Smiřice - regulace Labe

Zdroj dokumentů: SOA Hradec Králové.
Texty odcházející z města jsou jen opisy či koncepty.

Zpět na hlavní stránku    Fotografie z povodní    Plán řečiště Labe z r. 1919    Stav před regulací




1912

úprava Labe
Jez a zdymadlo. První návrhy nového řečiště ještě uvažovaly se zdymadlem.
Na mapě ještě není zakreslena cesta na Smržov. Je to jen cesta do Hatí (,,haťová cesta")

úprava Labe
Popisky odspodu: Mlýn p. Kleina, Dvorana, Nábřeží na Šternberku (ulice U Stadionu), Most do parku, Cesta do Hatí (nahoru doleva - na Smržov)
Okresní silnice do Čibuze (nahoru doprava), Cesta za Hynkovi (vodorovně doprava), Zdymadlo a Jez. Vpravo: Rybí útulek.

razítko


Expositura c. k. ředitelství pro stavbu vodních cest v Praze. dne 19. února 1912

   Obecní úřad města Smiřic
   V příloze zasíláme Vám plán úpravy Labe v katastru obce Smiřic v měřítku 1 : 25000.
   Plán v měřítku větším není nám možno vydati před komissionelním projednáním detajlního projektu, který teprve na základě již provedených informativních jednání bude pracován.
   Žádáme zdvořile vzhledem k tomu, že možné změny dnešních staveb neb parcel, a novostavby mohly by se podstatně zásad našeho řešení úpravy dotknouti, abychom úředně o podobných jednáních byli uvědoměni a k event-. komissi přizváni.
   Přednosta expositury, c.k.vrchní stavební rada - podpis



1921

Technická zpráva úpravy toku Labe z roku 1920        Zápisy z jednání o úpravě

-----------------

Koncept:
Věc:
Požadavky města Smiřic při regulaci Labe.
Řiditelství pro stavbu vodních cest v Praze.

   Obec Smiřice dovoluje si klásti tyto požadavky při regulaci Labe u Smiřic:
   1/ Vyhražuje si při případném pronájmu elektrárny ve Smiřicích v tom případě, že by jí stát ve vlastní režii provozovati nemínil, přednostní právo na její pronájem. škrtnuto – odpadá
   2/ Jak z ohledů zdravotních tak i esthetických trvá na tom, aby jalová strouha od mlýna přes náměstí a kolem kostela a zámku až k vyústění do Labe byla zasypána a v ní zřízena hlavní stoka o normálních rozměrech pro odvedení dešťových a splaškových vod z okolní části města
   3/ Při nejbližší další regulaci aby bylo zasypáno staré řečiště Labe nad i pod starým jezem ve Smiřicích dle regulačního plánu města Smiřic.
   4/ Žádá, aby v náhradu za měkkou vodu, které obyvatelstvo města Smiřic novou regulací pozbude, bylo v projektované elektrárně pamatováno na vhodné umístění reseivoiru na měkkou vodu pro příští městský vodovod.
   5/ Žádá, aby vykopávka u Smiřic byla složena na pozemku paní Emilie Kryštofové ve Smiřicích, zvaném „Bělidlo“, neb jinde na blízku, jako reserva hmot pro velice žádoucí zasypání od 2/ a 3/ žádané.
   6/ Trvá na svých požadavcích v protokole ze dne 17.X.1919 uvedených a sice týkající se zřízení:
   a/ náplavky na písek s právem dobývání písku pro obec, dle regul. plánu města Smiřic.
   b/ vhodného místa pro koupadlo
   c/ vhodného místa pro jatka
   7/ Žádá, aby při projektu kanalisování řeky Labe bylo pamatováno na přístaviště a překladiště při přeložení okresní silnice vedoucí ku Hradci Králové.
   8/ Žádá, aby při regulaci Labe byly provedeny příslušné stavby a zařízení pro velice nutné zavodňování luk v povodí smiřickém.
   9/ Žádá, aby náhon se splávky, kterým nahražen bude nynější mlýnský náhon byl častěji proplachován a čištěn, jelikož jest tam svedena dešťová a splašková voda z celého povodí náhona, zvláště z části města u nádraží. Povinnost tu převezme státní správa řeky.
   10/ Žádá, aby po dohodě s obcí Holohlavy bylo pamatováno na přeložení Jordánu a zasypání starého řečiště, a projekt ten aby státní správou byl obci smiřické předložen.
   Poněvadž jako nikde jinde značné rozvětvení povodí ve Smiřicích a jeho okolí bylo příčinou zabahnění spodku a zhoršení zdravotních poměrů od pradávna pro vlhké byty, stížení komunikace s celým okolím, zdražení jejího udržování a ohrožení pitné vody, vítá obec Smiřice s velkým povděkem počátek regulačních prací na Labi, které zajisté jak po stránce praktické, tak i esthetické budou hověti zájmu města, jež svojí nepříznivou polohou při Labi tak dlouho bylo trpělo.
   Smiřice 24. května 1921

Jinde tužkou upraveno:
   10/ Žádá, aby potom přeložení potoka Jordán a zasypání jeho řečiště podle regul. plánu města Smiřic a to na státní náklad při společném řešení odvodního kanálu.
   11/ Žádá, aby projektovaný most měl nejméně šířky 6 m pro jízdní dráhu a po 1 1/2m šířky chodníků po obou stranách.
   12/ Mostek při ústí odvodního příkopu … Černilovského budiž vystavěn ve směru cesty …
   13/ Zasypané řečiště … na místech, kde projektovány jsou ulice města, budiž postoupeny obci zdarma.
   14/ Při konečné úpravě regulace budiž pamatováno na vysázení stromů a keřů podél vody a nových cest a hrází.

----------------------

úprava Labe
Pozvánka: V úterý dne 7. června 1921 o 8. hodině ranní, pokračováno bude v komisionelním šetření v záležitosti regulace Labe v katastru zdejším.


Vyhláška.
Ministerstvo veřejných prací výnosy ze dne 29. ledna 1921, č. 23916/VI ai 1920 a ze dne 24. února 1921, č. 7592/Vi 1921, zaslalo zemské správě politické projekt vypracovaný ředitelstvím pro stavbu vodních cest v Praze.
   1./ na úpravu řeky Labe v trati km: 171.15 – 171.85 u Smiřic
   2./ a v říčním km 172.68 – 172.91 u Černožic;
   3./ na zřízení nového pohyblivého jezu na parc. č. k. 667, 668 a 672/3 ve Smiřicích;
   razítko 4./ na postavení hydloelektrické centrály na parc. č. k. 667 a 672/3 tamtéž, k výhradnému využitkování takto získané vodní síly k výrobě elektrické energie k pohonu jezu a později i plavidel a k vleku lodí; z výtěžků přebytku vodní síly byly by amortisovány výkupní a stavební náklady projektu a byla by tím usnadněna i možnost získati vodu k melioraci pozemků náhradou vodní síly energií elektrickou pro stávající závody,
   5./ ke zřízení mostu a náhradních cest a pak menších zařízení, jak v projektu a v pomůckách jest vyznačeno a zmocnilo zemskou správu politickou, aby o projektu tom provedla politickou pochůzku a řízení vyvlastňovací, jakož i řízení konkurenční za účelem stanovení příspěvků zájemníků k nákladům říční úpravy dle ustanovení minist. nař. ze dne 23. dubna 1903, č. 90 ř. z. ….
   Politická pochůzka, řízení vyvlastňovací, konkurenční a vodoprávní o projektu tomto provedeno bude dne 24. května 1921, popřípadě v den následující, závěrečné řízení pak za účelem vyjádření se zástupců projektu o vyjádřeních stran dne 31. května 1921. ….
   Zemská správa politická. V Praze, dne 20. dubna 1921. Podpis

----------------------

Prohlášení
zástupců okresní správní komise v Jaroměři a městské rady ve Smiřicích.
   Zástupci okresní správní komise v Jaroměři a městské rady ve Smiřicích ačkoliv uznávají výhody, které okresu i městu Smiřicům vzejdou regulací Labe, výstavbou mostu a zřízením hydroelektrárny ve Smiřicích, a ač jsou si vědomi povinností konkurenčního příspěvku na práce ty, o jehož výši mají se dohodnouti se Zemským správním výborem, dovolují si nicméně poukázati na neblahý stav finanční jak okresní, tak i města Smiřic, které veškeré potřeby své musí hraditi 370% okresní a 280% obecní a školní přirážkou a které nad to tíží značné dluhy a sice okres Jaroměřský na K 3,000.000.-- a město Smiřice na 250.000.- a žádají proto, aby Zemský správní výbor upustil od požadování jakéhokoliv konkurenčního příspěvku a bera zřetel na právě uvedená zatížení obou uvedených korporací přídavek jim prominul. Dále upozorňují podepsaní zástupcové okresní správní komise a města Smiřic na to, že při provádění regulace budou zrušeny dva mosty a sice okresní most se železnou konstrukcí nad jezem labským a kamenný klenutý most v zámeckém parku velkostatku náležející. Dosavadní frekvence vedla po těchto mostech a to tak, že lehčí povozy používaly okresního mostu, těžké, jmenovitě garnitury parního pluhu, kamenného mostu v parku. Po zrušení obou těchto mostů bude zřízen řiditelstvím pro stavbu vodních cest most jediný nad pohyblivým jezem, jenž určen bude pro veškerou frekvenci a sloužiti bude celé veřejnosti. Jest ovšem nutno, aby most tento tak byl vybudován, aby vyhověl všem povozům i těm nejtěžším, jmenovitě aby snesl i tíhu lokomobil parního pluhu a vyhovoval i vojenské správě, zejména těžkému dělostřelectvu, které v Jaroměři jest posádkou. Bude též nutno, aby užitková šířka činila alespoň 7 m mimo chodníky, jichž vzhledem k očekávání zvýšení frekvence, která bude jen přirozenou, bude nezbytné zapotřebí, poněvadž místo dosavadních dvou mostů bude tu napříště pouze most jediný. A i tu zástupci Okresní správní komise i města Smiřic žádají, poukazujíce na svrchu uvedený finanční svůj stav, aby nebyl na nich požadován příspěvek, resp. doplatek na rozšíření mostu a pořízení chodníku, poněvadž most nebude sloužiti pouze obyvatelstvu okresu a města, ale i potřebám státu. Ve Smiřicích, dne 31. května 1921.
   Za okresní správní komisi v Jaroměři Prokop Vojtěch předseda, Ezr rada okr. s.k.
   Za městskou radu Smiřickou: Vít František starosta, Bedřich Bartošek I. náměstek starosty, Jiří Lefnar radní.

