1910

Rozpočet obecní na rok 1910 vykazoval:
   příjem K 8 847,61
   vydání K 21 362,96
   objevil se tudíž schodek K 12 515,35
   který byl hrazen 50% přirážkou k daním přímým.

Rozpočet školní vykazoval:
   příjem K 75 005,92
   vydání K 86 594,88
   schodek K 11 558,96
   který byl hrazen 30% přirážkou k daním přímým.

Rozpočet ústavu chudých jevil: příjem K 1 460,07 vydání K 1 291,- končil tedy přebytkem K 169,07

17. ledna odkázal zvěčnělý dobrodinec JUDr. Ludvík Lederer, advokát v Jaroměři, místnímu fondu chudých K 500,- s tím určením, aby úroky z nadačního kapitálu tohoto každoročně v den úmrtí zakladatelova, t.j. 2. prosince mezi místní chudé podle návrhu městské rady byly rozděleny.

Od 23. ledna do 30. dubna byl pořádán pro občanstvo zdejšího města večerní kurs těsnopisu za vedení učitele zdejší školy Antonína Šturma. Tohoto kursu v místní škole se zúčastnilo 23 účastníků.

2 února sehrál dramatický kroužek místní jednoty sokolské frašku se zpěvy o 4 jednáních "Kulatý svět” od F. Šamberka.

V únoru byla péčí pěstounky mateřské školky sl. Laury Feltlové uspořádána slavnost na paměť dvacetiletého trvání místní mateřské školky.

1. března vešla v činnost "Dobrovolná mistrovská nemocenská pokladna” při Prvním živnostenském společenství ve Smiřicích, jež byl založena již 20 prosince 1908 a jejímž prvním předsedou zvolen byl B. J. Bartošek.

17. března o 1 12. hod v noci vypukl oheň v dílně na zátky Františka Horáka ve Smiřicích čp. 19 a 154. Lokalizování požáru trvalo až do 1 4 hod. ranní. Vzniklá škoda K 3500,- kryta pojištěním nebyla.

20. března uspořádala místní Tělocvičná jednota Sokol programový večírek, při němž účinkovala z laskavé ochoty m. j. i operní pěvkyně sl. A. Kovandová z Jaroměře.

1. května na oslavu Svátku práce sehrána byla divadelními ochotníky z místní organisace politické strany sociální demokratické činohra "Červený talár”. Napsal E. Brieux.

8. května konána ustavující valná hromada utvořeného "Obchodního gremia ve Smiřicích”. Prvním předsedou byl zvolen Jan Flejgr. V době ustavení čítalo gremium 75 členů. (V r. 1932 patřilo k tomuto gremiu mimo Smiřice 17 okolních obcí a čítalo úhrnem 108 členů; předsedou v tomto roce byl Bedřich Prokeš)

(Tužkou připsáno: 20./5. Halleyova kometa)

5. června o 11. hod. noční vznikl požár v dílně a obytném stavení Vojtěcha Kulhánka čp. 248 ve Smiřicích, jenž zničil dílnu i obytné místnosti. Při příjezdu a pokusu uvésti stříkačku v činnost zjištěno, že neznámý pachatel přeřezal pod provazem na ssavici kaučukové stěny, čímž čerpání znemožnil, dále v proudnici nalezeno kus skla, taktéž zlomyslně tam vraženého. Když ssavice i proudnice byly nahrazeny novými, byl o 2. hod. ranní oheň zdolán. Pozdějším soudním šetřením proti neznámému pachateli nebylo zjištěno, kdo vpředuuvedené poškození hasicího nářadí způsobil.

6. června o 1/2 7. hod. večer vypukl oheň v domě učitele Františka Tobiáška v Liebigově třídě čp. 173.požár, vzniklý snad zalétnuvší jiskrou z předešlého blízkého ohně u Kulhánků nalezl dosti potravy v různých hořlavinách, strávil a zničil střechu domu. Škoda byla jen částečně pojištěním kryta. Na zdolání požáru pracovaly hasičské sbory se Smiřic, Čibuze, Černožic, Zderaze, cukrovaru a firmy Ed. Ad. Malburg. Při požáru pracující hasič Eduard Karpíšek byl popálen a upadl do bezvědomí. Lékařské pomoci poskytl mu F. Zemek.

5. července po zamítnutí odvolání proti volbám do obecního zastupitelstva z listopadu 1909 zvolen za starostu města Jan Juliš, MUDr Antonín Hrubý za náměstka starosty, t.j. za 1. radního, Josef Horák, pekař, za 2. radního, František Rynt, obchodník, stal se 3. radním a Josef Materna, účetní lihovaru, 4. radním. Virilní právo zastoupení v obecním zastupitelstvu přiznáno i firmě Ed. Ad. Malburg a syn, protože roční předpis daně činí více než šestinu veškerých přímých daní v obci zdejší předepsaných.

