1990

   Po událostech z konce loňského roku by snad mohl být tento rok nazván velké naděje. Naděje na svobodné rozhodování i odstranění tupců, okouzlených vlastní moci. Naděje na to, že že korupčně - kšeftařský systém bude zbaven legalizujícího zázemí.
   Na druhé straně všichni uvážliví tušili složitost vzniklé situace. Všichni jsme se náhle ocitli ve spižírně, kde zůstal jen kousek okoralého chleba. I ten koupený na dluh. Všichni budou chtít máslo, maso i víno. Zůstaly nám ruce pro práci, dluhy pro splácení a zpustošené morální vědomí.
   Krom toho mnozí vědí, že z nadšení, které je vynikajícím impulsem, nelze žít dlouho. Další vývoj je udržován a usměrňován pouze usilovnou prací. Asi brzy vzniknou názorové rozdíly a rozpory. Někdy motivované přesvědčením, ale častěji osobními zájmy.
   Co vlastně vznikne - ví Bůh. Vím jen to, že se mi kronika bude psát v podstatně obtížněji. Pravidelná hlášení organizaci asi zaniknou a bude i méně schůzi. Snad to bude účelnější. Doposud - a je to už 15 let, patřila naše kronika mezi nejlepší v kraji. Jen s “politickou angažovaností” záznamů to bylo horší. Zde chci poděkovat všem členům letopisecké aktivu, kulturní komise rady MěNV za to, že k této stránce věci přistupovali s nadhledem. Ovšem posuzovatelé v soutěžích byly přísnější. Tím nechci a nemohu říci, že v soutěžích rozhodovalo pouze politické zaměření kronik.
   Protože kronika má být zrcadlem doby, pokusím se je podržet. Nejprve politickému dění, protože právě ono odsuzovalo do pozadí další události.

Leden - plný očekávání, prezidentským projevem, který napovídal očekávané potíže a naznačoval cestu z nich.

1.1.
   Po celostátní a celoroční veselici očekávají lidé netrpělivě projev pana Prezidenta. Byl stručný, mnoho nesliboval a hlavně zdál se být reálným programem.

4.1.
   Setkání občanského fóra v Holohlavech. V naplněném sále “Jednoty” se sešli příznivci i odpůrci. Jednání jsem na žádost přítomných moderoval. Za koordinační centrum přijeli z Hradce p. Klůzová a p. Václav Pluhař a p. Ing. Vágner. Jednání se vyznačovalo tím, že jsme tápavě hledali cestu z potíží nakupených za 40 a snad i 50 let.
   Celou diskuzi lze rozčlenit do čtyř tematických okruhů:
   co a jak dál
   jak napravit křivdy spáchané v minulosti
   další soužití Holohlav a Smiřic
   navrácení majetku lidem, které KSČ okradla
   Snad na žádnou z otázek nebylo po ruce jednoznačná odpověď. Ty které zazněly byly natolik radikální, že mnoho z přítomných pochybovalo o jejich věrohodnosti.
   Už na tomto jednání byly patrné snahy jednotlivců, rozdělit obě obce. Příčina tkvěla v údajném, možná skutečném opomíjení potřeb holohlavských občanů. Trochu z tohoto jednání trčela i staletá vzájemná nevraživost. podle mého názoru si do doutnajícího ohýnku přilévali benzin i ti, kteří byli za Holohlavy v plénu MěNV a báli se, že občané přijdou s dotazy, jak je vlastně zastupovali.

8.1.
   Ve Smiřicích se sešli představitelé různých názorových směrů, soustředění v OF. Chtěli dohodnout další postup, navrhnout v řídící skupinu mluvčích a setřít a příjemný dojem z posledního plenárního jednání. Za účasti p.p. Karla Nováka, Dr. Svobody, Škody, Křečka, Hoffmana, Dr. Ševčíka, Spurného, Dr. Hottmara, Dr. Berana, Skalického, Miškely, Ing. Kupky, Ing. Janička, paní Millerové z Rodova a později p. Klůzové jsme se dohodli na mluvčích. Hlavním mluvčím bude Ing Kupka, mluvčími p. Skalický, Dr. Hottmar, Dr. Svoboda a p. Novák.
   Dohodli jsme se též na urychleném svolání občanů do kina ve Smiřicích. I proto, že městem začaly putovat nejrůznější fámy. O vnitřních rozporech v OF, o mocenských touhách a pod.. Vlastně nikdo pořádně neví, kdo je vyvolal a měl na nich zájem. Ale byly.
   Dále jsme navrhli programové prohlášení OF Smiřice s tím, že je předneseme na veřejném setkání. Zde také poprvé zazněl návrh na zřízení dvou center OF. Jednoho v Holohlavech, druhého. ve Smiřicích.
   Shodli jsme se na veřejném vystoupení OF 13.1. v Rodově, 18.1. ve Smiřicích a na dojednávací schůzi 15.1. v Holohlavech.

13.1.
   Pro krátkost času nemohli mluvčí svolat v Rodově veřejné setkání. Sešlo se nás 12. Za účastí p. Škody jsme se dohodli o společném postupu a svoláním občanů na 24.1, pokud možno za účasti poslankyně p. Klůzové.

15.1.
   V rušných dobách může dojít i k opomenutí, nebo nedorozumění. Na setkání aktivistů OF v budově MěNV se nedostavil p. Křeček z Holohlav. V průběhu jednání přijel a řekl, že z Holohlav nebyl nikdo pozván. On vlastně nebyl pozván vůbec nikdo, protože dohoda z 8.1. byla Jasná a tam p. Křeček byl.
   Po vzájemném vysvětlení jsme se dověděli, že v Holohlavech vzniká skupina, požadující vlastní OF a vlastní postup. Podle regulí OF to možné bylo. Překvapila nás jen informace, že skupina již zahájila jednání. O možnosti spolupráce budou jednat zástupci obou skupin 17.1. v Holohlavech.

17.1.
   Ve spolkové místnosti se sešli Václav Lindr, p. Andrejs,Ryba a Melgr z Holohlav s p.p. Škodou a Ing Kupkou ze Smiřic.
   Jednání bylo věcné a rozumné. Holohlavští občané pociťují údajně sloučení obcí a jeho důsledky jako křivdu Dle jejich názoru nejsou volební sliby dlouhodobě plněny. Nápravu může sjednat pouze samostatný a oddělený postup, protože důvěra k smiřickým je minimální. Zástupci Smiřic upozornili na početné zastoupení poslanců z Holohlav v NV i radě a na to, že měli možnost interpelovat. V principu se jednající dohodli na společném postupu a vzájemném informování.

18.1.
   V kině Máj se sešlo asi 85 lidí. Tedy podstatně méně než v prosinci. Přednesli jsme a později zveřejnili programové prohlášení, nazvané a citované dále.

“Cíle OF ve Smiřicích.”
   OF je občanská iniciativa s ostatními regionálním programem. Co chceme ve Smiřicích?
   Na prvním místě převod moci z rukou jedné strany do několika stran, které by se vzájemně kontrolovaly.
   Dále rozmístění poctivých, pracovitých odborníků tam, kde budou moci své vlastnosti a odbornost nejlépe uplatnit. Se stranickými kariéristy a příbuznými vlivných máme na dlouho nedobré zkušenosti. Tím říkáme, že nechceme nechutné stranické protekci odst v, známé z dřívějška, k dokonalosti dovedené KSČ a zcela nežádoucí do budoucna.
   Chceme dodržování základních pravidel demokracie. Patří mezi ně i snášenlivost. Nesmí však být považována za slabost a hloupost.
   Proto bychom rádi slyšeli pravdu o působení bývalé jednotky Lidových milicí ze Státních statků v listopadových dnech.
   Je v silách bývalých členů LM,Nebo vedoucích pracovníků státní statku, otevřít tuhle černou skříňku - nebo byl připravovaný výjezd opravdu jen štábní cvičení? Prý se zbraněmi a ostrými náboji? A prý na studenty? Není těch nejasnosti mnoho? Co vy na to?
   Chceme žít a pracovat v pěkném a spořádané městě. Aby naše děti měly opět čistý vzduch, vodu i potraviny. Nechceme za to všechno utrácet víc než vyděláme. Budeme muset spoléhat jen sami na sebe. Na své ruce a mozky, I kdyby KSČ vrátila všechno, co nabyla neprávem a to bylo skoro všechno - zdaleka to nemůže stačit pro celou naši ožebračení, ekologický zničenou a morálně spustošenou zem. Ale vrátit by to měla.
   Chceme podporovat všechny slušné a poctivě lidí ve svobodných volbách. Nemůžeme jim slíbit nic, než starosti, práci a často i nepřízeň okolí. Nemáme k rozdávání místa tajemníku a ředitelů, ani ukradené vily, nezasloužené řády a jiná privilegia.
   Máme jen snahu, udělat z dnešní noclehárny pro lidi zaměstnané zde i onde, opět město - obec - ve které se budeme všichni cítit občany, zodpovědnými za své okolí.
   Víme, že se nebudeme všichni vzájemně milovat, že si nebudeme blízcí ve všech názorech. Bude stačit, když k sobě budeme alespoň poctiví. To tedy chceme - ale ne méně!

