Tento článek pana Plška je převzat ze smiřických stránek.

Vyšla také publikace s uveřejněnými fotografiemi.


  Na popud smiřického občana Josefa Lefnara schází se 12. června 1898 v hotelu Andrejsek ustavující valná hromada a je ustavena TĚLOCVIČNÁ JEDNOTA SOKOL i u nás ve Smiřicích. Přítomných 56 mužů zvolilo 1. starostu jednoty Josefa Lefnara, který tuto funkci zastával až do roku 1908.

  Druhá polovina minulého století se vyznačovala uvědomováním občanů českých zemí a důsledkem je zakládání českých spolků, zprvu zejména hudebních, pěveckých a divadelních. Jedním z prvních ve Smiřicích byl pěvecký sbor Hanka, který v roce 1872 splynul s divadelními ochotníky. V roce 1882 vznikl Sbor dobrovolných hasičů, který se v r. 1893 změnil v Tělocvičnou hasičskou jednotu Sokol ve Smiřicích. O tři roky později se však sbor vrátil k původnímu názvu.

  Po založeni Pražského Sokola Miroslavem Tyršem a Jindřichem Fügnerem v r. 1862 vznikají sokolské jednoty i v dalších městech. Jako první z mimopražských je založena r. 1862 jednota v Jaroměři. Dále v našem okolí vznikají jednoty r. 1865 v Josefově a Hradci Králové, r. 1866 v České Skalici a Opočně a r. 1891 v Černožicích.
  8. května 1898 dostavili se členové Sokola z Hradce Králové, Josefova a Černožic v krojích do hotelu Andrejsek (posléze kino Máj) k přípravné schůzi. Po poutavé přednášce bratra Holečka z Hradce Králové "O myšlence sokolské" se ihned přihlásilo 35 mužů, byl zvolen přípravný výbor, který připravil provolání k občanstvu Smiřic a okolí. Spolkové strany byly c. k. místodržitelstvím schváleny 22. 5. 1898.

  Nastávající valná hromada se schází 12. 6.1898 v 16.00 hod. v hotelu Andrejsek, kterážto místnost byla prohlášena za místnost spolkovou. Přítomno bylo 56 členů - mužů, ale koncem roku má jednota již 121 člena. Přesto prvním Sokolem ve Smiřicích nebyl zvolený starosta jednoty Josef Lefnar, ale MUDr. Otakar Jedlička, který byl po tři roky jednatelem zábavného výboru a praporečníkem Sokola Pražského. Ve Smiřicích působil od r. 1878 jako městský lékař.

  Zpočátku cvičí pouze muži, vždy v úterý a v pátek ve školní tělocvičně. Bylo rozhodnuto přihlásit se k župě Podkrkonošské, která zasahovala do národnostně smíšeného pohraničí a potřebovala více podpory. Ze Smiřické spořitelny bylo tehdy zapůjčeno 150 zl. Členské příspěvky byly stanoveny na 10 Kr. měsíčně pro cvičící, 20 Kr. pro necvičící, zápisné činilo 1 zl. Na tehdejší dobu to bylo dost peněz.

  Již v prvním roce se cvičenci zúčastnili vystoupení v Novém Plese, Předměřicích, Hořiněvsi a České Skalici. O rok později Sokol uspořádal první domácí veřejné vystoupení na Lednici za účasti dorostenců a pěti dvojic v šermu.

  V r. 1900 se utvořil též ženský odbor, ve kterém cvičilo 25 žen, cvičení však vedli muži. Teprve v r. 1908 dostaly ženy hlasovací právo a ve výboru 1. místo. V tomto roce se rovněž přestalo počítat na zlatky a krejcary, dále se již počítá na koruny a haléře.

  Tak to šlo rok za rokem a Sokol se stal důležitou kulturní složkou ve Smiřicích. Mimo cvičení pořádal koncerty, přednášky, divadla a výlety. Každý rok se cvičenci zúčastňovali na místních cvičeních v okolních městech i obcích, nechyběli na všesokolských sletech v Praze. Sokol pořádá i domácí veřejná vystoupení, zpočátku na Lednici, v zahradě u br. Pácalta a později na školním hřišti. Příjmy z veřejných vystoupení umožnily splatit dluh u smiřické spořitelny.

  V roce 1904 si jednota pořídila svůj spolkový prapor. Prvním praporečníkem byl zvolen br. Vávra. Prapor byl zhotoven dle předpisu ČOS v Praze za 114 k. Žerd' zhotovil br. Vávra, bronzového Sokola daroval br. Bartošek, pochvu a řemen br. Štěpán. V tomto roce byla též zakoupena bradla za 258 K. a pro ženy kužele.

  V roce 1911 získala tělocvična elektrické osvětlení, které nahradilo petrolejové lampy. Byla též zakoupena nová kladina za 5 K. ČIenské příspěvky byly stanoveny na 20 h. pro cvičící a 40 h. pro přispívající měsíčně.

  V roce 1913 zahájilo cvičení také žactvo a dorostenky. Cvičení žáků ve škole však ředitel zakázal s tím, že po 17. hodině se nesmějí zdržovati ve škole.

  V roce 1914 krutě zasahuje do činnosti jednoty vypuknutí 1. světové války, provázené perzekucí českého národa. Řada mužů obléká rakouské uniformy, vše se přizpůsobuje kruté válce. 24. 11. 1915 byla v Praze rozpuštěna ČOS, jako státu nebezpečná. Přesto však cvičení zcela neustálo, cvičí ovšem pouze ženy a dorostenky.

  K oživení činnosti dochází po válce v r. 1918, po vyhlášení Československé republiky, které ukončilo 300 let poroby. Nově zaváděné sporty jako volejbal, házená, lehká atletika, plavání a v zimě lyžování přivedly další zájemce, školní tělocvična a hřiště už nepostačují, neboť se o ně Sokol dělí s Dělnickou tělovýchovnou jednotou - DTJ, založenou v r. 1919. Založení DTJ bylo výsledkem sílícího vlivu Sociální demokracie na smiřické dělnictvo.

  V roce 1920 se stal čestným členem prezident osvoboditel T. G. Masaryk. Před ním získal čestné členství spisovatel Alois Jirásek v r. 1918. V roce 1920 se konal VII. všesokolský slet, kterého se zúčastnilo 141 našich cvičenců pod vedením Edy Nováka a Marie Hromádkové. Stravování bylo z vlastních zásob, aby válkou vyčerpaná Praha netrpěla.

  V roce 1921 byla jednotě udělena Biografická licence a zakoupeno promítací zařízení za 54.000 K. První film byl promítnut ve Dvoraně, byli jím "Černí myslivci" dalším byla "Krásná žebračka". Filmy byly němé, doprovázeny sokolským hudebním kroužkem. Příjmy ze vstupného byly vítaným příspěvkem do pokladny. Objevila se snaha o vybudování vlastní sokolovny, z finančních důvodů se však nikdy neuskutečnila, i když byl zakoupen pozemek. V r. 1921 rovněž zahajuje svoji činnost oddíl kopané.

  V roce 1923 byl na prodej hotel Andrejsek, ke koupi však nedošlo. Byl sjednán pronájem sálu a zahrady na 20 let. Dále byly provedeny úpravy tak, aby sál vyhovoval cvičení i promítání. Tím získala jednota vlastní tělocvičnu a promítací sál.