Vyjádření zástupce zemského výboru
   Podepsaný zástupce zemského správního výboru v odpovědi na společné prohlášení … podává ještě toto prohlášení.
   … by společná žádost města Smiřic i okresu Jaroměř ohledně přispění na vybudování úpravního projektu … byla zemským správním výborem příznivě posuzována.

-----------------

Městskému úřadu ve Smiřicích.
   Aby mohlo být přikročeno k vypracování stavebních plánů pro jez a elektrárnu, je třeba, aby tamní městský úřad sem sdělil rozhodnutí městské rady ohledně zřízení chodníků na jezovém mostě projektovaného objektu. most
   Je třeba rozhodnouti, zda město si přeje na svůj vlastní náklad zřízení chodníků, a v případě že ano, určiti jejich šířku. Nebude-li do jednoho týdne sem oznámeno definitivní rozhodnutí, bude vypracován projekt mostu s vozovkou 7 m širokou, bez jakýchkoliv chodníků pro pěší.
   Případné změny plánů, nutné opozděným usnesením městské rady, muselo by pak ovšem město na svůj náklad provésti.
   Řiditelství pro stavbu vodních cest v Praze, dne 2.srpna 1921.
Vložený obrázek:
Příčný řez silničním mostem nad jezem ve Smiřicích (kopie)



1922

Úprava pravého břehu Labe nad Smiřicemi ( Čechovy strže )



-----------------

Zastupitelstvu města Smiřice
   K Vaší intervenci sděluji, že na úpravu Labe u Smiřic zařazen jest ve státním rozpočtu na rok 1922 obnos 2 miliony korun čs. Poněvadž jest žádoucno, aby za nynějších stísněných finančních poměrů byly vzaty do stavby pouze podniky rentabilní, bylo ředitelstvím pro stavbu vodních cest zahájeno jednání se Svazem východočeských elektráren v Hradci Králové ohledně pronájmu vodní síly na projektované elektrárně při jezu ve Smiřicích. Avšak nájemné, které Svaz nabízí, nedostačuje, aby byly kryty náklady, jež jest třeba investovati do elektrárny a proto jest vodocestné ředitelství v dalším jednání se Svazem, aby tento nabídku svou zvýšil a tím výstavbu elektrárny umožnil. Po zakončení tohoto jednání bude s úpravou Labe u Smiřic ihned započato.
Ministrův tajemník: Ing. Flora
Presidium ministerstva veřejných prací Republiky Československé v Praze,dne 2. května 1922.

Změna projektu

Obecnímu úřadu ve Smiřicích n./L.
   K tamnímu podání ze dne 19. října 1922 ohledně zaslání opisu zdejšího ujednání s firmou Š. Klein a synové sděluje podepsané řiditelství, že jelikož se nyní pracuje na změně projektu úpravy Labe u Smiřic není vyloučeno, že ujednání se bude také ještě měniti a nemůže tedy zatím býti sdělováno veřejnosti. Mimo to přípisem ze dne 12. září 1922 rozhodl se tamní obecní úřad, že na pronájem projektované elektrárny ve Smiřicích ku kterému účeli by žádaný opis byl mohl potřebovati, vůbec nereflektuje.
   Při té příležitosti sděluje řiditelství k tamní informaci v záležitosti úpravy Labe ve Smiřicích následující:
   Vzhledem k povinnostem , vyplývajícím z té okolnosti, že hlavní vodní síla patří mlýnu firmy Š. Klein, nedocílilo řiditelství od svazu konsumentů elektr. energie ani od sdružených východočeských elekráren takových nabídek na nájem projektované elektrárny, aby tato elektrárna byla aspoň nepatrně rentabilní a nemohlo by tedy ku stavbě elektrárny se odhodlati. Vypracovalo tudiž nyní studii nového řešení úpravy Labe mezi Černožicemi a Smiřicemi, a sice v tom směru, že by se nadržení jezem Smiřickým zvýšilo až do úrovně zdrže Černožické a elektrárna ve Smiřicích by se postavila na tomto združeném spádu vyšším. Tím by se uspořila stavba jezu a příští elektrárny v Černožicích i jejich obsluha, a docílila by se rentabilita nové elektrárny ve Smiřicích.
   Studii tuto dalo nyní řiditelství k posouzení zemědělské radě a vypadne-li posudek její příznivě, vypracovalo by řiditelství se vším možným urychlením detailní projekt nový, o němž by ovšem musela býti provedena nová politická pochůzka (pravděpodobně asi v květnu 1923).
   Kdyby pak tato skončila s příznivým výsledkem,což se dá očekávati, mohlo by již v létě 1923 dojíti ku zadání stavby. Do tohoto projektu byla by pojmuta již úprava celé trati od Černožic až k Pardidubu u Skaličky.
   Tolik na vysvětlenou, proč zahájení stavebních prací na úpravě Labe u Smiřic proti původnímu úmyslu a očekávání bylo zdrženo.
Přednosta úřadu - podpis
Řiditelství pro stavbu vodních cest v Praze III., dne 8. listopadu 1922



1923

Tit. Řiditelství pro stavbu vodních cest v Praze III.
   Následkem vysokých vod v řece Labi sesouvá se stále víc a více pravý labský břeh v katastru obce Černožice, níže okresního dřevěného mostu proti pozemku čkat. 453 (pí. Anna Vyhnálková), tak že hrozí nebezpečí protržení se labského břehu tohoto pozemku po celé ohrožené délce, čím zaplaveny byly by veškeré pozemky obcí Černožic, Holohlav a Smiřic na pravém břehu Labe, a dolení část města Smiřic byla by zcela pod vodou.
   Tím povstalo by nezměrných škod pro obce tyto a proto žádají podepsané obce za bezodkladné komisionelní vyšetření tohoto nebezpečného místa za brzké a důkladné provedení opravy labského břehu tohoto.
   Obecní úřad ve Smiřicích, dne 28. března 1923

Druhý dopis na stejnou adresu i se stejným datem:
   Stálým sesouváním se labského břehu proti pozemkům čkat. 582/4, 577 a 566, v katastru obce Smiřice, způsobeného vysokými vodami, ohrožena jest polní cesta čk. 694/1, která již částečně do Labe stržena jest spojující obec Smiřice a sousední obcí Velká – Skalice, neboť za krátko bude i tato cesta, která nyní již těsně podél onoho stále sesouvajícího labského břehu vede a jest pro povozy zejména hospodářské, pro které jiné cesty není velice nebezpečná, do Labe stržena.

Obecnímu úřadu ve Smiřicích.
   K podání ze dne 28. března 1923, č. 559 a 560 sděluje ředitelství, že strž na pravém břehu Labe pod Černožicemi proti pozemku č. 453 byla v červenci letošního roku k tamní žádosti kamenem opevněna, když majitelka přilehlého pozemku /:pí. Vyhnálková:/ poskytla svým nákladem odvoz potřebného kamene z dráhy. Strž při pozemcích č. 582/4, 577 a 566 ve Smiřicích, kterou je ohrožena polní cesta č. kat. 694/1 spojující obec Smiřice s Velkou Skalicí, zamýšlelo ředitelství také opraviti, ačkoli k tomu vůbec povinno není, ovšem za předpokladu, že vlastníci ohrožených pozemků, jichž věcí oprava strží v prvé řadě jest, neb nájemníci z obce, kteří tuto cestu potřebují, obstarají aspoň dovoz kamene z dráhy. Tito však prohlásili, že na opravu ničím nepřispějí a obecní úřad ve Skalici oznámil ředitelství písemně, že „ve schůzi obecního zastupitelstva dne 24./4. 1923, bylo usneseno, nezúčastniti se jakékoliv finanční, neb naturální opravovací akce na břehu Labe č. kat. 694, kat. Smiřickém, to že je povinností města Smiřic“.
   Vzhledem k tomu bude nutno tuto opravu, která by vyžadovala asi 150 m3 tj. 24 vagonů kamene, čili nákladu kol 18. 000 Kč.- nepodnikati a vyčkati až definitivní úpravy Labe v těchto místech, jejíž započetí možno očekávati v roce 1924.
   V Praze, dne 24. července 1923.

