1890

Rozpočet obecný na rok 1890 vykazoval:
   příjem 2 952 zl 2 kr
   vydání 4 648 zl
   jevil se tedy schodek 1 695 zl 98 kr,
   který byl hrazen 20% přirážkou k daním přímým.

Rozpočet Školní vykazoval:
   příjem 1 zl 34 kr
   vydání 2 022 zl 59 kr
   schodek 2 021 zl 25 kr
   který byl hrazen 15% a přirážkou k daním přímým.

1. ledna na Nový rok byla založena rodinou továrníka Albrechta Malburga ve Smiřicích nadace 1 000 zl.

3. ledna konána ve zdejším chrámu Páně smuteční bohoslužba za velkého dobrodince smiřického Adolfa Ignáce Mautnera rytíře z Markhofu, který ve Vídni dne 24. prosince 1889 zemřel. V kostele přítomny byly veškeré spolky a korporace města, obecní zastupitelstvo, úřednictvo, všechna školní mládež a veliké množství občanů smiřických.Při requiích za pěnu bylo zpěv. spolkem "Hanka”, jihočeským členem zesnulý byl, velké Lablerovo requiem.

V lednu objevila se ve Smiřicích po prvé nakažlivá chřipková nemoc - epidemická influenza -, kterou byla stižena třetina dospělých a přes 100 školních dítek. Školní vyučování bylo zastaveno.

13. března jmenovalo obecní zastupitelstvo Smiřické pro osvědčenou dobročinnost a lidumilnost k zdejší chudé mládeži a chudým města vůbec čestnými měšťany:
   Karla Mautnera, rytíře z Markhofu ve Vídni,
   Jiřího Mautnera, rytíře z Markhofu ve Vídni,
   Ludvíka Mautnera, rytíře z Markhofu ve Vídni a
   Albrechta Marlburga továrníka ve Smiřicích.

V tomto roce vysázen libosádek před Schiefnerovými lesními stromky a na náměstí pod kaštany zřízeny kamenné lavičky.

17. července byla prudkou vichřicí zvrácena hasičská cvičírna.

Na podzim přistěhoval se do Smiřic lékař MUDr. Čeněk Kirsch, který bydlil v městském hostinci. Od této doby byly ve Smiřicích dva lékaři (městský lékař MUDr. Ant. Hrubý a MUDr. Kirsch).

Na podzim a v zimě opraven a rozšířen dřevěný most do Liebigovy třídy vedoucí nákladem zl 455,44, na což přispěl cukrovar částkou zl 300,-, obec zl 155,44.

3. prosince usneslo se obecní zastupitelstvo, aby v Mautnerově obecní kuchyni bylo denně podělováno obědy 45 chudých školních dětí a 40 chudých obyvatelů města. Správu této kuchyně má na starosti zvláštní komitét, již v roce minulém zvolený.

Na Mautnerově obecní kuchyň darovali Jiří Mautner, rytíř z Markhofu s chotí Charlottou ve Vídni dar 1 000 zl.

V roce 1890 provedeno bylo všeobecné sčítání s následujícími výsledky:
   Smiřice mají ve 202 domech 2 247 obyvatelů, a to 1 074 mužských a 1 173 ženských. Nejstarší žena čítala 90 let. Čechů bylo 2 245, Němci 2.
   Podle náboženství bylo 2 180 katolíků, 40 evang. helvétského, 1 evang. augsburského vyznání a 26 židů.
   Užitkových domácích zvířat bylo:
   73 koně, 177 kusů hovězího dobytka, 71 koza, 63 vepři, 72 ovce a 58 úlů včel.

1891

Rozpočet obecní na rok 1891 vykazoval
   příjem 2995 zl 17 kr
   vydání 466 zl 50 kr
   jevil se tudíž schodek 1671 zl 33 kr,
   který byl hrazen 20% přirážkou k daním přímým.

Rozpočet školní na rok 1891 vykazoval:
   příjem 651 zl
   vydání 2 330 zl
   schodek 1 679 zl,
   který byl hrazen 15% přirážkou k daním přímým.

3. ledna vypukl oheň ve zdejším zámeckém pivovaru. Při tomto požáru vydatně působil místní sbor hasičský.

V lednu tohoto roku byla přijata tříčlenná deputace města Smiřic, skládající se z purkmistra Josefa Valáška, radního Josefa Hojného a člena obecního zastupitelstva Josefa Andrejska, ve Vídni panovníkem císařem Františkem Josefem, jemuž ústně přednesla žádost o zřízení okresního soudu ve Smiřicích. Při audienci bylo deputaci slíbeno příznivé vyřízení žádosti. K uskutečnění slibu však nedošlo.

V lednu a únoru rozmohly se mezi školní mládeží spalničky tak, že přes 100 dítek z nižších tříd a opatrovny jimi onemocnělo a škola byla po šest týdnu uzavřena. Případů úmrtí nebylo.

Do 30. dubna trvala zima která v listopadu min. roku začala. Svátky velikonoční, připadající na 25. až 31. března, měly úplně vánoční vzhled. Na Bílou sobotu byla na Smiřicku celá krajina pokryta vysoko sněhem a jezdilo se na saních. Na čtvrtstoletí nebylo podobné zimy.

18. července vypraven zvláštní vlak na zemskou jubilejní výstavu v Praze, kterým jelo i mnoho žáků se svými rodiči a učiteli.

V srpnu zvoleno bylo nové obecní zastupitelstvo:
   Josef Hojný, purkmistr, Jan Juliš, I. radní, Jan Schiefner, II. radní a Josef Andrejsek, III. radní.
   Ve výboru zasedají: Hynek Herscher, virilista, Petr P. Skořepa, Vincenc Slezák, Josef Fejgl, Jan Vognar, Josef Valášek, Václav Kottland, Jan Čeněk, Josef Červinka, Josef Lefnar, Josef Míchal a Jan Motyčka.

K nadací rodiny Malburgovi přidal továrník Albrecht Malburg 100 zl a Lamberta Malburgová 100 zl k tomu účelu, aby úrok vždy v den narozenin otce jejího, továrníka Eduarda Malburga, t. j. dne 8. srpna nejstaršímu a nejchudšímu příslušníku smiřickému byl udělen.

