Technická zpráva

ku projektu úpravy labské u Smiřic km 171.15 až km 171.85 s částečným průkopem Labe v km ř. 172.68 / 91

I. délka.

   Předložená úprava labská tvoří samostatné převedení Labe jedním průkopem kolem města Smiřic, spojené s postavením nového jezu s hydroelektrickou centrálou a přimyká se na svých koncích v km 171.15 a km 171.58 zatím ku starému řečišti. Při tom se předpokládá, že bezprostředně po této úpravě bude pokračováno s úpravou v trati pod Smiřicemi až ku připojení na hotovou úpravu u Lomenic.
   Délka úpravy jest 171.85 – 171.15 = 0.7 km. Délka starého řečiště obnáší v této trati 1.8 km, zkrácení řečiště činí tedy 1.6 – 0.7 = 0.9 km.
   Mimo tj. od října 1919 v provádění krátký průkop Labe nad Smiřicemi v km 172.68/91 pod názvem „průkop Labe u Černožic“, jejž bylo nutno podniknouti co udržovací práci jednak z toho důvodu, že udržování břehu v těch místech nejenom bylo velmi nákladné, ale vzhledem k ostrým zátočinám vůbec již nedostačovalo, takže by v těchto místech v brzké době nastala prorva sama sebou. Také je to práce, kterou bylo možno bez zdržování dlouhými jednáními podniknouti co práci nouzovou.
   Vodoprávně projednává se při této příležitosti dodatečně, neboť souvisí tento průkop s předmětnou úpravou u Smiřic v tom směru, že odříznutá jím zátočina bude sloužiti co hlavní depote pro zeminy získané z jezového průkopu. Kdyby se řečený průkop nebyl prováděl dříve, musel by z uvedeného důvodu býti nyní přímou součástí tohoto projektu úpravy Labe u Smiřic.
   Aby nebyly před celkovou úpravou Labe u Smiřic a Černožic měněny příliš odtokové poměry a mimo to aby se průkop, zřízený o větším profilu než přilehlé neupravené řečiště, v mezidobě, než uskutečněna bude celková úprava řeky, nezanášel, zřizuje se zatím jen polovice definitivního profilu, která odpovídá profilu nynějšího řečiště, ke kterému se tím dá průkop také přirozeněji připojiti.
   …pozemky … již vykoupeny …. dohoda …. ohledně přístupu … ujednána.
   Projekt dotýká se města Smiřice a obce Holohlavy, výše zmíněný průkop pak obce Černožic.

II: Technické podklady úpravy.