10. července uspořádaná veřejná sbírka ve prospěch slavností "Jaroměřsko-českým menšinám” v Jaroměři konané vynesla ve spořicích K 500,-.

10. srpna byla zakoupena místnímu Sboru dobrovolných hasičů nová parní stříkačka, dodaná firmou Ústřední prodejna stříkaček na Smíchově za K 10 400,-.

21. srpna protektorátem obecního zastupitelstva pořádán byl ve Smiřicích za veliké účasti zdařilý župní hasičský sjezd. Po proslovech starosty města Jana Juliše, starosty místního Sboru dobrovolných hasičů B. Bartoška a starosty župy Dr. F. Petra z Jaroměře následovalo požární cvičení na prostoru před Městským hotelem. Nato se účastníci seřadili a po přehlídce odešli do koncertu Macháčkovy hudby z Račic v zahradě Vojtěcha Pácalta "Na Kopečku”.

18 září sehrál dramatický kroužek místní jednoty sokolské divadelní hru Gustava šl. Mosera “Bibliotékář”.

26. září o 9. hod. več. vznikl požár v domku čp. 78 nástrojaře Píši, který byl lokalisován o 11. hod. v noci. Zachráněno zařízení bytu a dílny, budova lehla popelem. Škoda, krytá pojištěním, činila K 1 000,-.

V září zaslal Viktor Mautner z Markhofu ve Vídni na paměť výročního dne úmrtí svého o K. F. Mautnera z Markhofu dar K 500,-, kterýžto dar byl 100 místním chudým rozdělen.

V říjnu odkázala Františka Horáková, poštmistrová v. v. zde, místnímu chudinskému fondu odkaz v částce K 200,-.

4 prosince pořádána sborem učitelským ve Smiřicích slavnost "První dětský den”, při kteréž sehrána " P. Popelka”, pohádka o 3 jednáních, kterou sestavil F. S. Procházka. Provedly ji žákyně obecné školy a hru nacvičila Dinča Maternová. Josef Procházka, úředník lihovaru, řídil čísla hudební, provedená četnými zdejšími ochotníky. Zdařilá hra byla dvakrát 8. a 9. prosince t. r.) opakována a vynesla K 368,-.

Obec Smiřice zakoupila v r. 1910 od firmy Ed. Ad. Malburg za K 2 000,- stodolu na “malé obci” vedle kovárny č. kat. 36 a č. kat. 710/4. Tato stodola byla zbořena v r. 1911.

V tomto roce byl zrekonstruován dosud dřevěný most, vedoucí do Liebigovy třídy a obec přispěla na celkovou úhradu K 2 308,19 + K 558,- částkou připadající na ní v poměru 130:230 (t.j. 36,1%) K 833,26 + K 201,44 (druhá čísla znamenají cenu materiálu, dodaného obcí).

Na stavbu nové stanice ze Smiřic ke Trotině darovala Spořitelna Smiřická městu K 15 000,-.

Roku 1910 ustavena byla při místní politické organisace Sekce mládeže sociální demokratické, jež zanikla r. 1919 a členstvo její přešlo do Dělnické tělocvičné jednoty, založené 7 září 1919.

První živnostenské společenstvo ve Smiřicích čítalo počátkem roku 1910 .. 132 členy, koncem toho roku pouze 95 členů (Ustaveno bylo Obchodník gremium ve Smiřicích, Společenstvo hostinských a výčepníků, Krajské společenstvo kominíků, Okresní společenstvo kovářů a podkovářů, čímž mnoho členů ubylo.) Počet učňů v tomto roce 51.

V roce 1910 konáno též všeobecné sčítání lidu.

1911

Rozpočet obecní na rok 1911 vykazoval:
   příjem K 8 975,95
   vydání K 24 962,96
   jevící schodek K 15 987,01
   byl hrazen 65% přirážkou k daním přímým.

Rozpočet školní jevil:
   příjem K 75 006,17
   vydání K 88 157,58
   schodek K 13 151,41
   jenž hrazen 35% přirážkou k daním přímým.

Rozpočet ústavu chudých vykazoval:
   příjem K 1 499,15
   vydání K 1 495,-
   končil tady přebytkem K 4,15

V letech 1910-11 bylo postaveno firmou Vojtěch Kulhánek ve Smiřicích železné hasičské leziště.

15. ledna při plesu Sboru dobrovolných hasičů vznikl v Městském hotelu v mezistěně oheň, který byl však ihned lokalisován po rozbourání mezistěny.

19. ledna péčí místního pokrokového klubu pořádána byla v sále hotelu “Andrejsek” přednáška profesora lycea Markalouse z Hradce Králové "O Mařákovi a Mánesovi” (se světel. obrazy).