Od 1 října byl jmenován MUDr Antonín Hrubý státním obvodním lékařem a vydržování městského lékaře tím přestalo.

V listopadu vykoupeno placení “desátku” děkanství holohlavskému na obec smiřickou v katastrální obci Smržov - Hubiles připadající

K vánoční nadílce pro místní chudé daroval Jiří Mautner z Floridsorfu 150 zl.

K žádostí města zdejšího propůjčilo c. a k. generální ředitelství Rodinných a soukromých statků ve Vídni zámecký kostel k veškerým církevním obřadům.

V roce 1891 zřízena nákladem 104 zl 15 kr i druhá železná lávka při mostu u kostela; od ní pak byl položen i nový široký chodník kolem kostela k zámku a od rohu domu Malburgova. V létě tohoto roku a částečně i v r. 1892 firma "Šimon Klein a synové” provedla dlažbu obecní silnice z hlavní (okresní) silnice od mostu u kostela až na most u mlýna, vyžadující nákladu zl 679,97 r. č.; na toto dláždění přispěla obec částkou 330 zl. Rovněž nákladem obce byly vydlážděny oba postranní růžky této cesty.

V témže roce zřízeny při mlýně zdejším dvě turbíny.

1892

Rozpočet obecní na rok 1892 vykazoval
   příjem 2 976 zl 53 kr
   vydání 4 584 zl 34 kr
   jevil se tudíž schodek 1 607 zl 81 kr,
   který byl hrazen 20% přirážkou k daním přímým.

Rozpočet školní na rok 1892 vykazoval:
   příjem 651 zl 44 kr
   vydání 2 532 zl
   schodek 1 880 zl 56 kr
   který byl hrazen 15% přirážkou k daním přímým.

Rozpočet ústavu chudých jevil:
   příjem 916 zl 58 kr
   vydání 898 zl 45 kr
   vykázal tedy přebytek 18 zl 13 kr.

28. března oslavilo město důstojně památku 300. narozenin učitele národů Jana Amosa Komenského a podarovalo všecko žactvo vhodnými knížkami “O životě J. A. Komenského”.

18. dubna pořádána byla k oslavě 300 narozenin J. A. Komenského všemi vlasteneckými spolky pod záštitou městské rady v místnostech pěvecké jednoty „Hanka“ v hotelu „Andrejsek“ slavnostní akademie.

V dubnu podána byla žádost o zrušení dosavadního okresního mýta zde, aby tak byl umožněn volnější přístup, resp. příjezd obyvatelů okolních obcí do zdejšího města.

V létě bylo postaveno V. Kottlandem nové hasičské leziště nákladem 144 zl.

V létě byla dlážděna okresní silnice od mostu u kostela až po most železný.

V létě stavěna byla též cesta “hatěmi”, na jejíž rozpočtený náklad v částce zl 6 894,49 přispívá obec zdejší částkou zl 1000,-, cukrovar zdejší kromě zl 500,- na hotovosti uvoluje se podle záruky z 12. června v 1892 pod čís. 717 platiti každoročně až do úplného umoření nákladů příspěvek 2 krejcary r. č. z každého metrického centu řepy cestou “hatěmi” do smiřického cukrovaru přivezeného.

6. a 7. srpna oslaveno 25ileté trvání Pěveckoochotnické jednoty "Hanka” ve Smiřicích a při té příležitosti vysvěcen nový spolkový prapor 6. srpna večer v hotelu “Andrejsek” po proslovu a recitacích sehráno bylo divadelní představení "Ve veřejném životě”.

7. srpna dopoledne na náměstí po službách Božích zatloukány na žerď praporu hřeby a předneseny proslovy představitelů pěveckých spolků z okolních měst i jiných korporací. Odpoledne byl koncert "Na lednici”, kde byly zpívány též sbory za spoluúčinkování pěveckých jednot z okolí.

6. a 7. září byl císař František Josef ve Smiřicích (po třetí), aby přihlížel vojenskému cvičení mezi Oujezdem a Bukovinou. Při této vhodné příležitostí byla veřejnosti odevzdána Nově zbudovaná cesta “hatěmi”, po níž provoz zahájil sám panovník.

V listopadu byla vystavěna a přijata místnost pro Mautnerovou obecní kuchyň, přestavěná z dosavadní maštale městského hostince základem zl 369,15.

Na vánoční nadílku daroval Karel Mautner, rytíř z Markhofu 50 zl pro chudé obyvatelé města mimo chudobinec a Jindřich Mautner z Markhofu ve Floridsdorfu 150 zl částečně pro chudé v chudobinci a částečně pro Mautnerovu obecní kuchyň.

Roku 1892 rozhodnutí c. k. guberniálního ředitelství rodinných fondů ve Vídni přesně vytčen poměr duchovní správy holohlavské ke Smiřicům.

V tomto roce vypravila se k úřadům do Prahy první deputace obecního zastupitelstva smiřického za příčinou regulace Labe.

Taktéž r. 1892 prodána obecní pohodnice smiřická čp. v Hubilese na pozemku výměře 1 korce pohodlnému Josefu Prušinovskému za 1350 zl (pohodlným byl od r. 1888).

V témže roce byla zavedena v Rakousku měna korunová.

1893

Rozpočet obecní na rok 1893 vykazoval:
   příjem 2 923 zl 75 kr
   vydání 4 675 zl 77 kr
   a jevící se schodek ve výši 1 752 zl 2 kr
   byl hrazen 20% přirážkou k daním přímým

Rozpočet školní vykazoval
   příjem 651 zl 44 kr
   vydání 2989 zl
   schodek 2337 zl 56 kr,
   který byl hrazen 20% přirážkou k daním přímým.

Rozpočet ústavu chudých jeví:
   příjem 866 zl 58 kr
   vydání 799 zl 83 kr
   přebytek 66 zl 75 kr

2. dubna ustavila se "Dámská pěvecká jednota" Zora” ve Smiřicích”. Zakládajícími členy byly: P. Alois Nývlt, děkan v Holohlavech, A. Jarchovská, choť ředitele cukrovaru, Dinča Maternová, choť vrchního účetního lihovaru ve Smiřicích. Činných členek bylo 7, přispívajících 60, úhrnem 67 dam. Prvním sbormistrem byl učitel Beran. Činnost "Zory” zanikla r. 1914.

