Pamětní kniha ( druhá část)
Sboru dobrovolných hasičů ve Smiřicích

Děkuji za možnost ofocení panu Kubínovi. Po tomto vyznamenaném hasiči byla pojmenována smiřická hasičská soutěž.

Fotografie lidí nebyly u textu.

Zpět na hlavní stránku    První část kroniky    Třetí část kroniky    Další stránky o našich hasičích



Nešťastný rok války 1914.
1/2. Ples sboru v hotelu Andrejsek s čistým výtěžkem K 33.98.

15/2. Valná hromada sboru.
Sbor čítá 3 členy čestné, 14. čl. přispívajících a 34 čl. činných. Dluh na parní stříkačku jest nyní K 3878.82.
Volby na tři roky provedeny následovně
Starostou sboru aklamací př. Bedř. Bartošek
velitelem sboru aklamací př. Busl. Pádr
nám. velitele Frant. Škop, jednatelem Oldř. Šubrt, dozor. náčiní Ed. Karpíšek, čl. výb. Karel Vácha, Jan Jakoubek, náhr. Jos. Hemelík, pokladníkem Václav Kotlant, revis. účtů: Frant. Nejman, Frant. Jelínek a Josef Beran.
Za přispív. člena zapsán pan Josef Materna, vrchní účetní fmy Ed. Ad. Malburg a syn.

29/3. Sbor přistoupil za činného člena spolku pro zbudování pomníku Jana Husa.

10/5. Župní valná hromada ve Vilanticích do které delegováni př. Pádr a Ramba.
Příští valná hromada stanovena do Jezbin a náhradní místo Kvíčala.
Sjezd 1915 do Havlovic event Úpice.

10/5. Do výboru župního zvolen z našeho sboru př. velitel Pádr a rev. účtu př. Fr. Škop.

28/6. Následník trůnu arcikníže František Ferdinand a jeho choť paní vévodkyně Žofie z Hohenbergu oběti vražedného atentátu v Sarajevě.
Veliká tragika !
Zpráva tato ohromující, která zatřásla celou naší říší a vyvolá úžas v celém světě !
Co jest postavení, rod, moc a jméno ve tváři smrti – jež dechne, aby hynulo, co jinak mělo zářiti, co mělo rozhodovat o osudech říše a národův !

5/7. Župní hasičský sjezd v Předměřicích.

12/7. Župní sjezd v Černožicích. Sbor náš súčastnil se poplachového cvičení s četou cyklistů, dopravním vozem a parní stříkačkou.

19/7. Okrskové cvičení v Předměřicích. Sbor Předměřický a náš.
Sjezd župy „Podzvičinské“ v Dubenci, navštívil z našeho sboru velitel př. Pádr a jeho nám. Fr. Škop. Provedeno župní závodění sborů.

Válka !
Evropská a světová.


24/7. Podána nota rakousko-uherské vlády srbské vládě !

25/7. Rusko nařizuje mobilisaci proti Rakousku-Uhersku.

26/7. Francie zahajuje mobilisaci. Rakousko částečně mobilisuje.

28/7. Rakousko-Uhersko vypovídá Srbsku válku. Odjíždějí naši bratři k vojsku (již 27/7.)

29/7. Car ruský žádá císaře Viléma za prostředkování.

30/7. Všeobecná mobilisace na Rusi.

31/7. Všeobecná mobilisace ve Francii.
Všeobecná mobilisace v Rakousku a Uhersku.
Německé ultimatum Rusku a Francii.

1. srpna Rusko odmítá německé ultimatum.
Všeobecná mobilisace v Německu.
Anglie zbrojí na Maltě.

2. srpna Německé vojsko obsazuje Lucemburg.
Francie odpovídá na německou notu vyhýbavě.

3. srpna Německo vypovídá válku Francii a Belgii.

4. srpna Anglie vypovídá Německu válku.

5. srpna Rakousko-Uhersko vypovídá válku Rusku a Černá Hora – Rakousku-Uhersku.

6. srpna Srbsko vypovídá válku Německu.
Německá armáda obsazuje Lutych.

7. srpna Anglie zabavila objednané turecké lodi válečné.

