1900

Rozpočet obecní na rok 1900 vykazoval následující celkové položky:
   příjem 3 275 zl 42 kr
   vydání 5 211 zl 92 kr
   jevil se tudíž schodek 1 936 zl 50 kr,
   který byl hrazen 20% přirážkou k daním přímým.

Rozpočet školní na rok 1900 vykazoval:
   příjem 38 202 zl 10 kr
   vydání 42 603 zl 79 kr
   schodek 4 401 zl 69 kr,
   který byl hrazen 26% přirážkou k daním přímým.

Rozpočet ústavu chudých jevil:
   příjem 814 zl 56 kr
   vydání 631 zl 56 kr
   přebytek 183 zl

V rámci cyklu přednášek pořádaných míst odborem studentského spolku "Krakonoš” u obálky prázdninách 1899 - 1900, přednášel
   1. ledna MUDr. J. Stárek na námět "O Karlu Havlíčku Borovském” a
   6. ledna MUDr. Batěk "O sociálním hnutí”

1. července konáno ve zdejším městě veřejné cvičení IV. okrsku Sokolské župy Podkrkonošské (jednot: Dvůr Králové n./L., Jaroměř, Josefov, Rasošky, Vlkov, Černožice a Smiřice) u Pácaltů. Za město přivítal hosty starosta města J. Hojný.

1 července vešly v činnost samostatné nemocenské pokladny pro pomocníky a) (zvlášť) pro učně při "Prvním živnostenském společenstvu ve Smiřicích”, které byly povoleny c. k. místodržitelstvím v Praze výnosem ze dne 1 dubna 1900 čís. 47 836. Představenstvo čítalo 12 členů a 6 náhradníků, z nichž ? byla volena ze řad zaměstnavatelů a ? ze řad zaměstnanců. - Od 1. ledna 1909 se obě tyto nemocenské pokladny sloučily v jednu.

15. července, a v den župního sjezdu hasičstva ve Smiřicích, věnovala obec smiřická místo slavobrán 100 K k témuž účelu.

18. srpna v den 70. narozenin císaře Františka Josefa bylo poděleno 50 chudých příslušníků smiřických obecní almužnou po 1 K.

19. srpna uspořádá "Krakonošem” v restauraci "Na lednici” koncert (buffet, pošta, tombola, koulení o ceny, střílení o ceny, loutkové divadlo). Dopoledne měl technik Josef Sehnoutka přednášku "O Husově fondu”. Rovněž

30. září pořádána "Krakonošem” "Na lednici” slavnost ve prospěch Husova fondu a Ústřední Matice školské.

3. října konány volby do obecního zastupitelstva. Zvoleni: starostou Josef Hojný, radními Jan Juliš, Josef Lefnar a Václav Kottland. Ve výboru zasedají: Jan Schiefner, Jan Balaš, Eduard Veselovský, Jan Vognar, J. Michal, J. Horák, Jan Černý, Jan Joneš, J. Andrejsek, Jan Motyčka, František Rynt, Adolf Mahler, J. Kubeš, Jiří Malburg a virilní zástupce vrchní správy velkostatku.

Pro chudé v chudobinci daroval Jiří Mautner 150 zl a na vánoční stromek prelát P. Dominik Filip 10 zl.

26. prosince pořádal místní odbor studentského spolku "Krakonoš” hudební večírek konzervatoristů na housle a piano Siegra a Právečka.

V roce 1900 snížila obec Smiřická prodejní cenu obecní pohlednice na 1 200 až 1 150 zl. (Viz r. 1892!)

Katastrální výnos panství smiřického z následující výměry v hektarech: polí 2 171,13, luk 503,43, zahrad 15,82, pastvin 39,62, lesů 1 984,68, rybníků 8,27, řek a potoků 6,14, proutnic 3,19, silnic a cest 20,84, neplodné půdy 5,30, zastavěno 26,64 ha, úhrnem 4 785,06 ha čili 8 515 jiter, činil v tomto roce 170 229 K 68 h.

V témže roce byl zřízen ve Smiřicích c. a k. Nejvyšších rodinných statků Smiřice, Cerekvice a Bezno.

1901

Rozpočet obecní na rok 1901 vykazoval:
   příjem K 7 327,90
   vydání K 11 537,84
   jevící se schodek K 4 209,94
   byl hrazen 20% přirážkou k daním přímým.

Rozpočet Školní na rok 1901 vykazoval:
   příjem K 75 004,30
   vydání K 84 563,58
   jeví se tudíž schodek K 9 559,28,
   který byl hrazen 26% přirážkou k daním přímým.

Rozpočet ústavu chudých jeví:
   příjem K 1 629,12
   vydání K 1 057,12
   končí tedy přebytkem K 572,-

13. dubna zemřel bývalý zasloužilý starosta města Josef Valášek, uvědomělý vlastenec a horlivý přítel a příznivec školy.

13. května zesnul P. Alois Nývlt, děkan holohlavský, čestný měšťan smiřický a člen místní školní rady smiřické. Zesnulý požíval všeobecné úcty a vážnosti.

28. července chtěl v obci zdejší uspořádati Spolek živnostenských pomocníků ve Smiřicích za spoluúčastí sokolské jednoty Husovu oslavu, která však okresním hejtmanstvím nebyla povolena.

13. srpna zemřel ředitel obecné a měšťanské školy zdejší Petr Pavel Skořepa, čestný měšťan smiřický, zástupce učitelstva v c. k. okresní školní radě královédvorské a dlouholetý předseda učitelského spolku “Budče Jaroměřské”. Zemřel v rodišti svém Vřešťově (*3 ledna 1844), kamž se byl uchýlil za příčinou uzdravení ze zákeřné nemoci, která již delší dobu na zdraví jeho hlodala; loňského roku pak v listopadu přinutila jej k opuštění školy, do níž se již nevrátil.
   Ředitel Skořepa byl svého času pro Smiřice muž významu nevšedního, o rozkvět školství a pokrok osvětový zdejšího města má zásluhy neocenitelné, na roli školství pak byl pracovníkem novodobých směrů velice zasloužilým.
   Pohřben byl ve Smiřicích s veškerými důstojnými poctami.
   Budiž mu vděčná paměť v městě jemuž 35 let síly své věnoval, vychovav národu dvě pokolení!

