Čp. 2 - (čp. 119 do roku 1780)
Malý domek západně od zámku. Původně byl dřevěný, orientován severo-jižně. Po požáru v roce 1839 byl přestavěn na zděný a orientován ve směru východ – západ. K domku náležela louka na 1 vůz sena.
Platby: na sv. Jiří 7 gr., na sv. Havla 7 gr. a 1 slepice. Z louky majitel platil 4 gr. a letník faráři 1 gr.
Č. parcelní 12, výměra 368 m2.
Přízemní domek uzavíral na jižní straně „náměstí“ (křižovatka u Dvorany).

Martin Mrdla prodává 4.4.1663 za 200 kop.
Kupec byl Jan Janko řečený Mrdla
Vdova Lidmila prodává zděděný majetek 11.8.1692 za 100 kop.
Kupec Jan Balcar jej prodává 1.6.1721 za 232 zl. 20 kr.
Jan Balcar, jeho syn platí hotově 90 zl. 20 kr. 3 denáry a splácí 5 zl – dostal přídavek: jarmaru ve světnici, stůl, 3 stolice a polici
Václav Vácha, kolářství od Jana Balcara kupuje domek 31.1.1757 za 400 zl.
Po smrti Václava dědí Josef, Václav a Jan Váchové, majetek prodávají 15.10.1801 za 1110 zl.
Noví majitelé Josef Engliš s manželkou Annou koupili i s kolářskou dílnou a platili úrok 24 kr. a kontribuci 29 kr. Dům však šel do veřejné dražby 12.12.1829 za 829 zl.
Antonín Vondrouš jej koupil a prodává jej 9.5.1834 za 892 zl.
Kupci Jindřich Ehmer s manželkou Annou dům prodali 10.2.1858 za 615 zl.
Kupující byl Jan Novotný.

Vložený obrázek
Krásná podobenka Marie a Jana Novotných, majitelů domu čp. 2.

---

Čp. 3, 4 a 5

Poloha popisných čísel 3, 4 a 5 na stavebním plánu ze dne 18.2.1880. Nad Uličkou je firma Malburg.

Zdroj: záznamy Ing. Kupky

Čp. 3 - (čp. 118 do roku 1780)
   Domek stál jihozápadně od zámku. Byl bez polí s loukou na jeden vůz sena. Majitel platil na svatého Jiří 7 gr. a na sv. Havla 7 gr. Odváděl 1 slepici, dále1 gr. letníku, z krávy p. faráři 1 gr. bílý.
Číslo parcelní 220, výměra 551 m2.

   Jiří Kočí prodal usedlost 20.8.1680 za 60 kop svému synu Petrovi. Od Petra kupuje za 60 kop dům jeho syn Jan Kočí 31.3.1712.
   Po zemřelém Janu dědí jeho dcery Anna a Alžběta Kočovy a prodávají svému švagrovi s 1,5 štrychu polí u Labe za 150 kop či 175 zl.
   Daniel Černý prodává 6.8.1776 za 175 zl Josefu Černému, krupaři, po jehož smrti dědí 3.11.1789 domek vdova po Josefu. V závěti Josef Černý uvádí ještě staré číslo čp. 118.
   Od zmíněné vdovy koupila 11.10.1810 za 800 zlatých majetek Klára Pelikánová. Prodala dům 27.3.1817 za překvapivě vysokou cenu 3000 zl., kupující Alois Vrbec ale vše vrátil původní majitelce. Druhý prodej se uskutečnil 5.5.1821 za nabývací cenu 800 zlatých.
   Kupující Václav Rezek prodává dům 26.8.1845 za 700 zl. snad svému synovi Václavu Rezkovi a jeho manželce Marii. Václav umírá a dům přechází 23.7.1851 na vdovu Marii Rezkovou za cenu 387 zl 23 kr.

   Majitel domu čp. 3 Gustav Jilovský zažádal o povolení stavby nového domu v roce 1895 v Mlýnské ulici.
   V roce 1910 je zaznamenán Anna a Gustav Jilovský. Jilovský Josef je v roce 1937 a 1945 na soupisce samostatně hospodařících zemědělců.