20. ledna přijel z Brandýsa n./L. arcivévoda Karel František Josef do Smiřic, aby se účastnil honu v Kaltouzích. Přenocoval v zámku smiřickém a druhého dne odjel na hon k Hustířanům do polesí "Svatý”, poté pokračováno v honbě v bažantnici vřešťovské, načež odjel arcivévoda do Hradce Králové a Brandýsa nad Labem.

V lednu uspořádala místní Tělocvičná jednota Sokol "Máchův večer” s přednáškou o Karlu Hynku Máchovi a s čísly hudebními i recitačními. Výtěžek K 40,- byl odeslán spolku pro postavení Máchova pomníku "Svatoboru” v Praze.

16. února pořádal místní pokrokový klub v sále u Andrejsků přednášku profesora J. Zázvorky z Hradce Králové na námět "Pod drobnohledem” (se světelnými obrazy). Odpoledne proslovena přednáška též k mládeži.

9 března zemřel Josef Andrejsek, stavitel a bývalý člen městské rady, zastupitelstva a místní školní rady ve věku 65 let.

Dne 21. března přiběhl po silnici od Rodova do Smiřic vzteklý pes a pokousal na ulici si hrající 4 žáky zdejší obecné školy: Frant. Kamenického z 1. tř., Václava Rezka z 2. tř., Josefa Svatoně ze 4. tř., Jana Kadaníka z 5. tř. a mimoto školou dosud nepovinné dítě Plecháčovo. Všech pět dětí posláno bylo na náklad města k léčení do Pasteurova ústavu ve Vídni, odkud se po 14idenním pobytu očkovány vrátily.

V březnu a dubnu onemocnělo mnoho žactva spalničkami; též několik případů záškrtů se objevilo. Leč i tato nemoc beze zlých následků se vyléčila.

Dne 20. dubna založil autor spisu „Z pamětí Smiřic n./L.“ Josef Zeman, c.k. školní inspektor v Chotěboři a rodák smiřický ze zbytku honoráře za jmenovaný spis K 200,- nadaci. Úroků z této jistiny má ředitelství zdejší měšťanské školy užíti jako odměny pro hodné a pilné žáky smiřické měšťanské školy nebo jako příspěvku k zakoupení pomůcek, knih, potřeb žákovských a pod.

22. dubna o 3 7. hod. ranní vznikl požár v domě čp. 79 Josefa Poláka strojníka. Při požáru byl činným místní Sbor dobrovolných hasičů. Zachráněno domácí a řemeslné zařízení. Budova byla zničena škoda K 1 500,-.

26. dubna byla v hotelu "Andrejsek” ve Smiřicích pořádána veřejná přednáška odborného učitele Františka Tesaře ze Smiřic a zemského poslance Jana Kotlanta z Holohlav o zařízení elektrického osvětlení.

28. května sehrála Dámská pěvecká jednota Zora francouzskou veselohru o 3 jednáních "Myška” od Ed. Paillerona.

29. května konána ve Smiřicích schůze zájemců a jednáno na ní o projektu lokální dráhy Smiřice-Černilov-Opočno, k níž obci zdejší společně s inspekcí c. k. rodinného fondu zde povolena 27. září 1911 ministerstvem železnic koncesse k předběžným technickým pracím.

10. června byla v hotelu "Andrejsek” zde a voličská schůze kandidáta do poslanecké sněmovny říšské rady zemského poslance Jana Kotlanta.

13. června konány volby poslance do říšské rady; kandidáty byly zemský poslanec Jan Kotlant, rolník z Holohlav, a za sociální demokracii F. Syruček, úředník a domkař z Nového Hradce Králové.

10. července pořádána místní jednotou sokolskou oslava památky Mistra Jana Husa na prostranství před školou. Před velmi četně shromážděnými účastníky zahájil slavnost starosta Sokola MUDr. František Zemek, načež o kostnickém mučedníku promluvil slavnostní řečník univerzitní profesor František Drtina. Svou 1 1 hodiny trvající přednáškou uchvátil přítomné, takže každému utkvěl nesmazatelný dojem, o čemž svědčily i posudky krajinských týdeníků "Ratibora” a "Osvěty lidu”. Dr. Drtina uvolil se zde přednášeti na žádost majitele mlýna p. Kleina, který jej znal z dob volebních. Milý náš host zdržel se v našem městě přes noc a příští den po prohlídce zámku odjel.

3. září uspořádala Tělocvičná jednota Sokol koncert “malého člověka - velkého umělce”: osmiletého virtuosa na housle Pepy Bartoně.

18. září založeno bylo “Živnostenské úvěrní družstvo, z. s. s ob. ruč” (od r. 1930 "Živnostenská záložna ve Smiřicích”). Družstvo toto čítalo při ustavení 20 členů a prvním předsedou byl zvolen Josef Špelda, holič ve Smiřicích.