31. srpna pořádán místní odborem "Krakonoše” zábavný večírek, na jehož pořadu byla tato čísla: Blaťácké kvarteto, recitace, hudba, divadelní hra Distlova “Modrá krev” a tanec.

V létě začala se stavět silničním komitétem nová silnice ze Smiřic ze třídy Mautnerovy směrem po staré polní cestě do Černožic. K tomu účelu vykoupeny potřebné části zahradních pozemků některých majitelů ve třídě Mautnerově i pozemky při bývalé polní cestě. Na výstavbu této silnice přispěla obec Smiřice částkou 2 000 zl, v r. 1902 další částkou K 1000,-; taktéž zúčastněné obce Holohlavy a Černožice přiměřeně ke stavbě přispěli. Silnice tato byla po dohotovení převzata do správy okresu.

Na potřeby komunikační poskytlo zdejší obci na její žádost ředitelství Spořitelny Smiřické částku K 8 000,-.

25. září rozešel se po tříletém trvání místní odbor studentského spolku "Krakonoš”. Založen byl 2. srpna 1898 a zúčastnil se velmi činně kulturního života ve Smiřicích.

17. listopadu byla uspořádána Dámskou pěveckou jednotou "Zora” v sále hotelu "Andrejsek” spolková produkce (hudba, sborové i sólové zpěvy).

K vánocům místním chudým daroval bývalý zdejší sládek Jan Nič K 50,-.

1902

Rozpočet obecní na rok 1902 vykazoval:
   příjem K 7 327,90
   vydání K 11 827,84
   jevící se schodek K 499,94
   byl hrazen 20% přirážkou k daním přímým.

Rozpočet školní vykazoval:
   příjem K 75 004,30
   vydání K 87 913,58
   schodek K 12 909,28,
   jenž hrazen 30% přirážkou k daním přímým.

Rozpočet ústavu chudých na rok 1902 vykazoval:
   příjem K 1 629,12
   vydání K 961,-
   je více tudíž přebytek K 668,12

10. února zakoupen městem domek čp. 40 od A. Flečkové, patřící dříve V. Kupkovi za K 2 640,- a to za příčinou budoucího otevření nové cesty z hlavní ulice na “velkou obec” do Nové ulice.

23. března konána ustavující valná hromada Všeobecně se podporujícího a vzdělávacího spolku "Havlíček” ve Smiřicích a za účasti 43 osob.
   Účel tohoto spolku:
   a) členy spolku v onemocnění peněžitými částkami podporovati;
   b) při pohřbech členů nutné výlohy a zapravovat ji a pohřbu člena se účastniti;
   c) přednáškami a rozpravami odborně vzdělávacími členy k duševnímu vzdělání vésti ve směru nepolitickém.
   Spolek "Havlíček” byl založen proto aby mohli býti organizování i dělníci na denní plat (t. zv. nádenici), neboť dosud odborové organizování býti nemohli. Spolek živnostenský pomocníků přijímal za své členy pouze vyučené pomocníky členů živnostenského společenstva.
   Při ustavení čítal 49 členů; prvním předsedou byl Josef Kostelecký, jednatelem Václav Semrád.
   Spolek tento používal názvu "Všeodborový spolek "Havlíček” ve Smiřicích”. Stanovy jeho byly změněny 22. dubna 1906. Rozešel se 11. listopadu 1909.

27. března věnovala Spořitelna Smiřická na podanou žádost městu našemu K 8 000,- na obecní komunikace.

23. dubna zemřel smiřický rodák Josef Šimek, okresní školdozorce okresu novoměstského na Moravě.
   Narodil se 27. února 1838 ve Smiřicích, kde otec jeho byl sedlářem a majetníkem domu čp. 16. Po studiích na nižší reálce v Hradci Králové vystudoval tamtéž i dvouletý učitelský ústav. V r. 1857 obdržel vysvědčení o způsobilosti vyučovati na hlavních školách s vyučovacím jazykem českým i německým. Nato byl ustanoven podučitelem na škole v Lanškrouně; tu setrval 7 let. Po dvouletém studiu v učitelském kurse při vyšší reálce v Praze obdržel vysvědčení způsobilosti vyučovati na trojtřídních nižších reálkách.
   Působil pak na veřejné hlavní a průmyslové škole u sv. Jana Křtitele v Praze a od r. 1869 jako nadučitel na obecné škole ve Žďáře na Moravě. Od 1. července 1876 byl pro své vzdělání a působení vyučovatelské a vychovatelské jmenován okresním školdozorcem okresu novoměstského na Moravě. V této době byl jmenován i prvním ředitelem nově zřízené měšťanské školy v Novém Městě na Moravě. Okresním školdozorcem byl do r. 1888, do trvalé výslužby odešel 1. ledna 1902.
   Ředitel Josef Šimek nebyl člověkem, který své jméno a osobnost všeobecně známým učinil. Jsa prost všeliké osobní ctižádnosti a ješitnosti konal obtížnou drobnou vzdělávací práci ve škole i mimo ni. Bývalí jeho žáci vzpomínají ho s vděčností. Byl mezi nimi i slavný český sochař Jan Štursa, kterého přiměl ke vstupu do sochařské školy. Byl hodně i veřejně činným v oboru národohospodářském, politickém, hudebním a zahradnickém.
   Jako školní inspektor byl od učitelstva všeobecně vážen. Byl od založení stále předsedou Učitelské jednoty žďársko-novoměstské. Faktuplným jednáním a svým vlastním příkladem budil v učitelstvu lásku a nadšení ke školní práci. Učitelstvo vidělo v něm nejen svého představeného, ale svého dobrého přítele, který znal všechny bolesti jeho.
   Opravdovým přítelem školy a učitelství ukázal se r. 1888. Tehdy podal ve vídeňské říšské radě kníže Lichtenštejn návrh, aby opětně zavedena byla církevní škola s církevním dozorem.
   Přívrženci tohoto návrhu chodili dům od domu a sháněli podpisy pro návrh knížete Lichtenštejna. Josef Šimek působil 12 roků ve staré škole a proto dobře mohl posouditi, jaká pohroma škole hrozí. Jeho poctivá, pokroková a pro rozkvět školy nadšená duše nemohla se zdržeti projevů proti novému zotročení školy a učitele. V zahajovacím proslovu schůze učitelské jednoty žďársko-novoměstské ve Žďáře ujal se svobody školy a vylíčil nebezpečí, hrozící škole.
   V důsledku toho noviny souhlasící s návrhem Lichtenštejnovým vrhli se na něho za tím účelem, aby v novém období již okresním školdozorcem jmenován nebyl. Za tehdejší doby neminul se tento útok tisku svého cíle. Ředitel Josef Šimek již okresním školdozorcem jmenován nebyl. Odešel z úřadu inspektorského jako čestný, charakterní člověk, jemuž přesvědčení bylo cennějším než úřad. Okresní učitelskou konferenci, na níž předsedal jako inspektor naposledy, ukončil slovy: "Ať se sejdou okolnosti jakékoliv, zůstaňte škole věrni!"
   Pozbyl tehdy důvěry rakouských úřadů, získal však tím více důvěry a vážnosti učitelstva, které ho jmenovalo čestným členem učitelské jednoty žďársko-novoměstské a zvolilo ho i svým zástupcem v okresní školní radě.
   Čest jeho památce!
   (Napsáno podle informací Antonína Málka, ředitele měšťanské školy v Novém Městě na Moravě)

