1991

   Rok 1991 může být a určitě jiný v očích občana, v očích starosti a v očích kronikáře. Z dopuštění Páně, z vůle občanů i vlastní spojuji ve své osobě všechny tři pohledy. Je-li to dobré pro město, posoudí občané. Bude-li to dobré pro kroniku, pozná jednou čtenář.

   Začátek roku je zpravidla a tedy i letos provázen nervozitou, spojenou s přípravou a schvalováním rozpočtu. V neklidných dobách, ta současná neklidná je, nervozita vzrůstá.Při orientačním posouzení stavu a potřeb města vzrostla, alespoň moje nervozita, výrazně. Bilance rozestavěnosti je značná. Nová školní jídelna měla být v provozu asi před rokem. Zatím se zdá, že ještě dva roky na dostavbu nebudou stačit peníze. Zámecký kostel je v lešení už řadu let. Snad by letos mohla skončit alespoň údržba exteriéru. O interiéru se raději nebudu šířit. Prognóza z bádání z “lógru” by bylo stejně vědecké. Město je zásobováno špatnou vodou, odpovídající hygienické normě. Místní zdroje obsahují většinou radon, některé radioaktivní prvky v rozpuštěných minerálech. Akumulační stanice s úpravnou vody má být postavena u černožického rybníka. Ale kde na ní vzít? Krom toho Nemá jen místní význam. Měla by sloužit i pro obce Černožice a Holohlavy.

   K potřebám je nutné připočítat chátrající dvoranu, Městský hotel a výsev radonu ve školní budově.

   O městském majetku se dá pouze uvažovat. s pozemkovým majetkem, kterého město nikdy mnoho nemělo, hospodařili naši předkové dost opatrně. Kdo jsou však padlo na stavební parcely. V poválečných letech měli naši předchůdci k městského majetku (ono se tomu říkalo “právo hospodaření”) dost svérázný, dobou daný komunistický, vztah. Pokud se nehodil na něco konkrétně jím, nebo soudruhům, považovali ho za užitečný. Takže s městskými pozemky plýtvali, městské domy se moc neudržovaly (snad ani neměli za co). Vážili si jen toho, co bylo nově postavené. Proto na jedné straně chátraly obchody, zařízení i domy, na druhé vznikala nová zařízení, často pro potřebu města neúměrně, nebo ne zcela vyhovující.

   Abych psal konkrétně. Kino je opravdu pěkné. Trpí nepatrnou návštěvou. A to bylo otevřeno již v době, kdy dominovala “domácí” televizní kultura. Nové obchody ve městě byly veliké a slušně vybavené, ale je jich málo. Takže se tvořily fronty. Ze 13 (U Pácaltů, Na Lednici, U Horáků, U Valterů, Na nádraží, U křepelek, Hotel Andrejsek, U krásné paní, Městský hotel, U Vávrů, U Balašů, kantýna na cukrovaru a výčep u Malburgů) hospod z zůstaly 2. Z 6 řeznictví (Černý, Najman, Kubeš, Kaube, Dostál, Vávra) jedno. Pekařství Rejchrtovo, Zemanovo, Dudkovo, Halákovo, Ruferovo, Vírovo a Beranovo, zanikla všechna. Smíšené obchody, tedy koloniály a hokynářství už asi nebudu znát všechny. Ale pokusím se. U Michalů, Litomiských, Schiefnerů, Kubešů, Půrů, Opletalů, konzumu VDP, Vlachů, Julišů, Tylšů, Prokešů. Dvě drogerie, Skřivánek a Sezima, tři papírnictví, Šmejda, Šubrt, Mahler, dvě modistky, Urbanová, Machová, dva puškaři Koza a Kern. Atd, atd. Jen pohřební ústav a zvěrokleštič zde byli jen po jednom exempláři. Konkurence asi nebyla potřebná. Žádný z obsloužených si nestěžoval. Ale bez legrácek. Pro konkurenci nebyly podmínky. Obě činnosti byly velice úzce specializovaný a kryly potřebu.

   Dokonce i kováři zde byly dva. Pan Kučera a kovárna statků. Obnova živností v plném rozsahu je nepravděpodobná a asi by nebyla účelná. Při poctivém posouzení bývalého stavu se dá říci, že některé živnosti jen živořily, v některých byla kultura prodeje a čistota velmi problematická. Zákazníci si vybírali a rozhodovali se.

   Někdo podle cen, jiný podle čistoty a kvality obsluhy. Byly ve hře i přátelské či politické vazby.

   Na začátku roku byla vyžádána od stavebního úřadu inventura městského majetku. Záležitost, která se zpočátku zdála zcela banální a stala se monstrózní. V duchu hesla “všechno je společné, všechno je nás všech!” hospodařili moji předchůdci od roku 1948. Rozhodně ne z hlouposti či nedbalosti. Pod vlivem doktríny, zpočátku opatrně, zlehounka, později drsně a s příkazem sešli na cestu absolutní bezstarostnosti o majetek (městský - ne vlastní). Část hrůzy spočívala v tom, že strana i funkcionáři dělali vše proto, a byli jí zapomněli na svá práva a dějiny. Aby i úřady ztratily kontinuitu záznamů.

   Zkratka, aby vznikl majetkoprávní chaos v kterém se ledacos ztratí. Zde radiátor, onde stavební materiál, tamhle parcela. Od městských i podnikových představitelů byly vyžadovány - někdy dost nekompromisně - služby podobného druhu. byli i tací, kteří si podobné příležitosti záměrně připravovali. Zde je dost známý případ, kdy ředitel ... nechal úředně odhadnout dům, na náklady podniku dal provést generální opravu včetně modernizace a posléze dům koupil za odhadní cenu před opravou. Prošlo to a on, díky konzumního postupu polistopadové vlády, užívá plody své “snaživosti” dodnes.

   Protože zaniklo vlastnické právo k půdě a bylo nahraženo institutem trvalého či dočasného užívání, protože města ztratila majetky a zůstala pouze t.zv. “právo hospodaření” - zanikl vlastnický vztah hospodáře. Důsledky byly překvapivé:
   Zařízení zvané Bytový podnik s.p. vedené p. M sice spravovalo domy a byty. Mělo údržbářskou dílnu a provádělo modernizace. Při inventuře vylézaly na světlo nejrůznější propletence. V závěru musila městská rada povolat revizní orgány. Dva revizoři zde byly tři měsíce. Když se zorientovali, provedli revizi a vyhodnotí stav, řekli: “Bylo to hrozné”. Naštěstí to byly “jen chyby z neznalosti”, ne rozkrádačka. Až - k položkám oprav na domě čp. 26 se přizvaný odborník - soudní znalec - vyjádřil velmi skepticky. zde působila společnost, či stavební firma “Medis” . Podnik založený starými stranickými borci, asi vybavený i stranickými fondy. Lidé bez skrupulí, vzájemně propojení tím, co na sebe věděli, toužící po majetku (ó - jak ti, co tvořili “zdravé jádro strany” toužili po majetku a moci). Většinou připomínají loupeživé rytíře víc, než bývalé členy strany i když dnes hrají nadstranické obhájce soukromého podnikání. Kdyby naši fotbalisté měli takový tah na branku, jako tahle chamraď za penězi, byli by trvale mistry světa. Nebyli a nejsou hloupí. Angažovali velice zdatné právníky, v předtuše, že je budou dříve či později potřebovat.

   Později se vyvinula situace tak, že soudní znalec odmítl v naší záležitosti pokračovat. S odůvodněním, že Medis má dlouhé prsty a, že se ho bojí. Eheu

   Majetek města, movitý, byl někde dobře, někde méně dobře a někde vůbec evidován. Třeba ve škole se “vylíhla” troje akumulační kamna, v Rodově traktor, městská skládka byla úplně bez evidence. Někde něco přebývalo, někde scházelo. Snad se podařilo zachytit alespoň výchozí stav. Vím, že k dokonalé inventuře to že má tato situace daleko. V dávné minulosti jsou doby, kdy v inventární knize byla zanešena plivátka na policejní stanici, stejně jako “noční nádoby” v Městském hotelu. Buď byli naši předkové pořádnější, nebo měli méně věcí.

   V této souvislosti jsem zjistil, že smlouvy o převodu ”práva hospodaření” z MěNV na podnik RaJ k restauraci Labe a na Domácí potřeby v prodejně a skladům, nebyly potvrzeny nadřízenými orgány a jsou tedy od počátku neplatné ve smyslu zákonů a předpisů platných v době jejich uzavření. Pikantní nad věcí je to, že oba podniky městu proplatili částky, uvedené ve smlouvě. Z toho vyplývají komplikace. Dohoda s oběma podniky je obtížná. Město bude nucen obrátit se k arbitrovi s žalobou.

   Jednou z metel seslaných na občany jsou cikáni. Ne ti co pracují, nekradou, myjí se a žijí přiměřeně okolnostem. Takových je ve městě dost. Těch pár, kteří kradou, opíjejí se, pasou a činí vše co řádný občan nedělá, vydá za desítky. Jsou to rodiny ... a ... Obě mají početné příbuzenstvo, obě střídavě zásobují záchytné stanice a věznice. Všichni společně jsou klienty policie a zabírají drahnou část drahého času policistů.

   Egyptský ran bylo sedm. U nás byla jen jedna, komunismus, vydal za všechny ostatní. Za co určitě nemůže. to je zemní výron radonu ve škole. Může však za to, že naše děti již několik let ten radon dýchají. Na stranické paláce byly peníze i materiál. Na školy pochopitelně nezbývalo. My teď musíme provést ozdravná opatření. Problém je, kolik to bude stát a kde na to vezmeme.

   Při jednání se stavebními odborníky i odborníky na odstranění radonu jsme dospěli k částce 1.2 mil Kčs, když jsme přihlédli ke stoupajícím cenám.
   Použil jsem metodu starou jako lidstvo. Hledal jsem peníze u známých. A skutečně Federální ministerstvo financí nám tyto částky přislíbilo. Bylo ochotno je i dát. Experti přizvaní okresním úřadem pocit počítali jinak. Propracovali se k cca 750 tis. Kčs, do 800 tis. Úředníci, vlastně se od nich nedalo nic jiného čekat, to vzali za pravdu. Potom se divili, že firma, která expertizu dělala, odmítla za tuto částku práci provést. Důvod - vznikla by jim ztráta. Tedy “odborníci”! My jsme nakonec dostali 910 tis. Kčs. Věděli jsme, že to stačit nebude. Asi proto, že je škola rodu ženského, působí starosti. Jakoby si je vymýšlela. Při práci na projektu zjistili “stavitelství” malou nosnost stropu. Při sondáží konstatovali, že je pod přípustnou hranicí dynamického momentu pevnosti. U všech stropů mezi I a II, II a III patrem. Výpočtáři se divili, my málem plakali. Stropy byly dělány asi před 30 lety. Dřevo je dobré, I nosníky poddimenzované. Je to dost hrůza. Drahá. Tím pádem do rozpočtu díra jako hrom. Podle společného názoru statiku i stavařů bude nejlevnější postup pomocí takzvaných “vynesených nosníků”. I to bude minimálně za 350 tis. Kčs.