20. září schválena byla smlouva obce Smiřice z obcí Jaroměř na dodávání elektrického proudu zdejší obci, podle níž primérní elektrovodný kabel přívodní z Jaroměře do Smiřic provede na svůj náklad obec Jaroměř, sekundérní síť rozvodnou pro elektrické osvětlení města obec Smiřice. Zřízení této rozvodné sítě ve Smiřicích bylo zadáno firmě Bartelmus - Donát a spol. v Brně za K 20 345,65. Ještě na podzim bylo s instalací sítě počato.

2. října byla okresním výborem v Jaroměři přijata ve správu nová silnice z Liebigovy třídy na Zderaz a Trotinu, jež postavena nákladem města a velkostatku. Celkový náklad na stavbu silnice činil K 79 731,70. Obec Smiřice přispěla na to částkou K 26 658,51, v čemž je zahrnut i dar Spořitelny Smiřické K 15 000,-. Náklad (úhrada jeho) rozvržen podle poměru délky stavěné silnice: celková délka měří 1 882 m obec stavěla 513 m, velkostatek 1 369 m (běžných metrů) silnice.

9. října byl okresním hejtmanství ve Dvoře Králové n./L. schválen jateční řád města Smiřic.

4. listopadu vydán nákladem městské rady ve Smiřicích v počtu 1 000 výtisků spis "Z pamětí Smiřic n./L.” od Josefa Zemana, okresního školního inspektora v Chotěboři a rodáka smiřického. Spis tiskla knihtiskárna firmy M. Brzek v Chotěboři. Tento spis "Z pamětí Smiřic n./L” tvoří - jak již bylo v úvodu k této "Pamětní knize města Smiřic” zmíněno - podstatnou její součást.

12. listopadu oslavila místní jednota sokolská 60. narozeniny spisovatele (později též čestného měšťana zdejšího a čestného člena Tělocvičné jednoty Sokol ve Smiřicích) mistra Aloise Jiráska přednáškou učitele Rudolfa Radoně "O literární tvorbě Jiráskově” a sehraným Jiráskovým dramatem “Otec”.

3. prosince uspořádal místní Sokol veřejnou sokolskou besedu, sestávající z tělocvičných i jiných čísel. Na pořadu jejím byla i přednáška MUDr. Františka Zemka "O vlivu tělocviku na tělo lidské”.

6. a 7. prosince prodlel opět ve smiřickém zámku arcivévoda Karel František Josef se svou chotí Zitou, aby se účastnili honů v bažantnici Kaltouzích a v polesí “Svatý” u Vřešťova.

V tomto roce (1911) dal místní okrašlovací spolek vysázeti po levé straně chodníku k Holohlavům (po t. zv. “černé cestě”) 77 akátových stromků.

Rok 1911, zejména jaro a léto byly velmi suché a majitelé pozemků utrpěli trvalým suchem na polních plodinách velké škody nedostatečnou úrodou, k čemuž přispělo i množství polních hrabošů, jež nebylo lze vyhubit. Poškozeným byla udělená státní podpora v celku K 200,-.

1912

Rozpočet obecní na rok 1912 vykazoval:
   příjem K 117 776, 93
   vydání K 127 519,15
   jevil se tudíž schodek K 9 742,22
   který byl hrazen 35% přirážkou k daním přímým.

Rozpočet Školní vykazoval:
   příjem K 75 006,36
   vydání K 88 362,58
   schodek K 13 356,22,
   který byl hrazen 35% přirážkou k daním přímým.

Rozpočet ústavu chudých na rok 1912 vykazoval:
   příjem K 1 409,15
   vydání K 1 399,-
   končil tady přebytkem K 10,15

19. ledna zemřel smiřický měšťan a bývalý člen obecního zastupitelstva Josef Beran, krejčí, který se svou také již zemřelou manželkou Alojsií na paměť svých dvou zesnulých synů obou učitelů Jana a Otakara založil nadaci 50 zl pro chudé, mravné a pilné české žáky 1. a 3. třídy obecné školy smiřické. K této jistině 100,- přidal syn pekař Josef Beran k témuž účelu 250,- K, čímž nadace byla zvýšena na K 350,-. Úroky z této nadace podle vůle zakladatelovy mají býti rozdíleny každoročně ve dnech 22. března a 27. srpna podle návrhu sboru učitelského a se souhlasem syna zakladatelova.

23. ledna bylo město naše po prvé veřejně elektricky osvětleno.