1.) Množství vody.
   Uvažovaná trať labská má odvésti vody, které přivádí spojený soutok řeky Labe, Úpy a Metuje u Josefova k začátku úpravy.
   Poněvadž značnějšího přítoku Labe až po toto místo není, lze vzíti za správné, že přijde množství to od Josefova nezměněno, hlavně za nižších vod, které břehy nepřelévají. Toto břehové množství není v uvažované trati větší 85 m3 / sec a odpovídá stavu ca + 315 na vodočtu v Josefově.
   Srážkové povodí Labe až k vodočtu v Josefově obnáší 1835,3 km2 a povodí až ke Smiřicům obnáší 1859,6 lm2.
  V přiložené hydrotechnické zprávě jsou uvedené podrobněji množství vody, která jsou rozhodující při úpravě.
………
3.) Odůvodnění provedení úpravy.
   Provádění úpravy Labe směrem od Hradce Králové proti vodě dostoupilo r. 1919 až do katastru obce Lomenic v místa u tzv. Pardidubu. Původním úmyslem bylo pokračovati s touto úpravou proti vodě a sice:
  a) nejprve provésti úpravu pod jezem ve Smiřicích, od km as 171.15 až k hotové úpravě u Lomenic km 157.31 a po provedení této úpravy
  b) přikročiti k úpravě u Smiřic samotných, spojené s přestavbou nynějšího pevného jezu ve smiřicích v jez pohyblivý.
   Při tomto stavebním postupu musel by se však postaviti nejdříve pohyblivý jez u Malé Skalice, neboť k zajištění stávajícího jezu ve Smiřicích prozatímní jezový prah na horním konci projektované úpravy těsně pod tímto starým jezem.
  Jelikož ale pohyblivý jez u Malé Skalice bude potřebí až teprve pro splavnění Labe v trati od Hradce Králové k Jaroměři a sice k docílení nutné plavební hloubky v partii od Malé Skalice až ke Smiřicům a prozatímní prah, jinak zbytečný, byl by objektem příliš nákladným, bude mnohem výhodnějším provésti dříve částečnou úpravu Labe u Smiřic dle přiloženého projktu, spojenou se stavbou pohyblivého jezu a hydroelektrické centrály, a pak teprve upraviti část spodní.
…….
Postup výše uvedený bude tedy míti následující výhody.
   a) Bude možno v brzké době využíti přebytečnou vodní sílu smiřického jezu racionelněji ( na větším spádu ) než hydroelektrárnou firmy Klein, projektovanou na jalovém odpadu a síla takto získaná bude patřiti státu.
   b) Bude využita výhodněji tj. na spádu o více než 1 ma pokud nebude postaven jez u Malé Skalice o 2 m větším i voda, která nyní patří stávajícímu mlýnu firmy Klein ( 8.627 m3 / sec ), když se s touto firmou sjedná, že v náhradu za její vodní sílu bude dodávána jí energie elektrická.
  c) Nebude nutno stavěti ihned zdymadlo u Malé Skalice. které jest potřebné až teprve ke splavnění Labe v trati od Hradce Králové k Jaroměři, nebo se nemusí stavěti nákladný jezový prah k zabezpečení stávajícího jezu ve Smiřicích, který by se jinak musel postaviti při pokračování úpravy od Lomenic proti vodě a jehož by bylo potřebí pouze na přechodnou dobu asi 3 – 5 let.
  d) Bude zde možnost pokračovati po provedení úpravy u Smiřic v úpravě Labe až k Malé Skalici s vynecháním tam projektovaného zdymadla, jelikož opukové dno¨řeky u Malé Skalice s náležitou úpravou břehů bude brániti jakémukoliv odplavování dna pod novým jezem ve Smiřicích. Tím se získá značně na spádu u jezu ve Smiřicích, čímž se tam vodní síla zvýší. Bude tedy při sdělení stavebního projektu hydroelektrárny ve Smiřicích počítáno již s tímto zvýšeným spádem.
   e) Získá se odlehčení velkým vodám nad Smiřicemi a elektrizaci mlýna smiřického bude dána možnost případně i zasypati mlýnské náhony a tím odstraniti zamočení.

III. Řešení situační.

a) Vedení trasy a ohled na kanalizaci.
   Navržený směr trasy liší se od trasy generelního projektu Jaroměř – Hradec Králové tím, že trasa byla volena tak, aby plavidlo umístěno mohlo býti na levém břehu Labe, jak vyznačeno v projektu čárkovaně. Docílilo se tím lepší přimknutí nového řečiště k starému toku, odpadlo vedení trasy příliš velikým obloukem kolem Smiřic a jez a hydroelektrická centrála bude tím blíže města. Zkrácen byl průkop jezový a tím získáno bude při pokračování po vodě dolů více materiálu k zavezení starého řečiště ve městě. b) Ohled na průmysl.
  Jak bylo řečeno již dříve, pomýšlí se na zřízení hydroelektrické centrály u jezu, která by konsumovala max. množství vody 30 m3 / sec. při tom provedla by se elektrisace mlýna fmy Klein za spotřebování vody patřící tomuto mlýnu na vyšším spádu. Náhon a mlýnský i jalový odpad by se při pokračování provádění úpravy pod Smiřicemi dle potřeby částečně zasypaly, ovšem s ponecháním přítoku užitkové vody pro město a cukrovar a odpadu pro splaškovém vody ze Smiřic, jakož i z území na pravém břehu Labe nad Smiřicemi ( potok Jordán a meliorační odpad od Holohlav ).
  Ve spodním mlýnském náhoně, kterým nepoteče nynějších 9 m3, nýbrž nejvýše 1 m3 vody, pomýšlí se na to, zříditi jednotlivé jezové stupně, aby vzhledem k studnám a odběru vody pro závody i domácnosti byl v něm zachován nynější stav vodní hladiny.
……