-----------------

V příští jarní době dojíti má k započetí s regulací Labe v katastru obce zdejší.
   Městská rada ve své schůzi dne 22. listopadu dne 1923 konané, jednajíc o projektu tomto, uznala nutnosti, aby pro důležitá jednání s projektem tím pro obec zdejší spojená, zřízen byl poradní sbor, za jehož člena dovolila si městská rada Vaše Blahorodí jmenovati.
   O tom činíme tímto uctivé oznámení.
Obecní úřad ve Smiřicích, dne 23. listopadu 1923

Pánové ing. Fiala Jan, stavební rada
Lefnar Jiří, továrník
Kněžourek Josef, správce spořitelny
razítko Černožic 30.3.1923 Potůček Karel, hospodářský rada stát. velkostatku
ing. Čeřovský Robert, stavitel
Bartošek Bedřich, majitel klemp. závodu (škrtnutý)
Vít František, starosta města
Filip Jan,člen městské rady
Volt Václav, stavitel (škrtnutý)
ing. Chochola Oldřich, vrchní rada finanční kontroly
Špryňar
Macura
Černý Václav

-----------------

Razítko Obecní úřad spojených obcí Černožic - Čáslavek, s podpisem Hynek, ze dne 30.3.1923



1924

Městskému úřadu ve Smiřicích.
   Ve dnech 13. - 18. října t.r. vytyčeny budou zdejšími úředníky hranice zabraných pozemků projektovanou úpravou řeky Labe u Smiřic a označeny budou laťovými kolíky bílé e a červeně natřenými. Jelikož vytyčení toto děje se pro politickou pochůzku, žádá se tamní obecní úřad, aby toto vytyčování v obci obvyklým tam způsobem dal uveřejnit s výzvou, aby toto vytýčení bylo až do dne kdy bude pro tamní obec provedena politická pochůzka zachováno a nebyly vytyčovací koliky nepovolanými osobami ničeny a odstraňovány, a aby obecní úřad bděl nad zachováním této výzvy.
   Řiditelství pro stavbu vodních cest v Praze, dne 2. října 1924

-----------------

Potvrzení.
   Edikt zemské správy politické ze dne 22. září 1924
… obdrželi a pozvání ke komisionelnímu řízení v témže uvedeném, vlastnoručními podpisy stvrzují:

Vrchní správa státního velkostatku ve Smiřicích
Smiřické mlýny akciová společnost ve Smiřicích (dále jen S)
Fa. Ed. Ad. Malburg a syn S.
Ředitelství státního cukrovaru S.
Fa. Lefnar Josef S.
Fa. Lefnar Jiří S.
Lefnarová Aloisie S.
Obec Smiřice
Veřejný statek S.
Novotná Anna S.
Novotná Emilie S.
Fejgl Josef, Žižkov, Chodská 4
Erlbechová Františka, Syrovátka
Kučera Josef S.
Kašpar Václav S.
Kašparová Anna S.
Pospíšilová Anna S. čp. 153
Horák Jan S. čp. 71
Andrejsek Josef, Praha
Vachek Josef, S. čp. 223
Mahler Adolf S.
Mahlerová Josefa S.
Volt Karel S.
Holeček František S. čp. 93
Holečková Marie S.
Čeřovský Alois, Karlín, Kaizloa 517
Kaubová Josefa S. 25
Horák Josef S. 86
Horáková Marie S. 86
Karlová Anna S. 77
Jílovský Gustav S. 3
Jílovská Anna S. 3
Munzar Václav S. 14
Isaides Alois S. 34
Isaides Vendelín S. 121
Čeřovský Robert inž. S. 97
Prosová Marie S. 12
Vachková Aloisie S. 223
Moudrová Marie S. 20
Fričová Marie
Konrádová Anežka
Špačková Kateřina
Karpíšková Adéla / dědici
Kaube Josef S. 25
Kaubová Marie S. 25
Kaube Josef S. 17
Voženílek Josef v Předměřicích
Jirková – Rathovská Frant. S. 66
Pšeničková Albína
Pešáková Marie
Okresní správní komise v Jaroměři
Obecní úřad ve Smržově
Obecní úřad v Hubilese
Vodní družstvo Černilov
John František S. 144
Fišerová Olga
Šrámková Helena
Šoftová Amalie
Firešová Marie S.
Fireš Augustin S.
Šandera František S.
Nadace Mautnerova S.
Juliš Karel S.
Julišová Emilie S.
Horák František S. 45
Horáková Marie S. 45
Obecní úřad ve Vlkově
Obecní úřad Holohlavy
Obecní úřad v Černožicích
Rolová Růžena S.
Mergl František S. 138
Merglová Marie S. 138
Fejglová Kateřina S. 106
Andrejsek Karel v Podmoklicích
Karpíšek Mikuláš S. 82
Kutíková Anna S. 24
Srkalová Marie S. 214
Čech Václav S. 117
Vachková Teresie S. 114/192
Dytrychová Františka S. 113
Kutík František S. 169
Joneš Jan S. 10
Jonešová Anna S.10
Johnová Růžena S. 137
Dušek Václav Skalice
Dušková Marie Skalice
Šrám Emanuel Skalice
Šrámová Anna Skalice
Kryštofová Cecilie Skalice


edikt
Edikt o pochůzkách podél Labe ze dne 22. září 1924.


-----------------

Okresní správní komisi v Jaroměři.
   1./ Podporujeme návrh okresní správní komise na rozšíření mostu na 6 m jízdní dráhy a 1.5 m chodníku, v místech projektovaného řečiště Labe, avšak výslovně podotýkáme, že ze strany obce mohlo by se jednati jen o příspěvek zcela nepatrný, poněvadž potřebám města by rozměry mostu, v projektu navrhované, úplně postačily.
   Rozšíření jízdní dráhy jakož i chodníku jest nutné pro zvýšenou vozbu okolních obcí, které nuceny jsou projížděti Smiřicemi, jako jedinou komunikací, do průmyslových závodů ležících v katastrech sousedních obcí.
   Tak smiřický cukrovar v katastru obce Rodova, cihelna v katastru obce Holohlavy, cukrovar černožický v katastru obce Černožic a holohlavský dvůr, který má veškeré své pozemky na levém břehu Labe.
   2./ Souhlasíme s návrhem na vydláždění mostu kostkami žulovými,
   3./ aby místo. kde zasypán má býti náhon před mlýnem, použito bylo k rozšíření silnice, což jest v našich požadavcích,
   4./ aby oblouk, vedené cesty z hlavního mostu byl zmírněn,
   5./ aby pamatováno bylo s místem na rozšíření cesty v Hatích a sice ze tří metrů na pět,
   6./ aby pamatováno bylo též na žlábky místních motorových kabelů, ohledně žlábků pro místní světelné kabele jest již v našich požadavcích.
   Obecní úřad ve Smiřicích, dne 24. října 1924

Z blíže neurčeného ,,Prohlášení města Smiřic" (připsán rok 1924):
   1. Z důvodů zdravotních, komunikačních a estetických žádáme zasypání všech opuštěných řečišť jak v obvodu města tak i v jeho okolí, Všechny zasypávky v městě buďtéž prováděny ve schodě se schváleným regulační plánem města a plochy zasypávek, kde v regulačním plánu městském jsou projektovány ulice, buďtéž postoupeny obci zdarma, aby bylo možno brzy uvolniti v těchto místech komunikací.
   Z těchto důvodů zvláště město musí žádati zavezení jalového koryty od mlýna přes náměstí kolem kostela a zámku až k ústí do nového řečiště. O odvodnění a odvedení splašků postará se obec sama ve schodě se zájemníky před provedením zasypávek.
   2.(dvojka je přeškrtnutá) Navrhovanou úpravu mlýnského odpadu vítáme, žádáme však, aby naprosto bylo zabezpečeno vydatné proplachování tohoto odpadu. Shledávali bychom proto účelným svésti část vody až do množství 250 litrů z centrálního odpadu E do proplachovacího kanálu.
   3. Z ohledu stavební plochy mezi odpadem mlýnským a dráhou žádáme, aby přeložení potoku Jordánu stalo se ve shodě s naším plánem regulačním. Odstavené potočiště Jordánu budiž úplně zavezeno.
   4. Z téhož ohledu na plochy stavební žádáme, aby centrální odpad E byl přeložen od spojení svého s napájecím kanálem pod okresní silnicí a podle polní cesty vedoucí do Holohlav veden byl stávajícími odpady a strouhami až ke trati a odtud podle tělesa dráhy po smiřické straně až do prohloubeného Jordánu.
   5. Proplachovací příkop budiž dle možnosti zaříznut co nejhlouběji, aby působil odvodnění dnes značně zamočených zastavených ploch za Čechovými.
   6. Jelikož odbvedení vodoteče z města nebude tu vody užitkové říční, žádá město, aby mu bylo umožněno odebírání vody říční na vhodném místě pro obmýšlený vodovod užitkový.
   7. Náplavka obecní budiž přeložena níže po vodě dle regulačního plánu městského.
   8. Stejně dle regulačního plánu městského budiž postaráno o vhodné místo pro koupání a ledování.
   9. Při provádění plavebních zařízení budiž pamatováno na místní překladiště a přístaviště.
   10. Zdůrazňujeme z důsledku změněných poměrů vodních naléhavou potřebu meliorace v souvislosti s úpravou řeky.
   11. Při konečné úpravě nového toku labského budiž v čas přikročeno ku vysazování stromů a keřů na březích a podle cest, tak aby okolí města bylo oživeno.
   Pokud se týče navrhovaných objektů dovolujeme si tyto změny žádati:
   1. Most: jako nahoře
   2. Budiž pamatováno, aby polní cesta /t.z. Hatěmi/ na levém břehu vedoucí od mostu k elektrárně mohla býti rozšířena tak jako jsou silnice okresní. Jest proto třeba meliorač. příkop patřičně odsunouti od břehu.
   3. Mostek přes odpad Černilovský – Malostranský potok budiž svoji osou položen do osy polní cesty do Skalice, tedy šikmo na koryto, tak aby vjezd na most byl bez zátočiny.
   Konečně zdůrazňujeme naléhavou potřebu brzkého uskutečnění prací regulačních, jež tvoří podmínku rozvoje a bezpečnosti města.

-----------------

Z výpisu ze schůze obec. zastupitelstva dne 7. listopadu 1924 konané.
   Prohlášení.
   … Pan náměstek Rudolf Macura sděluje, že súčastnil se co zástupce obce Smiřic komise konané v obci Černožicích dne 22 .října 1924 v záležitosti úpravy řeky Labe, při kteréžto komisi dal do protokolu komisí tou sepsaného, následující prohlášení:
   1./ Co splnomocněný zástupce města Smiřic upozorňuji na hrozící nebezpečí Smiřicím při první větší vodě /kout Vyhnálkův/.
   2./ Stane se tan vinou nynější situací regulační od Černožic /voda Metuje a Labe, horská voda/.
   3./ Žádáme co největší urychlení regulace ve Smiřicích a udělati aspoň jeden nejhlavnější průkop, by voda mohla býti odvedena za Smiřice.
   4./ Jako zástupci města prohlašujeme, že nemůžeme na dále bráti další zodpovědnost možným zatopením našeho města ve výši 2 m a tím ohromnou škodu způsobenou, protože budoucí zátopou stane se ze Smiřic jezero následkem nemožnosti odpadu vody přes vlečku dráhy fy. Ed. Ad. Malburg a syn.
   ...