1. květen byl oslaven ve Smiřicích hudbou Jana Hanouska z Račic, která městem procházela. Náklad s tím spojený - 12 zlatých - hradilo město.

18. května konána byla na základě přípisu okresního hejtmanství ve Dvoře Králové n./L. společná schůze obecních zastupitelstev města Smiřic a obce Holohlav za přítomnosti okresního komisaře. Jednáno bylo o žádostí obce holohlavské za povolení rozdělení společného nadačního kapitálu nadace +MUDr. F. Hansy pro obec Smiřice a Holohlavy. Jednomyslně usneseno vzhledem k té okolnosti, že nynější kapitál pozůstalosti v částce 15 804 zl 72 kr, je jejž obec Smiřice spravuje, nepostačuje k tomu, aby se mohla zříditi společná nemocnice pro Smiřice a Holohlavy podle poslední vůle pozůstavitelovy, i nadále s ručitelným způsobem opatrováno bylo devítičlenným kuratoriem, sestávajícím ze 4 zástupců obce smiřické, 4 zástupců obce holohlavské a jednoho člena jako zástupce zdejšího velkostatku.

6. srpna změnil se dosavadní "Sbor dobrovolných hasičů ve Smiřicích” v "Tělocvično-hasičskou jednotu Sokol ve Smiřicích”.

5. září vypukl požár zdejším městě u Hrubých čp. 30a.

20. září požár ve dvoře zderazskem.

3. září přivítán byl důstojným způsobem královéhradecký biskup V. E. Brynych, který udílel ve zdejší zámecké kapli svátost biřmování.

1. prosince otevřena byla první třída měšťanské školy chlapecké ve Smiřicích, kteráž jako trojtřídní měšťanská škola chlapecká povolena byla výměrem c. k. zemské školní rady v Praze z 10. září 1893 čís. 21 669. Dočasným ředitelem měšťanské školy ustanoven Petr Pavel Skořepa, čestný ředitel místní školy obecné. Jan Štěrba byl jmenován odborným učitelem přírodovědeckého odboru.

K vánoční nadílce pro zdejší chudé darovali Jindřich Mautner z Floridsdorfu 150 zl a Karel Mautner z Vídně 50 zl.

Následkem velikého sucha a tím malé úrody domohli se postižení smiřičtí rolníci výpůjčky, obci smiřickou zaručené, 583 zl z fondu zemského v Praze.

1894

Rozpočet obecní na rok 1894 vykazoval:
   příjem 2 915 zl 79 kr
   vydání 4 523 zl 42 kr
   jevil se tudíž schodek 1 607 zl 63 kr,
   který byl hrazen 20% přirážkou k daním přímým.

Rozpočet školní na rok 1894 vykazoval:
   příjem 651 zl 44 kr
   vydání 2 509 zl
   schodek 1 857 zl 56 kr,
   který byl hrazen 15% přihláškou k daním přímým.

Rozpočet ústavu chudých jevil:
   příjem 866 zl 58 kr
   vydání 854 zl 58 kr
   přebytek 2 zl.

V roce 1894 zavedena Bělá ve Smiřicích daň ze psů ve výši 50 kr a 1 zl 50 kr. V r. 1896 byla opět zrušena.

6. a 7. ledna konáno v sále hotelu “Andrejsek” za vedení sl. Laury Feltlové slavnostní přestavení dítek z opatrovny. Výtěžek 39 zl 31 kr věnován na pořízení pomůcek pro opatrovnu.

15. ledna zemřel v Kuksu v klášteře milosrdných bratří P. Bedřich Landrock, děkan jaroměřský v. v. a čestný měšťan smiřický. Byl to muž výtečných vlastností, schopností a nadání, výborný kazatel a řečník, hudebník, skladatel, básník a spisovatel. Slynul pověstí vzorného kněze vlastence a proto zvolen dne 18. března 1861 za poslance do zemského sněmu království Českého a téhož roku jmenován byl i čestným měšťanem smiřickým.

18. ledna jednomyslně schválilo obecní zastupitelstvo předložený polohopisný a regulační plán města Smiřic, zhotovený ing. Janem Fričem z Hradce Králové, jak zákonem zemským ze dne 8. ledna 1889 č. 5 z. z. všem obcím království Českého bylo přikázáno.

1. února došlo "Tělocvično- hasičské jednotě Sokol ve Smiřicích” vyrozumění okresního hejtmanství ve Dvoře Králové n./L., podle něhož se nepovoluje používání spolkového praporu, na němž by byl ve znaku český lev (zemský znak).

Na jaře zemřel zasloužilý člen obecního zastupitelstva Bedřich Bartošek.

1. květen oslaven opět jako loni hudbou kapelníka Jana Hanouska z Račic za poplatek 12 zl, který zaplatilo město.

1. června začala stavba nové budovy školní “za stodolami”. Základní kámen posvětil holohlavský děkan a P. Alois Nývlt. Odpoledne uspořádána vycházka a zábava školní mládeže i dospělých v restauraci "Na lednici”.
   Plán na novou školu smiřickou stavitele Ed. Thyma ve Dvoře Králové n./L. poctěn byl první cenou 24 zl.

17. června uspořádala Dámská pěvecká jednota "Zora” v hotelu “Andrejsek” akademii.

19. června postoupen pro rozšíření zdejšího nádraží dílec obecního pozemku od čís. parcely 290/II role ve výměře 1 jitra 721 čtverečného sáhu.

19. června přijalo obecní zastupitelstvo ve zprávu obce tyto nadace:
   a) Dr. Otakara Jedličky, založenou r. 1844 pro udělení chudému pilnému žáku z nejvyšší třídy obecné školy zdejší vystupujícímu, který některém řemeslu učiti se nebo odborné škole navštěvovati bude. Nadace tato pozůstává z úroku státního dluhopisu dtto Vídeň 1. května 1894 čís. 87 514 v nomín. hodnotě 600 zl, t.j. šest set zlatých r. č.
   b) Eduarda Ado Malburga, pozůstávající ze státního dluhopisu ddto Vídeň 1. ledna 1894 čís. 76 293 v nomin. hodnotě 300 zl r. č. pro udržování jeho rodinné hrobky na zdejším a hřbitově z úroků této nadace, a
   c) nadaci téhož zakladatele, pozůstávající ze státního dluhopisu ddto Vídeň 1. ledna 1894 č. 76 294 v nomin. hodnotě 300 zl r. č. pro podělení úroků z ní mezi chudé v chudobinci ubytované každoročně dne 10. září.