IV. Podélný profil.

   Projektovaná úprava připojuje se k starému řečišti v km 171.15 a 171.85. Spád ponechán by jako v generálním projektu 0,6 promile nad i pod novým jezem ve Smiřicích. Stupeň ve dně na novém jezu činí 1,97 m, k tomu přistupuje zvýšení pevným hřbetem jezovým o 0,5 m, takže celkový skok na novém jezu obnáší 2,47 m.

V. Příčný profil.

  Tvar profilu volen byl stejný jako v upravené již trati u Předměřic a sice lichoběžníkový o šířce dna 24.0 m.
   Svahy profilu opevněny jsou záhozem kamenným, o šířce koruny 1,0 m. Výška této koruny volena tak, aby zához nad jezem v průkopu mohl být při otevřeném jezu a průtoku 30 m3/sec opravován, pod jezem volen zához 1,2 m vysoký . V tratích,kde se bude zához házeti do vody, zřídí se koruna nad příslušnou vzdutou, eventuelně pracovní vodou.
   Nad záhozem provedeno jest opevnění břehu dlažbou a drnováním až do 3,0 m lavičky, která normálně jest 4,0 m nade dnem, ve vzduté vodě pak 0,5 m nad touto. Kdyby se v době provádění stavby ukázal nedostatek lomového kamene a nebo byl tento nepoměrně drahý, budou svahy břehů v průkopu na místě záhozem a dlažbou, opevněny betonovými deskami 20 cm silnými, zřízenými na místě samém za čerpání vody.
   Hrázky nad jezem voleny tak, aby při jistotě 0,05 m mohly obsáhnouti ještě množství vody 350 m3/sec. Připomeneme-li si, že odtok 350 m3/sec od let 80tých nebyl ještě dosažen, vidíme, že prakticky stačí projektovaný profil úplně a že není se čeho obávati.

VI. Přítoky.

  Na levém břehu pod projektovaným novým jezem vyúsťuje potok Smržovský. Regulace tohoto potoka až k starému Labi byla již provedena a profil vyústění i kota dna vyústění zachovává se dle nynějšího stavu. Provedlo by se pouze opevnění profilu při vyústění dlažbou na cementovou maltu nebo betonovými deskami a štětovou stěnou.
  Kromě toho na pravém břehu vyúsťuje do mlýnského odpadu potok tzv. Jordán,m svádějící vody s pozemků holohlavských nad Smiřicemi. Jelikož se odpad prozatím nezasypává i při eventuelně provedené elektrizaci mlýna, zůstává stav starý.

VII. Objekty.

a) Nový jez ve Smiřicích, km 171,54.
   Jak viděti ze situace, překládá se nový jez do km 171,54 as do téže situační polohy, jak byl jez starý. jez bude možno stavěti v průkopu, tedy v suchu. Normální vzdutí starého jezu ve Smiřicích 243,30 se ponechává. Navrhuje se, jak vidno z přílohy „Objekty“, pohyblivý jez s pevným jezovým hřbetem o 0,5 m nad horní dno vyčnívajícím. Jez má 2 otvory po 11 m se středním pilířem 3,0 m šířky. Pilíř zúžuje se ve vzduté vodě na 2,6 m a jezové otvory rozšiřují s na 11,4 m.
  Jezové otvory uzavřeny jsou konstrukcí tabulovou s pohyblivou klapkou, kterou se dá zvýšiti normální vzdutí o 0,5 m. Tabule se vytahují nad velkou vodu pomocí mechanismů, umístěných v jezových budkách a poháněných elektricky. Pro případ selhání zřízen bude i reservní pohon ruční. Oprava možná bude pomoci pomocných zahražení nad i pod jezem, záležejících z lávky tvořené dřevěnými trámy, u které by se opírala hradla.
   Jez po úplném otevření regulovati bude samočinně vodu nad 220 m3/sec, jak vidno z přiložených měrných křivek pod a nad jezem. Regulování nižších vod prováděti se bude jednak spouštěním klapky, jednak zvedáním tělesa hradícího.
   Okresní silnice převádí se přes jez železobetonovým mostem šířky 7.0 m, jehož spodní hrana konstrukce jest volena na kotě 245,47, čili 1,0 m nad velkou vodou Q = 350 m3/sec a 0,45 m nad teoretickou nejvyšší možnou katastrofální vodou Q = 600 m3/sec.