31. ledna o 8. hod. večerní oheň v domě O. Lefnara čp. 27 v krámě nájemce Vojtěcha Binara a byl smiřickým Sborem dobrovolných hasičů lokalisován teprve o 4. hod. ranní. Zachráněno bylo bytové zařízení. Škoda na zničené budově K 3 000,- kryta pojištěním. Za třeskutého mrazu v den požáru porouchala se parní stříkačka tak, že musela býti zaslána k opravě, jež si vyžádala nákladu K 250,-

18. února o 4. hodině ranní vznikl požár v cihelně velkostatků ve Smiřicích, který zničil střechu s úplnou vazbou. Při požáru činni byli hasiči smiřičtí.

29. února v domě čp. 116 Josefa Fíreše, koželuha,, vznikl o 2. hod. ranní požár, který potrval do 1 7 hod. ranní. Zachráněno zařízení bytové, dílna koželužská, hospodářské nářadí a surové kůže.
   Při v tomto požáru osvědčila se parní stříkačka smiřická, jež 2 proudy chrlila na ohrožená místa spousty vody.

23. a 24. března přednášel ve Smiřicích na pozvání místní jednoty sokolské profesor Markalous z Hradce Králové na náměty: “Vkus naší domácnosti” a "Škola a život”.

24. prosince konána v hostinci “Na kopečku” veřejná přednáška Rudolfa Chalupy z Hradce Králové na oslavu 10. výročí založení "Všeodborového spolku "Havlíček” ve Smiřicích".

31. března pořádána ve Smiřicích pěvecká a hudební akademie, při níž spoluúčinkovala též Dámská pěvecká jednota “Zora”.

V květnu zavázal se Viktor Mautner z Markhofu zaplatiti částku K 1 088,- jménem poplatků z nadací Mautnerových.

V květnu darovala Spořitelna Smiřická městu žádaných K 15 000,- pro účely obecně prospěšné.

20. května byla zadána stavba Městské dvorany při Městském hotelu Karlu Voltovi, úředně oprávněnému mistru zednickému ve Smiřicích a Václavu Munzarovi, úředně oprávněnému mistru tesařskému zde za úhrnnou částku K 57 548,19.
   Městská dvorana byla v témže roce dostavěna a prvním veřejným podnikem v ní pořádaným byla silvestrovská zábava Dámské pěvecké jednoty “Zory”.

2. června byla uspořádáno veřejné cvičení IV. okrsku sokolské župy Podkrkonošské na hřišti u školy.

V létě byla předlážděna okresní silnice na Šternberkově nábřeží v délce 280 m v šířce 5 m skutečskými kostkami, z menší části též starým dlažebním kamenem. Obec Smiřice přispěla na tuto dlažbu ? celkového nákladu, t. j. částkou K 4 937,68 (později byl účet asi o K 70,- zredukován).

8. září při inspekční projížďce po středním Labi zavítal do Smiřic ministr veřejných prací Ing. Dr. Otakar Trnka přičemž bylo mu odevzdáno písemné memorandum, obsahující přání obyvatelstva zdejšího města o brzké uskutečnění regulace řečiště labského od Jaroměře.

11. září povoleno c. k. zemskou školní radou v Praze výnosem z téhož dne (11. září) č. I-A 2 804/7, aby sedm dívek připuštěno bylo zatímně na zkoušku na dobu 3 roků k docházce měšťanské školy chlapecké (t. zv. koedukace) za určitých podmínek.

Na podzim vykonána v městě našem místní sokolskou jednotou sbírka ve prospěch obětí válečné litice na Balkáně. Vybráno a prostřednictvím České obce sokolské v Praze na jmenovaný účel zasláno K 666,50.

8. prosince uspořádala jednota Sokol "Večer Vrchlického”, na jehož pořadu kromě přednášky, hudebních čísel a recitací byla i aktovka Jaroslava Vrchlického “Nad propastí”.

V roce 1912 placena opět jako v letech 1893 - 1902 zdejším úřadem městským děkanskému úřadu v Holohlavech osobní dávka zv. "Letník” v částce k 6,72, kterážto dávka byla výnosy místodržitelství v Praze z r. 1874 čís. 65 975 a z r. 1897 čís. 45 580 schválena.

V témže roce zrušen ve Smiřicích c. a k. inspektorát rodinných fondových statků Smiřice, Cerekvice a Bezno a správa panství podřízena c. a k. ředitelství soukromých a rodin. statků v Praze.

1913

Rozpočet obecní na rok 1913 vykazoval:
   příjem K 37 086,74
   vydání K 47 044,49
   jevil se tudíž schodek K 9 957,75
   který byl hrazen 35% přirážkou k daním přímým.

Rozpočet školní vykazoval:
   příjem K 75 007,52
   vydání K 88 619,37
   schodek K 13 611,85,
   který byl hrazen 35% přirážkou k daním přímým.