V létě stavěna byla V. Kottlandem nová umrlčí komora v chudobinci, rozpočtená na zl 175,50.

7. srpna slečna Lambertina Malburgová zvětšila od ní založenou již nadaci s kapitálem 100 zl novým darem 100 zl (úhrnem 200 zl) s ustanovením, aby každoročně dne 8 srpna, t. j. v den narozenin Eduarda Adolfa Malburga, úroky mezi chudé v chudobinci ubytované byly rozděleny.

13. a 14. srpna konány volby do obecního zastupitelstva; zvoleni: starostou Josef Hojný, radní Jan Juliš, Jan Motyčka a Josef Lefnar, členy výboru Albrecht Malburg, Jan Vognar, V. Kottland, J. Horák, J. Kubeš, Aug. Kolářský, Josef Valášek, Jan Joneš, Josef Andrejsek, Vincenc Slezák, J. Míchal, Jan Schiefner a Josef Fejgl.

Nadace Albrechta Malburga pro vánoční nadílku zdejších chudých dítek obecné školy darem 300 zl vzrostla na 1500 zl.

Odkaz MUDr. Františka Hansy (*18. dubna 1801,+17. července 1867), rodáka smiřického a bývalého krajského lékaře v Riedu Horních Rakousích ke stavově společné nemocnice pro Smiřice a Holohlavy prohlášen za pozůstalost ve správě obce smiřické a činí v r. 1894 i s úroky 16 428 zl 9 kr.

V roce 1894 město bylo osvětlováno mimo dobu večerní též 5 lampami po celou noc v čas potřeby.

V témže roce biskupská konsistoř v Hradci Králové povolila Smiřicům vykonávání veškerých kostelních obřadů v zámeckém kostele.

Roku 1894 vystavěna byla železniční spojka ze stanice Smiřice zastávka K Horní trati, takže bylo možno děti v lokální drahou až do Smiřic a ze Smiřic. Přednostou železniční stanice Smiřice byl tehdy Fr. Schutt (1889-96); před ním byli přednosty smiřické stanice Seidel (zda byl prvním přednostou nebo ne, nemožno zjistiti), Ullmann a v letech 1882 - 1889 Tomáš Charvát.

Podle zákona z 26 1888 čís. 95 ř. z. o zdanění lihu byla v r. 1894 zřízena u lihovaru firmy Ed. Ad. Malburg "Technická finanční kontrola ve Smiřicích”. Prvním přednostou jejím byl oficiál Ludvík Jílovský.

1895

Rozpočet obecní na rok 1895 vykazoval:
   příjem 2 822 zl 11 kr
   vydání 4 432 zl 92 kr
   jevil se tedy schodek 1 610 zl 81 kr,
   který byl hrazen 20% přirážkou k daním přímým.

Rozpočet školní vykazoval:
   příjem 651 zl 63 kr
   vydání 2 729 zl 9 kr
   jevící se schodek ve výši 2 077 zl 46 kr
   byl hrazen 15% přirážkou k daním přímým.

Rozpočet ústavu chudých měl
   příjem ve výši 771 zl 50 kr
   vydání 672 zl 58 kr
   a jevil přebytek v částce 98 zl 92 kr.

4. února usneseno v městské radě podporovati uskutečnění podnětu městské rady v Dobrušce ve příčině prodloužení projektované nové dráhy Kvásiny - Opočno na Smiřice nebo Josefov.

14. července pořádala Dámská pěvecká jednota "Zora” na restauraci (Na lednici) slavnost za velké účasti obecenstva.

V srpnu uspořádali ve Smiřicích studující středních a vysokých škol ze zdejšího města akademii, jejíž čistý výtěžek věnovali na zakoupení školních pomůcek místní měšťanské škole.

28. srpna byl místní sbor hasičský činným 2 stroji při požáru ve Zderazi.

V roce 1895 koupila obec smiřická od manželů Jana a Anny Kutíkových stodolu na “malé obci” ve výměře 42 čtverečné sáhy č. parc. 37 za 1 200 zl s ponecháním staviva. Rozbouráním stodoly uvolní a rozšíří se přístup k nové škole.

1. září počalo vyučování v nové školní budově. Slavnost posvěcení školy konána za účasti c. k. úřadů, obecního zastupitelstva a všech místních spolků a korporací.

12. listopadu konala se první schůze obecního zastupitelstva smiřického v nové zasedací síni (v bývalé školní třídě).

12. listopadu byl přijat návrh tržního řádu města Smiřic, podle něhož stanoveny různé podmínky při pořádání trhu týdenních a výročních.

12. listopadu nazvána dosavadní ulice Hasičská mezi domy čp. 25 a 23, vedoucí k nové budově školní, ulicí Komenského.

4. prosince založil Karel Ferdinand Mautner, rytíř z Markhofu, nadaci 20 000 zl, z jejíž úroků má býti rozdíleno každodenní stravné chudým v Mautnerově městském chudobinci.
   Nadace vejde v život v rok 50. výročí vlády císaře Františka Josefa (r. 1898).

19. prosince nazvána ulice mezi domy čp. 21 a 17 ulicí Hasičskou.

V roce 1895 byla vydlážděna ulice, vedoucí z třídy Palackého k nové škole (Hasičská, přezvaná později na ulici Komenského).

K nadaci svého otce Ed. Ad. Malburga věnoval zdejší továrník Albrecht Malburg v roce 1895 opět dar 100 zl.

1896

Rozpočet obecní na rok 1896 vykazován:
   příjem 3 187 zl 91 kr
   vydání 4 849 zl 77 kr
   jeví se tedy schodek 1 661 zl 86 kr,
   který byl hrazen 20% přirážkou k daním přímým.