---------------------

Čp. 4 - (čp. 117 do roku 1780)
   První známý majitel provádí výměníckou smlouvou se svým ovdovělým a znovu ženatým synem. Ten má z 1. manželství 5 nezletilých dětí, které mají dědické právo po své matce. Byly děděny a prodávány části domu, někdy jen za dlužní úpis.
   Č. parcelní 14, výměra 223 m2.

   Václav Sehnoutka předává doživotní výměnek světničky a polovinu zahrady, ceněný zápisem na 100 zl. synovi Janovi 4.2.1705.
   Později Václav Hejčman dostal od Jana dlužní úpis na 50 zl. Hečman byl zeť Jana.
   Prodej se uskutečnil 26.5.1799, majetek koupil Josef Sehnoutka za 200 zl.
   19.7.1813 koupili dům Josef a Marie Sehnoutkovi za 500 zl. Svému synovi Antonínu jej prodali 21.9.1848 za 200 zl.
   Od Antonína Sehnoutky dům dne 19.6.1854 odkoupil Jan Litomyšský s manželkou Annou za 1900 zl.
   12.12.1859 jde majetek znovu do prodeje, koupili ho Jan a Alžběta Tomkovi za 700 zl.
   22.6.1862 Tomkovi prodávají za 350 zl. Josefu a Marii Tomkovým.
   3.5.1865 má pan Kupka zaznamenaný poslední prodej, když za 626 zl. kupuje dům Jan Machet s manželkou Lidmilou.

---------------------

Čp. 5 - (čp. 116 do roku 1870)
  Při domu Strakonickém nebylo žádných rolí, držitel platil o sv. Jiří 4 groše a o sv. Havlu také 4 groše, odváděl 1 slepici, letníku platil faráři 1 groš bílý. K domu náležela ,,štěpná zahrada"
   Rodina Spurných má své potomky ve městě a nyní (1995) v panu Josefu Spurnému a Tomáši Spurnému, sklenářích. Dům zanikl. Č. parcelní 17, výměra 278 m2.

   Dne 6. února 1680 koupil od Jiříka Rožnovského dům za 150 kop Václav Sehnoutka – jinak Strakonický. Nemohouce pro sešlost svého věku dálejc hospodařit, dobrovolnou smlouvou z 14. února 1724 prodal živnost svému synovi Matějovi Sehnoutkovi za 100 kop. Ten složil závdavkem 30 kop, zbytek splácel při držaných obecních soudech po 3 kopách. Přídavkem získal 3 žebříky, kolečko, stůl a měděnec v kamnech.
  Dle přátelské smlouvy mezi pozůstalými dědici, vdovou Mařenou a dětmi Václavem a Alžbětou, připadla živnost v ceně 145 kop a 42 gr. synovi Václavovi Sehnoutkovi zápisem ze dne 4. února 1743. Ten byl již roku 1782 mrtev a domek převzal syn František Sehnoutka za 121 zl., který mu byl vložen do knih dne 20. března 1782. „Poněvadž František Sehnoutka tak daleko v dluhách jest zabředl a tak jinače zaplatiti si netroufal,“ prodal se svolením své manželky domek se štěpnou zahradou – z nichž ročně platil úroku 1 zl a 12 kr., vrchnosti 17 kr. – svému strýci Janovi Sehnoutkovi za 250 zl.
  Od něho převzal 20. března 1788 jeho bratr Josef Sehnoutka za 250 zl. Přídavkem získal: stůl ve světnici, měděnec v kamnech ( pozn. sloužil k ohřívání vody např. na mytí ).
  Dne 27. května 1832 odstoupil domek v ceně 600 zl. Františkovi Spurnými a jeho manželce Teresii. Dne 19. června 1858 získává polovici domku po svém otci Františkovi Spurným Anna Litomyšská, Lidmila Machková, Františka Spurná, František Spurný a Josef Spurný stejným dílem. ( manželka Terezie druhou polovinu – pozn P. )

  Pozn.: Tento dům stával v tzv. lihovarské uličce – byla to ulička mezi kostelem a lihovarem ( dnešním závodem Danisco ). Od druhé poloviny 19. století v něm bydleli předkové dnešní smiřické sklenářské rodiny Spurných. Dům pravděpodobně zanikl v souvislosti s rozšiřováním firmy Malburg. Na jeho místě stál dlouho firemní domek, ve kterém bydleli postupně p. Kříž, p. Dušek, p. Pluhař a další. Tento domek byl zbořen někdy kolem roku 1980.