-------------------------------

Vpravo nahoře: je ukázka dotazníků které posílal smiřický statistikář Jan Černý do jiných jednot a které se mu později do Smiřic vracely.
Zde Tělocvičné jednotě Sokol v Doubravici u Králové Dvora.
Tento je z roku 1919. Na konci je připsána poznámka: ,,v obci jsou zavedeny občanské hlídky". První dotaz zní: ,,Kolik bratří cvičících a přispívajících čítá jednota - 59".

-------------------------------














Průvod Sokolů zahýbá z hlavní ulice ke škole.


Přijetí Josefa Merkla za člena Sokola Černožice v roce 1911. Od J. Merkla.


Druhá strana lístku nahoře.


Průkazka Sokola z roku 1914.
Josef Merkl bydlel v Holohlavech, členství měl v Černožicích.


Na pohlednici z roku 1920, adresovanou Edovi Novákovi, cvičiteli Sokola ze Smiřic je napsáno:
,,Sokolskou zdravici zasílají Ti přítomní ve valné hromadě"
Jiří Lefnar starosta, R. Jirsák jednatel, M. Jirsáková atd.


Jan Černý dostal pozvánku na cvičení.
Text: V neděli 28. t. m. budou se nacvičovati v Jaroměři v Sokolském domě prostná mužů i dorostenců pro VIII. slet všesokolský.
Dostav se a oblek cvičební vezmi s sebou.
Počátek cvičení o půl 8.hodině dopolední.
Po provedeném cvičení bude schůze župního náčelnictva.
Lad. Měšťan Ve Dvoře Králové n. L., dne 20. října 1925


Výbor TJ Sokol Smiřice 1935

Zleva stojí: Jan Jakoubek, zaměstnanec dílen, Stanislav Hofmeistr, úředník lihovaru, Karel Sychrovský, zaměstnanec cukrovaru, Jan Černý, učitel, Josef Laburda, elekrotechnik, Petr Zahálka, učitel, Eda Novák, cvičitel, vojenský krejčí.
Zleva sedí: Václav Černý, malíř, Bedřich Prokeš, obchod smíšený a domácí vybavení, Jiří Lefnar, továrník, místostarosta Sokola, Marie Hemelíková, úřednice lihovaru, František Pfeifer, úředník mlýnů
Foto smiř. archiv, popis archiv Sokola doplnil Milan Plšek.

Smiřické nádraží - odjezd na slet v roce 1932


Hlavička dopisu ze dne 24. srpna 1933



  V roce 1929 zahájil svou činnost tenisový oddíl.

  Léta ubíhala v pilné práci. Která přinášela sportovní úspěchy, ale i starosti, zejména finanční. V té době měla již jednota 224 dospělé členy. V roce 1931 bylo pořízeno vlastní loutkové divadlo, sehráno představení „Posvícení v Hudlicích a v Praze“ pod vedením br. Zahálky. V tomto roce byla také pořízena zvuková promítací aparatura, prvním zvukovým filmem byla „Fidlovačka“.

  V roce 1935 byl ustanoven sportovní klub SK Smiřice, zpočátku zaměřený na házenou, později však pouze na kopanou. V tomto roce byly zahájeny práce na výstavbě malého stadionu, r. 1937 se započalo se stavbou šaten, aby bylo vše připraveno na župní slet.


Všesokolský slet 1938. Z aukce.

  Nastal r. 1938 významný pro naši jednotu a jak se později ukázalo, nejen pro ni. Pro Sokolstvo byl rokem všesokolského sletu, na nově vybudovaném stadionu se uskutečnil župní slet Jiráskovy župy Podkrkonošské, který byl nejvýznamnější akcí tohoto druhu u nás, na 1 200 metách se vystřídalo přes 5 tisíc cvičenců a přes 5 tisíc bylo i návštěvníků.

  12 června toho roku, za krásného počasí, se vydal od nádraží slavnostní průvod, v jehož čele kráčeli starostové Podkrkonošské župy Jiráskovy – br. Vlček, Orlické župy – Dr. Novák, Sokola Chicago – Josef Falta, Sokola Pezinok – Jar. Klazar, dále pak starostka Sokolic Chicago A. Faltová a jednatelka americké výpravy Bláža Čiháková. Cvičení všech složek zapůsobilo ohromným dojmem a bylo provázeno bouřlivým potleskem. Ve stejném duchu, ale v podstatně větším rozsahu probíhal v červenci X. všesokolský slet v Praze. Tato vystoupení byla obrovskou manifestací jednoty před rostoucí fašistickou hrozbou ze strany Hitlerova Německa.


Sokolové na výletě v roce 1939.



  14. března 1938 se schází 11 zakládajících členů v hotelu Andrejsek a je ustanoven „Kuželkářský kroužek Zálabáci Smiřice“. Prvním předsedou byl František Malý, kapitánem J. Horych. Trénovalo se na pískovém kuželníku hotelu Andrejsek a v hostinci U Šimků.

  Dále nabraly události rychlý spád. Němci nás oloupili o pohraničí, přidali se Maďaři a Poláci, Slováci vyhlásili samostatný Slovenský stát a nad zbytkem Čech a Moravy vyhlásili protektorát. Dnem okupace 15. 3. 1939 se u nás začalo jezdit vpravo, což si vynutila okupační vojska.

  Zpočátku nebyla sportovní činnost omezována, dokonce se v r. 1939 konal v Novém Hrádku župní slet, kterého se naši cvičenci v hojném počtu zúčastnili.

  V květnu 1940 přišel zákaz proslovů a recitací, následoval zákaz veškerých zábavných podniků. V dubnu 1941 došlo k úřednímu zastavení činnosti a 14. 11. 1941 k rozpuštění Sokola a ke konfiskaci jeho majetku. Okupanty byl zastaven i sokolský prapor, který se tím ztratil. V provozu zůstal biograf, výtěžek byl však odváděn do Prahy. Někteří cvičenci a hráči házené přešli do DTJ, kde mohli ve své sportovní činnosti pokračovat.

  Konečně nastal čas osvobození, vítání vítězů, čas nadšení a velkých plánů. I naše jednota obnovila svoji činnost. S nadšením byly rovněž přivítány snahy o sjednocení tělovýchovy. Byl ustanoven Národní tělovýchovný výbor - NTV s předsedou P. Zahálkou.

  22. července 1945 byl uspořádán Den sjednocené tělovýchovy ve Smiřicích, zahájený průvodem, ve kterém šli společně Sokol, DTJ, Federovaná DTJ, Junák, Orel, tenisté a Zálabáci. V ústředních orgánech jednání vázla, Sokol začal opět cvičit samostatně, NTV se rozešel.

  Ku cti řady cvičitelů a obětavých funkcionářů budiž řečeno, že pro ně byla hlavní tělovýchova, dokázali se domluvit a hlavně - cvičilo se.

  V r. 1946 věnovala Milada Jirásková Sokolu nový prapor. Ve sjednocení stále nejasno, chybí rozhodnutí ČOS. Narůstají rovněž problémy s vedoucím kina, p. Hanušem, 3 dny bylo v sále kino, 4 dny se cvičilo.

  Rostoucí problémy s cvičební místností vedou r. 1947 k jednání o odkoupeni hotelu Andrejsek a k úvahám o výstavbě vlastní sokolovny, dokonce bylo započato se svépomocnou výrobou škvárobetonových tvárnic. Z obojího však sešlo. Po dohodě s DTJ se cvičení přesouvá do školní tělocvičny.

  V roce 1948 dochází k výrazným politickým změnám, moci se chopila vláda obrozené národní fronty, je nastoupena cesta k socialismu. Pro tělovýchovu to znamená opět aktuální sjednocování.

