáno, zavřeny.
   Na všech školách věnována hlavní pozornost vyučování němčině již od nejnižších tříd. Tak se stalo, že děti se učili v mateřském jazyku ve 4 týdenních hodinách vyučovacích, kdežto jazyku německému v 8 hodinách týdně. Přitom se ještě v různých vyučovacích předmětech (v zeměpise, matematice, přírodopise atd.) mělo užívat ještě odborných výrazů německých. V zeměpise se vyučovalo o Říši ve všech třídách, o Protektorátu Böhmen und Mähren jen velmi poskrovnu. Ve zpěvu byly nuceni naučit se nenáviděnou Deutschland, Deutschland über alles a řadu dalších německých písní. Nelze se divit, že úroveň vzdělání při tomto stavu u českých dětí stále klesala (časté oslavy německých vítězství a j., mimoškolní práce dětí na statcích – u nás na Zderazi a v Holohlavech -, němčina a nechuť dětí k ní a pod.). Učebnic na škole nebylo a učilo se podle psaných poznámek, časopisu a pod. s velikými potížemi. Pomůcky školní z kabinetů byli z velké části vyřazeny a nesmělo se jich užívat. Ani sešitů nebylo dostatek, papír na psaní i kreslení se jakostně velmi zhoršoval.
   Výchova mládeže v době mimoškolní po zrušení Junáka, zastavení činnosti Sokola a j. organizací mládeže byla svěřena Kuratorium pro výchovu mládeže, které mělo podle smutně proslulého protektorátního ministra školství a osvěty Emanuela Moravce převychovat naši mládež v nacistickém duchu. I ve Smiřicích bylo Kuratorium založeno a jeho vedoucím byl zaměstnanec ČMD B. Šíp. Vyvíjelo však poměrně malou činnost a pro neschopnost vedoucích a nezájem naší mládeže později jeho činnost i přes všechny úřední zákroky zcela zanikla. Rychlé poněmčování národa (podobně jako učitelé, tak ji všichni zaměstnanci státních a veřejných úřadů byli nuceni navštěvovat kurzy němčiny a skládat z ní zkoušky) a postupně jeho ochuzování násilnickými okupanty naše obyvatelstvo těžce neslo a snažili se tomu čelit rozmanitými způsoby: práci pro Říši sabotovalo, neplnil dané úřední příkazy, nebyly odváděny včas předepsané dodávky, byly čteny zakázané knihy a pod. Velmi se rozšířil poslech zahraničního rozhlasu (všeobecně nazývaný "Kroměříž”), zvláště krátkodobých stanic. Nejvíce poslouchána Moskva, Londýn, Ženeva, před napadením Jugoslávie též Bělehrad, i přesto, že poslech a rozšiřování jeho a jejich zpráv právě tak jako rozmnožování ilegálních tiskovin, letáků a časopisů (V boj, Rudé právo, Škodovák a j.) byl trestáno dlouholetým vězením v káznicích a koncentračních táborech. I když často přinášely nepřesné nebo neúplné zprávy, přece jen náš lid posilovaly ve víře, že zase nastanou lepší časy.

   6. září 1941 uspořádalo Mladé Národní souručenství Večer hudby a zpěvu.

   20. září 1941 uspořádal třetí okrsek Mladého Národního souručenství ve Smiřicích literární a umělecký večer národních básníků a spisovatelů. Režii večer měl básník Václav Krška.

   22. září 1941 věnovala Spořitelna Smiřická 40 000 K na svedení povrchových vod a 7 000 K na chudou školní mládež.

   22 září 1941 přejmenován byl dosavadní Mautnerův městský chudobinec na Městský chudobinec a Mautnerova ulice přezvána na Mlýnskou (protižidovská akce). Tyršův most přezván byl 1.XII. 1941 na Mozartův.

   22. září 1941 vydáno po kolaudaci novostavby povolení k obývání a užívání a tak 1. října 1941 přesídlila místní filiálka Okresní záložny hospodářské ve Smiřicích do vlastní budovy v Palackého třídě.

   V listopadu 1941 zahájila místní vyživovací komise Národní pomoci ve Smiřicích vyvařování v kuchyni chudých.

   16. listopadu 1941 sehrál Jirásek hru "Divá Bára”od Saši Razova - Jiřího Červeného.

   25. listopadu 1941 zemřel v Oswěčimi u Krakova (v koncentračním táboře) smiřický rodák Josef Kačer, úředník, narozený 13.3.1920, posledně bytem v Holohlavech u děkana P.J. Roháče, který se ho ujal jako sirotka. V květnu 1941 odešel z domova, z Moravy psal, že směřuje ke slovenským hranicím a že se má dostat Do Ruska. Patrně byl chycen na hranicích. V pozdním létě si psal z Oswěčimi o různé věci. Pak došla už jen stručná zpráva o jeho smrti.

   27. listopadu 1941 začalo se s vařením polévek pro školní děti. Příděly potravin velmi malé, proto počet strávníků velmi omezen (ze školy hlavní například pouze 14 dětí).

   30. listopadu 1941 sehrál soc. odbor církve českomoravské divadelní hru Sl. Grohmanové "Vesničko má”. Hráno odpoledne a večer za režie učitele náboženství Štěpána Kotka.

   2. - 3. prosince 1941 ve dvoraně v pohostinské hry Moderní činohry B. Vodičkové z Prahy: veselohry J. Nevole "Miluji Evu” a L. Lenze "Muž se šedivými spánky”. Pro mládež hra A. Permana "Kašpárek a chudý Jirka”.

   O Vánocích 1941 sehrál Jirásek 4x operetu Sl. Grohmananové "Pod Svatou horou” za režie Ad. Nováka.

   31. prosince 1941 utonu nešťastnou náhodou při sáňkování v mlýnském náhoně u mostu lihovarské vlečky sedmiletý školák Jaroslav Neiman.

   V roce 1941 byl vydán úřady všeobecný zákaz novostaveb. Odůvodnění: nedostatek stavebních hmot, dělnictva atd.

   V kterém roce 1941 uveřejněn byl v časopise "Dunaj - Odra - Labe” článek ing. Zd. Lameše "Úprava řeky Labe v okolí města Smiřic”. Zmíněné číslo časopisu je v archivu uschováno.

   Letošní sbírka na Německý Červený kříž vynesla K 5551,30. Byla doplněna z prostředků obce na K 10 000,-. Fa Malburg věnovala K 25 000, Smiřické mlýny K 5 000. Značná částka byla vybrána od zaměstnanců při výplatě mezd, penzi a p.

   V roce 1941 Spořitelna Smiřická K 29 320 196 vkladů, Živnostenská záložna ve Smiřicích K 2 491 273, 65 vkladů od 213 členů.

   Veřejná Městská knihovna ve Smiřicích vykazuje za rok 1941: 4534 svazků, 241 čtenářů dospělých a 24 dětí, kteří si vypůjčili celkem 5102 svazky (výpůjčky).

   V roce 1941 zemřelo ve Smiřicích celkem 37 osob.
   Z toho bylo 14 mužů + 4 chlapci = 18
   16 žen + 3 dívky = 19
   30 dospělých + 7 dětí = 37
   V témže roce se narodilo 16 chlapců a 13 dívek, celkem 29 dětí.