b) Hydroelektrická centrála
   Při novém jezu projektuje se hydroelektrická centrála pro max. spotřebu vody 30 m3/sec. Centrála řešena jest za předpokladu elektrisace mlýna smiřického a navrženy byly 1 turbina na 6 m3/sec a 2 turbiny po 12 m3/sec. Touto volbou velikosti turbin se dá racionelně využíti jakékoliv množství vody tekoucí řekou. Generelně byly turbiny navrženy dvojčit.. s vertikální osou, ale jako praktičtější a i levnější navrhují se při podrobném projektu jednoduché Francisovy turbiny s vertikální osou a příslušným převodem na generátory. Také i situativně bude elektrárna umístěna výhodněji nad silničním mostem.
  Výkonnost elektrárny doložena je ve vlastní průvodní správě. Střední možná roční výkonnost činila by při regulaci provedené jen dle projektu 4,459,0.. hod.koňských sil effekt., při úplném provedení regulace až do Předměřic, spojené se stavbou jezu v Malé Skalici 6,035.064.
  Pokračovalo-li by se s úpravou Labe pod Smiřicemi a neprovedl-li by se jez v Malé Skalici, získalo by se 948718 hod. k.s. nad to, jelikož by se spád zvýšil o 1,0 m oproti spádu za úplně provedené regulace a postavení zdymadla v Malé Skalici.
   Okresní silnice převádí se přes přívodný náhon železobetonovým mostem, zřízeným podobně jako přes řeku u jezu.



c) Domek pro strojní personál elektrárny a jezu.
  Tento projektován zatím na pravém břehu Labe. Mohl by se ale také zříditi jako přístavba k budově elektrárny, aneb jako zvýšení této, případně i s hospodářskými budovami co dvorec na levém břehu na příštím ostrově mezi řekou a plavebním kanálem, o čemž bude rozhodnuto později při detailním řešení.




d) Mostek pro převedení přeložené cesty přes odpad potoka Smržovského v levo, km 171,23.
  Přeložená polní cesta na levém břehu převádí se přes potok Smržovský železobetonovým mostkem 6,0 m světlosti a 3,0 m šířky jízdní dráhy. Mostek s přeloženou cestou zřídil by se dříve, než by byl strhnut mostek stávající, takže by nenastalo přerušení v přístupu na pozemky za tímto odpadem.
e) Proplachovací propustek se stavítkem v pravo, km 171,8.
   Při eventuelně provedené elektrisaci mlýna fmy Klein zůstalo by staré řečiště ve Smiřicích a přívodné a odpadní mlýnské náhony po dobu několika let, a sice nežli by byl získán materiál z regulace Labe pod a nad Smiřicemi projektované, nezasypány. K občasnému proplachování těchto ramen a náhonů odříznutých navržen byl na pravém břehu km 171,8 proplachovací propustek se stavítkem se dnem o 1,0 m níže než hladina vzduté vody.

VIII. Polní cesty.

a) km 171,8 v levo
   Přeložená polní cesta 3,0 m široká, 160 m dlouhá, štěrkovaná sprostředkuje spojení pozemků na levém břehu Labe nad Smiřicemi a obecní silnicí do Vlkova.
b) km 171,3 v levo.
  Přeložená polní cesta 3,0 m šířky, 242 m délky sprostředkuje spojení pozemků na levé břehu Labe pod Smiřicemi s erární silnicí.