   Jedno prohlášení jsme poslali i řediteli Státního statku, panu Ing. Raisovi. Ale nikdy jsme nedostali žádnou odpověď.
   Na tomto jednání vznikli osobní, ale zcela konkrétní útoky na představitele MěNV. Příčinou kritiky bylo členství a angažovanost pracovníků MěNV v KSČ. schůze se zúčastnili zástupci Holohlav p. Lindr a p. Ryba.
   Členové a možná jen sympatizující s OF přijali odpověď Ing. Kupky na stanoviska některých občanů. Šlo o výpady vůči předsedovi a tajemnici MěNV. Řekl jsem, že OF nebude nikoho pronásledovat za názory a přesvědčení. Že oba jmenování pracovali a pracuji na svých místech odpovědně a pokud vím, nikoho nepoškodili. Proto, že nevidím důvod, proč by měli být ve svých míst odvolání. Přítomni a později i veřejnost vzali toto konstatování na vědomí a zdá se, že jsme vyrazili naším odpůrcům z ruky připravený klacek. Říkali totiž, že OF znamená “očekávání funkcí”.
   Na tomto jednání schválili přítomní navržené mluvčí OF. Takže jsme vlastně naše vystupování legalizovali.

24.1.
   Setkání OF v Rodově ukázalo, jak byla soustavně zanedbávána vesnice, V bývalé škole se sešlo asi 60 lidí, kteří velmi otevřeně a upřímně, bohužel nezapsatelně, vyjádřili svůj vztah ke KSČ a uplynulým 40 letům. Přítomnost poslankyně Klůzové byla vítána nejen pro osobní sympatie k ní, ale zejména proto, že byla první oficiální osobnosti, která projevila o Rodov zájem.
   Z jednání vyplynuly požadavky na OF Smiřice a návrhy ke zlepšení postavení obce. Zdánlivé maličkosti, ale jak obtěžují a ztrpčují život. Není zde odvoz odpadků, na hřbitově není voda, je špatná doprava do Smiřic, obec je zamořena krysami, které se šíří ze statků.
   Statky rozvážejí kejdu do blízkosti domů, provoz letiště obtěžuje občany hlukem. Bylo toho ještě víc. Možné kroky jsme podnikli ihned.
   Takže odvoz odpadků, čerpadlo na hřbitově, deratizace i dopis MNO - vyřízeno takřka obratem. Otázkou zůstává, proč takhle nejednal MěNV.
   Po shromáždění názoru občanů, jejich bolesti a stezku svolalo OF společné jednání s představiteli MěNV na čtvrtek 1. února.

1.2.1990, nechtěli jsme tím vyvolat žádné emoce, ale stejně jsme s radostí kvitovali, že únor už je zcela obyčejný měsíc.

Únor - měsíc, v němž před 42 lety došlo k převzetí moci skupinou ambiciózních politiků. Jejich péče a odbornost, spolu s pečlivým kopírováním pro nás nevhodných metod nás dovedla na hranici, pokud ne za hranici balkanizace.

1.2.
   Za účasti členů rady NV a přizvaných poslanců proběhla schůze OF. Byla oboustranně slušná, ale rozhodně ne klidná. Střety názoru byly při jejich rozdílnosti opravdu důrazné.
  Hlavním argumentem NV byli kvantitativní výsledky v budování města. Odpůrci poukazovali na to, že nejde ani tak o zásluhy strany a NV, jako o poctivou, usilovnou, 40 let trvající práci občanů.Ti ovšem současně platili daně, které mizely Bůh ví kam. Dnes je již patrné, že kvalita neodpovídala kvantitě, vznikají obtíže ve škole, je málo tříd na mnoho žáků. Je málo kvalitní vody pro mnoho obyvatel. Mnoho lidí dojíždí do zaměstnání. Pracovní příležitosti spíš mizí, než by vznikaly.
   Ostrý spor vznikl při posouzení architektonického rozvoje města. Zdálo se, že přirozený rozvoj, evoluci neberou marxisté i nadále na vědomí. Rozhodně pokročili Smiřice rychleji než okolní města. Zda ku svému prospěchu. Kdo ví.
   K práci poslanců, alespoň většiny z nich, bylo mnoho výhrad. Oni totiž takřka na vše - ne takhle se zapsat nedá! Oni takřka vše zanedbávali.
   Zástupci OF zde přednesli požadavky, shromážděné od občanů ve všech třech částech města. Závěrem se přítomní dohodli na následujícím postupu:
   zabezpečit rozbor vody z městského vodovodu
   dohodnout priority stavebních prací na rok 1990
   podniknout opatření snížení počtu žáků ve třídách
   dohodnout postup dalšího využití písníků
   protestovat proti hluku z letiště
   předložit návrh na rozvoj Holohlav
   zabezpečí řádný provoz VB ve Smiřicích
   V domnění, že jsme se vzájemně a rozumně dohodli, pokračovala činnost OF a NF v duchu uvedeného okruhu problémů.
   V těchto dnech 1. a 2.3. organizovalo ROH a ÚRO mimořádný sjezd, který měl z uzavřít činnost těchto organizací, jež se příliš nezasloužili o zlepšení života lidí. Současně 2.2. má být zahajovací sjezd nových odborů. Ze Smiřic se připraví sjezdu, a nové organizace účastnil p. František Rejent za potravináře, p. učitel Matějka (za školství), MUDr. Ševčík za zdravotníky a Ing. Kupka textilní a kožedělný průmysl. Dá se říci, že jsme byli zastoupení velmi početně a aktivně.
   Mezitím docházelo ve městě ke krystalizaci směrů a názorů. Dá se říci, že se dostavila porevoluční únava.
   Také přišla doba diferenciace postupu do budoucna. Zahájili jsme jednání o rekonstrukci MěNV. Jeho předseda pan Koudelka souhlasil se stanoviskem OF, že poslanců je mnoho a řada z nich funguje jen symbolický. Méně ochotně se stavil k otázce jejich nominace, volby, případně odvolání. Přitom je obecně známo, že bez souhlasu strany nebyl nikdo ani zapsán na kandidátní listinu. Tedy KSČ a NV byly spojité nádoby.
   Zažili jsme, že od té stránce problémů je zbytečné diskutovat. Byla je zřejmá a jasná.
   Předseda NV předložil OF seznam poslanců údaji o jejich aktivitě, organizaci za níž byli navržení a o stranické příslušnost. Seznam doplnil návrhem na setkání či odvolání.
   Projednali jsme tento návrh a přizvali p. předsedu k debatě o možném kompromisu.

21.2.
   jsme se setkali v hotelu “U nádraží”. Zdá se, že zde začaly první větší potíže a určité pochybnosti o úplné serióznosti jednání p. předsedy. Z Holohlav totiž došla zpráva, že na veřejném jednání OF podporoval tendenci jejich odtržení od Smiřic. Zde řekl, že jde zřejmě o nedopatření.
   K předloženému seznamu požádal, aby jednání bylo považováno za důvěrné. Proč ne? Jenomže tady vznikla chyba. Naběhli jsme na to, že KSČ má inscenací pletich letité zkušenosti a tyto perfektně propracované. Ale k tomu později.
   Rozešli jsme se s tím, že na plenárním zasedání NV, svolaném na 22.2., seznámí předseda NV s hodnocením práce poslanců a OF doporučí obměnu NF a a rady ve smyslu zákona o odvolání a jmenování zástupců hnutí a stran.

22.2.
   Svolané plenární zasedání NV nebylo usnášeníschopné. Poslanci se nesešli v potřebném počtu. Budilo to dojem, že jim je už všechno jedno a to i o trochu víc nejdřív. Mohlo to tak být, ale v kontextu s dalším děním vznikl názor, že šlo perfektně zrežírovanou oddalovačku. Za organizaci nevidím ani Mílu Koudelku, ani Janu Heřmanovou. Spíš tichou poštu strany, která fungovala a dodnes funguje hbitě.

26.2.
   Tohle se týká politiky, ale přírody. Dovede si krutě zahrát. Vichřice, která se přehnala Evropou “chytila” i naše město. A odnesla to pýcha města. Věž kostela. Ne celá. Jenom špice s kouli a hvězdou, nad “lucernou”. V kouli byly dvě plechové krabice. Ano - dvě. První od minulého století s pamětním zápisem, novinami a mincemi. Takže naděje na objasnění autora stavby, uvedené ve Zpravodaji 2/1990 str. 18, jsou liché. O druhé krabici vím z doslechu od p. Ladislava Bureše. Ten mi asi v r. 1972 řekl, že spolu s dalšími dělníky upevnil do cibule schránku s údaji o dění v r. 1968 a o opravě věže. Tenkrát jsem tomu věřil jen zpola. I když možné to bylo, protože oprava věže probíhala v letech 1968 - 70.
   Co je ve schránkách - snad uvidíme.