Rozpočet školní vykazoval:
   příjem 33 861 zl 91 kr
   vydání 39 644 zl 50 kr
   jevící se schodek ve výši 5 782 zl 59 kr
   byl hrazen 35% přirážkou k daním přímým.

Rozpočet ústavu chudých jevil:
   příjem 671 zl 58 kr
   vydání rovněž 671 zl 58 kr

23. března změnila "Tělocvično-hasičská jednota Sokol ve Smiřicích” svůj název a stanovy; od této doby se nazývá tento spolek "Sbor dobrovolných hasičů ve Smiřicích”.

1. květen byl oslaven městem procházející hudbou.

V květnu založila a zřídila místní obec před školní budovou na východní straně malý, ale krásný libosad.

14. července byl obecním zastupitelstvem smiřickým jmenován za své zásluhy pro obec a školu smiřickou děkan holohlavský P. Alois Nývlt čestným měšťanem smiřickým.

V létě 1896 byl zřízen tovární hasičský sbor u firmy Ed. Ad. Malburg ke kterémužto účelu bylo od místního Sboru dobrovolných hasičů 20 hasičských výzbrojů zapůjčeno.

V září odkázal zemřelý čestný měšťan smiřický Karel Ferdinand Mautner, rytíř Markhofu ve Vídni 500 zl pro zdejší ústav chudých.

Za blahopřejný telegram k 70. narozeninám 10. září daroval čestný měšťan zdejší P. Dominik Filip, prelát v Gorici, 50 zl na vánoční stromek zdejších chudých školních dítek.

V září koupila obec smiřická mostní váhu od firmy F. Wiesner v Chrudimi 6 m dlouhou o nosnosti 5 000 kg s přístrojem registračním za 400 zl. Současně uzavřena byla smlouva obce s vrchní správou velkostatků o propůjčení zahradního dílce pozemku u panského domku čp. 74 k pohodlnějšímu příjezdu na nově postavenou obecní mostní váhu; podle této smlouvy zavazuje se obec Smiřice platiti ze jmenovaného dílce pozemků 2 zlaté r. č. ročního nájmu.

1897

Rozpočet obecní na rok 1897 vykazoval:
   příjem 3 270 zl 33 kr
   vydání 5 178 zl 39 kr
   jevil se tudíž schodek 1 908 zl 6 kr,
   který byl hrazen 20% přirážkou k daním přímým.

Rozpočet školní vykazoval:
   příjem 38 301 zl 84 kr
   vydání 42 306 zl 29 kr
   jevící se schodek ve výši 4 004 zl 5 kr
   byl hrazen 35% přirážkou k daním přímým.

Rozpočet ústavu chudých jevil
   příjem v částce 686 zl 58 kr
   vydání rovněž 686 zl 58 kr

14. ledna prodáno obci smiřickou stavební místo pro 7 nových domků “na štěpníku” po 1 zl 50 kr za 1 čtverečný sáh.

4. dubna uspořádala Občanská beseda ve Smiřicích programový večírek, při němž spoluúčinkovala m. j. Dámská pěvecká jednota "Zora”.

2. května uspořádala Dámská pěvecká jednota "Zora” ve Smiřicích samostatný pěvecký večer.

15. června usneseno obecním zastupitelstvem přistoupiti ke zřízení ulice na “malou obec” vedoucí od kamenného mostu u sv. Jana; okresní výbor v Jaroměři nečiní námitek proti přeložení stávajícího křídla kvádrového kamenného mostu, k účelům tomu nutného.

13. září konáno ustavující zasedání nově zvoleného obecního zastupitelstva. Zvolení: starostou Josef Hojný, radními Jan Juliš, Josef Lefnar a Jan Motyčka; ve výboru zasedají: virilní zástupce velkostatků vrchní správce Robert Prill, dále Eduard Veselovský, Jan Balaš, Jan Špaček, Josef Michal, Jan Schiefner, Jan Černý, Josef Horák, Josef Kubeš, Josef Andrejsek, Jan Joneš, Václav Kottland, Josef Valášek, Jan Vognar, Albrecht Malburg.

26. prosince byl uvítán městskou radou ve Smiřicích královéhradecký biskup ThDr. Eduard Brynych při své cestě do Semonic ku posvěcení tamějšího opraveného kostela.

V roce 1897 měla obec smiřická 4 obecní studny se zdravou pitnou vodou; byly: před radnicí, v chudobinci, před novou školou a u Kučerových .

V témže roce objevil se na Smiřicku nevítaný host - povodeň, kterou smiřičtí občané, zvláště rolníci, utrpěli škody 25 000 zl.

Roku 1897 byl zřízen ve Smiřicích místní odbor Národní jednoty severočeské.

1898

Rozpočet obecní na rok 1898 vykazoval:
   příjem 3 313 zl 59 kr
   vydání 5 039 zl 10 kr
   jevící se schodek v částce 1 725 zl 51 kr
   byl hrazen 20% přirážkou k daním přímým.

Rozpočet školní vykazoval:
   příjem 38 301 zl 93 kr
   vydání 44 343 zl 89 kr
   schodek 6 041 zl 96 kr,
   který byl hrazen 30% přirážkou k daním přímým.

Rozpočet ústavu chudých jevil:
   příjem 684 zl 56 kr
   vydání rovněž 684 zl 56 kr

11. ledna zemřel bývalý starosta města dlouholetý člen obecního zastupitelstva a člen místní školní rady Antonín Sehnoutka, muž prostý, avšak poctivý. Za starostu zvolen 5. dubna 1882 a úřadoval do 29. května 1885.

16. ledna uspořádaly pěvecké spolky "Hanka” a "Zora” hudební a pěvecký večírek, jehož čistý výtěžek věnovaly místní škole na školní pomůcky.

8. května byl konán výlet sokolských jednot z Hradce Králové a Černožic do hotelu “Andrejsek” ve Smiřicích, kde ke shromážděným občanům promluvil p. Holeček z Hradce Králové na námět "O myšlence sokolské”. Účelem této přednášky i výletu bylo “zaražení” jednoty sokolské ve Smiřicích, k čemuž došlo 12. června t.r.