IX. Silnice.

a) km 171,6 v levo.
  Přeložená obecní silnice 5,0 m široká, 188 m dlouhá, štětovaná spojuje přeloženou erární silnici s obecní silnicí k Vlkovu.
b) km 171,5 v levo a pravo.
  Přeložená okresní silnice dlouhá 90 + 160 m spojuje průkopem přerušenou stávající okresní silnici s městem Smiřicemi.

X. Náplavka.

  Náplavka v tomto projektu navrhnuta při pravém břehu pod novým jezem u km ř. 171,3, o šířce 10 m s rampou 1:15 jdoucí pod vodu až do dna řeky. Mimo to se ponechává pro nedostatek materiálu nynější stav řeky i náhonu a přístupu k vodě uvnitř města zatím beze změny.

---

Technická zpráva ( z roku 1937 )

částečné úpravy řeky Labe v trati Smiřice n.L. – Černožice n.L.
říč. km 171.800 – 173 – 300
a stavby objektů pro mlýnské a meliorační náhony ve Smiřicích.

Předloženo ke schválení ministerstvu stavebních prací číslo 3815 ze dne 15. dubna 1937.

  Nástin stavebního programu.
  Úprava řeky Labe v trati Smiřice n.L. - Černožice řič. km 171.800 - 173.300 obsahuje provedení břehových odkopů a jednoho průkopu asi 650 m dlouhého, provedeného v suchu za čerpání. V průkopu tomto provede se opevnění obou břehů rovnaným záhozem v suchu, dlažbou z lomového kamene, drnem na plocho a osetím zbývajících ploch. Kromě toho se provede bagrování dna v trati pod jezem, mezi 170.000 - 171.800 řič. km a stavba následujících objektů na mlýnských a melioračnich náhonech ve Smiřicích :
  1.) melioračního propustku na levém břehu řič. km 171.910 ,
  2) nápustního objektu mlýnského náhonu na pravém břehu ř.km 171.860 s částečným přeložením mlýnského náhonu,
  3.) melioračního jízku na mlýnském odpadu pod Smiřicemi.
   V následujícím jest podán nástin stavebního programu o postupu a způsobu provedení stavby, který má podnikateli sloužiti pouze jako vodítko a jako pomůcka ku vypracování svého vlastního stavebního programu ve smyslu čís. 10. Všeobecných podmínek.
   Vzhledem na velkou nezaměstnanost, která v přítomné době panuje v okolí města Smiřic, předpokládá se, že se zemní práce v průkopu budou prováděti při výkopu hmot výhradně ručně, odvoz jich do břehových vysokých hrází bude se díti na menší vzdálenosti kolečkováním. Na větší vzdálenosti odvoz materiálu z průkopu bude se díti lokomotivou, při čemž nakládání výkopového materiálu v průkopu bude se prováděti výhradně a jen ručně do sklopných vozíků, tažených polní lokomotivou. Materiál mimo průkop pod vodou ve volné řece budiž vybírán plovoucím hlubidlem a pontony rozvážen do starých labských ramen jako deponií.
  Materiál bagrovaný v říční trati pod jezem bude ovšem třeba překládati z pontonů na vozíky, ježto zamýšlené deponíe v rušených částech mlýnského náhonu a starého řečiště labského nad Smiřicemi jsou pro pontony z trati pod jezem nepřístupné.
  Jelikož výkop veškerého materiálu činí cca 157.000 m3 ( z čehož 118.000 m3 připadá na trať nad jezem a 39.000 m3 na materiál bagrovaný pod jezem ) a jedná se z valné části o obtížný násyp obou břehových hrází, předpokládá se trvání stavebních prací na tři roky počínaje od zadání stavby.
  Regulační práce bude zahájena stavbou průkopu v trati nad jezem ve Smiřicích n.L., a to v suchu za čerpání. Tento průkop bude proveden ve dvou etapách. Výkopový materiál tohoto průkopu dle plánu rozvozu hmot činí celkem 98.000 m3 z čehož 26.000 m3 připadne do násypu levého břehu od řič. km 171.900 až do řič. km 172.650; ostatním materiálem z průkopu ve množství 72.000 m3 naveze se pravý břeh navrhované úpravy od řič. km 171,850 do řič. km 173.250, při čemž se násyp pravostranné hráze provede za ručního dusání ve vrstvách nejvýše 20 cm silných, aby docíleno bylo větší těsnosti této hráze i odolnosti proti jejímu event. protržení. Pravostranná tato hráz je o 50 cm vyšší než levostranná hráz a to proto, aby bylo chráněno město Smiřice před povodněmi.
   Pokud bude prováděna spodní část průkopu nesmí se žádný materiál navážeti do starého řečiště labského, aby toto řečiště zůstalo volné pro odtok velkých vod a odchod ledů. Poněvadž stará řeka má býti během stavby průkopu volná, předpokládají se 2 dřevěná provisoria na pravém břehu regulovaného toku a převedení Labe do nového řečiště ve dvou etapách, při čemž se navrhuje následující pracovní postup ( viz plán rozvozu hmot ) :