28.2.
   Dnešní jednání mluvčích OF bylo za účasti příslušníků VB. Ne - nepřišli nás sledovat. Přišli na naše pozvání, protože ve městě je podstatně méně bezpečno než dříve. Byl bych nerad považován za rasistu, ale amnestie vrátila do Smiřic některé členy rodiny ... a ...
   Žádná radost! Po jejich návratu bylo u restaurace “Labe” několik přepadení. Nevyřešených. V Holohlavech při sporu mezi příslušníky těchto rodů, lépe klanů, přišli ke slovu řetězy, tyče a nakonec musil p. P… (SNB) pohrozit aktérům střelnou zbraní. Poté si ho musilo i OF zastat a chránit ho před kázeňským tempem za výrok: ”Ještě krok a já ti tu palici ustřelím”.
   Po týdnu u nás v “Labi” vznikla pranice, obec řetězy, tyčemi a klacky. To takhle dál nejde.
   Příslušnicí vysvětlili, že jich je málo, jsou mizerně vybavení a ještě je špatně placení. To jsme, konec - konců, už všechno sdělili ministru vnitra p. Dr. Sacherovi, písemně. Chtěli jsme vědět, co potřebuji ihned. Prý místnost a technické vybavení. O místnosti jsme se dohodli s p. předsedou Koudelkou na místě. S vybavením a počtem lidí pomoci nemůžeme. Po odchodu příslušníků přišli napořád poslanci. A a to již bylo horší. Přes dohodnutou důvěrnost jednání z 22.2. pronikly informace na veřejnost. Krom toho NV nedodržel dohodu o tom, že na jednání rady bude pravidelně zvát Ing Kupku.
   Když OF potřebovalo projednat některé záležitosti, vznikaly komplikace. Proto bylo na 7.3. dohodnuto další jednání.

   Pozorný čtenář poznal, že nebyly žádné slavné parády k vítězství pracujícího lidu. Možná, že by byly na místě tryzny. Teprve teď se dostávají na veřejnost informace o hmotných i lidských obětech z padesátých let. A To ještě tak chtěl nikdo neví o zacházení s židovskými emigranty do SSSR v letech 1939 - 40. Ani s Čechy a Slováky se KGB nemazlila, ale židy takřka systematicky likvidovala. Vězni odsouzení i neodsouzení (i to bylo běžné) se v padesátých letech stali tzv. mukly - muži odsouzenými k likvidaci.
   S ženami nezacházeli naší “estébáci” o nic lépe.

   Březen - letos to bylo období vypjatého politického dění. Zejména proto, že obměny NV musí být ukončeny do 1.4. Všude, nejen zde bojovali zarputilí odpůrci demokracie, zejména starší členové KSČ, ve jménu jimi chápané “demokracie” proti změnám v NV.

7.3.
   Nikdo z nás starších nezapomněl na výročí narození prvního prezidenta ČSR, T.G. Masaryka. Jeho myšlenky předstihly dobu o desítky let.
   Další jednání OF, tentokrát už naostro. Opět za účasti pana předsedy. Znovu jsme se dohodli na důvěrnosti jednání a OF doporučilo jmenovitě odvolat některé poslance z rady i pléna.
   V v pěti případech jsme se s názorem NV v rozcházeli. Přes opětovné upozornění nepovažoval p. předseda za účelné pozvat zástupce OF do rady na 8 3. Konečně jsem byl na toto jednání delegován.

8.3.
   Šlo hlavně o skládky odpadů, respektive nelegální závoz písníku u Skalice. To by šlo. Dohodli jsme se, že první písník bude zavezen co nejdříve, další, že se zavážet nebude.
   V dalším jednání jsem spadl do pasti. Asi předem připravené. Rada projednávala i otázku rekonstrukce NV. Byl jsem vyzván před k přednesení návrhu OF. A bylo zle, protože odvolání se týkalo i některých přítomných. Ne snad přímo pro jejich osobních vlastnosti, ale proto, aby mohly být zastoupený i jiné strany a uskupení než KSČ. Ano, jiné strany. Oživila zde činnost ČSL, ČSS, ČSSD a vznikla strana zemědělská.

9.3.
   Znovu prošla městem vichřice. Tentokrát zde zlomila stromy v parku (3 kusy). V Neznášově pokácela stožáry VVN (110 kV) A způsobila škodu okolo 5 mil. Kčs.


Pan Prostředník fotil v březnu 1990 větrem vyvrácený stožár vysokého napětí u Nedělišť.

14.3.
   Na jednání OF přišel p. předseda Koudelka a odstoupil od dohod z minula. Řekl, že odvolávat poslance lze pouze ve smyslu stanovených reguli atd. atd. Více o tom mluví zápis z jednání, jehož jsem se neúčastnil.
   Výsledkem byl návrh jednání u kulatého stolu za účasti představitelů všech zainteresovaných stran.
   Když jsme chtěli svolat občany, jako z “udělání” nešel městský rozhlas a 14 dní se nikomu nepodařilo zajistit opravu.
   Při vichřici 9 března se skutečně s rozhlasem něco stalo. po vichřici večer jsem se vracel domů a ampliony chraptěly, prskaly a šelestily. Volby, či spíše rekonstrukce MěNV a rady hýbala městem.
   OF po dohodě s představiteli ostatních stran přijalo následující stanovisko k jednání, svolanému na 22.3.1990.
   Snížit počet poslanců na 41
   členové strany mimo KSČ a nestraníci 27 - 66 %
   členové KSČ 14 - 34 %
  

a radu upravit následovně:
   členů rady 11
   členové rady mimo KSČ a nestraníci 8 - 73%
   členové KSČ 3 - 27%
   Tato taktika byla dohodnuta bez účasti členů KSČ a MěNV. Zdá se, že důvěrnost jednání byla všemi přítomnými dodržena.

22.3.
   Kulatý stůl. Každá doba má své specifické výrazy. Této pro rovnoprávný jednání o politických záležitostech použitá slova jsou typická pro dobu sametové revoluce. Toto jednání mělo definitivně rozhodnout o novém složení NV.
   Za současný NV se zúčastnil předseda p. Koudelka a paní Heřmanová. OF reprezentovali p.p. Lindr (Holohlavy), Melgr (Rodov), JUDr. Svoboda a Ing. Kupka (Smiřice). Za ČS soc. dem. přišel p. Spurný, ČSL p. Karel Novák, ČSS p. Daňhelka, stranu zemědělskou p. Preclík (za Ing. Buriana). Stranu rodnou a vedoucí,tedy KSČ představovaly soudruzi Karel Kutil, Gustav Brož a Zdeněk Mencl.
   Mírně překvapila přítomnost představitelů organizaci NF. A protože předsedou něčeho mohl být jen člověk stranou (KSČ) schválený, byli přítomni převážně příznivci KSČ.
   Velice překvapila účast předsedy ONV, Ing. Jiří Vlček, pozvaný předsedou MěNV. není to předseda spjatý s mocí strany, ale již nový - homo novus.
   Jednání zahájil předseda NV p. Koudelka a požádal Ing. Vlčka o vyjádření k legalitě postupu odvolání a obměně NV. Legalita byla potvrzena. Poté požádal p. Koudelka o jmenovité návrhy na odvolání poslanců. Možná největším překvapením večera byla odpověď koaličních poslanců: ”My nebudeme podávat návrhy na odvolání nikoho. Požadujeme redukci NV na 41 lidí. Ke kooptaci navrhujeme p.p. Karla Nováka, Ladislava Hoffmana, Štefanii Korenčíkovou, Jaromíra Holečka a Kuželu. KSČ ať obsadí 14 mandátu podle své vůle.

Radu navrhujeme upravit následovně:
   zemědělská strana Ing. Burian
   ČSL K. Novák
   ČSSD K. Malý
   Rodov B. Millerová
   nestraník Přemysl Rousek
   OF L. Hoffman
   OF J. Holeček
   OF p. Piter
   tři členy ať navrhne KSČ.
   Dá se říci, že na tento postup nebyli přítomní příliš připraveni. Vznikla rušná debata o procentuelním zastoupení.Když předseda NV požádal Ing. Vlčka o vyjádření, uslyšel, že tak slušný přístup k rekonstrukci NV je vzorem a že by KSČ měla do funkcí jmenovat ty, kteří ukáží lidem, že to myslí s demokracií opravdově.
   S vysokou politickou kulturou a přítomný p. Mencl, který uznal, že současné složení společnosti a nálada lidí neodpovídá ani tomuto zastoupení KSČ v NV.
   Škoda, Ztratil jsem na tomto jednání přítele. Karel Kutil považoval názorové a politické rozdíly za osobní urážku. Mimochodem pro řadu lidí včetně mne, člověk slušný a myslím, že i nezištný. Škoda!

27.3.
   Protože se blíží poslední termín možné legální výměny národních výboru, pokusili jsme se svolat občany do kina.Tady za dováděl zákon schválnosti společně s náhodou.
   Nešel rozhlas, ti co zvali si popletl hodiny, Lidé už byli unavení schůzování a rozpory začínaly ovlivňovat soudnost. Město bylo plné dohadů kdo a proč bude odvolán. Tady nesehrál zrovna pěknou úlohu dopis MěstNV odvolaným poslancům. Zde totiž rada skryla svůj návrh a posouzení činnosti poslanců za OF. Která strana měla ten nápad a co tím sledovala je zřejmé. Možná zde působila i akce “Klín”. Cosi jako “rozděl a panuj” v provedení StB. Ale rada NV se k takovýmto krokům propůjčit nedá!

