Rok 1949
1 ledna 1949 zahájen slavnosti nástup do prvního 5letého hospodářského plánu v rozvoje naší republiky
Pětiletý plán bude důležitým stupněm ve vývoji československé lidové demokracie k socialismu.
…
Plán MNV

Do nastávajícího období 5LP 1949 až 1953 zařadil místní národní výbor ve Smiřicích pro obec tyto práce:
1. provedení úpravy parků u přední a zadní části zámku
2. zavezení mlýnského náhona
3. předlažba prostorů bývalého mostu U kaple a části vozovky až k trafice p. V. Šotoly
4. postavení památníku padlým
5. oprava zámecké kaple
6. vysázení stromů na břehy potoků: na Kršovce, nový mlýnský náhon, na břehy Labe, na břehy nově zřízeného řečiště Jordánu
7. vydlažbu silnice k nádraží a úpravu chodníků v Zemanově ulici
8. úpravu prostranství před obecní váhou naproti Litomiským
9. předlažbu části Nádražní ulice
10. rozšíření mostu přes mlýnský náhon (u trafiky p. Sedláčka)
11. regulační plán města
12. kanalizaci úseku: mlýnský náhon až pod dům p. Kaubeho a od domu: Kaubeho až do Labe
13. vodovod
14. přirovnané práce ke stavbě školy
15. přípravné práce k postavení tělocvičny
16. přípravné práce k postavení poštovní budovy
17. přípravné práce k postavení biografu
18. výdlažbu ulice k cukrovaru
19. vydlažbu ulice k mlýnu
20. koupit konfiskovaných domů
Plán těchto prací schválilo plénum MNV na schůzi 14 ledna 1949. Potřebné finanční náklady bude musit plénum MNV schvalovat od případu k případu, ježto není dosud znám způsob úhrady obecních rozpočtů.
Rozpočet obce na rok 1949
Obecní rozpočet na rok 1949 vykazuje položky:
chudinský rozpočet:
potřebu Kčs 37 600,-
úhradu Kčs 28 700,-
schodek Kčs 8 900,-
Na úhradu schodků rozpočtu újezdní školní rady a místní školní rady (obecná škola) zaplatí obec Smiřice částku Kčs 168 566,-.
Celkový rozpočet včetně schodků rozpočtu vedlejších vykazuje:
potřebuji Kčs 1 023 859,-
úhradu Kčs 638 100,-
schodek Kčs 387 759,-
který bude uhrazen náhradovým přidělen Kčs 278 400 a zbytek Kčs 9 359,- bude uhrazen rozpočtovou úsporou v běžném roce rozpočtu.
Mimořádný rozpočet počítá:
zavezení náhonu U kaple a položení kanalizace Kčs 400 000,-
výsadba ovocných stromů Kčs 70 000,-
koupě konfiskátů Kčs 200 000,-
celkem Kčs 670 000,-
Má být hrazen:
pracovní povinnosti občanů Kčs 220 000,-
příspěvkem státu (zaručenou zápůjčkou) Kčs 150 000,-
vázanými vklady Kčs 300 000,-
celkem Kčs 670 000,-
Krajské zařízení
1 ledna 1949 vstoupilo platnost nové krajské zřízení místo dosavadního zemského, které se neosvědčilo. 13 krajů v českých zemích má celkovou rozlohu 78 869 km2 a 8 762 361 obyvatel podle součtu z 22 května 1947. Šest krajů slovenských má rozlohu 48 957 km2 a 3 434 369 obyvatel podle součtu za 30 června 1948.
Kraj Hradecký
Kraj herecký má rozlohu 5 145 km2 a 552 780 obyvatel, žijících v 956 obcích. Smiřice jsou zařazeny do okresu Jaroměř, který má rozlohu 24 728 ha, 60 obcí s 30 015 obyvateli po provedené úpravě hranic se sousedními okresy má okres Jaroměř 58 obcí s 29 812 obyvateli podle součtu z 22 května 1947.
Soupis zásob
Od 24 prosince 1948 do 5 ledna 1949 včetně byl v obchodech a podnicích různého druhu (kromě obchodu s potřebami denního života: chleba, mouky, mléka a pod.) konán povinný soupis zásob (inventura) a po celou tuto dobu nesmělo být ze zásob nic prodáváno ani zcizováno. Důvodem tohoto opatření byl způsob prodeje textilií a obuvi podle nových zařízení po 5 lednu 1949, o kterém podal občanstvu našeho zprávu bezpečnostní referent ONV Karel Rohn z Jaroměře na veřejné schůzi, kterou na 5. leden 1949 do Městské dvorany svolal okresní výbor KSČ. Schůze byla velmi četně navštívena a zpravodaj v diskuzi odpovídal na četné dotazy z řad účastníků.
Vázaný prodej
Od 6 ledna 1949 zahájen byl prodej vázaného zboží (textilie a obuv) podle nových směrnic. Nové šatenky dostávají pouze zaměstnanci a malí zemědělci do 15 ha, pokud mají splněny předepsané dodávky za uplynulé období, a jejich rodinní příslušníci. Kromě vázaného byl zaveden též volný prodej zboží za zvýšené ceny (ceny zboží zvýšeny o spotřební daň, která nahrazuje dosud nejednotné přirážky a daně). Prodej volného i vázaného zboží byl přikázán pouze některým obchodům. Tím některé podniky buď zcela zanikly nebo jejich prodej byl značně omezen, případně byly přeměněny na jiný druh zaměstnání.
Smiřický cukrovar národním podnikem.
V lednu 1949 došlo k oficiálnímu převzetí smiřického státního cukrovaru zástupci čsl. průmyslu cukrovarnického ing. dr. Hrudou, general. ředitelem a jeho náměstkem. Na celozávodní schůzi u příležitosti převzetí závodu byla zhodnocena dosavadní práce cukrovaru, který je jedním z nejlepších. Zároveň byly vytýčeny úkoly cukrovaru v pětiletce: omezením ztrát zvýšit výrobu a zajistit dostatek cukru, zlepšením výrobků udržet zahraniční trhy a zavádět úkolové práce. Zástupci okresního vedení KSČ přislíbili závodu plnou pomoc při řešení všech záležitostí závodu. Zaměstnanci přijali závazek lepší organizací práce a zvýšení produktivity práce splnit úkoly pětiletky cukrovaru.