   Sčítání lidu
   Situace města v číslech. To je resumé sčítání lidu z 3.2.1991. Jsou dočista čerstvá a doufám, i přesná. Ovšem údaje na straně 33 (publikace o sčítání, vydané Statistickým úřadem) důvěru nepodpoří. V jednom řádku tři chyby. To je divné. Namísto textu: Zámecký kostel Sv. Tří králů, jehož užití je občanské, je uvedeno: Zámecká kaple Sv. Jana Nepomuckého, jejíž užití je církevní.
   Krom toho, majitelem je již od roku 1977, možná 1978 stát a ne státní statek.
   Součásti města k 1.1.1991 jsou Smiřice, Rodov a Trotina. Jsou-li údaje správné, pak město vypadá, jak je uvedeno dále.
   Pro ucelenost pohledu jsem zahrnul i údaje z doby před oddělením obce Holohlavy.
   Takže čtenáři, Připrav se na řadu číselných údajů, z nichž některé snad budou i zajímavé.

   Statistické údaje o městě Smiřice k 1.1.1991
   první písemná zmínka z roku 1380? (1275?)
   nadmořská výška 240 m
   katastrální výměra ha 1 063
   počet trvale obydlených domů 526
   počet trvale obydlených bytů 1 072
   počet obyvatel města 3 056
   z toho můžu 1 502
   z toho že 1 584
   Délka místních komunikaci km 11
   plocha veřejné zeleně ha 1
   železniční stanice 2
   pošta 1 PSČ 50303
   spořitelna 1
   benzinové čerpadlo 1
   počet telefonních stanic 455
   jesle 1 pro 35 dětí
   mateřská škola 1 pro 83 dětí
   základní škola 1 - 732 míst
   zvláštní škola 1 - 67 míst
   umělecká škola 1 - 187 míst
   kino 1
   veřejné knihovny 2
   hřiště a stadiony 4
   tělocvičny 1
   zdravotnické středisko 1
   dům s pečovatelskou službou 1 - 40 bytů
   prodejny potravin 5 z toho spec 3
   průmyslové zboží 12 z toho spec. 7
   prodejna paliv 1
   prodejna stavebnin 1
   středisko veřejných stravovacích služeb 5
   hotel 1
   kadeřnictví 1
   z prádelen a čistíren 1
   opravy elektro a plynospotřebičů 1
   výroba dřevozpracující 1
   výroba hodin a textilní 2
   výroba stavební a opravy 1
   počet registrovaných firem 7
   z toho družstva 1
   z toho akciové společnosti 1
   počet registrovaných soukromých podnikatelů 107

   počet obyvatel a jeho změny:
   rok 1869 - 2 218
   rok 1900 - 2 834
   rok 1930 - 2 961
   rok 1950 - 2 765
   rok 1961 - 2 828 (mužů 1 330 / žen 1 498)
   rok 1970 - 2 653 (1 260 / 1 393)
   rok 1980 - 3 118 (1 496 / 1 502)
   rok 1991 - 3 086 (1 502 / 1 584)

   Katastrální výměra celkem ha 1 063 v roce 1990
   z toho zemědělská půda 838
   Lesní půda 10
   ostatní vodní plocha 32
   zastavěná plocha 53
   ostatní plochy 130

   Porovnání důležitých údajů, zařazeny pro informaci i Holohlavy.
  
Kolonky: 1. zpráva roku / nadmořská výška / katastr / počet obyvatel v letech 1869 / 1900/ 1930 / 1950 / 1961 / 1970 / 1980 / 1991
*údaje neberou v úvahu v sloučení se Smiřicemi v období 1970 až 1990

   V městě působí:
   Konzervárny a lihovary, závod Pektin
   Cukrovary
   Státní statek Smiřice
   Agrodat Smiřice (potud uvedeno publikaci, faktický i dále uvedené)
   Zemědělské zásobování a nákup (silo)
   Bytostav (bývalý Okresní stavební podnik Nový Bydžov)
   Výrobní družstvo Dřevotvar

   Teď lze říci, že město bylo představeno takřka úplně. Ne díky mě, díky statistikům.

   Politická situace Od začátku roku dochází k značným diferenciací názorů na uspořádání republiky (unitární, federace, konfederace ?). Domnívám se, že nejde o halasně proklamované národní odlišnosti, ale o skutečnou akci “Klín” v níž několik sliboválků a silně ctižádostivých politiku bojuje o své a na své lidi, zemi ekonomice nehledí.
   Vypadá to tak, jakoby tito politici (jsou to převážně Slováci) chtěli v Češích vyvolat stanovisko: “Když se tu Slovákům nelíbí, ať jdou!” A jakmile by tato situace nastala, začali by plakat, že je zlí Češi využili a opustili. U Pana Mečiara tento postup příliš nepřekvapuje. Při cestě z křesla na ÚV Zväzu socialistické mládeže do křesla předsedy vlády SR se musel ledacos naučit. Postupy pana Černogurského jsou méně zřetelné. Trochu světla dává rodinná tradice. Pan Černogurský sen. byl čelným politikem neblaze proslulého “Slovenského štátu”. Šeptá se leccos o arizaci a o ochranné ruce Dr Husáka v letech poválečných. tyto žabomyší války vždy prospívaly jen kocourům a čápům.
   Mají neblahý dopad na město. Odpoutávají pozornost lidí od místního dění, vzbuzují obecný neklid a nedůvěru. U případných zahraničních partnerů - investorů - vzniká dojem, že jsme naprosto nekonsolidovaný stát, ve kterém by mohli přijít o své peníze a proto se sem nikterak nehrnou.

   Samým začátkem roku, 2.1.1991 jednala rada potencionálním majetku města (zákon o majetku obcí ještě nebyl). Dospěla k stanovisku udržet dle možností vše, co bude považováno za nemovitý majetek města. Podle možností ho rozhodovat. Používat komerční metody jeho exploataci. Tady nájmy a protislužby. Proto žádost p. Hudáka o odprodej “Městského hotelu” nenašla kladnou odezvu. Z hlediska využití prostoru to je chyba. Prostory jsou v rekonstrukci již řadu let. Sál “Městské dvorany” je zadaný a takřka před zřícením. Obé bylo obětováno snu o víceúčelové “monstrbudově” předurčené výrobě kultury. Snu, jehož neúčelnost je zřetelná. Jsme město s třemi tisíci obyvateli. Na koncerty a výstavy chodí 40 až 50 lidí. Ples se nikdo neodvážil uspořádat - kde jsou ztrátové. Zde měli být sály pro 2 až 3 stovky lidí. Prostředky, které měly být vynaloženy na soustavnou údržbu stávajícího, byly použity na výrobu plánu areálu snů. Určitým způsobem se téže chyby dopouští současné obecní zastupitelstvo. Při výstavbě školní kuchyně a jídelny (zdeúředně zvané stravovadlo). Budova již postavená asi z 30% má sloužit asi 750 obědy denně. Dostavět i je už teď nezbytné. Ale ví Bůh, že u ní bude drahý provoz. Kuchyňské vybavení na úrovni slušného hotelu, obestavěný prostor o velikosti činžovního domu, stále klesající počet stravovaných. K tomu využití pouze na obědy. Tedy restaurační režie soustředěná pouze na 1 jídlo. Už teď přemýšlíme jak tohle monstrum účelně a s minimálními ztrátami využívat. Jakýkoliv rozumnější provoz naráží na předpisy hygieniků, zdravotníků, Požárníků a řadu dalších …níků. Převážně bývalých straníků, kteří dělají vše proto, aby normální život pokud možno nešel normálně.

   Takhle vznikl i pěkný konflikt. Starosta města veřejně upozornil na to, že řada institucí a jejich vedoucích neviděla nedostatky národních podniků, ale jistě vystupují proti vznikajícím soukromníků. Je pravda, že udržovat nepořádek zavedený dříve by znamenalo katastrofu. Důsledné dodržování všech alibistických předpisu z minulých let by skončilo zastavením života. Vlastně i na umírání asistoval nějaký předpis.

   Dotčeny se cítili instituce hygieny a obchodní inspekce. Nedorozumění s útvarem obrany a CO okresního úřadu na sebe nedalo dlouho čekat. Pánové si tam představuji, že stále bojují proti silám “imperialismu a agresorů”. Vlastně jací pánové. Když opomenu, tak se ještě oslovují soudruhu. To vzal ďas. Oslovovali se tak 40 let, zvykli si na to. Jenomže oni se i soudružsky chovají. To už je horší. arogantní zpupnost polooficírských přícmrdů, kombinovaná s léty nabitou jistotou všemocnosti, své pravdy a neomylnosti se zejména u civilních pracovníků snoubí do podoby lidem a doufám Bohu protivné.

   3.1. se na městském úřadu objevil pan Dimitrij Ozarčuk. Dnes občan SRN, kdysi můj kolega na hradeckém reálném gymnáziu. zabezpečuje spolupráci Giessenu s Hradcem Králové. Také poněkud podniká. Chtěl pomoci i našemu městu. Po důkladné prohlídce města nebylo jeho sdělení nijak potěšující. V Německu bych prý byl starostou nejšpinavějšího města zemi. Při loučení slíbil vytypovat v okolí Giessenu města, s nimiž by bylo účelné spolupracovat. Slib splnil. Nabídky, které jsme na naší výzvu obdrželi, byly zajímavé, leč nevyužitelné. Města a sdružení obcí naší velikosti disponují hotely, sportovišti, účelovým zařízeními.
   My zde zatím disponujeme ruinami.

   Večer jednala rada. Zde došlo ke konstatování, že za odstoupivšího p. Jana Suchánka, který byl jmenován tajemníkem MÚ se stává členem zastupitelstva p. Jiří Skalický.Volba bude provedena městským zastupitelstvem.
   Kompetence radních byly navrženy následovně:
   Ing. Kupka - starosta, člen okresního shromáždění
   p. Andrejs - zástupce starosty, problematika Rodova, zemědělství
   P. Kluzová - předsedkyně revizní komise
   p. Čeněk - kultura a životní prostředí
   P. Ducháček - bezpečnost a pořádek

   Členové zastupitelstva
   p. Hniková - obchod o bytové hospodářství
   p. Zímová - školství, rodina, sociální problémy
   p. Hájek - územní plán, výstavba
   p. Heřman - povodí a životní prostředí
   p. Jandera - předseda finanční komise
   p. Koudelka - rozvoj města
   p. Ing. Litomiský -zeleň a životní prostředí
   p. Mengr - vodní hospodářství a kanalizace
   p. Ing. Plšek - památky, člen okresního shromáždění
   p. Skalický - tělovýchova, sport, mládež
   p. Spurný - privatizace a služby
   p. Suchánek V. - městské podniky a rozvoj

   Předmětem jednání byl radonu. On je totiž nejen ve škole, ale i nově navrtaných zdrojích vody u Černožic. Tohle zjištění není vůbec příjemné. Zde i ve škole je jakékoliv řešení nákladné.

   Vážně bylo konstatování, že nikdo pořádně neví co kdy bylo majetkem města. Vlastně se to o to městští “otcové” ani úředníci příliš nezajímali. Naštěstí tady panovala určitá úcta ke starým záznamům, takže jsou zachovány inventáře movitého i nemovitého majetku do roku 1947. I když se změnilo moc věcí a po movitém majetku se již určitě slehla zem, existuje určitá startovací čára.