29.3.
   Dnes se sešlo v kině plenární zasedání. Předcházela mu jednání 3 místních organizací strany, s jehož výsledkem jsme zde byli seznámení. K obecnímu divů odvolala KSČ z rady NV p. Zdeňka Marka, stavebního technika, náměstka ředitele KIU (Krajské investorský ústav). Nikdo proti němu neměl připomínky ani výhrady. Pro svoji solidnost a pracovitost snad nikomu nepřekáží. Ale ve hře byly i Holohlavy. Jejich stranická organizace KSČ trvala na účastí s. Jiřího Brandejse v radě. Takže Zdeněk radu opouští.
   Plenární zasedání naplnilo kino Máj. Přítomna byla nadpoloviční většina poslanců. Jednání řídil předseda MěstNV p. Koudelka.
   Seznámil přítomné s dohodou o snížení počtu poslanců, návrhy na změny v radě NV. Ve smyslu zákona o odvolání a kooptaci poslanců NV a členů rady. V podstatě přijali přítomní občané tyto informace souhlasně. Dva dotazy z auditoria a vedly k tomu, jsou-li lidé odolávání jen proto, že jsou členy KSČ (řada z nich již odložila legitimace), nebo protože už nepracuji.
   Mluvčí OF, Ing. Kupka vysvětlil, převážná většina odvolaných byla posouzena stávajícím NV jako zcela pasivní. Zde nikdo nebral ohled na stranickou příslušnost. Dále upozornil, že žádáme obsazení uvolněných poslaneckých míst ve smyslu dohody od kulatého stolu (viz. 22.3.). Že tedy i ti poslanci, kteří zůstali členy KSČ a pracuji řádně, mají nadále možnost účastnit se práce v NV.
   V radě je situace složitější o to, že každá ze stran i OF má právo být v ní zastoupena. Proto dochází i k odvolání poslanců nestraníků. Po tomto vysvětlení se vyjádřili někteří z odvolávaných poslanců i členů rady. Zde zazněl podtón mírného, nebo většího roztrpčení. Vyplýval z míry osobních ambic a dotčenosti.
   Následovalo odvolávání poslanců a kooptace nových. Ti složili poslanecký slib do rukou předsedy NV p. Koudelky. Poté došlo na rekonstrukci rady NV. Ta již byla volena poslanci.
  Pokud plénum bylo odměněno takřka bez zádrhele a připomínek, volba rady nabyla na dramatičnosti.
   Z navržených poslanců nebyl do rady zvolen p. Ladislav Hoffman, invalidní důchodce.
   Po tomto zasedání pracuje NV ve složení:
   Miloslav Tuzar
   Josef Kouba
   Marie Bartošová
   Svatopluk Muzikant
   Dr. Jiří Ševčík
   Přemysl Rousek
   Marta Michálková
   Ing. Tomáš Daňhelka
   Zbyněk Vopinka
   Jaromír Holeček
   Jiří Piter
   Ing. M. Burián
   František Malý
   Miloslav Koudelka
   Jana Heřmanová
   Zdeňka Melichová
   Josef Křeček
   Pavel Richtera
   Jana Koldínská
   Ivo Balcar
   Jana Millerová
   Eva Novotná
   Karel Novák
   Ladislav Hoffman
   Karel Malý
   Josef Holeček
   Jiří Kužela
   Štefanie Korenčíková
   Ing. M. Bayerová
   Stanislava Kozová
   Jiří Brandejs
   Dr. Stanislava Javůrková
  

Rada byla zvolena následovně:
   Miloslav Koudelka - předseda KSČ
   Jana Heřmanová - tajemnice KSČ
   Karel Malý - zástupce předsedy ČSSD
   Jana Milerová - členka za Rodov
   Ing. M. Burián - člen ČSSZ
   Karel Novák - člen ČSL
   Josef Holeček - člen OF Holohlavy
   Jiří Piter - člen OF Holohlavy
   Přemysl Rousek - člen
   Jiří Brandejs - člen KSČ Holohlavy
   Ladislav Hoffman byl pověřen jako poslanec vedením komise ochrany veřejného pořádku.


Karel Novák, Ladislav Hoffman a Karel? Malý

   Stále se schází Občanské fórum v hostinci “U nádraží”. Také KSČ nezahálí. Její představitelé se “narodovolců”, z nichž mnoho převzali bolševici, jednají přísně konspirativně. Beze změny ve vystupování jedná s. Karel Kutil. Je to alespoň poctivé. Byl, je a asi bude komunista.
   Vlastně už teď se připravuji tzv. velké volby. Do zastupitelských orgánů. Ve Smiřicích vznikly, nebo ve své činnosti pokračovaly různé názorové skupiny. Obnovila zde činnost Československá sociální demokracie (ČSSD), vzniklo Občanské fórum, svoji činnost rozvíjela Československá strana lidová a a živořila Československá strana socialistická. Hlavně však svoji pozici velmi liknavě a zcela neochotně opouštěla KSČ. Je dost obtížné říci, zda je to stranická kázeň, zaslepenost, či naprostá neochota opouštět dobré bydlo.
   Přes prokazatelné zločiny, které tato strana iniciovala, sama inscenovala, pod historickým tlakem přiznala - má stále členy, kteří ji snad i věří. Je to nepochopitelné, ale tisíciletí známé. Organizace, které hlásají rovnost všech a vytvářejí přitom systém” rovnějších mezi rovnými”, nalézají stále své příznivce. Lidsky a srozumitelně se dá říci, že členové KSČ se naučili jednat s takovou drzostí, jaká snad nemá obdoby.

7.5.
   KSČ svolala předvolební shromáždění do kina. Sešli se zde její před členové a příznivci. Taky pár odpůrců. Zejména p. Jech, Spurný, paní Vacholcová a já. Po úvodním projevu p. tajemníka Špáse vystoupili přítomní kandidáti na poslance. Jejich programy a slova byla plná lásky k bližnímu, humanity, sliby duchovního i hmotného bohatství, jež nás po jejich případném zvolení čekají. Mezi kandidujícími byla i vnučka p. Marie Švehlové, ženy, která strávila svůj život těžkou prací pradleny, dělnice a která svojí dobrotu a lásku dětem dokazovala i péči o děti své sestry.
   Až do vyzvání k diskuzi, již se ani po třetí výzvě nechtěl nikdo účastnit jsem to opakované frází a polopravd vyslechl v klidu. Potom jsem požádal o slovo. Upozornil jsem, že pokud by strana od svého vzniku jednala ve smyslu slov p. taj. Špáse, byl bych spolu s ostatními jejím zastáncem. Jenže pracovní tábory, osobní zištnost, rozsudky smrti, morální bída i ekologická katastrofa nás mnohé dovedly do skupiny odpůrců. Přítomné kandidátce kdy jsem se snažil vysvětlit, že péče o děti je sice krásná, ale důležitější je zabezpečit jim zdravé prostředí, stejně jako jejich rodičům. Eticky zrůdné vystupování p. Dr. Zuzkové (hlavní hygienička ČSSR) a všech jejich protokolu po katastrofě u Černobylu je zločin, který má jen málokdy obdobu. Doc. Dr. Štrait mluvil o historických souvislostech.
   Vím, že to fundovaný odborník (řada publikací) a známe se dobře. Zcela zapomněl na hrůzy socialistických lágrů (Jáchymov, Příbram, Kladno, Ostrov a další) i na vysídlování bez soudů a statisíce pronásledovaných po roce 1968. Nejzajímavější byl p. Teichman (bývalý ředitel Texlenu Trutnov). Líčil budoucnost pracovních podmínek v optimu. Měl smůlu - do Texlenu jsem léta jezdil a vím, že za jeho ředitelování (cca 10 let) neudělal nikdo pro zlepšení pracovních podmínek a prostředí nic.
   Ve lnářském průmyslu se pracuje dodnes jako Zuchthausu. Mám jen obavu, že zaryté straníky nemohou logické argumenty přesvědčit. A mám jednu jistotu - mne rádi nemají.

   Město již bylo polepeno plakáty všech stran a uskupení. volební kampaň začínala o půlnoci (tuším 27. na 28.4.). Přesně o půlnoci byl vylepený plakát OF u vjezdu do Govorovy ulice. P.p. Ing. Janíček, Miškela a já jsme objeli Smiřice, Trotinu, Račice i Sendražice a dělali půlnoční lepiče. Trochu se “předběhl” p. Spurný - ten propagoval ČSSD již o den dříve.
   Ale proč ne? Tato, kdysi ve Smiřicích nejsilnější strana, bude muset důsledně prokázat svoje právo na existenci. Teď, momentálně, je “levý” směr v politice velmi nepopulární.
   Asi až první sociální střety (ty na sebe nenechají dlouho čekat) prokáží, že politický život země musí oscilovat okolo středu, budou umírněné levé a pravé proudy vítány.