Ples KSČ 8 ledna 1949
Ples všeoborový 15 ledna 1949
V.I. Lenin - vzpomínka. Divadelní představení KOD
21 ledna 1949 k 25 výročí úmrtí V.I. Lenina uspořádaly MRO a Svaz čsl.- sovětského přátelství pohostinskou hru Oblastního divadla z Trutnova: Arthur Miller "Všichni moji synové”. Před zahájením hry přednesl recitační sbor místní skupiny SČM recitační pásmo "V.I. Lenin” a příležitostný projev pronesl řed. J. Weis z Hradce Králové. Velká účast občanstva, velmi zdařilé provedení hry.
Mimořádný příděl másla
28 ledna 1949 bylo do Smiřic přiděleno mimo pravidelný příděl 115 kg másla, jež bylo mlékárně prodáváno po 1 kg na potravinový kmenový list za cenu 1 kg Kčs 222,-.
Kurz kronikářů v Jaroměři 13 února 1949
…
Volný prodej zboží – rozšíření
Od 14 února 1949 zaveden byl volný prodej kávy, čaje, cukrovinek a pod. ve zvlášť k tomu určených prodejnách ("Pramen”) za značně zvýšené ceny (proti dosavadním).
1 čsl. pětiletka - přednáška 17 února 1949
…
Loutkové je představení pro dospělé
Ve dnech 19, 20 a 28 února 1949 Sokolské loutkové divadlo Na lednici "Jindy a dnes”, při níž předvedený hry: Al Gallat: Šnofonius a Mordulina, Ign. Herrmann - Alois Polák: Exekuce, a vhodné varietní loutkové dodatky.
Výročí založení Rudé armády
22 února 1949 k 31 výročí založení Rudé armády pořádaly MRO a Svaz čsl.- sovět. přátelství oslavný večer, na němž odb. učitel František Mach ze Smiřic promluvil o založení Rudé armády, načež při naplněném hledišti sehrálo Oblastní městské divadlo z Trutnova hru E. F. Buriana "Krčma na břehu”.
Vítězný únor - vzpomínka 25 února 1949
…
Počasí začátkem roku 1949
Počasí v lednu a únoru 1949 bylo v celkem mírné, s občasnými mlhami (při slabém sněhovém poprašku přechodně mrzlo jen od 22 ledna do konce téhož měsíce) a dešti. Po celou zimu se mohlo při mírném počasí nerušeně pracovat i na stavbách (hydroelektrárna a j.). Teprve velké vánice sněhové, provázené prudkým větrem, způsobily 1 března 1949 značné zpoždění vlaků, přerušení elektrického proudu téhož dne do 21 hodiny večerní. Vánice trvaly po dva dny jen s malými přestávkami. Lokálka Smiřice-Sadová pro závěje tyto nejela.
Poměrně velmi chladné počasí potrvalo zejména po celý první týden v březnu, kdy se udržel i sníh. Po 20 březnu se počasí přechodně vyjasnilo a oteplilo. Počátkem dubna však nastalo opět aprilové nestálé počasí, velké a prudké větry, trvající několik dní. Teprve od poloviny dubna bylo krásné jarní počasí, které po přecházejících deštích v přírodě velmi posloužilo. Na polích a zahradách v polovině dubna období pilných prací. Meruňky rozkvétají (17 dubna). V květnu a červnu počasí dost vlhké, příznivé vzrůstu plodin, na květy stromů však poměrně chladno.
Přednáška o Švýcarsku H. Zatloukal
1. března 1949 přednesl cestovatel Hugo Zatloukal z Prahy školní mládeží přednášku “Nejkrásnějšími kraji Švýcarska” (se světelnými obrazy). Večerní přednáška MRO pro dospělé nemohla být uskutečněna pro poruchu elektrického proudu.
Jiráskova akce - dar města
3 března 1949 věnovalo město Smiřice na Jiráskovou akci (prováděnou na podnět presidenta republiky Kl. Gottwalda) při níž stát vydá všecka Jiráskova díla v lidovém vydání, Kčs 500,-. K uskutečnění akce vydání Jiráskových spisů konán též celostátní sběr papíru ve formě sběru lidového.
Sbírky ve prospěch Varšavy
Téhož dne 3 března 1949 v radě MNV usneseno ve prospěch sbírky “Praha MNV v ČSR - Varšavě”, pořádané v Týdnu čsl. - polského přátelství na výzvu primátora hlavního města Prahy věnovat Kčs 500,-. Při výdeji potravinových lístků provedena ještě další sbírka. Celkem darováno k témuž účelu Kčs 1240,80. Od pořadatelů sbírky bylo městu za porozumění a dar písemně poděkováno.
Divadelní představení ochotníků ”M.G. Rettigová”
6 března 1949 pořádaly MRO a Jednota divadelních ochotníků Jirásek vzpomínku narozenin T. G. Masaryka a slavných bojů u Bachmače a Sokolova, jichž vzpomněl proslovem ředitel školy Jan Černý ze Smiřic. Nato sehrál soubor Jiráska hru Aloise Jiráska "M.G.Rettigová” za režie Ad. Nováka. Hra byla hrána v soutěži okresní osvětové rady v Jaroměři a okrsku ÚMDOČ B. Němcové v Jaroměři. Taž hra opakována ještě 7 března 1949 ve Smiřicích, 12 března v Jásenné, 19 března ve Velké Jesenici, 25 března ve Chvalkovicích, 26 března 1949 v Rožnově, 1 dubna 1950 v Lochenicích a druhého dubna 1950 na festivalu Jaroměřsko Jiráskovu fondu v Jaroměři.
Koncert Čsl. kvarteta
14 března 1949 uspořádala MRO na paměť 125 výročí narozenin Bedřiška Smetany hudební večer, na kterém účinkoval československé kvarteto závor J. Peška, F. Vohanka, Jar. Svoboda a Jan Háša) …
Akce 5M - přiděl městu
17 března 1949 z akce Zvelebovací akce obcí - akce 5 M - dostává město Smiřice na výdlažbu cesty k nádraží Kčs 150 000,- a na výsadbu ovocného stromoví to Kčs 20 000,-
Divadelní představení KOD
25 března 1949 sehrálo Smiřicích Městské oblasti divadlo z Trutnova komedii Williama Shakespeara "Večer tříkrálový”. Odpoledne uspořádáno představení pro školní mládež střední a rolnické školy.
Sbírka ČČK a SP
31 1949 pověřen Čsl. Červený kříž a Sociální pomoc v místě uspořádání sbírky ve prospěch uvedených organizací.
Památník osvobození - návrh
3 března 1949 předložil akademický sochař Bílek z Hořic v Podkrkonoší návrh Památníku osvobození v zámeckém parku.