  V březnu vydala vláda nařízení o sjednocení tělovýchovy a sportu v Sokole, v jednotách jsou ustanoveny akční výbory. V dubnu dochází k slavnostnímu vstupu členů DTJ do Sokola, kam již dříve přešli zájemci z KSČ. V květnu se začleňují i tenisté, kuželkáři, turisté a stolní tenisté, kteří měli do té doby samostatné organizace. V té době měla TJ Sokol ve Smiřicích i s pobočkami v Rodově a Račicích 625 členů.

  R. 1948 byl rovněž rokem XI. sletu, který se těšil velkému zájmu z Evropy i zámoří. Slet byl velmi úspěšný, zúčastnilo se 216 našich cvičenců. Někteří se přidali k vyjádření nesouhlasu s vládou KI. Gottwalda při sletovém průvodu a celá záležitost měla svou dohru. Byla zřízena očistná komise, která podala 3 návrhy na vyloučení a řadu dalších trestů. Celkem se provinilo 52 ze 101 dospělých cvičenců.

  K 1. lednu 1949 proběhla další reorganizace Sokola. Byly zrušeny župy a okrsky, Sokol byl organizován podle okrsků a krajů, místo župy vznikl Sokolský kraj Aloise Jiráska. Bohužel upadá nadšení a cvičitelská aktivita, muži cvičí nepravidelně, ženy vůbec. Trvají problémy s cvičební místností, po zestátněni původně sokolského kina je toto prakticky pro cvičení nepřístupné.

  Upadající aktivita zejména u cvičení žen přetrvává v r. 1950, aktivní jsou naopak loutkáři, vítané jsou přínosy ze vstupného. Opět byl ustanoven odbor kopané.

  Je zahájena výstavba velkého stadionu, který měl být dle smělých plánů součástí krajského sportovního střediska, vážně se uvažuje i o koupališti. I přes různé přísliby nebyla stavba zahrnuta do dotovaných akcí a tím byl její další osud předurčen.

  Při zemních pracech došlo k zajímavé příhodě, když buldozer spadl do starého labského řečiště a vyprostit se ho podařilo až nasazením těžké techniky vojáků z Josefova.

  V r. 1951 se osamostatnila pobočka Sokola v Rodově. Z rozhodnutí vlády byla zřízena při zdejším státním statku "Závodní jednota Sokol", s níž stávající jednota "Sokol" splynula a na valné hromadě dne 28. 1. přijat nový název:

  Tělovýchovná jednota Sokol Československých státních statků ve Smiřicích

  Předsedou byl zvolen Josef Hlavatý, do výboru zástupci závodů. Pracuje se na velkém stadionu, zatím však díky financím, které uvolnila jednota a brigádnickému úsilí našich členů, zejména odboru kopané. Z nadřízených orgánů však stále přicházejí pouze sliby.

  Aktivně si v r. 1952 vedou kopaná, tenis a kuželkáři, v tělocvičně cvičí pouze žactvo. Prosperující loutkové divadlo bylo odloučeno od Sokola a přidruženo k osvětové radě. Konečně byla také dokončena plocha velkého stadionu a vyseto 200 kg travního semene. O výstavbu se zasloužilí zejména J. Hlavatý a L. Ježek. Bylo započato s výstavbou šaten.

  V r. 1953 je tělovýchova opět reorganizována. Od 1. ledna přidělen jednotě název:

  Dobrovolná sportovní organizace ( DSO ) Dynamo ve Smiřicích

  Z obav před buržoazními živly v Sokole, kteří brání skutečnému sjednocení řízení a kontroly, byla vytvořena nová struktura dle odborových svazů ( statky - Dynamo). Tím na řadu let vymizel název Sokol a z reorganizací už se nikdy Sokol nevzchopil do původní síly.

  V srpnu 1953 hrají fotbalisté poprvé na novém stadionu.

  Namísto všesokolských sletů a olympiád DTJ byly zavedeny celostátní spartakiády, první se připravuje v r. 1955, úkolem je ukázat světu výsledky tělovýchovné a sportovní činnosti našich jednot. V červnu odjelo cvičit do Prahy 18 chlapců a 18 děvčat, v červenci vystoupilo 9 mužů a 15 žen na I. spartakiádě.

  Rok 1956 přináší opět reorganizaci. Veškerá sportovní činnost soustředěna do ČSTV - Československý svaz pro tělovýchovu a sport v Praze, místní organizace si mohly názvy ponechat. Pod vedením Fr. Macha byl zřízen oddíl lehké atletiky.

  V r. 1957 je ustanoven ČSTV - Československý svaz tělesné výchovy a tím je konečně vytvořena pevná struktura sportu. Jednota měla v té době 324 členy, nejsilnějším oddílem byla kopaná. Bylo založeno judo, probíhá přestavba kuželníku. Vráťa Svatoň se stal pod vedením svého otce Fr. Svatoně krajským přeborníkem dorostu ve sportovní gymnastice.

------------------

Razíko Tělovýchovná jednota Dynamo Smiřice bylo otištěno 7.5.1959, jeden z podpisů je Holeček Josef.

------------------

  Teprve v r. 1958 je napraveno "opomenutí" a do majetku TJ Dynamo Smiřice je převeden malý stadion Ředitelstvím pro stavbu vodních cest.

  Příští rok 1959 byl rokem příprav na II. spartakiádu. Potíže má oddíl kopané, nejlepší hráč Lád'a Čermák odchází hrát 1. ligu za Spartak HK.

  R. 1960 je rokem II. celostátní spartakiády, nácviku je věnována značná pozornost. Opět je provedena reorganizace, tentokrát územně-správní. Jsme začleněni do kraje Východočeského a okresu Hradec Králové (okres Jaroměř je zrušen). Úspěšně pokračuji gymnazisté, Vráťa a Vlasta Svatoňové a Jarda Pospíšil, v atletice Fr. Malý. Do Prahy jelo cvičit 22 žáků a žákyň, 11 dorostenců, 13 mužů a 14 žen. Jednota měla 297 členů, výdaje činily 67.428,- Kčs.

  V dalších letech aktivita mírně upadá, tělovýchovný život jde svým tempem. Na sníh bohatá zima r. 1962 umožnila uspořádat lyžařské přebory, hraje se i hokej před školou. V dalším roce je uspořádán vydařený sportovní ples. Kuželkáři slaví 25. výročí založení, získávají povolení k výstavbě 2. dráhy, materiál poskytl MNV z bouračky. V okresních orgánech nás zastupují Jana Slámová, Fr. Malý a Miroslav Mengr, v krajské komisi pracuje Ladislav Černý. Obětavá činnost Ládi Černého byla oceněna zlatým pamětním odznakem ÚV ČSTV.

   V r. 1964 je zahájen nácvik na spartakiádu, naši zástupci jsou úspěšní na okresních přeborech v lyžování: Marková a Vaněk v běhu, Šťastný a Duha ve sjezdu.

  V r. 1965 byl rokem spartakiádním. Nácvik žactva zajišťovala škola, v TJ nacvičují ženy a muži. Naše TJ byla pověřena uspořádáním okrskové spartakiády, což si vyžádalo značné organizační úsilí. 13. června vystoupilo na velkém stadionu okolo 4000 cvičenců, i přes nepříznivé počasí sledovalo cvičení několik tisíc diváků. Dešti a náporu cvičenců bohužel neodolala travnatá plocha. Na vystoupení do Prahy od nás odjelo 8 žáků, 8 mužů a 10 žen.