  Výkop průkopu se začne na povodním jeho konci a zřídí se nejprve celá levostranná hráz. Pak pokračuje se v tomto výkopu proti vodě a nasypává se pravostranná hráz mezi řič. km 172.600 až 173.250, k čemuž by bylo zříditi prvé provisorium poblíž řič. km 172.550. Po nasypání pravostranné hráze nad řič. km 172.600 bude dolní část průkopu tak dalece vybudována, že bude lze odstraniti přepážku u řič, km 171.900 a dělící přepážku v řič. km 172.200 a převésti tak Labe do nového řečiště. Po přenesení prvého provisoria k řič. km 172.250 ( případně jen ponecháním jeho na místě a zřízením objíždějící koleje na pravém břehu starého řečiště) bude lze přistoupiti k navážení pravého břehu nad Smiřicemi mezi řič. km 171,850 - 172.200. Naposled by se nasypala zbývající část pravostranné hráze mezi řič. km. cca 172.300 až 172.500, čímž by byl průkop ukončen a Labe by se převedlo celé do nového řečiště.
   Přepážky zbylé v průkopu u řič. km 172.200 a 172.550 se odstraní s postupem prací ručně až nad vodu, zbytek materiálu se vybagruje až na dno a takto získaným materiálem se uzavře staré řečiště a dosype pravostranná hráz mezi řič. km 172.200 -172.300. Staré řečiště mezi řič. km 172.500 - 172.600 a přilehlý úsek pravostranné hráze by se dokončil z odkopu a bagrování na pravém břehu mezi řič. km 172.600 - 172.800.
  Tam kde břehové hráze, zejména hráz na pravém břehu, přecházejí přes bývalé labské řečiště, nutno veškerý zásyp k uzavření starého řečiště pod hrází zříditi až do vzdálenosti 20 metrů od středu hráze z jílovatého materiálu, aby voda z řeky nemohla do okolního území prosakovati. Použití písčitého materiálu k uzavření starých řečišť jest nepřípustné.
  Stavbu nápustního objektu na mlýnském náhoně jest třeba provésti ihned na počátku úpravných prací, aby ostatní práce bylo možno dobře rozvinouti.
  Odstavená část mlýnského náhona u Smiřic zasype se materiálem bagrovaným v labském řečišti pod novým jezem a na povrch této deponie naveze se 60 cm silná vrstva hlinitého a humusovítého materiálu získaného z průkopu nového mlýnského náhona.
   Poněvadž se zasypáním odstavené části mlýnského náhona bude třeba počíti při pravém břehu náhona a poněvadž bagrovaný materiál z řečiště pod jezem použit bude také k zasypání starého řečiště v řič. km 172.300 - 172.500, bude třeba k jeho dopravě přes starý mlýnský náhon zříditi třetí provisorium.
   Po provedené úpravě provede se vybagrování materiálu v horní trati od řič. km. 173.250 od dna regulačního do dna starého řečiště v řič. km 173.300, tedy do vytracení. Materiálem tím naveze se pravá hráz mezi řič. km 173.250 a 173.450.
   V dolní trati přímo nad jezem, řič. km 171.800 až 171.900, vybagruje se dodatečně náplav, aby upravená část nebránila volnému odtoku velkých vod. Tímto materiálem nasype se další část starého řečiště na pravém břehu.
   Nová říční trať průkopu prochází lukami a proto před započetím výkopu vyřežou se vždy postupně drny a uloží do zásoby k obložení svahů břehových a hrází. Svahy obou hrázi se řádně odrnuji pokud zásoba drnu stačí, zbytek ploch pak oseje se dobrým, kvalitními travním.semenem.
  Provedená regulace osází se stromovím dle pokynů stavební správy, jak nařízeno je výnosem, ministerstva veřejných prací, č.j. 6a- 318 -43.529 ai 1935 ze dne 15. července 1935.
  Druhy stromů budou voleny s ohledem na klimatické a pedologické poměry. Vysázené stromy budou vydatnou ochrannou v budoucnu vlečným lodím proti větru a svým vzhledem i uspořádáním přispějí ku dobrému vzhledu polabské krajiny v okolí města Smiřic.
   Na získaných deponiích založí se školky, jako reservace pro výměnu zničených stromů a pro vysázení dalších nových částí labských úprav.
   Inventář ku provedení vypsané úpravy potřebný předpokládá ředitelství aspoň následující:
  Nejméně dvě lokomotivy,
  asi 40 sklopných vozů,
  10 plecháčů,
  asi 3.000 b.m. koleje polní dráhy pro odvoz materiálu a kamene,
  1 centrifugální čerpadlo as 20 cm průměr s lokomobilou,
  1 plovoucí drapák a nejméně 3 pontony o obsahu aspoň 8 m3,
  1 pásový transportér pro zdvih as 4 - 5 m.