   Rodov
   Začínají problémy v Rodově. Že statky znečišťují obec, s tím si poradíme. Horší to bude s opilci, kteří zde tropí neplechu. Postižení se bojí svědčit a kde není žalobce, nebývá ani soudce. Také by zde byla potřebná veřejná telefonní budka. Jenže - budka a mandlové. I ve městě jsou budky terčem ničitelů.
   Protože je Rodov bez hospody, pokusili jsme se zřídit “Sdružení přátel hasičů”. Ti by mohli provozovat něco podobného občerstvení a výčepu v kulturním zařízení (Ano vím, název kulturní zařízení je hrozný. Zařízení může být dobré nebo špatné, čisté oči špinavé, ale nemůže být kulturní nebo nekulturní).

   Kino
   Projednávali jsme žádosti o místo ředitele kina. Z žadatelů se jevil nejvhodnější p. Miroslav Koudelka. Je dost rázný, aby zabránil výtržnostem. Houževnatost a pracovitost mu nescházela nikdy. Snad se to projeví i na prosperitě kina.

   Na členy rady padala únava - bylo půl druhé ráno. Racionalizace jednání bude nezbytná.

   Rozpočet
   V dalších dnech začala příprava rozpočtu. Od začátku jsme věděli, že potřeby vysoce přesáhnou zdroje. Postup byl obdobný minulým letům.
   Dotace zůstávají, jsou jen výrazně nižší. Město má nepatrné, nebo žádné vlastní příjmy. Je to jako s příslovečným chlupem na dlani. Návrh rozpočtu musí dle zákona být zveřejněn a projednán městském zastupitelstvu.

   Rozpočet města na rok 1991
   ...

   Takto předložený, upravený a posléze i splněných rozpočet rozhodně nebyl to, Čemu se říká optimum. Ale na přežití to stačilo.

   O možnost zřízení jednatelství ve městě požádala Agrobanka Praha AS. Stojí za ní tzv. slušovické peníze (JZD Agrokombinat Slušovice to byla základna, u které díky šikovnosti a “zásluhám” p. doc. Čuby, který hostil v roce 1968 jednoho ze zrádců, v které se pro některé lidi dalo socialistický pracovat a kapitalistický konzumovat). Náš pan ministr financí V. Klaus bohužel nedělá rozdíl mezi “čistými” a “špinavými” penězi. Snad si ani neuvědomuje, že špinavé ruce drží špinavé peníze.
   Nejprve jsme chtěli Agrobance pronajmout prostory vedle kanceláře spořitelny. Tam řadu let je knihovna. Ale pro odpor ředitelky spořitelny p. Helánové s toho sešlo. Agrobanka si najala místnosti v zámku.

   11.1. navštívil město p. Š. ml. Má taky už svých 70 let. Za jeho účasti jsme byli dům jeho bratra. Byl s výjimkou úzkých průchodu zaplněn až po stropy. převážně bezcennými věcmi. Ale nalezli jsme také značné množství volně rozložených peněz. Ty převzal do péče p. Jaroslav Š.. bylo to přibližně 13 tis. Kč.

   Město šetří i na poštovném. Proto daňové doručenky v roznesli členové zastupitelstva a zaměstnanci úřadu osobně. Nikomu to neublížilo a úspora byla přibližně 1000,- Kčs.

   Pan Andrejs upozornil na to, že p. Irena T. byla poškozená násilným výkupem části zahrady. Již její soused nalezl oporu v KSČ a podat nemusil. Protože se jedná o občanku Holohlav, Jednali jsme o možnosti napravit křivdu s p. starostou Hlavou. Nenalezli jsme pochopení. Při tomto jednání jsem si začal uvědomovat, že osamostatnění Holohlav asi není pro Smiřice zatím žádné velké neštěstí. Zatím převládají emoce nad rozumem.

   Škola
   Škola - spíš pokladnička! Přestože byla již dvakrát rozšířena, nestačí. Děti sem jezdí z širokého okolí, na místě tzv. malé školy je již pár let rozestavěná školní jídelna. Nově postavený tzv. učebnový pavilon je klasická ukázka, jak se dá něco postavit, aniž by to bylo řádně využitelné. Mnoho v kabinetů a chodeb. Dohodli jsme se, že alespoň v přízemí budované školní jídelny budou provedeny takové změny projektu, aby 2 místnosti byly využitelné jako třídy.
   Do pavilonu teče. Asi nikdo v této zemi neumí udělat pořádnou plochou střechu. Aby uměl, nesměl by přežívat šlendrián.

   Ve městě vzniká nová zahrádkářská kolonie. V prostoru mezi Labem Smržovském potokem a cestou do Skalice. původně pole, pak fotbalový stadion, zase pole, alej ovocných stromů - teď zahrádkářská osada. Nájemci zde chtějí postavit 36 zahradních domků (4x4m). Podsklepených. Rada i zastupitelstvo jim to rozmlouvá. Víme, že dnes takováhle chata může stát okolo 40 až 50 tis. Kčs. Jsou přesvědčení, že chtějí stavět. To přinese ještě řadu různých nedorozumění.

   Také musíme zpracovat návrh jednacího řádu městského zastupitelstva. V Novém Bydžově bylo k návrhu jednacího řádu asi 120 připomínek. To svědčí o značné názorové diferencovanosti zastupitelstva.Uvidíme, jak bude diferencováno naše. Je svoláno na 26.2.1991.

   Značné starosti působí Bytový podnik. Je to organizace až dosud dotovaná. Má několik zaměstnanců. jejich produktivita je přibližně 7 Kčs výkonu na 10 Kčs mezd. Tohle může fungovat jen u nás, v Č-SFR.
   Ta pomlčka je velice důležitá a zaměstnává zastupitelské sbory víc než co jiného. Na Slovensku se jí říká “spojovník”. Mám určitě obavy aby to nebyl rozdělovník. Bytový podnik budeme muset zrušit, ale neměli bychom rušit republiku.

   14.2.
   Rada rozhodla o pronájmu domu čp. 17 (kdysi Rechův). Šlo vlastně o pronájem obchodních, nebytových, prostor p. Janu Z. Nabídl kompletní službu prodeje balených potravin. To bylo nadějné a slibné. Méně pěkná byla informace o založení podniku Expramen. Vznikl rozdělením bývalého s.p. Potraviny. Protože jsme maličko viděli do zákulisí a viděli jsme, že jde zejména o zachování míst pro současné vedoucí, odmítli jsme.

   Velmi důležité bylo jednání se státními statky a její ředitelem Ing Zdeňkem Raisem. Lidové milice, které měly v “důchodu” svoji zbrojnici, ještě straší. Nejenže nikdo vlastně neví, komu byl předán jejich materiál a výzbroj, Ale navíc budeme musit něco udělat s prostorami, které LM poničily.

   Pitná voda
   Podstatné pro město bylo případné využití vodního zdroje statků a jeho napojení do veřejné sítě. Velice nepříjemná je těsné sousedství zdroje a pavilonu velkovýkrmny. Proto je paralelně zajišťována stavba úpravny vody u černošského rybníka.

   V této době se musíme učit spoléhat sami na sebe. Proto finanční komise i rada posuzuje účelnost a úměrnost místních poplatků.

   Vážnou chybu jsme udělali při určení místa pro atrakce a lunaparky. Nádvoří bývalého pivovaru skutečně nebude dobré. Protestují obyvatelé domů, kvůli očekávanému hluku. Dále protestují majitelé atrakcí, kteří předpokládají že “nepůjde kšeft”.

   Potíže s vedením Bytového podniku se daly čekat. Jeho ředitel p. M. je asi lepší technik než administrativní pracovník. Stav evidence je dost otřesný. Peripetie okolo majetku i výkonu práce zabraly dost času a nervů. Vlastně stály dost peněz. Pan ředitel nebyl ochoten uznat, že pořádek musí být. Podal výpověď. Město muselo BP poskytnout úvěr.
  Zapůjčená částka 200 tis. Kčs byla kryta materiálem a majetkem podniku.

   V této době pokračovala rekonstrukce domu 27, v němž je prodejna “Zelenina”. Vznikaly zde nové byty. Ne špatné a také ne laciné. Pro nedostatek financí město rekonstrukci zastavilo. Jenže právě tenhle zákaz nevzal p. ředitel na vědomí. Krom toho jsme všichni věděli, Že dům je v restitučním řízení ve prospěch p. T. (vnučky původního majitele p. Weidnera, dcery ...).

   I zahrádkáři zkoušejí kam až mohou. Chtějí v nově vznikající kolonii nejen zahrádkářit, ale i stavět chaty. Spoustu chat. Chtěli by na náklady města zavést el. proud a osvětlení. Zejména by si chtěli dělat co sami chtějí. Proti tomu by zastupitelstvo nic neměl, pokud by se řídili rozumem a zákony. Takhle jsme nuceni je na obojí stále upozorňovat.

   26.2.1991 uzavřela obec Holohlavy a Smiřice dohodu o převzetí a předání majetku. Jednání nebylo snadné. Možná proto, že členové obecního zastupitelstva Holohlav měli imputovaný pocit, že jim Smiřice léta křivdily. Doufám, že nejsem podjatý, lokálně patriotické potyčky šly vždycky okolo mně. Ze záznamu i zkušenosti vím, že v době rozvinutého socialismu měla samostatná obec velikosti Holohlav, v nich řádily státní statky, jedinou cestu. Zchátrat úplně. Ve spojení se Smiřicemi chátrala úměrně s městem. Markantní je to je na vzhledu Rodova, který bylo k městu připojen o hodně později. Ale holohlavským tenhle poznatek musí dojít. Zatím jsou v držení euforie samostatnosti.

   Práce se hromadí, zdá se, že roste. Ale trochu to bude naší nezkušeností, trochu víc absencí odpovídající legislativy. Proto musila rada zasedat 14. i 19.3.1991. Většinou šlo zase o peníze.
   Nejprve projednala výši nájemného za tělocvičnu a ostatní shromažďovací místnosti.
   O Bytovém podniku bylo již napsáno dost. Nejnovější zpráva je to, že pan ředitel M. odvolal výpověď dohodou. Výsledky kontroly vedly radu k tomu, aby výpověď dohodou změnila na řádnou, přičemž rozhodla, že odcházejícímu řediteli budou zachovány všechny výhody.

   Z kontrol městského movitého majetku přicházel jedna po druhé zprávy o nedostatcích. Ve stavu v jakém je městská evidence, mohlo beze stopy zmizel cokoliv. Například celá sada lešení byla zapůjčena do Nového Bydžova. Bez jakýchkoliv dokladů. Budou-li bydžovští slušní, nezapřou to. Jiní kontroloři přicházeli s tím, že zde je třeba něco opravit, onde zatéká. Poklad bohužel nenalezla žádná ze skupin. A byl by potřeba!

   Nově stavěné domy postrádají stavební dozor. Pan Jiří Hájek který má na starosti stavebnictví, je již delší dobu nemocný (po autonehodě), takže chybí oči odborníka. Stavebnici si často dělají co chtějí.

   Aby vznikající zahrádkářská kolonie Nevypadala jako náhodné uskupení chatrčí, rozhodla rada, že všechny stavěné domky budou jednotné. Poslední představa je o postavení 25 až 26 domečku. Současný cenový vývoj svědčí o tom, že domeček bude stát méně než 50 tis. Kčs.