Návrh zobrazuje republiku v podstavě ženy s vlajkou státu, v pozadí pak legionáře I. odboje a partyzána II. odboje s postavou ženy, nesoucí klasy. Tím je symbolický vyjádřen boj Čechů v I. světové válce 1914-18 a II. světové válce 1939-45 za svobodu. Náklad asi Kčs 325 000,-.
Památník je 7,35 m dlouhý a 2,35 m široký, výška podstavce 165 cm a se zvýšeným soklíkem pod hlavní sochu a skupinu docílí výšku přes 2 m a v bodě, kde je skupina 175 cm.
Ústřední socha, postava Svobody, nesoucí prapor, je cca 280 cm vysoká a skupina 220 cm vysoká. V nejvyšším bodě bude pomník 480 cm vysoký. Pod skupinou bude umístěn krátký hlavní nápis a doleji schránky na umístění prsti z bojišť u Zborova, Bachmače a Dukly (památných míst obou odbojů).
Celý pomník bude z pískovce. Podstavec bude vyzděn z cihel jež budou obloženy pískovcovými deskami 7 cm silnými.
Soutěž tvořivosti mládeže 1949
1 dubna 1949 zúčastnilo se na 200 dětí, žactva zdejší národní a střední školy v Městské dvoraně 1. kola Soutěže tvořivosti mládeže ve zpěvu, hudbě, napodobivých cvičeních, recitaci a hrách před komisí SČM pro Smiřice zvlášť určenou. Vítězové této soutěže vystoupili pak v Jaroměři na večeru vítězů STM v okresním kole (a postoupili do krajského kola STM 1949, které se konalo v Hradci Králové). Byly to tři dívky a dětský pěvecký sbor střední školy.
Divadelní představení školní mládeže “Za pokladem”
3 dubna 1949 odpoledne a večer se hrálo žactvo místní národní školy za řízení učitele Ladislava Černého veselou dobrodružnou hru J. Plívy - J. Harapáta “Za pokladem”. Hráno jako dík Státnímu cukrovaru národnímu podniku ve Smiřicích za převzetí patronátu nad národním školou.
Tělocvična akademie Sokola
9 dubna 1949 večer a 10 dubna odpoledne pořádala místní sokolská jednota tělocvičnou akademii, na které vystoupila kromě místních cvičenců též vzorná závodní družstva žen a mužů Těl. jednoty Sokol Praha-Smíchov I.
Mírová manifestace
12 dubna 1949 konána na sokolovském cvičišti na Šternberku manifestace občanstva za světový mír.
Výsadba ovocných stromů
16 dubna 1949 vykonala 3. organizace KSČ, jež měla tuto povinnost v závazku, výsadbu ovocných stromů na břehy mlýnského náhona. Vysázeno: 84 stromů u náhona, 14 stromů na cestě k cukrovaru a 3 v chudobinci.
Družstevní besídka
24 dubna 1949 pořádala 3. organizace KSČ a prodejna Ústředního konzumu Smiřice v Městské dvoraně odpolední veřejnou družstevní besídku, na jejímž pořadu byly recitace, zpěv a krátké úzké filmy. Přítomné děti byly zdarma pohoštěny. Čistý výtěžek věnován místní škole.
Členský večer Sokola
26 dubna 1949 uspořádala místní Tělovýchodová jednota Sokol jarní členský a dorosteecnský večer v sále u Andrejsků, na něm m. j. byly promítnutý též: Úzký barevný film XI. slet všesokolský v Praze 1948, dále tělocvičné a sportovní filmy Vystoupení gymnastů SSSR v Praze, Zimní sletové hry v Tatrách a. j.
Výdlažba silnice k nádraží
29 dubna 1949 usneseno v plénu MNV provésti výdlažbu silnice k nádraží a položení kanalizace za celkovou částku Kčs 210 000,-. Náklad bude uhrazen z příspěvku státu z akce 5M: Kčs 150 000,- a zbytek úsporou z rozpočtu.
Úprava náměstí - projekt
30 dubna 1949 zadáno provedení projektu na úpravu náměstí v okolí zámecké kaple a budovy zámku akademickému architektu Holému za celkovou částku Kčs 18 950,-.
Svátek práce - oslava
1. květen - Svátek práce 1949 oslaven byl ranním budíčkem městské hudby. Od časného rána přicházeli občané ze Smiřic i okolí na prostranství u sokolského cvičiště, seřadili se tu v malebný průvod, v němž kráčeli za státními vlajkami čsl. a sovětskou jednotlivé oddíly zástupců MNV, MAVNF, MOR, závodů, spolků a korporací krojovaných i nekrojovaných, a velké množství občanstva v šatě občanském. V průvodu bylo též hodně mládeže. Zařazeny byly také allegorické vozy, které průvod velmi zpestřily. Za zvuku hudby vyšel průvod ráno kol 7. hod. a ve městě slavnostně jásavými barvami čsl. státních i sovětských vlajek vyzdobeném přijímal cestou i další účastníky. Průvod prošel pak obcemi Holohlavy, Černožice a další směrem k Jaroměři a cestou velmi vzrostl, neboť se všude připojovali četné zástupy z okolních obcí. V Jaroměři smiřická část průvodu byla rozdělena podle oddílů a zúčastnila se májového průvodu i okresní slavnosti na jaroměřském náměstí. Průběh slavnosti byl radostný.
Květnová revoluce - oslava výročí
Výročí Květnové revoluce osloveno péčí MRO takto:
7 května 1949 seriál ve dvoraně okrsek ÚMDOČ Boženy Němcové z Jaroměře divadelní hru F. Kožíka “přátelství”.
8 května 1949 v 9. hod dopoledne položený věnce na hroby padlých za okupace na zdejším hřbitově.
V 10:00 prošel městem slavnostní průvod občanstva v čele se státními vlajkami čsl a sovětskou a hudbou kapelníka Josefa Kubáska na sokolské cvičiště kde po vztyčení státní vlajky následovala vlastní oslava, zahájená proslovem předsedy MNV Josefa Kutila. Na jejím pořadu kromě slavnostního projevu byly: recitace …
O 11. hod. dopoledne téhož dne následoval Manifestační běh vítězství na oslavu 4. výročí Květnové revoluce (start společného běhu na sokolském cvičišti).
Anežka Malá - vzpomínka
14 května 1949 vzpomněla Jednota divadelník ochotník Jirásek pod zášti MNV a MRO příležitostí odhalení pamětní desky Anežce Malé, bývalé člen se dramatického odboru DTJ a jednoty Jirásek Divadelní hrou L. Lahody “Naši šli tudy” ("Čtyři strany světa”). Reži H. Hanuš, sena J. Nosek. Táž hra opakována: 21 května 1949 v Lochenicích, 28 května 1949 v Lejšovce a 29 května 1949 v Rasoškách.