14.5.
   Bylo setkání občanů - příznivců OF v Holohlavech. Z OFHK přijel MUDr. Jaroš. Dotazu mnoho, zejména na privatizaci. Na venkov by měl jezdit odborníci z venkova. Vystoupení Dr. Jaroše bylo velmi pěkné, ale pro venkov neadekvátní.
   Zde také poprvé zaznělo, že se Holohlavy od Smiřic odtrhnou a osamostatní. Velkými propagátory této myšlenky byly pánové Křeček, Lindr, Melgr a Rejent. vlastně v tomto složení vytvořit samostatné OF v Holohlavech.
   Dovolím si vlastní názor: “V době, kdy integruje celá Evropa, v Evropě integrují oblasti a v oblastech obce, dochází u nás dezintegraci. Je to dáno zčásti osobními ambicemi, zčásti morálním úpadkem a zafixovaný pocitem nedůvěry. Myslím, že zrovna tento krok způsobí víc škody než užitku. Oběma obcím!”

16.5.
   Jsme vyjeli s p. Škodou na pomoc OF do Sendražic. Zde se diskuze rozproudila velice. Až do osobních kontaktu o tom, kdo jsi co za komunismu získal.
   Ani na starší občany, které straší bývalí mocipáni drahotou a ztrátou důchodů, jsme zapomněli. S paní učitelkou trvalou jsme je 24.5. navštívili. Nemalovali jsme jim budoucnost růžově. otevřeně jsme jim řekli, že z vyžrané komory nemůže nikdo dostat máslo s uzeným. To již bylo obecně známo, kolik nás stály okresní a krajské sekretariáty, různé výhody a nadlepšení straníkům a voluntaristická rozhodnutí všemocných.
   Po nás se dostavil asi za dva dny Dr. Jandera. Ten agitoval pro KSČ. Možná že úspěšně. Ono se dá slibováním docílit dost. A starší lidé - pokud jim trochu slibujete a trochu je strašíte - snadno uvěří. Alespoň někteří.
   Dvě relace OF v Městském rozhlasu stav také udělaly své. Bylo cítit, že zasáhly KSČ do živého. Odpověď byla nevybíravě útočná. Zdá se, že právě tenhle útočný tón odradil řadu příznivců strany. Uvědomili si, že stranické metody se nemění.

   Volby se blížily. Z místních občanů kandidovali:
   do sněmovny národů FS za ČSS Vítězslava Klůzová
   do sněmovny za Zájmové svazy Jiří Heřman
   do ČNR za Spojenectví zemědělců Ing. Miroslav Voňka
   Ve Smiřicích byla 4 volební střediska. Na MěNV, ve škole,v Holohlavech a Rodově. Z 2655 oprávněných voličů se jich 97,6 % zúčastnilo voleb. Poprvé dobrovolně a beze strachu. A povinně tajně. Volili takhle:
   (tabulku neuvádím - pozn. P.)

   Objektivně řečeno - nová myšlenka, nesená OF zvítězila mírně nadpoloviční většinou. proti sobě má poměrně silnou KSČ a myslím si že i strany, které z podnětu KSČ vznikly.
  Domnívám se, že očekávaný sociální tlak zažene do soudružských řád všechny ty, kteří si nejsou schopni uvědomit, že důsledky hanebného hospodaření buďto napravíme za cenu osobních obětí, nebo zůstaneme rozvojovým státem. Předpokládám, že příští volby po dvou letech budou silně narudlé, pokud ovšem do té doby ještě bude Československo. Na Slovensku se některým lidem zastesklo po Slovenském štátu, u nás jsem tam někdo teskní po možnosti být nadčlověkem. Načervenalí budou rudnout a rudí pod záminkou sociálních práv budou popichovat, štvát a usilovat o moc. Nebude to nic pěkného.

Výsledky voleb do federálního shromáždění - sněmovna lidu
   (tabulku neuvádím - pozn. P.)
   Sněmovna národů FS
   (tabulku neuvádím - pozn. P.)
   Za povšimnutí stojí přetrvávající stranická kázeň členů KSČ. jen málo který se odvážil volit někoho jiného. A hlavně! Co kdyby se to ještě obrátilo!

19.6.
   Dozvuky minulosti budou trvat ještě dlouho. Školství prochází obnovou. Ředitelé a učitelé byli často jmenování podle stranických zásluh, ne podle schopnosti. Teď dochází ke změnám.Ale hradečtí funkcionáři to zkusili po svém. Z těch, kteří museli své posty opustit, chtěli udělat učitele u nás. My tu také chceme mít děti vzdělané. Proto jsem požádal předsedu ONV Ing. Vlčka o zabezpečení úměrného zastoupení těch přeřazovaných. Dohodli jsme se, že 3 přeřazování učitelé do ZŠ a 1 do ZvŠ je odpovídající.
   Vlastně i v tom je vidět rozdíl. Za vlády “rodné strany” by byli lidé s odlišnými názory rázem bez místa. Hned a nemilosrdně! Jen aby lidskost a slušnost nebyla považována za hloupost a slabost.
   Začaly přípravy na obecní, tzv. “malé” volby. Dost práce a starosti dala příprava kandidátky. Zde se totiž začaly projevovat rozdílné představy o uspořádání zastupitelstva.
  Ozývaly se krajní levé i pravé názory. Lišilo se jí mínění o možné kandidatuře jednotlivců. OF pozvalo k jednání představitelé všech stran a uskupení, mimo KSČ, s cílem ustavit koalici.

   Na tomto setkání se vyhrotily názorové rozdíly mezi OF a představiteli ČSSD, zejména p. Ing. Karlem Malým. Syn Anežky Malé, bývalý důstojník, po r. 1968 vyloučený z KSČ a vyhozený z armády. Pracoval v kotelně a stal se skutečným příslušníkem vládnoucí dělnické třídy. Po letech zkusil politiku ČSS. Ale tam dlouho nevydržel. Příliš se lišil názorově. Po 17. listopadu 1989 našel cestu do ČSSD. Jako bývalý důstojník je zřejmě velice citlivý na odlišné názory jiných. Když ČSSD prosazovala dva kandidáty, jejichž život i práce jsou úzce spjaty z KSČ, představitelé ČSL a OF vznesli námitky. Pan Ing. Malý prohlásil, že v tomto případě postaví ČSSD kandidátku sama.
   Situace se vyvinula tak, že ČSSD, ČSS a ČS Zemědělská utvořili blok socialistických stran (opravují se, ne socialistických, ale demokratických). Třetí. potenciální kandidátku sestavovala KSČ . Holohlavy - již pevně rozhodnutý osamostatnit se - stavěli své kandidáty. V obou obcích panovalo určité napětí.
   Část Holohlav v oblasti ulice “Na Lávkách” až po železniční trať je organický spojena se Smiřicemi. Proto obyvatelé váhali, kam se připojit. Zvítězila “lidskost”. Po slibu, že obyvatelé vesnic budou platit nižší daně, byla většina pro Holohlavy. Zapomněli na to, že větší obec zpravidla víc zmůže.
   Rodov dost jednoznačně obtoval pro jednotu. I když byl dost zanedbáván.
   Schůzek všech koalic bylo mnoho. Výběr kandidátů nesnadný. Zdá se, že každý v této zemi byl nějakým způsobem na totalitě závislý. Počínaje prezidentem a konče posledním důchodcem.
   Koalice vybízely podle svého vědomí a svědomí ty, kteří se zkompromitoval i nejméně.

   Obtížná situace byla s návrhem starosty. První návrhy padly na mně. Vím o sobě, že nejsem řídící typ a nerad přikazuji. Proto jsem odmítl a doporučil p. Klůzovou, nebo p. Jana Suchánka. Ani p. Suchánek se nepovažoval za vhodného kandidáta. Takže v úvahu přicházela p. Klůzová. Jak vypadala jednání o další dvou volebních stranách - nevím. Asi také nebyla jednotná. V průběhu předvolebních jednání byly patrné diferenciace názorů mezi i uvnitř koalic. Pochopitelně zde hráli svojí úlohu i osobní zájmy.
   K tomu přistupoval i obavy z privatizace obchodů. Začínají se hlásit i občané, poškození komunistickým systémem. Zde je situace k pláči. Nikdo pořádně neví čí co je, jakým způsobem byly majetky odebrány a komu předány. O stavu evidence svědčí i to, že předseda NV a ředitel “Bytového podniku” se obrátili na kroniku se žádostí o přehled majetkových převodů.Kronika není odpovídající úřední odhad ani doklad. Takže co? Pozemkové knihy i další evidence byla záměrně vedena nepořádně. Jako by ti mocní tušili, že řádná evidence by mohla v budoucnu ohrozit jimi nakradené majetky. Řada objektů byla vyvlastněna bez soudního rozhodnutí, jen na vyšší pokyn. O zemědělské půdě, lesích, polních cestách a pod. ani nemluvě.