Rozpočet ústavu chudých jevil:
   příjem K 1 667,31
   vydání K 1 337,-
   končil tedy přebytkem K 330,31

28. ledna na valné hromadě “Křesťansko sociálního spolku pro Holohlavy a okolí” změněn název spolku na "Katolicko-národní jednotu pro Smiřice a okolí” se sídlem ve Smiřicích. Opravené stanovy schváleny byly místodržitelstvím v Praze 19. února 1914.

2. března uspořádala místní Tělocvičná jednota Sokol II. sokolskou besedu s čísly tělocvičnými, hudebními a zpěvnými. Proslov "O zásadách Tyršových” pronesl učitel Rudolf Radoň.

29. března sehráno bylo divadelními ochotníky z řad místní organisace politické strany sociální demokratické sociální drama "Zlatý Bůh” (podnázev: "Boj s kapitálem”), jež napsali V. Uxa a Frant. Hlavatý.

27. dubna pořádaly pěvecké jednoty zdejší “Hanka” a “Zora” v Městské dvoraně pěveckou akademií a symfonický koncert vojenské hudby pl. čís. 98 z Josefova.

31. května udeřil blesk do kůlny na nářadí ve dvoře Zderaz a oheň tím o 6. hod. več. vzniklý potrval do 1 10 hod. več., kdy byl uhašen. Práci hasičskou ztěžoval nedostatek vody. Škoda K 10 000 kryta pojištěním.

V červnu 1913 ustavilo se "Sdružení pokrokových spolků ve Smiřicích”, do něhož všecky pokrokové smiřické spolky vyslaly své delegáty. Sdružení mělo za účel pořádati v našem městě kulturní podniky. Prvním předsedou byl zvolen Karel Voltr, zapisovatelem Vojtěch Matiášek.

Na jaře tohoto roku konáno bylo nákladem města nové katastrální měření zdejší obce.

Na jaře byl probrán za účelem zřízení silnice Bílý kopec v katastru obce Smržov, na kterémžto podniku zúčastněny byly obce Smiřice, Libřice, Smržov a Lejšovka. Obec smiřická přispěla na to částkou K 300,- a 20 povozy.

3. června zakoupilo město od Josefa Šrámka stodolu “na obci” za K 2 000,-.

4. července sdružené pokrokové spolky smiřické pořádaly před budovou zdejší obecné a měšťanské školy oslavu Mistra Jana Husa, na níž přednášel MUDr. V. Matys z Nové Paky.

15. a 16. září konány byly volby do obecního zastupitelstva a dne 6. října při ustavující schůzi jeho zvolen starostou města Jan Juliš, obchodník, 1. radním a náměstkem starosty MUDr. Antonín Hrubý, městský a obvodní lékař, 2. radním Josef Horák, majetník hospodářství, 3. radním obchodník František Rynt a 4. radním Josef Materna, vrchní účetní lihovaru.
   V zastupitelstvu zasedají dále: Jan Balaš, Bedřich Bartošek, Václav Munzar, Jan Motyčka, Josef Michal, Josef Kučera, Jan Schiefner, Josef Stránský, František Preininger, P. Jan Vik, Eduard Veselovský, Rudolf Bulvas virilní zástupce velkostatku.

20., 21., 24. září a na všeobecnou žádost ještě 28. září sehráli žáci obecné a měšťanské školy zdejší za spoluúčinkování “přátel hudby” v Městské dvoraně pohádku "Za štěstím” s hudbou, zpěvy a tanci. Hru napsal a hudbu složil Josef Procházka. Režisér Jiří Lefnar. Z čistého výtěžku K 443,74 zakoupen byl k účelům školním skioptikon.

23. září zemřel v 69. věku svého bývalý dlouholetý starosta smiřický Josef Hojný, puškař a zakládající člen mnoha zdejších spolků.
   Památku zesnulého uctila městská spořitelna zdejší v uznání jeho zásluh o rozkvět její a věnovala K 200,- jako nadaci pro chudého žáka smiřické školy. Jistina tato byla po schválení nadřízených úřadů 30. dubna 1918 vyplacena. 23. května 1929 byla tato nadace připojena ke 4 jiným nadacím na 1 vkladní knížku Spořitelny Smiřické se společným názvem "Školní nadace”.

Na podzim byly prováděny udržovací práce na rameni labském při Městském hotelu při obecních pozemcích čkat. 151/1a a 151/2 firmou Antonín Plecitý, podnikatelství staveb na Královských Vinohradech – v dorozumění s expositurou ředitelství pro stavbu vodních cest v Praze na náklad obce se státní subvencí. Rozpočet zněl na K 2 789,16 a vícepráce činily K 1 330-, na úhradu těchto vydání získáno subvencemi celkem K 3 564,04.

8. listopadu uspořádaly sdružené pokrokové spolky smiřické přednášku profesora Jaroslava Mikana z Hradce Králové na námět "Bílá hora”.