12. června na podnět obchodníka a továrníka Josefa Lefnara založena byla ve Smiřicích "Tělocvičná jednota Sokol”, jež toho dne konala svou ustavující valnou hromadu ve spolkové místnosti hotelu “Andrejsek”. V prvním roce trvání čítala jednota 121 členů; prvním starostou zvolen Josef Lefnar, náčelníkem Neč. Tělocvičnou místností byla tělocvična školní, jež byla místní školní radou k tomu účelu propůjčena.

V červnu bylo počato se štětováním ulice Mautnerovy od mostu u mlýna až po hranice katastru holohlavského.

23. a 24. července konána městskou radou za spoluúčinkování všech místních spolků a korporací oslava 100. výročí narozenin "Otce národa” a čestného měšťana zdejšího Františka Palackého. Čistý výnos této slavnosti činil 200 zl a věnován byl polovinou Ústřední matici školské a polovinou uložen do městské spořitelny na jméno "Fond Palackého města Smiřic”, z něhož úroky každoročně koncem školního roku vypláceny býti mají nejpilnější, nejhodnější a nejpotřebnější žákyni ze školy vystupující.

2. srpna ustaven byl ve Smiřicích místní odbor studentského spolku pro severovýchodní Čechy "Krakonoš”. Účelem spolku bylo: 1) vzdělávati lid pořádání přednášek, odebíráním časopisu a jich půjčování, zřizováním knihoven (ve zněmčeném území), 2) pořádati večírky, akademie, věnečky, koncerty, aby z jejich výtěžku mohli se podporovat ti humánní instituce (Husův fond, Ústřední matice školská).
   Činných členů při ustavení bylo 17, později ve správním roce 1899-1900 - 47. Zvoleni: prvním předsedou František Vyhlíd, právník, pokladníkem Josef Sehnoutka, technik, jednatelem Rudolf Motyčka, právník.
   Odbor "Krakonoše” odebíral časopisy Osvětu lidu, Čas, Samostatnost, Rozhledy, které byly vyloženy v hotelu Andrejsek a městském hotelu. Měl pod správou dohledem osm knihoven ve zněmčeném území, založených ústředním spolkem Krakonoš. Sám z výtěžku večírků a koncertů zakoupil knihy a zaslal knihovnu do Pěčína u Žamberka. Větší peněžité částky zaslal Husovu fondu a ÚMŠ, jejíž členem se stal.
   Místní odbor Krakonoše ve Smiřicích zanikl 25. září 1901.

28. srpna pořádal odbor Krakonoše v sále hotelu Andrejsek akademii, na jejímž pořadu byla přednáška, recitace, zpěv, hudba a veselohra "Zvíkovský rarášek” od F. L. Stroupežnického.

V září 1898 byl dostavěn obecní domek na “malé obci” čp. 210, na jehož stavbu darovalo smiřické obci ředitelství Spořitelny Smiřické k oslavě 50iletého jubilea panování císaře a krále Františka Josefa I. částku 3 000 zlatých. Dům tento byl zbudován k účelům dobročinným, t. j. jako městský chudobinec k bezplatnému ubytování chudých zdejších příslušníků. 1 místnost v tomto domě určena jest pro příp. onemocnělé nakažlivými nemocemi.

12. září daroval Albrecht Malburg, továrník zde u příležitosti sňatku své dcery Margarety částku 100 zl ve prospěch místních chudých.

V prosinci vyskytlo se u školní mládeže skoro 200 onemocnění spalničkami, úmrtí žádného však nebylo.

V roce 1898 a 1899 jednáno bylo s příslušnými úřady o zřízení samostatné duchovní správy pro Smiřice, přičemž žádáno o propůjčení zámecké kaple jako farního kostela a o dovolení, aby zámecký kaplan – fundalista – mohl býti zároveň místním farářem. Obec by se zavázala veškeré potřebné výdaje s tím spojené krýti ze svých prostředků. Jednání však nevedlo k cíli pro značný náklad, který by obec za nynějšího stavu financí nemohla unésti (více než K ,- 2000 ročně).

1899

Rozpočet obecní nárok 1899 vykazoval:
   příjem 3 271 zl 47 kr
   vydání 5 211 zl 92 kr
   jevilo se tudíž schodek 1 940 zl 45 kr

Rozpočet školní vykazoval:
   příjem 38 302 zl
   vydání 42 573 zl 79 kr
   schodek 4 271 zl 79 kr
   který byl kryt 26% přirážkou k přímým daním.

Rozpočet ústavu chudých jevil:
   příjem 814 zl 56 kr
   vydání rovněž 814 zl 56kr

6. ledna uspořádal místní odbor studentského spolku "Krakonoš” v hotelu “Andrejsek” akademii s přednáškou, recitaci, zpěvem, hudbou a divadelní hrou "Nad propastí” od Jar. Vrchlického.

6. dubna pořádána “Krakonošem” spolu se spolky "Severočeskou jednotou” (NJS), zpěváckými spolky “Hankou” a “Zorou” a s Hudebním odborem (volné sdružení jednotlivců hudebníků) na oslavu 100. narozenin F. L: Čelakovského akademii. Na pořadu: zpěv, hudba, recitace a přednáška profesora učit. ústavu z Hradce Králové E. Miřiovského “O F. L. Čelakovském”

V červenci uspořádána "Krakonošem” přednáška Rud. Motyčky “O Mistru Janu Husovi".


20. srpna uspořádal "Krakonoš” v restauraci "Na lednici” koncert (sólové výstupy, zpěv, jednoaktovka, tombola, koulení o ceny, tanec, pošta, výstavka pohlednic).

V srpnu opraven dřevěný most, vedoucí do Liebigovy třídy a za 112 zl 85 kr, na což obec přispěla podle dohody mezi obcí a cukrovarem, resp. velkostatkem z r. 1890 částkou 40 zl 75 kr, t. j. v poměru 130:230, v % vyjádření 36 1/10 : 3 9/10%.

V létě vydlážděna nákladem okresního výboru v Jaroměři okresní silnice ve Smiřicích od mostu u sv. Jana městem až po most u kostela v šíři 5 m novými skutečskými kamennými kostkami, na což obec Smiřice poskytla bezúročnou půjčku 3 000 zl, kteráž byla splatna v 15 ročních stejných lhůtách dnem 1. července 1900 počínajících. Rovněž provedena nákladem obce předlažba postranních části okresní silnice nově upravované po rigoly a náměstí. Téhož roku usneseno starým dlažebním kamenem vydlážditi i uličku k nádraží vedoucí.