---

Technická zpráva předložená při politické pochůzce 17. a 21.10. 1946

  Předložený projekt týká se vybudování vodní elektrárny ve Smiřicích nad Labem při jezu ve Smiřicích.
  Jez byl postaven v letech 1930 – 1936 a sestává ze dvou jezových otvorů, z nichž každý může být hražen dvěma tabulemi. Jez prozatím vzdouvá horní hladinu na kotu 243,30, na které byla již držena starým jezem před stavbou jezu nového. Po dokončení labské úpravy v trati Smiřice n. L. – Černožice n. L., říč. km 171,800 – 173,900, vzduje se vodní hladina jezem ve Smiřicích na vodoprávně projednanou kotu 246,40.
   Spodní voda pod Smiřickým jezem je dnes udržována vzdutím pohyblivého jezu v Předměřicích n. L. na kotě 237,38 a bude v budoucnosti z důvodů plavebních zvýšena na kotu 237,70. Bude tedy hrubý spád smiřického jezu při nízké vodě obnášeti 246,40 – 237,38 = 9,02 m. kterážto hodnota se po zavedení plavby zmenší na 246,40 – 237,70= 8,70 m. Při vyšších vodních stavech budou spády přiměřeně menší.
   Pro zamýšlenou stavbu vodní elektrárny byla již při stavbě jezu v roce 1934 provedena částečná úprava levého břehu s ohledem na budoucí náhon a odpad vodní elektrárny. Při těchto pracích byla provedena v prodloužení levého pilíře v horní vodě železná štětová stěna s ohybem levobřežního svahu a to za tím účelem, aby bylo zabráněno prosakování kolem tohoto pilíře.
  V místech navrhované vodní elektrárny jest dnes nasypána hráz, která navazuje na levý břeh do levého jezového pilíře.

Strojní zařízení.

   Projekt strojního zařízení elektrárny vypracovala firma Českomoravské strojírny, akc. spol. v Praze.
……
  Využití vodní síly počítá s instalací jedné vrtulové turbiny s natáčivými lopatkami o normálním spádu 8,6 m, hltnosti 26 m3/sec a výkonu 2 600 KS.
   Podlaha strojovny jest na kotě 244,00, tj. ve výši příjezdné silnici k elektrárně a 2,40 m pod úrovní hladiny vzduté vody v horní zdrži, která bude na kotě 246,40. …..