1927

edikt
Edikt Zemské správy politické v Praze, ze dne 20. dubna 1927. Podpis Dr. Steinhart.



Unikátní fotografie dole mi věnovala Radka Ferblová. Moc děkuji. Jediná fotka má datování 1927.

Labe
Vpravo vzadu je vidět smiřický cukrovar. Osamocená budova vzadu je vodárna sloužící cukrovaru.

Labe
Detail prací z fotografie nahoře.

Labe

Labe
Detail prací z fotografie nahoře.

Labe
Detail prací z fotografie nahoře.

Labe
Vpravo u smiřického kostela kouří komíny lihovaru.

Labe
Detail prací z fotografie nahoře.

Labe
Vzadu stojí smiřický kostel.

Labe
Detail prací z fotografie nahoře.

Labe
Na této jediné fotografii byl vzadu popis: ,,13. července 1927 Provisorium km 170.200." Most nese koleje, vzadu vpravo snad stojí budova vodárny.

Labe
Zpevňování břehů.

Labe
Detail prací z fotografie nahoře.





1929

Ze zápisu sepsaného dne 6. března 1929 u městského úřadu ve Smiřicích.
   Předmětem jest jednání o definitivní šířce mostní dráhy projektovaného okresního mostu silnicového přes Labe ve Smiřicích n. L. km ř. 171.50.
   Stavební disposice pro úpravu řeky Labe u Smiřic vyžadují, aby především zřízen byl nový most a aby přes něho převedena byl vozba. Tím se umožní, aby průkop pro nové řečiště byl proveden jednotně v celé délce, bez ponechání zvláštní hráze pro stávající komunikaci, kterážto hráz by velmi stěžovala práce zemní a dopravu materiálu.
   Tento nový most zřídí ředitelství co náhradu za železný most nad stávajícím jezem 5 m široký a klenutý most kamenný šířky 4.30 m u zámeckého parku.
   Povšechný projekt tohoto nového mostu tvořil součást obou projektů na úpravu Labe u Smiřic a to projektu na vysoké i nízské Smiřice, z nichž prvý podroben byl politické pochůzce v říjnu r. 1924 a druhý pak v květnu r. 1927.
   Projekt mostu nosností i šířkou mostní dráhy odpovídal normám pro silnicové mosty I. třídy, předepsaným mostní řádem z roku 1925, který jest dosud v platnosti. Dle těchto norem navržena byla šířka vozovky 5.0 m, a oboustranné chodníky každý o šířce 1.0 m, ...
   Ve svém prohlášení učiněném při těchto politických pochůzkách žádali však zástupci města Smiřic, aby nový most měl vozovku 6 m a po obou stranách chodníky široké 1.5 m. Dále aby pamatováno bylo na umístění osvětlovacích těles a elektrických kabelů.
   Zástupci bývalé okresní správní komise v Jaroměři žádali, aby nový most zřízen byl na zatížení parním válcem 18 t těžkým, a aby vozovka byla 6 m široká; o chodnících neučinili žádné zmíňky.
   Poněvadž ředitelství pro stavbu vodních cest v Praze míní přikročiti ku vypsání a zadání stavby, byl povšechný projekt znovu prostudován a přepracován.
   Za podklad sloužil „Návrh československého řádu pro silnicové mosty“ od ing. G. Hermanna, který byl koncem roku 1924 vydán, co zvláštní otisk z časopisu „Zprávy veřejné služby technické“ roč. V.
   Konstrukce mostu ponechává se táž, jako v původním projektu.
   Mostní dráha navrhuje se jednotná, o celkové volné šířce 7.4 m, z čehož na vozovku připadá šířka 5 m a na každý chodník šířka 1.2 m. Rozměry tyto odpovídají normám pro mosty s jednotnou mostní dráhou na hlavních silnicích.
   Nosnost mostu odpovídá zatížení I. třídy t. j. parním válcem 18 t těžkým, strojní oračkou o váze 22 t a rovnoměrným zatížením 500 kg na 1 m2.
   Rovněž pamatováno je na uložení elektrických kabelů a osvětlovacích těles.
   Zástupce ředitelství vysvětlil … Kdyby však zástupci města nebo okresního úřadu trvali na tom, aby vozovka měla šířky 6 m a chodníky 1.5 m, musel by se zříditi most s mostní dráhou dělenou, tj. vozovka by byla oddělena od chodníků nosnou konstrukcí mostní. Tím však ztrácejí se výhody rozšířené vozovky a chodníků, nehledě k tomu, že stavební náklad by se zvětšil as o 200.000.- Kč, které by musel hraditi žadatel tj. město nebo okres ze svých prostředků.

Prohlášeni zástupce okresního úřadu ve Dvoře Králové n. L.
   se šířkou mostu souhlasí ...podepsán Prokop Vojtěch

Zástupci města Smiřic …
   Vzhledem k očekávané pěší frekvence žádají pak aby chodník proti vodě měl šířku 80 cm a chodník na straně po vodě byl o šířce 1.20 m (jízdní dráha 5.40 m).
   Béřou s uspokojením na vědomí, že bylo v projektu postaráno o zařízení osvětlení na mostě, výstavbou příslušných betonových stožárů na předmostích a prohlašují, že vlastní osvětlení. t. j. osazení osvětlovacích těles, jich dodání, udržování a obsluhu, jakož i o dodání a položení kabelu a dodání proudu na osvětlení mostu, postará se město svým nákladem.
   Rovněž pokládají za nutné, aby vzhledem na navrženou šířku vozovky byla přeložena příjezdná část silnice vytvořena v příznivějším zákrutu, tak, aby bylo vyhýbání při vjezdu na most usnadněno a zabezpečeno.
Podpisy: Černý Václav a Filip Jan

Odpověď zástupce ředitelství pro stavbu vodních cest v Praze.
   K požadavkům zástupce okresního úřadu o zřízení vozovky v šířce 5.4 m, dále na připojení příjezdné rampy k mostu mírným obloukem bude vyhověno, toto opatření nevyžaduje žádných vícenákladů.
   Požadavkům zástupcům města o zřízení chodníků protivodního … bude rovněž vyhověno. Ohledně položení kabelu pod chodníky mostu se připomíná, že musí se státi zavčas, aby stavební práce nebyly zdržovány. V případě, že by se tak nestalo, budou chodníky vydlážděny.
Podpisy: Ing. Hynek Vrbický techn. rada a Ing. Jan Fiala techn. rada.



1930

razítko z r. 1930 razítko z r. 1930
Razítka Státní stavební správa pro úpravu Labe Smiřice n./Lab. byla otištěna ve Smiřicích, dne 22. června 1930. Podpis Fiala.





1932

Z protokolu sepsaného dne 15. ledna 1932 u obecního úřadu ve Smiřicích.
   Ředitelství pro stavbu vodních cest v Praze zadalo fmě. Kress, akc. spol. podnikatelství staveb v Praze - Vinohrady, Anglická ul. č. 20, výnosem čís. 10.369 ai 1930 … provedení průkopu Labe km. říční 171.25 / 90 a stavbu nového jezu ve Smiřicích. Dle pracovního programu nařízeného vodocestným ředitelstvím nutno dopravovat výkopový materiál přes nynější řečiště Labe v km řič. 171, 850 po dřevěném provisorním mostě, zřízeném jmenovaným podnikatelstvím. Firma Kress předložila zemskému úřadu v Praze podáním se dne 14. listopadu 1931 projekt tohoto provisorního mostu k vodoprávnímu projednání.
   Dle projektu jde o provisorní pracovní most nutný k transportu zemního materiálu k zasypání odstavených říčních úseků. Konstrukce bude dřevěná. Navrženy jsou tři mostní pole o světlostech / měřeno mezi osami bárek / : 6 metrů, 8 m, a 6 m. Návodní bárky budou jednořadové, každá as tří pilot v průměru 30 cm. Hlavní nosník navržen jest jako roštový, ponese kolejničky o rozchodu 760 mm. Ostatní podlaha zřídí se na přečnívajících trámech. Šířka mostu mezi zábradlím měřiti bude 4.70 m.
   Spodní hrana hlavního podélného nosníku horizontována jest ve výši 63 cm nad velkou vodou v úrovni 245.05. Tato voda vyskytuje se as jednou za pět let a zmíněná úroveň dosažena byla právě letošního roku v noci ze 7. na 8. leden.
   Mostu bude potřebí nejvýše do konce roku 1933.
   Povolení byla za různých podmínek uděleno.



1935

Z dokumentu: Vodoprávní výměr.
Firma "Ed. Ad. Malburg a syn" ve Smiřicích, Přeložení výústi odpadních vod z tovární výroby ze závodů této firmy ve Smiřicích do řeky Labe.


Městskému úřadu ve Smiřicích.
   Firma ,Ed. Ad. Malburg a syn "ve Smiřicích předložila zemskému úřadu … projekt na přeložení výústi odpadních vod z továrny této firmy do řeky Labe. …(dříve) byly tyto odpadní vody sváděny do labského mlýnského náhona ve Smiřicích. V důsledku úpravních prací, prováděných na řece Labi ve Smiřicích zasype se tento mlýnský odpad a výše jmenovaná firma žádá tudíž za vodoprávní povolení k vypouštění odpadních vod do nového labského řečiště v říčním km 171.70 .
   Podle projektu zamýšlí se položiti na pozemku č .kat. 708 betonové potrubí průměru 50 cm, do něhož se zapojí tři stoky, odvádějící povrchové a splaškové vody z továrny. Nové betonové potrubí připojí se v šachtě na starou stoku odvádějící tovární vody z čistící stanice. Tato stoka prodlouží se as o 120 m a zaústí do řeky Labe v říčním km 171.70.
   Projektované soustředění 4 dosavadních odpadních kanálů a svedení továrních vod do Labe je nutné a důvodů úpravních prací na Labi, které již tak pokročily, že mlýnský odpad, do něhož byly stoky vpouštěny, se zruší. Jelikož ani množství, ani způsob čištění továrních vod, jak je vodoprávně schválen, se nemění, není závad, aby tyto vody byly vpouštěny jediným kanálem přímo do řeky Labe.