  V témže roce byla vybudována tribuna s tanečním parketem. Po spartakiádě aktivita ochabuje, dorost prakticky neexistuje, muži necvičí a i ženy se scházejí nepravidelně a v malém počtu. Žactvo cvičí díky obětavosti tělocvikářů L. Černého, Z. Polákové a J. Vašíčka a pochopení školy. Turisté získávají výkonnostní třídy, naopak činnost tenistů je sporadická.

  V roce 1966 je slavnostně otevřena nově zbudovaná kuželkářská dvoudráha, předsedou a hlavním organizátorem je B. Šmejda.

  V r. 1967 je ustanoven jezdecký oddíl s předsedou J. Rohlenou, později přešel pod SSM Černožice. TJ měla v této době 259 členů.

  R. 1968 byl rokem významných změn ve vedení KSČ, politické uvolněni a nadšení s sebou však nepřineslo zvýšeni cvičební aktivity. Vzhledem k dobrým výkonům byl uvolněn M. Moník do Spartaku HK závodit v lehké atletice.

  20.2.1969 bylo na členské schůzi rozhodnuto o návratu k původnímu názvu

  TJ Sokol Smiřice
  - nová politická situace umožnila přihlásit se k tradicím Sokola. Rovněž byli rozhodnutím očistné komise rehabilitováni členové postižení za projevované názory v r. 1948. Citelně se projevuje nedostatek obětavých cvičitelů i funkcionářů.

  V r. 1970 je na velkém stadionu uspořádán filmový festival, ve sportovní činnosti se neděje nic nového.

  V roce 1971 uplynulo 50 let od založeni oddílu kopané, což jednotlivá mužstva oslavila pěkným umístěním. Zlatým pamětním odznakem byl oceněn obětavý funkcionář Lad. Černý. K přátelskému utkání přijeli internacionálové Sparty Praha. Kuželkáři sehráli přátelské zápasy s přáteli z NDR a zahájili přestavbu hospodářského zázemí.

  V roce 1972 byla zastřešena tribuna na velkém stadionu, celá akce byla zajištěna brigádně pod vedením Fr. Malého. Šatny na malém stadionu včetně pozemku byly pronajaty SSM, později prodány MěNV. Muži ani dorost stále necvičí. Byla zahájena výstavba nové školní tělocvičny za brigádnické pomoci členů TJ. V tomto roce činil počet členů TJ 298.

V r. 1973 slavili kuželkáři 35. výročí založení "Zálabáků", nejstarším účastníkem oslav byl 93letý Němeček z Nedělišť. 9 žen cvičilo na sportovních slavnostech v HK, 8 jich vystoupilo na zájezdu v B. Bystrici. Patronát nad oddílem kopané převzaly Velkovýkrmny. Po letech byly řádně vybrány členské příspěvky a úspěšný byl také ples - jednota v tomto roce hospodaří se ziskem.

  V r. 1974 je zahájen nácvik na spartakiádu. Jednota se finančně zmáhá, na účtu je 40.000,- Kčs. Fotbalisté uspořádali zájezd do Bobitzu v NDR.

  V r. 1975 slaví Smiřice 700 let svého založení, k oslavám jsme se připojili řadou sportovních akcí. Turnaje uspořádali fotbalisté, kuželkáři i tenisté. Činnost tenistů je stále chabá, projevuje se malá pozornost věnovaná mládeži. TJ obdržela titul "Vzorná jednota ČSTV". V ZRTV proběhl nácvik na spartakiádu, vystoupení v Praze se zúčastnilo 6 žen a 7 mužů. Součástí oslav bylo i otevření nové tělocvičny. která nabízí nesrovnatelně lepší podmínky. Turisté se věnují pravidelným toulkám přírodou. Byla oceněna obětavá činnost cvičitelek J. Slámové a pí. Brentnerové. Jednota měla v této době 330 členů.

Vlevo: Spartakiáda 1975 - zleva stojí dámy: Malá, Prokopová, Šimáňová a Slámová, dole Valová a Freiová

  Rok 1976 je rokem stagnace tenisového oddílu. Oživení do tenisového oddílu přinesl rok 1977, kdy Vl. Svatoň získal 30 školních dětí do tenisové školičky, z nichž 10 jich zůstalo tenisu věrných. Založil rovněž tradici turnajů pamětníků. Jednota má v této době 360 členů, chybí však cvičitelé.

   V roce 1978 přetrvává nedostatek cvičitelů, zejména v ZRTV, chybí zapojení učitelů, což je důsledek feminizace školství, navíc většina učitelů je dojíždějících. Oživení přináší E. Baboráková, která zakládá úspěšnou tradici cvičení žen při hudbě, po letech se tak daří naplnit tělocvičnu. Turisté jsou držiteli výkonnostních tříd, nemá však kdo převzít péči o turistický oddíl mládeže po odchodu učitelky Krumlové. Fotbalisté a kuželkáři dosahují tradičně dobrých výsledků.

  V roce 1979 přechází kopaná pod Velkovýkrmny a zakládá samostatnou jednotu „Dynamo VOP Smiřice“. Důvody jsou zejména ekonomické, je uzavřena smlouva o bezplatném pronájmu malého i velkého stadionu. Nácvik na spartakiádu v tomto roce zahájili pouze rodiče s dětmi. Oddílovým přeborníkem v tenisu se stal J. Finek, vítězem turnaje pamětníků J. Dvořák. Uvažuje se o zbudování třetího kurtu.

  R. 1980 byl opět rokem spartakiádním. Na okrskových vystoupeních cvičili rodiče s dětmi. V Praze se spartakiády zúčastnili muži a to ve skladbě, jejímž autorem byl Vráťa Svatoň. Aktivní jsou ženy, pod vedením J. Čermáka a J. Provazníka se pravidelně scházejí i muži, hlavně k míčovým hrám. Kuželkáři uvádějí do provozu automatické stavěče. Dorostenka Holečková vyhrála KP v kuželkách a na přeborech ČSSR skončila na 12. místě, předsedou kuželkářů zvolen J. Rynt. Jednota má 393 členy, na účtu pak 49.000,- Kčs. Turisté zahájili svoji 50 sezónu.

  V r. 1981 ožívá cvičení v tělocvičně - a to i u mládežnických složek - příchodem party mladých cvičitelů. Aktivní je tenis, kuželky i turisté. Naše řady opouští dlouholetý předseda J. Holeček, za něho je zvolen B. Šmejda.

  I v roce 1982 pokračuje pokles členské základny, zejména u dorostu. I v dalším roce 1983 jsou aktivní zejména ženy, kterých se na cvičeni s hudbou schází až 60. V ZRTV cvičí všechny kategorie. V tenisovém turnaji pamětníků vítězí L. Černý před P. Ducháčkem.

  R. 1985 je rokem spartakiádním. Do nácviku jsou zapojení muži a rodiče s dětmi. Rodiče s dětmi vystoupili na okresní spartakiádě, muži na 7 vystoupeních po okolí a 10 jich cvičilo v Praze pod vedením Fr. Malého. Předseda turistů J. Jágr získal titul "Mistra turistiky". Kuželkáři zbudovali nové saduritové povrchy. Tenisté zahájili rozšiřování areálu. Jednota má v ro. 1985 231 člena a na účtu 47.000,- Kčs.


Cvičenci na spartakiádu v roce 1985.
Zleva stojí pánové: Šmejda, Plšek, Klimeš, Hojdík, Malý
Dole zleva p. J. Čermák, ?, Juriček, J. Sladký, V. Svatoň

  V r. 1986 získává ZRTV další cvičitele, takže pravidelně cvičí všechny složky, vyjma dorostu, který nemá zájem. Kuželkáři uspořádali dvoudenní soutěž 100x100 hodů sdružených, mimo to budují šatny a etážové topení, pronajímají kuželnu podnikům. Tenisté pokračují ve výstavbě areálu, v turnaji pamětníků jsou nejúspěšnější J. Ducháček a M. Sochor. Turisté pořádají řadu výletů, zúčastňují se řady akcí a zápočtových cest.