8. června uspořádala Dámská pěvecká Jednota "Zora” ve Smiřicích členský pěvecký a hudební večírek.

29. června oslavena památka Mistra Jana Husa v sále hotelu "Andrejsek” přednáškou Josefa Lefnara, recitacemi, zpěvními a hudebními čísly. Slavnost tuto, veřejně přístupnou, pořádala místní jednota sokolská a protektorát její převzala (27. června) městská rada ve Smiřicích.

1. července nastoupil ředitelské místo na obecné a měšťanské škole František Preininger podle dekretu c. k. zemské školní rady v Praze z 24. března 1902 čís. 11 000. Místo ono zastával jmenovaný do 1. září 1925, kdy vstoupil do trvalé výslužby.

K vánocům daroval špitálníkům z chudobince Jiří Jindřich Mautner z Markhofu K 300,-.

1903

Rozpočet obecní na rok 1903 vykazoval:
   příjem K 7 572,12
   vydání K 12 463,56
   jeví se tudíž schodek K 4 891,44,
   který byl hrazen 20% přirážkou k daním přímým.

Rozpočet Školní vykazoval:
   příjem K 75 004,51
   vydání K 87 643,58
   schodek K 12 639,07,
   jenž hrazen 30% přirážkou k daním přímým.

Rozpočet ústavu chudých na r. 1903 vykazoval:
   příjem K 1 629,12
   vydání K 894,-
   jeví se tudíž přebytek K 735,12

26. února ustanoveny obecním zastupitelstvem prozatímně na 1 rok hřbitovní sazby.

Za příčinou úmrtí JUDr. Františka Ladislava Riegra, vůdce národa českého neohroženého bojovníka národního, čestného měšťana města Smiřic (zemřel 3. března 1903)
   5. března byla svolána vzpomínková schůze městské rady a rodině zemřelého odeslán byl soustrastný telegram. Na pohřeb našeho měšťana do Prahy byla vyslána tříčlenná deputace městské rady.

8. dubna darovala Spořitelna Smiřická městu na jeho žádost K 10 000,- na nezbytná vydání komunikační ve Smiřicích.

19. dubna v neděli a v pondělí 22. dubna zuřila velká bouře, vichřice a vánice sněhová, jakéž ani nejstarší lidé nepamatovali. Na mnohých místech byly cesty až do výše 2 metrů zaváty a v některou dobu nebylo možno ani na ulici vyjíti. Z venkovských přespolní žáků do školy měšťanské pro hrozné návěje toho dne nikdo nepřišel.
   Následky této živelní pohromy odneslo ptactvo, jež předtím v teplých jarních dnech k nám z jihu se vrátilo.

2. května uspořádala Dámská pěvecká jednota Zora na počest desetiletého trvání spolku "Jubilejní produkci”.

4. července daroval Jiří Malburg z Mostu n./M. pro místní chudé K 400,-.

15. července oslaveno bylo desetileté trvání místní měšťanské školy zpěvy, slavnostní řečí ředitelovou a hymnami. Památná tato slavnost zůstavila hluboký dojem u všech účastníků, jak mládeže školní tak i dospělých.

10. a 11. listopadu konány volby a 23. listopadu ustavující schůze obecního zastupitelstva. Zvoleni: starostou Josef Hojný, náměstkem starosty Jan Juliš, radními Josef Lefnar a Václav Kottland. V zastupitelstvu zasedají: virilní zástupci vrchní zprávy velkostatků a firmy “Šimon Klein a synové”, dále JUDr. O. Malburg, J. Horák, Jan Balaš, Jan Schiefner, Jan Motyčka, Josef Michal, Jan Vognar, Adolf Mahler, František Rynt, Jindřich Suchánek, J. Andrejsek, Eduard Veselovský, MUDr. Antonín Hrubý, František Preininger.

29. listopadu věnoval jako obvykle Jiří Jindřich Mautner z Markthofu pro chudé v chudobinci K 300,- jako vánoční dar.

Na podzim postavena byla v městském hotelu nákladem K 2 300,- lednice.

21. prosince povolena byla ve Smiřicích c. k. ministerstvem kultu a vyučování ve Vídni pod čís. 35 254 pokračovací škola průmyslová o dvou ročnících s přípravkou. Vyučování bylo zahájeno 3. října 1904.

1904

Rozpočet obecní na rok 1904 vykazoval:
   příjem K 7 687,82
   vydání K 11 597,56
   jevil se tudíž schodek K 3 909,74,
   který byl hrazen 20% přirážkou k daním přímým.

Rozpočet školní vykazoval:
   příjem K 75 004,68
   vydání K 87 279,58
   schodek K 12 274,90,
   který byl hrazen 30% přirážkou k daním přímým.