Vyjádření zájemníků.
   (Zástupci města) Zároveň vyslovili přání, aby při stavbě projektované kanalisace bylo zaměstnáno domácí dělnictvo a bylo použito materiálu získaného v místě, pokud by vyhovoval.
Vyjádření zástupce ředitelství pro stavbu vodních cest:
   Zástupce ředitelství pro stavbu vodních cest nečinil proti povolení předloženého projektu námitek, bude-li vyhověno těmto podmínkám:
   1/ Poněvadž odpadní potrubí kanalisační položeno bude při vyústění do Labe přes státní pobřežní pozemek, bude firma Malburg povinna za položení tohoto potrubí platiti ředitelství pro stavbu vodních cest roční uznávací poplatek Kč 5.- splatných vždy na pět let předem.
   3/ Dlažba na labském břehu při vyústění kanálu budiž vyspárována cementovou maltou a udržována firmou Malburg v dobrém stavu. Plocha této dlažby určena bude stavební správou pro úpravu řeky Labe ve Smiřicích.
Vojtěch Šotola, trafikant ve Smiřicích, zástupce továrníka Františka Brůny v Plavech čp.112, prohlásil:
   Podle vyhlášky zemského úřadu v Praze nemění se vlastně nic na kanále, o kterém se dnes jedná, nýbrž o jeho vyústění. To má býti přeloženo na jiné místo a nemohou býti získaná práva nijak měněna ani rušena. Připojení domu čp.107 na kanál, který je vlastnictvím firmy Malburg, netýká se veřejných zájmů, nýbrž je otázkou majitele domu čp.107 a firmy Malburg. Trval na tom, aby právo používání kanálu zůstalo domu čp.107 zachováno, když také majitelka kanálu nijak to právo nepopírá a nic vlastně nechce.

Povoleno s podmínkami:
   4./ Povolení k vypouštění továrních vod přímo do Labe samostatným potrubím uděluje se nejdéle na dobu 40 let.
   K vyjádření zástupce továrníka Františka Bruny v Plavech se podotýká, že týž při řízení neprokázal oprávnění k vypouštění stokových pod z domu čp. 107 do odpadního továrního kanálu č. II a tímto do mlýnského odpadu. V otázce připojení cizích stokových vod na projednávanou tovární stoku poukazuje se na podmínku čís.5. tohoto výměru. Nelze zde mluviti o zachování práva k používání kanálu firmy ,,Ed. Ad. Malburg a syn“ k odvádění stokových vod z domu čp. 107 ve Smiřicích, když toto právo k odvádění těchto stokových vod do kanálu fy.“Malburg“, který ústil po mlýnského labského náhonu ve Smiřicích nebylo nikterak prokázáno. Chtěl-li by si majitel domu čp.107 opatřiti právo k odvádění stokových vod z tohoto domu do kanálu a tímto dále do řeky Labe, musel by si předem opatřiti povolení této firmy a zažádati za udělení potřebného vodoprávního povolení, které by se mohlo uděliti teprve po provedení vodoprávního řízení podle ustanovení § 83. a 84.zákona o právu vodním.
Zemský úřad v Praze, dne 19. ledna 1935.

-----------------

úprava Labe
Labe při regulaci v místech pod Tyršovým mostem směrem po toku. Kolem roku 1933 - 35. Smiř. archiv.


-----------------

Věc: Hrozivý stav neregulovaných části Labe v úseku Jaroměř – Smiřice.
Ministerstvu veřejných prací v Praze.
   Podepsaní zástupcové obcí Smiřic, Holohlav a Černožic sdělují, že katastry jejich obcí již dávno trpí nevyčíslitelné škody labskými záplavami, při čemž mnohdy i domy a obyvatelstvo byly vážně ohrožovány.
   V přítomné době opět porušeni starého jezu ve Smiřicích budí vážné obavy, aby případým jeho shroucením nevznikly dalekosáhlé následky. Břehy řeky a veškeré stavební objekty v neregulovaných částech jsou v takovém stavu, že volají po rychlé definitivní úpravě v krátkém čase. Řeka Labe v této trati má ještě charakter horské řeky a působení změn odtoku vody regulovanými částmi, jest tak rušivé, že působí stálou nejistotu pobřežního obyvatelstva a nikdy nelze předvídati, kdy a jakým způsobem bude veřejná bezpečnost, podobně jako v roce 1925 a 1926 ohrožena. Příliš volné prováděni regulačních úprav odůvodněné obavy obyvatelstva jen stupňuje a podepsaní jménem svých obci jsou nuceni odmítnouti jakoukoliv zodpovědnost za stávající stav a možné jeho následky.
   Žádáme snažně a důrazně, aby po této stránce stala se náprava a postup regulačních prací byl urychlen tak, aby v krátká lhůtě nejméně celá Smiřická zdrž dokončena byla.
Dne 28. února 1935
Podpisy.

-----------------

Věc: Městský úřad ve Smiřicích, zasypání starých řečišť.
   Na tamní přípis ze dne 3. IV. 1935 sděluje ředitelství pro stavbu vodních cest, že zřízením labského průkopu a nového jezu ve Smiřicích n,/L. docílena byla zlepšená ochrana města před velkými vodami.
   Pro vysvětlení přikládá ředitelství plánek, na němž zakresleny jsou průtočné plochy na novém jezu, na starém jezu a na jezu v jalovém odpadu za velké vody o hladině na kotě 245.00. Ředitelství prozatím míní ponechati nezasypaný jalový odpad pro bezpečnost města, aby v nutném případě mohl býti použit pro odtok velké vody. Bude tedy při velké vodě o hladině na kotě 245.00 protékati voda novým jezem o zdvižených stavidlech průtočným profilem velikosti 28.97 m2 a profilem jezu jalového odpadu velikosti 28.97 m2. Kdyby jalový odpad byl zasypán, nedocílilo by se většího zlepšení proti stavu, který byl před úpravou Labe, kdy velká voda protékala starým jezem o profilu 44 / 40 m2 a jezem na jalovém odpadu profilu 28.97 m2.
   Až provedena bude úprava Labe nad Smiřicemi, bude veškerá velká voda protékati upraveným řečištěm přes nový jez a bude při hladině o kotě 246.98 před novým jezem protékati přes jez profilem o velikosti až 124.96 m2. S pohyblivým jezem manipulováno bude za nynějších poměrů i při vyšších stavech vodních tak, aby přes jez odtékala všechna přebytečná labská voda a na mlýn, aby bylo přiváděno pouze množství pro mlýn potřebné.
   Jezový otvor na jalovém odpadu lze regulovati nástavky, které by se úplně odstraňovaly jen v případě nebezpečí. Pokud zůstane jalový odpad nezasypán, jest povinností majitelů pobřežních pozemků, aby břehy v dobrém stavu udržovali. Poněvadž ředitelství úpravou Labe a stavbou jezu ve Smiřicích nezhoršilo dřívější poměry, není zodpovědno za případné škody, které při velké vodě mohou vzniknout.
Ředitelství pro stavbu vodních cest, Praha - Smíchov, Nábřeží Legií, dne 3. června 1935.
Přednosta úřadu: vládní rada Ing, Čeřovský

průtočné profily
Průtočné plochy jezů na Labi ve Smiřicích.

Z dopisu adresovaném:
Ředitelství pro stavbu vodních cest v Praze
   Městská rada ve Smiřicích spolu se Správou státních statků se Smiřicích a a firmou Ed. Ad. Malburg a syn a. s. ve Smiřicích obrátily se přípisem ze dne 3. dubna 1935 na ředitelství pro stavbu vodních cest v Praze se žádostí, aby jim byly sděleny disposice, týkající se zavezeni starých řečišť labských a jalového odpadu mlýnského, jakož i manipulační řád platný pro nový jez smiřický v době průtoku velkých vod. Žádost tato vyvolána byla obavami, aby za nynějšího provisoria úpravy řeky Labe u Smiřic nenastalo zhoršeni průtoku velkých vod a tím i poškození na majetku uvedených zájemnlků.
   Ředitelství pro stavbu vodních cest vyřídilo tuto žádost přípisem ze dne 3.6. t.r. a sdělilo zájemníkům povšechná data týkajicí se průtoku velkých vod, jak za nynějšího provisoria, tak i pro budoucí konečný stav úpravy a učinilo vývod, že provedenými úpravami se nezhoršily dřívější odtokové poměry a tudíž není ředitelství pro stavbu vodních cest zodpovědno za případ. škody, které při velké vodě mohou vzniknouti.
   Poněvadž odpověď tato opírá se o technic. data a okolnosti mohou býti správně posouzeny pouze odborníkem, obrátili se uvedení zájemníci na civil. inženýra Boh. Neumanna z Hradce Král., … Předkládajíce rozklad jim vypracovaný, podotýkáme, že s vývody v něm uvedenými zcela souhlasíme a žádáme, aby tamní úřad je pokládal za naše stanovisko ve věci samé.