  I v r. 1987 ZRTV plně využívá školní tělocvičnu. Kuželkáři pořádají u příležitosti 50. výročí oddílu přebor, ve kterém vítězí J. Rynt. Je založen šachový oddíl, zůstává bohužel pouze na papíře.

  V r. 1988 slavíme 90. výročí založení TJ, při této příležitostí byla uspořádána tělovýchovná akademie v kině, beseda nad kronikou a beseda o ČSS s Vráťou Svatoněm. Z funkcí ve výboru odstoupili dlouholetí obětaví funkcionáři B. Šmejda a J. Preclík. Novým předsedou se stává M. Plšek, hospodářkou E. Rychterová. B. Šmejda nadále pracuje ve funkcích na okrese, manželé Jágrovi jsou v okresním vedení turistiky.

  V roce 1989 zahajují nácvik na spartakiádu i ženy pod vedením E. Baborákové, V. Kvapilové a L. Ibermayerové. Tenisté pokračují ve výstavbě, citelně se začínán projevovat nedostatek financí. Koncem roku dochází k výrazným politickým změnám, je obnoven tradiční demokratický systém. Na výborové schůzi je odsouzen brutální zásah VB na Národní třídě v Praze, naše TJ se přihlásila k programovému prohlášení Občanského fóra. Sportovní činnost pokračovala svým každodenním životem, nadšení z nabyté svobody se nikterak neprojevilo na zvýšeném zájmu o sportování. Jednota má v této době 300 členů.

  Rok 1990 přináší obnovení činnosti ČOS, která dále rozvíjí samostatně svoji činnost. Ve Smiřicích Sokolská jednota obnovena nebyla. Funkcionářský kádr ZRTV, která byla vždy doménou Sokola, tvoří cvičitelé nové generace, pamětníci sokolské tradice již nemají dostatek energie a s následky reorganizace a změn názvů se vyrovnáváme dodnes.


Spartakiádní cvičení 1990 - Voděrady.
Smiřičtí borci: 1.trojice Vl. Svatoň, Fr. Malý, M. Plšek, 2.v řadě Boh. Šmejda, 3.v řadě V. Klimeš
Dále pak jiná jednota. Foto a popis Milan Plšek

  Naše TJ se přihlásila k asociaci tělovýchovných jednot a nadále působí v rámci ČSTV. Mírně opadá zájem o cvičení v tělocvičně, ženy nácvik na spartakiádu nedokončily. Muži pod vedením F. Malého a VI. Svatoně nácvik úspěšně zvládli, 9 jich cvičilo na tělovýchovných slavnostech v Praze na stadionu E. Rošického a 7 z nich vystoupilo na Sokolském sletu v pražské sportovní hale. Výroční členská schůze schválila osamostatnění kuželkářů, kteří se rozhodli dále pokračovat pod staronovým názvem

  KK Zálabák Smiřice
  Předsedou byl zvolen J. Rynt, bylo provedeno finanční vyrovnání.
  Tenisté zahajují výstavbu šaten za dobré brigádnické aktivity. Nejlépe si vede žákyně Kvapilová v žácích L. Melichárek. V této době hrají 2 družstva dospělých a 4 žákovská. Mládeži se systematicky věnuje zejména L. Jirousek.

  Činnost jednoty je v r. 1991 řízena 7členným výborem. Nová situace ve společnosti přináší větší důraz na ekonomická hlediska, péče o vlastní zdraví a kondici zůstává i nadále na okraji zájmu. ZRTV přijal změnu názvu na "Sport pro všechny", a získal celostátní právní subjektivitu, důvodem je rozdělování financí. V tělocvičně cvičí všechny kategorie, činnost úspěšně pokračuje zejména díky partě cvičitelů, která se utvořila okolo manželů J. a L. Janderových. Tenisté oslabení odchodem kvalitních hráčů již nedosahují takových úspěchů. Klesá i brigádnická aktivita, výstavba se začíná protahovat. I přes houževnatost VI. Svatoně narůstají otazníky nad finančním zabezpečením nákladné stavby. V TJ je registrováno 238 členů. 6. 3. byla naše TJ zaregistrována u Ministerstva vnitra a získala právní subjektivitu.

  V. 1992 provádí ČSTV delimitaci majetku a na naši jednotu převádí malý stadion a část zámeckého parku. Vydání malého stadionu požaduje soudní cestou ČOS. Problém spočívá v tom, že původně byl malý stadion majetkem Sokola Smiřice a smiřickými sportovci také vybudován. O vydání však žádá pražské ústředí ČOS, zákony jsou příliš nejasné. ASPV je nadále nejpočetnější složkou, zajišťuje cvičení všech složek. Turisté podnikají řadu akcí i přes rostoucí náklady na dopravu, pohostinství i ubytování. Tenisté se potýkají s klesajícím zájmem o sportovní i brigádnickou činnost, práce na výstavbě šaten je zadána soukromé firmě, finance od sponzorů obětavě zajišťuje VI. Svatoň. V březnu uspořádali 3. tenisový ples v Holohlavech. 281 členů má k dispozici na účtu 90.000,-Kč.

  R. 1993 po stránce sportovní nepřináší nic zvláštního. S Měú byl sjednán pronájem pozemků pod 3. kurtem a stavbou na dobu 50 let. Platíme symbolický poplatek 50,-Kč na rok, zbytek z částky 5.000,- Kč na rok je darem města tenisovému oddílu.

  Poprvé v historii TJ nebyla v r. 1994 uspořádána valná hromada. Toto bylo zapříčiněno pasivitou funkcionářů a problémem se zajištěním vhodné místnosti. Termín byl odkládán, až nakonec byla činnost projednána a uzavřena na výborové schůzi. Turisté pokračují v pravidelných výletech. Tenisté stále více pociťují nedostatečnou zálohu mladých hráčů a nedostatek financí na stavbu. ASPV nabízí možnost cvičení všem zájemcům, parta mladých cvičitelů uspořádala vydařenou akci na chatě u Janderových spojenou se stanováním. Družstvo mužů se zúčastnilo turnaje v kopané. Po 46 letech nucené přestávky se 5. a 6. 7. konal v Praze XII. všesokolský slet za účasti našich 8 mužů pod vedením F. Malého. Vystoupili v upravené skladbě ASPV z r. 1990, celostátním vedoucím skladby byl Vráťa Svatoň. Byl proveden znalecký posudek nemovitostí TJ: malý stadion - 62.850,- Kč, tenisový areál včetně rozestavěného objektu - 511.870,- Kč. 238 členů mělo k dispozici na účtu 47.452,- Kč.

  V r. 1995 se ASPV opět daří zabezpečit cvičiteli všechny kategorie, které o cvičení projevily zájem, tedy bez dorostu. Tradičně úspěšná byla Mikulášská besídka, byl ustanoven nový výbor oddílu ve složení: L. Jandera, M. Vašátková a P. Hornych. Tenisté mají v soutěžích 1 družstvo dospělých a 1 žáků. Těsně před zimou se podařilo zastřešit stavbu, tj. pobít alespoň lepenkou, zejména díky VI. Svatoňovi, M. Plškovi, I. Říhovi a J. Kvapilovi. Byl dopsán II. díl Kroniky.