8. srpna Vrchní velení rakouské armády vydalo proklamaci k ruským Polákům.
Německo vznešno(?) úředně proti svobodným střelcům v Belgii.
Na hranicích rusko-rakouských svedeny byly pohraniční boje mezi předními strážemi a většími četami obou stran.
Anglický křižník „Amphion“ potopil při ústí Temže německý parník „Königin Luise“ který tam kladl miny, ale sám narazil na minu a potopil se.

9. srpna Angličané obsadili město Lomo v německé kolonii Togo v Africe.
Finský přístav Hangö zničen byl Rusy, aby chráněn byl příjezd do Petrohradu.

10. srpna Carův projev v Petrohradě k členům ruské dumy a sovětu o válce.
Vyhlášena rakouská blokáda černohorského pobřeží.
O Mylhúz (v Alsasku) svedena byla bitva mezi Francouzi a Němci. Francouzi ustoupili po velmi tuhém zápase.
Německá vzducholoď „Zeppelin VI“ účastnivší se boje v Lutychu byla sestřelena.

11. srpna Anglie vyhlásila Rakousku válku.
Anglické vojsko, operující společně s francouzským, objevilo se v Jaderském moři.
Diplomatické styky mezi Rakouskem a Franci přerušeny; mezi oběma státy nastal válečný stav.
Německo odrazilo ofensivu u Lagarde v Lotrinsku.

12. srpna Přístav Německé kolonie Východní Afrika bombardován byl anglickými válečnými loděmi. Vydáno pro Rakousko císařské nařízení o volné kolportáži zvláštních vydání listů s poplatkem 2 hal. na válečné fondy.
Černá Hora vypověděla Německu válku.
Úředně oznámeno, že rakouské sbory vojenské postoupili 60 km za ruské hranice severně od Krakova.

13. srpna Srbský dvůr přestěhoval se z Niše do Skopje.
Rakouský parník „Baron Gautsch“ potopen.
Francouzský konsul v Praze odjel do Paříže.
Uhry vyhlásili moratorium na dva měsíce.

14/8. V Rakousku prodlouženo moratorium do 30. září t. r.

15/8. Vydány prvé seznamy rakouských ztrát na bojišti.
Dobití srbského Šabce rak. vojskem.

16/8. Úspěch rakouské armády u Valjeva, a další postup její jak na srbském bojišti, tak na území západně od Visly.
Z našeho sboru nastoupili do války následující členové: přátelé v I. výzvě
Kotlant Václav, Karpíšek Ed., Jakoubek Jan, Kudr Josef, Holeček, Zlatník, Nepokoj, Hník Frant., Fila, Jelínek Frt., Junek, Šubrt Oldřich.
Z nichž každý obdržel od sboru podporu po K 5.-.
II. Výzva: Pikola Václav, Hemelík Josef

17/8. Německá výstraha Rusku.
Belgie zamítla Německem nabízený mír.
Úspěch německého vojska u Stolupjan v ruském Polsku.

18/8. Krvavé boje mezi německou a francouzskou armádou u Mýlhůz.
Stav obležení v Tunisu a v Egyptě.
Japonské ultimátům Německu.

19/8. Rakouské vojsko překročilo Sávu u Progaru.
Saudoměř v rukou rakouského vojska.

20/8. Papež Pius X. zemřel.
Německo obsadilo Brusel.
Protiruská revoluce na Kavkaze.
Bulharský generál Radko Dimitriev škrtnut z řad bulharské akt. armády.
Druhá výzva domobrany (od 37 – 42 l) v Rakousku prohlášená.
Okresní hejtmanství nás vyzývá bychom se súčastnili co sbor, vykládání a odvážení raněných z nádraží Josefov do nemocnice a to se 4 povozy nákl. a našim dopravním vozem, jakmile nám bude dodán telegram.

21/8. Zatmění slunce. 0.8 plochy o 1né hod. odpolední bylo zde dobře pozorováno, teplota klesla o 2 stupně. Vítězství německého vojska ve velké bitvě u Met(?).
V novinách prohlášeno vyzvání o mobilisaci 2hé výzvy.