---------------------------
Vložený obrázek vpravo:
Dům čp. 2 stojí nejblíž splavu. Delší dům u budov Malburgovy továrny má čp. 5, dům nejblíž u jalového mlýnského náhona má podle mapy p. Kupky čp. 9. Na této mapě jsou dvě čp. 9.
---------------------------


Nákres k opravení a rozšíření domku pana Frant. Spurný-ho č. 5. Smiřicích rýsoval z. t. mistr Valášek dne 5. března 1878.
Čísla na polohopisu: vlevo nahoře č. 4. dole č. 3. Vpravo nahoře č. 5, staveniště a zahrada č. 3. Cesta do pole a Zahrada k č. 6 a 7.
Původní stav domu je zakreslen hnědě.

Protokol sepsán u purkmístrovského úřadu v Smiřicích dne 20. října 1878.
Věc
   K ústně podané žádosti pana Františka Spurnýho a prohlédnutí a příjmutí nově postaveného vztažně přestavěného a přistaveného obydelního stavení při jeho stávajícím domku čís. pop. 5 vystavena komise se na místo stavební odebrala a nalezla takto:
    Připomíná se, že k ohledání a příjmutí zřízených dvou světnic byli dva hodnověrní svědci v osobě Jana Machka a Jana Novotnýho pozvané, an vyvedená stavba jim dobře známa jest.
   Nejprve se jmenovaní svědci ... vyjádřili takto:
   Stavební místo, na kterém František Spurný tyto 2 světnice a sýň vystavěl jest vlastnictví jeho a stával na tom samém místě zadní konec jeho domovního stavení ode dřeva a velmi sešlý. On tyty světnice rozvolnil sešlé roubení odstranil a tvrdým hmotem podezdil, jak v nákresu červenou barvou naznačeno spatření jest. Dále stvrzujem, že stavení jeho zvýšil, stropy zrákosoval, nový krýt zhotovil a celý domek taškami přikryl.
   Zdě, od tohoto zadního konce až na země rozboural a žádná při stavbě státi nevstala a proto také upotřebená nebyla, když toliko dříve jenom dřevěné roubení stávalo; starý hmot totiž cihly a dříví upotřeben býti nemohl , protože jenom roubení to bylo hlínou omazané dříví jiš sešlé a cihly nepálené což vše při rozbourání se rozsípalo. Spurný František stavbu tu započal začátkem měsíce dubna l. r. a dokončil ji v měsíci září 1878.
--------------
Vpravo: podpisy Jana Machka a Jana Novotnýho
--------------
Dále byli slyšeni nájemníci, kteří se vyjádřili takto:
   Já Jan Michera jsem od Frant. Spurnýho v jeho postaveném novém domku najmul jednu světnici z které počínajíc od 28. září t.r. roční nájem 25 zl. platím a od toho dne tam také bydlím.
Podpis vpravo.

---

Domy čp. 6 a 7

Stav po 2. světové válce. Vlevo stojí kostel, vyvýšenina je most, potom stojí domy čp. 6 a čp. 7.