   Silně se projevuje problém soužití s Romy. Tedy se dvěma rodinami. ... Jejich jejich představa o životě se výrazně liší od běžných představ občanů. Zákonné normy dávají policii i MÚ tak málo práv, že Romové, lépe řečeno cikánští výtržníci nejsou prakticky postižitelní. Je to nepěkná díra v legislativě. Jsou však i horší. Poslanci si začínají hrát každý na svém stranickém písečku, přičemž někteří, zejména slovanští, ladí nacionalistickou strunu.

   Od loňska jsme členem “Svazu měst a obcí”. organizace, která se dosud nijak výrazně neprofilovala. Zastupitelstvo rozhodlo setrvat ve svazu ještě rok. Doufám, že po debaklu s počítači začne pracovat operativněji a účelněji.

   Nedbalost a bezohlednost pracovníků Státních statků ztrpčuje život lidem v Rodově. Někdo, takřka vždycky to je někdo, zřídka konkrétní osoba, nechal zřídit velkokapacitní hnojiště asi 100 m od hřbitova. Důsledek je jednoznačný – stížnosti občanů na zaneřáděné cesty, zápach a nedostatek piety.

   Kotelna a teplárna VČKL - že již výstavba byla nesmyslná ví každý. Ne každý to chce přiznat. Teď však dochází k “lámání chleba”. Dochází termín kolaudace. Je známo, že kolaudační podmínky (odsiřování a čistírna odpadních vod) nejsou splněny. Rada i zastupitelstvo ví, že zastavením provozu kotelny přijde v blízkém okolí asi 300 lidí o práci. Bohužel to vědí i představitelé VČKL a používají vyděračských metod. Předběžně se snažíme o řešení, který má do zákonných norem daleko. Navrhujeme prodloužení zkušebního provozu, odložit kolaudaci a stanovit postup odstranění závad.

   Okolo privatizace se šíří nejrůznější pověsti a zprávy. Na př. ta, Že řeznictví koupí “světští” a zřídit u hernu. Nebo - že zde bude působit cikánská mafie a zřídí sex-shop (česky – obchod s různými dráždily, lapidárně kšeft prasečinkami). Ty pověsti byly účelové. Měly udržovat obavy a neklid lidí. Krom toho jsme maloměsto, spíš velkovesnice a slovo sex tu ještě pořád budí nepříznivé vibrace.


Smiřický starosta L. Kupka (vlevo) na jednání s předsedou vlády Dr. Pithartem v Hradci Králové. 12.3.1991


   16.4.
   Setkání občanů se starostou. Snaha byla dobrá, podat lidem nové informace. Výsledek byl již slabší. Přes veškerou publicitu se nás sešlo asi 40. Předpokládám, že víc lidí přišlo ze zvědavosti než ze zájmu o město.

   Dostali jsme informaci, že vznikla akciová společnost Agrodat (což je nyní dost obvyklá změna státního podniku na AS). Město nemá proti privatizaci žádné námitky a snaží se nasměrovat p. Křečka, bývalého ředitele a současného ředitele p. Ing. Koníčka k založení realitní kanceláře.

   Začíná sezona oprav. O opravě zámeckého kostela rozhodujeme čím dále obtížněji. Jednak nejsou peníze, jednak vznikají nové firmy o nichž nemáme dostatek informací. Ze 3 nabídek na opravu fasády jsme zvolili renomovanou a námi známou firmu Štukbart z Poličky. Na opravu věže byl vybrán p. Jaroš z Tábora. Nabídka jeho podniku byla výhodnější než předložena nabídka pana Dostála. Jen pro zajímavost. Trochu předběhnu. Rozpočtováno na kostel bylo 500 tis. Kčs, skutečně proplaceno 1 011 544 Kčs.

   Protože při přebírání úřadu jsme narazili na nedostatky stavebního úřadu, požádali jsme o spolupráci stavební odborníky a kontrolní komisi. Zjistili dost administrativních nepořádků. Nejzávažnější byly nezkolaudované školy uvedené do provozu (zvláštní škola; garáže; dům dětí a pod.). Vedoucí úřadu pan Vainlich dostal lhůtu na odstranění závad.

   Pozvolna se dobíráme poznání, že v naší republice takřka každý lajdačil. Zatímco dříve byl každý pozemek ohodnocen a bonitně zařazen, jsou dnes pozemky do bonitního stupně zařazeny plošně a jednotně. S s tím vždy souhlasili státní statky a JZD, které nechaly hodnotí půdu podle něj mizernější ho kousků. Méně s tím budou souhlasit soukromníci při parcelaci.

   Žijeme v rušné době. Mnozí. zatížení hříchy minulosti. se snaží svoji vinu zakrýt. Někdo s určitou důstojnosti, někdo darebácky. Mnozí volají po odhalení a odstranění viníků. Při troše za přemýšlení – jsme vinni všichni. Naši otcové tím, že podcenili nebezpečí komunismu, mi tím, že jsme se aktivně nevzepřeli. Naši potomci tím, že se za strachu o svoji budoucnost odsuzovali protitotalitní aktivitu rodičů. Rozdíl je v míře viny a jejich příčinách. Někteří darebáci udělali z touhy po moci cokoliv, někdo křivdil z lhostejnosti, mnozí ze strachu.

   Na to, aby opravdoví darebáci byli alespoň trochu odstranění od moci jsou nynější stavitelé státu, jednak příliš slušní, jednak je už dost pozdě. Partajní majetek sis volné části stihli rozebrat, ze státních služeb uhnuli do soukroma a teď se veselé pochechtávají. Pokus obsadit místa ředitelů škol pomocí konkurzu byl zajisté záslužný. Leč trochu pozdní. Ve Smiřicích byli potvrzení ve funkci všichni ředitelé škol (základní, zvláštní, umění). Ředitel školy “skrzeva partajní legitimaci” s. L. odešel ze školy již dříve. Opět školní jídelna. Tentokrát jednání o výši a době pronájmu. Smlouva je na 150 tis. Kčs /rok.

   25.4.
   Město uložilo první větší pokutu. Za znečištění komunikací. Po vzájemných debatách se St. statky o možnostech kompenzaci byla pokuta snížená z 10 tis. Kčs na 3 tisíce. Doposud setrvávají dost zajímavé myšlenkové postupy. Vedení statků pokutu platit nechtělo, vymáhat úhradu škody na pracovníkovi také ne. Nejraději by byli, kdyby město pokutu zcela pro minulo a úklid provedlo na vlastní náklady.
   Zde se, že se platit nechce nikomu. RaJ jsou povinny platit dávku z prodeje cigaret a alkoholu. Namítají proti výši i termínům.

   18.4.
   Představitelé rady se sešli s občany Rodova. Ti byli na rozdíl od holohlavských skutečně opomíjení. Na výpomoc jich je poměrně málo a mladých ještě méně. Spolu s představiteli statků p. Ing. Raisem, p. Čejkou a zástupcem starosty p. Andrejsem jsme dohodli postup naléhavých a nezbytných prací. Na první místě bylo čištění vodoteče Rodově. K tomu se hlásili mladší občané Rodova. Dále šlo o opravu cesty ke hřbitovu, opravu hřbitovní zdi a chodníků.
   Nakonec dopadlo vše jinak. Občané, kteří hospodě slibovali hory, doly - asi posíleni pivem, ztratili o práci rychle zájem.

   Velice vážná je problematika “směrného územního plánu města”. K materiálu předloženému OÚ HK vznesli členové zastupitelstva řadu oprávněných připomínek. Vycházeli ze znalostí místních poměrů a ze změn situace. Plán byl vrácen k přepracování. Řada záměru v plánu je aktuálně potřebná. Jenže v této chvíli nereálná.

   Ozvala se také Okresní hygienická správa. Její ředitel p. Dr. Hampl naznačil své záměry. Je zřejmé. že od vznikajících podniků A začínajících podnikatelů bude OHS vyžadovat vše podle předpisů. Padla kosa na kámen. Seznámili jsme pana ředitele s tím, že úřady nemohou a nesmí bránit podnikání tím, že náhle vidí nedostatky, které 40 let přehlížely. Dali jsme jasně najevo, že chceme dodržování hygienických zásad, ale ne uplatňování nesmyslných alibistických v předpisů. To se řediteli OHS velmi nelíbilo.

   Rada rozhodla, že budeme plynofikovat hasičskou zbrojnici, současný stav vytápění garáže, s cisternou. naplněné vodou, je dost závislý na zdraví paní Fumferové a ta má již své roky.

   16.5.
   Jednala rada o možnosti umístit do současných prostor knihovny dva peněžní ústavy. Agrobanku a.s. a St. spořitelnu. Kategorický postoj p. Helánové tomu zabránil. V podstatě vyvíjela nátlak tím, že převod cca 30 tis.položek bude dlouhodobá záležitost. Nechtěli jsme omezit službu obyvatelům. Nejsem přesvědčen, že jsme rozhodli zcela správně.
  Spořitelna je aparát s obrovskou setrvačnosti a přenáší do dneška většinu chyb minulosti. Výhledově chceme využít pro banku dnešní budovu OUNZ.

   Musíme šetřit. Na rozdíl od našich předchůdců omezujeme výlohy kde se dá. Teď snižujeme počet odběrných míst (elektroměrů) a tím i nájemné asi o 5000 Kčs. Omezením spotřeby elektřiny vzniknou další úspory.
   Také jsme omezili náklady na stavbu výměníkové stanice u dvorany. Uspořené prostředky byly převedeny na stavbu školní vývařovny.

   Nepříjemné překvapení čekalo p. Klimeše a následně nás všechny. Při návštěvě depozitáře zámeckého kostela zjistil krádež. Byly odtud odcizeny tři obrazy: Sv. Josef; Sv. Antonín Padnámský a Verzicca(? - pozn. P.). Dále starý missal a klíč. Škoda byla značná. Krádež provedl barbar, který nejenže neznal hodnotu věcí, ale zacházel s nimi zcela neodborně. Policie, která je případ vyšetřovala, jsi nedělala velké iluze o možné úspěšnosti.
   Dohodli jsme s náčelníkem místní policejní služebny zvýšený dohled nad kostelem.

   Stále probíhá kontrola bytového hospodářství. Pan M. končí svojí činnost k 31.5.1991. Omezené pravomoci po něm převezme p. Pšornová.

   Připravovali jsme se na první privatizační aukci. V podstatě jsme zajišťovali technické náležitosti aukce, pořádané Okresní privatizační komisi. Do aukce byly navrženy:
   prodejna potravin (tzv. velká samoobsluha)
   restaurace Labe obě k prodeji
   řeznictví, trafika, papírnictví, prodejna květin, do nájmu
   Po dobu očekávaných inventur a vzájemných předávání zabezpečil MÚ náhradní a rozšířené prodeje jinde.

   Rozmáhají se toulaví psi a jejich útoky na občany. Organizovaná antouškovská (pohodnická, rasovská) služba neexistuje. Návrh dvou veterinářů z Hradce Králové byl ekonomicky i technicky nepřijatelný. Dohoda s p. Václavem Kašparem byla operativnější. Také ne levně, ale přijela to na. Jen odmítá bezprizorné psy utratit. Na to nemá srdce.

   O svůj majetek se hlásí ČOS (Československá obec sokolská). Podle dokladů města zde žádný majetek nemá, ale pozemkové knihy mluví o jiné. V zámeckém parku je parcela patřící sokolu, v zásadě by to měl být i malý stadion.