Rozpočet ústavu chudých na rok 1904 vykazoval:
   příjem K 1 169,12
   vydání K 1 002,50
   jevil tudíž přebytek K 166,62

13. března uspořádalo Smiřické kvarteto smyčcové (předsedou jeho byl zdejší lékárník PhM Jindřich Suchánek) II. koncertní večer.

15. března ustaven byl v městě našem společný vzdělávací odbor, jehož úkolem je pořádání přednášek, zábavných večírků a jiných poučných a vzdělávacích zábav a zamýšlí zříditi v městě i veřejnou čítárnu.

17. března konána doplňovací volba do zemského sněmu. Kandidatura Dr. Hajna do říšského sněmu vzata na vědomí.

20. března sehrál divadelní kroužek místní jednoty sokolské po přednášce J. Preise "O úkolech sokolstva a směrech protichůdných” za četné účasti (vstup volný) jednoaktovku V. Smutného "Pro péro sokolí".

V březnu objevil se u školních dítek nakažlivý zánět příušních žláz a v druhé polovině května vyskytly se opět hromadně spalničky. Vyučování na škole obecné nebylo a všechny učebny v této době formalinem byly desinfikovány.

17. dubna sehrána byla divadelní kroužkem místní sokolské jednoty v sále hotelu "Andrejsek” divadelní hra o 4 jednáních "Ni zisk, ni slávu” od V. Pittermanna.

19. dubna věnovala Spořitelna Smiřická městu k účelům obecně prospěšným K 8 000,-.

15. května zemřel ve Vídni šlechetný dobrodinec města našeho a zároveň čestný měšťan města Smiřic Jiří Jindřich Mautner, rytíř z Markhofu; ve své závěti odkázal zdejšímu nadačním chudobinci základní jistinu K 4 000,-, z níž úroky každoročně o vánocích mezi špitálníky Mautnerova městského chudobince rozděliti se mají. Mimoto věnoval ještě K 400,- s určením pro chudé města Smiřic.

5. června uspořádána byla slavnost rozvinutí praporu Tělocvičné jednoty Sokol ve Smiřicích. Slavnostní průvod vyšel ze zámku a dospěl ke škole, před níž bylo po řeči Josefa Lefnara a R. Volfové provedeno slavnostní předání spolkového praporu, načež průvod pokračoval k Pácaltovým, kde se konalo veřejné sokolské cvičení.

14. července pořádala místní jednota sokolská Husův večer s přednáškou Antonína Kadaníka ze Rtyně.

V letních měsících zřízen nákladem okresu nový betonový most u sochy sv. Jana s postranními 2 metry širokými betonovými lávkami a se železným zábradlím. Postranní lávky a rozšíření rozpětí mostu z 10 m na 12 m pořízeny z příspěvku obce. Rozpočet na most činil K 26 890,-, na což obec měla přispěti částkou K 7 060,-, firma Šimon Klein a synové částkou K 1 200,-.
   Kollaudace mostu konána byla na jaře roku 1905.

3. října zahájeno vyučování na průmyslové škole pokračovací, a to v přípravce s 31 učni a v 1. třídě se 30 učni. Celkem chodí do průmyslové školy pokračovací 61 učňů.

V listopadu byl pořádán Dámskou pěveckou jednotou "Zora” koncert mistra na harfu Lva Zelenky a koncertní pěvkyně M. Denisové z Paříže.

27. listopadu založen "Křesťansko sociální lidový spolek pro Holohlavy a okolí” (od r. 1913 "Katolicko – národní jednota pro Smiřice a okolí”) za přítomnosti řečníka ThDr. Františka Reyla z Hradce Králové. Při ustavení čítal spolek 54 členy činné a 8 základajících. Prvním předsedou zvolen P. František Frydrych, kaplan z Holohlav. Místnost spolková byla zprvu na děkanství, později v hostinci u Tučků v Holohlavech (od r. 1908 v městském hostinci ve Smiřicích).

1905

Rozpočet obecní na rok 1905 vykazoval:
   příjem K 7 970,33
   vydání K 12 654,56
   jevilo se tudíž schodek K 4 684,23,
   který byl hrazen 20% přirážkou k daním přímým.

Rozpočet školní vykazoval:
   příjem k 75 004,87
   vydání K 87 057,58
   schodek K 12 052,71,
   který byl uhrazen 30% přirážkou k daním přímým.

Rozpočet ústavu chudých je byl:
   příjem K 1 369,12
   vydání K 1 194,50
   vznikl tudíž přebytek K 174,62

5. března uspořádala místní tělocvičná jednota Sokol přednášku J. Preise z Velkého Poříčí na námět "O štěstí rodinném”.

13. března na pozvání místního Křesťansko-sociálního spolku proslovil v Městském hotelu P. Alois Svojsík z Prahy veřejnou přednášku se světelnými obrazy o svých cestách po Malé Asii, Palestině a Egyptě. Odpoledne téhož dne proslovená přednáška mládeži.

26. března pořádala místní jednota sokolská za velmi četné návštěvy přednášku se 100 světelným obrazy "Pod modrým nebem slunné Itálie”. Přednášel R. Moravetz z Úpice.

8. dubna vzpomenuto bylo výročí narozenin J. A. Komenského přednáškou Stanislava Růžičky z Velkého Poříčí, po níž následovala přednáška "O dějinách českého školství ve Vídni”.

15. dubna konána ve zdejším městě voličská schůze říšského poslance hraběte Vojtěcha Šternberga.

16. dubna sehrál divadelní kroužek místní jednoty sokolské veselohru “Cop” od B. Vikové-Kunětické. Hru za 14 dní nato opakoval.

9. července konána oslava památky Mistra Jana Husa, jež byla korunou vší kulturní činnosti v tomto roce. Pořadateli jejími byly: Tělocvičná jednota Sokol, Sbor dobrovolných hasičů, Spolek pomocníků a Všeodborový spolek Havlíček. Přednášku proslovil J. Adamíra u Pácaltových, kde za zpěvu písně "Hranice vzplála” zapálena byla hranice. Účastníkům bylo rozdáno 200 brožurek "Doba utrpení národa českého” od Vodolky a 50 výtisků "Vzdělání lidu”.