22/8. C.k.Okr. hejtmanství nechalo nalepiti na tabule mobilisaci celé 2hé výzvydo 42 let.
Úspěch rak. voj. narus. bojišti v Tomaszově, u Kamjonky – Strumilova a Turinky.
Německé voj. postupuje na Verdunu a Nancy.
Vítězství německé u Dienzu.

23/8. Něm. voj. odrazilo Rusy u Simbinu.
Něm. kor. princ e svou armádou odrazil vítězně franc. vojsko u Longwy a dosáhl čáry Luneville – Blamont – Cirey.
Odpověď Německa na Jap. ultimatum.
Vévoda Bedřich Saskomeiningerský zabit u Namuru. Obhájce Lutychu gen. Lemon v německém zajetí. Loďstvo Spojených států severoamerických pluje k Filipínám.

24/8. Vítězství rak. vojska nad Rusy u Krasníku.
Ústup německé armády ve Vých. Prusích.
Válečný stav mezi Marokem a Německem.
Rakouskému dipl. zást. v Tangeru doručeny prův. listiny. Bruselu uložena válečná kontribuce 200 milionů franků Anglie a Francie poskytly Belgii 500 mil. franků

razítko 25. srpna Dobrovolný náš sbor přihlásil se v počtu 12 členů k vykládání a odvážení raněných ze Stanice Josefov do nemocnice v Josefově a byl přítomen přednášce v nemocnici vojenské o obsluze a dopravování raněných (Pádr, Škop, Hemelík, Kovanda, Śmejda, Šiefner, Sourada, Nejman, Beran, Široký, Hloupý)

Válečný stav mezi Rakouskem a Japonskem. Japonsko vypovídá Německu válku.
Město Namur a 5 jeho tvrzí v rukou Němců.
Antverpy obklíčeny německým vojskem.
Alsaská vesnice San Moritz německým vojskem vypálena. Jesuité v Německu povolání k duchovní správě. Belgické listy musí vycházeti v jazyku německém.
Anglické a franc. loďstvo dopravuje angl. vojsko do afrických osad. Anglie nemůže přispěti Antverpám k pomoci. Anglická kolonie Taweta obsazena Němci. Čína zůstane neutrální.

26. srpna Po třídenním boji zvítězilo rak. vojsko u Krasníku nad Rusy a sice na celé frontě 70 ¨km široké a zahnalo nepřítele k Lublinu. Němci dobyli Namuru u Longwy.
Francouzové opustili Horní Alsasko.
Řecké dělostřelectvo na bulharské hranice.
Ruský car do hlavního stanu.

27. srpna Rak.-Uhersko vypovídá válku Belgii.
Německý křižník „Magdeburg“ zničen.
Most železnič. mezi Negotinem a Zaječarem vyhozen.
Starý bělehr. konak lehl popelem.

28. srpna Obrovská bitva Rakousko – ruská mezi Vislou a Dněstrem. Rusové vypadly přes Brody a řeku Zruč(?) a pronikli na čáře Rawa – Ruská – Zlózow.
Německé vojsko zničilo belg. město Lovaň a dobylo franc. tvrze Manonvillér a porazilo angl. armádu u St. Anentinu.
Námořní bitva u Helgolandu.
Boj něm. a angl. vojska u Lipingtonu(?).
Něm. osada Samoa obsazena vojskem Nov. Zélandu.

29. srpna Něm. vojsko zvítězilo v 3denní bitvě v kraji Jabrovno-Stitno na rus. armádou.
Nezdařený at. na rus. cara.
Spojené státy severoam. prohl. neutralitu ve válce německo – japonské.

30. srpna Ve vých. Haliči drží se rak. vojsko s výtečnou bravurou a urputností proti nepřátelským přesilám.
Něm. vojsko osadilo franc. město Campiégne.

31. srpna. Franc. pevnost Givet padla.
Ostende obsazeno angl. námořníky.
Belgická královna odjela se syny do Anglie.

1. září. Týdenní bitva mezi Zamoščem a Tyčovem skončena vítězstvím armády Auffenbergovy.
Úspěchy Danklovy rak. armády.
Ruský pěší pluk č. 47 zničen v Bukovině.
V Prusku zajato 70.000 Rusů.
Něm. aviat. vrhají pumy na Paříž.
První ranění v Praze.