   Byl přijat zákon o majetku obci. Tím okamžikem začalo být rušno ve městě i na stavebním úřadě. Od r. 1949 neměly obce majetek žádný. Od r. 1950 nebyly objektivně vedeny pozemkové knihy. Původní majetek města se stal zcela anonymní. Jako s takovým s ním bylo zacházeno. Naopak stát sbíral soukromníkům jejich majetky, tzv. “právo hospodaření” předal obci a začal chátrat i tento majetek.
   Dnes na nás přešel úkol dohledat a nechat znovu zaregistrovat majetek města. Zákon není zcela průhledné. Buď mají poslanci zákonodárných sborů mnoho práce, nebo mnoho politikářských starosti, takže potřebné zákony vycházejí pomalu a nedokonale. Ani fundovaný právník jsi není zcela jistý jejich výkladem.

   Fotbalisté požádali radu o osvobození od poplatků. Žádost zdůvodnili očekávanými náklady na úpravu stadionu. Nemají peníze. Žádost byla kladně vyřízena s podmínkou. Po ukončení roku budou musit sportovci doložit, že prostředky skutečně použili na opravy a úpravy.

   Po různých peripetiích a na základě kontroly stavebního úřadu bylo vydáno dodatečné povolení k trvalému provozu zvláštní školy. Přestože již řadu let slouží, nikdo se nezajímal o to, zda je faktický stav v souladu s právním. Otevřeně řečeno, mně nejde o ten papír. Jenže pořádek se skládá z maličkostí. Takže následná kolaudace nebyly na škodu.

   Značná tahanice vznikla s ČSAO. Její zaměstnanec rozmačkal chodník a ujel. Měl smůlu – všímaví občané si zapsali číslo auta. Podnik byl povinen odstranit o škodu a byla mu uložena pokuta ve výši 5000 Kčs. Jak se vyrovná s viníkem, to záleží na vedení podniku.

   Další pokuta padla na státní statky. Také 5000 Kčs za trávu rozsypanou po městě. Následně byla finanční pokuta změněna na věcné břemeno. Úklid okolo hřbitova. Pro město to byla nevýhodná změna. Pás v šířce asi 2 m okolo celého hřbitova byl zbaven stromů, vytrhány kořeny, zorán a porovnán. Odhadem by to přišlo na dobrých 10 tisíc. Někdy je malý úkrok pro město výhodný.

   Podkrovní byty
   Zkoušíme to všelijak. V bývalé staré radnici je docela solidní půdní prostor, jako dělaný pro výstavbu dvou bytů. Nabídli jsme to zájemcům s tím, že kdo si zde zřídí byt, uhradí náklady a nebude platit nájemné po dobu jejich umoření. Zdá se to mít tři výhody. Vzniknou dva byty. Byl by využít půdní prostor a zřizovatel by měl pár let bydlení bezplatně. Předpokládané náklady jsou 200 tis. Kčs.

   O výstavbu v městě má zájem Stavoprojekt. Jménem tohoto podniku jedná p. Jiří Hájek a Ing. arch. Králík. Předložil velice zajímavý nákres a takřka projekt stavby netypických domů a bytu v prostorách za zbořeniště mlýna. Jde o skutečně pěkně vybavené byty, stavěné na zakázku. Otázku na četnost zájemců oba pánové považovali za nepodstatnou. Prý jich bude dost. I kdyby ke stavbě nedošlo ihned, jelikož asi nedojde, víme, jak by tato část města mohlo jednou vypadat.

   Voda - pitná voda - té je stále méně. Město jedná o možnosti použít zdroj 2 - 3 l/sec ze závodu VČKL Pokud tomu nebudou bránit hygienici a jiní ..nici. Možná že to vyjde. Jenže předpisy jsou proto, aby úředníci měli důvod ke své existenci. Proto je důsledně dodržuji a rozhodují.

   Agrochemickému podniku se podařilo se čistit město obzvláště odpudivým způsobem. Její šofér rozsypal od železničního přejezdu po nový most klikovku. To byl zdroj silného zápachu, doslovně smradu. Organizace město uklidila a ještě zaplatila 10 tis. Kčs.

   Na povodí Labe vzniká ”Asociace labských měst”. Starosta města Děčín nás vyzval ke vstupu. Rada doporučila, aby se jí naše město stalo jejím členem. Tiše doufáme, že tato instituce bude čilejší než “Svaz měst”.

   27.6.
   Se rada alespoň zpočátku zabývala příjemnou záležitosti. finanční vypořádání r. 1990 vykázalo přebytek ve výši 198 tis. Kčs. Z této částky bylo 100 tis. Kčs převedeno ve prospěch prací na kostele Svatých Tří králů, zbytek byl vložen do rezervy na projekty a nepředvídatelné výdaje.

   I rostoucí inflace se dostala na pořad jednání. Rada schválila tzv. valorizaci (vyrovnání inflačních trendů). Za I. čtvrtletí ve výši 18 %, za II. čtvrtletí vyšší 22%. S ohledem na to, že se inflace pohybuje okolo 30 - 35 % nejde o neúměrně částky.

   Od začátku roku, vlastně od voleb, nevyhlásil MÚ úřední dny. Občané mají na úřad přístup kdykoliv. Aby mohli přijít i dojíždějící, je prodloužená pracovní doba v úterý a ve čtvrtek. Určitě rozpaky okolo úředník dnů byly překonány zásadou, že my jsme tu pro lidi, ne občané pro nás.

   Protože se městský podnik DOS (Drobné opravy a služby) přežil, přechází do likvidace. Náklady na jeho udržování začaly být větší než příjmy. Podmínkou likvidace je řádná inventura, částečný převod majetku města a dílčí rozprodej.

   Soukromé podnikání, ani s ním to není vždy jednoduché. O tom svědčí i dlouhodobá nedohoda mezi MÚ a panem Z., nájemníkem v domě čp. 17. Ze slibu zkulturnění prodeje zůstala nevybavená prodejna piva, později chleba. Obojí bylo lacinější než kdekoliv jinde, pravda, ale to prostředí. Nejhorší bylo to, že se z obchodu stávala pivnice. Okolo domu seděli mírně i více přimáznutí, většinou “živly”. Dvojsmyslné zcela smyslné poznámky popuzovaly. zejména ty, jichž se už dávno netýkaly. Počůrané okolí pobuřovalo skoro všechny, věčný nepořádek okolo náměstí každého. Nezvolili jsme si dobrého nájemníka.

   Paní farářka československé církve husitské spolu s skauty připravuje společnou vzpomínku na mistra Jana Husa a Světce Cyrila a Metoděje. Nejraději bych napsal Svatého Jana Husa. Katolická církev se k jeho svatořečení nemá a Československá církev svaté neuznává. Oslava bude na Chlomku, MÚ s organizací pomůže.

   Blíží se pouť, s ní různé atrakce. Jejich majitelé jsou lidé rázní až svérázní. Jsou zvyklí slušně vydělávat a málo, nebo nic neplatit. U nás z toho vznikají konflikty. Necháme je slušně vydělat, ale dávky budou platit a řádně.

   Přijeli lékaři z jaroměřské nemocnice. Oznámili, že v případě zájmu je tento ústav ochoten poskytnout své služby městu. Je to první reakce na záměr státu privatizovat zdravotnictví. Protože ani lékaři, ani my jsme nevěděli nic konkrétního, vzali jsme tuto nabídku jako informativní.

   Čas utíká, dělení si pana Jaroše pilně pracuji na opravě věže. Z toho pro nás vyplývá úkol - řádně zdokumentovat vše, co v pouzdrech je uloženo. Dále zpracovat informaci, která bude do pouzder uložena. Rada posoudila text nazvaný “Pro budoucnost”. Nebyly žádné připomínky, takže rukopis bude možno přepsat a připravit k uložení.

   Ve městě chybí trhy. Kdysi zde byly týdenní i výroční. Snaha obnovit je zatím nepadá na úrodnou půdu. Není vybavení tržiště a zdá se, že není ani ochota ze strany městských úředníků. Prý nevědí, kdy by trhy měly být.

   11.7.
   Ploché střechy, to je ďáblův vynález. Na domech v Govorově sídlišti jsou ploché všechny a většina je udělána mizerně. Do domu teče a také zatéká do školního pavilonu. Takže opět vydání. Rozpočet na opravu jednoho domu, lépe 1 střechy je 200 tis. Kčs.

   Rada se zabývala výběrem firmy – dodavatele opravy, barev a nátěrů kostela. Začínají se rozpadat také komunikace. Někdy je těch “jobovek” víc než dost.

   Vodoteč
   Holedbající se pivaři z Rodova couvli když došlo na práci. Při jednání měli plná ústa ochoty vyčistit vodoteč. Chtěli zabezpečit mechanizaci, nějakou svačinu a dost piva. Když byly potřebné propriety zabezpečeny, chtěli ještě nejméně 10 tis. Kčs. Poděkovali jsme jim a začali shromažďovat nezaměstnané na vyhlášené veřejně prospěšné práce. Zaručenou mzdu 10,80 Kčs/hod jim bude platit Úřad práce, město bude doplácet 2,20 Kčs/hod do 13 Kčs. To je o 20,4 % víc než minimální mzda.
   Pokud jsme žili v dojmu, že se nám zájemci pohrnou, byl to omyl. Hnali se pro potvrzení o tom, že se u nás hlásili a chtěli razítko. To proto, aby mohli dále pobírat dávky v nezaměstnanosti. Byli velice rozezlení, když k razítku byla připisována poznámka – “hlásil se, ale bez kvalifikovaných důvodů odmítl do práce nastoupit”

   Rodovští občané předložili návrh na založení “Sdružení přátel hasičů”. Zdálo se, že vzniká zájem o společenský život. Opravdu jen zdálo. Bublina splaskla. Šlo asi jen o možnost provozovat něco jako hospodu.
   Sbor dobrovolných hasičů v Rodově zanikl pro vysoký věk členů a naprostý nezájem těch mladších.

   1.7.
   Rada rozhodla o odprodeji traktoru z majetku města. zdá se, to zcestné prodávat to co nabyli jiní. Jenže oni ty městské traktory buď nejezdi vůbec, nebo jezdili nelegálně. Hlavně však město platilo pojistky, údržbu, pohonné hmoty. Jednotlivci, kteří si uzurpovali právo traktory užívat je využívali pro osobní potřebu. Tedy, ať si je koupí a provozuji na náklady vlastní.

   Kontrola stavební dokumentace Domu dětí a mládeže nedopadla dobře. Je již dlouho užíván, dosud není zkolaudován.
   Okolo městských majetků je vůbec řada záhad. Co je a co není naše? Obec Holohlavy žije v dojmu, že prostor mezi přivaděčem vody, cestou V Topolech a Jílovskými je její. (u cesty Smiřice / Černožice - pozn. P.) Dojem vychází z katastrálních map velmi starých. Skutečnost je taková, že došlo ke změně toku přivaděče vody k mlýnu. Geodeti zvolili nový tok jako přirozenou hranici katastrů. Takže ke dni rozdělení obcí bylo toto územíčko již části města. Asi dojde ke sporu. Protože legislativa nepamatovala na takovouto možnost, není stanoven rozhodčí orgán. Asi tedy vznikne lokální válka.