Anežka Malá - odhalení pamětní desky
15 května 1949 shromáždili se ve Smiřicích četní příslušníci KSČ a zblízka i dáli, zástupci úřadů a lidové správy i jednotlivých organizací, aby uctili památku
Anežky Malé, roz. Mládkové,
dcery z dělnické rodiny, která již před druhou světovou válkou byla členkou Ústředního výkonného výboru KSČ. Krátce po příchodu německých okupantů začala pracovat v podzemním odboji a spolupracovala m. j. též s redaktorem Rudého práva Juliem Fučíkem. Ačkoliv znala mnoho účastníků komunistické illegální činnosti, přece nikoho nevyzradila, ani když byla po svém zatčení na Pankráci mučena 24 listopadu 1942 byla Plötzensee popravena.
Místní organizace KSČ ve Smiřicích uspořádala 15 května 1949 vzpomínkou slavnost, při níž po předcházející průvodu účastníků odhalila na domě čp. 284 v ulici Anežky Malé (dříve U vlečky), ve kterém bydlela, pamětní desku. Malé a skromné prostranství před domem bylo vhodně upraveno k pietní slavnosti, které se zúčastnily za Ústřední výbor KSČ posl. K. Pfeiferová a posl. Marie Trojanová za KNV v Hradci Králové, jež promluvily o hrdinství, obětavosti a věrnosti Anežky Malé, která byla zosobněním české ženy a příslušnice KSČ. M.j. promluvil též předseda místní organizace KSČ Alois Krymlák.
Pamětní deska kovová (bronz) je dílem akademického sochaře J. Bílka z Hořic v Podkrkonoší. Jak vyzdobená hořící pochodní a nápisem: Zde žila Anežka Malá, popravená nacisty pro boj a víru v lepší, spravedlivý život. 7.1.1910 - 24.11.1942
Dětský den
29 května 1949 uspořádaly místní národní a střední škola ve Smiřicích dětský den. Po poledni vyšel pestrý průvod od sokolského cvičiště. Byly v něm zařazeny děti ve věku předškolním i větší v malebných krojích i šatech. Průvod s hudbou a za radostného zpěvu a pozdravů došel na hřiště u školy, kde po vztyčení státní vlajky zahájen byl vlastní pořad: zpěvy, tance, hry, dětský cirkus, maňáskové divadlo. Dětské houpačky, kolotoč a j. atrakce zpestřovaly zábavu, která se za pěkného počasí velmi zdařila. Její výtěžek věnován byl ve prospěch školních výletů žactva.
Mlýnský náhon - úprava
U vodárny byl v této době (v roce 1949) upravován mlýnský náhon. Náhradou za zrušený bývalý jízek na Labi postaveno stavidlo a rozšířeno řečiště. Tím se odstranilo strojní přečerpávání vody z hlavního řečiště Labe. Vodní zásobu potřebuje cukrovar a pravděpodobně jí využijí i státní statky na zavodnění luk.
Vodovod - průzkum pramenů pitné vody
Zrušení cukrovarského jezu na Labi u Smiřic klesla hladina vodní ve městě tak, že 180 majitelů studní se ocitlo takřka bez vody. I kdyby majitelé prohloubili své studny, nezískají dobrou vodu, protože složení spodní půdy je ve Smiřicích nevhodné. Tato voda zavinila četné nakažlivé nemoci, které se často u nás vyskytují. Plénum MNV se rozhodlo vyřešiti tuto závažnou otázku. V prostoru od černožického rybníka ke Chlomku jsou silné prameny pitné vody, z nichž čerpal smiřický pivovar, nyní zrušený. Obec žádala již ZNV o podporu na vybudování vodovodu a hydrologický ústav pražský má provést zkoušky o nezávadnosti pramenů pro vodovod.
Smiřice - Holohlavy jednání o sloučení
V květnu 1949 jednáno přímo mezi obcemi o sloučení obcí Smiřice - Holohlavy zatím bezvýsledně.
Národní zpráva na fy. F. Belinger a V. Volt
V tom že měsíci dány pod národní zprávu stavitelské firmy František Belinger a Václav Volt.
Dětská besídka
19 června 1949 konána dětská besídka mateřské školy.
Divadelní představení KOD
21 června 1949 sehrálo Městské oblasti divadlo z Trutnova ve Smiřicích hru J. K. Tyla "Pražský flamendr” (s hudebními vložkami písniček K. Hašlera).
Trutnov Krkonošská výstava
V létě 1949 konána v Trutnově Krkonošská výstava, jejímuž výstavnímu výboru zaslány na žádost m. j. stručné dějiny města Smiřic.
SKP zařízení
Od 1 července 1949 zapojen byl do SKP (Sdružení komunálních podniků města) hostinec Městský hotel. Tři měsíční bilanci zjištěno že nájemce F. Svoboda měl velmi značné příjmy.
O zřízení SKP jednáno již od roku 1948.
Husova oslava
5 července 1949 pořádána oslava památky M. J. Husa ve Smiřicích v Husově sboru církve čsl. Vzpomínku pronesl farář František Krotil za Hradce Králové.
Prázdninová rekreace mládeže
Zotavná péče o mládež o prázdninách řízená OPM v Jaroměři. Smiřické středisko Junáka v rámci OPM umožnilo 37 dětem (19 chlapců + 18 dívek) pobyt v Suchém dole v Krkonoších po 28 dnů. 5 dětí bylo v Nesyté u Chvalkovic (v červenci).
Prázdninovou osadu v Suchém dole vedl odborný učitel Jaroslav Novotný.
Krajinný průzkum
Dnem 18 července 1949 začato a pak v létě a na podzim 1949 prováděn krajinný průzkum v místě. Koná její krajský architektonický ateliér, skupina pro územní plánování v Hradci Králové.
Zájezd na Pernštejn
31 července 1949 uspořádal "Jirásek” pro členství a příznivce autokarový zájezd na hrad Pernštejn na Moravě.
Divadelní představení ochotníků z Třebechovic
11 srpna 1949 sehrála Jednota divadelních ochotníků Symposion z Třebechovic pod Orebem v Městské dvoraně pohostinské představení hry Maxima Gorkého "Matka”. Hra byla hrána v soutěži XIX. Jiráskova Hronova.
Žně 1949
Letošním žně 1949 byly konány za dobrého počasí a skončený v normální době. Také výsledky jejich byly dobré. Při žních u ČSS vydatně pomáhali místní občané a mládež dobrovolnými brigádami.
