Oba domy porušily posloupnost číslování domů v Palackého ulici. Oba uváděné domy už nenajdeme a stávaly původně blízko nádraží vedle současné provozovny firmy BDK-GLASS (dříve provozovna Dřevotvaru). Oba domy už dávno zmizely a na jejich místě byla rozšířena provozovna.

Dům čp.18 - do roku 1780 čp. 103
  Dne 15. července 1784 prodal Jan Drahoš domek, z něhož zaplatil kontribuce 18 kr., úroku 2 1/2 kr. a obci úrok 3 l/2kr. „pro nedostatek svého zdraví" svému synovi Janovi Drahošovi za 100 kop. Prostřednictvím městského úřadu prodala vdova domek ve prospěch svých dětí dne 5. Octobris 1801 za 300 zl. Kateřině Tepkové . Dne 6. března 1806 prodala Kateřina Tepková svůj domek čp. 103 svému zeti Václavovi Henzlerovi za 500 zlatých. Od něho jej převzal 10. září 1810 za 1290 zl. Jan Michek . Od 25. června 1810 držel tento domek za 682 zl. Jan Suchánek z Rodova. Povinností držitele této nemovitosti bylo vrchnosti platiti úroku 3 zl. 47 kr. Od 7. července 1829 držel domek Jiří Eliáš s manželkou Barborou za 260 zl. Po smrti svého manžela nechává si vdova připsati polovici domku se zahrádkou. Dne 3. září 1829 se provdává znovu za Františka Svobodu. Když manžel zemřel, připsala vrchnost jeho polovici domu 25. ledna 1833 vdově Barboře Svobodové. Ta prodává domek 3. února 1835 za 200 zl. Václavovi Svatoňovi a jeho manželce Františce, rozené Tiblové. Františka Svatoňová ovdověla a protože se u ní objevuje příjmení Golem, zřejmě se znovu vdala. Od manželů Františka a Františky Golemových převzal domek 20. prosince 1849 za 272 zl. 48 kr. Josef Relich s manželkou Kateřinou. Od 17. dubna 1867 držel, polovici domku v ceně 200 zl. Josef Řeřicha a od něho tuto polovinu kupuje za 200 zl. Marie Relíchová a od ní zase kupuje 19. ledna 1873 Josef Relich . V roce 1873 byla živnost rozdělena mezi děti.

-----------------

Dům čp.19 - do roku 1780 čp. 102.
  Domek, nově vystavěný, prodal Václav Drahoš Jiříkovi Rozvařilovi za 40 kop. Od vdovy Anny Rozvařilové převzal domek 14. září 1759 za 40 kop zeť, panský zahradník Martin Ferbas s manželkou Marií. Od něho kupuje domek 3. července 1801 za 51 zl. František Sander a. Od 10. března 1307 držel za 360 zl. tuto nemovitost František Osendorf , od 10. října 1822 jeho syn Jan Osendorf za 900 zl. a od 16. února 1826 vlastnil tento domek jeho bratr František Osendorf za 200 zl. O dva roky později od 27. prosince 1828 již vlastnili domek za 300 zl. František Vojtěch s manželkou Alžbětou. Znovu za dva roky od 15. prosince 1830 patřil domek 302 zl. Václavovi a Marii Hodkovým. K další změně majitelů došlo tentokráte až po 20 letech, kdy od 5. února 1850 patřil tento dům za 170 zl. a 17. kr. Marii Hodkové. Ale už o týden později 12. února 1850 dům získává za 401 zl. Antonín Just . K další změně majitele dochází 7. prosince 1868, kdy jej za 800 zl. získává Barbora Skalická. Od 17. listopadu 1869 patří dům za 1062 zl. Jiřímu Kozovi a jeho manželce Kateřině.

  Pro smiř. Zpravodaj píše p. ing Kupka.

Protokol
   sepsán u purkmistrovského úřadu v Smiřicích dne 23. září 1888.
Předmětem
   jest v základě usnesení obecního zastupitelstva ze dne 30. srpna 1888 na dnešní den ustanovená sestupní dražba na pronájem stavby pobřežní zdi v „Mezimostí“,ku kterémuž pronájmu ustanovují se následující
výminky:
   1. Stavba provésti se musí dle plánu a rozpočtu k tomu cíli zhotovenému, z lomového kamene, který dává obec sama ze svého. Vrchní šichta pak této zdi zhotovená bude z kvádrovců, do níž kamenné schované sloupy zazděné budou. Zeď ta stavěti se musí na vápennou maltu, ku které vápno, písek, kvádrovce a zmíněné kamenné sloupy dodá obec sama; pronajme se tudíž práce zednická a podavačská.
   2. S práci musí se ihned jakmile přítomný protokol schválení dojde započíti, aby dlaždič s práci dlaždickou, která teprve po zhotovené pobřežní zdi konati se může, zdržován nebyl.
   3. Nájemce dříve než s práci započne musí započetí ohlásiti, kde mu od purmistrovského úřadu co se týče čáry rovnosti jakož i výšky zmíněné zdi, potřebné nařízeno bude; bude-li výměna zdi obnášeti více neb méně než jak rozpočet ukazuje, připočítá neb odpočítá se pouřízné(?) cena 1 m, poněvádž nedá se přesně ustanoviti.
   4. Lomový kámen z něhož zeď ta stavěti se bude, nachází se srovnán na protější straně p. Šiefnera, který si pachtýř na místo stavby sám dopraví.
   Poněvádž cesta v místech těch kde stavěti se bude jest velmi zúžená, musí pachtýř na to dbáti aby vyhazováním země ze základů a vyrovnáváním kamene ku stavbě nebyla jízda rušena aneb zdržována.
   6. Protokol tento má pro pachtýře platnost ihned po podpisu téhož; pro pronajímající obec, teprve po schválení obec. zastupitelstva. Nájemce ručí za dobrou stavbu 3 roky.
   7. Kolky na přítomný protokol zapraví pachtýř.

Pronajímá se tedy:
   Vykopání základů 45.28 m3 ….. zl. 9.96
   Zdivo obnáší 53.04 m3 á 1.30 ….zl. 68.95
   Usazení 20 patníků ….................zl. 8.-
   Celkem zl. 86.91.

Na prohlášení dražby přihlásili se pp. Josef Andrejsek a Václav Kottland. Z venkovských nedostavil se žádný k dražbě.
   Po přečtení dražebních podmínek přikročilo se k dražbě:
Na vyvolávací cenu podal:
   Pan Josef Andrejsek: zl. 86.- , 83.50
   Pan Václav Kottland zl. 84.-
   To jest zl. 83.50 pravím osmdesát tři zlatý 50 k r. č. co nejmenší podání p. Josefa Andrejska.
   Tím skončeno. - Podpisy: Andrejsek, Kottland, Hojný a Kudrnáč, zápisce.
Zdroj: OA HK