   Volby se blížily. S nimi příprava volebních programů. Do hry vstoupil samostatný kandidát, současný předseda MěNV p. Koudelka. Jako nezávislý kandidoval společně s KSČ. Nepochybně si uvědomoval, že bude automaticky spojován s touto stranou.
   Zajímavá kombinace vznikla u p. Klůzové. jako na představitelka ČSS odmítla koaliční spojení této strany a přijala místo na kandidátce OF. To jí mnozí vyčítali - většinou na popud komunistů, kteří okolo této kandidátky připravili cílevědomou kampaň.. Oni mají dost společného s jezuity. Pro obojí účel světí prostředky.
   K volebním programu. Tři byly založeny na další výstavbě města a neuvažovaly s vývojem finanční situace v zemi.
   Program OF mnoho nesliboval. Vycházel z potřeby zajistit ve městě pořádek, bezpečnost, dokončit rozestavěné a pomoci privatizaci. Pro privatizaci jsou zde podmínky dost špatné. Obchůdky a živnosti jsou zrušeny, zbořeny a přestavěny na byty. Prodejny většinou předimenzované co do plochy skladů.
   Jenomže současné vedoucí (převážně ženy) si už jinou situaci nedovedou představit. Bylo i dost zle, když jsem upozornil na to, že prodejna koberců a střešního zboží, má plochu větší, než bývalý velkoobchod p. Hajnyše v Hradci Králové na 30 tisíc lidí. Skoro nikdo už neví, že nejen čas, ale i plocha jsou peníze. A peníze budou znamenat čím dál tím víc. Pro někoho možná skoro všechno. Dá Bůh, mnoho. Snad si většina lidí dokáže najít skutečné lidské hodnoty.
   V privatizaci je první vlaštovkou soukromé sklenářství v domě č.p. 28 (kdysi Vachkovo hodinářství), dnes v majetku Bytového podniku. Sklenářství vede p. Josef Spurný se synem Tomášem. další soukromníci se připravují.
   Město nežilo jen volbami trochu jsme plánovali i trochu vzpomínali.

10.10.
   vzpomínal ČS rozhlas na “Smiřický hrnec”. Zpěváci, kapely i textaři, který režim příliš nevítal a nemiloval, se uchýlili do Smiřic. Spiritus agens zde byli lidé, kteří měli hudbu v krvi - mladí Šustové. Takřka všestranní hudebníci. Díky tomu, že Hrnec byl trochu stranou od větších měst, vydržel až do chvíle, co mladý Šust zůstal zahraničí.
   Potom už zůstalo jen oficiálně nařízené umírání Hrnce.

7.11.
   Do Smiřic přijel představitel Čs. rozhlasu, natočit vzpomínky na Luďka Munzara. NV pozval p. Klimeše, J. Čermáka, M. Koudelku a mne.
   Starší pamětníky raději ne. Od článku v Mladém světě o Luďkově činnosti za války (zásobování partyzánů a pod.) a o alkoholismu starého p. Munzara to u nich Luděk nemá dobré.
   Stejně to bylo od rozhlasu trochu trik. Chtěli spíš besedu o očekávaném v rozvoji města.

17.11.
   Mistr Knobloch se dostavil, aby odkryl pamětní desku dvou přátel - hudebníků Bohuslava Martinů a Stanislava Nováka.
   Brigádnická (Legionářská) ulice byla dějištěm nepříliš časté události. Z našeho města nepochází mnoho slavných osobností. Lokálně významní jsou p.p. Skořepa, Jan Černý, Petr Zahálka, republikově, možná i evropsky A.J: Mautner z Markhofu, Josef Zeman, Stanislav Novák, Eduard Karel, Dr. Otakar Jedlička. Vznikající proslulost P. Vachkové ustrnula sňatkem s Dr. Osuským a skončila v USA. Osobnost světa fotografické chemie, Dr. Kosař v cizině vynikl, ale v Čechách se o něm mluvit nesmělo. Byl emigrant - hned po r. 1948.
   Před odhalením desky bylo krátké setkání na NV, poté v domě rybářského svazu. S pohoštěním připraveným p. Koubou, Heřmanem a dalšími.
   Sjeli se zde i smiřičáci žijící v Praze. Bylo to pěkné a přátelské.

   Nemohli jsme zapomenout ani na volby. Koalice ČSL a OF podávala u řeznictví “volební guláš”. Pánové V. Suchánek ml. a a Jiří Skalický ho připravili opravdu dobře. V agitaci jim úspěšně pomáhal p. Ducháček. Tahle zčásti recese, z části propagace, byla uvítána občany úsměvem, ale byla docela úspěšná.
   Volby vstupují do poslední fáze připrav. Zveřejněné kandidátky vnesly mezi občany dost ruchu. Předložené volební programy také.
   Některé slibovaly hory doly, lidé byly skromné. Maximalistický byl program KSČ, slibující udělat ze Smiřic vzorné město takřka ráj na zemi. Jenže - důvěra po těch létech slibů byla nepatrná.
   I p. Koudelka sliboval mnohé. Ne pro touhu po funkci, spíš proto, že si nedovedl představit hmotnou i morální bídu, jíž tu léta vládnoucí “Strana” zanechala.

   Program koalice ČSL a OF se snažil přiblížit realitě. Sliboval snahou po Zajištění pořádku, bezpečnost privatizaci a dle možností dokončení rozestavěných veřejných staveb. Upozorňoval také na podstatné zhoršení ekonomické situace, které očekává občana v roce 1991 a dalších letech s tím, že přebíráme dluhy minulosti. Vycházel z myšlenky, že jsme všichni v úplně vyžrané spižírně a přitom chceme chleba s uzeným. Budeme rádi, když budeme mít chleba. Bohužel, málo lidí si uvědomí, že jde o důsledky uplynulých 40 let vlády “vedoucí síly společnosti” a předcházejících válečných let.

24.11.
   Obecní volby. Jejich příprava byla složitá, výsledky očekávány s netrpělivostí a možná někde se strachem. Z 51 kandidátů mělo být zvoleno 17. Značná komplikovanost volebního zákona i poněkud složitější způsob volby dělaly mnoha lidem starosti. Průzkumy veřejného mínění dělali starosti politologům.
   Vznikly v jejich kruzích obavy, že se k volbám dostaví málo občanů. A při prozíravé moudrosti volebního zákona stačilo, aby při absenci voličů volil sám sebe jedinec. Stačil jeden jediný platný hlas získání mandátu.
   Naštěstí to u nás bylo jinak. Smiřice s Rodovem registrovaly 2165 voličů. Z nich se k volbě dostavilo jsou 1749. Tedy 80,77 %. To je dost. Ve světě je považována 50 procentní voličská účast za úspěch.
   Jen díky zákrutům paragrafů volebního zákona se moci zvolení dostali představitelé všech tří koalic i samostatný kandidát.
   Podle skutečného počtu hlasů by se slušně umístil samostatný kandidát a neumístil by se žádný z reprezentantů KSČ.
   Věcně by to byla škoda, protože účinná a účelná opozice a kritika by se z práce zastupitelstva vytratila. Morálně bych to považoval za obrovský úspěch. Dokazovalo by to i budoucím generacím to, jak lhala stranická propaganda, když publikovala 99,2 procenta souhlasu s vlastní politikou.
   Rozdělení hlasů, pořadí zvolených a jejich začlenění do obecního - zde městského zastupitelstva - uvádí následující tabulka.

sloupec - počet získaných hlasů 2. sloupec pořadí podle počtu hlasů



   Průměry jsou zpravidla zavádějící, tady však průměr vlasů najednou kandidáta ukazuje, že je “rodná strana” má kázní navyklé členstvo. Ve Smiřicích bylo okolo 500 členů KSČ. Z nich řada pouze pro osobní pohodlí a zištnosti. Ti se zbavili legitimace tak do březnu až dubnu. Podle míry strachu a vypočítavosti.
   Kolem 300 bylo “kovaných”, tedy těch, jejichž podíl na moci přinášel větší osobní výhody, část byla v “věřících”. Ti všichni ve straně zůstali. Jedni, těch je málo, protože jí věří, druzí, protože se o nich obecně vědělo a ví, že jsou prospěcháři a vystup by jim přinesl jí to, že by je jejich bývalí soudruzi mohli “shodit” a pustit ven nějaké nežádoucí doklady.
   Výsledek v průměru 283 tedy ukazuje, že spoutání vírou a moci hlasoval dost jednotně.
   A nejen ukázněné členstvo. Z následujících historky vyplyne, že mají odvážné, až troufalé (čeština má i výstižnější výraz) funkcionáře.
   Zastupitelstvo má po zvolení za úkol zvolit starostu a městskou radu. Po vyhlášení výsledků voleb a před 1. zasedáním zastupitelstva se sešli představitelé všech volebních stran a MěNV.
   K projednání postupu voleb. Po dohodě o organizačních a procedurálních otázkách (za účasti p. Heřmanové a p. Koudelky) vyzval p. Spurný ke schůzce koalic. ČSSD, ČSZ a ČSS zastupovali p.p. Čermáková a Spurný, KSČ p. Hornych, ČSL a OF ing. Kupka.
   Zde jsem se definitivně rozhodl, že budu kandidovat na starostu města s podmínkou, že mi bude určen plat ve výši mé současné mzdy. Další návrhy na způsob voleb (stejné nebo veřejné), počet zástupců starosty, jejich personální obsazení a návrh na členy rady vznikla byl přednesen zástupcem ČSSD a KSČ. Zdálo se mi, ale nemohu to tvrdit, že po předchozí dohodě.
   Představy byly následující: Budou dva zástupci starosty. za ČSSD p. Jiří Heřman, za KSČ p. František Jandera. Pro zastoupení v radě byly navrženi p.p. Heřman, Andrejs, Jandera, Kupka a J. Suchánek. Upozornil jsem na výhodnost volby p. Andrejse zástupcem starosty s delimitací pravomoci pro Rodov a a vyslovil jsem pochybnosti ve vztahu k politické prozíravosti při navrhování p. Jandery. Na místě nebyla dohoda možná. Protože jsem nebyl koalicí k obdobnému jednání pověřen, řekl jsem, že vyrozumím další členy. Pokud budou souhlasit, že sdělím jejich stanovisko na schůzce, již svolal p. Spurný na středu 5.12.1990.