   Sousedé rodiny N., paní J a pan J. se dostavili na úřad se stížností. Zřejmě oprávněnou, protože ztráty a krádeže, kravály a vánoční reje nejsou žádná výjimka. Co však s těmi cikány dělat – ví Bůh. Jsou zde neoprávněně, neplatí nájemné, dělají brajgl - jenže zákony je chrání víc než ty, co usilovně pracují.

   Pokračuje nedohoda s představiteli železnice. Jde o pořádek na stanici. Úřad tvrdí, že by nádraží mělo být čisté, Železničáři že je čisté. Dohoda není v dohledu.

   Bývalá autobusová zastávka a prodejna tabáku (zřízena kolem roku 1968) už delší dobu neslouží svému účelu. Spíš jí využívají “noční ptáci” různě jako záchod. Vzbudila zájem p Štefana Jedličky, který chce předělat na trafiku a malé občerstvení. Dá to práci, ale mohlo mu to vyjít.

   Úpravna a akumulace vody – problém spojený s mizernou kvalitou a absolutním nedostatkem pitné vody. Vznikla potřeba zjistit solení zařízení pro obce Černožice, Holohlavy a Smiřice. Záměr nelze realizovat na náklady těchto míst. Starost o zajištění jako obvykle padne na Smiřice. Zatím jsme od okresního úřadu zajistili 1,3 mil. Kčs na zahájení prací.

   16.7.
   Konečně máme knihovnu v místě, které alespoň trochu odpovídá jejímu významu. Abychom vytvořili podmínky pro obnovení práce spořitelny v rozsahu, odpovídajícím vznikající potřeba, dohodli jsme se se státními statky na pronájmu tři místnosti v prvním patře. Tam budou půjčovny, sklad bude umístěn v přízemí, v bývalém dobu nízkém bytě. Paní knihovnice navrhla a dohlížela na provedení nezbytných úprav. Dnes, za účasti vedoucích pracovníků Okresní knihovny, ředitele statků p. Ing Raise, ředitele ZŠ, byla nově umístěná knihovna otevřena. Paní učitelka Volterová řídila malý pěvecký sbor. Závěrečná píseň “Ach synku, synku” evokovala vzpomínku na prezidenta osvoboditele.

   Již dlouho se vleče spor občana nejprve MěNV, nyní s MÚ. Před lety byl u potoka Jordánek, na konci Zahradní ulice umístěn kontejner. Bylo zřízeno místo, kam mohou občané odkládat odpad. Přes křižovatku, ve vzdálenosti asi 15 m od kontejneru bydlí p. K. Tomu je kontejner trnem v oku. Nejprve překážel z důvodu morálních. Občas se u něj někdo vyčůral. Později znečišťoval ovzduší a v závěru nebyl popsán seznamem toho, co do něj lze ukládat. Všichni obyvatelé ulice i p. D., který má kontejner k domu nejblíže, se vyjádřili tak, že chtějí, aby zůstal tam, kde je. Pan K. si ze sporu udělal prestižní záležitost, hru na výdrž MÚ i ostatních občanů.

   Požárníci, jedna ze starosti starostů. Dřív byli hasiči. Každý považoval za čest dostat se mezi ně. Dnes Okresní požární sbor, který je orgánem státního dozoru a je pochopitelně slušně placený, předvádí svoji nepostradatelnost. Ale pořádek být musí – to říkal již Švejk. Před 14 dny jsme zkoušeli pohotovost jednotky. Bylo to dobré. Dnes, 22.7., jsem musel psát návrh na opatření, protože při kontrole nevyjela cisterna. Měla vybité baterie – zkrátka, ostuda.

   Rada i zastupitelstvo definitivně rozhodli, že současná hranice katastru je závazná.

   Protože na pořadu jednání byla i problematika Romů, v diskusi po jednání zastupitelstva jeden z pánů N. Požádal o dohlídku v domě čp. 151. Upozornil na to, že nefunguje odpad, voda ve studni je závadná a měl mnoho dalších výhrad. Dům je jednou z ostud města. Od doby, co v něm žije paní N., soustavně chátrá. Vyžádanou dohlídku jsme udělali 27.9. Měl se jí účastnit pan radní Ducháček a policista spolu se starostou. Byli jsme dost překvapení, náhodně a za zcela jiným účelem se zde objevili televizní reportéři. Chopili se příležitosti a šli s námi na dohlídku.
   U N. byla doma pouze paní. V obývaných místnostech měla pořádek. Na dvoře byl několikaletý nepořádek. Voda ve studni nemůže být dobrá, když veškerou špínu lijí do okolí studny.. Kanalizace nefunguje protože neexistuje. Paní N. obývá 4 místnosti a ničí i pátou. Sklad starého nábytku je vypáčen a zdá se, že i vykraden. Tohle všechno šlo večer v televizi. Paní N. mi ještě dodatečně hrozila žalobou.
   Celé to má háček. Paní tam bydlí bez dekretu a bez placení. Nakonec hygienici označili dům za neobyvatelný. Takže ani představa, že bychom se stěhovali B a N. dohromady nám nějak nevychází. Škoda! Mohli se vzájemně hlídat.

   K dnešnímu dni - 27.9.1991 - má město Smiřice 3069 obyvatel. Z nich Rodově 170.

   28.9.
   Pokus o obnovení tradice “Smiřický hrnec” vypadal docela nadějně. Nejenže se sjely kapely a zpěváci, ale sešlo se jí pár, asi 160, posluchačů. Za krásného, teplého dne jsme se sešli na stadionu a vyslechli svěží a podle mne pěknou hudbu.

   Další den už zase byly zcela prozaické starosti. Vodoteč v Rodově. je zanešena zeminou, zarostlá náletovými porosty a budí dojem stoky. O ochotě a aktivitě místních pivních borců jsem již psal. Zvolili jsme vypsání veřejně prospěšných prací. Bohužel - registrovaných nezaměstnaných mnoho, práceschopných málo.

   Lidé si za dlouhodobou zvyklý nejeden na nesvobodu, ale i na nepořádek. Třeba na to, že všechno je všech. nastolování loajality pociťují jako osobní křivdu. Je pravda, že si zrekultivoval plochu 2. náplavky “pod 1. lesíčkem”. Je také pravda, že město tam tolerovalo ukládání všelijakého odpadu a p. Ing. K. nechal tento nepořádek zavést skrývkovou zeminou. Vzniklou plochu užíval za symbolické nájemné řadu let. Nechal si i oplotit. Dnes, když chceme zákonem stanovené roční nájemné 2 Kčs/m2 se mu to zdá drahé. Jenže, zahrádkář který nevypěstuje na 1 m2 úrodu za víc než 2 Kčs to není zahrádkář. Koupě celého pozemku za 5 tis. Kčs, to je při dnešních a stále stoupajících cenách nemovitosti za 7,5a skoro směšné.

   Začínají zde fungovat svérázný podnikatelé. Třeba sklad a dřeva p. R. V nájmu u Boznerů, bez jakýchkoliv povolení a souhlasu. Postih je možný pouze ve správním řízení. Kdysi byly tyto postihy v pravomoci městských rad, nebo starostů. Správní řízení jsou poněkud zdlouhavá a při současném právním vztahu zasáhne někdo z bývalého komunistického bratrstva ve prospěch viníka a spravedlnost přijde zkrátka.

   V této době jsme jednali o možném vzniku detašovaného pracoviště Úřadu práce ve městě. Při rozluce matričního obvodu a správního území to bylo logické. I místnosti byly. V domě pana K., Což je bývalá Kučerová kovárna. Pomalost úřadu v Hradci Králové vyústila v to, že ministerstvo zastavilo vznik dalších filiálek. Škoda.

   V kavárně B+J (pánové B a J.) na náměstí budou umístěny 2 výherní automaty. To je hrozný “tahák” na peníze. Stát si je toho vědom a proto je poplatek umístění 1 automatu 20 tis. Kčs/rok. Město dostane letos jenom polovinu, protože jde o dobu kratší než 6 měsíců.

   Začínají zde i trochu mafiánské praktiky. Obchodní soutěž je pěkná. Jenže, když najde obchodník nádrže auta plnou vody, dostává anonymní výhrůžky a na ulici mu neznámý člověk řekne, že mu stejně urazí palici. Postižený byl p. P., vedoucí prodejny LIDO. Důvod - prodává asi o 10% levněji než ostatní obchodníci. Tyto způsoby zde nemíním a trpět.
  Pozvali jsme na úřad všechny soukromníky a zástupce policie. Upozorni jsme na nebezpečí obdobných praktik, a zejména na to, že každý výklad lze rozbít. Jednou rozpoutané násilí se jen velmi těžko zastavuje a policistů je málo. Zdá se, že pochopili.

   Město oznámilo vyhláškou, že míní pronajmout budou Labe a Domácí potřeby. Současně poslalo arbitrážní žalobu na určení majitele. Vycházíme ze zásady, že není-li smlouva v pořádku a nemá-li povinné náležitosti, není platná od samého počátku. Snad to tak pochopí i soud.

   31.10.
   Soukromníci i Agrodat urgují zvýšenou zvýšení nájemného z nebytových ploch. Rada doporučila, aby soukromí majitele mohli dojednávat nájemné z těchto prostor O 100% vyšší než je základní sazba. Správce městského majetku, real. kanc. Agrodat může dojednávat tuto částku zvýšenou o 50%.

   Také jsme schválili návrh smlouvy o případném převodu bytového fondu podniku do majetku města při velké privatizaci. U domků OKAL i návrh na jejich odprodeji současným nájemníkům za částky běžné před zvýšením cen nemovitostí. Zdá se nám slušný vůči městu i občanům.

   14.11.
   Připravujeme návrh rozpočtu na rok 1992. Kdyby to nebylo v pláči, byla by to legrace. Připomíná to snahu nacpat fotbalový míč do tenisáku. Stále něco přebývá - v našem případě potřeba nad možnostmi.

   Ozvala se Asociace labských měst. Svolává zástupce členů na jednání do Mělníka. Na pořadu je privatizace vodních a kanalizačních sítí. Víme, že organizace OVAK i KVAK (Okresní vodovody a kanalizace, to K znamená krajská) se chce mermomocí udržet při životě. Domníváme se, že ucelená síť Holohlavy, Černožice, Smiřice by mohla snadno existovat samostatně. Rozhodnout musí ekonomická rozvaha a technická optimalizace.

   Velké jednání vzniklo k nabídce fy. Stavex. Ta slibovala “hory, doly”, když ji necháme dokončit práce na školní jídelně. Chyba spočívala v tom, že město má smlouvu s firmou Inva. Ta neslibuje nic, kromě dokončení prací do 30.7 1992. Stavbu vede od začátku a také si za ní od začátku odpovídá. Zrušené smlouvy, předávání staveniště, přebírání záruk a sem, tam nějaký naschvál - to by mohlo být spíš horší než lepší. Krom toho představitelé Stavexu velice naléhají a budí dojem, že jednají pod nějakým tlakem. To nebudilo příliš důvěru.

   Město nabízí volnou plochu vedle MÚ výstavbě. nabídli jsme jí ČS pojišťovně a Agrobance. Zdá se, že žádná z organizací nemá zájem, nebo peníze. Zázemí klientely by bylo značné a obě instituce by tu mohly být úspěšné.