2. září. Řidit. vzducholoď „Zeppelin“ bombardovala Antverpy. Ruský parník zničen minou. Telegr. spoj. mezi Pařížem – Londýnem zničeno.

3. září. Úspěchy rak. vojska na Černé Hoře.
Kníže Vilém z Wiedů opustil Albanii.
Papežem zvolen kard. della Ohiesa a přijal jméno Benedikt XV.
2.000 ruských zajatců dopraveno do Räbu.
Obyvatelé opouští chvatně Paříž.

4. září. Do Josefova přijel první vlak s raněnými. Náš sbor súčastnil se počtem 14 členů vyložení a odvežení raněných a sice měl k disposici dopravní náš vůz a pět nákl. vozů stolových. Celkem dopraveno 354 raněných.
Mimo náš sbor byli přítomni př. Jaroměřští, Kr. Dvorští, Josefovští a z Kuksu.
Němci obsadili bez boje Remeš.
Něm. general-plukovník šb. Hinderburg oznamuje transport více než 90.000 zraněných zajatců ruských.

5. září. Druhý vlak s raněnými do Josefova.
Náš sbor odejel na 3 kočárech o 1/2 8mé večer v počtu 8 členů do Josefova k obstarání vyložení a odvežení raněných do nemocnice v Josefově.

4. září. Náš sbor poskytl vydatnou pomoc při neštěstí automobilovém v Jaroměři a zachránil 3 osoby před uhořením pod převráceným automobilem. Auto náležel firmě Schlein a řidič Šil z Králové Dvora.

(začíná jiný rukopis – pozn. P.)
23.září. Sbor náš až do této doby byl činným při vyložení již 7 sanitních vlaků raněných vojínů. Taktéž byl upraven lazaret v městské dvoraně se 66 lůžky

28. září. Vznikl požár u p. Prášky na Šternbegově nábřeží, sbor účastnil 13 členy s ruční a parní stříkačkou. Pracováno od 10h večer do 2h v noci.

5. října. Požár v domě obchodníka p. Tylše a začátcích zdolán, přítomno 14 členů.

7. října. Požár městského hotelu, škoda shoření části střechy, přítomno 15 členů.



1915
31. ledna 1915. Výroční valná hromada sborová. Přítomno 17 členů Vzpomenuto zemřelého následkem útrap válečných přisp. člena př. Josefa Hájka.
Statistika:Sbor čítá ku dni 1. ledna 1915 3 členy čestné, 16 členů přispívajících, 39 členů činných, z nichž 12 na bojišti.
Za obětavou péči o parní stříkačku, jmenován p. Bartoň Jan strojmistr cukrovaru přispívajícím členem s prominutím příspěvků.

13. listopadu. Za činného člena přijat př. Karel Řeháček a přispívajícího př. Zelinka c.k. vrchní důchodní. Odchází na vojnu opětně p. Hemelík a Stránský Jos.



hasiči Smiřice
1914 - 1918 Sbor dobrovolných hasičů před svoji zbrojnicí. Velitel p. Pádr.
Třetí zleva Karel Řeháček, mistr řeznický, majitel domu čp.88. Narozen r. 1865 - 66,
Prusové jej zohavili ve válce Prusko - Rakouské. Dožil se 93 let.
Pláště hasičů jsou údajně součástí vojenské uniformy z války 1866. Druhý zleva cukrář Hemelík.

hasiči Smiřice
Křížkem je označený Josef Opletal. 16.7.1916.
Klikni pro zvětšení. Foto od. pí. Knapové.



1916
15. ledna 1916. Výroční valná hromada sborová za účasti 21 členů.
V našem sboru členové posud dlící ve službě vojenské: Přátelé:
Šubrt Oldřich
Kotlant Václav, nezvěstný
Karpíšek Eduard
Jakoubek Jan
Kudr Josef
Holeček Josef
Nepokoj Václav
Hnik František
Fíla Jan
Jelínek František
Junek Josef
Pikola Václav, tou dobou raněn v nemocnici Jaroměř
Beran Josef
Ťoupalík Josef
Stránský František
Sučík Štěpán
Brouček Josef
Vaníček František
Ze zbytku členů doma dlících nastoupí v krátké době službu válečnou př. Škop, Šimera, Široký, Šimek, Nejman, Hak, Šíp.
Statistika sboru: sbor čítá členů: 3 čestné (mimo sbor), 17 členů přispívajících, 44 členů činných, včetně členů ve válce

Požár v Černožicích dne nepoznamenáno.