17. září konáno "Na lednici” první domácí veřejné cvičení místní jednoty sokolské. Úvodní přednášku "O sokolské myšlence” proslovil JUDr. Josef Čížek z Náchoda (zprvu jednatel, později dlouholetý starosta sokolské župy Podkrkonošské-Jiráskovy).

18. října usnáší se městská rada smiřická na projevu nevole proti zrušení jazykových nařízení ze dne 17. října t. r. vládou a hraběte Clary a “aby bylo dáno osvědčení do "Národních listů” s výrazem všeobecné roztrpčenosti obyvatelstva nad tímto bezprávím na národu českém páchaném a s prohlášením, že pevně státi budeme při poslancích českých v boji za nezadatelná práva až konečně právo a spravedlnost zvítězí!”

---------------------------------------------
Vložené obrázky s články jsou z časopisu Ratibor 7.10. a 11.11.1899

Ratibor 2.9.1899:
Ze Smiřic.
   Koncert pořádaný odborem student. spolku "Krakonoš" a studujícími ze Smiřic a okolí dne 28. (jiné datum než v kronice - pozn. P) t.m. na "Lednici", potkal se s výsledkem neočekávaným. Činilť hrubý příjem přes 300 zl., takže letos umožněno bude odboru i studujícím slušnější částku Husovu Fondu i Ústřední Matici školské věnovati. Ke zdaru tomu v první řadě přispěly spanilomyslné některé dámy smiřické, které za vedení pí. Novotné a pí. Němcové s neobyčejnou ochotou a obětavostí řízení buffetu a pošty se ujaly a tím o skvělý finanční výsledek ten se postaraly. Rovněž sluší poděkovati pí. Prillové, choti c. k. vrchního správce, pí. Skořepové, choti ředitele měšťanských i obecných škol, které ku výstavce pohlednic svoje alba s pohledy ochotně propůjčily. Konečně sluší poděkovati všem, kdož jakýmkoli způsobem ke zdaru koncertu přispěli. Pochvaly, uznání plného a odporučení zasluhuje hudba "Sokola Třebechovického", která za osobního řízení p. V. Jaroměřského svými cennými, bezvadně sehranými koncertními čísly hosty rozjařila. Večer rozproudila se v hotelu "Andrejsek" animovaná taneční zábava, kterou dámy alespoň částečně za svoji ochotu a píli odměněni byly. Kéž každá následující slavnost se potká s výsledkem podobným.
---------------------------------------------

Od soboty dne 4 listopadu byly pouliční demonstrace ve Smiřicích proti zrušení jazykových nařízení nahoře již zmíněných. Již v sobotu t. m. procházely houfce většinou cizích výtržníků ulicemi zpívajíce a místy též okna vytloukajíce, ale rozešly se, aniž by bylo třeba zakročovati.
   V neděli 5. listopadu ve chůzi městské rady usilováno o zamezení demonstrací a občanstvo nabádáno ke klidu a pořádku. Leč večer vytloukána okna opět a výtržníci pustili se do nádraží, kdež dvojjazyčné nápisy strhali a o dlažbu roztloukli. Také kamením tu házeno a telegrafní úředník jím v kanceláři zraněn. Z nádraží valil se proud ke Kleinovu mlýnu, kde 33 oken vytlučeno, a k sousední c. k. poště, kdež solí v očích byl výtržníkům poštmistr Jar. Javůrek, bývalý důstojník. Ten vyšel hrnoucímu se davu vstříc až k mostu a maje po ruce také 2 četníky rázně se opřel výtržníkům, kteří sami chtěli císařského orla s poštovní budovy strhnout a poštmistra do Labe vhodit. Davem byl sice zpět zatlačen až k poštovní budově, ale podařilo se mu přece, že s nasazením vlastní bezpečnostní strhnutí císařského orla zamezil, přičemž kamenem byl udeřen. Zápas u pošty trval dobrou hodinu, načež se zástup rozešel.
   Jelikož se vědělo, že bude v pondělí dne 6. t. m. (listopadu) dělnická výplata v cukrovarech, což má nával lidí v ulicích za následek, učiněno včas opatření, aby v pondělí o udržení pořádku bylo postaráno. Z té příčiny dostavil se do Smiřic c. k. okresní hejtman Jašek ze Dvora Králové n./L., místní četnictvo rozmnoženo od 10 mužů a na telegrafickou žádost mlýna, pošty a stanice dráhy přibývá setnina vojska pěšího pluku č. 36 z Josefova s 90 muži a 4 důstojníky, a mimo to i soudní zřízenci z Hradce Králové. Večer cizí lid se zase shlukoval, nadával a začal i kamením po vojsku házeti, ale když vojáci nasadili bodáky a celou šíři ulicemi kupředu se hnali, při čemž též i klidní účastníci zbraní důstojníka udeřeni byli, vše v tísni padalo a dav se rozutekl. Ve 3 na 11 hodin v noci byly ulice prázdny. V úterý nato dne 7. listopadu bylo několik výtržníků zatčeno. V sobotu 11 listopadu byly opět výtržnosti opakovány, leč již bezvýznamné a pořádek udržen. Vojsko poté odvoláno a v městě byl klid.

11. prosince usnáší se městská rada smiřická učiniti obecnímu zastupitelstvu po příkladu všech ostatních obcí v okresu návrh na zastavení dosavadní přenesené působnosti obecní (t.j. vybírání daní, doručování soudních výměrů, obsílek, výměrů vojenských taks a j.) až do té doby, kdy urážka, českému národu nynější vládou odvoláním jazykových nařízení učiněná, úplně smyta nebude. - Odepření přenesené působností obecní trvalo až do 7.10.1901.