13. července na základě nařízení okresního hejtmanství ve Dvoře Králové n./L. a výnosu místodržitelství v Praze, jakož i v odpověď na žádost 55 v místních občanů doplněn a pozměněn tržní řád města Smiřic ve smyslu zvýšené zdravotní péče a práva předkupního pro místní kupující spotřebitele.

16. července vypukl požár v městě u Vítů čp. 63.

17. srpna zesnul náhle ve Štancu ve Štýrsku v 61. roce svého věku Albrecht Malburg, velkoprůmyslník, továrník, čestný měšťan smiřický, bývalý dlouholetý člen obecního zastupitelstva, městské a školní rady, šlechetný lidumil našeho města. Chudí vůbec a chudá mládež smiřických škol zvlášť ztrácejí v zesnulém štědrého příznivce, jenž založiv nadace k vánočnímu podělování, jakož i stravování chudé mládeže školní, stal se trvale jejich dobrodincem.
   Pohřbu jeho se obec důstojně zúčastnila a na rakev zesnulého položen věnec se stuhou "Svému čestnému měšťanu město Smiřice”
   Čestná budiž u paměť!

Rodinou zesnulého velkoprůmyslníka Albrechta Marlburga založena byla nadace se základní jistinou K 4 000,- pro "Vánoční stromek chudé školní mládeže”.

K uctění památky svého otce Albrechta Malburga založil Jan Malburg továrník v New Yorku v Americe, nadaci K 200,- s určením, aby úroky z této jistiny každoročně hodnému a pilnému žáku zdejších škol o vánocích byly uděleny.
   Obě poslední jmenované nadace byly převzaty ve správu obce.

V letních měsících štětována nová obecní silnice mezi novostavbami za novou školní budovou.

21. září usneseno obsaditi místo městského zvěrolékaře, k jehož vydržování město přispěje K 400,- a velkostatek K 800,-. Město za tím účelem zavádí nové poplatky z poráženého dobytka na zdejších řeznických jatkách.

Od počátku školního roku 1905-6 odpadlo na průmyslové škole pokračovací v našem městě večerní vyučování.

V listopadu bylo založena místní organisace politické strany sociální demokratické. Prvním důvěrníkem zvolen tekstilní dělník Stanislav Beneš. (Podle informací Jana Filipa, dělníka zdejšího, byla založena tato organisace již v srpnu 1902 a důvěrníkem zvolen tehdy Kostelecký, klempířský dělník u firmy Bartoškovy. V r. 1904 po odchodu Kosteleckého ze Smiřic se organisace rozešla a znovuustavena r. 1905.)

3. prosince uspořádal v Městském hotelu místní Křesťansko-sociální spolek přednášku řídícího učitele J. Buchara ze Štěpánic u Jílemnice "Krásy Krkonoš” se světelnými obrazy. Odpoledne proslovena přednáška mládeži.

18. prosince bylo zřízeno ve Smiřicích pro všeobecné užití, zvláště pro školní mládež první řádné kluziště před školou na obecním paloučku blíže libosadu. Kluziště bylo hojně používáno.

V tomto roce darovala Spořitelna Smiřická městu na jeho žádost K 6 000,- ve prospěch obecně prospěšných a dobročinných účelů.

---

Z knihy: Úsporná kuchařka Zlatá kniha malé domácnosti, Kejřová 1905 (v knize jsou zápisy i z roku 1913)
   Dne 25. července byl ukončen kuchařský kurs pořádaný pí. A. Kejřovou, majitelkou konc. kuchařské školy a učitelkou vaření na měšť. školách a lyceu v Hradci Králové.
   Nerady loučily jsme se s naší obětavou učitelkou, neb její neúnavná snaha a horlivost, s jakou se nám věnovala, byla opravdu obdivuhodnou, tak že kurs stal se nám nejen užitečnou, ale i vítanou zábavou, a ačkoliv odkázán byl jen na krátký čas, přece korunován byl nejlepším výsledkem. Vřelým přáním nás všech jest, by činnost pí. Kejřové nalezla všude nejlepšího uznání, jak toho opravdu zasluhuje.
   Paní: D. Maternová, choť vrchního účetního, Zdeňka Freiberková, choť disponenta, M. Pešáková, choť učitele, M. Güntherová, choť přednosty, Mařka Fischmeistrová, choť úředníka, Adela Dusilová, choť restauratéra, M. Schüffnerová, choť obchodníka, A. Kňákalová, choť restauratéra, slečny: A. Tobiášková, Jana Hušková, Bohuša Julišová, Mařenka Julišová, Tynča Schneiderová, A. Rufferová, A. Šanderová, M. Čermáková, Anna Bornerová, vesměs ze Smiřice slečny: M. Najmanová z Rodov, Helča Ferbassová z Čibuz, Růžena Šimečková z Čibuz, Růžena Šrámková ze Skaličky, Máňa Boučková ze Skaličky, Pepča Boučková ze Skaličky, M. Skalická z Bukoviny, A. Havlasová z Bukoviny, M. Kodoňová z Račice, M. Bezubková z Černilova.

---

1906

Rozpočet obecní na rok 1906 vykazoval:
   příjem K 8 076,18
   vydání K 12 614,56
   jevící se schodek K 4 538,38
   byl hrazen 20% přirážkou k daním přímým

Rozpočet školní jevil:
   příjem K 75 005,07
   vydání K 86 797,58
   schodek K 11 792,51,
   jenž hrazen 30% přirážkou k daním přímým.

Rozpočet ústavu chudých na rok 1906 vykazoval:
   příjem K 1 369,12
   vydání K 1 364,-
   a vznikl tudíž přebytek K 5,12

V roce 1906 byly pronajaty obecní smiřické pozemky za roční nájemné v úhrnné částce 2 781 K 36 h.