Celkem vyloženo raněných samaritní četou 2 814 vojínů, raněných k tomu v roce 1914 3 380 vojínů, Celkem 6 194 vojínů.

Požár 8/2 1916 továrna fir. Lefnar, s ruční a parní stříkačkou zúčastněno s dobrým výsledkem.

2/12 1915 vyznamenán př. Bohuslav Pádr, stříbrnou medaili s válečnou dekoraci červeného kříže, viz úřední list slavnostního předání.



1917
13. května 1917 Výroční valná hromada sboru.

18. října 1917 Sbor doprovodil na poslední cestě př. čestného člena a býv. velitele sboru Antonína Litomiského, zemřelého 16. října 1917.



1918
10. března 1918 Slavnostní valná hromada sboru:
Slavnostní odevzdání vyznamenání členů dopravní čety červ. kříže, počtem 9 přátel. Jména nejsou uvedena.

Konec války, slunce svobody zazářilo na rodnou vlastí naší.
28. října 1918.
Umlklo hřmění děl, rozplynuly těžké mraky dýmu a slunce míru zazářilo nad trpící zemí, jásot radost plnilo srdce všech lidí, jen láska a netříštění zájmu volalo v duši každého. Válka skončena a krve těch mnoha a utrpení všech, vykvetla nám krásná naše svoboda, a náš československý stát.
Vzpomínáme s povděkem všech kdož o osvobození se zasloužili, a vděčně mysli zaletáváme na bojišti celého světa, kde trpěli a umírali naši legionáři za myšlenku osvobození.
Trpko pak v duši že každého kdož zemřel a není již o výsledku té krvavé vojny, a spí věčný sen v cizích hroudách vzdálen vlasti sbobodné.
Z našich řad odešli dílem padli neb zemřeli útrapami válečnými přátelé:
Kotlant Václav, Hájek Josef, Kadidlo Josef,

Pamětní kniha


Text stránky nahoře:
Dne 12. prosince 1914 konána přehlídka místního oddělení pro dopravu raněných a nemocných.
A.L. Seidl, zem. hasič. dozorce a inspektor ra. společnosti Červeného kříže.

Přehlídku sboru vykonal dne 18. listop. 1928 ku své spokojenosti.
Švorčík (?) zemský dozorce

Požáry v roce 1918.
25. května požár v domě p. zahrad. Reitmayra , ruční a parní hašení od 1/2 2h v noci do 4h ráno pracováno.
14. července pohřeb přisp. člena Antonína Kříže účet. cukrovaru.
13. srpna Zaplacena plnně parní stříkačka subvenci Kč 1000.- dluh u zdejší spořitelny.

Pamětní kniha
18/8 1915
Dle podobizny téhož dne.


Dole:
Slavnost
v den Nejvyššího panovnického jubilea 67. výročí nastoupení na trůn 2. prosince 1915 odevzdání stříbrné čestné medaile s válečnou dekorací propůjčenou jménem Jeho c. a k. Apošt. Veličenstva Jeho c. a k. Výsosti panem arciv. Františkem Salvátorem našemu veliteli sboru, příteli Bohuslavu Pádrovi.
Ve schůzi slavného obecního zastupitelstva:

Podpisy dole: Slavný učitelský sbor. Sbor dobrov. hasičů a dopravní četa. Hudba.

Pamětní kniha Pamětní kniha
Kliknutím se obrázky zvětší.




1919.
12. ledna 1919. Výroční valná hromada za přítomnosti 30 čl.
Statistika členů po válce následující:
Čestní členové: př. Michal Josef, Kadaník Josef.