  Činnost v r. 1996 ničím nevybočuje oproti jiným létům. ASPV se 171 členem je našim nejsilnějším oddílem, 5 cvičitelů absolvovalo školení a získalo kvalifikaci cvičitele IV. třídy. Společně s turisty uspořádali výlet rodičů s dětmi na Chloumek, tradičně úspěšná byla Mikulášská besídka spojená s diskotékou. Tenisté vyslali do soutěže pouze družstvo dospělých, žáci chybí. V jubilejním 20. ročníku tenisového turnaje pamětníků se vítězi stali: L. Jirousek, VI. Svatoň, J. Filip a B. Šmejda. Stavba šaten byla definitivně zastřešena kanadským šindelem. Položení krytiny provedla odborná firma za 160.000,-Kč, okres přispěl dotaci 50.000,- Kč. I když se stavba zadlužila, zastřešení bylo významným pokrokem. Turisté pokračují v pravidelné činnosti ve dvou skupinách, mladší a starší. Členové výboru blahopřáli kronikáři Zd. Runkasovi k pěkným 75. narozeninám. TJ má 238 členů, výdaje 252.119,- Kč.

  I když v roce 1997 běží život jednoty zaběhlým životem, objevují se první úvahy a přípravy na oslavy 100 let trvání jednoty, které nás čekají příští rok.
  Odbor ČASPV je se 149 členy nejsilnějším i nejaktivnějším odborem. Nabízí cvičení ve školní tělocvičně pro všechny kategorie, které projeví zájem. Nezájem lze konstatovat u starších žákyň a dorostu.
  Turisté mají 30 členů, z toho smiřických však pouze 7. Oddíl je součástí Jiráskovy oblasti KČT, celostátně klub vystoupil z ČSTV a působí samostatně, u nás turisté zůstali součástí TJ. Tenisový oddíl má 39 členů, v soutěži startovalo 1 družstvo dospělých, které vedli P. Rohlena a J. Kvapil. Chybí mládež i trenér, který by se dětem systematicky věnoval. V turnaji pamětníků zvítězili v jednotlivých kategoriích L. Jirousek, J. Finek, J. Svatoň a Z. Runkas, soutěžilo 25 účastníků. Stavba šaten stagnuje, chybí peníze i chuť přiložit ruku k dílu a je umořován dluh z r. 1996. TJ má 218 členů.

Současnost

  Rok po roku jsme dospěli k roku 1998, který je 100. rokem trvání naší TJ. Jednota je součástí Asociace tělovýchovných jednot, působí tedy v rámci ČSTV. K přestupu do ČOS nedošlo, chybí činovníci, kteří by se obnovení sokolské činností ujali, rovněž navazování kontaktů cestou soudních sporů o majetek nebylo nejšťastnější. Sportovní činnost je vesměs zabezpečována cvičiteli mladé generace, pro něž je Sokolské sportování pouze historií. Z tradice tak zůstává náš název TJ Sokol a spousta obětavé práce našich cvičitelů pří zabezpečování sportovního vyžití, zejména naší mládeže.

  Činnost TJ je řízena výborem v tomto složeni:
předseda - Ing. Milan Plšek
místopředseda - Ing. Radko Baborák
pokladník - Ing. Eva Svobodová
jednatel - Věra Kvapilová
členové - Jaroslav Jágr, Ing. Luděk Jandera, Vlastislav Svatoň, Bohumír Šmejda

---

Na fotografii z oslav 100 let TJ Smiřice, při převzetí diplomů předsedy oddílu a aktivními funkcionáři, stojí zleva:
Jaroslav Jágr, Ing. Radko Baborák, Vlastislav Svatoň, Josef Kvapil, Petr Rohlena, Ing. Milan Plšek

---

  Činnost výboru je zaměřena na organizační záležitosti a hospodaření s financemi, vlastní sportovní činnost organizuji jednotlivé oddíly samostatně.

1. Tenisový oddíl - je řízen výborem ve složení:
předseda - Ing. Radko Baborák
pokladník - Petr Rohlena
člen - Josef Kvapil
Oddíl prochází v současné době hráčskou krizí, chybí zejména dorost a žáci. V soutěži je zapojeno pouze 1 družstvo dospělých. Družstvo pod vedením Ing. V. Osladila hraje meziokresní soutěž ve složení: V. Osladil, L. Melichárek, P. Rohlena, Jaromír Hlaváček, P. Kvapilová a L. Horáková.

  Citelně chybí trenér, jakým byl Lad. Jirousek, který by se věnoval pravidelně a systematicky mládeži. Areál je využíván řadou rekreačních hráčů. Rozestavěný objekt šaten je příliš velkou zátěží, i přes neutuchající snahu VI. Svatoně se brzké dokončení nejeví příliš reálné.


Hodnocení práce cvičitelů a funkcionářů při oslavách 100 let TJ Smiřice
Zleva stojí A. Knittelová, František Malý, Pavel Hojdík, Ema Baboráková, D. Jágrová, Věra Kvapilová, Ing. E. Richterová.

  2. Oddíl ASPV - Asociace sportu pro všechny, působí v rámci ČASPV (Česká...), která je samostatnou organizací.
  Výboru ve složení: předseda - Ing. Luděk Jandera
jednatel - VI. Bureš
pokladník - M. Vašátková
se daří získávat řadu mladých obětavých cvičitelů, kteří jsou ochotni věnovat značnou část svého volného času cvičení s mládeží.

  Cvičitelé jednotlivých kategorií:
ml. žákyně - M. Vašátková, D. Šolcová, J. Tluková
ženy - P. Dvořáková, S. Bičišťová
rodiče s dětmi - D. Jágrová, J. Janderová
žáci - P. Hornych, V. David
muži - P. Krejčí
akrobacie - VI. Bureš
rekreační sporty - L. Jandera

  Perspektivou oddílu ASPV je mladý funkcionářský a cvičitelský kolektiv, který tvoří dobrou partu.

  3. Turisté - oddíl provozuje svoji sportovní činnost v rámci Klubu českých turistů, který je samostatnou organizací. V čele oddílu jsou již řadu let manželé Dana a Jaroslav Jágrovi, kteří jsou rovněž vůdčími funkcionáři okresní organizace. Skupinu starších turistů neúnavně vede VI. Prokeš.

Činnost jednoty je usnadněna i bezproblémovými vztahy s vedením Základní školy a Městského úřadu.
Závěrem je třeba poděkovat všem aktivním cvičitelům a funkcionářům, bez jejichž obětavé práce by činnost jednoty byla nemyslitelná.