Rozklad k přípisu ředitelství pro stavbu vodních cest 3. června 1935.
   Posuzujeme-li prováděnou úpravu řeky Labe v trati Josefov - Hradec Král. s hlediska jeji účelnosti, majíce na zřeteli zájmy města Smiřic, musíme přijití k vývodům, že provedením úpravy podle projektu budou odtokové poměry za průtoku velkých vod podstatně zlepšeny. … Vliv značného zaklesnuti hladiny vody v korytě bude paralisován současně projektovanou kostrou meliorační a zavezením dosavad. klikatého toku řeky, a přeložením koryta mimo město budou získány nové plochy, pro další vývoj města velmi důležité. Pokud jde o Správu stát. statků a fu. Malburg, odpadne nutnost nákladného udržování břehů jalového odpadu mlýnského, který musí býti zasypán, nehledě již k výhodám všeobecným, vyplývajícím ze zamezeni každoročních zátop pozemků.
   Po vybudováni nové hydroelektrárny dojde ku zrušení dosavadního přívodu vody ku mlýnům a tím odstraněno bude nebezpečí, které vyplývalo z dosavadního přímého spojení hlavního toku řeky se středem města. Je nasnadě, že při soustředěni veškeré vody labské v novém řečišti a při zvednuti její hladiny na kotu 246,98 musí býti dosavadní přítok na mlýn smiřic. zasypán, a nahražen bude potrubím pro průtok cca 3 m2
   Uvedené výhody přijdou však plně k uplatněni pouze v době, kdy projektovaná regulace bude provedena soustavně a projeví se až po jejím provedeni. Zcela jinak jeví se poměry odtokové nyní, kdy úprava Labe provedena je pouze částečně a kdy výhody z ní vyplývající nemohou se prozatím uplatniti bud plně i vůbec.

2/. Oceněni vlivu nynějšího provisoria.
   Za dnešního stavu jeví se situace následovně: Nové řečiště končí nad nově vybudovaným jezem smiřickým a dále směrem k Černožicům pokračuje trať neregulovaná, kde stojí chatrný dřevěný most a pevný jez. Oba tyto objekty, jakož i řečiště samo je ve stavu velmi chatrném a nesnesou většího zatížení při velkých vodách. Ohled na tyto objekty bude nutiti stavební správu k tomu, aby odtokové poměry za průtoku velkých vod zůstaly zde pokud možno beze změn a bude nutno tudíž propouštěti velkou vodu novým jezem smiřic., tak aby v hořejší trati neregulované zůstal spád hladiny a k tomu příslušná rychlost průtočná nezměněny. Jinak při sníženi hladiny velké vody u jezu smiřického nastalo by značné zvětšení průtočné rychlosti, což by ohrozilo stabilitu podemletých břehů a chatrných objektů.
   Odříznuté řečiště labské, v délce 1200 m slouží nyní jako mlýnský náhon přiváděcí a zůstává ve stavu původním. Není v hrdle nijak uzavíratelno a průtok nemůže býti regulován. Normální pracovní průtok činí zde 8 m3 / sek, a podle disposic ředitelství bude použit pro odlehčeni za průtoku velkých vod v případě nebezpečí. Pro tento případ zůstává ve městě k disposici pouze jalový odpad mlýnský, ježto původní řečiště labské s jezem přepadovým bylo již zavezeno. Jalový odpad spolu a jalovým jízkem jsou však značně menších rozměrů, než řečiště vodu přivádějící a právě tato okolnost je velmi povážlivou pro vývoj odtokových poměrů při velkých vodách. Vytvoří se tedy následující nebezpečná situace:
   Při průtoku vody břežlté /která zde jedině přichází v úvahu, ježto ostatní vylije se do území/ musí býti a ohledem na horní trať neregulovanou zachovány spád a výška hladiny jako dříve a při tomto stavu musí protéci otevřeným hrdlem odříznutého řečiště směrem na Smiřice stejné množství vody jako dříve, pokud bylo hlavním. Pro odpad této vody však je k disposici pouze jalový odpad s jalovým jízkem, které jsou rozměrů menších, než profil koryta přlváděcího. Pro odvedeni této vody musí býti jalový odpad nezbytně přetížen, což by mělo nepříznivý vliv jak na sousední pozemky, tak i na výšku hladiny vodní ve městě. Může tedy za uvedených okolnosti nastati podstatné zhoršeni průtočných poměrů za velkých vod.

   Technicky lze danou situaci vyjádřiti následovně: Nad novým jezem smiřlckým má býti udržována kota hladiny 245.00. Za této hladiny podle přímého zaměřeni, provedeného autorem v r. 1931 činí plochy poříčného profilu 81.00 m2 a omočený obvod 31.00 m. Podle údajů vodoměrné stanice Josefov, za této hladiny obnášel průtok řečištěm okr. 100 m3 / sek. Množství toto dopravovalo se ku Smiřicům, kde před mlýnem dělilo se na dva proudy, z nichž hlavni o množství cca 68 m3 šel na starý jez labský, s kótou hrany přepadové 242,60 při šířce jezu 18,50 m a při přepadové výšce 1,45 m. Kota hladiny byla tedy nad jezem 244,05. Pro průtok jalovým odpadem přicházelo by v úvahu množství 28,0 m3 / sek při kotě prahu přepadu 242,83, šlřce přepadu 13,35 m a jeho výšce 1,10 m. Byla tedy kota vzduté hladiny nad přepadem 243,93.
   K tomu nutno poznamenati, že nelze z ohledu na bezpečnost pobřežních staveb počítati s vyšší hladinou vzduté vody ve Smlřicích, než max. 244,00 /t.j. o cca 70 cm nad stálým nynějším vzdutím./ Není již vůbec možné připustiti kotu vzduté vody 245,00, jak a ni počítá zmíněný přípis ředitelství pro stavbu vodních cest, protože je to kota úrovně dlažby ulice, kdežto nábřežní tarasy jsou nižší, nehledě již na levý břeh jalového odpadu, který je situován jen málo nad kotu 244,00. Bude tedy pro přepad vody jalovým odpadem k disposici pouze plocha 13,35 x 1,10 = 14,69 m2 a nikoliv předpokládaných 28,97 m2. Rovněž tak volná plocha přepadu na býv. jezu labském měřila pouze 18,50 x 1,45 = 25,83 m2, místo uvažovaných ředitelstvím 44,40 m2.

   Z důvodů přivedených předem bude nutno nad novým jezem, a tedy v místě odděleni nynějšího vedeni na mlýn udržovati kotu hladiny 245,00, stejnou jako před regulaci
   Jelikož však původní jez a přilehlá trať řeky pro průtok 68 m3 / sek je z průtoku vyřazena a zůstává pro odvedeni této vody pouze jalovák, kterým dříve protékalo pouze 23,00 m3 /a sek. Jelikož voda, přivedená do města musila by býti odvedena, vedlo by to k úplnému přetíženi jalového splavu a koryta, což by opět vyzvalo značná poškození sousedících pozemků správy stát. statků a fy. Malburg.
   Původní odtokové poměry v míře, jaká konstatována byla výše, bylo by lze zachovati pouze tehdy, kdyby ředitelstvím pro stavbu vodních cest byla na nynějším odbočení náhona učiněna taková opatřeni, která by znemožnila vniknutí většího množství vody, než jalovým odpadem protékalo původně, tj. 23 plus 8 = 31 m3 /sek max. … Čili nutno vytvořiti umělý stupeň ve hladině o výšce cca 1,20 – 1,30 m.
   Potřebné sníženi hloubky lze docíliti buď příslušnou úpravou vtokového hrdla /zúžením neb hradidly/ - čím nastal by skok hladiny aneb umělým snížením hladiny nad novým jezem smlřlckým Při eventualitě druhé, tj. snížení hladiny nad jezem o 1,30 a nastalo by značné zvětšení spádu hladiny v trati neregulované a ohroženi této trati. Jest tudíž technicky odůvodněna pouze úprava hrdla vtokového buď zúžením vtokového profilu, aneb dokonaleji - zřízením v hrdle provisorního hražení dřevěnými stavidly. Použiti stavidel je výhodnější, ježto jimi dá se průtok za každého stavu vody regulovati a upraviti na míru potřebnou.
   Uzavřeni hrdla náhona stavidlem poskytlo by především úplnou ochranu města před velkou vodou i za nynějšího provizoria a umožnilo by dále okamžité zasypáni jalového odpadu, který stal by se zbytečným. Podepsaný provedl již studii s příslušnými hydrotechnickými výpočty pro takové stavidlo. Stavidlový otvor o úhrnné volné šířce 8,00 a /4 okenice po 2,0 m/ při předpokládané hladině v řece 245,20 a v náhoně 243,50 dává při taženi stavidel 0,40 m průtok 10,00 m3 / sek, tedy hodnotu pro mlýn prakticky potřebnou. V tomto případě by veškerá ostatní voda přepadla novým jezem, a jalová trat byla by i za max. stavů vody v řece zbytečnou.

Posouzení průtoků jalovým odpadem ve Smiřicích.
   Zbývá ještě posouditi vliv nynějších poměrů odtokových v jalovém odpadu na sousední pozemky. Lze pozorovati, že od doby provedení regulace řeky Labe pod ústím jalového odpadu sesílil velmi značně erosivni vliv protékající rody na břehy, čím stoupá značně náklad na jich udržováni a v poslední době vyzval nutnost nákladných staveb opevňovacích, jak ze strany Správy stát. statků, tak i fy. Malburg,.Za posledního propouštěni velké vody jalovým odpadem způsobeny byly výmoly, které počaly již vážně ohrožovati stabilitu sousedících s břehem budov, což dříve nikdy se nedělo.
   … Z uvedeného vyplývá, že provedením regulace a změnou přepadu nedokonalého v dokonalý stoupl průtok jalovým odpadem z původních 22,0 m3 / sek do 40 resp. 43 m3 / sek tedy téměř o 100 %. Při tom hladina spodní vody je v podstatě nižší, než byla dříve a musí tedy v důsledku toho zvýšiti se průtočná rychlost daleko více než o 100 %. Proto tvoří se v poslední době výmoly ve březích a byly poškozeny i nábřežní tarasy smiřic. zámku.
   Tato poškozeni břehů a tím i zvýšená vydáni na udržováni břehů jalového odpadu jsou přímým důsledkem provedené úpravy při nynějším provisorním stavu a není možné žádati, aby tato vydáni, jichž vznikem majitelé sousedících pozemků nejsou nikterak vinni, byla hražena pouze zájemniky. Není tudíž možné souhlasili s názorem ředitelství pro stavbu vodních cest, že pokud zůstane odpad nezasypán, je povinnosti majitelů pobřežních pozemků, aby břehy v dobrém stavu udržovali. Z téhož důvodu nutno odmítnouti stanovisko ředitelství pro stavbu vodních cest, sdělené citovaným přípisem:
   "Poněvadž ředitelství pro úpravu Labe stavbou jezu ve Smiřicích nezhoršilo dřívější poměry, není odpovědno za případné škody, které při velké vodě mohou vzniknouti“.
   Doufaje, že tato naše zcela odůvodnělá žádost bude příznivě uvážena, znamenáme se
Ve Smiřicích, dne 19. srpna 1935.