3. července pořádána byla Křesťansko-sociálním spolkem místním slavnost svěcení spolkového praporu v Holohlavech. Prapor nesl znak spolku, znak zemský království Českého a koruny svatováclavské. O použití posledních dvou znaků muselo být zažádáno ke kabinetní kanceláři císařské do Vídně. Protože povolení ke svěcení praporu ani na urgence včas nedošlo, musely znaky zůstati zakryty a byly s povolením vládního zástupce jen na okamžik ukázány. (Později úřední povolení dáno bylo.) Prvním praporečníkem byl J. Sourada, sklenář ve Smiřicích.

5. července konána ve Smiřicích oslava památky Mistra Jana Husa, spojená s průvodem, zapálením hranice a přednáškou Karla Pelanta z Prahy.

22. července pořádána byla v městě našem oslava Karla Havlíčka Borovského v upomínku padesátého výročí úmrtí jeho (1856-1906).

25. července zemřel náhle bývalý dlouholetý zdejší purkmistr Jan Bek.

3. srpna byla při poštovním a telegrafním úřadě zdejším povolena ředitelstvím pošt a telegrafů v Praze výnosem z téhož dne čís. 109 606 telefonická stanice. (Žádost o její zřízení obec podávala již v r. 1898.)

12. a 13. listopadu konány volby a 26 listopadu ustavující schůze obestího zastupitelstva. Zvolení byly: starostou Josef Hojný, náměstkem jeho Jan Juliš, hrdiny jo Lefnar, Václav Kottland a MUDr. Antonín Hrubý, členy: JUDr. O. Malburg, Josef Horák, Jan Balaš, V. Štěpán, Jan Motyčka, Michal, František Preininger, Adolf Mahler, Jan Vognar, František Rynt, Josef Andrejsek, Eduard Veselovský, Teodor Klein.

19. listopadu na pozvání místního Křesťansko-sociálního spolku přednášel ve Smiřicích P. Alois Svojsík z Prahy o svých dojmech (o životě národů, krásách přírody atd.) z cesty kolem světa (Se světelnými obrazy).

30. prosince byla slavnostním způsobem odevzdána místnímu Sboru dobrovolných hasičů hasičská zbrojnice vystavěná v tomto roce (stavitel Josef Andrejsek) při obecním domku čp. 210 na “malé obci” za K 4 058,-.

V roce 1906 schválena byla živnost materiální a drogistická ve Smiřicích v domě čp. 14.

1907

Rozpočet obecní na rok 1907 vykazoval:
   příjem K 8 220,36
   vydání K 12 618,36
   jevil tudíž schodek K 4 398,-,
   který byl hrazen 20% přirážkou k daním přímým.

Rozpočet školní vykazoval:
   příjem K 75 005,28
   vydání K 86 637,58
   schodek K 11 632,30,
   jenž byl hrazen 30% přirážkou k daním přímým.

Rozpočet ústavu chudých jevil:
   příjem K 1 469,12
   vydání K 1 436,50
   končil tedy přebytkem K 32,62

Při volbách poslance do říšské rady bylo město Smiřice podle výnosu místodržitelství v Praze ze dne 12. dubna 1907 čís. 6 743 ustanoveno hlavním volebním místem pro volební okres čís. 42. Za členy hlavní komise pro sčítání veškerých volebních výsledků byli zvoleni: Josef Horák, Jan Motyčka a Eduard Veselovský.

25. dubna za prudkého vichru za poledne vznikl požár v domě čp. 139 V. Cejnara ve Smiřicích. Při ohni byly činny 3. stříkačky sboru smiřického, firmy Malburg a čibuzského. Způsobená škoda K 4 000,- byla kryta pojištěním.

27. dubna v sobotu zavítal do Smiřic za příčinou udílení svátostí biřmování a visitace náboženské ThDr. Josef Doubrava, biskup královéhradecký.

5. května byl zdejším velkostatkem odevzdán místnímu Sboru dobrovolných hasičů v neomezené vlastnictví dopravní vůz pro mužstvo.

9. června při táboru lidu ve Smiřicích za účasti nově zvoleného s říšského poslance Vojtěcha hraběte Šternberga domy ve městě byly ozdobeny prapory.

28. července pořádala místní Tělocvičná jednota Sokol programový večírek ve prospěch uvěnických Čechů (národnostní menšina) a čistý výtěžek K 83,83 odevzdán byl na jmenovaný účel prostřednictvím Ústřední matice školské.

V srpnu tohoto roku zemřel vážený měšťan zdejší, dlouholetý člen obecního zastupitelstva, člen městské rady a výboru Spořitelny Smiřické Václav Kottland.

21. srpna konala se projížďka širší labské komise od Dvora Králové n./L. až po Mělník za příčinou regulování toku řeky Labe a komise ta shlédla i řečiště labské v katastru našeho města.

V roce 1907 sehrála Pěvecká jednota Hanka veselohru o 3 jednáních "Zmařené jubileum” od V. Neumanna-Táborského.

V témže roce vydlážděna byla žulovými kostkami skutečskými silnice v Mezimostí od mostu betonového (u sv. Jana) až po most u Schiefnerových, na což obec dvěma pětinami nákladu přispěla, t. j. z celkového nákladu K 6 074,- přispěla částkou K 2 429,79.

Roku 1907 nevedlo k uskutečnění jednání továrny Jakub Bondy v České Skalici o stavbě mechanické prádelny a tkalcovny ve Smiřicích "Na kopaninách” pro přílišné podmínky jednotlivých majitelů pozemků.

1908

Rozpočet obecní na rok 1908 vykazoval následující úhrnné položky:
   příjem v částce K 8 810,36
   vydání K 13316,96
   vznikl tudíž schodek K 4 506,60,
   který byl uhrazen 20% přirážkou k přímým daním.

Rozpočet školní na rok 1908 jevil:
   příjem K 75 005,48
   vydání K 86 317,58
   schodek K 11 312,10,
   jenž byl hrazen 30% přirážkou k daním přímým.

Rozpočet ústavu chudých vykazoval
   příjem K 1 656,63
   vydání K 1 591,-
   končil tedy přebytkem K 65,63

20. února konány byly volby poslance do sněmu království Českého.

22. března pořádal místní odbor Národní jednoty severočeské ve Smiřicích přednášku Čenka Volfa "O Slovensku”.