   Stanovisko představitelů koalice i názory p.p. Čeňka a Andrejse byly shodně proti takto formulovanému návrhu. Dohodli jsme se, že schůzka 5.12. je neúčelná a návrhy na tajnou volbu, dva zástupce starosty je personální obsazení rady jsou nevhodné.

6.12.1990
   v 19 hod. byl již sál kina plný, vlastně přeplněný. Přítomni zvolení členové zastupitelstva byli seznámení s připraveným scénářem schůze. Byl koncipován přesně ve smyslu dohody koalice ČSSD, ČSZ, ČSS a KSČ. A navíc byla tato dvoustranná dohoda vydávána za dohodu všech volebních stran.
   Schůzi řídil věkem nejstarší člen zastupitelstva p. Josef Spurný. Do jeho rukou složili zákonem předepsaný slib všichni zvolení členové. Poté zastupitelstvo volilo starostu. Volby řídil p. Přemysl Rousek, zapisovatelem byl jeho syn JUDR. Pavel Rousek.
   Pověřený mluvčí koalice, Ing. Plšek vznesl za ČSL a OF v tajné volbě protest a navrhl volbu veřejnou. Z 16 přítomných členů zastupitelstva volilo starostu města 15 (sám sebe nevolil). Dá se říci, že prakticky jednohlasně byl po 15 letech svobodnou volbou vybrán starosta města Smiřice Ing Lubomír Kupka.
   Ten se po zvolení ujal vedení schůze a přijal slib člena zastupitelstva p J. Spurného.
   Pan Rousek přednesl návrh na volbu dvou zástupců starosty p. Františka Janderu (KSČ) a Jiřího Heřmana (ČSSD) a na složení rady. V této chvíli začal být průběh schůze vzrušující. Ing Plšek přednesl protinávrh. Doporučil pouze jednoho zástupce starosty a následující složení rady p.p. Klůzová (ČSS Andrejs (ČSSD), Čeněk (ČSSD), Ducháček (ČSL). V závorkách jsou názvy stran, za které kandidovali, ne jejich stranická příslušnost.
   9 členů zastupitelstva z 16. přítomných návrh schválilo (to byla dostačující většina). Do aktu voleb vstoupil s připomínkou p. Jandera (KSČ). Mluvil dobře - je chytrý - ale nepřesvědčivě a vyvolal odmítavý ohlas přítomných občanů. Ve svém vystoupení úplně zapomněl na to, že jeho strana měla 41 let čas, aby sliby naplnila skutkem. Vlastně na to - a rádi - zapomínají všichni její bývalí stávající členové. Obávám se, že je to přísně a přesně stanovená direktiva. Budou v tomto duchu ovlivňovat i ostatní občany. A budou své dluhy svalovat na nový systém. Najdou snadno úrodnou půdu pro svou setbu, zejména při uplatnění úsporných opatření.
   Jak byli s výsledkem voleb spokojeni členové ostatních koalic, nevím. Předpokládám, že ne příliš. Alespoň p. Spurný ještě v závěru diskuze upozornil, že volba byla předem dohodnutá a tím nedemokratická. Škoda, že právě on, který měl trvale a veřejné výhrady vůči komunistům, si uvědomil, že představitelé KSČ se snažili zmanipulovat ČSSD, ČSS a ČSZ do předem dohodnutých voleb, sepsaného volebního scénáře a účastí KSČ na rozhodujícím místě v obci.
   Po skončené schůzi, v závěrečném slově upozornil nově instalovaný starosta na očekávané potíže. Obrátil se k voličům s prosbou o trpělivost a o pomoc. Řekl, že co bylo 50 let ničeno, nelze za rok opravit. Apeloval na občany, aby považovali republiku i město za komoru, vyžranou komunisty do dna. Chtít z této komory chleba s uzeným znamená nejdřív vypěstovat obilí, úmrtí a po zadělání upéci chleba. To uzené přijde po ještě větším úsilí. Dále upozornil na obecný úpadek morálky a požádal rodiče i učitele o usilovnou výchovnou práci. Členům KSČ řekl, že mají otevřenou cestu k nápravě škod, napáchaných čelnými i řadovými soudruhy. Občanům poděkoval za dosavadní spolupráci a vyjádřenou důvěru.
   Tolik k volbám. Snad valná většina občanů byla nadšená, nebo někteří nadšení předstírali.

10.12.
   Po takřka 29 letech práce koželužství začínám pracovat v městské správě. Dej Bůh, abych alespoň trochu přispěl k zlepšení situace občanů i města. Protože znám své slabé stránky, vím, že potřebuji, důsledného a rozhodného tajemníka. Spolu s dalšími 9 členy městského zastupitelstva vidíme tyto vlastnosti u p. Jana Suchánka. Musím říci, že možnost jeho jmenování tajemníkem jsem projednával již 7.12. s Dr Heroldem a Ing. Vlčkem na Okresním úřadu v Hradci Králové.
   Bývalý předseda NV a p. tajemnice připravuji předání svých funkci. Vydali pokyny k předání úřadu.
   Začaly se ozývat Holohlavy. Chtějí svůj majetek a svá práva samostatné obce. Prvá práva dostaly již při přípravě voleb do obecních zastupitelstev. Volby připravovali místní patrioti ve snaze udělat z Holohlav ukázkovou obec.Myšlenka zajisté dobrá. Jenže pro materiální stránku věci pozapomněli na stránku etickou.
   Pánové Křeček, Rejent, Melgr a Lindr vylíčili spojení obou obcí jako takřka tragédii pro Holohlavy. Po pravdě - uplynulá léta, to byla tragédie pro všechny. Vždyť i ti komunisté, kteří i to zavinili, dýchají stejný vzduch a pijí stejnou vodu jako “obyčejní bezpartijní”.
   Již před poučením byly obě obce ve značně zbídačeném stavu. Úpadek byl obecný. Ve Smiřicích spojených s obci Holohlavy o něco menší, protože p. Jandera se opravdu staral o zabezpečení peněz pro obec. I o jejich užití. Zda opravdu účelně - ukáže doba. Je zde opravdu hodně nových bytů, řada starých domů zmizela, zmizely i pracovní příležitosti. Jsme vlastně noclehárna pro Hradec a Jaroměř. V Holohlavech vznikla pěkná čtvrť “Na výsluní”. Ze staré školy je vyhovující školka. Z nedávno chátrající hospody je hospoda takřka nová. Je zde vodovod, kanalizace i začátek plynofikace. Jsou zde také stará zchátralá stavení, špatné silnice, rozpadající se Státní statek. Tedy, je to jako všude.
   Zřetelná naléhavost, s jakou se iniciátoři snažili o rozdělení obcí, vedla k domněnkám o jejich osobní zainteresovanosti.
   Došlo ke konfliktům uvnitř skupiny organizátorů a nakonec žádný z nich nebyl do obecního zastupitelstva zvolen.
   Starostou hola se stal pan Miroslav Hlava, důstojník ČSLA, později vedoucí pracovník ZNZ - výrobna krmiv ve Smiřicích.
   Jak dopadne vyrovnání mezi obcemi nikdo moc neví. Protokoly o převodu majetku při sloučení zatím nejsou k dispozici, nebo vůbec nebyly. MěNV užíval v Holohlavech velký statek pan Merkla. Převzal ho již značně zchátralý po bývalém uživateli - Státních statcích. Dá se říci, že ani NV nebyl dobrým správcem. Ze statku je takřka ruina a majitel se hlásí o svá práva. Těch okradených se jistě přihlásí víc, s nimi asi i církev.
   Jenom zjištění obecního majetku bude opravdová “perlička”. Stavební úřad na tom již asi 14 dnů pracuje. Jenomže v dokladech je - přinejmenším - nepořádek.