Přispívající členové:
Firešová Marie, Horák Jan host., MUDr. Hrubý František, Klein a synové, mlýny, Lefnar Josef fir., Lefnar Jiří továrník, Ed. Ad. Malburg a syn. fir., Materna Josef v. účetní, Manych Josef mistr cihelny, M.Ph. Procházka Jindřich, Pultr V. říd. učitel v.v., Rýdl Otokar sládek, Rynt František t.č. st. města, Řeháček Karel četník, Spejchal František hotelier, Winternitz Pavel řed. továr., Zelenka Jaroslav hlavní důchodní.

Členové činní:
Bartoň Jan, Bartošek Bedřich, Beran Josef, Brouček Josef, Fíla Jan, Hak Pavel, Hemelík Josef, Hloupý Josef, Hnik František, Holeček Josef, Hynek Eduard, Jakoubek Jan, Jelínek František, Junek Josef, Karpíšek Eduard, Kotlanda(?) Jan, Kudr Josef, Nejman František, Nepokoj Václav, Pácalt Vojtěch, Pádr Bohuslav, Pikola Václav, Plecháč František, Ramba Antonín, Sourada František, Stránský František, Sučík Štěpán, Sychrovský Josef, Šimek Adolf, Šimera Václav, Šíp Josef, Škop František, Šmejda Rudolf, Šubrt Oldřich, Široký Ferdinand, Vacha Karel, Vachek František, Vachek Jan, Vít František, Zlatník Eduard.

21. února požár továrny fir. Lefnar, účast 11 členů, užito ruční i parní stříkačky.
12. března oheň v továrně fir. Ed. Ad. Malburg a syn.
13 března pohřeb za účasti sboru přispívajícího člena př. Jos. Manycha.
2. května pohřeb příznivce našeho sboru b. Jana Juliše, sbor účasten.
11. května požár ve dvoře Zderaz, kde uhořel neznámý člověk.



1920
2. května 1920 Valná hromada
14/7 zemřel člen př. Jan Fíla, sbor účastnil se pohřbu (nevím zda je to tento, nebo minulý rok – pozn. P.)
28/9 pohřeb přispívajícího člena b. Josefa Materny.



1921
13. března. Valná hromada
účast sboru našeho:
12. červen. Župní sjezd ve Chválkovicích.
3. července Župní sjezd v České Skalici.
10. července. Župní sjezd v Oujezdě.
17. července. Župní sjezd v Kostelci n./Orl.
1. srpna. Odevzdání diplomu čest,. členství našeho sboru dle usnesení ze schůze naší př. MUDr. Petrovi v Jaroměři. Odevzdali př. Bartošek a Pádr.
14. srpna. Sjezd hasičstva ve Dvoře Králové.
15. srpna. Sjezd hasičstva ve Dvoře Králové, slavnostní vycházka.
Obojího učastnil se b. Pádr.



1922
26/2. Valná hromada
4. března. Zemřel člen činný př. Fr. Vachek, sbor učastnil se pohřbu.
10. května. Požár v Černožicích.
27. května. Zůčastnil sbor župního sjezdu ve Svinišťanech.



Ročník: 1923.
Zůčastnil se sbor buď delegáty a členstvem:
6/5. Župní valná hromada Josefov.
27/5. Sjezd Sviníštany.
30/6 Sjezd zemský v Praze.
4/11. Župní schůze v Jaroměři.
23/11. Pohřeb př. Dr. Hrubého.
25/11. Valná hromada.
24/12. Pohřeb př. Sourady Fr.



Ročník 1924.
27/1. Valná hromada sboru počtem členů 31.
30/3. Deputace sboru našeho při předání motorové stříkačky Bílé Třemešné.
18/5. Župní valná hromada, delegace.
Župní sjezd v Jaroměři.
Požár zámku v Hoříněvsi, telegrafické povolání, pracováno s parní stříkačkou od 9h ráno do 3h odpoledne. Přítomno 6 členů.