V březnu vypukl mezi školním mládeží nakažlivý dušný kašel, zvaný “černý”, a trval až do května.

3. května založen byl "Všeobecný konzumní a úsporný spolek ve Smiřicích n./L., zaps. spol. s r. o.”. Do prvního představenstva zvoleni: Antonín Ramba, předsedou František Fanta kontrolorem, František Rech pokladníkem. Zapsáno v společenstev Tom II. fol. 3010 u c. k. krajského soudu v Hradci Králové dne 3. června 1908. Společenstvo toto mělo 4 prodejny: čís. 1 ve Smiřicích, čís. 2 v Sendražicích, čís. 3 v Hořiněvsi a čís. 4 ve Skalici. (Společenstvo vstoupilo do likvidace 1. června 1924, kdy se sloučilo s Ústředním konzumním družstvem v Hradci Králové.)

3. května uspořádala Dámská pěvecká jednota Zora zábavný pěvecký večer.

17. května o 1 5 hod. ranní vznikl v panských domcích čp. 146 a 167 požár. Hasičské sbory smiřický a čibuzský pracovaly na lokalizování požáru do 1 10 hod. dopolední. Škoda K 8 000 kryta pojištěním.

V květnu byla sehrána Pěveckou jednotou Hanka divadelní hra o 3 jednáních "Samota” od Aloise Jiráska.

14. června konáno na novém od obce upraveném hřišti před školou veřejné cvičení IV. okrsku sokolské župy Podkrkonošské (jednoty: Černožice, Dvůr Králové n./L., Jaroměř, Josefov, Rasošky, Smiřice, Bílá Třemešná a Vlkov). Hosty přivítal starosta města Josef Hojný jménem města a jeho obyvatelstva, jemu za přivítání poděkoval řídící učitel Emil Silvar z Černožic.

28. června konána na prostranství před školou o 3. hod. odpoledne manifestační schůze živnostnictva, kterou pořádaly: První živnostenské společenstvo ve Smiřicích, Holohlavské živnostenské společenstvo a Živnostenské společenstvo v Hořiněvsi. Účastníci přišli na shromaždiště v průvodu. Schůze se zúčastnili říšský poslanec hrabě Vojtěch Šternberg z Vídně, zemský poslanec a okresní starosta Kotland z Holohlav, redaktor Jan Kamelský z Prahy, živnostenská společenstva z Jaroměře, Josefova, Třebechovic, Černilova, Hradce Králové, Nechanic a mnoho zájemníků zblízka i zdáli.
   Schůzi zahájil starosta města Josef Hojný; předsedou schůze Zvolen byl Jan Juliš. Hlavním řečníkem na této schůzi byl redaktor "Českého klempíře” Jan Kamelský z Prahy, který pojednal o starobním a invalidním pojištění živnosti. Na jeho vývody odpověděli pak přítomný poslanci hr. Šternberg a Kotland.

7. července vzpomenuto místní jednotou sokolskou památky Mistra Jana Husa přednáškou a recitacemi v tělocvičně školy.

7. srpna přednášeli činovníci zdejší sokolské jednoty Vognar a Ruffer ve školní tělocvičně o Karlu Havlíčkovi Borovském.

V srpnu uspořádána byla “na obci” před starou kovárnou místní politickou organisací sociální demokratickou protidrahotní schůze (tábor) lidu, na níž přednášku proslovil poslanec František Modráček z Berouna.

17. září věnoval Viktor Mautner, rytíř z Markhofu na památku 10. výročí úmrtí svého otce K. F. Mautnera z Markhofu místním chudým K 500,-.

2. prosince k uctění jubilea 10iletého panování císaře Františka Josefa zřízena za spolupůsobení obecního zastupitelstva a přispěním smiřické spořitelny nákladem K 1 800,- v libosadě proti školní budově “jubilejní studna” 45 m hluboká se zdravou pitnou vodou.

13. prosince uspořádala v hostinci "Na kopečku” místní organisace politické strany sociální demokratické veřejnou schůzi, jejímž hlavním číslem pořadu byla zpráva, přednesená referentem Kučerou z Hradce Králové.

V roce 1908 přikoupen k c. a k. rodinnému fondovému panství smiřickému od hraběnky Croyové dvůr Neděliště se zámkem, Dlouhé Dvory a od Karla Weinricha z Dobřenic pak dvůr Světy a Lípa, kterýmižto koupěmi veliké kdysi panství smiřické částečně opět bylo zceleno.

1909

Rozpočet obecní na rok 1909 vykazoval:
   příjem K 8 666,95
   vydání K 21 669,76
   jevil tudíž schodek K 13 002,81
   který byl hrazen 50% přirážkou k daním přímým.

Rozpočet školní vykazoval:
   příjem K 75 005,70
   vydání K 86 594,88
   schodek K 11 589,18
   který byl hrazen 30% přirážkou k daním přímým.

Rozpočet ústavu chudých jevil:
   příjem K 1 460,07
   vydání K 1 345,-
   končil tedy přebytkem K 115,07

12. ledna byl jmenován šlechetný dobrodinec a lidumil, nynější protektor Mautnerova městského chudobince Viktor Mautner, rytíř Markhofu čestným měšťanem zdejšího města.

12. ledna byl přijat ve schůzi obecního zastupitelstva návrh Theodora Kleina na zřízení okrašlovacího spolku, starajícího se o zkrášlení vzhledu našeho města. Přípravné práce k řádnému ustavení spolku konal přípravný výbor s předsedou Th. Kleinem, zvolený na schůzi zájemců 18 dubna 1909 konané. Stanovy pro "Okrašlovací spolek pro město Smiřice a okolí” schváleny byly v r. 1912. (Činnost spolku za světové války byla nepatrná, po válce úplně zanikl. Znovuvzkříšen v r. 1930.)

17. ledna až do 4. dubna pořádán byl Prvním živnostenským společenstvem ve Smiřicích v místní škole nedělní kurs účetnictví pro živnostníky a živnostenské pomocníky za vedení profesora obchodní akademie PhDr. J. Vocáska z Hradce Králové.