23. listopadu pořádal učitelský sbor místní obecné a měšťanské školy v Městské dvoraně za spoluúčinkování “přátel hudby” ve prospěch školy a České zemské komise pro péči o mládež "První přednáškový večer” s hudebním a pěveckým pořadem. Přednášku "Istrie a Rjeka” proslovil odborný učitel František Řezníček ze Smiřic. Světelné obrazy byly promítány novým skioptikonem.

8. prosince zemřel ve 33 letech věku odborný učitel měšťanské školy smiřické František Tesař, oplakáván chotí a třemi malými dítkami.

12. prosince vznikl zvlášť nebezpečný oheň ve zdejším lihovaru firmy Ed. Ad. Malburg, který však byl úsilím místních hasičů záhy lokalizován.

Rok 1913 byl ukončen přednáškou se světelnými obrazy "Český ráj”, kterou pro veřejnost uspořádala v tělocvičně školy místní sokolská jednota.

V tomto roce upravil místní Okrašlovací spolek park před Schiefnerovými a Balašovými (osety travou a vysázený různými keři a stromky), břehy potoka Jordánu byly vysázeny košíkářskými vrbami, stráň u lednice oseta byla travou a vysázena různými křovinami.

1914

Rozpočet obecní na rok 1914 vykazoval:
   příjem K 26 812,03
   vydání K 36 344,07
   jevil se tudíž schodek K 9 532,04,
   který byl hrazen 35% přirážkou k daním přímým.

Rozpočet školní vykazoval:
   příjem K 75 758,19
   vydání K 89 711,37
   schodek K 13 953,18,
   který byl hrazen 35% přirážkou k daním přímým.

Rozpočet ústavu chudých jevil:
   příjem K 1 867,31
   vydání K 1 785,31
   končil tedy přebytkem K 82,-

28. ledna byly obecním zastupitelstvem nově pojmenovány ulice:
   1) od Bergmannových čp. 209 k vodárně ulice Nievltova na počest Vincence Nievlta, majitele drogerie ve Dvoře Králové n./L., bývalého zdejšího lékárníka, z toho důvodu že v ulici té postaven byl nákladem městské spořitelny, jejímž bylo jmenovaný hlavním spoluzakladatelem, domek pro místní chudé a nyní tam jest umístěna obecní kuchyně Mautnerova;
   2) od domu Karla Volta čp. 247 směrem k domu Josefa Víta čp. 234 ulice Čechova;
   3) od domu Marie Hojné čp. 23 ke škole čp. 206 ulice Komenského;
   4) od betonového mostu na obec vedoucí ulice Hasičská;
   5) od domu Václava Černého čp. 180 k domu Josefa Jiráska čp. 186 ulice Havlíčkova;
   6) od brodku k nádraží ulice Jedličkova;
   7) od domu Antonína Litomiského čp. 46 k nádraží ulice Nádražní;
   8) náměstí Riegrovo

1. března uspořádala místní Tělocvičná jednota Sokol III. sokolskou besedu, na níž kromě tělocvičných, hudebních, zpěvních a recitačních čísel byla i přednáška MUDr. Jindřicha Stárka z Jaroměře "K ideálům sokolským”. Při této besedě spoluúčinkoval i mužský sbor Pěvecké jednoty Hanka.

22. března v neděli a ve středu dne 25. března pro širší veřejnost a v sobotu dne 28. března pro školní dítky pořádala zdejší mateřská škola na oslavu 25 letého svého trvání za spoluúčinkování Josefa Procházky, úředníka lihovaru, a přátel hudby akademii v Městské dvoraně. Čistý výtěžek této akademie činil K 279,88.

5. dubna pořádala Dámská pěvecká jednota Zora ve Smiřicích v sále Městské dvorany hudební a pěvecký večer. Čistý výtěžek ve prospěch místní školy. (Tímto podnikem činnost Dámské pěvecké jednoty Zora ve Smiřicích končí. Členky této jednoty přestupovaly k Pěvecké jednotě Hanka - od r. 1872 Pěvecko-ochotnické jednotě Hanka - ve Smiřicích.)

12. dubna uspořádala Katolicko-národní jednota pro Smiřice a okolí v Městské dvoraně přednášku P. J. Petráska, kaplana z Holohlav, na námět "O své cestě do Palestiny”. (Se světelnými obrazy.)

19. dubna konána v sále hotelu Andrejsek přednáška učitele Jaroslava Pešáka "Rodina a škola”. Pořádalo Sdružení pokrokových spolků Smiřických.

21. června byl pořádán pod protektorátem městské rady Pěveckou jednotou Hanka ve Smiřicích na zámeckém nádvoří XXI. koncert První hudební a pěvecké župy.

6. července přednášel sále Městské dvorany na pozvání Sdružení místních pokrokových spolků MUDr. Jindřich Stárek z Jaroměře "O významu Mistra Jana Husa”.