Stavební část.
……
  Vodní elektrárna stojí těsně vedle levého pilíře jezového, od něhož jet oddělena dilatační sparou. Kota založení jest 230,00. tedy táž, jaká byla při stavbě jezu, takže základ jezového pilíře bude při zakládání vodní elektrárny obnažen. Požadavek docílení táhlého přiváděcího náhonu vyžádá si prodloužení stávajícího pilíře jezového směrem proti vodě.
  Postavení vodní elektrárny vyžádá si odstranění hráze, nasypané vedle jezového pilíře, a aby mohl být vyhlouben přívod a odpad vody pro elektrárnu, bude nutno odstraniti dosavadní břehové opevnění na délku cca 60 m nad jezem a cca 50 pod jezem. Místo potřebné pro postavení rozvodny, která na povodní straně zasahuje do stávajícího břehového svahu, získá se provedením nové břehové úpravy.
  Veškeré práce stavební provedou se tak, že pro odtok vody zůstanou zachovány oba jezové otvory. Nenastanou tudíž žádné změny v průtoku normálních a velkých vod Labe, což nutno zdůrazniti po stránce vodoprávní a hydrotechnické.
   Jak již bylo dříve uvedeno, založí se turbinová kašna na kotě 230,00, tedy na opukový ( slínový ) podklad. Ukončení levostranné hráze u elektrárny provede se opěrnou zdí, založenou též až na skálu a oddělenou od zdiva strojovny vzduchovou mezerou. Tím se docílí vodotěsné prodloužení jezového tělesa a přepažení proti horní vodě a ztíží prosakování do spodní vody kolem turbinové kašny. Toto přepažení se případně ještě prodlouží směrem do levého břehu železobetonovou štětovou stěnou.
   Zavázání levé břehové úpravy do nábřežní zdi přiváděcího náhonu provede se šikmým křídlem. levostranná hráz před elektrárnou se z koty 247,50 zvyšuje na kotu 148,00.
   Železná štětová stěna, zřízená v prodloužení levého jezového pilíře roku 1934, se odstraní. Deska dna vtoku k turbinové kašně, namáhaná v případě vyprázdnění turbinové komory vztlakem horní vody, se provede ze železového betonu.
   Vodní elektrárna sestává z vlastní budovy se strojovnou a rozvodny. Strojovna obsahuje kašnu pro jednu turbinu s betonovou sací rourou. V kratší výchozí stěně jest umístěna rozvodná deska, za ní manipulační prostor a k němu přiléhají vedlejší místnosti: domácí vodárna, umývárna a záchody, přístupné ze strojovny malou chodbou. Rozvodnu tvoří jednopatrová budova, oddělená od strojovny chodbou, na níž jsou umístěny kanceláře. V přízemí rozvodny nachází se kromě rozvodny 5 KV dílna a skladiště. V prvním patře, přístupném z přízemí dvojramennými schody, jest umístěna rozvodna se systemem 35 KV. Jako obydlí pro strojníky se navrhuje odděleně dům s hospodářskou budovou, dvorem a zahradou, při čemž se pobřežní cesta překládá na obvod pozemku elektrárny, aby komplex elektrárenských zařízení nebyl rozdělen ve 2 části.
  Pro zásobení vodní elektrárny a domu pro strojníky pitnou vodou se zřídí studna.
  Odpadní vody před vpuštěním do spodní vody pod jezem se pročistí v malé čistící stanici na zahnívající kal.
  Vodní práva na obou zdržích zůstanou zřízením vodní elektrárny nedotčena, poněvadž dílo využívá téhož vzdutí, pro které jest zdymadlo určeno a které bylo již projednáno.
  V zápise sepsaném dne 18. února 1954, jehož předmětem je předání stavební části hydroelektrárny ve Smiřicích do správy KVS závodu v Hradci Králové jsem se dozvěděl, že stavbu prováděl Ingstav n.p. Hradec Králové.