24. ledna přednášel ve Smiřicích za četné účasti "O první pomoci při úrazech” MUDr. Ot. Krumpar z Hradce Králové.

14. února zemřel v 53. roce věku svého Josef Lefnar, obchodník a majetník sušírny čekanky, dlouholetý člen obecního zastupitelstva, městské rady, ředitelství městské spořitelny starosta Tělocvičné jednoty Sokol, člen vlasteneckých i dobročinných spolků místních, příznivec školy a horlivý pracovník na rozkvětu města. Týž ze skrovných počátků firmy (1867) příčinivostí a podnikavostí svou přivedl obchod i závod svůj ke značnému rozvoji a rozkvětu.

28. února uspořádala místní organisace politické strany sociální demokratické v hostinci "Na kopečku” veřejnou schůzi, na níž podali zprávu hlavní řečníci posl. Dr. František Soukup a Mareš z Prahy.

17. března k uctění památky Josefa Lefnara, zdejšího továrníka a Karla Trenklera zdejšího zvěrolékaře v. v. věnovaly pozůstalé rodiny po K 50,- na Mautnerovu obecní kuchyň pro místní chudé příslušníky.

23. března po krutých mrazech zimních nastalo náhlé tání, takže voda v Labi rychle stoupala a nesla s sebou z hořejšího toku spousty tlustých ker ledových. Tyto u Smiřic se zarazily a ucpaly jmenovaného dne o 10. hodině večerní koryto labské. Voda z řečiště se vylila a zatopila mimo pozemky i Mautnerovu třídu ve Smiřicích. Leč kry zjednavše si záhy volný průchod, odpluly a tím na čas nebezpečí minulo. Již následujícího dne 24. března po půlnoci, as o 3. hodině ranní, nastala nová zácpa, větší prvé, a voda v mocných proudech se rozlévajíc zatopila měrou ještě větší než dříve bylo výše jmenovanou z ulici a vnikla do přízemních bytů tamějších obyvatelů, takže musili lidé zde bydlíci i s rodinami jejich, aby zachovali své životy, na loďkách do vyšších poloh odváženi býti. V strachu a hrůze probdělo obyvatelstvo této části města celou noc a uklidnil se teprv, když o 4. hodině ranní zácpa ledových Ker se uvolila a voda počala opadávati. Škoda touto zátopou způsobená byla značná a jen částečně kryta státní subvencí K 2 000,-, přidělenou pro povodni ztižené, kryta.

12. dubna přednášel ve Smiřicích úředník zdejšího velkostatku p. Pitřík (rodák ze Slezska) "O národnostních a politických poměrech ve Slezsku”.

1. května na oslavu Svátku práce uspořádala místní organisace sociální demokratická v hostinci "Na kopečku” veřejnou schůzi, na níž přednášel p. F. Syruček z N. Hradce Králové. (Byla to ve Smiřicích první oslava 1. května v takovémto rozsahu - mimo ranní “budíčky” dechové hudby, jež procházela toho dne městem již od r. 1893.)

2. května uspořádán Dámskou pěveckou jednotou Zora ve Smiřicích zábavný večer se zpěvy. Sbormistrem Zory byl tehdy učitel: Jaroslav Pešák.

6. července uskutečněna za spoluúčasti všech pokrokových místních spolků a pod protektorátem městské rady oslava památky Mistra Jana Husa.

25. července byla pořádána ve Smiřicích veřejná schůze říšského poslance hraběte Vojtěcha Šternberga.

8. srpna konáno místní Tělocvičnou jednotou Sokol za součinnosti sokolské jednoty z Černožic místní veřejné cvičení na hřišti u školy.

22. srpna uspořádán byl místní organisací sociální demokratickou na prostranství u školy veřejný protidrahotní tábor lidu, na němž o stávajících poměrech drahotních promluvili dva řečníci (p. Průša a pí. Strnadová).

V srpnu dodala firma Karlas a Mucha v Jaroměři doplněný regulační plán města Smiřic za K 950,-.

19. října zemřel ve věku 54 roků Jan Vognar, kupec, člen obecního zastupitelstva, mnoha vlasteneckých a dobročinných spolků, uvědomělý Čech a příznivec zdejší školy a její mládeže.

2. listopadu o 11. hodině noční vznikl požár v sušárně na čekanku firmy Josef Lefnar ve Smiřicích a byl teprve o 1 8. hod. ranní lokalisován pěti stříkačkami hasičských sborů ze Smiřic, Čibuze a Černožic.

16.- 18. listopadu konány byly ve Smiřicích volby do obecního zastupitelstva. Zvoleni byli. Adolf Mahler, J. Horák, J. Kučera, Josef Hojný, Bedřich Bartošek, Jan Balaš, Jan Motyčka, J,. Materna, František Preininger, Oldřich Lefnar, František rynt, J. Michal, Theodor Klein, Jan Juliš, J Suchánek, MUDr. Antonín Hrubý, J. Andrejsek, Eduard Veselovský. Virilní právo zastoupení má vrchní správa velkostatku. Proti těmto volbám podány byly námitky, jež byly 11. května 1910 zamítnuty a ustavující schůze obecního zastupitelstva konala se 5. července 1910.

21 listopadu sehráno bylo v Městském hotelu místní organisaci politické strany sociální demokratické "Drama čtyř chudých stěn” od F. A. Šubrta. Za týden nato bylo představení opakováno.

Na podzim byla vystavěna na místním hřbitově nákladem K 1 750,- pitevna.

V roce 1909 byla předlážděna část okresní silnice od mostu u Schieffnerových až po koleje dráhy v šířce 5 metrů, na což obec přispěla dvěma pětinami celkového nákladu t.j. K 2 612,78.

Město bylo osvětlováno v tomto roce 27 malými lampami petrolejovými a kromě toho bylo letos pořízeno ještě 7 velkých žárových petrolejových lamp značky "Slavia” od firmy v. Reiner v Kutné Hoře za úhrnnou částku K 289,70.

V témže roce 1909 byly zestátněny hlavní dráha Pardubice - Liberec i místní dráha Sádová - Dohalice - Smiřice. Přednostou stanice byl inspektor Jindřich Günther (1909 - 1923).