V červenci byla zadána přístavba k obecnímu domku na obci čp. 210, v němž je umístěna Mautnerova obecní kuchyně pro chudé, zednickému mistru Karlu Voltovi za částku K 5 174,90 se slevou 3 - 5% a s upotřebením materiálu z rozbourané (v témže roce) obecní stodoly. Do 1. října t.r. má býti stavba hotova.

Pokračování
zápisu událostí od konce července 1914 (od počátku světové války) viz v II. díle Pamětní knihy města Smiřic!

Poslední zápis v této knize učinil 8. prosince 1933
   Petr Zahálka kronikář města Smiřic
  
Viděl 15. června 1934 okresní školní inspektor L. Piazza za okresní úřad ve Dvoře Králové n./L

---

Doplnění o výpisky z knihy Paměti města Josefova od Cyrila Štěrby z roku 1926

1611 správce smiřického panství byl Václav Stránský
1780 byl vrchní smiřického panství Prokop Doucha. Purkrabí Smiřic Josef Karásek byl v komisi, která ohodnocovala pozemky a stavení pro stavbu pevnosti ve vesnici Ples.
1781 byla ve smiřickém zámku zřízena nemocnice pro vojíny a dělnictvo a nemocní sem byli převezeni. Duchovní v nemocnici byl P.Václav Malý. Za rok tu zemřelo 31 osob. Pohřbeni jsou v Holohlavech.(Nemocnice byla zrušena v roce 1789)
1782 počátkem dubna se z Plesu odstěhovalo 14 osadníků do Rozběřic, 12 do Černožic a do Libníkovic 4 osadníci. 9.12.1782 byl podepsán osídlovací patent pevnosti císařem Josefem II.
1785 V dubnu 12 bylo na stavbě pevnosti zemětřesení.
1790 v květnu byly pozorovány okolo slunce, vždy asi o polednách zvláštní barevné kruhy.
1793 od 2.4. se pevnost Plezy budoucně bude jmenovat Josefsštadt.
1799 byly ukrutné mrazy.
1831 dne 30. října na Moravě cholera a 28.11. 1831 už i v Praze.
1850 holohlavský děkan, vikář, školní dozorceP. Pokorný vidoval Knihu cti - Zlatou knihu ( školní ) v Josefově.
1857 dne 20. října přijel první slavnostní vlak z Pardubic do Josefova.
1859 nastoupil v Josefově službu městský lékař Mudr. Jan Kukla ze svého působiště Smiřic. Ve válce Prusko Rakouské ve Smiřicích, kovář Vojtěch Exner hodil pruského vojína do Labe, důstojníka nepřátelského porazil, vyrval mu šavli a přinesl ji vojenskému úřadu do Josefova. Za to dostaly Smiřice větší oddíl pruského vojska na potrápenou a deputace města, radní Čeněk, továrník Malburg a hostinský Černý odvezeni ,,pod vartou" do hlavního stanu pruského v Litiči. První dva propuštěni, ale Mahlburk ponechán v zajetí jako rukojmí tak dlouho, až Smiřice vydají Exnera a odcizenou šavli. Byla vyslána pokorná deputace smiřických a věc vysvětlila. Podepsán revers, ale Prusové více už Exnera neviděli a ztracenou šavli též ne. Zajatci vrátili se domů.
1877 doplňuje učitel Hynek Cerman ze Smiřic učitelský sbor
1880 v březnu po 27 letech chvalného a nezapomenutelném působení ve škole i mimo ni v občanském životě, stěhuje se z Josefova nově jmenovaný řídící učitel Josef Novohradský do Holohlav. Byl to sbormistr Pěvecké jednoty Ples.
1891 po prázdninách byl Josef Fürst ve škole v Josefově jako řídící, předtím působil jako učitel ve Smiřicích.
1892 se bicykl stával všeobecným vozidlem
1893 byl Ludvík Šnajdr ůředník cukerní kontroly ze Smiřic. Ke konci roku stěhuje se učitel Jan Štěrba na novou školu ve Smiřicích
1908 učitel Vojtěch Koláč ze Smiřic učí v Josefově 1. ročník měšťanské školy chlapecké.
Odborný učitel I. odboru je Karel Svatoš ze Smiřic
1916 dne 27. ledna v 10 hodin dopoledne letěla vzducholoď Zeppelin nad Josefovem. Byli vidět zřetelně postavy v lodičkách. Směřovala do Prahy. Směrem od východu na západ. V Hradci Králové byla fotografována. Bylo to v den narozenin ,,milého" spojence Viléma II.


Polní cestu mezi Smiřicemi a Starým Plesem postavil v roce 1786 generál Querlonde. V roce 1918 byla vyměřena nová cesta Ples - Vlkov - Smiřice.