   O nájem “Labe” s již našli zájemci. Místní. Pánové Vaněk a Dostál. přijali představu města. Zřídit dole v současné restauraci obchod, v nevyužité vinárně slušnou restauraci a z převážně zavřené prodejny polotovarů pivnici. Dá-li Bůh, časem to vyjde. Byla by to forma obrany proti kořistníkům. Velmi poučné je to, že mezi kořistníky a novými zbohatlíky se velmi často vyskytují bývalí střední a vyšší komunističtí funkcionáři. Ideologie - neideologie, odřou každého, kdo jim padne do ruky. Jsou to právě oni, kteří zavádějí mravy kapitalismu z počátku století. Množství peněz, kterými disponují, zřetelně ukazuje kam se poděli “nedohledatelné” majetky KSČ.

   Ochranné pásmo zámku
   Zámek, kaple a k nim ochranné pásmo. Je nutné ho vyhlásit. To proto, aby nemohly pokračovat takové architektonické zrůdnosti jako je stavba Koli-pektin a Agrodat v blízkosti zámku. Pokud stavba, tak architektonický vkomponována do celku. Rada rozhodla, aby byl zpracován návrh ochranného pásma a co nejdříve legalizován vyhláškou.

   Neustále narážíme na zvyková nepráva bývalého systému. Zejména v majetkové oblasti. Řada pozemků je užívána bez jakéhokoliv nájemného, podle dle dnes už neověřitelných ústních dohod. Byly dávány nesplnitelné přísliby a zdá se, že pokud byly plněny, šlo to na účet občanů.
   Podle síly osobnosti se funkcionáři chovali v duchu zásady: “Každý má tolik mocI, kolik si ji urve!” Prosím o tolik síly, abych dokázal odolat lákání moci.

   Nelze se divit, že jsme jako stát chudli. Nic nebylo ničí a všechno bylo všech. Průměr byl ideálem. Podprůměr žádoucí, nadprůměr trestán. Majetek byl bohem, Bůh ničím. Nejvíce jsme zchudli morálně. Velice obtížné bylo vštípit základy morálky dětem. Viděly svět kolem sebe a úspěšnost nemorálních. To je velice lákalo.

   Odpady
   28.11. Vznikají vážné obtíže s odpady. Je-li pravda, že každý z nás produkuje asi 1,3 t odpadu Za rok, a naše město vytváří bezmála 4 tis. t./rok. Nerudův problém Kam s ním? je zmnohonásoben. Přes všechny zákazy jsou odpady ukládány do opuštěných labských řečišť. To je časovaná katastrofa. Nikdo pořádně nekontroluje co vlastně se tam vyváží. Město, společně s p. Rundem (podnikatel ve svozu odpadů) uvažuji o zřízení tříděného sběru. Byla by to jedna z cest jak využít využitelné a snížit objem nevyužitelného. Problém spočívá ve výchově lidí.

   Zastupitelstvo zvolilo člena Okresní školní rady. Navržená, paní Hniková a p Ing. Plšek kandidaturu odmítli s odvoláním na zaměstnání.
   Zastupitelstvo se shodli na tom, že do OŠR bude delegovat starostu. Takže - ať žijí mnohoobročníci. Jsem dnes místopředsedou odborového svazu textil - oděv - kůže Čech a Moravy, předsedou jeho kožedělné sekce. Člen okresního shromáždění, OŠR. To jsou funkce neplacené. Dále placené, starosta města a současně jeho kronikář. Nezdá se, že bych vbrzku zbohatl.

   Začíná se projevovat problém, spojený se zaniklým právním vědomím občanů. Mnozí ze zvyku nehájí svá práva, jiní považují zákony za nežádoucí obtíž. Je zde případ, kdy vydaný pozemek byl řádně zaplacen, ale přes dvojí pozůstalostní řízení si ho nabyvatel nenechal registrovat. Tím smlouva s městem zanikla, dnes má tento pozemek cenu 17 220 Kčs. Ty by měli dědicové zaplatit. To není ani pro rodinu, která většinou profitovala díky “rodné straně” málo.

   Obdrželi jsme informace o záměrech stavět dálnici. Pokolikáté již! Byla by dobrá a hlavně, vynutila by si obchvat dopravy mimo centrum města. Zda se dočkám realizace - pochybuji.

   Holohlavy stále usilují o vydání části katastru o niž se domnívají, že jim právem náleží. My jsme přesvědčení, že náležela do vzniku právoplatného, současného, katastru. Zastupitelstvo jmenovalo své dva členy p.p. Janderu a Ing. Litomiského pověřenci k jednání. V intencích rozhodnutí zastupitelstva. Zdá se mi, že právě vzniká jeden z prestižních meziobecních sporů. Domnívám se, ale jsem před ani zainteresovaný a z titulu funkce podjatý, že geodézie zvolila namísto zcela abstraktní hranice tvořené zaniknou vodotečí, reálnou a zřetelnou hranici vodotečí existující.

   Lustrační zákon - jedna z nedokonalostí doby. Když pivo čas postavit “diktaturu proletariátu” mimo zákon, byli poslanci sametoví. Dnes se mnozí snaží chybu napravit. Domnívám se, že dost nešťastně. Polovičatá řešení, které přicházejí ještě k tomu pozdě, natropí zpravidla škod. Zákon se dotkl i našeho města. Aby byl klid, dali jsme se prolustrovat všichni členové rady. Dále p. tajemník, vedoucí odboru a předsedové komisí.

   S firmou KOO - stavební truhlářství, která dovádí u Boznerů jsme zahájili správní řízení. Jednání s p. R., podnikatelem, bylo složité. Všechno dřevo, které tam má firma složené, je údajně pro jeho osobní spotřebu a nekomerční potřebuji jeho přátel. My věděli, že jeho informace jsou zavádějící, on věděl, že my to víme ale také věděl, že nemáme dispozici důkaz. Říkal nepravdy s jistotou, již nabyl v předchozím zaměstnání jako politický pracovník OV KSČ. Na nás zůstalo opatřit důkazy.

   Další dvě správní řízení byla s drobnými podnikateli, kteří jednali z neznalosti věci. Oba se domnívali, že podnikání v bytě není podnikáním. Uložená pokuta jim byla cestou milosti prominuta.

   V domě čp. 26, v daném paní T. zahajuje činnost firma Eurokomerc s.r.o. Za obchodním názvem stojí zejména p. K., známí a již prosluli jaroměřský podnikatel spolu s p. H., bývalým politickým pracovníkem, později ředitelem KOLI Černožice, nyní soukromým podnikatelem. Oba jsou jak se říká “v balíku". Ten balík rozhojňují všemi způsoby z nich mnohé jsou i v souladu se zákony.
   Takže - až budou k bohatství ještě i mocní (což se často stává), budou se cítit skoro jako před listopadem 89. Na své postavení předlistopadové době budou chtít zapomenutí (tedy ne, že by zapomínali sami, ale rádi by dosáhli zapomenutí ostatních). Eurokomerc zřizuje obchod ovocem a zeleninou.

   Při kontrole průběhu prací ve škole jsme zjistili, že zavedeným tempem by byly práce (odstranění radonu, tvrdého záření a statické zajištění stropu) ukončeny až listopadu 1992. Rada přitlačila, STING a Stavocentrum přehodnotily svoji snahu i možnosti. Práce budou ukončeny v srpnu 1992.

   12.12.
   Byl zjištěn další podnikatel, trhy nepovažuje za nezbytné požádat město o souhlas s umístěním provozovny. JUDr. K. se svou realitní agenturou “Pro Futuro”. Pokud nebudou zákony dodržovat právníci, dokonce tak zřetelně, že na to přijdou i laici, nebudeme moci mluvit o právním státu.

   Další zjištěné pozemky, s nimiž hospodařím najimatelé, aniž by platili nájem. Aniž by měli jakýkoliv souhlas. To koneckonců vzal ďas. Na souhlasu nelpíme. Zato na nájemném ano. V současné finanční situaci města je každá koruna dobrá. Hlavně by bylo nevhodné a nedobré vytvořit nová zvyková užívací práva ve smyslu toho, že všechno je nás všech. Potom není hospodářem nikdo a všechno chátrá.

   Pan K. majitel obchodu (samoobsluhy a mlékárny) se rozhodl, že zruší prodejnu novin a tabákových výrobků. Že si z ní udělá kancelář. Město se podle zákona může k jeho rozhodnutí vyjádřit. Požádali jsme ho, aby to ještě zvážil, že tím popudí dost lidí. Rozhodnout musí sám. Rozhodl - bude zde kancelář. Pan K. je zřejmě člověk odvážný a podnikavý. bohužel není to obchodník a neumí si vybrat “lidi do kšeftu”. Dost tím komplikuje občanům život a zastupitelstvu práci.

   Sběrné suroviny - místo, které dnes nahrazuje dřívější,”Hadry, kosti, kůůůže”. Sběrnu zřídilo město v akci Z. Potom naznačilo snahu o převod “práva hospodaření” (to byl komunisticko-administrativní paskvil majetkového práva) na n.p. Sběrné suroviny. Snaha nebyla dovršena, protože HS nebyla potvrzena nadřízenými orgány. Takže ke dní 24.4.1991 bylo oprávněným subjektem město. Takže pozemky, prostory i kůlny jsou městské. Jenže s tím bude asi zase tahání přes arbitra. Vede mne snaha podržet a shromáždit pro město maximum majetku a tím i reálný zdroj příjmů v budoucnu.

   27.12.
   Druhý dar městu. První ve výši 500,- Kčs, s určením na zlepšení městské zeleně poskytl starý pán (neuvedeno - pozn P.) důchodce.
   Je dojemné, že důchodce, Který sám pociťuje velmi citelně inflaci i zdražování má takhle vybroušený občanský cit. Druhá byla Agrobanka s částkou 10 tis. Kčs. Účelově na zvýšení bezpečnosti ve městě.
   Rádi takovéto dary přijímáme. Zejména teď, když začínáme jednat s pardubickou agenturou Vidocq (detektivní a hlídací služba) o nočních obchůzkových službách. Nákladová kalkulace za rok je cca 120 tis. Kčs. Zdá se, že bezpečnost občanů a odvoz odpadků jsou v cenách na světové úrovni.

   VČE nabízejí městu privatizačním programů bezúplatný převod 2 - 3 % akcií. Samozřejmě, že takovéto nabídky, stejně jako bezúplatné převody domů od VČ cukrovarů vítáme.

   Budova bývalé radnice je před kolaudací. Byla celá přeměněna na obytné prostory. Přitom zanikla městská pamětní síň. Sbírky, jejich osud byl víc než pestrý, jsou uloženy neladu a neskladu ve spojovací chodbě zámku s kostelem. Mám značné obavy. Jednak z toho, že uložení opravdu není správné, jednak z toho, jaká to bude jednou práce alespoň trochu je uspořádat. Když jsem je přebíral po p. Vorlovi a určité době kolektivní péče, nebyl vůbec žádný přehled, co město má a nemá. Protože vím, že jen málo národních výborů a jejich předsedů mělo k historii vrozený vztah, že v některých dobách byly sbírky rozprodány a rozdávány, dal jsem zpracovat seznam a ocenění obrazů a plastik. Další seznamy předmětu jsme dělali s p. řed. Novotným a p. Malíkem. Byla to práce “jako na kostele”.
   Ovšem, při převozu do zámku nebylo možné sledovat jednotlivé položky. Věci přenášely školáci. Sice pod dohledem dospělých, ale to byl opravdu jen technický dohled. Takže “expedice” šla na přeskáčku raz na ráz.
   Pan ředitel již nežil. Musím se přiznat, že mě někdy jeho pedantičnost až popouzela. Teď trpce čelím jeho organizačních schopností a právě té ředitelské pedanterie. Jak se on mohl stát zasloužilým členem strany? Snáz bych si ho do představit řadách disentu. Asi je pravda, že se vždycky najde pšenice mezi koukolem. On byl tou pšenici.