Ročník 1925.
22/2. Požár u Ditrichů – stodola, ruční stroj.
8/3. Valná hromada 34 členů.
1/6. Šjezd červ. kříže v Hradci Králové.
4/7. Sjezd hasičstva v Brně, zast. b. Pádr.
Valná hromada Č.Z.H.J., zast. b. Pádr
12/7. Sjezd v Máslovědech.
24/7. Sjezd v Benátky.
2/8. Veřejné cvičení našeho sboru a koncert na Lednici.

hasiči Smiřice
Podle plakátu je to snad rok 1925.
Kliknutím se fotografie zvětší



Ročník 1926.
3/1. Valná hromada, přítomno členů 26.
2.1. Pohřeb b. Hynek Eduard.
23/1 Ples sboru.
5/5. Pohřeb čestného našeho člena Dr. Petra v Jaroměři.
16/8. Pohřeb našeho sborového velezasloužilého člena bratra starosty B. Bartoška. Viz. podpisy delegátů na pohřbu.
17/10. Přehlídka sboru p. Hofmanem.
31/12. Hlídka o povodni.

Podpisy
Podpisy delegátů.




Ročník 1927.
1/1. Hlídka o povodni.
16/1. Valná hromada, přítomno 22 členů.
12/6. Župní valná hromada ve Smiřicích, zde zvolen p. Pádr sl. nám. žup. starosty a b. Šop okres. dozorcem.
17/7. Župní sjezd v Jezbinách, delegace.
31/7. Ablechtická župa sjezd v Černožicích, zůčastněno činně s parní stříkačkou.



Ročník 1928.
27/1. Pohřeb čestného člena b. Jos. Michála.
12/2. Ples sboru.
8/7. Valná hromada sboru za účasti členů 20.
13/5. Župní valná hromada Sviníštany, delegace.
3/6. Sjezd v Pardubicích.
10/6. Sjezd v Brzicích.
24/6. Hlídky při auto-závodech.
6/7. Bezpeč. služba při letu M.L L.
16/7. Pohřeb b. Širokého.
29/7. Pohřeb b. Vláška žup. pohř. v Jaroměři.
19/8. Koncert na Lednici.
4/10. Pohřeb b. Bartoně.
18/11 Zemská přehlídka sboru b. Aug. Svorčík(?) Police

hasiči Smiřice
Fotografie z roku 1928.
Zleva nahoře: Josef Opletal *1899, Šmejda Rudolf, Holeček Josef, David Rudolf
Zleva sedí: Šmída J., Dítě A., Hloupý Josef, Dlab Josef, Bureš Jan
Foto od. pí. Knapové.

hasiči Smiřice
Fotografie z roku 1928.
Zleva nahoře: Hník František, Šubrt Oldřich, Beran Josef pekař, Vácha Karel, Hemelík Josef, Pádr Bohuslav ml., Karpíšek Eduard st. holič,
Zleva sedí: Škop František, Bartošková E., Pádr Bohuslav st., Pádrová A., Škopová M.,
Leží: Šíp Josef, ( na fotografii od p. Knapové roz Opletalové je zde napsáno jméno Josef Opletal ), Zemek František.
Foto od. pí. Knapové.

Bohuslav Pádr    Bohuslav Pádr
Velitel hasičů Bohuslav Pádr *1867




Ročník 1929.
19/1. požár tovární budovy fir. Jaroš, zůčastnil se sbor náš s ruční a parní stříkačkou. Pak přijíždí sbory Černožice a Jaroměř s motorovými stroji. Do akce zasáhla jen Jaroměř. Práce byla stížena krutým mrazem a pracováno od 7,30 hod večer do 6 hod ranních.
Chvat členů zavinil nesprávné postavení ručního stroje, proto nutno zachovati vždy rozvahu a pilnou návštěvu cvičení.
27/1. Valná hromada – 26 členů.
2/3. Pohřeb hasiče b. Pospíšila v Lochenicích delegace.
9/6. Koncert na Lednici.
15/6. Pohřeb přispívající členky pí. Al. Lefnarové.
23/6. Odevzdání albumu fotografií sborových p. Pádrovi st. a jmenování čestným starostou sboru.
30/6. Krajinský sjezd v České Skalici.
21/7. Župní sjezd v Čáslavkách u Jaroměře.
14/9. Pohřeb b. Karla Urbana.
4/10. Pohřeb přisp. člena b. Jana Horáka.
6/10. Divadlo sehrál náš sbor ve Smiřicích.
20/10. Divadlo sehrál náš sbor v Neznášově. Oboje s deficitem.
22/10. Požár stavení Ditrichova, s ruční stříkačkou, 10 členů.
10/11. Pohřeb přisp. čl. b. V. Pultra.
21/11. Pohřeb čin. čl. br. Jos. Holečka.
15/12. Pohřeb br. Šlovárka(?) v Jaroměři.