-------------------------

Přehled kulturního života ve městě.
   Jak jsem již v minulém roce upozornil, začíná být v této oblasti poněkud nepřehledno. Dřívější tuhý dohled nad společenským životem, zprostředkovaný Národní frontou, zmizel. Tím padla i povinnost vykazovat měsíčně a chce, účast na nich a plnit statistické ukazatele.
   Politický vývoj, ekonomický napjatá atmosféra a nestabilita podniků vnáší do života lidí prvky, které dříve neznali. Občan věděl, že pokud bude nadšeně, nebo alespoň trpně souhlasit s daným režimem, bude mít zaměstnání, v zaměstnání mzdu,Určenou mírou nadšení a spolehlivosti. Vlastně byl hodnocen podle schopnosti přizpůsobit se. Tím docházelo k velkým škodám na morálce. Přizpůsobivost také ochromila jakoukoliv altruistickou iniciativu. Akce organizované MěKS, přes nespornou snahu p. Trávníkové, vyznívají do prázdna. Větší návštěvnost je pouze na pořadech pro děti. Jinak účast 140 diváků je milým překvapením. A to jsou 4 až 5 procent obyvatel města. Tedy velice malý podíl.
   Ani místní kino není příliš naplněnou. Při 288 představeních, již se zúčastnilo 13 154 diváků je jich vlastně na jedno představení 46. Za rok přijalo kino 80 876 Kčs. Statisticky zaplatil jeden divák v 6,10 Kčs/rok a příjem z jednoho představení je 281 Kčs. To není žádná oslava, ale doslova debakl. na provoz doplácí město přibližné 70 tis. Kčs / rok.
   V podstatě je ztrátová celá kulturní sféra. A to nejen ve Smiřicích. Působí to starosti všem, kteří mají zájem o kulturní dění i těm, kteří s prací v “kultuře” živí. Divadla jsou obecně prodělečná. Koncertní síně také. V podstatě jakékoliv představení, mimo loutkového je ve Smiřicích buď v poloprázdné, nebo prázdné. Co to je 10 až 20 návštěvníků.
  Liberalizace cen, která má být od 1.1.1991 bude provázet pravděpodobně další pokles návštěvnosti. Mnozí budou mít řadu existenční starosti, protože mzdy neporostou úměrně cenám, pracovních příležitostí bude méně a doufám, že již nebudou taková místa. U nich je rozhodující podmínkou pro nadprůměrný příjem držení jakékoliv stranické legitimace.

   A ještě návrat k problematice holohlavských událostí. Ve Zpravodaji č. 4 (1990 str. 2.), že od 1.1.1991 budou Holohlavy samostatnou obcí.
   To není docela přesně. Holohlavy se snažily o odloučení od Smiřic podpisovou akci již v srpnu. Ve skutečnosti se první “plebiscit” nepovedl a musil, vlastně nemusil, být opakován. Příprava obecních voleb (zahájená v září 1990) byla v Holohlavech vedena již samostatně. Dá se tedy říci, že již v září byly Holohlavy samostatnou obcí. Pokud by vznikly nejasností o právní stránce věci, je nutné vzít na vědomí, že posunutím data až 1.1.1990 by byla zpochybněna legálnost voleb v Holohlavech.

   Teď tedy zpět k dění okolo kultury. sezónu letos zahájily loutkoherci, kteří 7.1. sehráli pohádku O Nebojsovi. Přišlo 107 lidí.

15.1.
   MěKS uspořádalo kurz šití. Zahájení se účastnilo 20 žen. To jsou ty rozumné hospodyně. Vědí, že ceny porostou a pouze vlastní úsilí může přinést úsporu v rodině.

20.1.
   Děti dětem - koncert žáků Školy umění.Vstupné bylo určeno na konto dětské onkologie. zhoubné bujení - to přestává být jen nebezpečí, to je doslova děs. Choroba se přesunuje do stálé mladších skupin obyvatelstva.

-----------------------

Na vložené fotografii
je ředitel LŠU PaeDr. Lubomír Havrda při koncertu 20.1.1990

-----------------------

26.1.
   Taneční zábava pro střední a starší generaci. V kavárně “Labe” se sešlo 50 lidí, kteří se chtěl dobře pobavit. Snad se jim to podařilo.

4.2.
   Dětský karneval - výsledek práce MěKS a MěDDM (Městský dům dětí a mládeže). Hodně se podílely maminky. Přišlo 150 dětí a docela se vyřádily.

10.2.
   V Rodově chtěli děti také tančit.Bylo jich méně. 35, ale jejich maminky, babičky i tety připravily karneval velkolepě.

12.2.
   poslechovou diskotéku “Rock a metal” nebrali starší na vědomí.To je opravdu hudba pro “teenagers”. Jim se to líbí, takže - proč ne. (Pokud časem zapadne význam “teenagers” v zapomenutí, jde o skupinu mladých lidí okolo 15 let. Tedy prepubescenty, pubescenty zčásti i postpubescenty). Přišlo jich jen 15

8.3.
   Peterka a spol. na troufalého zpěváka Peterku se přišlo podívat a poslechnout si jej 78 lidí. totalitní odvaha v úměrných, ale lidmi již vnímaných mezích z něj udělala oblíbeného humoristu - kritika.

10.3.
   Holohlavští občané se sešli k poslechu písniček na přání: “Hrajte mi tu mou“. dechovka, harmonika a 40 posluchačů.

13.3.
   Pan Dr. Pixa a jeho pořad “ Pojďte s Pixou na pohádku”, byl určen opravdu pro ty starší. Konferenciér sám má svých 6 a něco křížků. Šarm a vtip nepostrádá. Měl 120 návštěvníků. O dva dny dříve měli v Rodově pořad “Na ty louce operetní”. Vybraná sóla a duety z operet a zpěvoher vyslechlo 30 lidí.

21.3.
   “Drby Zdeňka Vrby” za spolupráce Štěpána Škorpila a Ing Bubeníka. Dva publicisté a jeden “mezinárodní tenisového sportu rozhodčí”. Byli vtipní a aktuelní. Škoda, jen 35 návštěvníků.

31.3.
   Taneční návštěva je slabá. 45 lidí na zábavě, to není žádná sláva. Režie větší než vybrané vstupné.

13.4.
   Standa Procházka ml. (konferenciér a zpěvák) přijel s pořadem “Všechno je jinak”. Také jen 45 posluchačů.
   Ani Pomlázková zábava na tom nebyla lépe. Pouhých 30 lidí. Bohužel jsme dost odvykli společenskému životu. Spíš vede “bačkorová kultura”.

19.4.
   Folkový koncert pánů Karase a Štěpa nebyl také přenavštíven. Sešlo se pouhých 35 diváků.
   Pro školy, školky z MěKS loutkoherce, recitátory a promítá video pohádky. Paní Trávníková dělá co umí. Kultura se stále více komercionalizuje a počet zájemců klesá.

24.5.
   Dalibor Janda - To je pro mladší generaci pojem. Zpěvák, showman. Budiž mu to přáno. Pro Smiřice připravil program “Povídání s písničkou” a dokonce zde natočil gramodesku. Měl 140 návštěvníků.


   Červen proběhl ve znamení pořadu pro děti. Buď živých jako třeba 3.6. iluze a kouzla, nebo videopořadů a zájezdu. Prázdniny jsou tradičně ospalejší. těsně před jejich zahájením byl závěrečný koncert LŠU (vlastně to L tam již nepatří - již je to jen Škola umění). Sešlo se 135 posluchačů. Bylo to 28.6.


Závěrečný koncert Základní umělecké školy Smiřice 28.6.1990
Kliknutím se fotografie zvětší


21.9.
   Paní Pavla Břínková, operetní sólistka, uspořádala ve Smiřicích svojí recitál. Její umění a známé jméno přivede do sálu kina 70 lidí

15.10.
   Stejný počet lidí přišel na povídání s Jiřím Císlerem - hercem, velkým sebeironickým a svérázným filosofem.

29.10.
   Opět ”Drby Zdeňka Vrby” tentokrát hosty, režisérem Karlem Smoljakem a spisovatelem Radkem Johnem. 40 lidí v kině se dobře bavilo, protože kontakt s protagonisty pořadu byl přímý

17.11.
   Smyčcové kvarteto a skladby B Martinů. To byl kamínek v mozaice oslav přátelství B Martinů a S. Nováka. Oslavy přátelství SSSR a ČSSR se vytratily. Zaplať Bůh. Měly pachuť oficiality, pokrytectví a laciné podbízivosti. Nemělo by však vymizet povědomí přátelství mezi lidmi ať jsou jakékoliv národnosti,barvy a náboženství. Škoda, že právě nedostatek tohoto povědomí zneužívali ke svému prospěchu mnozí. Používají intolerance jako příčky ke svému žebříku na cestě k moci.

13.12.
   Byl vánoční koncert Základní umělecké školy (tak a teď je to konečně správně). tentokrát přijeli hrnečky žáci. Ale účast byla prabídná.
   Nedílnou součástí kultury je činnost knihovny. Opět Městské knihovny Smiřice Z názvu vypadlo slovo lidová. I to slovo symbolizovalo filištínství bývalých vládců.Lidové muselo být všechno - tedy to čemu se říkalo “lidově demokratické zřízení”. Paradoxní je, že stejnou hloupost nese jako název jeden z velmi rozšířených deníků naprosto nelevicové strany Lidová demokracie. Kde přišel Mgr. Šrámek k názvu “lidová lidovláda” ví opravdu asi jen Bůh. ale je to důkaz, že i lidé moci se dopouštějí nemovitosti.
   Jinak knihovny si u nás lidé zakládali návazně na čtenářské spolky daleko dříve, než pojem lidovosti v mozcích epigonů a šiřitelů myšlenek sociálního cítění, kteří slaví lidový a socialistický zakrývaly osobní prospěch, zavádění a dezinformace.

V programu kulturní činnosti se opět objevily vzpomínky na TGM.