1936

Majitelé pozemků u Labe v roce 1936 Smiřice, Holohlavy a Černožice - výkupní plán

Smiřice - jez
Fotografie jezu ze dne 18.6.1935. Smiř. archiv. Převážná část stavby byla dokončena v r. 1936.

Stránka popisující jez na Labi ve Smiřicích



-----------------

Velevážený pan Josef Šeda, starosta města
   Velevážený pane starosto, k Vaší intervenci ze dne 20. dubna 1936 ve věci regulace Labe a zavezení odpadových náhonů dovoluji si Vám z příkazu p. ministra veřejných prací Ing. Dostálka sděliti toto:
   Politickou pochůzkou konanou dne 24. května I927 projednán byl projekt na úpravu Labe v rozsáhlém úseku od Lochenic do Josefova. Při řízení projednány byly požadavky jednotlivých zájemníků a též města Smiřic, při čemž bylo předpokládáno, že stavba projednávaného labského úseku bude prováděna bez přerušení, co jeden celek.
   Jelikož se od doby konání politické pochůzky finanční předpoklady projednané labské úpravy značně změnily, nebylo možno celý úsek politickou pochůzkou schválený realisovati bez přerušení.
   V důsledku toho, že jednotlivé stavební úseky byly zadávány co dílčí úpravy a jsou prováděny postupně podle finanční pohotovosti státního vodohospodářského fondu, nelze při tomto způsobu provádění splniti již nyní ony požadavky města Smiřic, jež jsou splnitelné teprve při provedení celé úpravy.
   Z těchto důvodů nelze také již nyní zavézti jalový odpad od mlýna ve Smiřicích. Tento odpad patří k vodnímu dílu vykoupenému státním vodohospodářským fondem a pronajatému firmě Voženílek v Předměřicích. Nájemce udržuje vodní dílo v provozu a používá jej co mlýna a elektrárny.
   Jalový odpad je za danných poměrů nezbytně nutným proplachovacím a odlehčovacím ramenem při odchodu ledů a přítoků velkých vod, ježto průtočná kapacita nového jezu ve Smiřicích nedostačuje pro tyto případy.
   Jalový odpad mohl by býti zasypán teprve po provedení úpravy Labe mezi Smiřicemi a Černožicemi, čili až nově upravené koryto labské postačí samo k odvedení i katastrofálních vod.
   Nelze souhlasit! s návrhem, aby pro zasypání jalového odpadu použito bylo materiálu získaného bagrováním dna nového řečiště pod jezem smiřickým. Jelikož řečiště labské v uvedené trati upravováno je jen pro účely regulační.
  Prohloubení dna k účelům kanalisačním není možno nyní uskutečniti se zřením k finančnímu stavu státního vodohospodářského programu labských úprav náleží kanalisování Labe u Smiřic do druhého období státního vodohospodářského fondu /po roce 1942/. Tato kanalisační úprava /bagrování 100.000 m3 zemního výkopu, úpravy záhozu, úprava přírodního zařízení do cukrovaru/ vyžaduje velkých investic.
   0 umístění koupaliště jednáno bylo předem mezi správou stavby a zástupci města ve Smiřicích, kteří souhlasili s umístěním koupaliště tak, jak je uskutečněno.
   Úprava potoka "Jordán" nespadá do prací vodohospodářských prováděných v naší kompetenci.
   Projekt na první část úpravy mezi Smiřicemi a Černožicemi je již vypracován a předložen ministerstvu veřejných prací ku schválení. Finanční stav státního vodohospodářského fondu však nepřipouští, aby v letošním roce mohlo dojiti k jeho uskutečnění.
   Podávaje Vám, vážený pane starosto, tuto zprávu, znamenám se s projevem dokonalé úcty.
ministrův tajemník: JUDr. Fr. Adam
Presidium ministerstva veřejných prací republiky Československé.
V Praze, dne 30. dubna 1936

-----------------

K rukám pana ministra Dr. Emila Franke-ho
Řiditelství pro stavbu vodních cest, v Praze

   Při politické pochůzce … konané dne 24. května r. I927 ve Smiřicích, znovu bylo v prohlášení obce žádáno, mimo již jednotlivých přání, která byla již provedena, také bod b 2, odst. b a b 10, které byly při této pochůzce bez námitek schváleny.
   K bodu 2., který pojednává o zavezení jalového náhonu od mlýna přes náměstí kolem kostela a v zámku, až k vyústění do Labe, z důvodů zdravotních, tak i estetických. V tomto náhoně, zvláště při menším stavu vody, voda stojí i se všemi v něm se nacházejícími odpadky, hnije,neboť dno je velmi bahnité, takže opravdu jest zde veliká obava z nakažlivých nemocí, nehledíc ku velikému, zvláště v letní dobu tvořícímu se zápachu. V tomto místě jest hlavní střed města a největší frekvence.
   Jak se nyni dovídáme, ku splnění danného slibu nemá dojiti, prý pro nedostatek potřebného materiálu a za druhé, že to není ani pojato v proposicích I.,ani v II. etapy pro letošní rok, což naše město velmi překvapuje, neboť jest to jedna z nejpotřebnějších nutností, pro naše město a občanstvo.
   Že jest nedostatek materiálu ku zavážce dovolujeme si podotknout i k bodu 5. prohlášení obce, kde vykopávka u Smiřic měla býti deponována, pro zavezení jalového náhona, na tak zv. pozemku "Bělidlo" patřící firmě F. Brůna, v Plavech. Místo tohoto deponování stalo se asi jisté opomenutí ujednání o tento materiál byl odvezen na zavážku slepých ramen Labe pod obcí Černožicemi, méně to důležitých míst, oproti naším nutným potřebám a sjednaným směrnicím. K námitce, že by nebylo dostatečného materiálu pro žádanou zavážku, dovolujeme si podotknouti, že na částečné již části zregulovaného Labe pod Smiřicemi, až pod skálu u Lochenic, kde ještě dnes jest tam, s veškerým zařízením pro bagrování zařízena firma Ing. Bukovský, Praha, dalo by se získáni probagrováním dna Labe cca 40.000 m3 zavážky, ne-li ještě více, která by postačovala k naší žádané zavážce.
   Vzdor tomu, že jeví se nutnost, získání zavážky, dovídáme se, že tato firma má práci asi jen na 4 týdny, v dalším regulování nemá býti pokračováno. Zakládá-li se toto na pravdě, že má být i regulace v tomto úseku zastavena, vznikly by z tohoto v budoucnu jistě velká náklady států, protože by Labe bylo stále více a více zanášeno a nynější již provedená regulační práce poškozovány. Toto dokončení jeví se nutností, z důvodů národohospodářských.
   V b. 6 odst. b, pojednává o vhodném místě, pro zřízení koupaliště. Tento požadavek byl splněn, ale stalo se to snad nedopatřením, že bylo zřízeno na opačné straně, kam z protějšího břehu Labe, voda se i se všemi splašky a nánosy, zatáčí do tohoto koupaliště a v něm činí se po každé větší vodě nános všeho možného až do výše 1 metru a muselo by to býti vždy vyváženo. Je proto naprosto nepotřebné a při prohloubení dna Labe, vůbec tam vody nebude. Tímto nevhodným umístěním při dokončení regulace, by naše občanstvo se nemělo kde vykoupati a proto vznášíme snažnou prosbu na řiditelství pro stavbu vodních cest, aby laskavě dala místní správě pro úpravu Labe pokyn, po dohodě se zástupci města o zřízení vhodného koupaliště, na místě jiném, možno-li před novým jezem. Tento náš požadavek jistě je velice opodstatnělý pro budoucnost a proto doufáme v plné pochopení nadřízených úřadů.
K bodu 10.
   Tatáž nutnost jeví se ve schváleném již provedení zavážky tak zv. potoku "Jordán", protékajícího středem města. Tento potok, jest druhým silně zapáchajícím pařeništěm nemocí, I na tento potok bylo v propočtech pamatováno potřebnou zavážkou a jeho přeloženi mimo město.
   Jako další naléhavá nutnost je neodkladně dokončiti postupnou regulaci Labe mezi novým jezem ve Smiřicích a obcí Černožicemi. Zregulováním toku nad Černožicemi a pod Smiřicemi, dostalo staré, nezregulovaná ještě řečiště v délce as 2 km takového spodního, silného toku vody, že i ochraňované břehy kamenem lomovým nelze udržeti, tyto jsou stále spodem podemílány a při větší vodě, bude město ohroženo úplnou zátopou, obzvláště, kdyby nynější labský dřevěnný most u Černožic, který hrozí sesutím, se sřítil. Na toto nebezpečí dovolujeme si mimořádně upozorniti.
   Oddálením naší žádostí a přání z důvodů státních a národohospodářských, bezpečnosti našeho města a jeho občanstva, žádá obecní zastupitelstvo ze schůze konané dne 13. března t.r. aby byly blahovolně povolanými úřady a činiteli posouzeny a pokud možno ještě včas s pracemi započato. Zároveň započetím těch to prací odpomohlo by se i velké nezaměstnanosti dělnictva z celého okolí, které čeká a jest jedině odkázáno na tuto práci.
   Doufáme ještě jednou ve splnění našich naléhavých, přednesených přání a jsme za občanstvo našeho města:
Členové obecního zastupitelstva - podpisy
Doporučuji žádost k příznivému vyřízení – okresní hejtman Pacovský 9. dubna 1936
Správa státních statků - Sekerka

-----------------

Ministerské radě, v Praze.
   Město Smiřice žádalo již několikráte, aby postupováno bylo v projektovaných pracech regulace Labe a zavezení odpadových náhonů.
   Jelikož dosud nebylo v té věci ničeho podniknuto dovolujeme si přímo obrátiti na ministerskou radu, aby naše žádost, dle přiloženého opisu byla příznivě vyřízena.
Městský úřad ve Smiřicích, dne 23. dubna 1936.
Starosta města:

-----------------

Chalupa Titl. Organisace živnostenské strany Smiřice nad Labem.
Vážení kolegové,
   vyhovuje Vašemu přání ze dne, kdy konala se u Vás moje schůze, zakročil jsem v ředitelství pro stavbu vodních cest a požádal je, aby k přáním a stížnostem Vašeho občanstva pokud jde o obsah Vámi podané žádosti, bylo přihlédnuto.
   Podávám Vám o tom zprávu a jsem s kolegiálním pozdravem
Karel Chalupa poslanec Národního shromáždění
Praha dne 19. května 1936

-----------------

Smiřice, dne 18. května 1936
Ministerstvu veřejných prací, v Praze
Věc:
Město Smiřice žádá za urychlené pokračování v regulačních pracích nad novým jezem směrem k Černožicům.