Tennisový turnaj
V srpnu 1949 konán na tennisovém hřišti u školy tennisový turnaj, k němuž MNV věnoval putovní cenu.
Divadelní představení KOD
27 srpna 1949 sehrálo ve Smiřicích oblastní divadlo z Trutnova divadelní hru “Filmová hvězda”.
Ambulatorium ONP - zřízení
Po dlouhém jednání a velkých potížích podařilo se ve Smiřicích zřídit pro pojištěnce NP ( Národní pojišťovny) ambulatoria ONP v Jaroměři, pobočce ve Smiřicích, čímž byla splněna dávná touha všech pracujících z celého okolí.
28 srpna 1949 pořádala Místní odborová rada ve Smiřicích spolu se správní komisí Okresní národní pojišťovny v Jaroměři v Městské dvoraně slavnost, při které zástupci pracujících a zúčastněných korporací dali najevo jsou radost nad uskutečněným snem. Hlavní projev na námět “O významu národního pojištění” učinil za ONP v Hradci Králové Dr. Dvořák z Hradce Králové. Slavnost řídil předseda MOR R. Šrámek, zaměstnanec místního cukrovaru. Po slavnosti byla ambulatoria, která jsou umístěna v budově bývalé okresní záložny hospodářské v Palackého třídě, otevřena a přístupna veřejnosti k nahlédnutí
Gigant - velkovýkrmna vepřů ve Smiřicích.
Přípravné práce a průběh stavby Gigantu zaznamenány ve zvláštním oddíle.
Zatčení občanů pro protistátní činnost
V září a srpnu zatčeni byli pro závadnou protistátní činnost ze Smiřic: Ladislav B., zvěrokleštič, František H., fotograf, Karel K., hodinář, František N., řezník, František S., drogista, Antonín M., strážník SNB, Jaroslav Š., truhlář, František K., puškař.
ONV v Jaroměři zavedl hned nato národní zprávu do živností a obchodů zatčených: F. H., K. K., F. K., F.N., F.S. a J.Š.
Nezbední bakaláři - pohostinské vystoupení
14 září 1949 vystoupili ve Smiřicích pohostinsky "Nezbední bakaláři” se svým humor.- kabaretním pořadem. Konáno za velké účasti.
Členská schůze Sokola
3 září 1949 koná na členská schůze Sokola v Městské dvoraně. Na schůzi učinil projev předseda ONV Karel Rohn z Jaroměře a za Sokolský kraj Jiráskův tajemník Josef Kudrna z Hradce Králové.
Plnění
3 září 1949 zjistila mimořádná vyživovací komise následující stav dodávek a plnění kontingentu místních rolníků: Kontingent v mase a obilí je plněn velmi dobře, v dodávce mléka projevil se v poslední době značný pokles, dodávka drůbeže byla plněna špatně, takže tři z dodavatelů byli pro špatné plnění dodávky od ONV potrestání.
Volný prodej chleba, pečiva a mouky
Od soboty 1 října 1949 opět po dlouhé době 10 let poprvé uvolňuje se z vázaného lístkového hospodářství: chléb, pečivo a mouka, které se prodávají nyní volně. Cena chleba zůstává nezměněna.
Občanstvo přijalo toto uvolnění velmi příznivě a radostně jako dobrou předzvěst lepších dob.
Koupání ve Smiřicích
Téhož dne 13 října jednáno v radě MNV o zprávě, že kraj Hradecký má v 5LP zřízení dvou hřišť a dvou koupališť. Jedno koupaliště má být zřízeno ve Smiřicích. Má být umístěno v okolí Bělidla, kde mlýnský náhon poskytuje přirozené umístění. MNV vede tuto záležitost v patrnosti.
Místní rozhlas
20 října 1949 podle prováděcího plánu byla přidělena Smiřicům částka Kčs 125 000 na zařízení místního rozhlasu.
Skleníky zahradnictví L. Ježka
Na podzim 1949 v říjnu) konána kollaudace Nově zřízených skleníků v zahradě L. Ježka, zahradníka.
Hasičský sbor – příspěvek ONV
V říjnu 1949 přidělil ONV v Jaroměři místnímu hasičskému sboru z příspěvku na nestavební investice částku Kčs 40 000 na zakoupení hadic.
Divadelní představení KOD
Původně stanovená pohostinská hra Krajského oblastního divadla (KOD) v Hradci Králové od George Bernarda Shawa "Živnost paní Warrenové” byla místo 28 října 1949 hrána teprve 23 listopadu 1949.
Sbírka ČČK
Ve dnech 28 října - 2 listopadu 1949 pořád Čsl. Červený Kříž za součinnosti Ústředí svazu katolické charity veřejnou hřbitovní sbírku pod heslem "Vzpomínáme mrtvých - pomáháme živým”.
Cukrovar ve Smiřicích - činnost
Ve Smiřickém cukrovaru byla vybudována brigádnickou prací silnice mezi splavy a dosavadní vlečka byla odstraněna. Cukrovar vyslal jednoho brigádníka na uhelné doly. Při cukrovarské kampaní 1949 se smiřický cukrovar umístil v celostátní soutěži na III. místě v celkovém hodnocení surováren.
28 října 1949 uveřejněn byl v týdeníku Pochodeň ve slavnostním 42. čísle V. ročníku článek Miroslava Drozda pod názvem: “Ve Smiřicích vaří nejlepší cukr”. Článek je obsáhlý a popisuje radostnou práci všech zaměstnanců smiřického cukrovaru při letošní velmi úspěšné řepné kampani.
Štafeta míru a přátelství
1. listopadu 1949 proběhla po státní silnici od Hradce Králové k Jaroměři štafeta se zdravicí SSSR ke Dnům čsl. - sovětského přátelství. Rozestavného běhu se zúčastnila smiřická mládež v počtu přes 100 běžců (kromě četných přihlížejících) a obsadila trať od Trotiny až do Holohlav.
Kdy čsl. - sovětského přátelství
2 listopadu 1949 konáno slavnostní zasedání MNV v zasedací síní místní Spořitelny a záložny …
Lidové kursy ruštiny
Na podzim 1949 u příležitosti Dnů čsl.- sovětského přátelství zahájeny po celé ČSR lidové kursy ruštiny. Ve Smiřicích vedl kurs odborný učitel Jaroslav Kubelka. Pro zaměstnance zprávy pro úpravu Labe uspořádán kurs zvláštní.