---------------------------

Pohár ze smiřického "muzea" z roku 1880
fotografoval v roce 1991 p. Prostředník

---------------------------

---

Kulturní dění ve městě - chronologicky

   Výchovný koncert s hudbou na motivy pohádky O perníkové chaloupce. Komentovanou hudbu vyslechlo 210 dětí. 11.1.
  

   14.1.
   Pohádky z Velkých dálek - četba a výklad pohádek z Asie, Indie, Ameriky. 120 pozorných posluchačů srovnávalo naše a cizí pohádky.

   Od 17.1. do 30.1., celkem třikrát promítala p. Trávníková dětem video pohádky. Dnes, kdy babičky, zapojení do výrobního procesu už ani pohádky neznají, v televizi jdou pohádky pro dospělé (detektivky, horory a pod.) je video p. Trávníkové dobrou náhradou. A to ještě 30.1. přidala pohádku pro větší i menší Dívka na koštěti.

   3.2.
   Dětský karneval, jedna z nejoblíbenějších dětských zábav. Tentokrát ho připravilo MěKS a Mě DDM. Samozřejmě maminky, babičky a starší sestry. Tatínky a děti - chlapce nechává tento problém dost chladnými.

   13.2.
   Snad ani nejde o typické kulturní dění, spíš ho zcela mimořádnou událost. Na úřadě se objevily v doprovodu p. Ing. Hladové dva Německy mluvící hosté. Pán s dámou. Byli to potom si rodiny Mautnerů, konkrétně pán DKFM Georg J. E. von Mautner-Markhof, jmenovaný národní rada Rakouské republiky, s chotí. V přátelské debatě se dověděl dost z rodinné historie. My zase naopak, že potomek jedné z dvou židovských rodin, které mohly kdysi ve městě bydlet, se stal ve Vídni zakladatelem potravinářského a pivovarnického impéria. Z přátelského rozhovoru vzešla dohoda o tom, že zpracuji dosažitelnou rodinnou historii Mautnerů. Vznikla tak jedna z příloh ke kronice, protože hodina historie byla dost zajímavá a pestrá.

   22.2.
   Vždy se již město připravovalo na velké oslavy. Tentokrát ne a raději šli mladí na diskotéku. Ta bývá v Rodově, protože ve Smiřicích chybí společenská místnost.

   5.3. Pro žáky ZŠ uspořádalo MěKS přednášku Sexuální výchova. Dnes v době AIDS je obzvláště důležitá. Domnívám se, že o sexu dnes díky televizi, videorekordérům a různým magazínům v mládež dost. Ale o bezpečném sexu, nebezpečí promiskuity a tím víc v strašně, až strašidelně málo. Snad i proto, že prudérie vštěpována politiky, maminkami, knězi učiteli. Takže co je ve světě normální, je u nás nemravné. Snad i lékaři se stydí mluvit otevřeně.

   19.3.
   Opět přednáška. Výchova k rodičovství. I to je nezbytné. Dnes, kdy je obvykle jedna max. dvě děti v rodině nemůže dojít k tomu, že se děti vychovávají sami - v podstatě odkoukáním. Ale nárazová přednáška nemůže nahradit systém. Je nedobré to, že početné rodiny zpravidla nebývají dobrým výchovným prostředím. Obou výchovných kurzu se zúčastnilo asi 120 dětí.

   26.3.
   Na požádání p. ředitele Voláka jsem šel mezi žáky. Říci něco o práci městské rady, Zastupitelstva města Smiřice i své. Stále se objevuje a myslím, že i bude objevovat nesamostatnost vychovaná tím, že léta z každého odpovídal systém. Žádné z děcek nepřišlo s dotazem, co mohou udělat samo, co mohou dělat rodiče, ale všichni se ptaly kdy město zřídí to či ono. Zejména koupaliště, hřiště, prostor pro společenský život dětí. Snad byly i udiveny, když jsem vyprávěl a zrodu Skautského domova malého i velkého stadionu. A styděl jsem se za svou i předcházející generaci, která zničila a dosud ničí životní prostředí.

   28.3.
   Povídání s Dášou Veškrnovou. Bylo pěkné a zábavné. ženský komik, to je jako bílá velryba. A paní Veškrnová je vynikající i v tom, že si dělá legraci sama ze sebe.

   Před a po tomto pořadu pro starší uspořádala p. Trávníková několik video představení pro děti ze ZvŠ i ZŠ. Kombinovala pořady naučné s pohádkami a všichni či skoro všichni byli spokojeni.

   Obdobné kulturní pořady, jenže bez paní Zázvorkové pořádalo MěKS i v červnu. Tentokrát byl ve Smiřicích pan Rosák. Vtipný, veselý vypravěč. Zaujal děti v odpoledním i dospělé ve večerním pořadu. Jsem přesvědčen, že pořád po dětí měl dětskou verzi, protože ten večerní byl velice instruktivní a inspirující, jenomže pro dospěláky

   V červnu si vzpomněla města Hradec Králové, Josefov (jako součást města Jaroměř) a některá další 135. výročí bitvy u Hradce Králové. Byly to oslavy veliké, Zúčastnili se mnozí, oblečení v historických uniformách. Snad všichni, kromě jeho eminence pana biskupa Otčenáška, zapomněli na to, že se na Chlumu pohybují po obrovském hřbitově. Na tomto bojišti, ve válce údajně Němců s Němci, umírali i nebo možná převážně příslušníci negermánských národů. Možná se mýlím, ale myslím, že na místech velkých bitev mají místo pietní vzpomínky na padlé a odsouzení původců války. Rozhodně ne pouťově stylizované parády a slavnosti. Vlastně - nikomu neškodí, těm dávno mrtvým už vůbec ne. Takže se ve mně vzpírá jen jakási etika.

   5.7.
   Oslavy na Chlomku měli jiný ráz. Občané z vzpomněli na reformátora mistra Jana Husa a jeho hrdinou smrt. Výsledkem celého husitského hnutí bylo neopravení morálky církve, nýbrž upevnění moci církve v okolních zemích, její ochuzení království a do solné vyplňování země. Šlechta vyšla z těchto bojů posílená o bývalé církevní majetky. Nevolnictví bylo utuženo a na sopce, mírně přidružené 4. artikuly, zrála situace pro náboženskou (čí snad mocenskou?) intoleranci a třicetiletou válku. Stejně jako o 500 let později fanatici komunističtí, zničili i fanatici husitští mnoho krásného. Fanatici katoličtí do té doby i po té době zase ničili nové myšlenky i jejich nositele. Zdá se, že každý fanatik musí nejprve něco zničit, aby se mu pak již nedostalo sil na to, aby něco lepšího zřídil.
   Oslavy byly spojeny s oslavami příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje.
   I s nimi to bylo trochu jinak, než se říká. Byli také nástrojem mocenského boje. uchránili nás svým příchodem asi před osudem Pobaltských Slovanů.
   Na Chlomek přišlo na dnešní dobu dost lidí. Asi tak sto.

   V srpnu se zde nedělo nic mimořádného. Rozhodně ne v kultuře. Snad asi nikdo přliš nevzpomínal druhého osvobození Rudou armádou. Možná že někteří bývalí představitele, kteří se tehdy pevně drželi tanků, které je dovedly k moci.

   Září, se zahájením školního roku - rozestavěné, doslova rozhrabané škole. odstranění radonových v rodu, radioaktivního zásypu stropů a zejména zvýšení pevnosti stropů. To byl oříšek. Ale česká hlava dokáže vymyslet všechno. Aby nebylo nutno dávat nové ocelové nosníky, doporučil statik p. Ing (jméno chybí - pozn. P.) navařit nastávající I profil jakýsi vějíř z ocelových prutů. tím se asi o 3 cm zvýší profil a zabetonovaný vějíř působí jako nosník, rozkládající síly do větší plochy.

   17.9.
   Škola dostala vyrozumění o výsledcích dopravní soutěže. Děti se propracovali až do celorepublikového kola. Zde se umístili 2. místě - ale, zapracovaly “vyšší zájmy”. Snad by se dalo říci - osobní známosti. Takže nadšené družstvo bylo administrativně neobjektivním postupem přesunuto na místo šesté. Jsem přesvědčen, že s děcka budou jakéhokoliv dalšímu soutěžení vyhýbat jako čert kříži.

   19.9.
   Beseda o státu Izrael nebyla taťka vůbec navštívená. Co to je 5 posluchačů? Přitom je Izrael kolébkou křesťanství a do této země byly pořádány nejen křížové výpravy, ale i výpravy zbožních věřících. Poklesla víra v Boha a zřejmě i zájem o místě kultu.

   28.9.
   Vzpomínka na smiřický hrnec. Ano to je název kulturní akce. Kdysi tak oblíbené písničkové Smiřické hrnce byly pro celou řadu lidí jednu jednou z mála možností jak se dostat do kontaktu s obecenstvem. Byli to dobří písničkáři a vynikající obecenstvo. Až do, ano do té doby, než p. Š, jeden z hlavních organizátorů zůstal zahraničí. To byl trestný čin, takže bezpečnost i administrativa pojaly vůči”hrnci” podezření a nedůvěru. Tyhle metody jsou, doufám, za námi. Mohli jsme na slávu bývalých hrnců alespoň vzpomenout. Přišlo nás 160.

   Říjnové parády v jsou také již propadl u dějin. Zaplať Bůh. Letos říjen připomínal spíš kulinární orgie. Ženy navštěvovaly kurz studené kuchyně. Mistr kuchař byl předobrazem své profese. malý, zavalitý, prchlivý - viděl jsem ho při práci. Umí! Poté připravil se svými žačkami bramborové hody. Je neuvěřitelné, co se dá z brambor vše vykouzlit. Jídla nejen hezky vypadala, ale i chutnala.

   Vzpomínka na 28 října 1918 Hodně zapadla. Přímých pamětníků doby je málo. Jsou již velice staří. Mládež vidí období I. republiky buď pokřiveným prismatem komunistického dějepisu, který ukázal jen to, co chtěl i to tak, jak chtěl. Mnohé zajímá jen současnost. Mám-li být zcela upřímný, čím dál tím víc se kloním k názoru, že rozložení Rakousko-Uherska byl nedobrý počin. Tato říše mohla být solidním základem pro “Spojené státy Evropské” o nichž snil i tolik zavrhovaný arcivévoda Ferdinand d Este.

   5.11.
   Listopadu se na nás přijel podívat herec p. Brzobohatý. Jeho si přišlo poslechnout 50 lidí. Je sečtělý, má přehled a umí vyprávět.

   Prosinec je dětskou radosti. Opět se na ty malé přišel podívat Mikuláš, čert, někde jí anděl. Zejména pěkně vypadaly tyto bytosti na dětském karnevalu. MěKs ho uspořádalo v Holohlavech, ani další cesta neodradila děti. Přišlo jich 100.