Dům čp. 6 - staré čp. 115
  Výstavné hospodářství, na svou dobu bohaté. Rolí bylo k němu připsáno 24 strychů ( pozn.: 1 strych = 1/2 jitra = 1 korec = 0,2877 ha ), 3 krát platil úroku 38 gr., o sv. Jiří a o sv. Havlu odváděl 1 a půl slepice. K tomuto gruntu bylo přikoupeno od gruntu Matěje Sehnoutka ze vsi Holohlav 6 strychů polí, z nichž držitel platil úroku ročního 12 gr., desátky z krávy 1 kr., z domu 1 kr.
  K vdově Alžbětě po Michaelovi Volkovi přiženil se r. 1681 Tobiáš Kroupa, jemuž byla živnost svatební smlouvou připsána. R. 1709 pozůstalé děti byly plnoletými a pastorní otec Kroupa předal jim živnost se vším příslušenstvím, jak jej sám držel.
  Od Jana Jakuba Kroupy převzal živnost 23. srpna 1709 Vilém Brandstetter za 192 zl. 51 kr. Přídavek: 2 klisny, valach, hříbě, 4 krávy, 3 husy, 2 vozy, pluh s radlicí, hák. ve světnici zanechává prodávající stůl, kamnovec v kamnech, 2 židličky, díž pro pečení chleba, stoleček, dvě putny, 2 vany, 2 kádě, 3 škopky, moučnice na mouku, truhla pro vaření, 2 kozy ( krbové ), v kamnech železný hák, v ohništi rožeň, pohrabáč.
  Od Viléma Brandstettera převzal živnost 14.února 1719 Jan Fryml - a to dům, barevnu, menší dům s mandlovnou a stodolou, zahradou při domě, vohradou za zahradou, též okolo Labe ležící okršek a pole výměry 4 a čtvrt strychu za 1110 zl.
  Po jeho smrti prodali dědicové 18. dubna 1751 dům za 1500 zl. Štěpánovi Valáškovi.. Od vdovy Marie kupuje dům dne 27. května 1788 za 250 zl. Štěpán Valášek. Od 18. listopadu 1808 dům drželi František a Františka Valáškovi, od 30. května 1848 za 6398 zl. Josef Kratochvíl, od 31. července 1862 za 6400 zl. Eduard Adolf Malburg, od 17. srpna 1878 Albrecht Malburg.

  Eduard Adolf Malburg zakladatel rodu Malburgů, konvertita Mautner rozšiřuje svůj podnik. Přibližně ve stejné době kupuje toto stavení a dům čp. 7. Zde byla v přízemí ,,likérka" a v prvním patře byt majitele. Jeho syn Albrecht pokračoval ve výnosné výrobě likérů a řady dalších potravin i chemikálií. Zřejmě se na dědictví podíleli i další sourozenci.
---------------------------
Vložené obrázky: Nahoře vlevo stojí dům čp. 2 a uprostřed čp. 6, na obrázku dole je čp. 7. Rok 1932. Sm. archiv.
---------------------------

Dům čp. 7 / čp. 114
  Role při tomto domu nebyla žádná, kromě kousku louky, držitel platil úroku o sv. Jiří a o sv. Havlu po 3 gr., odváděl půl slepice, desátek z krávy 1 groš, z domu 1 groš.
  Dne 14. května 1671 převzal od Jana Mikulandy dům za 180 kop Pavel Finger. Po jeho smrti projednána jeho pozůstalost a 10. května 1707 živnost, která dědičným právem připadla na Karla Fingera, který nemaje těch prostředků a mohocnosti, aby takový dům ujmouti mohl, postoupil dům své sestře Anně Marii, provdané za polesného Jana Langra. Po jejich smrti zůstaly dvě dcery: Anna, provdaná za Emanuela Seyferta a Kateřina, provdaná za Jana Valáška, které se dobrovolně usnesly 9. července 1757 prodati živnost Emanuelovi Seyfertovi za 487 zl. 30 kr. Ten zemřel 1. července 1762, jeho manželka 7. února 1767. Živnosti se ujal 28. července 1769 syn Jan Seyfert, který ji předal dobrovolně své sestře Kateřině a ,,sám své štěstí jakožto svobodný v císařských službách pohledávati sobě umínil" - za 767 zl. 31 kr. Po smrti svého manžela se provdala vdova za Františka Rýgra a s jeho i bratra svolením prodána živnost 7. dubna 1772 za 800 zl. Jiřímu Hejčmanovi. Od něho kupuje ji 24. července 1792 Karel Vebr. Od 19. září 1810 držel za 1192 zl. František Steinský s manželkou Annou, od 14. dubna 1834 za 4000 zl. František Steinský, od 17. dubna 1834 František a Rosálie Steinský, od 18. července 1850 za 4902 zl. František Steinský, od 20 července 1868 za 10 500 zl. Eduard Adolf Malburg, od 17. července 1878 Albrecht Malburg.

  Potomci rodiny Steinských byli předkové továrníků textiláků ( mimo jiné i v sousedních Černožicích ). Patřil jim v Hradci Králové na Ulrichově náměstí Steinského palác.
...............
Anna Steinská, katolička, vdova po zemřelém Františku Steinském, obchodníku ze Smiřic č. 7, rozena Weber ze Smiřic č. 7; 77 let stará zemřela 25. června 1854. Pohřeb proběhl 28. června.