O vánoční prázdninách uspořádal místní odbor studentského spolku "Krakonoš” cyklus čtyř přednášek, a to
   17. prosince přednášel redaktor Hajn na námět "O otázce maloživnostenské”.
   26. prosince JUC. Ot. Baas "O vývoji dělnického hnutí v Čechách" a
   dvě přednášky v roce 1900 (1. ledna 1900 MUC. J.Stárek "O Karlu Havlíčků Borovském" a 6. ledna 1900 MUDr. Batěk "O sociálním hnutí").

---

Časopis Ratibor

25.3.1899
Ze Smiřic.
   V neděli dne 19. t. m. měli jsme zase jednou duševní požitek: pozvala zdejší “Občanská beseda” do města našeho slovutného cestovatele E. St. Vráze, aby přednášel o svých posledních cestách. Již předprodej lístků svědčil o tom, jaké pověsti těší se p. cestovatel, jak uvědomělé jest občanstvo zdejší i okolní; byliť jsme s předprodejem za jeden den hotovi, avšak obecenstvo neuspokojili jsme, an mnozí lístků již nedostali. I počal výbor vyjednávati hned s p. Vrázem, aby přednášel dvakrát, k čemuž se ihned uvolil. Měli jsme tedy přednášky dvě, obě velmi poutavé jak v slově tak i v obrazech a četně navštívené. Nemusí se nikdo diviti, že E. St. Vráz přednáší vždy při vyprodaném domě: obrazy, projekčním strojem vrhané, jsou velmi zdařilé a uchvacující, přednáška, kterou je provází poutavá, místy i zdravým humorem provázená. Není divu, že posluchačstvo ani věřiti nechtělo, že přednáška skončena, která přece plné 2 hod. trvala. Přesvědčili jsme se sami, že zprávy v časopisech o přednáškách E. St. Vráze úplně pravdivy jsou, a nemůžeme městům, kde ještě nepřednášel, nic jiného doporučiti, než by jsi tento požitek ujíti nenechaly. Finančně výsledek vzhledem k dosti značným výlohám byl uspokojivý. Ku konci jest se mi zmíniti ještě o tom, že dvorana před přednáškou, při přestávce a po přednášce osvětlená byla “světlem budoucnosti” - acetylenem, které velmi dovedně a levně instaloval zdejší zámečník p. Horák.

1.4.1899
Ze Smiřic.
   Místní odbor studentského spolku "Krakonoš" odbýval dne 25. t. měs. valnou hromadu. Jedním bodem programu byly volby s výsledkem následujícím: starostou zvolen JUC. R. Motyčka, jednatelem Dařílek Rud., pokladníkem JUC. Fr. L. Vyhlíd, zapisovatelem V. Manich a pořadatelem Jos. Sehnoutka.

27.5.1899
Mistr Kubelík ve Smiřicích.
   Přičiněním místního odboru Nár. Jed. Sev. a zvláštní zásluhou pokladníka téhož odboru p. Jana Malburka (Malburga) ...

10.6.1899
Koncert Kubelíkův ve Smiřicích
   Koncert slaveného mistra J. Kubelíka koná se z popudu míst. odboru Národní Jed. Severočeské v sobotu dne 17. června(1899) v sále hotelu "Andrejsek". Pořad: 1. Paganini: "God save the Queen"(variace na anglickou hymnu). 2. Godard :"Ukolébavka". 3. Bazzini: "Tanec skřítků". 4. Wieniawski: "Faust" fantasie. 5. Schumann: "Snění". 6. Ševčík: "Fantasie na české písně". Průvod na pianě obstará pal Lad. Černý z Prahy. Piano zapůjčila firma A. Petrof. Ze zvláštní ochoty budou spoluúčinkovati: p. R. Wünsch, hudební skladatel a virtuos klavíru, který s p. Černým přednese velebnou ouverturu k Libuši od Smetany a sl. Libuše Wünschova, koncertní pěvkyně, která přednese některé písně vynikajících českých skladatelů. Bude tedy koncert pravou pochoutkou pro umění milovné obecenstvo, které zajisté v počtu plném se dostaviti neopomene.

24.6.1899
Mistr Kubelík ve Smiřicích.
   Co psáti o jeho výkonech, o jeho báječné technice, o jeho umění i o něm? Každý referát o jeho koncertě překupuje opravdovou a oprávněnou chválou. Bylo by tudíž zbytečnou naši zprávou moře chvály kapkou posudku dolívati. Přišel k nám a zvítězil, uchvátiv a podmaniv si hned prvním vystoupením (anglická hymna) veškeré tak četné domácí i okolní posluchačstvo měrou nejvyšší, tak že neutuchající potlesk byl nejen odměnou umělci, ale i známkou všeobecného, mocného, vzrušujícího překvapení nad virtuosností mladistvého mistra, která přednesem "Tance skřítků” dostoupila výše závratné. Bohatý program Kubelíkův, jehož doprovázel precisně pianista p. Černý z Prahy, doplněn byl vsunutými Bendlovými a Wünschovou písní, jež zapěla s nemalým úspěchem slč. Libuše Wünschova z Náchoda provázená virtuosem na piano p. Wünschem z Náchoda, kteří se vzácnou ochotou nezištně přispěli k rozšíření a rozmanitosti koncertu. S touže ochotou zachovala se firma Petrofova v Hradci Králové, kteráž ku koncertu propůjčila bezplatně skvostné koncertní piano. Místní odbor Nár. Jednoty Severočeské pak pořádáním koncertu získal si díky všech uměnímilovných příznivců, z jichž duší vzpomínka na tak krásně zažitý večer tak záhy nevymizí.

1.7.1899
Koncert ve Smiřicích.
   Živnostenské společenstvo pomocníků ve Smiřicích pořádá dne 2. července koncert "na Lednici". O 3. hod. vyjde se z měst. hostince s hudbou na místo koncertu. Sehrána bude fraška "Za živa mrtví manželé" a jest o mnoho různých zábav postaráno.

5.8.1899
Ze Smiřic.
   V neděli dne 30. července (1899) pořádalo "Společenstvo živnostenských pomocníků" ve Smiřicích národní slavnost na oslavu M.J. Husi. Poněvadž byla to slavnost hlubšího významu, očekávalo se, že najde většího ohlasu a že široké kruhy přijdou ji vstříc, ale bohužel nestalo se tak, čehož lze litovati v zájmu dobré věci, které mělo býti poslouženo.