MNV - Hovory s lidem
3 listopadu 1949 konala se v Městské dvoraně veřejná schůze MNV Za účasti zástupců KNV a ONV na námět "Národní výbor hovoří s lidem”
…
Výročí VŘSR - Rok stranického školení KSČ
…
Výstava knih
V listopadu 1949 upravena byla ve školní tělocvičně prodejní výstava knih, která se těšila velkému zájmu a návštěvě. Na výstavě prodáno za 75 000 Kčs knih.
Mateřská škola - osamostatnění
29 listopadu 1949 podle rozhodnutí KNV ve smyslu MŠVU osamostatněna je správa mateřské školy ve Smiřicích, která byla dosud pod správou školy národní. Systemisuje se současně jedna místo učitelské jako místo ředitelky mateřské školy.
Činnost biografu
Činnost místního biografu Smiřicích stále vzrůstá. Zejména za doby velkého vypětí prací na Gigantu byly velké návštěvy. Biograf hraje skoro denně (mimo úterý a pátek).
Koncert orchestru z Hradce Králové
12 prosince 1949 pořádaly Sdružení rodičů a přátel školy a střední škola ve Smiřicích populární koncert uměleckého orchestru z Hradce Králové za řízení prof. K. Hovorky. Na pořadu koncertu byly skladby českých a slovanských skladatelů. Odpoledne pořádán koncert pro mládež z populárním výkladem.
Oslavy 70 narozenin J.V. Stalina
…
Nové občanské průkazy
V létě a na podzim 1949 bylo začato s vydávání nových občanských průkazů (dříve občanských legitimací). Akce tato probíhala ještě i po celý rok 1950.
Karel Š. - odsouzení
V roce 1949 oznámeno, že dezertoval z prezenční služby vojenské Š., stálým bydlištěm ve Smiřicích. Byl odsouzen k vězení na doživotí.
Vladimír R. - zabavení majetku
Také místní rodák Vladimír R. opustil nedovoleně území ČSR a podle rozhodnutí okresního soudu v Jaroměři zabavuje se mu veškerý jeho majetek na území ČSR.
Stanislav K. - rozsudek
Obchodník Stanislav K. uznán vinným z provinění proti národnictví cti podle dekretu pres. rep. 138/45 Sb. z. a n. a odsouzen k trestu vězení dvou měsíců a k pokutě 5 000 Kčs, v případě nedobytností k vězení dvou měsíců a k veřejnému pokárání.
Povinné dodávky pro obec Smiřice na rok 1949:
…
Pohřební ústav - začlenění do SKP
Z rozhodnutí rady MNV z 29 prosince 1949 usneseno zříditi z pohřebního ústavu, který dosud vlastnila El. Bartošková, komunální podnik.
Konfiskáty čp. 205, 107 a 128 v knih. majetku obce
Dnem 31 prosince 1949 odevzdávají se do knihovního majetku obce Smiřic konfiskáty:
dům čp. 205 (bývalá vila R. Malburga) spolu s hrobkou a kaplí na místním hřbitově, dál domy čp. 107 a 128, (bývalý majetek továrníka Františka Brůny) i s pozemkem na t.zv. Bělidle.
Konfiskáty čp. 337a 403 - prodej
Konfiskáty (nemovitostí: domy) čp. 337 po Marii Klouzové: v r. 1949 doporučuje MNV Fondu národní obnovy v Trutnově jako kupce Antonína M., otce sedmi dětí, které jsou vesměs nezaopatřeny. Pro dům čp. 403 po Zd. Kernové doporučen kupec: Karel S., otec pěti nedospělých dětí. Obojí koupě uskutečněna.
V roce 1949 ve Smiřicích
narodilo se: 14 chlapců + 15 dívek
a zemřela: 17 osob muž + 14 osob žen
Místní školy ve Smiřicích navštěvovalo:
mateřskou: 13 chlapců + 24 dívek = 54 dětí ve 2 třídách
národní: 77 chlapců + 79 dívek = 156 dětí v 6 třídách
střední: 298 dětí v 8 třídách
rolnickou:
desetiměsíční rolnickou školu 22 žáků v 1 třídě
pětiměsíční základní odbornou školu 120 žáků ve 4 třídách
Ve školním roce 1948-49 a 1949-50 umístěn v budově rolnické školy též kurs kontrolních asistentů (dva běhy po 45 účastnících vždy po 5 měsíců). Tyto kursy pořádá ministerstvo zemědělství se samostatnou zprávou politickou i hospodářskou. Ve školním roce 1949-50 konán mimo to ještě kurs kontrol. asistentů pod ČSSS ústředí Praha.
Loutkové divadlo - činnost
Loutkové divadlo Těl. jednoty Sokol v Smiřicích, umístěné v sále hostince Na lednici, sehrálo v roce 1949: 12 představení pro mládež, 4 pro dospělé a 3 v maňáskovém divadle, t.j. celkem 19 představení s úhrnnou účastí 2 025 návštěvníků, z nichž bylo 607 dospělých.
Přesídlení MNV
Na podzim 1949 upravovány místnosti v I. poschodí Spořitelny a záložny ve Smiřicích pro potřeby místního národního výboru, který jsem přesídlil dnem 5 prosince 1949 z dosavadní prozatímní budovy čp. 205 (dřívější vila R. Malburga), Kam se od 1. února 1950 přestěhovala mateřská škola.
Místní veřejná knihovna - činnost v roce 1949
Místní veřejné knihovně poskytnout v roce 1949 od MNV příspěvek Kčs 20 000,-. Knihovna má koncem roku 6 244 svazků. Za celý rok ji navštívilo 1 731 dospělých a 463 dětských čtenářů, kteří si vypůjčili úhrnem 8 121 (7 327 + 794) svazků.
Spořitelna a záložna - stav vkladů
Stav vkladů Spořitelny a záložny ve Smiřicích ke dni 31 prosinci 1949 činí:
v novém měně Kčs 21 892 383,70
ve staré měně Kčs 67 290 222,60
Úprava Labe v roce 1949
I. díl: Smiřice - Černožice: V červnu 1949 začalo se stavbou melioračního jízku pro cukrovar ve Smiřicích a téhož roku dokončen. Kromě běžných hříšník úprav zasypáván náhon u kostela v Smiřicích. Rozebrán starý cukrovarský řízek v Labi.
II. díl: 21 dubna 1949 převedena doprava přes nový most v Černožicích. Pokračováno v pracech bagrovacích, provádění záhozu, dlažeb a nasypávání hrází. V listopadu 1949 začato v beraněním pilot pro propust pod pravobřežní rampou.
Stavba hydroelektrárny: Vybetonován spodek strojovny - výtoková roura neboli ssavka a vtoková spirála = kašna se základy a vtokových zdí v mezích střední jímky.