Z historie TJ

1862 - založen Pražský Sokol
1898 - založena Tělocvičná jednota Sokol ve Smiřicích
1900 - začínají cvičit ženy
1919 - založena DT J
1921 - zahájil činnost oddíl kopané
1929 - zahájil činnost oddíl tenisu
1935 - zahájena výstavba malého stadionu
- ustanoven SK Smiřice zpočátku zaměřený na házenou, později pouze na kopanou 1938 - župní sjezd na malém stadionu
- ustanoven "Kuželkářský kroužek Zálabáci Smiřice"
1941 - rozpuštěni Sokola na území Protektorátu
1945 - Sokol obnovuje činnost samostatně
1948 - sjednoceni tělovýchovy do Sokola
1949 - reorganizace Sokola dle okresů a krajů
1950 - opět ustanoven odbor kopané
1951 - reorganizace, přičlenění k závodům TJ Sokol ČSSS ve Smiřicích
1953 - přidělení názvu DSO Dynamo ve Smiřicích
struktura dle odborových svazů, tím vymizel název Sokol na řadu let
1956 - reorganizace, veškerá sportovní činnost soustředěna do jednotné organizace 1957 - ustanovení ČSTV
TJ dynamo Smiřice
1969 - návrat k původnímu názvu TJ Sokol Smiřice
1979 - osamostatněni kuželkářů KK Zálabák Smiřice
- TJ Sokol Smiřice zaregistrována u MV jako samostatný právní subjekt

Starostové a později předsedové TJ

1898 - 1908 Lefnar Josef
1909 - Ježek ?
1910 - Martínek Stanislav
1911 - Dr. Zemek Fr.
1918 - 1923 Lefnar Jiři
1924 - Kmoch Alois
1930 - Černý Václav
1931 - 1935 Černý Jan
1936 - 1938 Voženílek Fr.
1939 - Pacák Jan
1940 - Voženílek Fr.
1941 - rozpuštění Sokola
1945 - Zahálka Petr - NTV
1946 - 1950 Černý Jan
1951 - 1980 Holeček Josef
1981 - 1987 Šmejda Bohumír
1988 - Plšek Milan

Na obrázku vpravo stojí zprava pan Košek a pan Šmejda.

  Použité podklady:
1) Zdeněk Runkas - Z historie TJ Sokol ve Smiřicích r. 1898 - 1945
2) Ladislav Černý - 80. výročí založení TJ Sokol
3) Zdeněk Runkas - 90 let TJ Sokol ve Smiřicích
4) Ing. Lubomír Kupka - vývoj tělovýchovy ve Smiřicích v letech 1945 - 1989
5) Sokolská kronika
6) Kniha zápisů z výborových schůzí

  Případné připomínky, náměty či doplňky laskavě zašlete na adresu: Ing. Milan Plšek, Jiráskova 315, 503 03 Smiřice.

Text je z publikace o TJ Sokol Smiřice.

Vpravo:
Bratr Jenda Juliš náčelník Sokola dostal do Škvrňan u Plzně pohled odeslaný ze Smiřic s tímto textem:

"Bratrský pozdrav" a dík za lístek. Posílám ti z našeho 1. ve válce okrskového cvičení v Jaroměři pohled a jako novinku cvičení bez košil a bosi. A jak si to hoši pochvalovali, že jsou jako ptáci. V zimě pořádali jsme Besedu a dorost cvičil též bez košil. Pámbu chraň, aby to mělo u obecenstva nějaké zlehčování proti atd. ... Na zdar ! Tvůj E.

---

Sokolské loutkové divadlo

   V minulém čísle Zpravodaje nám paní Věra Kloučková připomenula 90let činnosti loutkového divadla ve Smiřicích. Zajímavý článek mě inspiroval k nahlédnutí do sokolského archivu a vyhledání dalších informací o začátcích loutkového divadla u nás. Je třeba si na začátku připomenout, že Sokol (Česká obec sokolská) zdaleka nebyl zaměřen jen na sportovní činnost.
   Spolek od svého založení (ve Smiřicích roku 1898) kladl důraz na skloubení aktivit sportovních, vzdělávacích i kulturních. Spolek se od svého počátku prezentoval jako vlastenecký a nepolitický. Pořádány byly přednášky, besedy, výlety na významná místa české historie a akce kulturní jako biograf a divadlo. Nejvýznamnější ovšem zůstávala účast na všesokolských sletech. Mluvíme o době, kdy ještě neexistovala televize ani další zvuková technika, zvukový doprovod k němým filmům i divadelním představením zajišťoval hudební kroužek Sokola. Když se lidé tehdy chtěli bavit, museli si ve svém volnu zábavu připravit a zorganizovat. Mimo Sokola zde působily další ochotnické spolky jako Jednota divadelních ochotníků Jirásek a pěvecký spolek Hanka. V roce 1921 zahájil svoji činnost sokolský biograf němým filmem Černí myslivci za doprovodu hudebního kroužku, poté byl za hojné účasti předveden film Krásná žebračka. Investice do zařízení biografu ve Dvoraně činila 50.000 Kč.
   Roku 1923 byl biograf přemístěn do sálu hotelu Andrejsek, což si vyžádalo nové zařízení, sklápěcí sedadla, piano pro orchestr za 10.000 Kč a nová osvětlovací tělesa. Ukázalo se však, že výnos biografu neodpovídá očekávání návratnosti investice. Zvuková aparatura pro biograf byla zakoupena v roce 1931. První promítání zvukového filmu ve Smiřicích se uskutečnilo 12.prosince 1931, promítán byl film Fidlovačka.


Hotel Andrejsek na Palackého ulici ve Smiřicích.
Vysoká budova vlevo je zmíněný hotel, později zde bylo kino. Řada domů vpravo je pryč a na jejich místě stojí velkoprodejna pana Brože.