---

Ze žádosti o povolení stavby chléva:
   Já níže psaný zamýšlím na svém dvoře čís. 6 a 7 v Smiřicích jeden chlév pro voli postaviti...
Smiřice 10/9. 1877

Sousedé spolumezující František Spurný, Jan Machek a Josef Jílovský (řídící učitel v Habřině) se nedostavili do stavební komise - .. a tím se za to míti musí, že proti obmýšlené stavbě nemají ničehož k připomenutí ani k namítání, an výslovně s tím doložením pozvaní byli.


Nástin na přistavení nového chléva u p: p: Ed: Ad: Malburga v Smiřicích čís: 6. 7.
Rýsoval J. Andrejsek dne 9/9. 1877.
Poloha místní: Ulička vede mezi kostelem a bývalým lihovarem, podélný dům u cesty je čp. 5.
Místo teček se hodně píší dvojtečky = jinde stále píšu tečky.

---------------------------

Ze žádosti na stavbu chléva podané 1. září 1876:
   Níže podhotovený zamýšlí ve svém dvoře čís. 6 x 7. nový chlévek k zahradní zdi přistavěti ... chce všecko z tvrdého hmotu postaviti a taškovou krytinou přikrýti.



Nástin na postavení nového chléva pro pana Ad: Ed: Malburka čís: 6 a 7 v Smiřicích
rýsoval J. Andrejsek 31. srpna 1876.
Na žádosti bylo také v podpisu K na konci jména, asi nebyla psaná rukou majitele.
na polohopisu: vlevo čís. 5, čís. 3, a zahrada čís. 2. uprostřed: Zahrada čís. 6 a 7, Nový chlév, Dvůr, Třáslovna a Melasník. Vpravo: Zahrada čís. 8.

---------------------------

Ze žádosti o povolení stavby domku:
   Níže psaný zamýšlí při svém domě čís. 6 a 7. v Smiřicích, malí domek k domu čís.6. přistavěti z tvrdého hmotu od základu až nahoru ... vyzdíti a lepenkou před ohněm bezpečně přikrýti....
Smiřicích 24. ledna 1877.

---

   Při trhové smlouvě z června 1939 na odkup pozemků od města se firma Malburg zavázala:
  ....,,že přenechá městu Smiřice a prodá po zavezení mlýnského náhonu vedoucího kolem kostela pruh pozemku v šířce asi dvou metrů, ku zřízení chodníku za trhovou cenu jeden čtv. sáh za patnáct korun, kterýžto případ nastane, až bude v budoucnu uskutečněno zavezení tohoto mlýnského odpadového náhona a zřízena tam veřejná cesta, a dále, že, až do té doby, pokud nebude uličku číslo parcelní 708 z jakýchkoliv důvodů pro její tovární účely potřebovati, nechá ji otevřenu a dovolí ji používati pro chodce jako doposud."
Zdroj: Okr. archiv HK

  U tohoto domu nebylo rolí ani luk. Držitel platil vrchnosti o sv. Jiří a o sv Havlu vždy 3 gr. a odváděl půl slepice ročně, knězi ,,letník" 1 gr z domu 1 gr. Místo nemělo dobrou pověst, v roce 1697 v něm uhořela celá čtyřčlenná rodina, což se dlouho tradovalo.
  Od Adama Fybergra Koupil živnost 18. února 1667 za 260 kop Jiří Pelikán. Dne 18. března 1707 stala se smlouva mezi Václavem Pelikánem, Annou, manželkou Václava Adama Jíry z Černilova a Mikulášem Pelikánem, jako dědici a kupujícími. Roku 1697 v červnu vypukl totiž v městečku Smiřicích požár, při kterém nejen domek Jiříka Pelikána, ale i Jiřík s manželkou svou a jedním synem Jiříkem, též Mariannou dcerou, všichni čtyři o život přišli a domek na prach spálen jest. Stavení vyhořelo, štěpnice však zůstala nedotčena. Dědici se mezi sebou dohodli a spáleniště s polem prodali Mikulášovi Pelikánovi za 316 kop míšeňských. Tento si zde roku 1707 vystavěl nové stavení, které mu vrchnost vložila do pozemkových knih v ceně 282 zl. 22 kr. Po smrti svých rodičů převzal živnost 9. srpna 1754 se svolením dědiců: Jana, Doroty provdané za Jiřiho Holiče, Václava, Kateřiny a Anny syn Václav Pelikán za 448 kop 34 gr. 3 denáry. Když pro své stáří nemohl dále hospodařiti, předal dům 11.ledna 1777 svému strýci Václavovi Holičovi za 600 zl. Po jeho smrti se provdala vdova za Davida Josefa, jemuž připsala polovici domku 20. února 1803 v ceně 2856 zl. Její manžel zemřel 6. listopadu 1852 a vdova si nechává opět připsati jeho polovici domku 5. října 1853 v ceně 1500 zl., od 10. dubna 1879 držel domek Karel Veverka.
  Tento dům později vlastnila rodina Vachkova a naposledy rodina Čertnerova ( holičství ).
---------------------------
Foto vpravo nahoře:
Pan Karel Vorel si poznamenal, že je toto Veverků domek čp. 8. Na štítě je jméno Václav Mácela. Fotografováno před přestavbou v roce 1917.