Činnost ČSSS Smiřice v roce 1949

Již v průběhu roku 1948, ale hlavně v roce 1949 nastává mohutný růst státních statků, které se od 1. ledna 1949 stávají národním podnikem. Současně se zřizuje ve Smiřicích krajský inspektorát národního podniku ČSSS, k němuž patří všechny statky ČSSS celého Hradeckého kraje a kromě nich cihelny v Pulicích, v Miskolesích, ve Smiřicích, v Hoděčíně a v Osenicích, dále inseminační stanice ČSSS a řada výzkumných a šlechtitelských stanic.
Po provedené reorganizaci na základě usnesení IX. sjezdu KSČ byly vytvořeny předpoklady pro to, aby ČSSS mohly plnit zvláštní úkoly, které jim ukládá 5LP, aby mohly zdokonalit svoje hospodaření a aby mohly jít příkladem při výstavbě socialistického družstevnictví v našem zemědělství. Zatímco státní statky kapitalistické éry se soustřeďovaly takřka jen na mlékaření, dnešní národním podnik ČSSS šlechtí a množí osiva a sádě potřebuji našich JZD a malých a středních rolníků a kromě toho se zabývá zvláštními úkoly chovatelskými.
Zvyšuje se velmi podstatně plocha cukrovky, sazeček a semenaček řepy, Zvyšuje se plocha zeleniny a plocha technických plodin (lnu ap.). Stavy skotu se zvyšují pětinásobně, stavy prasat dokonce 25 násobně. Staví se kravíny, odchovný pro mladý dobytek, teletníky, porodnice pro prasnice a výkrmy žírných prasat. V Rodově byly vystavěny 2 porodnice a 1 výkrmna.
V roce 1949 byl docíleno na ČSSS Smiřice těchto průměrných hektarových výnosů: pšenice ozimá 32,9 q, pšenice jarní 29,1 q, žito 30,5 q, ječmen 28,2 q, oves 25,7 q, hrách 22,7 q, v řepka 24,1 q. Jednotlivě docílil v roce 1949 dvůr Zderaz u ozimé pšenice na ploše 52,43 ha průměrného hektarového výnosu 34,71 q, u pšenice Jarky na 14 ha průměrný výnos 31,25 q po hektaru, hospodářství Holohlavy u ozimé pšenice na 45,62 ha hektarový výnos 35,23 q.
…
Statek Smiřice měl za rok 1949 druhé místo v kraji co do dojivosti, neboť vyprodukoval na krávu a den 7,13 litrů. V hospodářství Holohlavy dojila dojnice denně 47,6 l mléka.
Vložené obrázky ukazují šablony pro tvorbu nápisů na statkový majetek z bývalých statkových dílen ve Smiřicích.

Svoz sena, vzadu leží Chloumek. Pan Kupka na fotografii z městského archivu připsal rok 1949.
Gigant - přípravy a průběh stavby
Ve Smiřicích bylo po prvé jednáno o možnosti postavení největší velkovýkrmny vepřů v ČSR ve Smiřicích 11 července 1949. Jednání se zúčastnili zástupci ministerstva výživy, zemědělství, ředitelství cukrovarů, poslanci Borůvka a Pavlíček a zástupci místního cukrovaru. 28 července 1949 byla podána zpráva o uskutečnění této stavby v radě MNV ve Smiřicích. Smiřice byly vybrány pro stavbu jako místo, které má všechny podmínky, pro velkovýkrmní soustavu: dostatečný prostor a plochu půdy, která je majetkem státu, dostatek pitné vody, skladovací prostory, jakož i prostory a budovy na přípravu krmiva. (Dodatečně zjištěno že předpokládané podmínky pro stavbu Gigantu ve Smiřicích nejsou v takové míře, jak bylo předpokládáno: nedostatek pitné vody atd. Poznámka letopisecké komise).
Podle původních plánů měl být Gigant největší velkovýkrmnou ve střední Evropě. Vedle vlastní velkovýkrmny, která dodá 30 000 vepřů ročně, měla být vybudována továrna na zpracování masa. Odpadky z této továrny by živily kožešinou zvěř v blízké farmě, kachny a kapří násadu v rybnících. Výkaly vepřů mají hnojit zeleninová pole.
V roce 1949 se uskuteční stavba velkovýkrmy. Gigant se skládá z 10 stejných bloků, z nichž každý pojme 1 000 vepřů. K jejich obsluze stačí pouze 4 lidé. Práce bude co nejvíce mechanizována, takže nebude vyžadovat zvlášť velké tělesné námahy. Vybudování Gigantu bude mít význam i pro JZD v okolí, která budou velkovýkrmně dodávat po celý rok a za stálou cenu selata.
Krajská odborová rada v Hradci Králové se zavázala, že jako dar ke II. všeodborovému sjezdu zajistí plynulý přísun pracovních sil, aby stavba Gigantu mohla být skončena do 15 prosince 1949, a že celou stavbu uskuteční pracující lid našeho kraje v nadplánu, t. j. mimo 5LP, a to tak, aby nebylo ohroženo plnění 5LP v žádném průmyslovém odvětví.
11 srpna 1949 ráno byla v novinách otištěná první výzva k odborářům Hradeckého kraje a již do 11 hodin měla KOR v Hradci Králové prvních 63 přihlášek na stavbu Gigantu. Na další rozhlasovou výzvu posl. Rychlíka se přihlásili další dobrovolníci, takže 15 srpna bylo možno zahájit přípravné práce.
Nejdřív bylo nutno dobře upravit silnici od železničních závor přes dvůr Zderaz až na stanoviště. Na místě stavby nebyla studně, elektřina, telefon, potřebné baráky, skladiště materiálů ani žádné strojní vybavení. Hned v prvních dnech zaměstnanci pošty zavedli dvě telefonní linky. Také elektřinu bylo nutno vésti až od Smiřické elektrárny přes Labe, na staveništi postavit transformátor a do všech koutů rozlehlého prostoru zavést vedení a namontovat zástrčky pro kabel. Zanedlouho vyrůstají první dřevěné pomocné baráky. Z betonových tvárnic se staví závodní kuchyně a jídelna. Na staveništi rostou řady přivážených cihel.
Ve všech závodech v hradeckém kraji se podepisují socialistické smlouvy na stavbu Gigantu, kterými se dělníci zavazují, kolik hodin odpracuji ve svém volném čase, tedy v neděli nebo po normálním pracovní době ve všední dny na této první socialistické stavbě v našem kraji. Ve Smiřicích 24 srpna začíná v dobrovolné pracovní povinnosti pracovat v místní cihelně vždy pět sil z řad úředníků, obchodníků, učitelů aj. ve prospěch Gigantu.