Ročník 1930.
16/2. Valná hromada, 32 členů.
24/2. Požár skladiště na nádraží.
6/3. Lampionový průvod na oslavu 80tých nar. p.p. Masaryka.
16/3. Pohřeb přísp. člena Dr. Osv. Malburga, který zemřel následkem auto-neštěstí.
30/3. Pohřeb čestného starosty b. Boh. Pádra st. - viz. list účastníku.
2/4. Mimořádná valná hromada, a zvolen doplň. volbou starosta sboru b. Karpíšek.
9/6. Žup. valná hromada v Meziříčí, zvolen za zemřelého b. Pádra nám. žup. sl. b. Tylš z Mezilečí.
19/6. Cvičení s naší parní stříkačkou a autostrojem fir. R. Smekal Hustiřany.
2-7/7. Krajinský sjezd ve Dvoře Králové n./L.
13/7. Koncert sboru na Lednici.
19/7. Požár mlýna v Předměřicích, účast s parní stříkačkou. Ale nepracováno.
27/7. Účast na slav. 520ti let trvání sboru Černožic.
10/8. Zájezd s parní střík. na slav. v Sendražicích.
19/10. Přehlídka žup. dozorce br. Hofmana.
25/10. Pohřeb přisp. člena br. Theodora Čermáka.
2/11. Pohřeb čin. člena br. V. Slezáka.

Pádr
Smuteční oznámení Bohuslava Pádra

Pamětní kniha Pamětní kniha
Podpisy zástupců okolních hasičských sborů zúčastněných na pohřbu 30.3.1930
Kliknutím se obrázky zvětší.


Pamětní kniha
Poslední strana podpisů při pohřbu.




Ročník 1931.
11/1. Pohřeb br. Korandy.
27/1. Požár u .. sl. Nelingen(?), ruční stroj 15 členů.
28/1. Pohřeb b. Isaidesa V. přisp. člena.
15/2. Obchůzka policejního a požárního odboru po Smiřicích.
22/3. Valná hromada, 32 členů.
5/4. Přisp. člen V. Volt pohřeb.
3/5. Valná hromada úmrtní podp. pokladny v Jaroměři.
31/5. Župní valná hromada v Rasoškách.
28/6. Župní valná hromada Albrechtice v Semonicích.
5/7. Krajinský sjezd v Jaroměři.
19/7. Oslava 40let trvání Sokola v Černožicích a odhalení desky padlému legionáři Jos. Pultrovi.
27/9. Pohřeb přisp. čl. b. Ing. R. Čeřovského.
V tomto roce provedeny volby.
Starosta: Ed. Karpíšek
Velitel Fr. Škop
Nám. velitele B. Pádr. ml.
Výbor: Ol. Šubrt, Hnik F., Jelínek F., Šmída F.
Náhradníci: Hloupý Jos., Beran Jos., Holeček Jos., Opletal Jos.
Za vzdělavatele br. Keclík Fr.
Za hospodáře br. Zemek Fr.
Revisoři účtu: Sychrovský Karel, Etfeiš Bohum., Kudr Jos.

(navrácen původní zapisovatel - pozn. P.)
18/7. Pořádáno tajné požární cvičení o 1/2 10 hod večerní na poplach burcovkou. Sbor zůčastnil se s ruční stříkačkou schraňovaly se budovy okolo mlýna. Mlýn byl znázorněn jako požářiště.
Cvičení provedlo se vúplném klidu a ve vzorném pořádku.
31/12. Sbor pořádal ples v hotelu p. Andrejska.
V tomto roce na žádost sboru, povolila nám městská rada koupiti 20 pracovních obleků a opravu výstroje. Účty proplatila městská rada.



První část kroniky    Třetí část kroniky    Čtvrtá část kroniky