   A nyní již ke Kašpárkovi. Rok 1926, v jednotě se již delší čas projevovala touha po loutkovém divadle pro mládež a 17.ledna byl učiněn první krůček. Na loutkovém divadélku, jež ochotně zapůjčil pokladník cukrovaru pan Cihlo, byla před zaplněným sálem hotelu Andrejsek poprvé sehrána „pimprlová komedie“. Jednalo se o loutkové divadlo, zvětšené Alšovo, s loutkami 25 cm vysokými. Úspěch prvního pokusu podnítil účinkující tak, že do konce února bylo sehráno celkem 8 představení, která shlédlo celkem 785 diváků. 7.března odpoledne sehrány hry Gratulanti od Franka Weniga, Život za republiku od Fr. Homoly a Naše pohádka od B. Schweigstilla. V dubnu, po skončení sezóny, bylo zapůjčené divadélko s poděkováním vráceno panu Cihlovi. Během prosince pak bylo sehráno 5 představení na divadélku, jež ochotně zapůjčila bratrská jednota Vlkov. Celkem v tomto roce sehráno 13 her s finančním výnosem 627 Kč, bylo rozhodnuto tento využít na nákup dekorace a potřebných rekvizit pro vlastní loutkové divadlo. Průměrná návštěvnost byla 130 dětí.
   Stavba vlastního divadlo byla schválena roku 1929. Bratři zajímající se o loutkářství shlédli loutková divadla v okolních městech, důkladně se tak připravili k výstavbě a vedení vlastního divadla. V roce 1930 konečně dochází k zřízení vlastního loutkového divadla. Bratr Jakoubek z HK narýsoval plány, které byly předány k přezkoumání zkušenému loutkaři br. Boučkovi z Jaroměře. Br. Lefnar se zavázal, že zdarma dodá veškeré potřebné řezivo a mohlo se začít.
   Rok 1931. Loutkáři a děti se konečně dočkali vlastního loutkového divadla. Jeviště zhotovil br. Machač podle plánů pečlivě přezkoumaných a schválených několika odborníky za 1.416 Kč. 7.listopadu tak zahájilo loutkové divadlo na vlastním jevišti a s vlastními loutkami, pod vedením br. Zahálky, hrou M. Kopeckého Oldřich a Božena, aneb Posvícení v Hudlicích. Zahajovací sobotní představení bylo sehráno pro dospělé, v neděli dopoledne se hrálo pro děti. Další představení v listopadu již přilákalo 310 diváků, vybráno bylo 341 Kč. Jednota může být právem hrdá na své loutkové divadlo, jemuž se málokteré z okolních co do účelnosti, praktičnosti a bohatosti vybavení vyrovná. Celkové náklady na pořízení divadla činily 10.028 Kč. Významné finanční dary poskytla Spořitelna smiřická, firma Malburg a syn, firma mlýn Voženílek, p. Pleštil a br. Kněžourek. 22.prosince sehráno loutkové představení Krejčík, švec a Kašpárek před 232 diváky. Poprvé se ve hře objevuje Kašpárek, nepochybně nejoblíbenější postava her dalšího období. Celkem sehráno 6 představení, průměr 247 diváků.
   V roce 1932 loutkové divadlo „V Kašpárkově říši“ sehrálo 15 představení, z toho 3 pro dospělé, průměrně 235 diváků. Při loutkovém odboru pracovalo 16 bratří, 4 sestry a 3 dorostenci. 5.března u Andrejsků slavnostní představení 7.březen od J.Hořejšího. Začátkem září hostoval ve Smiřicích loutkář Karel Kopecký, jenž ve Dvoraně sehrál řadu starých loutkových her. Pěkné divadlo a 80 cm vysoké loutky vždy téměř zaplnily sál. Dále uvádím názvy některých her, v závorce pak počet diváků: Jak Honza čerta chytal(234), Vodníkova Hanička(225), Kašpárkovo pometlo(232), Kašpárek a krejčí Jedlička(185), Kašpárek učí Matěje(205), Princezna Včelka, Do Prahy za prezidentem(198), Jak švec čerta ošidil(198), Krakonošova zahrádka a Kašpárkův strom(131).
   V roce 1933 sehráno 11 představení, z toho 1 pro dospělé. Na vstupném vybráno 4.044 Kč (máslo 1kg=18 Kč, houska 1ks=0,20Kč). V roce 1939 sehráno 13 představení s průměrnou návštěvností 250 diváků. Konec republiky, obsazení Čech a Moravy německým vojskem, těžké rány pro vlastenecky orientovaný Sokol. Dle nařízení musejí být i plakáty pro děti dvojjazyčné, tedy i v němčině. V předtuše zlých časů rozhodnuto věnovat zdejší škole cvičební nářadí v ceně 19.700 Kč, loutkové divadlo v ceně 3.578 Kč a hudební nástroje, stále se ale hraje. V roce 1941 rozpuštěny sokolské organizace a majetek zabaven, vlastenecké zaměření Sokola bylo pro Němce nepřijatelné. V provozu zůstal biograf, který promítal převážně německé filmy s propagačními žurnály na úvod. O zábavu pečoval alespoň loutkářský odbor, ovšem pod hlavičkou školy. Účast na loutkovém divadle během okupace byla stále značná, zábavy bylo málo a naopak peněz, za které nebylo co koupit, bylo dost: Buchlovský kámen(132), Nejkrásnější řeč na světě.
   V roce 1951 sehráno 5 představení ještě pod Sokolem, celkem pak 13. Vládním nařízením Sokol začleněn pod závodní jednotu státních statků. Nepolitický Sokol nevyhovuje komunistům, z bratrů se tak postupně stávají soudruzi. V režii P. Zahálky sehrána hra Pivoňka má smůlu(283), dále hry Drak(178), 2x Děd Vševěd(206) a 2x O nespokojeném kohoutkovi(153). Loutkové divadlo, dobře prosperující a činné, je direktivně přidruženo k osvětové besedě a odloučeno od Sokola. Tím tedy skončil Kašpárek v Sokole, naštěstí pro malé diváky ale dále úspěšně pokračuje samostatně. Samostatná činnost Sokola pak končí o rok později. Ze sálu Na lednici přemístěna loutková scéna usnesením MNV z 12.6.1953 do Malburgovy vily, kde působí dodnes.
   (Podrobnější přehled her u loutkového divadla.)
   2016-07-12 Milan Plšek, předseda TJ Sokol

---

  Ocenění nositelům sokolských tradic

   Při příležitosti 105. výročí založení TJ Sokol Smiřice bylo rozhodnuto na valné hromadě naší TJ dne 14. 2. 2004 ocenit významný přínos dvou stále aktivních nositelů tradic Sokola udělením čestného Členství
  Oceněnými jsou:

  Bohumír Šmejda (věk 84 let), členem TJ od r. 1930
  Od r. 1938 cvičil na Všesokolských sletech a později celostátních spartakiádách, naposledy vystupoval ještě v r. 1994 na XVIII. Všesokolském sletu v Praze. Ve své dlouholeté sportovní činnosti hrál Českou házenou, hokej, volejbal a doposud si zahraje kuželky. Ještě v loňském roce zaskakoval v mistrovských zápasech.
  Dvacet let byl předsedou kuželkářů „Zálabáci" :(Í961 - 1980), byl zde vedoucím a trenérem družstva dorostenců, pod jeho vedením kuželkáři uskutečnili přestavbu kuželníku. Hrál závodně tenis, trénoval zde mládež, přes deset let byl předsedou tenisového oddílu a ještě v r. 2001 vyhrál turnaj pamětníků v kategorii nad 70 let. Několikrát vyhrál kuželkářský turnaj veteránů v Náchodě, v r. 2003 zde obsadil druhé místo.
  Jeho funkcionářská aktivita je skutečně obdivuhodná, od r. 1948 pracoval ve výboru TJ, kde je platným členem doposud. Sedm let stál v Čele tělovýchovné jednoty (1981 - 1987), dvě volební období zastupoval naší TJ v okresním výboru ČSTV. Při oslavách 100. výročí naší TJ byl jeho přínos pro smiřickou tělovýchovu oceněn Pamětní medailí města Smiřice.

  Zdeněk Runkas (83 let), členem TJ od r. 1932
  Jako cvičenec vystupoval na dvou Všesokolských sletech v Praze, hrál závodně českou házenou, s přítelem Šmejdou byli nominováni do výběru župy pro utkání s Ikarem Kukleny. Závodně hrál rovněž tenis, ještě v r. 2001 hrál finále turnaje pamětníků v kategorii nad 70 let. Dále hrál hokej, volejbal a doposud si zahraje rád pro zábavu kuželky.
  Ve vedení TJ pracoval jako předseda revizní komise, nyní 11 let pečlivě vedl naši spolkovou kroniku. Ve Smiřicích již 30 let nemá trvalý pobyt, přesto obětavě v naší TJ pracoval a byl se Smiřicemi v neustálém kontaktu.
  Oběma oceněným patří nás velký dík a obdiv a jejich vitalita nechť je vzorem všem následovníkům.
  íng. Milan Plšek, předseda TJ Sokol


Obecenstvo při oslavách 100 let TJ Smiřice.
V první řadě si čte Vlastislav Svatoň, vedle sedí jeho bratr, náčelník obce sokolské Doc. Vratislav Svatoň,
vedl katedru gymnastiky na FTVS UK. Jeho dcera je známá cvičitelka aerobiku Olga Šípková. (možná sedí za tátou?)
Pan Vořechovský s manželkou v červeném.

Zleva: Zdeňka Dvořáková - hospodářka, Lenka Košková - předseda SPV (Sport pro všechny), Dana Jágrová - turistika, vzadu Eva Svobodová - předseda kontrolního výboru, Jaroslav Jágr - předseda turistů, Milan Plšek - předseda TJ (od r.1988), Věra Kvapilová - jednatelka TJ, Petr Rohlena - tenis, Radko Baborák - místopředseda TJ a předseda tenistů, Petr Filip - tenis.

Výbor je volen ze všech členů TJ valnou hromadou, nezáleží na tom, z kterého oddílu kdo je. Přesto ale je snaha, aby všichni měli své zastoupení. TJ má čtyři oddíly. Zastoupení nemá volejbal, na schůze je zvána Lucie Bohatá - předseda volejbalistů.
Foto a popis Milan Plšek