---

Slavná městská rado !
   Zamýšlím přestavěti zde ve Smiřicích svůj dům čís. pop. 8 dle nákresu, který přikládám dvojmo.
   Pročež žádám: Slavná městská rado ráčiž plány prozkoumati a naříditi odbývání komise, přibrati k ní sousedy a dle toho, co komise uzná, dáti mi povolení ku zamýšlené stavbě.
   Ve Smiřicích 11. června 1917 Vachek František






---------------------------
Vpravo:
Plán na přestavbu obytného domu čís. pop. 8 ve Smiřicích majitel p. František Vachek.
Rýsoval Karel Volt, mistr zednický ve Smiřicích v květnu 1917.
---------------------------

Z povolovacího protokolu:
   Ku žádosti shora jmenované pana Frant. vachka má být provedena přestavba domku čís. 8 zde dle předložených plánů.
   1) Po odstranění veškerých vnitřních zdi a po odstranění hlavní zdi dvorní budiž provedena přestavba přízemního domku 12.16 m délky a 11.20 m šířky, při sousední zdi firmy Ed. Ad. Malburg tam kde okno do písárny umístěno jest bude novostavba o 2.20 m kratší a 2.20 m uzší tak aby přístupu světla a vzduchu bráněno nebylo.
   2) Znovu zřízeno bude tři obydelné místnosti jeden krám a dílna podlaha všech těchto místností budiž 45 cm nad chodníkem položena a světlá výška těchto místností 3.30 cm budiž dodržena .
   3) Zdivo veskrze provedeno bude z materiálu tvrdého navápenou maltu.
   4) Stropy jsou trámové rákosovou omítkou opatřené, půda bude cihlami neb dlaždičkami vydlážděna.
   5) Krytina střechy tašková neb břidlová.
   6) Střešní okapová voda na straně do ulice budiž okapním žabem a svodní rourou v místě obvyklím způsobem odváděná.
   7) Záchody ve dvoře na volném místě stojící musí být zděné z materiálu tvrdého, při záchodech musí být zřízena záchodová žumpa, z dobře pálených cihel (kanálek) na maltu cementovou neprodyšným uzavřením.
   8) Bude-li z předu uvedených podmínek jakož i všech dalších ustanovení stavebním řádem předepsaných náležitě dbáno, doporučuje se přestavba tato Slavné městské radě ku provedení.

Soused Jan Joneš ničeho nenamítá.   Súčatněný soused pan Dr. Osvald Malburg prohlašuje, že nečiní proti navržené novostavbě námitek když vyhověno bude následujícím podmínkám:
   1)Tam, kde okna jeho písárny vyúsťují na stranu souseda pana Vachka, bude stavba zmenšena ústupky, jak již vpředu v protokolu uvedeno jest; mimo to strana této zdi budiž opatřena hladkou omítkou a čistě nabílena.
   2) Nad tímže oknem na náklad stavebníka budiž zřízen nákladem stavebníkovým obvyklý zrcadlový vrhač světla v náležitých rozměrech, tak aby pro jmenovanou písárnu dostatečné osvětlení získáno bylo.
   3) Na místě pod oknem ... prostor ten musí zůstati úplně volný.
   4) Přiléhajjící přístavba bude opatřena vlastní štítovou zdí z výše po hřeben střešní, t. zv. požárovou zdí.