Přípravné práce pokračují nevídaným tempem. V neděli 28 srpna se sjíždí na staveniště přes 1 000 brigádníků z celého kraje, aby pomohli řádně připravit vše tak, aby se 1 září mohly ujmout práce na stavbě Československé stavební závody. Na stavbě pracuji zároveň s dělníky i poslanci Borůvka a Pytlík a představitelé lidové správy.
1 září je vše připraveno. Na slavnosti položení základního kamene na velkovýkrmnu vepřů Gigant, která se koná v přestávce mezi prací, jsou přítomni poslanci Josef Smrkovský, Josef Borůvka, předseda KNV Stanislav Baudiš a pracovní brigády, které zde již pracují. Též smiřičtí občané, zvláštně školní mládež, přišli v hojném počtu. Smiřický MNV byl pověřen, aby obstaral vnější výzdobu při této slavnosti, při které účinkovala i vojenská hudba z Hradce Králové. Hned po skončení slavnosti se pokračovalo v práci.
V následujících dnech se na Gigant sjíždí velký počet mladých brigádníků, pro které je málo noclehů. Proto MNV a městská organizace KSČ se obrací na smiřické občany se žádostí, aby přijali na nocleh brigádníky a tím dokázali svůj kladný poměr ke stavbě Gigantu. Brigádníci jsou ubytování též společně jednak v dřevěných barácích přímo na staveništi, jednak ve smiřických hostincích Na lednici a j. Společná závodní jídelna je umístěna zpočátku v místnostech bývalého pivovaru, což však pro velkou vzdálenost naprosto nevyhovuje. Proto se urychleně zřizuje kuchyň přímo na staveništi. Tato kuchyň se stává každou neděli snad největší závodní kuchyni v ČSR, neboť vydává zprvu 5 000 a později i dvakrát tolik obědů za neděli. Na staveništi je vystavěna i prodejna Ústředního konzumu, která zde vyrostla během 24 hodin. Stará se o občerstvení brigádníků.
11 září 1949 se koná na staveništi okresní sjezd KSČ. Představitelé strany se tedy na místě přesvědčují o tom, jak pracující lid dobrovolně se zříká nedělního zaslouženého odpočinku a s nadšením jde budovat toto velkolepé socialistické dílo. Každou neděli se stavba Gigantu stává lidským mraveništěm. Všude se hemží lidé s lopatami, krumpáči, zednickými lžícemi, pilami, sekerami a jinými nástroji. Přijíždějí a odjíždějí traktory, nákladní auta.
O kulturu na Gigantu se stará závodní biograf, který hraje pravidelně celovečerní filmy. Na staveniště přijíždějí kulturní soubory ČSM a různých závodů z celého kraje aby pracujícím zpříjemnili polední nebo večerní odpočinek. Ve Smiřicích hraje místní kino po dobu stavby každodenně mimo úterý a pátek za nebývalého zájmu četných diváků.
Dramatický dělnický odbor Závodu Antonína Zápotockého z Jaroměře sehrál pro pracující na Gigantu ve smiřické Městské dvoraně 28 září 1949 Káňovu "Partu brusiče Karhana”. Umělci získávají na staveništi cenné náměty pro svou tvorbu. Spisovatelka Jarmila Otradovcová píše o radostném budování div. hru “Gigant”. Východočeští malíři malují obrazy z tohoto radostného prostředí. Mezi ně ochotně a čestně se zařazuje též akademická malířka Helena Šrámková se Smiřic, která vytváří obraz života při budování Gigantu. Hudební skladatel František Navara z Hořic u Olomouce složil pochod pro dechovou hudbu, který věnoval stavbě Gigantu. Popis skladby poslal našemu městu, která jej odevzdala kulturnímu oddělení Gigantu a dárci poděkovalo.
O propagaci stavby a o získávání dalších brigádníků pečuje propagační oddělení Gigantu. Vydává plakáty, které rozesílá spolu s místním Zpravodajem do všech míst našeho kraje. V biografech jsou promítány barevné diapozitivy, propagující stavbu Gigantu. V krajinském časopise Pochodeň a v krajinských hlídkách novin jsou pravidelně uveřejňovány reportáže ze staveniště, často doprovázené i obrázky a snímky. Také zahraniční tisk v lidově demokratických státech, ba i francouzský komunistický deník l´Humanité – přináší reportáže a fotografie ze stavby smiřického Gigantu.
Staveniště Gigantu navštívili během stavby četní hosté a zástupci krajských i ústředních úřadů. Byly potěšeni, když viděli tak úžasné pracovní nadšení.
Též předseda vlády Antonín Zápotocký je pravidelně informován o postupu stavby.
Na staveniště Gigantu přijíždějí četné zahraniční delegace, které jsou na návštěvě v ČSR a přesvědčuji se tak osobně o budovatelském úsilí našeho pracujícího lidu. Hned v prvých dnech přijíždí na Gigant skupina zahraničních novinářů. Přijíždějí též polští atleti. Přijíždí také skupina delegátu ze západních států se známým černošským zpěvákem Kenethem Spencerem. Přijíždějí i četní diplomatičtí zástupci v ČSR a mnozí jiní.
Gigant roste rychle podle plánu a mnohdy i nad plán. Největší zásluhu o to má široké rozšíření socialistického soutěžení na staveništi. Soutěží mezi sebou jednotlivci, pracovní skupiny, brigády jednotlivých okresů, soutěží navzájem i tři stavební zprávy: hradecká, náchodská a trutnovská. Jména nejlepších pracovníků jsou zveřejňována na tabuli cti. Neschází zde ani černá tabule, které je však daleko méně používáno než předchozí. Za dobu stavby vyskytují se i četné potíže a svízelné situace (přechodný nedostatek potřeb a pod.). Nikdy však pro nadšené budovatele nebyly překážkou.
Trvale krásné počasí umožnilo, že stavba Gigantu nebyla zdržena ani o den. 15 prosince 1949, tedy je ve stanoveném termínu se konala na Gigantu slavnost předání prvních bloků Československým státním statkům k používání. Vybudování této velkovýkrmny vepřů umožňuje, že na stůl pracujících je možno plynule dodávat podstatně vyšší množství kvalitního vepřového masa a sádla.
Velkovýkrmna vepřů ve Smiřicích byla zbudována v rekordním čase tvůrčím pracovním nadšením pracujících celého kraje. Náš pracující lid tím dokázal, že dané slovo umí splnit. Gigant stojí. Pracující lid si jej vybudoval, neboť ví, že bude mít z něj užitek on sám.