   Ředitelství pro stavbu vodních cest předkládá podání obecního zastupitelstva města Smiřic ze dne 14. května 1936 a podává k němu toto své vyjádřeni:
   ad 1./ Ředitelství musí uznati, že obavy projevené v tomto podání jsou zcela opodstatnělé, neboť v průběhu let 1923 - 1935 byly provedeny úpravné práce na Labi a pod městem, ale zůstal neupraven úsek 2.2 km dlouhý mezi Smiřicemi a Černožicemi. V horní trati byla provedena v létech 1923 - 1932 úprava Labského úseku asi Josefovem a jezem v Černožicích, t. j. mezi ř. km 300-174.000 a v dolní trati pod Smiřicemi upraveno řečiště labské od ř. km 171.800 - 167.800 odkud po vodě směrem ku Předměřicům bylo řečiště labské upraveno již před převratem. S úpravou dolní trati byl také nahražen starý jez ve Smiřicích novým jezem pohyblivým.
   Těmito úpravami bylo zřízeno nové koryto labské na plnou kapacitu katastrofální vody 350 m3 / sec. Tím však byly v upravených úsecích odstaveny rozsáhlé prostory inundační, které tím, že zachycovaly veškeré vody přesahující kapacitu původního řečiště, nad 80 m3 / sec. snižovaly velké vody přicházející z horní trati do oblasti města Smiřic. Proto dříve do Smiřic přicházela jen omezena část vel. vod pokud stačil starý jez propustiti a ostatní obcházela město zátopním územím a vracela se do řečiště daleko pod městem pod Skalicí.
   Upravením horní tratě a tím odstavením zátopního území soustředěno bylo rozlévání vel. vod do inundace na krátký neupravený úsek mezi Smiřicemi a Černolicemi, kam se nyní přivádí více a rychleji velké vody a tím se vrhá nyní do obvodu města voda dříve horní inundací zachycena a odvedená. Nový jez ve Smiřicích nemůže býti uveden do plné činnosti neboť nelze zatěžovati neupravené řečiště nad ním k Černožicům plným průtokem vel. vod, nemá-li nastati úplná devastace tohoto řečiště, stržení silničního mostu černožického a vážné ohrožení jezu v Černožicích s tamními velkými objekty továrními. Vedle toho zůstává řečiště labské v bezprostředním spojení s novým řečištěm u nového jezu takže hladiny vel. vod zasahují přímo do města, kde však ulice jsou níže položeny nežli hladina velká vody. Tato spojitost však nedovoluje pouštět velké vody do inundace jako tomu bylo dříve ale musí se pouštět neupraveným korytem a ryskovat jeho devastace. Z těchto vážných důvodů jest naléhavě nutno upraviti zbývající úsek labský Smiřice - Černožice a spojiti tak hotovou, úpravu nad Černožicemi s úpravou pod Smiřicemi a velké vody regulovat i novým jezem.
   Jelikož však nelze nejednou rozestavěti v dohledné době celý neupravený úsek vzhledem na odchod velkých vod, ale může se tak státi postupně jest nutno ihned zříditi příkop nad jezem s rozpočteným nákladem 3.34 mil Kč, při čemž by byl také uzavřen přítok vel. vod do ramene městského. Pak by bylo možno regulovat odtok vel. vod novým jezem dočasně tak aby odlehčování do inundace bylo zachováno až do úplného spojení obou hotových úseků nad a pod Smiřicemi. Tím teprve bude město Smiřice zbaveno nebezpečí vel. vod.
   Dokončení spojení úpravy nad jezem Černožickým s navrhovaným výše průkopem a tím úpravou pod Smiřicemi, jest však nutno zajistit i finančně již nyní zajištěním stavebního nákladu v částce 4 mil. Kč, pro úsek ř. km. 173.3 – 174.0, kde bude nutno postaviti také nový silniční most v Černožicích. Jest to nutné proto, aby mohla býti bez zdržování zadávány postupně další práce jak se bude dokončovat průkop nad jezem.
   Ředitelství předložilo jíž ku schválení návrh na zřízení průkopu nad jezem smiřickým ř. km 171.800 – 173.300 nákladem v částce 3,340.000.- Kč a žádá proto o tamní urychlené schválení vypsání stavby.

   ad 2./ V dalším bodě dožaduje se město Smiřice zasypání dnešního mlýnského jalového odpadu, …
   Třebaže souvisí toto zhoršení poměrů odtokových v jalovém odpadě s úpravou řeky není možno jalovák zavézti do té doby dokud nebude zahraženo staré řečiště nad novým jezem a zřízením projektovaného průkopu odstaven průtok velkých vod do města.
   Tyto navážky v jalovém odpadě bude možno provésti z materiálu ponechaného v řečišti pod jezem v ř. km 171.800 - 170.200. V této trati provedeno bylo zatím dno regulační, které znamenalo dočasně finanční úspory. Takto vytvořený profil stačí však pouze do té doby než bude vytvořena celá úprava mezi Josefovem a Smiřicemi, t.j. do doby po kterou velké vody mohou se rozlévati do inundace.
   Fo úpravě koryta nad Smiřicemi na kapacitu 350 m3 / sec. nastane však soustředění veškerých vod v novém řečišti a následkem toho profil provedený pod Smiřicemi, jehož kapacita stačí pouze na 180 m3 / sec. nestačí na průtok velkých vod která musí tedy zaplaviti okolní území na pravém břehu na němž nalézá se město Smiřice. Kdyby prohloubení řečiště pod novým jezem ve Smiřicích nebylo provedeno zůstalo by město velkými vodami trvale ohroženo.
   Provedení zavážek v městě vyžaduje vybagrování asi 50.000 m3 zemin, které by se účelně získaly řečišti pod jezem vytvořením kyněty na hloubku dna kanalisačního, čímž by se kapacita regulačního profilu zvýšila aspoň na běžné velké vody jarní, které obnáší 200 - 250 m3 / sec.
   Náklad na toto vybagrování činil by as 550.000.- Kč a bylo by účelno spojiti toto bagrování s úpravou nad jezem, aby se docílila příznivější jednotková cena vzhledem na lepší organisaci práce.
   Ředitelství proto žádá, aby ministerstvo veřejných prací vyžádalo asi na tyto práce úvěr 3,890.000.- Kč, okrouhle 3.900.O0O.- Kč. Lze očekávati, že při nabídkovém řízení docílí se jako obvykle menší částky než zdejší rozpočet předpokládá.

   ad 3./ v třetím bodě podání poukazuje obec na krajně svízelnou situaci nezaměstnaného dělnictva. Ředitelství tyto okolnosti potvrzuje protože práce regulační se v obvodu města dokončuji a v celé oblasti Smiřicka není žádné jiné veřejné práce město Smiřice leží mezi Jaroměři a Hradcem Králové, kterážto města připouští na pracech tam prováděných jen dělnictvo místní. V dřívějších letech dělnictvo ze Smiřic dojíždělo hromadně na práci do textilních a kovodělných závodů v Jaroměři, Josefově, Dvoře Králové a Hradci Králové. Závody tyto nyní pracují omezeně a vystačí s dělnictvem místním. Jeví se proto nutným pro domácí dělnictvo ve Smiřicích, opatřiti práci veřejnou. Město postrádá prostředků vlastních na provádění práci veřejných, takže potřebuje v tomto směru podpory s prostředků státních.

   V uvážení uvedených poměrů a nebezpečí velkých vod a nich pro město Smiřice plynoucích jeví se naléhavě nutným urychlené provedení odůvodněných, a zdejším číslem jednacím 1308 ai 1936 ku schválení předložených a ředitelství žádá za opatření příslušných úvěrů ve
   výši.....................................3,900.000.- Kč
   pro rok 1936 - 1937 a ... ..................,4,000.000.- Kč
   pro rok 1938 - 1940 na dokončení úpravy Labe nad Smiřicemi.

-----------------



V archivu smiřického jezu je uložena složka: Úprava Labe v trati Smiřice - Černožice IX. s datem 1936.
První vložená mapa s nadpisem ,,Situace 1:2880", znázorňuje starý tok Labe od Černožic do Smiřic s vyznačením úprav řečiště.
Na mapě je razítko ,,Řiditelství pro stavbu vodních cest v Praze". Praha - Smíchov, dne 24.října 1936.
Mapa má rozměr 104 krát 34 cm, proto je pro čitelnost rozdělena na části. Děkuji pí. Reichové a p. Millerovi za půjčení.

úprava Labe

úprava Labe
Na mapě jsou dobře vidět neregulované části, ze kterých měli obce strach.

úprava Labe

úprava Labe

úprava Labe
Jalový odpad je dolní odbočka vpravo, Mlýnský náhon pokračuje dolů.



Popis Jalového odpadu a jeho zasypávání v roce 1950

úprava Labe
Uzavírání slepých ramen Labe nad jezem ( vlevo ) kolem roku 1950. Smiřický archiv.