Súčastnění soused p. Dr. Osvald Malburg dodatečně prohlašuje:
   1) Vzhledem k válečným poměrům a poněvadž nelze nyní koupiti některé součástky ku zařízení vrhače světla, netrvá na tom, aby ihned toto zařízení provedeno bylo.
   2) Uvoluje se k výslovné žádosti stavebníka, že s hora uvedené zařízení na vlastní náklad si pořídí.
   Naproti tomu prohlašuje pan stavebník, že nijakých překážek proti zřízení tomu klásti nebude a souhlasí s tím, aby reflektor ten, jakmile tomu poměry dovolí, zřízen byl. Zároveň prohlašuje také, že mezi stěnu a okno kanceláře nebude umísťovati předměty, které by přístupu světla byly na závadu.
Smiřice 1/12. 1917

---

Dům čp. 9 - podle starého číslování čp. 112

-------------------------------------

  Inzerát, na pronajmutí či prodej domu č.p. 9, byl otištěn 3.1.1885 v časopise Ratibor.

Foto vpravo: zleva domy čp. 8, 9 a 10 na jaře 1978. Sm. archiv.

-----------------------

Vlevo podpis Jana Beka z plánu dole.

-------------------------------------


  K domu patřil kousek louky. Držitel měl povinost platit vrchnosti o sv. Jiří a o sv Havlu vždy 6 gr. a odváděl jednu slepici ročně.
  Handlem získal tuto živnost od Jana Duchka r. 1687 za 200 kop Jiří Machek, kterému postoupil svou chalupu Hlaváčkovskou v ceně 150 kop. Roku 1703 již seděl ,,na gruntě zaplaceném", když Jiří Machek skrze smrt z tohoto bídného světa vykročil, převzal živnost 5. dubna 1729 syn Václav Machek za 495 zl. 50 kr. Po jeho smrti zůstala vdova Alžběta a 3 děti.
  Ta se provdala za vojáka od slavného regimentu Oerenburského jménem Václav Krejčí, a když sama zde hospodařiti nemohla a dluhy zaplatiti, takže týž domek valně scházel, dle vúle dědiců prodala domek se zahrádkou 8. července 1771 Danielovi Černýmu za 400 zl. Povinnosti držitele: platiti kontribuce 15 kr., úroku o sv. Jiří a o sv Havlu po 5 kr. 1 a půl denaru, za slepici 12 kr.
  Od vdovy Anny Černé koupil barák 25. ledna 1801 za 840 zl. Antonín Choděra. Po něm jej přebírá 24. srpna 1819 syn Antonín Choděra Od 3. listopadu 1859 držel za 675 zl. domek Jiří Jakoubek s manželkou Marií, od 29. května 1879 připsána druhá část domku manželce Marii Jakoubkové.
  Později zde byla Hejzlarova cukrárna, po jejím zrušení obytný dům.


-------------------------------------

Nástin na vystavení pekařské pece na uhlí v čísle 9. ve Smiřicích.
Rýsoval J. Andrejsek dne 17. října 1892.

Z protokolu sepsaného u obecního úřadu 18. října 1892 k žádosti Jana Beka čp. 9 ve Smiřicích za povolení stavby resp. zřízení pece:
   Zástupce obce: v pádu rozšíření závodu pekařského, a vzhledem k té okolnosti, že topení se zaříditi má na uhlí - bude p. stavebník povinen komín, jenž nyní 80 cm(?) nad hřeben střechy vyčnívá náležitě zvýšiti.
   Mezující sousedé Jan Joneš čp. 10 a J. Sehnoutka v zastoupení dědiců Veverkových čp. 8 nečiní žádných námitek ...

Dopis z C.k. okres. hejtmanství v Dvoře Králové
   Panu Janu Bek-ovi majiteli realit ve Smiřicích
   K žádosti Vaší z 12 t.m. a vzhledem k bezvadnému výsledku místního šetření komisionelního z 18. t.m. povoluje se Vám ve smyslu § 25 ř. ž. v místnostech domu čp. 9 ve Smiřicích zříditi pekárnu k účelům živnostenským ...
   dne 19. října 1892 C.k. okres. hejtman Buchner mp.